ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI"

Transkript

1 ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Legislativní proces Michaela oleová Plze

2 ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Katedra správního práva Odd lení správního práva Mgr. Franti ek Korbel, Ph.D. studijní program Právo a právní v da, obor Právo Legislativní proces Michaela oleová Plze

3 P r o h l á e n í Prohla uji, e diplomovou práci na téma Legislativní proces jsem vypracovala samostatn a e jsem uvedla ve keré prameny, pou itou literaturu a podkladové materiály, ze kterých jsem erpala, v seznamu literatury. Podpis: Pod kování Cht la bych pod kovat svému vedoucímu diplomové práce Mgr. Franti ku Korbelovi, Ph.D. za ochotu a za cenné p ipomínky. Také bych cht la pod kovat svým rodi m za jejich lásku a podporu. 3

4 OBSAH Úvod Systém právních norem v eské republice Regulativnost Právní závaznost Obecnost Vynutitelnost Legislativní proces v eské republice Právní regulace Ústava R Listina základních práv a svobod Zákon o jednacím ádu Poslanecké sn movny Zákon o jednacím ádu Senátu Zákon o Sbírce zákon Zákon o obcích Zákon o krajích Ústavní zákon o bezpe nosti eské republiky Legislativní pravidla vlády Hodnocení dopad regulace Zákonodárná iniciativa Parlament Senát Poslanecká sn movna Vláda Ministerstva Vládní návrh zákona Pr b h legislativního procesu Prvé tení

5 Druhé tení T etí tení ízení v Senátu Právo veta Vyhlá ení zákona Elektronizace legislativního procesu 38 3 Legislativní proces v Evropské unii Integra ní paradigmata Evropská komise Vývoj Slo ení Pravomoci Rada Evropské unie Vývoj Slo ení Pravomoci Rozhodování Evropský parlament Vývoj Slo ení Pravomoci Evropská rada Vývoj Slo ení Pravomoci a funkce Soudní dv r Evropské unie Princip p ímého ú inku Princip nad azenosti Primární a sekundární právo Sekundární právo

6 3.8 Zásady legislativního proces Legislativní proces p ed p ijetím Lisabonské smlouvy Procedura konzultace Procedura spolupráce Procedura spolurozhodování Procedura souhlasu Vyhlá ení a vstup zákona v platnost Legislativní proces po p ijetí Lisabonské smlouvy ádný legislativní postup Zvlá tní legislativní postup Vyhlá ení a vstup zákona v platnost 66 4 Jazyk UML Stavební bloky P edm ty Relace Diagramy Diagram p ípad u ití Diagram analytických t íd Diagram aktivit Sekven ní diagram Nástroje pro modelování 74 5 Legislativní proces ve Spojených státech Amerických 75 Záv r Resume Graf Graf. 2 a 3 83 Graf Pou itá literatura

7 ÚVOD Ve své diplomové práci bych cht la blí e popsat problematiku legislativního procesu nejen v eské republice. Myslím si, e problematika p ijímání právních norem je velmi d le itá, nebo ka dá civilizovaná spole nost musí být upravena ur itými pravidly, aby mohla slu n a bezpe n fungovat. A práv t mito pravidly jsou právní normy p ijímané v legislativním procesu. Právní normy ovliv ují ka dodenní ivot v ech subjekt spole nosti a je d le ité, aby je tyto subjekty znaly a hlavn dodr ovaly. Myslím si, e problematika legislativního procesu je pon kud opomíjena. Vycházím z faktu, e nejen na právnických fakultách je legislativní proces a témata sním úzce spjata p edná en jen v nepatrném mno ství, ale také, e existuje pouze jedna publikace, která se komplexn v nuje této problematice, jak z hlediska teorie, tak i z hlediska praxe. I zájem laické ve ejnosti o toto téma je mizivý i p esto, e se dotýká ka dého jednotlivce. V první kapitole p iblí ím systém právních norem v eské republice a jejich formální a materiální znaky. Dále obecn vysv tlím pojem legislativní proces a terminologii s ním spojenou. Cht la bych se zmínit o hodnocení regulace dopad (RIA), nebo toto je také velice aktuální a diskutované téma. Ve zvlá tní podkapitole pouká i na, dle mého názoru nejd le it j í, právní p edpisy regulující legislativní proces. Dále bych se cht la v novat orgán m inným v legislativním procesu, zejména Poslanecké sn movn, Senátu, vlád a ministerstv m a jejich významu v legislativním procesu. Zvlá tní kapitolu bych cht la v novat samotnému pr b hu legislativního procesu. Vysv tlit co znamená 1., 2. a 3. tení návrhu zákona v Poslanecké sn movn, jak ka dé tení probíhá, kdo se ho m e zú astnit, k emu vlastn jednotlivá tení slou í a jak jsou vzájemn provázána. Samoz ejm nemohu opomenout ani schvalování návrh zákon v Senátu, podpis prezidentem a zp sob jakým se zákony vyhla ují a vstupují v platnost. Samostatnou podkapitolu v nuji problematice prezidentského práva veta. Cht la bych ud lat malý exkurs do minulosti a p iblí it vznik a vývoj tohoto práva a také d vody, pro právo veta vzniklo a stále existuje. Dále bych cht la zmínit problematiku elektronizace legislativního procesu, jako sou asn aktuální téma. Dal í kapitolu bych cht la v novat legislativnímu procesu v rámci Evropské unie. Obdobn jako u legislativního procesu v eské republice hodlám podrobn ji popsat pr b h 7

8 legislativního procesu a v novat se orgán m Evropské unie (dále jen,,eu ), které jsou v tomto procesu inné a nezbytné. U ka dého orgánu bych cht la zmínit slo ení a význam a také jakým zp sobem se práv na tvorb sekundární legislativy podílejí a jakým zp sobem rozhodují o p ijetí nového právního p edpisu. Ve zvlá tní podkapitole popí i legislativní proces tak, jak probíhal p ed ratifikací Lisabonské smlouvy a zm ny, které nastaly po p ijetí Lisabonské smlouvy. Na záv r krátce vysv tlím také legislativní proces ve Spojených státech Amerických, i kdy se obávám, e z d vodu omezeného rozsahu diplomové práce bude tato kapitola velmi stru ná. V záv ru své práce bych cht la zhodnotit poznatky, kterých jsem nabyla v pr b hu studia tohoto tématu, a také navrhnou, dle svého názoru pat i né, zm ny, o kterých se domnívám, e budou vhodné. 8

9 1 Systém právních norem v eské republice,,právní norma je zpravidla definována jako v eobecn závazné, státem vydané, jím garantované a sankcionované pravidlo lidského chování spo ívající v p íkazu, zákazu i dovolení a vyjad ující formáln obecný zájem. 1 Z kvantitativního hlediska se jedná o nejmen í rozumnou ást právního ádu. Právní normu lze pova ovat za základní ást systému práva jako celku. I p esto má ale ka dá právní norma svoji vlastní vnit ní strukturu. Aby se právní norma mohla stát sou ástí právního systému, musí spl ovat ur ité specifické rysy. Jedná se o tzv. formální a materiální znaky právní normy. Aby právní norma spl ovala své formální znaky, musí být vydána oprávn ným subjektem a nále it publikována. Tyto subjekty jsou vymezeny Ústavou eské republiky (dále jen,,ústava R ) v lánku 15 an., 78, 79 a 104 odst Mezi materiální znaky právní normy adíme regulativnost, právní závaznost, obecnost a vynutitelnost Regulativnost Regulativnost vyplývá p ímo z obecné definice právní normy, jako státem uznávaného pravidla. Ka dá právní norma musí regulovat právem regulovatelný p edm t. Právní normy obecn stanovují oprávn ní a povinnosti, tedy regulují spole nost a spole enské vztahy. Existují v ak i normy, které sice spl ují své formální znaky, ale práv ur itá regulativnost zde chybí. P íkladem jsou zákony o zásluhách. Pokud se podíváme na zákon o zásluhách T. G. Masaryka, tedy zákon íslo 22/1930 Sb., zjistíme, e tento zákon o dvou paragrafech nezakládá ádnou povinnost ani nereguluje ádný spole enský vztah. 1 odst. 1 pouze konstatuje, e,,t. G. Masaryk zaslou il se o stát. Národní shromá d ní pova ovalo vydání zákona za nejslavnostn j í vyjád ení úcty a vd ku prvnímu eskoslovenskému prezidentovi a proto tento zákon, i p es své materiální nedostatky, vstoupil v platnost. Po vzoru tohoto zákona schválili poslanci ji v prvém tení 1 ÍN Zbyn k. Tvorba práva: Pravidla, metodika, technika. 2.vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str Ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 3 KNAPP Viktor. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str

10 obdobný zákon na oslavu prezidenta Václava Havla. Dnes se pouze eká na vyjád ení senátor, ale nikdo nep edpokládá, e by zákon nebyl schválen. 1.2 Právní závaznost Státní orgány vydávají nes etné mno ství stanovisek i doporu ení, ale také právní normy, které je t eba od t chto stanovisek a doporu ení odd lit. Ka dá právní norma má svou spole enskou podstatu. Pokud by byly za právní normy uznány i doporu ení, ztratily by právní normy svou spole enskou podstatu, ídily by se pouze formálními nikoli materiálními znaky a také by zanikl rozdíl mezi spole enskou a právní normou. Lze tedy íci, e právní závaznost je materiální znak právní normy t sn související s právní regulativností. Jako p íklad uvádí profesor Knapp 2 zákona o rodin 4, který íká, e,,ob ané, kte í cht jí spolu uzav ít man elství, mají p edem poznat navzájem své charakterové vlastnosti. 1.3 Obecnost Obecnost je rozd lena do dvou rovin. Ta první se zabývá p edm tem, ta druhá subjektem právní normy. Ka dá právní norma musí být závazná obecn, musí mít obecn vymezenou skutkovou podstatu. Tím se právní norma odli uje od soudních rozhodnutí, která e í konkrétní p ípady i od individuálních právních akt. U subjekt právní normy lze hovo it o absolutním nebo relativním p sobení právní normy. Absolutní p sobení právní normy spo ívá,,v tom, e právní norma zakládá univerzální povinnost v ech subjekt práva zdr et se jakéhokoli chování, které by bylo s právní normou v rozporu. Takovéto chování by bylo, nezávisle na tom, zda a jakou sankcí je sti eno, objektivn protiprávní. 5 Oproti tomu relativní p sobení právní normy m e zakládat práva a povinnosti jen pro ur itý po et subjekt. Mno ina t chto subjekt je v dy podmín na spln ním ur itých obecných znak. Z toho vyplývá, e tato mno ina m e obsahovat r zný po et subjekt. Existují právní normy, které ve svém textu zd raz ují, e ka dý má 4 Zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve zn ní pozd j ích p edpis 5 KNAPP Viktor. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, ISBN str

11 právo. Z toho lze logicky dovodit, jak velké mno iny subjekt se tento zákon týká. Na druhé stran m e norma zakládat práva a povinnosti pouze jedinému subjektu, mno ina subjekt bude tedy jednoprvková. P íkladem jsou lánky v hlav III. Ústavy R. Tyto lánky upravují práva a povinnosti prezidenta republiky. Prezident je v republice v dy pouze jeden, proto se jedná o jednoprvkovou mno inu subjekt, ale i zde je zachován princip obecnosti, nebo tento subjekt není konkrétn jmenovit vymezen, ale tyto lánky zavazují ka dého kdo splní obecné znaky a je zvolen prezidentem republiky. Dal ím p íkladem m e být zákon o advokacii 6. Tento zákon upravuje práva a povinnosti advokát, tedy uzav ené mno iny subjekt, která je neur it specifikována. V echny tyto právní normy ale mohou mít i univerzální charakter, nebo se dotýkají i ostatních subjekt tím, e jim zakládají povinnost, zdr et se ve kerého chování, které by bylo v rozporu s t mito právními normami. U tohoto znaku právní normy tedy není d le ité jak po etné mno in subjekt je právní norma adresována, ale jakým zp sobem je tato mno ina vymezena, zda je vymezena dostate n obecn. Nikdy proto nem e vzniknout právní norma, která by nebyla adresována nikomu. Tím pádem by byla mno ina subjekt prázdná a právní norma by nesplnila jak znak obecnosti, tak ani sv j formální znak spole enské regulativnosti. 1.4 Vynutitelnost Protiprávní stav nastane, pokud je poru ena povinnost ukládaná právní normou. V ka dé právní norm, krom t ch imperfektních, je obsa ena i sankce, která nestane p i poru ení primární povinnosti. Je tedy pot eba subjekty n jakým zp sobem donutit, aby primární povinnost neporu ovaly a v p ípad, e se tak stane, aby za své protiprávní chování nesly následky. T mito následky je my lena sankce.,,sankce se toti v t inou chápe jako újma, kterou má n kdo povinnost strp t v p ípad, e poru il svou právní povinnost, a v d sledku toho. 7 Sankcí m e být ji zmín ná újma, ale i neplatnost smlouvy, zru ení vadného rozhodnutí nebo výkon trestu odn tí svobody. Vynucování 6 Zákon. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zn ní pozd j ích p edpis 7 KNAPP Viktor. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str

12 primární povinnosti i sekundární povinnosti sank ní povahy je zabezpe ováno orgány státní moci. Z toho vyplývá, e orgány státní moci pe ují o dodr ování právních norem. Mezi právní normy v eské republice adíme na ízení, vyhlá ky, zákony, ústavní zákony, Listinu základních práv a svobod, Ústavu R a ratifikované mezinárodní smlouvy. V echny tyto normy eskou republiku zavazují jak dovnit, tak i navenek v i ostatním stát m. Normy uvnit státu se d lí dle své právní síly. Právní síla je vlastnost spo ívající v relevanci mezi právními normami. Podle tohoto d lení poznáme, ve kterém prameni práva je daná právní norma obsa ena. Tato právní síla musí být akceptována i zákonodárci p i legislativním procesu, nebo norma s ni í právní sílou nesmí odporovat nebo být v rozporu s normou s vy í právní sílou. Na vrcholu pomyslné pyramidy právních norem v eské republice stojí ústavní po ádek eské republiky 8 a mezinárodní smlouvy podle lánku 10 Ústavy R, následují zákony, zákonná opat ení senátu a nálezy Ústavního soudu. Ni í právní sílu mají na ízení vlády, dále právní p edpisy ministerstev a správních ú ad. Nejni í právní sílu mají právní p edpisy orgán územní samosprávy vydávané na základ zmocn ní zákonem dle lánku 79 odst. 3 Ústavy R a obecn závazné vyhlá ky zastupitelstev vydávané v mezích p sobnosti dané zákonem dle lánku 104 odst. 3 Ústavy R. Hierarchie právních norem má velký význam pro rozli ení jejich závaznosti z hlediska postavení r zných adresát právních norem a systému kontroly ústavnosti a zákonnosti. Celým právním ádem, tedy normami v ech stup, jsou vázány v echny fyzické i právnické osoby a orgány ve ejné správy. Zákonnými normami a normami vy í právní síly (ústavními normami, normami mezinárodního práva) jsou vázány soudy. Ty rozhodují o tom, zda podzákonné normy jsou v souladu se zákonnými. Pokud soud dojde k záv ru, e podzákonný p edpis není v souladu se zákonem i ústavním zákonem, nepou ije jej a aplikuje p ímo zákon. Zákonodárce se ídí zákonnými normami, zákonné normy v ak m e m nit a ru it. Ústavní soud eské republiky (dále jen,,ústavní soud ) je vázán pouze ústavními normami a prameny práva, které jsou na stejné úrovni, jako i zákonem o Ústavním soudu 9. Nálezy Ústavního soudu mají právní sílu zákona. Ústavní soud m e 8 dle lánku 112 Ústavy R tvo í ústavní po ádek Ústava R, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony p ijaté dle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromá d ní eskoslovenské republiky, Federálního shromá d ní eskoslovenské socialistické republiky a eské národní rady upravující státní hranice eské republiky a ústavní zákony eské národní rady p ijaté po 6. ervnu Zákon. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve zn ní pozd j ích p edpis 12

13 ru it zákony nebo podzákonné p edpisy, nem e je v ak m nit ani m nit nebo ru it normy na ústavní úrovni. 13

14 2 Legislativní proces v eské republice,,legislativní proces v obecném ( ir ím) smyslu jako proces tvorby právních p edpis je spole enský proces, který je mo no zkoumat a pozorovat jednak z hlediska právního, jednak z ir ího hlediska sociálního. 10,,Tento proces p edstavuje zpravidla slo itý postup realizace legislativního zám ru i sou innost a spolupráci etných subjekt podílejících se na tomto procesu s r znou mírou aktivit i odpov dnosti, zpracování návrhu právního p edpisu, jeho vnitroresortní a mezirezortní projednání, p edlo ení návrhu subjektu s oprávn ním zákonodárné iniciativy, jeho projednání v tomto orgánu a podání návrhu legislativnímu orgánu p íslu nému o n m rozhodovat a schválit jej, projednání návrhu v tomto orgánu, jeho p ijetí a publikace právního p edpisu zákonem stanoveným zp sobem. 11 P ijímání podzákonných právních p edpis je, na rozdíl od uvedeného procesu p ijímání zákon, mnohem krat í a mén slo ité. Zákon neupravuje tvorbu podzákonných právních norem, ta se ídí jednacími ády nebo stanovami orgán zp sobilých tyto podzákonné právní p episy vydávat. Z vý e zmín ného pohledu profesora Knappa 12 m eme na legislativní proces nahlí et jak v ir ím slova smyslu, tak i v tom u ím. V u ím slova smyslu se jedná pouze o samotný proces navrhování, projednávání, schvalování a vyhla ování zákon, p ípadn jejich novelizací. V právním smyslu lze legislativní proces chápat jako právem striktn upravený postup p i tvorb právních norem. Zde se jedná p evá n o právní normy zákonné, tedy ty normy, které vydává parlament. Zejména záv r tohoto procesu právo podrobn upravuje. Ve smyslu právního pojetí legislativního procesu p edstavuje legislativní proces realizaci legislativního zám ru. Ve smyslu sociálním je legislativní proces mnohem ir ím pojmem, který v sob obsahuje i legislativní proces ve smyslu právním. V ir ím slova smyslu práv této fázi jednání o samotných zákonech p edchází tzv. sociální fáze. V ní je zkoumán vývoj spole nosti a spole enské vztahy a jejich pot eba regulace. Je provád na soustavná analýza spole enských vztah a zájm. Na základ t chto analýz m e být odhalena situace, kdy 10 KNAPP Viktor. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str ÍN Zbyn k. Tvorba práva: Pravidla, metodika, technika. 2.vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str KNAPP Viktor. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str

15 spole enský vztah sice právní normou regulován je, ale tato regulace je ji zastaralá, neefektivní a vývojem spole nosti vzniká pot eba tuto právní normu novelizovat i úpln zru it a nahradit právní normou novou. Analýza ale m e také objevit doposud neregulovaný konfliktní vztah ve spole nosti a tím pádem vzniká pot eba tento nov vzniklý vztah právní normou regulovat. Po vyhlá ení právní normy nastává její sociální p sobení a tím pádem i poslední fáze legislativního proces, ve které je zkoumáno, zda daná právní norma je efektivní a plní sv j ú el, pro který byla vydána. Samotný legislativní proces lze rozd lit do n kolika etap : zákonodárná iniciativa první tení zákona druhé tení zákona t etí tení zákona, schválení zákona zaslání zákona Senátu, event. nové projednání vráceného zákona zaslání zákona prezidentu republiky, event. nové projednání vráceného zákona vyhlá ení zákona Toto d lení viz. KLÍMA Karel. Ústavní právo. 3. roz í ené vydání. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Ale en k, s.r.o., ISBN str

16 2.1 Právní regulace,,legislativní teorie i praxe potvrzují po adavek, aby ústava vymezila rámec i obsah právního ádu, ur ila jednozna n a výslovn subjekty tvorby práva, vymezila jejich legislativní pravomoc, ur ila subjekty oprávn né k zákonodárné iniciativ, stanovila prameny práva, jejich druhy, vzájemný vztah, formy a názvy, podmínky jejich platnosti, ú innosti a publikace, zformulovala zásady a pravidla legislativního procesu a zabezpe ila garanci ústavnosti a zákonnost tvorby právních p edpis. Pro uplat ování principu ústavnosti tvorby práva a dal ích zásad, nále itostí a po adavk kladených na tvorbu práva má význam optimální, ú elný obsah a rozsah ústavního základu pro tvorbu právních p edpis. 14 Krom Ústavy R obsahuje právní úpravu n kterých ástí legislativního procesu i mnoho dal ích pramen práva. Zde bych cht la krátce p iblí it ty prameny, které pokládám za nejd le it j í Ústava R 15,,Ústava vyjad uje ústavn právní principy pro ve kerou tvorbu práva a reguluje tuto tvorbu v základní poloze. 16 P edstavuje obecný ústavní základ pro tvorbu právních p edpis. Je zde nap íklad upraveno : zákonodárná iniciativa ( lánek 41 odst. 2), legislativní orgány, jejich pravomoc a p sobnost ( lánek 15; 78; 79 odst. 3; ) platnost a vyhla ování zákon ( lánek 52) nap íklad : Ústava R také stanovuje n která pravidla a zásady legislativního procesu, jako 14 ÍN Zbyn k. Tvorba práva: Pravidla, metodika, technika. 2.vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str Ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 16 ÍN Zbyn k. Tvorba práva: Pravidla, metodika, technika. 2.vydání. Praha: C.H.Beck ISBN str

17 zp sob, jakým jsou podávány návrhy zákon i návrhy zákonných opat ení Senátu, podmínky pro p ijetí a vyhlá ení t chto opat ení zásadu, e vláda má právo vyjád it se ke v em návrh m zákona zp sob, jakým Senát nebo Poslanecká sn movna projednává a schvaluje zákony prezidentské právo veta podepisování a kontrasignaci zákon D le itý je také lánek 87, který sv uje Ústavnímu soud, pop ípad Nejvy ímu správnímu soudu, kontrolu ústavnosti a zákonnosti tvorby práva Listina základních práv a svobod 17 Zde jsou stanovena základní lidská práva, která nesmí být zákonodárci p ehlí ena. P i tvorb právních p edpis musí být brán z etel i na tyto práva. Listina základních práv a svobod nap íklad stanovuje pravidlo, které íká, e,,povinnosti mohou být ukládány toliko na základ zákona a v jeho mezích a jen p i zachování základních práv a svobod Zákon o jednacím ádu Poslanecké sn movny 19 Zde je legislativní proces upraven v ásti dvanácté, t inácté a trnácté. Nalezneme zde úpravu nap íklad : podávání návrh zákona prvního, druhého a t etího tení návrhu zákona zákonodárného procesu ve stavu legislativní nouze 17 Usnesení p edsednictva eské národní rady. 2/1993 Sb., o vyhlá ení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky 18 lánek 4,,tamté 19 Zákon. 90/1995 Sb., o jednacím ádu Poslanecké sn movny, ve zn ní pozd j ích p edpis 17

18 zákonodárného procesu k provedení rozhodnutí Rady bezpe nosti OSN legislativní proces ohledn zákona o státním rozpo tu vyhla ování zákon Zákon o jednacím ádu Senátu 20 Tento zákon upravuje : jednání o návrzích zákon ást sedmá jednání o návrzích ústavních zákon ást osmá jednání o mezinárodních smlouvách ást desátá zkrácené jednání o návrzích zákon a mezinárodních smluv ást jedenáctá projednávání návrh legislativních akt Evropské unie ást dvanáctá jednání o návrzích zákonných opat ení Senátu ást t ináctá p ípravu návrh zákon podávaných Senátem Poslanecké sn movn ást trnáctá Zákon o Sbírce zákon 21 Tento zákon upravuje, které právní p edpisy se vyhla ují uve ejn ním v této Sbírce listin ( 1, 2 ) a také platnost a ú innost právních p edpis ( 3 ) 20 Zákon. 107/1999 Sb., o jednacím ádu Senátu, ve zn ní pozd j ích p edpis 21 Zákon. 309/1999 Sb., o Sbírce zákon a o Sbírce mezinárodních smluv, ve zn ní pozd j ích p edpis 18

19 2.1.6 Zákon o obcích 22 Zde je upraveno vyhla ování místních p edpis. Obec m e vydávat ve své p enesené p sobnosti na ízení obce ( 11). Dle 84 nále í do pravomoci zastupitelstva obce mimo jiné i vydávání obecn závazných vyhlá ek obce. T mito vyhlá kami m e obec ukládat svým ob an m povinnosti slou ící nap íklad k zabezpe ení ve ejného po ádku v obci nebo k ochran ivotního prost edí ( 10 ) Zákon o krajích 23 Zde jsou pro moji diplomovou práci nejd le it j í 6 8. Dle 7 je rada v p enesené p sobnosti oprávn na vydávat na ízení kraje. Zastupitelstvo kraje má pravomoc vydávat obecn závazné vyhlá ky kraje. Oba tyto právní p edpisy nabývají platnosti zve ejn ním ve V stníku kraje ( 8 odst. 2 ). Právní p edpis pak nabývá ú innosti patnáctým dnem po nabytí platnosti Ústavní zákon o bezpe nosti eské republiky 24 ohro ení státu. Zde je upraveno zkrácené jednání o návrzích zákon po dobu vále ného stavu nebo 22 Zákon. 128/2000Sb., o obcích (obecní z ízení), ve zn ní pozd j ích p edpis 23 Zákon. 129/2000Sb., o krajích (krajské z ízení), ve zn ní pozd j ích p edpis 24 Ústavní zákon. 110/1998 Sb., o bezpe nosti eské republiky 19

20 2.1.9 Legislativní pravidla vlády 25 Nejedná se o právní p epis, ale o vnit ní p edpis, který je závazný pro orgány ízené vládou. Obsahuje procedurální a legislativn technická pravidla. Tato pravidla byla vydána za ú elem sjednotit postup p ípravy právních p edpis ministerstev a úst edních orgán státní správy a zvý it úrove této tvorby.,,legislativní pravidla upravují a) postup ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy p i tvorb a projednání p ipravovaných právních p edpis, b) zru eno c) po adavky týkající se obsahu a formy p ipravovaných právních p edpis. 26 Dále je zde upraveno : v cný zám r jeho p íprava, nále itosti i projednávání návrh zákona jeho zpracování, nále itosti i projednávání p edkládání a schvalování návrhu zákona vládou na ízení vlády jeho zpracování, nále itosti, projednávání i schvalování vyhlá ky její projednání, schválení i publikace p íprava právních p edpis ve stavu legislativní nouze legislativn technické po adavky na právní p edpis jako nap íklad jeho len ní, nadpisy, pou ívání citací atd. vzory právních p edpis 25 Legislativní pravidla vlády schválená usnesením vlády ze dne 19. b ezna a zm n ná usnesením vlády ze dne 21. srpna , usnesením vlády ze dne 28. ervna , usnesením vlády ze dne 14. ervna , usnesením vlády ze dne 18. Prosince , usnesením vlády ze dne 19. ervna , usnesením vlády ze dne 26. kv tna , usnesením vlády ze dne 3. listopadu , usnesením vlády ze dne 12. íjna , usnesením vlády ze dne 18. ervence a usnesením vlády ze dne 11. ledna (dále jen,,legislativní pravidla vlády ). [online]. [cit ]. Dostupné z: pravidla_vl_dy.pdf 26 lánek 1 odst. 3,,tamté 20

21 2.2 Hodnocení dopad regulace,,hodnocení dopad regulace (anglicky,,regulatory Impact Assessment nebo,,regulatory Impact Analysis, dále jen RIA) je soustava metod sm ujících k systematickému zhodnocení negativních nebo pozitivních dopad variant navrhovaných (ex ante) i existujících (ex post) regulací. Regulacemi rozumíme soubor rozmanitých nástroj, pomocí kterých vláda ovliv uje chování ob an a jejich skupin (nap. podnikatel ) s cílem e it identifikované problémy. 27 Zásady pro RIA p ijala vláda svým usnesením. 877/2007 o Obecných zásadách pro hodnocení dopad regulace. RIA má informa ní charakter a rozhodování ponechává na samotných politicích.,,kvalitn provedené hodnocení dopad regulace je jasné, stru né a p im ené povaze problému, který se sna í hodnotit, pou ívá srozumitelný jazyk, vyhýbá se technickým pojm m pro neodbornou ve ejnost nejasným a pou ívá nejlep í informace dostupné v dob zpracování. Je samostatným dokumentem, který doká e problém jasn vysv tlit, nastínit mo né alternativy k p ijetí regulace bez pot eby odkazovat se na dal í dokumenty. 28 Po této analýze a po zvolení nejideáln j ího zp sobu e ení dané situace se za ne p ipravovat návrh právního p edpisu. Analýzy RIA p edcházejí vydávání neefektivních právních p edpis, kde náklady p evy ují p ínos. 27 KOLEKTIV AUTOR. Legislativní proces (teorie a praxe) [online]. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, s.p.o [cit ]. Dostupné z: str ,,tamté str

22 2.3 Zákonodárná iniciativa Pod tímto pojmem je t eba p edstavit si ur ité právo, kterým m e disponovat pouze taxativní vý et subjekt, specifikovaný Ústavou R. Jedná se o právo navrhovat zákony, jak zákony nové, tak i úpravy zákon stávajících, a následn tyto návrhy p edkládat Poslanecké sn movn, která má povinnost se zákony zabývat a projednat je. Podle lánku 41 odst. 2 Ústavy R nále í tato pravomoc poslanci, skupin poslanc, Senátu, vlád a zastupitelstvu vy ího územního samosprávného celku. Nikdo jiný tedy nem e navrhovat nové zákony ani jejich zm ny. 22

23 2.4 Parlament Dle mého názoru je Parlament eské republiky (dále jen,,parlament ) jedním z hlavních orgán ve ejné moci, nebo jako jediný disponuje zákonodárnou mocí 29. Je tvo en dv ma komorami, a to dolní a horní komorou, tedy Poslaneckou sn movnou a Senátem. Nále í mu samoz ejm i jiná práva, jako je nap íklad vydávání souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv, volba prezidenta eské republiky nebo má právo m nit Ústavní po ádek eské republiky. Jeho nejv t í úlohu v ak spat uji práv v legislativní pravomoci, nebo ka dou civilizovanou spole nost je t eba ur itým zp sobem ídit. A to se d je práv pomocí zákon, které m e Parlament, jako jediný orgán ve ejné moci, vydávat. 2.5 Senát Historie Senátu na eském území je velmi pestrá a vznik Senátu v eské republice provázely dlouhé a ostré debaty s naprosto odli nými názory. V pr b hu p íprav Ústavy R byla mimo jiné projednávána i otázka zda Senát ano i ne. Jednou z hlavních inspirací k návrhu nové ústavy v roce 1992 byla Ústava z roku 1920, kde parlament dvoukomorový byl. Odp rci Senátu argumentovali jeho nepot ebností, poukazovali na jeho zbyte nost, nadbyte nost a e svou p ítomností legislativní proces pouze zpomalí a zkomplikuje. Existují p eci zem s jednokomorovými parlamenty, které vykonávají svoji funkci na vysoké úrovni. Tento názor v ak byl v men in. P íznivci Senátu odkazovali na situaci ve Franci i Spojených státech Amerických, které pova ovaly za vzor skute n fungující demokracie. Je ale fakt, e celosv tov roz í ené parlamentní systémy se od sebe li í jak formáln, tak i fakticky. Je samoz ejmé, e v ka dé zemi nem e fungovat politický systém stejn, nebo je závislý i na spole nosti a ob anech dané zem. Senát byl nakonec zakomponován do návrhu Ústavy R a tak byla i Ústava R p ijata. V prvopo átku byla Senátu p i azována jen nepatrná záva nost a ve své zákonodárné pravomoci se m l zabývat zákony dlouhodob j ího charakteru vstoupila v platnost Ústava R, ale v echny její lánky nebyly napln ny. Chyb l zde senát, který byl poprvé ustaven a v roce Op t se rozpoutaly vá nivé debaty zda je senát v bec pot eba, kdy n kolik let fungoval 29 lánek 15 Ústavního zákona. 1/1993 Sb, Ústava R, ve zn ní pozd j ích p edpis 23

24 parlament jako jednokomorový, ale Ústava R ho p edpokládala a proto byl ustaven. V sou asné dob p evládají názory, e Senát plní velmi d le ité funkce. Nejen v zákonodárném procesu, i kdy práv tato funkce je laickou ve ejností nejvíce vnímána, kde lze hovo it o funkci korek ní i stabiliza ní a slou í ke zlep ení p ijímaných zákon. Senátu jsou také sv eny pravomoci kontrolní. Jedná se nap íklad o volbu prezidenta nebo soudce Ústavního soudu. Jedná se o trvalou instituci, která nem e být rozpu t na. Z toho vyplývají i dal í pravomoci Senátu. V p ípad rozpu t ní Poslanecké sn movny m e senát p ijímat zákonná opat ení ve v cech, které by sice vy adovaly p ijetí zákona, ale nesnesou odklad. Senát je horní komorou Parlamentu. Jeho zasedání je ízeno p edsedou a místop edsedy, kte í jsou voleni na první sch zi Senátu. Jeho 81 senátor je voleno tajným hlasováním na základ v eobecného, rovného a p ímého volebního práva na 6 let, p i em ka dé dva roky je obnovována jedna t etina. Senátorem m e být jen ob an eské republiky, který je star í 40 let.,, Senát z izuje ze senátor organiza ní výbor, mandátový a imunitní výbor a dal í výbory, na nich se usnese. 30 Ty jsou Senátu odpov dni. Jednou z hlavních úloh Senátu je kontrola legislativní innosti Poslanecké sn movny. Má právo vyjád it se ke v em právním p edpis m, které Poslanecká sn movna schvaluje a m e tak zap í init jejich op tovné projednání. Usná ení se je schopný za p ítomnosti alespo 27 senátor a usná í se relativní prostou v t inou 31. Funkci Poslanecké sn movny zastává v p ípad jejího rozpu t ní. Pokud dojde k takovéto situaci, pak má právo na návrh vlády p ijímat zákonná opat ení. 32 Tato opat ení spolupodepisují p edseda Senátu, p edseda vlády a prezident a p i první sch zi nové Poslanecké sn movny musí být Poslaneckou sn movnou schválena, jinak pozbývají dal í platnost. 33 Pokud hlasuje o p ijetí mezinárodní smlouvy nebo o schválení ústavního zákona, musí být dán souhlas t íp tinové v t iny p ítomných senátor odst. 1 zákona. 107/1999 Sb., o jednacím ádu Senátu, ve zn ní pozd j ích p edpis odst. 1 a 2 zákona. 107/1999 Sb., o jednacím ádu Senátu, ve zn ní pozd j ích p edpis 32 lánek 33 odst. 1, 3 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 33 lánek 33 odst. 4, 5 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 34 lánek 39 odst. 4 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 24

25 2.6 Poslanecká sn movna Tato dolní komora Parlamentu je tvo ena 200 poslanci, kte í jsou voleni tajným hlasováním na základ v eobecného, rovného a p ímého volebního práva na dobu ty let. Jsou voleni dle zásad pom rného zastoupení. Poslanec nem e být zárove i senátorem. Stejn jako v Senátu si i poslanci volí svého p edsedu a místop edsedy, kte í ídí sch ze Poslanecké sn movny. Pokud se poslanci dohodnou na pot eb z ízení dal ích výbor, jsou k tomu oprávn ni dle 32 zákona. 90/1995 Sb., o jednacím ádu Poslanecké sn movny 35. Poslanecká sn movna hlasuje bu tajn 36 nebo ve ejn. P i p ítomnosti jedné t etiny v ech svých len je Poslanecká sn movna usná ení se schopna. K p ijetí zákona je pot eba souhlasu relativní prosté v t iny, tedy nadpolovi ní v t iny p ítomných poslanc. Pokud Senát vrátí Poslanecké sn movn návrh zákona nebo prezident republiky tento návrh vetuje, musí pro p ijetí zákona kladn hlasovat nadpolovi ní v t ina v ch poslanc. K p ijetí ústavního zákona i ratifikaci mezinárodní smlouvy je pot eba souhlasu t í p tin v ech poslanc. Poslanecká sn movna m e jako jediná komora projednávat a usná et se o vládním návrhu zákona o státním rozpo tu a o vládním návrhu státního záv re ného ú tu. 2.7 Vláda,, Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. 37,,Vláda se skládá z p edsedy vlády, místop edsed vlády a ministr. 38 Prezident republiky jmenuje p edsedu a na jeho návrh i zbývající leny vlády. Po sestavení vlády musí tato vláda do 30 dn po ádat Poslaneckou sn movnu o vyslovení d v ry. Z toho také plyne odpov dnost vlády Poslanecké sn movn. Pokud vláda d v ru nezíská, probíhá celý proces jmenování znovu a pokud i tato nová vláda d v ru nezíská, navrhuje p edseda Poslanecké sn movny prezidentu republiky p edsedu vlády. Existuje pravidlo, které sice nenalezneme v ádném prameni práva, ale zpravidla se dodr uje, a to, e p edsedou je volen p edseda vít zné 35,,Sn movna z izuje z poslanc mandátový a imunitní výbor, peti ní výbor, rozpo tový výbor, kontrolní výbor, organiza ní výbor, volební výbor, výbor pro evropské zále itosti a dal í výbory, na nich se usnese. 36 Nap íklad volba p edsedy, místop edsed i p edsed výbor a komisí 37 lánek 67 odst. 1 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 38 lánek 67 odst. 2 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 25

26 politické strany ve volbách do Poslanecké sn movny. Myslím si, e toto pravidlo se dodr uje zejména z d vodu, aby nová vláda získala v Poslanecké sn movn d v ru.,,vláda rozhoduje ve sboru. 39 Usná ení se schopná je v p ípad p ítomnosti nadpolovi ní v t iny v ech svých len, nebo k p ijetí usnesení je pot eba souhlasu práv nadpolovi ní v t iny v ech len. I vláda má v ur ité mí e zákonodárnou pravomoc a to v p ípad vydávání vládních na ízení. Tato pravomoc vlád nále í dle lánku 78 Ústavy R 40. Na ízení spolupodepisují p edseda vlády a p íslu ný len vlády. Samoz ejm musí být tento sekundární pramen práva intra legem. Vláda té kontroluje ve kerou innost ministerstev. 2.8 Ministerstva V eské republice p sobí trnáct ministerstev. Podle abecedního po ádku se jedná o ministerstvo dopravy, financí, kultury, obrany, práce a sociálních v cí, pro místní rozvoj, pr myslu a obchodu, spravedlnosti, kolství, mláde e a t lovýchovy, vnitra, zahrani ních v cí, zdravotnictví, zem d lství, ivotního prost edí. Jsou z izována na základ zákona. 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy eské republiky. Ka dé ministerstvo se zabývá problematikou v okruhu své p sobnosti. Podávají vlád návrhy na e ení problematických otázek, návrhy rozpo tu pro sv j resort. V rámci svého p sobení se vyjad ují k návrh m zákon a jiných právních p edpis, které se týkají jejich resortu, sami p ipravují zákony nebo návrhy zadané vládou k vy e ení problematické situace ve svém resortu. Mohou také vydávat vyhlá ky ministerstva. V rámci svého resortu sjednávají mezinárodní smlouvy a starají se o rozvoj mezinárodní spolupráce a zabezpe ují lenství eské republiky v mezinárodních organizacích. 39 lánek 76 odst. 1 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 40 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávn na vydávat na ízení. 26

27 2.9 Vládní návrh zákona P evá nou v t inu návrh zákona podává v eské republice (dále jen,, R ) vláda. Proto v souvislosti s vládou hovo íme o vládním návrhu zákona (dále jen,,návrh ). P i tomto procesu se vláda ídí Legislativními pravidly vlády (dále jen,,lpv ). Samotnému návrhu p edchází vypracování v cného zám ru zákona (dále jen,,v cný zám r ), pokud tak stanoví plán legislativních prací vlády.,,do plánu legislativních prací vlády se v cný zám r za adí, jestli e a) dosavadní zákon má být nahrazen koncep n novou zákonnou úpravou, nebo b) obsah návrhu zákona má spo ívat v úprav v cí, které dosud nejsou v právním ádu upraveny. Do legislativních prací vlády se v cný zám r neza adí, i kdy jsou spln ny podmínky dle p edchozí v ty, jestli e p evá ná ást obsahu návrhu zákona bude zaji ovat implementaci práva Evropské unie. 41 Tento v cný zám r vypracovávají ministerstva nebo jiné orgány státní správy a sv j výsledek p edkládají vlád k projednání. V lánku 3 a 4 LPV nalezneme komplexní úpravu nále itostí v cného zám ru a také postup pro jeho vypracování. P i vypracovávání v cného zám ru musí jeho zhotovitel dbát i na soulad se základními lidskými právy, ústavním po ádkem a mezinárodními smlouvami, kterými je R vázána. Dále je ve v cném zám ru zahrnuta jeho finan ní náro nost a hospodá ský dopad na státní nebo jiný ve ejný rozpo et. Dle mého názoru jsou tyto sou ásti v cného zám ru velmi d le ité, nebo poskytují komplexn j í p edstavu o plánovaném návrhu a jeho d sledcích. Návrh v cného zám ru se pak vkládá do elektronické knihovny Ú adu vlády ( dále jen,,elektronická knihovna ). Zde musí být i informace kam je mo né posílat p ipomínky 42 a také jak dlouhá je lh ta pro uplatn ní p ipomínek k tomuto v cnému zám ru. Tato lh ta je patnácti denní, ale m e být i prodlou ena orgánem, který v cný zám r do elektronické knihovny vkládá. Tento návrh v cného zám ru obdr í orgány taxativn vymezené v lánku 5 odst. 1 LPV. Po skon ení p ipomínkového ízení se v cný zám r zasílá prost ednictvím elektronické knihovny vlád, aby ho mohla projednat. Toto zaslání vlád se bere automaticky i za p edlo ení v cného zám ru Legislativní rad vlády 41 lánek 3 odst. 2 a 3 Legislativní pravidla vlády [online]. [cit ]. Dostupné z: pravidla_vl_dy.pdf 42 Vlastnosti p edkládaných p ipomínek stanovuje lánek 5 odst. 6 a 7 Legislativních pravidel vlády a jeho projednávání lánek 5 odst. 8 a 12. [online]. [cit ]. Dostupné z: pravidla_vl_dy.pdf 27

28 (dále jen,,legislativní rada ). Legislativní rada má 30 dn na jeho projednání.,,na základ vládou schváleného v cného zám ru vypracuje p íslu né ministerstvo ( len vlády), nebo jiný úst ední orgán státní správy návrh zákona. 43 Návrh je za obdobných podmínek jako v cný zám r postoupen k p ipomínkovému ízení. Zde je lh ta pro uplatn ní p ipomínek dvacet pracovních dn. Z d vodu naléhavosti m e být tato lh ta zkrácena, ne v ak na mén ne p t pracovních dn. Návrh, upravený dle projednaných a schválených p ipomínek, se op t prost ednictvím elektronické knihovny za le vlád k projednání. Legislativní rada má v tomto p ípad edesáti denní lh tu na jeho projednání.,,návrh zákona, schválený vládou ve zn ní upraveném podle záv r ze sch ze vlády, je vládním návrhem zákona. 44 P edseda vlády poté za le návrh v listinné podob v p esném zn ní, na jakém se má Poslanecká sn movna usnést, p edsedovi Poslanecké sn movn. Formální nále itosti, které musí tento návrh spl ovat nalezneme jako p ílohu íslo 1 LPV.,,Sou ástí návrhu zákona je d vodová zpráva, která má obecnou ást a zvlá tní ást. 45 V obecné ásti nalezneme zhodnocení platného právního stavu, zd vodn ní nezbytnosti nové právní úpravy a jejích princip, zhodnocení souladu s ústavním po ádkem R, mezinárodními smlouvami a právními akty EU, p edpokládané dopady sociální a ekologické i hospodá ské a finan ní a také od vodn ní, pro by m l být tento návrh schválen ji v prvním tení, pokud je to u návrhu navr eno.,,zvlá tní ást d vodové zprávy se lení podle jednotlivých paragraf navrhovaného zákona, nebo v p ípad novely zákona podle jednotlivých lánk a jednotlivých bod novely. Výjime n lze lenit zvlá tní ást d vodové zprávy podle skupin paragraf nebo podle skupin bod novely. Zvlá tní ást d vodové zprávy obsahuje od vodn ní jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona, vysv tlení jejich ú elu, princip, nezbytnosti, p ípadn obsahuje i srovnání s platným právním stavem. Do od vodn ní jednotlivých navrhovaných ustanovení se nep ejímá text t chto ustanovení, ani text a argumentace, obsa ené v obecné ásti d vodové zprávy. Vy aduje-li naléhavý obecný zájem, aby zákon nabyl ú innosti dnem jeho vyhlá ení, uvedou se d vody, které k tomu vedou, v od vodn ní ustanovení o nabytí ú innosti zákona. 46 Myslím si, e tato forma zvlá tní ásti je velmi vhodná, zejména z d vodu snaz í orientace v návrhu. V ichni 43 lánek 7 odst. 4 Legislativní pravidla vlády lánek. [online]. [cit ]. Dostupné z: pravidla_vl_dy.pdf 44 lánek 11 odst. 1,,tamté 45 lánek 9 odst. 1,,tamté 46 lánek 9 odst. 4,,tamté 28

29 p edkladatelé návrh by, dle mého názoru, m li dodr ovat po adavky týkající se v cného zám ru. Zejména mám namysli lánek 4 odst. 1 písmene c) LPV, který up ednost uje alternativní e ení p ed zákonnou úpravou. 29

30 2.10 Pr b h legislativního procesu Dle 87 zákona. 90/1995 Sb. 47 se návrh zákona p edkládá p edsedovi Poslanecké sn movny a ten jej postoupí organiza nímu výboru a za le v em poslanc m a poslaneckým klub m. Vláda má t iceti denní lh tu na vyjád ení se stanoviskem k návrhu a zaslání tohoto stanoviska p edsedovi Poslanecké sn movny, pokud tedy tento návrh nep edlo ila vláda sama. P íprava stanoviska vlády je upravena v lánku 20 LPV.,,Vláda má právo vyjád it se ke v em návrh m zákona. Nevyjád í-li se vláda do t iceti dn od doby, kdy jí byl návrh zákona doru en, platí, e se vyjád ila kladn. 48 V následujících patnácti dnech doporu í organiza ní výbor p edsedovi Poslanecké sn movny, aby tento návrh, spolu se stanoviskem obdr eným od vlády, za adil do návrhu po adu sch ze Poslanecké sn movny. Dále je v t chto patnácti dnech stanoven organiza ním výborem nebo p edsedou Poslanecké sn movny výbor, kterému má být návrh p ikázán a zpravodaj pot ebný v prvém tení návrhu. Aby se v ichni poslanci mohli s návrhem seznámit, za le se jim tento návrh minimáln deset dn p ed plánovaným prvým tením Prvé tení Prvé tení je, dle mého názoru, d le ité v tom, e práv zde se poprvé projednává návrh v plénu Poslanecké sn movny a diskutuje se o kvalit návrhu, ale hlavn také o významu a ú elu, který by nový zákon, pop ípad jeho zm na, m l p inést. Návrh na sch zi Poslanecké sn movny uvede navrhovatel a následn vystoupí zpravodaj. Následn za íná dal í fáze prvého tení, tedy obecná rozprava. Výsledkem obecné rozpravy m e být bu usnesení o vrácení návrhu navrhovateli k dopracování, zamítnutí návrhu nebo, pokud shledá návrh za zp sobilý a dostate n kvalitní, souhlasné vyjád ení s návrhem, které se projeví p ikázáním návrhu k projednání ve výboru. V p ípad, e navrhovatel spolu s návrhem vyzve Poslaneckou sn movnu, aby vyslovila souhlas s návrhem ji v prvém tení 49, navazuje na obecnou rozpravu, 47 Zákon. 90/1995 Sb., o jednacím ádu Poslanecké sn movny, ve zn ní pozd j ích p edpis 48 lánek 44 odst. 1 a 2 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky,, ve zn ní pozd j ích p edpis 49 Tento návrh musí být ádn od vodn n v d vodové zpráv p ipojené k návrhu. 30

31 po rozhodnutí Poslanecké sn movny, e bude v prvém tení pokra ovat, aby mohla návrh schválit, rozprava podrobná. V podrobné rozprav lze navrhovat jen opravu technických, gramatických i tiskových chyb, nikoli pozm ovat samotné zn ní návrhu. Na konci podrobné rozpravy op t vystoupí navrhovatel a zpravodaj. V záv re né fázi prvého tení se Poslanecká sn movna usnese, zda s návrhem souhlasí. Celá tato situace není p ípustná, pokud dva politické kluby nebo alespo padesát poslanc vznese námitku proti usná ení se ji na konci prvého tení. S návrhem ji v prvém tení také nelze vyslovit souhlas v p ípad, e se jedná o návrh ústavního zákona, mezinárodní smlouvy nebo zákona o státním rozpo tu. Výbor, kterému byl návrh Poslaneckou sn movnou p ikázán má edesáti denní lh tu na jeho projednání. Tato lh ta m e být dle pot eby a se souhlasem navrhovatele prodlou ena o dvacet dn, nebo naopak o t icet dn zkrácena, pokud proti tomu nemají alespo dva poslanecké kluby nebo padesát poslanc ádnou námitku. Zkrácená lh ta ov em nejde op tovn prodlou it. Svá stanoviska k návrhu mohou sd lovat i poslanci i jiné výbory, a to Poslanecké sn movn nebo výboru, kterému byl návrh p ikázán, a to i písemnou formou. Po uplynutí stanovené lh ty pro projednání návrhu ve výboru nastává dal í ást legislativního procesu, druhé tení návrhu zákona Druhé tení Návrh op t uvádí navrhovatel a po n m vystupuje zpravodaj výboru, který návrh projednával. Tento návrh je ji obohacen o usnesení výboru, o jeho doporu ení a návrhy na zm ny i dopl ky. M e samoz ejm nastat situace, kdy takto obohacený návrh ztratí sv j prvotní význam. Jedná se o problematiku tzv. p ílepk. Aby se v ichni poslanci mohli s usnesením výboru seznámit, musí jim být doru eno nejmén jeden den p ed plánovaným zahájením druhého tení. Ve druhém tení, obdobn jako v prvém, se koná obecná rozprava o návrhu. Ta m e vyústit ve vrácení návrhu výboru k novému projednání, zamítnutí návrhu nebo v následnou podrobnou rozpravu. Zde jsou p edkládány a projednávány pozm ovací návrhy, kterými poslanci prezentují své vlastní názory a zájmy na dané právní úprav. Ty se poté vytisknou a roze lou v em poslanc m. P edkládání pozm ovacích návrh a následné projednávání t chto návrh také zp sobuje, e druhé tení je asi nejdel í 31

32 fází celého legislativního procesu. Na konci podrobné rozpravy m e Poslanecká sn movna rozhodnout op t t emi zp soby, a to zamítnutím návrhu, vrácením návrhu výboru k novému projednání nebo návrh postoupí do t etího tení.,,pokud zazn l ve druhém tení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sn movna o n m hlasuje ve t etím tení po ukon ení rozpravy ( 95 odst. 3). 50 A do této doby je také umo n no navrhovateli vzít sv j návrh zp t. Pokud druhé tení skon í, m e tak navrhovatel u init jen se souhlasem Poslanecké sn movny T etí tení Nejd íve po uplynutí esti dn po skon ení druhého tení lze zahájit t etí tení. Tato lh ta m e být zkrácena na 4 dny, ov em pouze po p edchozím odsouhlasení Poslaneckou sn movnou ve tení druhém. Jako v ka dém tení i ve t etím tení se koná rozprava. Rozdíl mezi touto rozpravou a p edchozími rozpravami je v tom, e zde lze navrhovat pouze zm ny legislativn technického charakteru nebo opravovat tiskové, písemné i gramatické nesrovnalosti a také je mo no vrátit návrh zp t do druhého tení.,,na záv r t etího tení Sn movna nejd íve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém tení, po té o pozm ovacích, pop ípad jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sn movna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. 51 Pokud se tak stane, postupuje návrh do Senátu ízení v Senátu Senátu je doru en návrh se kterým vyslovila Poslanecká sn movna souhlas. Tento návrh je p ijat, pokud je Senátem schválen, pokud se k n mu Senát do t iceti dn od doru ení neusnese nebo pokud zcela odmítne se tímto návrhem zabývat. Naopak zákon není p ijat, jestli e ho Senát svým usnesením vrátí Poslanecké sn movn. Zde mohou nastat dv situace. V té první Senát návrh zamítne. O tomto zamítnutém návrhu tedy znovu hlasuje Poslanecká sn movna, ne v ak d íve ne po uplynutí deseti dn od zamítnutí odst. 4 zákona. 90/1995 Sb., o jednacím ádu Poslanecké sn movny, ve zn ní pozd j ích p edpis odst. 3 zákona. 90/1995 Sb., o jednacím ádu Poslanecké sn movny, ve zn ní pozd j ích p edpis 32

33 Senátem. Pokud je návrh schválen hlasy 101 poslanc, Senát je p ehlasován a návrh je p ijat. Ve druhé situaci sice Senát návrh nezamítne, ale vrátí jej Poslanecké sn movn s pozm ovacími návrhy. Poslanecká sn movna tedy o návrhu hlasuje znovu, ale nejprve v podob schválené Senátem. Jestli e s tímto zn ním Poslanecká sn movna vysloví souhlas, je návrh p ijat. Pokud Poslanecká sn movna toto zn ní návrhu nep ijme, hlasuje znovu o návrhu ve zn ní, ve kterém byl postoupen Senátu. I zde je návrh p ijat kladnými hlasy 101 poslanc. P ijatý návrh se poté postoupí prezidentu republiky. 33

34 2.11 Právo VETA Jednou z pravomocí, která nále í prezidentu republiky, je dle lánku 50 Ústavy R 52 právo veta. Tato pravomoc má historickou tradici. Ji v období rakouské monarchie disponoval panovník, dle Prosincové ústavy 53, právem absolutního veta, co lze vyvodit z faktu, e k platnosti jakéhokoli zákona byl nutný panovník v podpis. Tuto pravomoc p isuzovala prezidentu také Prozatímní ústava z roku i Únorová ústava z roku Od roku 1960 se tato pravomoc zcela vytratila, nebo vlivem komunistického re imu byla z Ústavy eskoslovenské socialistické republiky 56 vypu t na. Znovuobnovena byla a v roce 1993, kdy se vznikem R vstoupila v platnost nová ústava. Právo veta je právo jedné strany zastavit legislativní proces a znemo nit p ijetí nového zákona nebo novely stávajícího zákona. Tímto právem ov em nelze prosadit ádné zm ny zákona. Existují dva druhy práva veta, a to veto absolutní nebo suspenzivní. Absolutní veto znamená, e legislativní proces je nevratn a bezpodmíne n zastaven. ádný jiný orgán ve ejné moci nemá kompetence toto veto p ehlasovat. Absolutní veto je pravomocí nap íklad Rady bezpe nosti OSN. Oproti tomu veto suspenzivní m e být p ehlasováno. V R pou ívá prezident veto suspenzivní, ím vyjád í sv j nesouhlas s p edlo eným zákonem, ale tento zákon m e i p esto vejít v platnost, pokud je spln na podmínka k p ehlasování prezidentského veta. Tato podmínka spo ívá v tom, e vetovaný zákon musí být schválen nadpolovi ní v t inou v ech poslanc v Poslanecké sn movn.,, P ijaté zákony podepisuje p edseda Poslanecké sn movny, prezident republiky a p edseda vlády. 57 I p esto, e je postavení prezidenta v legislativním procesu velmi omezené, má právo se vyjád it ke ka dému zákonu Parlamentem ji schválenému. Pokud se zákonem souhlasí, podepí e ho. Pokud prezident se zákonem nesouhlasí, vyu ívá svého práva veta. Tím pádem vrátí zákon zp t Poslanecké sn movn a ta o n m musí znovu hlasovat. Jakékoli pozm ovací návrhy vetovaného zákona nejsou p ípustné. Jak bylo ji 52 Ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 53 Prosincová ústava vydaná císa ským patentem. 115/1867. z. 54 Zákon. 37/1918 Sb., o prozatímní ústav, ve zn ní pozd j ích p edpis 55 Zákon ze dne 29. února 1920 zákon. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina eskoslovenské republiky 56 Ústavní zákon. 100/1960 Sb., Ústava eskoslovenské socialistické republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 57 lánek 51 Ústavního zákona. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd j ích p edpis 34

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l

Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l stys erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l se usneslo vydat v souladu se zákonem. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení),

Více

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s.

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. Stanovy spolku I. Úvodní ustanovení 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. (dále jen spolek ). 2. Sídlo spolku : Třebestovice, Kerská 160, PSČ : 289 12, Česká republika 3. KLUB

Více

Jednací řád Rady města Třešť

Jednací řád Rady města Třešť Jednací řád Rady města Třešť Rada města Třešť (dále jen rada města) se usnesla podle 101, odst. 3 zákona čís. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), (dále jen zákon ), v platném znění na tomto svém jednacím

Více

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy,

Více

MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC

MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC Stránka 1 z 9 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Zastupitelstvo města Žatce (dále jen zastupitelstvo města ) tímto ve smyslu 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,

Více

1 Úvodní ustanovení. 2) O otázkách upravených tímto jednacím řádem, popř. o dalších zásadách svého jednání, rozhoduje zastupitelstvo v mezích zákona.

1 Úvodní ustanovení. 2) O otázkách upravených tímto jednacím řádem, popř. o dalších zásadách svého jednání, rozhoduje zastupitelstvo v mezích zákona. 1 Jednací řád zastupitelstva Obce Havlovice Zastupitelstvo Obce HAVLOVICE (dále jen zastupitelstvo) se usneslo podle 96 zákona Parlamentu ČR č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. I Základní ustanovení

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. I Základní ustanovení STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství vlastníků ) je

Více

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Asociace nestátních neziskových organizací České republiky(dále jen ANNO ČR nebo Asociace ) je spolkem ve

Více

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. října 2006 pod

Více

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou, která vznikla

Více

Stanovy společenství vlastníků

Stanovy společenství vlastníků Stanovy společenství vlastníků I. Název Společenství vlastníků Pod Lihovarem 2232 II. Sídlo: Pod lihovarem 2231, Benešov, PSČ: 256 01 III. Předmět činnosti Zajišťování správy domu a pozemku IV. Členská

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s.

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. I. Tělovýchovná jednota 1.1. Spolek s názvem TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s., (dále jen TJ) je dobrovolným zájmovým svazkem členů provozujících nebo majících zájem o tělovýchovu,

Více

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s.

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. 1. Základní ustanovení, název a sídlo spolku 1. TJ Sokol Hostivice ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012

Více

Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku

Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku Článek 1 Název spolku 1. Název spolku zní: Spolek bubakov.net 2. Povolená zkratka názvu: bubakov.net 3. Sídlo spolku je: Havlíčkova 500, 271 01 Nové

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s.

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s. Stanovy spolku Yachtclub Pardubice, z.s. Úplné znění ke dni 26.3. 2015 čl. I Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Yachtclub Pardubice, z.s. (dále též spolek ). 2. Sídlo spolku: Třída Míru 65, 530 02 Pardubice

Více

Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995. I. Základní ustanovení

Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995. I. Základní ustanovení S t a n o v y Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995 I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou podle 1194 zákona č. 89/2012

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S.

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. Článek I NÁZEV A SÍDLO Název: Komora projektových manažerů, z. s. Sídlo: U Potoka 26, 252 65 Tursko Článek II PRÁVNÍ FORMA 1. Komora Projektových Manažerů, z.

Více

Dopady NOZ na občanská sdružení. Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015

Dopady NOZ na občanská sdružení. Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015 Dopady NOZ na občanská sdružení Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015 Co se stalo dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) + doprovodná legislativa (např. zákon o veřejných

Více

I. D o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit tisk 316 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů:

I. D o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit tisk 316 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů: Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2003 4. volební období 129 USNESENÍ hospodářského výboru z 19. schůze konané dne 1. října 2003 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb.,

Více

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú.

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. Preambule Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování společensky užitečné činnosti a poskytování služeb s takovou činností bezprostředně souvisejících

Více

Jednací řád Zastupitelstva MO Pardubice VI

Jednací řád Zastupitelstva MO Pardubice VI Městský obvod - Statutární město Pardubice Městský obvod Pardubice VI Kostnická 865, 530 06 Pardubice Jednací řád Zastupitelstva MO Pardubice VI Zastupitelstvo MO Pardubice VI (dále jen zastupitelstvo

Více

Metodické listy pro kombinované studium p edm tu. Ústavní právo

Metodické listy pro kombinované studium p edm tu. Ústavní právo Metodické listy pro kombinované studium p edm tu Ústavní právo Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je osv tlení základních pojm a princip z oblasti státov dy a ústavního práva. D raz je p i výkladu kladen

Více

STUDENTSKÁ GRANTOVÁ SOUTĚŽ UNIVERZITY J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

STUDENTSKÁ GRANTOVÁ SOUTĚŽ UNIVERZITY J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM SMĚRNICE REKTORA Č. 3/2011 STUDENTSKÁ GRANTOVÁ SOUTĚŽ UNIVERZITY J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM S M Ě R N I C E P R O U J E P Platná od: 10. 11. 2011 Zpracoval/a: prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. prof.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

S T A N O V Y Veterán klub Rychvald

S T A N O V Y Veterán klub Rychvald S T A N O V Y Veterán klub Rychvald I. ZÁKLADNÍ USTANOV ENÍ Článek 1: Vznik Veterán klubu Rychvald 1. Veterán klub Rychvald (dále jen VK Rychvald) ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů se

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Oblastní stavební bytové družstvo Kopřivnice STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Dodatek č. 1/11 2011 I. Tímto dodatkem se ruší platnost textu článků níže uvedených a nahrazují se textem novým: čl. 4 - Vznik členství

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU

Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU Stanovy KSTT Vysočina 1 Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU 1. ÚVOD 1.1 Právní postavení. 1.1.1 Krajský svaz triatlonu Vysočina (dále také KSTT Vysočina) je zapsaným spolkem, který vznikl

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV )

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV ) odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Obec: Bechlín (dále jen obec ) Právní rozbor obecně závazné vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 153/0 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134),

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134), P7_TA-PROV(2013)0397 Povinnosti státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST I. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Vzhledem k tomu, že nepřipadají v úvahu závažné dopady ani nelze očekávat ohrožení realizace některé státem

Více

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 )

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Článek 14 Představenstvo 1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

Více

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Stanovy společenství vlastníků jednotek

Stanovy společenství vlastníků jednotek Stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou, která vznikla na základě

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Rozhodnutí. Městský úřad Nový Bydžov. Odbor výstavby a životního prostředí MÚ Nový Bydžov Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Rozhodnutí. Městský úřad Nový Bydžov. Odbor výstavby a životního prostředí MÚ Nový Bydžov Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov Městský úřad Nový Bydžov Odbor výstavby a životního prostředí MÚ Nový Bydžov Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov Č.j.: V/3172/2012/Lon Nový Bydžov, dne 9. května 2012 Oprávněná úřední osoba: Ing.

Více

Směrnice k rozpočtovému hospodaření

Směrnice k rozpočtovému hospodaření Směrnice k rozpočtovému hospodaření Č. 14 OBEC BECHLÍN IČO: 263 346 Směrnici zpracovali: Ing. Soušek, Koťová M. Směrnici schválilo: Zastupitelstvo obce Datum schválení:.. Usnesení č.. Směrnice nabývá účinnosti:

Více

STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY

STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY (schválené Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky ze dne 14. prosince 2004, ve znění schváleném dne [den schválení zněny stanov ministerstvem] 2005) Článek 1 NÁZEV,

Více

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD firma Obec Prackovice nad Labem účinný od 1.6.2008 aktualizovaný 27.5.2015 Obec Prackovice nad Labem

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou,

Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou, Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou, kterou se stanovují pravidla pro vyřizování stížností a peticí Rada města Žďár nad Sázavou schválila dne 20.6.2005 dle 102 odst. 2 písm. b) a n) zákona

Více

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Více

Stanovy společenství vlastníků jednotek Kodymova 2537-2539

Stanovy společenství vlastníků jednotek Kodymova 2537-2539 Stanovy společenství vlastníků jednotek Kodymova 2537-2539 Čl. I. Úvodní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek vzniklo ze zákona dnem 1. července 2000. 2. Název společenství: Kodymova 2537-2539,

Více

2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10. mezi těmito subjekty

2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10. mezi těmito subjekty 2015/OKP/0692 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE MČ Praha 10 č. OKP 28/2015 mezi těmito subjekty Městská část Praha 10 se sídlem v Praze 10, Vršovická 68, PSČ 101 38 zastoupena JUDr. Radmilou Kleslovou, starostkou

Více

Předmětem řízení je výběr projektů pro rok 2015 v níže uvedených oblastech:

Předmětem řízení je výběr projektů pro rok 2015 v níže uvedených oblastech: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ VYHLAŠUJE DOTAČNÍ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ PRO NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A VYSOKOŠKOLSKÁ PRACOVIŠTĚ NA PROJEKTY V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY ČR A MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ PRO ROK

Více

Nový stavební zákon a související předpisy. Metodická pomůcka pro stavební úřady Zlínského kraje 2012

Nový stavební zákon a související předpisy. Metodická pomůcka pro stavební úřady Zlínského kraje 2012 Nový stavební zákon a související předpisy Metodická pomůcka pro stavební úřady Zlínského kraje 2012 Poznámky k vybraným Ustanovením nového stavebního Zákona a předpisů souvisejících Vybrané rozsudky soud

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

O D B O R O V É S D R U Ž E N Í Ž E L E Z N I Č Á Ř Ů Republiková rada seniorů JEDNACÍ ŘÁD. 1. Úvodní ustanovení

O D B O R O V É S D R U Ž E N Í Ž E L E Z N I Č Á Ř Ů Republiková rada seniorů JEDNACÍ ŘÁD. 1. Úvodní ustanovení O D B O R O V É S D R U Ž E N Í Ž E L E Z N I Č Á Ř Ů Republiková rada seniorů JEDNACÍ ŘÁD 1. Úvodní ustanovení Jednací řád Republikové rady seniorů ODBOROVÉHO SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ (dále jen OSŽ) upravuje

Více

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE schválený Vládou ČR usnesením č. 744 ze dne 28. července 2004 Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Akreditační komise (dále jen komise ) pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání

Více

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Čl. I Úvodní ustanovení 1. Petrov, občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku

Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku Konkrétní doporučení pro sportovní organizace občanská sdružení Legislativní rada Českého olympijského výboru 2013 Právní úprava spolků dle nového občanského

Více

------------------------------------ u s n e s e n í ---------------------------------------

------------------------------------ u s n e s e n í --------------------------------------- OPIS S t e j n o p i s NOTÁŘSKÝ ZÁPIS NZ 1193/2014 N 1264/2014 sepsaný dne osmnáctého června roku dvoutisícího čtrnáctého (18.06.2014) mnou, JUDr. Lubomírem Mikou, notářem se sídlem v Brně, v mé notářské

Více

Ovoce do škol Příručka pro žadatele

Ovoce do škol Příručka pro žadatele Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu

Více

STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU. Evropský parlament Brusel

STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU. Evropský parlament Brusel STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU Evropský parlament Brusel Brusel, 19. června 2001 Znění pozměněné dne 9. října 2008 a 18. října 2012 HLAVA I: NÁZEV, SÍDLO, PRÁVNÍ ZÁKLAD, CÍLE Článek

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7 STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Č L Á N E K 1 Základní ustanovení 1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

ZÁKON o geologických pracích ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ZÁKON o geologických pracích ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Text předpisu: 66 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 543/1991 Sb. a zákonem č. 366/2000 Sb. Česká národní rada

Více

PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBORU KULTURY, PAMÁTKOVÉ PÉČE, LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍHO RUCHU

PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBORU KULTURY, PAMÁTKOVÉ PÉČE, LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍHO RUCHU PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBORU KULTURY, PAMÁTKOVÉ PÉČE, LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍHO RUCHU Rada Karlovarského kraje (dále jen rada ) se usnesla na těchto Pravidlech pro

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace)

Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) 1.Číslo zakázky 2.Název programu: 3.Registrační číslo projektu 4.Název projektu: 5.Název zakázky: Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/02.0129

Více

Směrnice Rady města č. 2/2011

Směrnice Rady města č. 2/2011 1 Směrnice Rady města č. 2/2011 PRO VYŘIZOVÁNÍ A EVIDENCI STÍŽNOSTÍ, PETIC, KVALIFIKOVANÉ ŽÁDOSTI, HROMADNÉ PŘIPOMÍNKY A MÍSTNÍHO REFERENDA (TJ. PODÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB - DÁLE JEN PODÁNÍ) Vyřizování

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996 o odm nách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve zn ní vyhlášky. 235/1997 Sb., vyhlášky.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : 314. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ. Část I. Základní ustanovení. Článek 1. Název a sídlo společenství vlastníků jednotek

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ. Část I. Základní ustanovení. Článek 1. Název a sídlo společenství vlastníků jednotek STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ Část I. Základní ustanovení Článek 1 Název a sídlo společenství vlastníků jednotek Název: Společenství vlastníků jednotek v domě č.p.2232-2229 v Nedvězské ulici, Praha 10

Více

RECTE.CZ, s.r.o., Matiční 730/3, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava

RECTE.CZ, s.r.o., Matiční 730/3, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava Seznam vyzvaných zájemců podle rozdělovníku Ostrava, vypraveno dne: 4. 12. 2014 Písemná výzva k předložení nabídky k veřejné zakázce na zhotovitele stavby Chodníky od ul. Plavební až do Frýdku Zadavatel:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 *UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek )

Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek ) Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. I Základní ustanovení 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek ) 1.2. Sídlo spolku: Hradec Králové, Rybova 1908/31, PSČ 500 09 1.3. Spolku

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Stanovy Spole enství vlastník pro budovu Nám stí 14. íjna 2173, Praha 5

Stanovy Spole enství vlastník pro budovu Nám stí 14. íjna 2173, Praha 5 Strana t etí Stanovy Spole enství vlastník pro budovu Nám stí 14. íjna 2173, Praha 5 l. I Základní ustanovení 1) Spole enství vlastník (dále jen spole enství ) je právnickou osobou, která vznikla na základ

Více

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby Městský úřad Brušperk K Náměstí 22, 739 44 Brušperk stavební úřad č.j. : SÚ/328/817/2011/Če Miroslav Vala č.j. : SÚ/330/1248/2011/Če Jana Valová vyřizuje: Ing. Jiřina Čermáková Krátká 648 e-mail : cermakova@brusperk-mesto.cz

Více

Předmětem podnikání společnosti je:

Předmětem podnikání společnosti je: STANOVY Zemědělské společnosti Nalžovice a.s. I. Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: Zemědělská společnost Nalžovice, a.s. II. Sídlo společnosti Sídlem společnosti jsou: Nalžovice č.p. 23, okres

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

JEDNACÍ ŘÁD ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŠUMPERKA

JEDNACÍ ŘÁD ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŠUMPERKA JEDNACÍ ŘÁD ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŠUMPERKA Zastupitelstvo města Šumperka (dále jen ZM) v souladu s ustanovením 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Část I. čl. 1 Firma a sídlo družstva 1. Firma družstva zní: Bytové družstvo Otavská 6(dále v těchto stanovách jen jako družstvo ). 2. Sídlo družstva je na adrese Otavská 6,370

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s.

STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s. STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s. Klub leteckých modelářů Brno, o.s., ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, považuje za

Více

ORGANIZA NÍ A JEDNACÍ ÁD SDRU ENÍ VÁLE NÝCH VETERÁN ESKÉ REPUBLIKY

ORGANIZA NÍ A JEDNACÍ ÁD SDRU ENÍ VÁLE NÝCH VETERÁN ESKÉ REPUBLIKY Tento Organiza ní a jednací ád SVV R je chrán n dle zák. 121/2000 Sb., autorský zákon. Je ur en pouze ke zve ejn ní na webových stránkách SVV R: www.legionar.org. Jiné u ití podléhá souhlasu autora p edstavenstvu

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

Číslo zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Číslo zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen

Více

Vzor pro poskytnutí dotace na vodohospodářskou infrastrukturu

Vzor pro poskytnutí dotace na vodohospodářskou infrastrukturu Vzor pro poskytnutí dotace na vodohospodářskou infrastrukturu evidenční číslo smlouvy Poskytovatele: S-./ /. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí individuální účelové dotace z rozpočtu Středočeského kraje

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 31. schůze Poslanecké sněmovny 1. Vládní návrh zákona o

Více

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech www.pwc.cz/danovespory Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 5. května 2011 Témata tohoto vydání: 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech 2. Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání

Více

Smlouva o ubytování. Článek I Smluvní strany

Smlouva o ubytování. Článek I Smluvní strany číslo smlouvy objednatele: 437/OSV/2016 číslo smlouvy ubytovatele: Smlouva o ubytování Článek I Smluvní strany 1. Objednatel: Havířov, statutární město se sídlem: Svornosti 2,73601 Havířov-Město není zapsán

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: MZS/0316/2015 Vypracovala: Schválil: Masarykova základní škola Plzeň, Jiráskovo náměstí 10, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Dokument nabývá platnosti ode dne: 1. 1. 2016 Spisový/skartační

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 00664/11/CS WP 181 Stanovisko č. 10/2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci,

Více

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy

Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy Zá sády pro poskytová ní neinvestič ní čh dotáčí ná záčhová ní á obnovu kulturní pámá tky z rozpoč tu státutá rní ho me stá Ostrávy I. Základní ustanovení 1. Poskytování a použití dotací se řídí obecně

Více

101/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 4. dubna 2000. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ HLAVA I

101/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 4. dubna 2000. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ HLAVA I Systém ASPI - stav k 20.11.2014 do částky 108/2014 Sb. a 31/2014 Sb.m.s. - RA642 101/2000 Sb. - o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2017

Více

Stanovy mysliveckého spolku Mičovice

Stanovy mysliveckého spolku Mičovice Stanovy mysliveckého spolku Mičovice Název spolku DIČ Sídlo spolku Kraj Země Statutární orgán spolku Nejvyšší orgán spolku Myslivecký spolek M i č o v i c e CZ 47260521 383 01 Mičovice Jihočeský Česká

Více