HISTORIE A SOUČASNOST CHOVU HOVAWARTŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORIE A SOUČASNOST CHOVU HOVAWARTŮ V ČESKÉ REPUBLICE"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra genetiky a šlechtění HISTORIE A SOUČASNOST CHOVU HOVAWARTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce Vedoucí práce: Dr. Ing. Naděžda Šebková Autor práce: Lenka Šteklová 2006

2 PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: Historie a současnost chovu hovawartů v České republice vypracovala samostatně s použitím pramenů v práci citovaných a přiložených v bibliografii. V Praze dne: podpis autora

3 Děkuji Dr. Ing. Naděždě Šebkové za odborné vedení mé bakalářské práce a Ing. Luďkovi Novákovi za cenné rady a informace při jejím zpracování. Zároveň děkuji veterinárním lékařům za odborné konzultace a umožnění získání podkladů pro tuto práci, zejména pak MVDr. Jaromírovi Ekrovi a pracovníkům veterinární kliniky na Zbraslavi. V neposlední řadě pak poděkování patří chovatelům hovawartů za jejich ochotnou spolupráci.

4 Autorský referát Na základě studia zpravodajů Hovawart klubu ČR je v práci shrnuta historie chovu hovawartů v České republice v jednotlivých letech. V každém roce je zaznamenán důležitý mezník ovlivňující chov hovawartů a popis rozšiřování chovatelské základny hovawartů na území České republiky. Podle údajů Hovawart klubu ČR je celkový počet zápisů v plemenné knize od počátku chovu hovawartů v České republice 4115 jedinců. Kapitola Současnost chovu hovawartů v České republice přibližuje aktuální témata v chovatelství českých hovawartů a to: nestandardní barevné zastoupení populace hovawartů, problémy s reprodukcí a povahou. Náplní této kapitoly jsou také základní informace o odběrů krve u hovawartů a genetice zbarvení srsti. Cílem kapitoly Nejčastější onemocnění hovawartů v ČR je objektivní vyhodnocení zaznamenaných informací o zdravotním stavu populace hovawartů v České republice a porovnání výsledků s dostupnou literaturou pojednávající o zdravotním stavu hovawartů. Informace o zdravotním stavu hovawartů v ČR byly získány: 1. konzultacemi s veterinárními lékaři z celé České republiky 2. dotazováním se chovatelů hovawartů po celé České republice Celkem bylo zhodnoceno 281 hovawartů. Zdravotní problémy jsou v kapitole jednotlivě rozepsány a pro přehlednou orientaci také sjednoceny do skupin podle typu onemocnění a zaznamenány ve formě grafu. Většina vyskytujících se onemocnění jsou také popsána ve formě literární rešerše. Vyhodnocení informací o zdravotním stavu hovawartů v České republice vedlo ke zjištění, že nejvíce tedy 11,39% trpí nemocemi kůže. 8,19% hovawartů trpí nemocemi kožních derivátů a 6,41 % mělo problémy s trávicí soustavou. Ostatní zdravotní problémy se pohybovaly pod 4% četnosti výskytu. Velice málo hovawartů 0,71% trpělo nemocí dýchacího a kardiovaskulárního systému a pouhých 0,36% hovawartů (1 jedinec z 281) mělo problémy s nemocí imunitního systému. Vyšetření DKK u 1329 hovawartů ukázalo, že 65,91% jedinců je DKK negativních. Pro přiblížení situace je tento výsledek porovnán s výsledkem vyšetření DKK 1590 labradorských retrívrů, kdy byl výsledek DKK negativní jen u 36,73% jedinců. Klíčová slova : hovawart historie DKK onemocnění chov

5 Author s Paper Proceeding from the studies carried out by reporters of the Hovawart Club of the Czech Republic, this work summarizes and traces the breeding history of hovawarts in the Czech Republic in the individual years. In each year, it records a major landmark affecting the breeding of hovawarts, and describes the expansion of the breeding stock of hovawarts in the territory of the Czech Republic. According to the data of the Hovawart Club of the Czech Republic, the total number of entries in the stock book since the start of breeding hovawarts in the Czech Republic amounts to 4,115 individuals. The chapter entitled Contemporary Breeding of Hovawarts in the Czech Republic discusses the topical theme of breeding Czech hovawarts, namely the nonstandard colour representation in the hovawart population, problems concerning reproduction and temperament. This chapter also contains basic information on taking blood samples from hovawarts, and the genetics of hair colouring. The chapter entitled The Most Frequent Diseases of Hovawarts in the Czech Republic provides an objective assessment of the information amassed on the health of the hovawart population in the Czech Republic, and a comparison of the results with the available literature devoted to the health of hovawarts. Information on the health of hovawarts in the Czech Republic has been obtained from the following sources: 1. consultations with veterinary surgeons throughout the Czech Republic; 2. enquiries addressed to breeders of hovawarts all over the Czech Republic. All in all, as many as 281 hovawarts were evaluated. This chapter gives an individual treatment of the health problems concerned. For easier orientation these problems are classified in groups according to the type of disease, and are presented in a chart. Most of the diseases are also described in the form of literary search. The information on the health problems besetting hovawarts in the Czech Republic has led to the conclusion that most of them i.e % suffer from skin disease. 8.19% of hovawarts are known to suffer from diseases of skin derivates, while 6.41 % had problems with their digestive tract. Other health problems ranged below 4% incidence level. Very few hovawarts (0.71%) suffer from the diseases of the respiratory and cardiovascular systems, and a mere 0.36% of the hovawarts tested (1 individual out of 281) had problems with the disease of the immunity system. DKK examination of 1,329 hovawarts has shown that 65.91% of the individuals were DKK negative. For the sake of illustration this result is compared with the outcome of DKK examinations of 1,590 Labrador retrievers where DKK negative results were found only in 36.73% of the individuals involved.

6 Keywords: Hovawart history DKK disease breeding

7 OBSAH 1. ÚVOD HISTORIE PLEMENE Počátky jména hovawart hovawart ve středověku Historie chovu hovawartů Počátky chovu Rozvoj plemene Typový pes Významní psi Hovawartnové plemeno Africká fena Chov hovawartů od roku 1945 po současnost Chovatelské kluby IHF Internationale Hovawart Föderation Shrnutí historie plemene STANDARD PLEMENE HOVAWART Co je to standard plemene SPECIFIKACE STANDARDU HOVAWARTA Celkový vzhled Důležité proporce Kohoutková výška Hlava Uši Oči Morda Zuby Tělo Krk Hřbet Hrudník Končetiny Ocas Zbarvení Plavé zbarvení Zbarvení černé se znaky Zbarvení černé Povaha hovawarta HISTORIE CHOVU HOVAWARTŮ V ČR Začátek chovu hovawartů v ČR... 28

8 5.2. První etapa historie chovu hovawartů v ČR NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ HOVAWARTI V ČR Výstavy Zkoušky SOUČASNOST CHOVU HOVAWARTŮ V ČR Současné chovatelství hovawartů v ČR Chov Podmínky chovnosti Třídy chovnosti Bonitace Pořádání bonitace Provádění bonitace Posuzování Bonitační kód Současný stav populace hovawartů na území ČR Reprodukce hovawartů v ČR Barevné zastoupení populace hovawartů v ČR Povaha hovawartů v ČR Odběry krve u hovawartů Genetika zbarvení srsti u hovawartů NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ HOVAWARTŮ V ČR Věk psů v závislosti na jejich nemocnost Vliv pohlaví na výskyt onemocnění Plemenná dispozice k onemocnění Průzkum zdravotního stavu hovawartů v ČR Přehled zaznamenaných zdravotních potíží sledované skupiny hovawartů Popis zdravotních problémů hovawartů v ČR Nemoci kůže Nemoci kožních derivátů (nemoci uší, paranálních váčků, drápů a víček) Nemoci trávicího systému Nemoci pohybového systému Nemoci močového ústrojí Poruchy reprodukčního systému Nemoci očí a víček Nemoci dýchacího systému Nemoci imunitního systému Infekční a parazitární nemoci Nemoci karidovaskulárního systému Nádorové onemocnění tumory DYSPLAZIE KYČELNÍCH KLOUBŮ... 55

9 9.1. Dysplazie kyčelních kloubů v chovu českých hovawartů ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHA... 65

10 1. Úvod Chov psů je jednou z nejstarších chovatelských činností člověka vůbec. Společná historie člověka a psa je delší než koexistence s jinými domestikovanými zvířaty a ze všech domácích zvířat má člověk k psům nejvřelejší vztah. Je to patrné i z latinského názvu, podle něhož pes není označován jako většina domestikovaných zvířat...domesticus, ale jako Canis familiaris tedy rodinný. Dnes je známo více než 400 plemen psů s odlišným exteriérem i povahovými vlastnostmi, jedno plemeno psa je však výjimečné Hovawart. Výjimečným plemenem se stal díky jeho historii ve smyslu snahy o rekonstrukci psa, který člověka doprovázel od raného středověku. Při rekonstrukci plemene byly podstatně důležitější vlastnosti psa, než jeho exteriér a tím se hovawart liší od některých plemen psů, které jsou chována především pro svůj vzhled. Dalším důvodem jeho výjimečnosti je jeho vyrovnaná povaha s přirozenou ostražitostí, která se projevuje v případě skutečného ohrožení majetku nebo rodiny hovawarta. Popis historie tohoto plemene v mezinárodních souvislostech a od 80. let minulého století, jeho rozvoj v České republice spolu s jeho podrobným popisem, charakteristickými vlastnostmi a zejména se zaměřením na jeho celkový zdravotní stav je cílem této bakalářské práce. Jeden z výchozích předpokladů je úvaha, že hovawart patří celkově ke zdravým plemenům a že u jiných plemen psů obvyklé geneticky podmíněné zátěže se u hovawartů vyskytují v malé míře. Úkolem bakalářské práce je vyhodnocení výsledků využitelných chovatelským kolegiem Hovawart klubu ČR a chovateli samotnými.

11 2. Historie plemene 2.1. Počátky jména hovawart Lidé, kteří se s touto rasou ještě blíže neseznámili, tíhnou k tomu považovat pojem hovawart za anglické slovo, které jen komicky zní. Je těžké tomu uvěřit, ale jedná se o německé slovo. Přesněji řečeno, pochází z oblasti středního hornatého Německa a znamená asi totéž co: Wächter der Habe und des notes = hlídač majetku a statků (Kerl, 2001). Jde o německé slovo vzniklé spojením výrazů Hof= dvůr a warten=hlídat (Novák, 2002). Těžko by se dalo najít nějaké jedno slovné spojení, které by hovawarta lépe definovalo (Kerl, 2001). Poprvé se s ním setkáváme v tzv. Schwabenspiegel byl to zákoník, který byl sepsán v roce 1274 v Augsburku neznámým duchovním a v podstatných částech se opírá o starší Sachsenspiegel. Tento Saský zákoník je považován za nejstarší a nejobsáhlejší středověký zákoník a byl sepsán v letech 1220 až 1235 rytířem Eike von Repkow ( Räber, 1994). Eike von Repkow pocházel ze starého šlechtického rodu a stará pověst vypráví, že Eike byl po přepadení tvrze Lužickými Srby odnesen v povijanu poraněným hovawartem na tvrz spřátelené rodiny a tak zachráněn. Tato dojemná historka má však svou vadu na kráse. Ve starém původním podání dochovaném v zákoníku Sachsenspiegel není o hovawartovi ani zmínka. Hovawart se vyskytuje teprve v mladších verzích zákoníku Schwabenspiegel. Podle zákoníku musel, kdo ukradl nebo zabil hovewarta, poskytnout přiměřenou náhradu a odškodnění ve výši tří šilinků (Räber, 1994) hovawart ve středověku Ve středověké německé literatuře se název hovewart vyskytuje stále častěji, velmi často jako protiklad k ušlechtilým loveckým a honícím psům, které chovala šlechta (Räber, 1994). Jeden básník ze 13. století píše: nechtěl bych být chrtem v místě, kde se tupí hovewarti cení více než chrti ( Wienrich, 1994). Na obrazech středověkých umělců dominují šlechtici se svými loveckými psy, někdy tam však jsou vyobrazení i hrubí, středně velcí dlouhosrstí psi, kteří mezi lovecké psy evidentně nepatřili ( Blasiusová, 1999). Byl to hlídač selských dvorů a možná i tvrzí nižší šlechty. Zcela jistě to byl drsný a robustní pes. Přesný popis však neexistuje (Räber, 1994). Je možné, že se některými znaky podobali dnešnímu hovawartovi ( Wienrich, 1994). Jediný upotřebitelný odkaz nacházíme u Heinricha von dem Türlin, korutanského básníka, který někdy kolem r napsal báseň, líčící dobrodružství rytířů kulatého stolu keltského krále Artuše v době asi 500let po Kr. Nějakého divného lesního muže nebo zlého ducha popisuje tak, že měl nastražené uši jako hrozný hofwart, tedy hovawart (Räber, 1994).

12 Z toho bychom mohli usuzovat, že hovawart měl tehdy vzpřímené uši anebo alespoň odstávající uši (Räber, 1994). Často opakované tvrzení, že na měděné rytině (viz. Obr.:1) od Albrechta Dürera Rytíř, smrt a Ďábel (1513) je zobrazen hovawart je poněkud sporné (Wienrich, 1994). Proč toto přesvědčení vzniklo neví nikdo, a to i přes to, že je dosti zřejmé, že se jedná o loveckého psa. Jediné co spojuje hovawarty a Dürerovu rytinu, je původní předpoklad prvních chovatelů, že tento pes následuje pána kamkoli i do takto kritické situace jako je střet se smrtí a ďáblem. Přesně tak se měl chovat legendární germánský pes ( Kejcz, 1999). L. J. Fitzinger se ve své knize Der Hund und seine Rassen (1876, Pes a jeho plemena) podrobněji zmiňuje o hovawartovi, když cituje z díla Petruse de Crescentiis (viz. Obr.:2), který v 18. století popsal osmnáct plemen psů (Blasiusová, 1999) Historie chovu hovawartů Počátky chovu Ke znovuobjevení plemene přispěl nepřímo i rytmistr Max von Stephanitz (viz. Obr.:3) tvůrce a spoluzakladatel Svazu německých ovčáků Verein für deutsche Schäferhunde (1889). V prvních vydáních své knihy se standardem německých ovčáků uváděl hovawarta jako jejich předchůdce a údajného předka ( Fábin, 2003). Prohlédnemeli si obrazy a fotografie ovčáků z 19. a z počátků 20. století vidíme psy, kteří se více podobají dnešnímu hovawartovi než standardnímu německému ovčákovi. To je patrné především ve velikosti psů, v rovné (neklesající) hřbetní linii, v často visících uších a v barevných rázech (Novák, 2002). První pokusy o vyšlechtění hovawarta nás zavedou do roku Kurt F. König uveřejňuje výsledek chovu svého otce Bertrama Königa ( Wienrich, 1994). König senior se už v roce 1908 pokusil na základě křížení různých plemen znovu vyšlechtit hrubého a dlouhosrstého venkovského psa ( Kerl, 2001). O tom, že se Königův otec zúčastnil přípravných prací svědčí také to, že již v roce 1908 existovaly fotografie psů typu hovawarta, které pořídil právě Bertram König (Blasiusová, 1999). Psi, které Bertram König před první světovou válkou zkřížil pro rekonstrukci já bych spíše použil termínu nový chov hovawarta byli poměrně velcí selští psi s dlouhou až chundelatou srstí. Jeden pes z jeho chovu se (viz. Obr.: 4) v mezidobí 1908 až 1910 dostal k profesoru Albertu Heimovi do Švýcasrka a ten psa popsal jako bernského salašnického psa (Räber, 1994).

13 První snahy o chov hovawartů spadají do dob první světové války. Erik Zimen popisuje ve své knize ( Zimen, E.: Der Hund, München 1988 s. 135) o vývoji německých plemen psů: U psů byla vyžadována velikost, agresivita, ostrost, odvaha a bojovnost, stejně jako věrnost, podřízení a učenlivost. A to vše se mělo nalézt u německých psů. V podstatě to měli být vojáci. Představa o vyšlechtění středověkého hovawarta patří do této doby ( Kejcz, 1999). První pokusy s chovem ukončila válka. Po jejím skončení začal Kurt F. König s obnovou chovu hovawarta. V Harckém pohoří našel psa (Rex), který byl zbarven černě a světle hnědě, spářil ho se stejně vybarvenou fenou Dinou (Geiser). Ze spáření byla vržena čtyři štěňata a podle Königa to byli typičtí a cenní hovawarti. Další kmenovou Fenou byla černobílá llandseerská fena Dina ( Brüser). K chovu se rovněž použil pastevecký pes s dlouhou chundelatou srstí zbarvenou černě a světle hnědě, byl stejného typu jako ten, kterého označil v. Stephanitz jako staroněmeckého ovčáka (viz. Obr.: 5) ( Räber, 1994). Standard v dnešním slova smyslu tehdy neexistoval a byly daleko důležitější vlastnosti psa, než to jak vypadal ( Kejcz, 1999). Zvláštní význam přisuzoval König při svých chovatelských pokusech černosvětlehnědému zbarvení. Považoval je za jistý signál indikující hranice mezi domácím a divokým psem. Svým exteriérem se hovawart měl podobat vlku, ovšem uši musel mít svěšené a při vzrušení měl nosit ocas vzpřímený (Räber, 1994). König se od počátku řídil heslem krása a výkon, nevěnoval se tedy jen šlechtění exteriéru, ale ve stejné míře i povahovým vlastnostem (Wienrich, 1994). Důležitější než vzhled však pro Königa byla povaha hovawarta. V souladu s tím, co uváděly staré spisy, měl hovawart vykonávat své ochranné a hlídací poslání díky svému přirozenému nadání a ne proto, že by ho to lidé naučili. Také Stephanitz se o hovawartovi vyjádřil ve stejném duchu:... hovawart raného, hofwart pozdního středověku. Co měl tehdy za práci je patrné z jeho jména. O službu na dvoře se patrně dělil také s Mistbellerem (doslova pes štěkající na hnoji), nazývaným také Mistbelle nebo Mistbellerelein, štekavým malým stvořením z rodu psů rašelinných, jací se ještě dnes na vesnicích a malým městech s oblibou nesmyslně vrhají na nohy, zatímco rozumný hovawart stojí připravený k obraně a hlasitě varuje, zakročí však teprve tehdy, když to vyžaduje vážnost chvíle (Blasiusová, 1999). V normě charakterizující chování požaduje König takové vlastnosti jako: bdělost, připravenost bránit kdykoliv pána, věrnost, radost z aportování, tvrdost a pracovitost ( Räber, 1994). König chtěl, aby hovawart vykazoval tyto vlastnosti i bez výcviku a k jejich plnému rozvinutí ovšem potřeboval trochu vedení. Od počátku proto zavedl zkoušku vloh, během níž museli psi v jistých situacích předvést jisté modely chování. Do chovu směli být použiti jen hovawarti, kteří těmto podmínkám vyhověli. Tak zůstal hovawart ušetřen osudu jiných plemen, která byla chována jen pro vnější vzhled (Blasiusová, 1999).

14 2.3.2 Rozvoj plemene Od roku 1922 byla vedena plemenná kniha v městečku Thale v pohoří Harz ( Kerl, 2001). V Thale byl založen Hovawart klub pro německé hlídací psy. Zakládajícími členy byli pánové Busch, König, Geiser, Kruger, Veckenstedt a Barniske. Dne 3. dubna 1922 byl učiněn první zápis do plemenné knihy Hovawart klubu pro německé hlídací psy. Jednalo se o vrh kuvaszů König Treseburg ( Wienrich, 1994). V následujícím přehledu je znázorněn 1. zápis do Plemenné knihy (Blasiusová, 1999): chovatel: K. Konig, Treseburg datum vrhu: otec: Baron matka: Ortrud Husdan 1. Hunolf, pes, šedý 2. Helma, fena, světle plavá 3. Hummel, fena, světle plavá 4. Herma, fena, světle plavá Další zapsané vrhy pocházely z Thalu a okolí (Wienrich, 1994). Druhý zapsaný byl vrh leonbergrů chovatele Fangmanna. Pak byl zaregistrován vrh z křížence leonbergra se švýcarským salašnickým1 psem ( Fábin, 2003). Zapsaná zvířata byla šedá, plavá, černá se znaky, černá a černošedá. Významné bylo také spojení německý ovčák x typový pes ( Wienrich, 1994) Typový pes Psi typu hovawarta (Blasiusová, 1999).V podstatě se má jednat o středně velké, silné, tvrdé a dlouhosrsté hospodářské psy, kteří se vyvíjeli dlouhou dobu jako regionální ráz. Bylo jasné, že majitelé vždy vybírali ty silnější, hrubší a robustnější psy ze kterých vybírali méně nebo více vhodné páry. Je také pochopitelné, že na psí svatbu necestovali daleko, a tak se vytvořila poměrně uzavřená populace psů, ze které vznikl určitý typ psa ( Wienrich, 1994). Mezi typickými psi (nalezenci) se nacházeli zcela jistě takoví, kteří měli mezi předky novofundlanďana nebo leonbergra (Räber, 1994).Tento typ psa se vyskytoval v různých oblastech, což dokazují různá umělecká díla jako například obraz Benno Adamse: psí rodina se starou herkou (viz. Obr.:6) z roku 1869, který ukazuje černou, zcela hovawartí fenu s plavými a černými štěňaty se znaky (Wienrich, 1994) Významní psi Podle všeho měl mimořádný význam malý novofundlanďan pes Moor Barniske 2 (Räber, 1994). 1 Wienrich (1994) se ve své knize vyjadřuje že spojení bylo leonberger x švýcarský pastevecký pes, který ale nebyl k dalšímu chovu použit. 2 Fábin (2001) uvádí jméno psa Amor Barniske

15 Byl pářen s nalezenci a z následných vrhů se získali psi odpovídající ve značné míře chovným cílům. Protože tenkrát byla u novofundlanďanů značně rozšířena vloha black and tan musely tyto vrhy obsahovat velký podíl takových jedinců (Räber, 1994). Dalším datem, které se zapsalo do historie hovawartů byl březen 1932 narodil se pes Castor Meyer Busch1 (viz. Obr.: 7), kterého můžete najít v skoro každém rodokmenu (viz. Obr.: 8) našich moderních hovawartů. S tímto prvotřídním psem začalo systematické šlechtění plemene. Ke Castorovým předkům patřili vedle typových psů také novofundladští psi, kuvazci a němečtí ovčáci ( Kejcz, 1999). Významnou linii představovaly vrhy chovatele Geisera, kde byl mezi předky mnohem větší počet typických psů ve srovnání se psy chovanými MeyerBuschem. Po přezkoumání Heinze Radama v roce 1932 vznikly v podstatě dvě linie, které mají toto statistické zastoupení v následné populaci (Wienrich, 1994).: Gastor MeyerBush: 45% typový pes Geiser: 70% typový pes 12% novofundlandský pes 12% novofundlandský pes 15% kuvasz 8% kuvasz 28% německý ovčák 10% německý ovčák Hovawartnové plemeno Jako plemeno byl hovawart oficiálně uznán v roce 1937 během tzv. Zeleného týdne říšské zemědělské výstavy (Novák, 2002). V roce 1937 kdy bylo plemeno uznané, byl hovawart ještě daleko od ustáleného plemene. Stále se ještě do chovu zapojovali takzvaní typoví psi. Roku 1940 byla jako poslední2 do chovu zařazena rozporuplná africká fena Tessa (Kejcz, 1999) Africká fena Tessi byla do plemene vkřížena F.Königem během druhé světové války, když byla předtím zabavena na území obsazené Francie, u jejíchž některých potomků se projevovala nadměrná výška, plachost, štíhlost a nohatost, v jiných spojeních však překvapivě vyrovnané povahy (Fábin, 2003). 1 Räber(1994) vedle psa Castora MeyerBusche uvádí psa Caro MeyerBusche. Podle jeho slov se oba psi výrazně podíleli na dnešním exteriéru moderního hovawarta 2 Podle S.Kerl (2001) byl jako poslední do chovu připuštěn novofundlandský pes a to roku 1969

16 V souvislosti s africkou fenou Räber (1994) píše: V r se dostává König opět do popředí. Experimentoval převážně s nalezenci a do chovu přimíchal Ještě jihoafrického divokého psa. Co bychom si pod tím měli představit se bohužel nikde nedochovalo. Pravý divoký pes v úvahu by přicházel jedině šakal tedy pária odpovídající představám Königa o tom, jak má hovawart vypadat ( Räber, 1994). Vysvětlením se zdá být možnost popsaná Blasiusovou (1999): Později měl König přistoupit ještě k záhadnému přikřížení jakési divoké africké feny jež je sice uvedena v každé zmínce o historii plemene, ale o níž neexistují žádné dokumenty ani vyobrazení. (Ve starších spisech je ostatně řeč o Afrikanischen Windhündin, nikoliv o Wildhündin tedy nikoliv divoké feně, ale o feně chrta). Při přepisování zřejmě nikdo nedával pozor, když však pomyslíme na některé chrtovité typy hovawartů a rychlost, již jsou mnozí hovawarti schopni vyvinout, pak i tato varianta má něco do sebe Chov hovawartů od roku 1945 po současnost Na konci druhé světové války stál chov hovawartů před hlubokou krizí. Většina psů byla ve válce použita (Kejcz, 1999). Po druhé světové válce existovali hovawarti tu a tam a vzhledem k poměrům byli roztroušeni a navzájem izolováni. Německo bylo rozděleno na zóny a veřejná doprava špatně pracovala. Spojení mezi jednotlivými chovateli bylo tedy obtížné a namáhavé. Následkem značně nehomogenního genotypu těchto psů nutně vznikaly místní formy (Räber, 1994). Mluvilo se tehdy o Coburgerských, hamburských, oldenburských a berlínských hovawartech (Kejcz, 1999). Místní formy popsány v následujícím přehledu od Heinze Radama: Průměrný podíl plemen v chovném materiálu v roce 1950 (Wienrich, 1994).: Coburg Hamburg Oldenburg Berlin+DDR typový pes 60% <60% <50% 4070% německý ovčák 20% <20% 25% 1525% novofundlanský pes 10% >10% >10% 815% kuvasz 10% >10% 13% 815% leonbergr africký divoký pes existují existují 04% V okolí Coburu, kde nebyl žádný podíl leonbergra a výchozí základnou bylo 60% typového psa, 20% německého ovčáka a po 10% kuvasze a novofundláka, vyznačovali se psi výraznou ochotou k práci a byla mezi nimi řada velmi dobrých služebních psů. V chovech kolem Oldenburgu, kde výchozí genetická struktura byla pod 52% typových psů, 25% německých ovčáků, nad 15% novofundláků a cca o 34% vyšší podíl kuvaszce než v jiných oblastech, se právě vlivem kuvasze objevovali psi s velmi světlou plavou barvou, avšak s velmi sytou pigmentací nosní houby, sliznic v mordě, okrajů očních víček, drápů a polštářků tlap (Novák, 2002).

17 U psů z berlínské oblasti se setkáváme s naprostým opakem. Zde byla výchozí genetickou základnou struktura ve složení 4070% typového psa, 815% novofundláka, 1525% německého ovčáka a kuvasze a přes 4% leonbergra. Syté až červenoplavé barvě se dodnes říká berlínská plavá. Psi tohoto zbarvení obvykle postrádají nutné zesvětlení a nos bývá játrově zbarven. To je přisuzováno vyššímu podílu krve leonbergra. Existence typů trvala až do doby vzniku chovatelského klubu, kdy došlo opět k propojení mezi chovateli (Novák, 2002). Podobu poválečných hovawartů přibližuje Obr.: Chovatelské kluby Vznikly následující kluby: v roce 1949 Coburgerská skupina založila plemenný spolek pro hovawarty e. V (RZV), Hamburská skupina založila klub hovawartů pro německé hlídací psy V Berlíně byl založen Klub přátel hovawartů a později byl v Oldenburgsku založen Hovawart klub WeserEms. Členem VDH (Verein Deutsche hunde = klub německých psů) se stal Plemenný spolek pro hovawarty (RZV) (Wienrich, 1994). Pokusy sjednotit jednotlivé kluby v padesátých letech narazily na problémy ani ne tak věcného charakteru jako na problémy s lidským faktorem. Vyskytlo se mnoho přechodů k RZV, protože ten jako jediný člen VDH nabízel nejlepší perspektivu. Existovalo mnoho hádek o možnosti vést originální plemennou knihu a o to, kdo chová opravdu ty originální hovawarty (Kejcz, 1999). V polovině padesátých let do RZV vstoupili oldenburští majitelé psů. Díky společnému cíli se po různých jednáních připojili i berlínští a hamburští členové a roku 1955 vstoupili do RZV. Předsedou spolku byl v těchto letech Otto Schramm ( Wienrich, 1994). Když se po delší době, ve které významnou roli hrály i obchodní a finanční zájmy, sjednotil názor na zevnějšek, zůstal nevyřešen druhý problém a to, zda hovawart má být psem společenským nebo pracovním. Prozíravější chovatelé nakonec prosadili názor, že máli mít plemeno budoucnost, musí být hovawart psem pracovním, psem povahově pevným, schopným obráncem a strážcem a výborným hlídačemjak to nakonec vyplývá již z jeho názvu (Novák, 2002). Cesta k uskutečnění těchto záměrů však narazila na rozdílné postoje V zemi původu bylo od stanoveno, že k chovu jsou puštěni jen psi se zkouškou z výkonu.(novák, 2002). Po dlouhém a úporném souboji angažovaných členů RZV (tady je třeba jmenovat především dr. Bengefortha) byl hovawart v roce 1964 uznán za sedmé služební plemeno vedle německého ovčáka, erdelteriéra, boxera, dobrmana, rotvajlera a velkého knírače (Blasiusová, 1999). Předtím více jak 100hovawartů složilo různé druhy zkoušek. Ustanovení plemene jako pracovního uvádí i standard FCI č. 190/b z (Novák, 2002).

18 V letech 1959 a 1960 vznikly chovatelské kluby v Nizozemsku a ve Švýcarsku. Následovalo Dánsko, Finsko, Francie, Norsko, Rakousko, Švédsko a Velká Británie výčet je podle abecedy, nikoliv podle roku založení (Blasiusová, 1999). Roku 1983 na popud německého RZV byla založena Internatiionale hovawart Föderation (IHF). Cílem tohoto klubu je sjednocený typ standartu plemene a stejné znaky plemene všude kde se chová (Kejcz, 1999). Po spojení Německa vstoupili chovatelé z bývalého východního Německa (SZG specialzuchtgemeinschaft) do RZV s téměř 6500 členy a štěňaty (Kejcz, 1999). Členové SZG, kteří se k RVZ nechtěli připojit, založili HovawartVerein Deutschland e.v.(blasiusová, 1999). Po rozhodnutí soudu v Berlíně o zrušení do té doby platné stanovy, že každá rasa smí mít jen jeden klub vznikl ještě HZD hovawartzuchtgemeinschaftdeutschland (spolek chovatelů hovawartů) a malý klub hovawartů (HC) ( Kejcz, 1999). Od roku 1991 existuje ve VDH kromě dlouholetého člena RZC ještě Hovawart klub e.v.glostar a Spolek německých chovatelů hovawartů e.v (Wienrich, 1994). Počet hovawartů zaregistrovaných ve všech německých klubech, kolísal mezi 30 štěňaty po skončení války a zhruba 700 štěňaty v osmdesátých letech, přičemž největší podíl měl s průměrně 650 štěňaty RZV. V SZG bylo zaregistrováno asi 250 štěňat. Po znovu sjednocení počet zapisovaných štěňat mírně poklesl na 750 za rok (Blasiusová, 1999). Z článku Ing. Nováka ve zpravodaji hovawart klubu (3/1998) vyplívá, že organizace chovatelství hovawartů v SRN je poněkud komplikovaná. V SRN totiž ještě dnes existují neoficiální (disidentské) chovatelské kluby, které pro své psy vydávají průkazy původu, které však neuznává FCI a tudíž ani plemenná kniha v ČR je nemůže zaregistrovat a pes se takto u nás stává naprosto bezcenným (jakoby nikdy PP vůbec neměl). I mezi třemi oficiálními kluby je zatím pouze jeden člen IHF. Kluby chovatelů hovawartů v SRN uznávané FCI: RZV Rassezuchtverein für hovawarthunde e.v člen IHF HZD HovawartZuchtgemeinschaftDeutschland e.v Hovawartclub e.v Průkazy původu vydané jinými subjekty, než výše uvedeno jsou u nás neplatné! (Novák, 1998) IHF Internationale Hovawart Föderation IHF je nadnárodním společenstvím chovatelů hovawartů. Podobná organizace existuje jen u několika málo plemen psů, není tedy příliš obvyklá. Přesto se velmi osvědčuje taková forma spolupráce. Je obvyklá a rozšířená zejména v oblasti chovu hospodářských zvířat. V případě chovu psů jde o moderní a perspektivní formu spolupráce FCI ( HW klub 3/2003).

19 Počátky formování mezinárodní spolupráce je možné sledovat již v roce 1958, kdy tehdejší 1. předseda německého klubu hovawartů (RZV) v SRN Dr. Fritz Bengenforth vyzval holandské a švýcarské chovatele hovawartů k založení vlastních klubů a k užší vzájemné spolupráci (Zpravodaj HW klubu 3/2003).. V roce 1959 byl založen hovawart klub v Holandsku a v roce 1960 ve Švýcarsku. V 70. letech následovaly v zakládání klubů skandinávské země. V roce 1971 se ze spolku pro hlídací psy vyčlenil samostatný hovawart klub v Rakousku. V 80. letech založili hovawart klub v Anglii, Francii a USA. V 90. letech byly založeny kluby v Belgii a v několika východoevropských zemí ČR, Slovensko, Maďarsko (Zpravodaj HW klubu 3/2003). První opravdu mezinárodní setkání představitelů chovatelských klubů hovawartů se uskutečnilo v srpnu roku 1974 v Oberurselu. Tohoto setkání se na pozvání 2. předsedy RZV pana KarlHanze Homburga zúčastnili zástupci Holandska, Švýcarska, Rakouska, Švédska a Německa. Zástupci těchto zemí se zde dohodli, že schůzky se budou již pravidelně opakovat. Stanovili také jako úkol číslo jedna založení mezinárodní organizace. Bohužel až do roku 1983 se to nepodařilo. Teprve až v červnu 1983 zorganizoval hlavní poradce chovu RZV pan Gisbert Langheim setkání v Straelen am Niederrhein, při kterém pod vedením předsedy RZV pana Güntra Mendla došlo k založení IHF. Zakládajícími členy byli: Holandsko, Švýcarsko, Dánsko, Rakousko, Švédsko a Německo. Plnou moc se souhlasem ke sjednocení předložilo Švédsko z pověření Finska a Dánsko z pověření Norska. Osm zemí se tedy stalo zakladateli IHF. Na tomto zasedání byla přijata zásada, že prezident RZV se stává zároveň prezidentem IHF. V současné době je prezidentem IHF pan Gisbert Langheim. Dva víceprezidenti jsou voleni vždy na 2 roky. Každá země v IHF má jeden hlas. Nové země mohou být přijaty po splnění požadavků jako asociovaný člen na 2 leté zkušební obdobímá veškerá práva a povinnosti s výjimkou voleb. V roce 1990 byla ustanovena funkce asistentky prezidenta IHF, do které byla zvolena paní Elisabeth Dietschi. Většina informací, které dostávají členské země IHF, poskytuje právě paní Dietschi.Celkem krátká historie IHF však prošla také několika nepříjemnými událostmi. Jednou z nich byl rozpad klubu v USA, kde teprve v loňském roce (r.2002pozn.) došlo k znovuobjevení členství v IHF. Další událostí bylo vystoupení švýcarského klubu z IHF v roce 1995 ( Zpravodaj HW klubu 3/2003) Předseda hovawart klubu České republiky ing. Novák ve zpravodaji hovawart klubu 3/1998 informoval: V pátek dne v dopoledních hodinách jsme byli v Hohenrodě (SRN) přijati jako první z bývalého východního bloku do IHF. Zároveň pak upozornil chovatele hovawartů v České republice o postupech při spolupráci se zeměmi IHF na obecné zásady, podmínky zahraničního krytí a nákupu štěňat v zahraničí.

20 Dnes IHF sdružuje včetně nás a Slovenska 13 zemí s více jak příznivci hovawartů. Je až pozoruhodná vzájemná shoda v názorech a velmi pracovně zaměřená setkání, která by měla být dalším zdrojem pro rozvoj našeho plemene a která by měla přispívat ke zkvalitnění chovu hovawartů. Zasedání IHF se konají jednou ročně pokaždé v jiné členské zemi. Na těchto zasedáních se diskutují zejména zdravotní problémy, dědičné vady, kritéria uchovnění, bonitační kritéria, a samozřejmě také spolupráce při vyhledávání případných partnerů pro krytí (Zpravodaj hovawart klubu 3/2003). Přehled členských zemí IHF s oficiálními názvy svých klubů: Belgie Club Belge du Hovawart Dánsko Dansk hovawartclub Německo Rassezuchtverein für HovawartHunde e.v (RZV) Finsko Suomen Hovawart Francie Club francais du Hovawart Velká Británie Hovawart Club of Great Britain Nizozemí Hovawartclub Nederland Norsko Norsk Hovawart Klub Rakousko Österreichische Klub der hovawartfreunde Švédsko Svenska Brukschnudklubben hovawart Slovensko Slovenský Hovawart klub Česko Hovawart klub České republiky USA Authentic Hovawarts of North America (Zpravodaj hovawart klubu 3/2003) 2.4. Shrnutí historie plemene Jak dokazují mnohé historické zdroje, psi podobní hovawartům existovali již po staletí. Většina kynologů má ale jasný názor, že nynější hovawart nepředstavuje vzkříšení starobylého plemena, ale je plemenem novým se starým názvem. Současným milovníkům hovawartů může být tato drobná vada na kráse jedno jejich pes je i bez mýtického původu dostatečně fascinujícím (Kerl, 2001). Historický vývoj hovawartů znázorňuje Obr.: 10 Na závěr si dovoluji poznamenat tuto zajímavost kterou zaznamenal Räber (1994): Před lety došlo ve Švýcarsku k náhodnému spáření feny bernského salašnického psa s irským setrem. Black and tan zbarvené potomstvo z této mesaliance odpovídalo v dospělosti hovawartům z čistého chovu, a kdyby se předváděli tito psi na výstavách, byli by zcela jistě vysoce hodnoceni.

21 3. Standard plemene hovawart 3.1 Co je to standard plemene Standard je základní a všeobecně závaznou normou, ve které je uveden co nejpřesnější popis jednotlivých partií těla a charakteristika povahových vlastností plemene, včetně jeho praktického využití. Z chovu vyřazující vady uvedené v závěru standardu musí být respektovány a jsou i na výstavách důvodem vyloučení z posuzování ( Novák, 2002). Každá benevolence v chovu se vždy projeví negativně na dalších generacích (Procházka, 2005). Standard plemene popisuje ideální vzezření a charakter jedince daného plemene. Na výstavách je pro rozhodčí měřítko při posuzování psů a dává chovatelům cíl, kterého by měli dosáhnout (Kerl, 2001). Standard je tedy jednotícím prvkem pro všechny chovatele a chovatelské kluby na celém světě (Novák, 2002). Standard plemene hovawart je zanesen u FCI ( Federation Cynologique Internationale) pod číslem 190 (Kerl, 2001). V současnosti je platný FCI standard č. 190/d Současný standard plemene hovawart jsem pro obsáhlost umístila do textové přílohy B včetně oficiálního standardu plemene v originálním německém jazyce (viz. Text.příloha C). 4. Specifikace standardu hovawarta podrobný popis exteriéru a povah hovawartůexteriér (zevnějšek) zvířat je souhrn vnějších morfologických znaků a vlastností zvířete. Součástí zevnějšku zvířete je pokryv těla a jeho zbarvení (Majzlík, 2003). Hodnocení exteriéru (zevnějšku) musí být podloženo teoretickými znalostmi morfologických i fyziologických vlastností zvířat (Svobodová, 2002) Celkový vzhled Hovawart je pes s harmonickými proporcemi a bez přehnaných zvláštností v tělesné stavbě. U toho plemena se objevují velké rozdíly vzezření mezi pohlavími. Psi jsou daleko mohutnější než feny to platí jak pro stavbu těla tak pro hlavu. Některé psi a feny by člověk nezařadil do stejného plemene, když je vidí společně. Milovníci hovawartů, kteří jsou zvyklí na impozantní psy, občas považují feny za nepodařené miniaturní vydání hovawartů. Ovšem to nemusí majitelé fen trápit, protože pohlavní rozdíly, kdy je velký rozdíl ve stavbě těla fen a psů je u hovawartů oficiálně žádána (Kerl, 2001). Sekundární pohlavní znaky jsou důsledkem působení pohlavních hormonů, proto výrazné vyjádření těchto znaků je známkou dobrého vývinu pohlavních žláz a tím i dobré plodnosti (Majzlík, 2003).

22 Z Tab.:1 je patrná pohlavní diferenciace z vývoje váhy a výšky štěňat u fen a psů. Na Obr.: 11 je znázorněn rozdíl tělesné stavby u psa a feny hovawarta, který standard hovawartů požaduje Důležité proporce Hovawart je pes obdelníkového rámce, což znamená, že délka jeho těla, měřená od přední části kosti prsní k sedacímu hrbolu musí být asi o 1015% větší než jeho kohoutková výška. Velkým nedostatkem by byl čtvercový formát, ale také formát delší než jak je uvedeno (Novák, 2002). Měření psa viz. Obr.: 12 Podle Dr. Jana Nesvadby (Zpravodaj hovawart klubu 2/1998) je poměrně často se vyskytující nedostatek v tělesné stavbě, kdy ne vždy je dosažen tento požadovaný poměr délky těla % kohoutkové výšky Kohoutková výška Podle standardu plemene mají psi v kohoutku dosahovat výšky 6370cm a feny 5865 cm. Zatímco menší jedinci jsou z chovu vyřazování, v případě, že zvíře je větší o 3 cm než je standard, bývají do chovu připuštěni. Žádoucí je zdravý průměr a extrémy nebývají vítány (Kerl, 2001). Za ideál lze považovat jedince se střední nebo jen mírně nadprůměrnou kohoutkovou výškou. Je to především z důvodu lepší manipulace se psem při jeho pracovním využití (Novák, 2002) Hlava Hlava hovawarta je silná s dobře rozeznatelným stopem. Stop zvýrazňuje přechod mezi čelem a nosem ( Kerl, 2001). Podle Nováka (2002) je stop přímo uprostřed vzdálenosti od špičky čenichu a týlním hrbolem na zakončení temena hlavy a má být znatelný, ale ne příliš. Čelo má být široké a mírně klenuté. Dalším charakteristickým znakem je rovnoběžnost linie hřbetu nosu s horní linií lebky (Novák, 2002). Jako nedostatek se udává kratší nebo delší nosní partie než 2/5 celkové délky hlavy. Do chovu se nepřipouští pes ani fena, kteří překročí délku 3/5 celkové délky hlavy, Vyřazuje se pes se samičím výrazem hlavy, fena se samčím výrazem hlavy (Zpravodaj HW 7/90) Uši Pro správný zjev každého psa jsou důležité uši. Uši hovawarta jsou trojúhelníkové, vysoko nasazené, od sebe daleko umístěné. Jestliže se neděje nic zajímavého, splývají uši volně podél hlavy. Jestliže ho něco zaujme, dokáže hovawart uši lehce nadzvednout a mírně nasměrovat dopředu tak, že horní část hlavy budí rovný dojem (Kerl, 2001).

23 Také podle Nováka (2002) má postavení a nesení uší své specifické plemenné charakteristiky musí být neseno přesně tak, aby opticky vodorovně rozšiřovalo temenní část hlavy ( nižší nebo vyšší nasazení je chybou). Dr. Jan Nesvadba ve zpravodaji hovawart klubu 2/1998 píše, že k dokonalé a efektně působící hlavě neodmyslitelně patří i korektně, to znamená dostatečně vysoko nasazené, svým předním okrajem k hlavě přiléhající ucho, působící dojmem, že lebeční partie se správně rozšiřuje. Nové znění standardu zcela upřesňuje i délku ucha, která při dosavadnímu požadavku ke spodní čelisti byl jistě dosti nepřesný. Teď je požadováno ucho, které dosahuje alespoň ke koutku pysků. Ve zpravodaji hovawart klubu 1/1999 je upozorněno na uši jako druhý nejzávažnější problém v chovu. Dle metodických pokynů pro rozhodčí se musí přesně uplatňovat standardem popsané nasazení, velikost i nesení uší posuzovat zásadně při pozornosti psa. Dbát, aby opravdu uši rozšiřovaly vrchní část hlavy. Penalizovat nízko nasazené ucho, malé uši, příliš odstávající, růžičkovité uši apod.. Dnes lze konstatovat, že díky důsledné plemenářské práci, za což patří poděkovat především poradcům chovu, ale i uvědomělosti chovatelů, jsme tento problém zlikvidovali. Uvedené vady se v populaci vyskytují jen zcela normálně, ba minimálně (Zpravodaj hovawart klubu 3/2001) Oči Hovawarti mají nádherné oválné oči, které jsou středně až tmavě hnědé. Modré oči, které se vyskytují například u haskyů bychom u hovawarta hledali marně, protože byly od počátku chybou, která takové jedince vyřazovala z chovu. Byly upřednostňovány teplé barvy očí, které daleko lépe pasovali k jejich zbarvení (Kerl, 2001). Podle Nováka (2002) oko, jehož barva by měla být vždy co nejtmavější, by mělo být mandlovitého tvaru (nikoliv kulaté, vypouklé, či zapadlé). V bonitační směrnici ve Zpravodaji klubu chovatelů psů hovawartů ČSCH (7/1990) se dočteme, že se vyžadují oči tmavohnědé u všech barev, připouští se oči středně hnědé barvy. Z chovu se vyřazují jedinci s dravčím (světlým) zbarvením oka (viz. Obr.: 13). Odstávání spodního víčka (ektropium), jeho vchlípení (entropium) nebo zvětšení třetího víčka je vadou (Novák, 2002). Dle metodických pokynů pro rozhodčí (zpravodaj hovawart klubu 1/1999) vycházející z upraveného plemenného standardu, který nabyl platnosti dne je nutnost oválného tvaru oka.

24 Morda Podle Nováka (2002) morda musí být silná, mírně se zužující, ale zásadně nesmí působit klínovitě a to ani z bočního, ani z horního pohledu. Tzv. suché pysky musí přiléhat k mordě a spodní nesmí tvořit převislé, volné koutky (obvykle spojené s nadměrnou tvorbou slin). Na volné pysky zejména u psů upozorňuje jako na nedostatek pan Gisbertem Langheimem (prezident IHF) v rozhovoru pro zpravodaj hovawart klubu 3/2004. Volné pysky hovawarta viz. Obr.: Zuby Úplný chrup psa (viz. Obr.: 15a,b) má 42 zubů; v horní čelisti 20 a v dolní čelisti 22 zubů. Forma semknutí čelistí a zubů se nazývá skusem (Hrušovský, 1984). Zuby musí být silné, zdravé, bez zubního kamene a zejména bez znatelných mezer mezi sebou. Skus je nůžkový a přípustný je ještě i skus klešťový. Ostatní typy skusů jsou důvodem pro vyřazení z chovu (Novák, 2002). Schématické znázornění jednotlivých druhů skusů u psa viz. Obr.:16 Podle bonitační směrnice ze zpravodaje hovawart klubu 7/1990 se vyžaduje a záměrem chovu je absolutní plnochrupost. U fen se do chovu připouští ztrátovost dvou P1 nahoře, dolní čelist musí být absolutně plnochrupá. Pes absolutně plnochrupý. Ztrátovost M3 se v chovu u obou pohlaví toleruje s tím, že se při ztrátovosti tito jedinci nespojují Tělo Krk Silný krk musí umožňovat vznešené nesení hlavy a kůže na něm nesmí být příliš volná popř. tvořit tzv. lalok v oblasti hrdla (Novák, 2002). Podle zpravodaje hovawart klubu 7/1990 je krk absolutně suchý. Nedostatkem u obou pohlaví je mírně volná kůže na krku. Při vytvořeném laloku se tento jedinec do chovu nepřipouští Hřbet Pevný osvalený hřbet je nutnou podmínkou dobré pohyblivosti psa. Musí být vodorovný, pokud je v zádi vyšší, označujeme takový stav jako přestavěnou záď, což je vadou (Novák, 2002). Silně měkký hřbet (značně prohnutý) je u psa vyřazující vadou (zpravodaj klubu chovatelů psů hovawartů 7/1990). Bedra lze považovat za nejdůležitější faktor pohybupřenos hybné síly ze zadních končetin, kde akce začíná, na celkový pohybový systém psa. Proto tak naléhavé požadavky na standardní utváření a zejména na výrazné osvalení. Bedra pak přecházejí v záď standardem požadované délky i sklonu (Novák, 2002).

25 Hrudník Hrudník je vlastně schránkou pro životně důležité orgány, jejichž kapacita je v přímé úměrnosti s výkonností. Z toho jasně vyplývají požadavky na jeho utváření široký a hluboký. Předností je i dobře vyvinuté a zřetelné předhrudí (Novák, 2002) Končetiny Hrudní končetiny mají mít silné kosti s charakteristicky šikmou (nikoliv však příliš) či prohnutou (prošlápnutou) vzpěnkou, a s velmi dobře osvalenou, šikmo uloženou lopatkou. Zepředu musí být končetin naprosto rovné a rovnoběžné bez vbočených nebo vybočených tlapek. Lokte musí být a to i za pohybu těsně při těle a nesmí vybočovat (Novák, 2002). Dr. Jan Nesvadba ve zpravodaji 2/1998 píše, že je překvapen z často se vyskytujících příliš skloněných a mnohdy i nedostatečně pevných nadprstí, pokračujících pak příliš dlouhou a i málo pevnou tlapou. Zde je snad na místě doslova ocitovat standard: Nadprstí: poněkud šikmo postavené. Tlapy: jsou kulaté, silné a kompaktní, prsty jsou vyklenuté a těsně k sobě přiléhající to není jen samoúčelný požadavek líbivého vzhledu, ale především pevné konstituce o kterou u hovawartů v zájmu zdraví a plné výkonnosti, musíme vždy usilovat. Dosti často se vyskytující málo pevný svalový úpon lopatky zřetelný nejen při pohybu, ale i výrazně patrný při postoji během posuzování v klidu (Nesvadba, 2/1998). Dle bonitační směrnice ze zpravodaje klubu chovatelů psů hovawartů 7/1990 je nedostatkem neuzavřená tlapka, výrazný francouzský postoj vyřazuje z chovnosti psa i fenu Rovněž pánevní končetiny musí být silné, zezadu rovné a rovnoběžné (nikoliv úzce) a velmi dobře osvalené (Novák. 2002) Strmý postoj u psa je vadou vyřazující z chovu, u feny nedostatkem. Nedostatek je neuzavřená tlapka u obou pohlaví (zpravodaj HW klubu 7/1990) Ocas Ocas, s charakteristickým osrstěním, má dosahovat až k hleznům (ani víc, ani méně) a nesmí být trvale stočený nad úroveň hřbetu (Novák, 2002) Zbarvení Sliznice (nos, pysky, oční víčka) musí být u černých variant jednoznačně černé bez jakýchkoliv odstínů či skvrn. U plavých jsou přípustné světlejší barvy. Příliš světlé sliznice u plavých nebo jiné defekty u černých jsou (stejně jako příliš světlé drápy) znakem zeslabené konstituce, zřejmě geneticky zakódované (Novák, 2002) Právě u plavých hovawartů je třeba výslovně dbát na sytou pigmentaci. Zvláště na pováženou je, že v poslední době vídáme už i černé hovawarty se znaky, kteří mají slabě pigmentované (tedy spíše fialově zbarvené) pysky (Blasiusová, 1999). Plavý hovawart s černou pigmentací a tzv. proměnlivým nosem který je u plavých hovawartů povolen viz.: Obr.: 17

26 Bílý znak, který byl v minulých vydáních standardu daleko méně tolerován, nelze považovat za vadu pokud se vyskytuje jen v místech tolerovaných standardem a v minimálním rozsahu. Neměla by příliš přesáhnout 6 cm, měla by mít okrouhlý charakter a v žádném případě by neměla být přerušena (Novák, 2002) Plavé zbarvení U plavých znaků při černé barvě se znaky a u celkově plavých hovawartů je požadována barva středně plavá. Neznamená to tedy, čím tmavší, tím lepší, ale ani přílišné celkové zesvětlení není žádoucí. Dle standardu musí zesvětlení, a to při celkově plavé barvě vždy být přípustné jen směrem k břichu a k nohám. Poměrně dosti často se setkáváme s téměř bílým hrdlem a celým předhrudím, což je velmi závažná vada, stejně jako když plaví hovawarti jsou bíloplaví (Nesvadba, 2/1998). Mezi diskvalifikující vady plavých hovawartů patří červenoplavá barva bez zesvětlení, běloplavá barva (a to i na uších), zřetelné bílé znaky nad úroveň tolerance standardem nebo tmavé skvrny či maska. Oproti tomu jednotlivé bílé chlupy na hřbetě nosu nevedou k vyloučení z chovu.ukázkové plavé zbarvení u hovawarta viz. Obr.: Zbarvení černé se znaky Černá barva u hovawartů nesmí být matná a zašedlá, nebo narudlá a také podsada má být Černá (Nesvadba, 2/1998). Podle metodických pokynů pro rozhodčí (zpravodaj hovawart klubu 1/1999) se u černých psů se znaky musí dbát na přítomnost a výraznost jednotlivých druhů znaků, které musí být stejného odstínu v barvě nejlépe středně plavé (nikoliv šedé). Závažnou chybou je u černých se znaky slití znaků na hlavě v tzv. masku a nebo okrouhlé znaky kolem očí tzv. brýle (Obr.: 14) (Novák, 2002). Vadou jsou také chybějící odznaky (viz. Obr.: 19) plavé barvy na hlavě, hrudi, nebo naopak nadměrné znaky, které nejsou ostře ohraničené. představitel ukázkového zbarvení černé se znaky viz.obr.: Zbarvení černé U černých hovawartů je to prosté a není o nich sporu. Hnědá, načervenalá nebo šedá podsada, bílé znaky neodpovídající standardu, chybějící lesk a světlé oko, chybějící černá pigmentace sliznice více chyb je na černých hovawartech i při nejlepší vůli těžko k nalezení (Kerl, 2001).Ukázkové černé zbarvení viz.obr.: 21.

27 Vzhledem k tomu, že hovawart patří ke psům s poněkud pozdějším vyspíváním, je nutno různé odchylky od standardního zbarvení (podsada jiné barvy, brýle apod.) tolerovat až do stáří 18 měsíců stáří jedince (Novák, 2002). Mimo FCI existuje hovawart klub, který chová psy podle tradice Kurta F. Königa, kde hrála barva až druhotnou roli: vědecký a kontrolní chov původního hovawarta se sídlem v MenslageHahlen (Kerl, 2001). Přehledný souhrn specifikace standardu plemene hovawart poskytne bonitační kód o kterém je podrobněji kapitola Bonitace. 4.5 Povaha hovawarta Dalším důkazem pevné konstituce, která je u hovawartů jako vysloveně pracovní rasy bezpodmínečná, je jeho povaha (Nesvadba, 1998). Standard plemene se k povahovým vlastnostem hovawarta vyjadřuje jen velmi obecně, a přitom to jsou právě ty zvláštní vlastnosti, které z člověka udělají skutečného fanouška tohoto plemene (Blasiusová, 1999). Jelikož hovawarti patří k uznaným pracovním plemenům, jsou ve standardu zvláště považovány obranářské a hlídací schopnosti. Hovawart je pes, který střeží majetek svého pána a důrazně zasáhne až když se něco neobvyklého děje ( Kerl, 2001). Podobně povahu hovawarta charakterizuje Blasiusová (1999): Hovawarti velmi pozorně sledují okolní svět a svá pozorování zařazují do kolonek neškodné, hodné pozornosti a je třeba zakročit. Hovawart je vždy, pokud neprodělal špatné zkušenosti, přátelský, přítulný, radující se ze života. Má velmi stabilní nervový systém odolný k zátěži, takže jej vnější podněty nevyvedou rychle z rovnováhy: v nepředvídaných situacích nemá sklon ke zkratovému jednání (Fábin, 2003). Josef Fábin (6/1995) se vyjadřuje k povaze hovawartů: hovawart se vyznačuje tvrdostí při ohrožení, citlivostí k lidem, zejména malým dětem a malým zvířatům, svou stálostí, věrností a touhou být stále na blízku pánovi a pracovat s ním. Neutíká z domova (ani bez plotu), je vynikajícím stopařem, což není řečeno z fandovství k plemeni, ale exaktně potvrzeno testy. Název článku pana Fábina / hovawart zvláštnosti při jeho výcviku) nepřímo nabádá čtenáře k myšlence, že hovawart je plemeno psa s nutností zvláštních metod a přístupů při výcviku než u jiných pracovních psů. Což může potvrdit i článek od pana Makovce ve zpravodaji hovawart klubu (1/1998) kde popisuje hovawarta jako plemeno citlivé, které potřebuje i citlivější přístup než jiná plemena. Podle pana Makovce se hovawart hodí ideálně spíše pro výcvik záchranářský a agility, ale když by přišlo na věc, mohou být hovawarti mnohem lepší obranáři než mnozí sebelépe vycvičení psi s mnoha zkouškami z výkonu.

28 Na tento článek pana Makovce pak reagoval Petr Foltyn ve zpravodaji hovawart klubu (2/98) a upozornil, že bychom neměli vytvářet mýtus o zvláštnostech plemene a izolovat ho od jiných pracovních plemen. Hovawart je plemeno psů jako každé jiné a projevy, při kterých posuzujeme povahu psů, jsou stejné. Obecně se tedy dá říci, že je žádoucí podřídit výcvik psa jeho individualitě a schopnostem tedy ani nevytvářet v podvědomí veřejnosti dojem o zvláštnostech výcviku hovawarta a ani nesrovnávat jeho schopnosti se schopnostmi jiných pracovních plemen psů, ale soustředit se na dispozice a vlohy hovawartů a ty pak co nejlépe zúročit například zrovna při záchranářském výcviku. 5. Historie chovu hovawartů v ČR 5.1. Začátek chovu hovawartů v ČR Ing. Novák (1/1990) uvádí, že do tehdejší ČSSR byl dne importován z NDR první, později chovný pár hovawartů fena Fee vom Siegfriedshof (viz. Obr.: 22) a pes Etienne vom Bllauen Band (viz. Obr.: 23) champ. ČSSR, CACIB. Ve zpravodaji klubu chovatelů psů hovawartů 3/1992 v rubrice nad Vašimi dopisy je dopis od p. Lubislavy Kuhnové z Hřebeče znějící: Ve Zpravodaji našeho klubu č.1/1990 je napsáno, že první psy k nám dovezl p. ing. Luděk Novák, což není pravda. V roce 1967 byla do naší republiky dovezena fenka ANETT von Vogelhof, černá se znaky a patřila zaměstnanci ZOO Liberec p. Jiřímu Blažkovi. (viz. PES PŘÍTEL ČLOVĚKA č. 2/1970). Redakce zpravodaje reagovala: Děkujeme za zajímavou zprávu, která doplňuje datum od kdy de facto započal organizovaný chov Hovawartů u nás na základě registrace v plemenné knize ČSCH. Dne se v chovatelské stanici ing. Nováka z Páralovy zahrady v Kroměříži narodila první registrovaná štěňata hovawartů (viz. Obr.: 24) v tehdejší celé ČSSR. Matkou byla plavá fena Lima v.elgflorenz (import NDR) a otcem Falko v.elbflorenz černý se znaky (NDR). Přímo symbolicko se zdá skutečnost, že v tomto zakladatelském vrhu byla štěňata všech 3 barevných variant 6 plavých, 1 černé se znaky a dokonce dvě celočerné fenky (zpravodaj hovawart klubu 1/1996) První etapa historie chovu hovawartů v ČR Informace čerpány ze zpravodajů klubu chovatelů psů hovawartů ČSCH a zpravodajů hovawart klubu od 1/19903/1999

29 1990 Založení chovatelského klubu V tomto roce v tehdejším ČSFR bylo 10 chovných stanic hovawartů: Alpské tajemství Zdeněk Cetkovský BurZa Jaromír Bureš Z Frýdlantské doliny Antonín Zagrapan Chromate Marcela Babáčková od Jinolických rybníků Ing. Vratislav Kovář z Košířského vrchu Ing. Josef Halíř z Páralovy zahrady ing. Luděk Novák z Pešíkova kraje František Drvota Plavý vítr Michaela Faiglová ze Včelí zahrady Ing. Jan Findejsa Chovných psů bylo 13. Z toho nejúspěšnějšími psi byli: champ. ČSFR Etienne v.blauen band (černý se znaky) který byl tou dobou 4x CAC,CACIB, vít. ČR, SR se zkouškou ZM. Champ. ŠCFR Asko Tyrus (plavý) 4x CAC, vít. Nár. Nitry, nejkrásnější pes. Zkouška ZVV1 Beck z Páralovy zahrady (černý se znaky) 2x CAC, CACIB, zkouška ZVV1 Té doby byl maximální počet 3 vrhy za 2 roky ( po 2 krtí 1x vynechat). Bonitace se prováděla ve věku minimálně 18. měsíců. Postup při bonitaci byl: 1. Hodnocení exteriéru včetně měření 2. Hodnocení povah přezkušování povahy se nemusí účastnit psi se zkouškou z výkonu povaha se přezkušuje ve 3 etapách : a)sledování projevů psa v průběhu celé bonitace, b)chování psa při střelbě, c)chování psa bez vlivu psovoda. Ad b) Pes je upoután na 24m dlouhém řetězu, psovod odejde do vzdálenosti cca 10m. Na pokyn pomocník ukrytý v opačném směru než je psovod několikrát vystřelí Ad c) psovod odejde do úkrytu. Na pokyn přichází pomocník s ukrytým prutemprojde kolem psa (asi 1m) a pokračuje ve směru asi 10 m. Pak se prudce otočí a zaútočí na psa s napřaženým prutem, ale bez úderu. Vyhodnocení číselným kódem 09 (zcela bázlivý zcela flegmatický).

30 1991 DKK1 vyšetřeno 23 jedinců z toho 9 pozitivních (39%) a 14 negativních (61%). stupeň ks 0/0 14 1/0 1 1/1 1 2/0 1 0/2 1 2/2 3 3/3 1 3/0 Vzhledem k malé skupině jedinců jde jen o přehled bez závěrů (zpravodaj klubu chovatelů psů hovawartů 3/1991). od prvního vrhu hovawartů v roce 1986 bylo v plemenné knize zaregistrováno 55 vrhů 1992 Pokus o vznik druhého hovawart klubu v ČR (uhájení jednotnosti) členská schůze rozhodla zařazovat do chovu psy a feny jen s nízkým stupněm DKK:u psů do stupně 1/1 u fen do stupně 2/2. vyřazující jsou krajní hodnoty číselných kódů u hodnocení povah: 0,1,2,9 počet chovných psů zvýšen na16 odchováno 21 vrhů počet chovatelských stanic zvýšen na počet 33 z počtu 30 psů rentgenovaných na DKK bylo negativních 19 a pozitivních vznik kynologické unie ČR, která odsouhlasila rozhodnutí, že jedno plemeno znamená jeden klub na území republiky. Přechod z ČSCH do ČKS. Odchováno celkem 195 hovawartů o 58 jedinců více než v roce 1992 Z 50 psů rentgenovaných na DKK bylo 24 psů negativních a 26 psů pozitivníchtedy 52% Počet chovatelských stanic zvýšen o Celkem bylo odchováno 180 štěňat. Z toho 95 psů a 92 fen z 29 vrhů. Průměrný počet štěňat na jeden vrh je 7,31. Zastoupení barev: 54 štěňat plavých a 126 štěňat černých se znaky DKKvyšetřeno 55 jedinců. Z toho negativních 31 a pozitivních 24 tedy 43,63% Nové chovatelské stanice již 48 Počet plemeníků: černých se znaky:15, plavý:11, světle plavý:1, tmavě plavý:3. celkem30 1 DKK dysplazie kyčelního kloubu vrozený chybný vývin jednoho nebo obou kyčelních kloubů. Více v kapitole o DKK

31 1995 příprava a zkoušení nových systému posuzování povah hovawartů při bonitaci přes 800 zápisů v plemenné knize krytí zahraničními psi (Slovensko): 2x šamp. Cino v. Vorholz, 2x Bressli Zel. Karpaty a 1x Dirty biely démon počet zrentgenovaných psů na DKK byl 85 z toho 57 negativních a 28 pozitivních tedy 31 % pozitivních nálezů DKK (snížení díky využívání pouze negativních psů) celkem odchováno 220 štěňat z toho 93 psů a 127 fen 1996 zrušení přidělování tetovacích čísel pro štěňata oblastními poradci. Čísla jsou přidělována centrálně PK ČMKU č. 2 (ČKS) a jsou shodná s číslem zápisu štěněte v plemenné knize více než 1000 psů přes 60 chovatelských stanic a 332 členů chovatelského klubu dle ČMKU je hovawart 50 nejpočetnější plemeno psů v ČR díky široké základně chovných jedinců zpřísnění výběru z důvodu zvyšování kvality populace ve 29 vrzích bylo odchováno 201 štěňat 99psů a 102 fen. Průměrný počet štěňat na jeden vrh je 7,96 barevné zastoupení: 78 černých se znaky, 123 plavých plemeník Cayuco Biely démon černé barvy 1997 DKK psi zařazeni do chovu pouze s negativním nálezem. Feny s pozitivním nálezem do 2/2 budou mít omezenou chovnost na 2 vrhy. ČR přijata jako řádný člen do FCI Fenu lze krýt jen 1x v roce, minimálně v intervalu 10 měsíců mezi dvěma krytími Prodloužení věkové hranice pro účast na bonitaci pes 24 měsíců, fena 20 měsíců. Zrušení druhy chovů a zavedení tříd chovnosti: I. třídadkk 0/0, plnochrupý, bez bílého znaku II. třída DKK 0/0, pouze minimum menších odchylek od standardu III. třída DKK psi 0/0 feny 2/2, soubor standardem tolerovaných vad (feny 12 vrhy) narození celkem 4 celočerných štěňat DKK vyšetřeno 70 psů z toho negativních 51 a pozitivních 19 Ve svodu mladých nejčastějšími nedostatky byly zdvojené zuby, světlé oko, nekorektně nesené uši, podsada jiné barvy, bílé znaky. Odchováno 192 štěňat z toho 90 psů a 102 fen. Počet členů hovawart klubu ČR: 393

32 členů chovatelského klubu hovawart klub patří mezi největší kluby ČR Přijetí ČR jako člena IHF (International Hovawart Federation). ČR je přijata do IHF jako první země z východního bloku Úprava standardu plemene hovawart Opakovaný výskyt štěňat celočerné barvy v ČR Navrhovat pro plavé feny psy černé nebo černé se znakyřešení situace v barevných zastoupeních v ČR kdy převládá barva plavá Odchováno 282 štěňat ze 34 vrhů. Z toho 152 psů a 130 fen. Barevné zastoupení: 139 plavých, 124 černých se znaky, 19 černých Import psa a feny z Finska (oba černí se znaky). 2x bylo nakryto v SRN 1999 krytí plavé feny plavým psem je možné jen tehdy, pokud fena i pes mají každá alespoň jednoho rodiče černého se znaky nebo černého počet členů klubu 500 zapsán 2000 hovawart od počátku chovu tohoto plemene v ČR počet vrhů 36. Odchováno 276 štěňat 150 psů, 126 fen improtováni 3 jedinci 5.3. Druhá etapa historie chovu hovawartů v ČR Jako zdroj informací použito zpravodajů hovawart klubu 1/20003/ Využito 25 plemeníků (včetně zahraničních) a přitom žádný z nich nekryl více jak 3x Zapsáno 341 štěňat psi 192, feny 149. Zastoupení barev: Černých se znaky: 176, plavých: 163, černých: 2 Na DKK vyšetřeno 111 jedinců z toho74 negativních a 37 pozitivních 33% 2001 Více jak 620 členů v klubu Schválení změny bonitačního řádu provedené výborem klubu v období : o DKK vyhodnocení po 1 roku stáří jedince. Psi jen 0/0, feny do 2/2 o podmínkou chovnosti je absolvování výstavy v mezitřídě, třídě otevřené, pracovní nebo vítězů s výsledkem odpovídajícím některé třídě chovnosti o absolvování bonitace v minimálním stáří jedince: psi 24 měsíců, feny 20 měsíců

33 o komplexní kontrola původu při bonitaci bude novým chovným jedincům odebrán vzorek krve1 za účelem ověřování původu na základě analýz Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR o pro zařazení do I. třídy chovnosti je úspěšné absolvování zkoušky z výkonu mimo ZOP a BH o Interval mezi krytími je 12 měsíců s tolerancí 14 dnů odchováno 337 štěňat. Z toho 177 psů a 160 fen v barevném zastoupení: černá se znaky: 176, plavá: 134, černá: Celkem zapsaných štěňat: 255. Psů 120, fen 135. Barva černá se znaky: 126, plavá: 99, černá: 30 Import jedné černé feny 2003 změna hodnocení povah při bonitaci pro popis povahy se používají tyto kódy: AAstandardní povaha pevná, vyrovnaná povaha BA Přípustná povaha s odchylkou k flegmatičnosti BB přípustná povaha s odchylkou k plachosti CC nepřípustná povaha (agresivní, nervózní, bázlivý..) 284 zapsaných štěňat ze 39 vrhů DKK vyšetřeno u 136 jedinců z toho negativních 87, pozitivních 49 ( z toho 27 do stupně1/1) 5.4. Historie chovu hovawartů v ČR shrnutí Hovawart klub České republiky byl iniciován v roce 1986 kdy se dne v tehdejší ČSSR narodila první registrovaná štěňata hovawartů a to v chovatelské stanici ing. Nováka Z Páralovy zahrady v Kroměříži. V té době byl chov organizován ČSCH (Český svaz chovatelů). Když působením i dalších chovatelských stanic jako např.: od Jinolických rybníků (ing. V. Kovář), Plavý vítr (M. Faiglová), Z pešíkova kraje (F.Drvota), ze Včelí zahrady (ing. J. Findejs), Alpské tajemství (Z. Cetkovský ) a dalších vznikal stále širší okruh chovatelů, vznikla přirozená nutnost vzniku specializovaného chovatelského klubu. První impulsy vyšly od paní MUDr.Margity Kaisrové a pana Ing. Kováře, který v tu dobu se již začal věnovat funkci poradce chovu (Novák, 2000) 1 Více informací o odběrech krve za účelem ověřování původu je v kapitole o současném chovu hovawartů v ČR

34 Dne v Praze se konala ustanovující členská schůze a byl na ní zvolen první výbor klubů ve složení: předseda: Ing. Luděk Novák, místopředsedkyně: Taťána Nebeská, poradce chovu: Ing. Vratislav Kovář, jednatelka: MUDr. Margita Kaisrová, pokladník: PhDr. Luboš Trávníček. V revizní komisi byly: Michaela Faiglová jako předsedkyně, Jana Svobodová, Květoslava Valušévá. Hovawart klub byl do Českomoravské kynologické unie (ČMKU) začleněn prostřednictvím Českého kynologického svazu (ČKS). V roce 1990 bylo evidováno 10 chovných stanic hovawartů a 13 chovných psů. V roce 1991 bylo od prvního vrhu hovawartů v plemenné knize zaregistrováno 55 vrhů a v roce 1992 se počet chovatelských stanic zvýšil na počet 33. V témže roce se klub rozhodl, že k hlavnímu poradci chovu (stala se jím Jana Svobodová) přibudou oblastní poradci chovu. V roce 1992 byl podle ing. Nováka (2000) proveden zcela konkrétní pokus o rozdělení klubu. Na rozdíl od mnoha jiných klubů se podařilo tuto situaci zvládnout a uhájit jednotnost klubu. Tím se zamezilo, vysoce pro chov nebezpečnému, rozdělní, beztak ještě velmi malé populace hovawartů. V letech bylo průměrně odchováno 200 štěňat za rok. V roce 1996 bylo v plemenné knize více než 1000 zaevidovaných jedinců a v klubu bylo přes 332 členů. Díky rozrůstající se populaci hovawartů v ČR chovatelský klub přistoupil ke zpřísnění selekčního tlaku a tím zpřísnění chovatelských podmínek v oblasti DKK. V rozpětí let se znepokojivě vyvinula situace v barevném zastoupení populace hovawartů v ČR (viz. graf 1) kdy plavá barva převážila nad barvou černou se znaky. V roce 1996 bylo dokonce procento barevných rázů následující: 61% plavých a 39% černých se znaky. Nutno podotknout, že standardní zastoupení barevných rázů v zemích IHF (viz graf 23) je 70% černých se znaky, 20% plavých a 10% černých. Situaci jsem nazvala znepokojivou proto, že plavé zbarvení nese řadu vad v zbarvení, které se ale u plavých jedinců ztratí a je patrna až u potomků barvy černé a černé se znaky jde zejména o výskyt tzv. brýlí a nadměrný výskyt bílých znaků. U plavých jedinců se pak můžeme setkat s vyřazující bíloplavou barvou nebo se světlou pigmentaci očí, nosní houby, pysků a drápů. Významným datem pro chov hovawartů v ČR se stal pátek kdy jsme v dopoledních hodinách byli v Hohenrodě (SRN) přijati jako první z bývalého východního bloku do IHF (internationale Hovawart Federation). Téhož roku byl zemí původu (Německo) upraven standard plemene. Roku 1998 také vstoupila v platnost doporučení českého chovatelského klubu, která řeší situaci v barevných zastoupeních hovawartů v ČR tedy poradci chovu mají navrhovat černé psi nebo psi černé se znaky pro nakrývání plavých fen. Toto řešení se později ukázalo jako správné, protože už toho roku se populace jedinců černých se znaky téměř vyrovnala počtu jedinců plavých. Dokonce se toho roku opakovaně vyskytla štěňata celočerná.

35 Roku 1999 bylo v plemenné knize zapsáno 2000 hovawartů od počátku chovu tohoto plemene v ČR. Na speciálních a klubových výstavách se počet předvedených hovawartů pohyboval okolo čísla 100. V platnost vzešlo ustanovení, že krytí plavé feny plavým psem je možné jen tehdy, pokud fena i pes mají každý alespoň jednoho rodiče černého se znaky nebo černého. V roce 2000 se zastoupení barev v populaci hovawartů vyrovnává a v ČR toho roku je procentuální rozdělení barevných rázů: 52% černých se znaky, 47% plavých a 1% černých což společně s grafem 1 potvrzuje správnost rozhodnutí o omezování krytí plavých jedinců. Od roku 1999 je v klubu, jako v jediném v ČR, prováděna, na základě odběrů krve, plošná kontrola rodičovství chovných jedinců Roku 2001 měl hovawart klub ČR již více jak 620 členů a odchováno bylo za rok 337 štěňat. Tohoto roku byla schválena změna bonitačního řádu, roku 2003 bylo změněno hodnocení povah při bonitaci popis povahy. V poměrně krátkém časovém úseku se chov hovawartů dostal na úroveň nejvýznamnějších chovatelských klubů ostatních plemen psů v ČR a o kvalitě českých hovawartů svědčí i ta nejvyšší ocenění na výstavách v zahraničí můžeme tedy říct, že hovawarti odchováni v ČR snesou konkurenci s hovawarty ze zemí s již dávno zavedených chovatelských klubů i s hovawarty ze země původu a jsou schopni zvítězit. 6. Nejúspěšnější hovawarti v ČR Cílem této kapitoly není jen přehled výstavních úspěchů hovawartů v ČR, ale i představení psů a fen úspěšných ve zkouškách z výcviku. Následný přehled úspěšných psů dokazuje výbornou kvalitu našich hovawartů kteří vítězí na prestižních výstavách s mezinárodní účastí a také představuje hovawarta jako pracovního psa konkurenceschopného ostatním plemenům služebních psů na zkouškách z výcviku. Před vlastním představením úspěšných psů je vhodné pro přehled a upřesnění zařadit do této kapitoly popis zkratek výstavních titulů a zkratek ze zkoušky z výkonu, pro rozsáhlost jsou ale uvedeny v text. Příloze D Výstavy První výstava psů vůbec se konala v roce 1859 v Birminghamu1 (Wachtel, 1998). Výstava psů je kynologická akce, na které se posuzuje kvalita předvedených jedinců. Rozhodčí bude popisovat jak exteriérové znaky psa, tak i úroveň předvedení a spolupráci psovoda a psa (Jestřábová, 2004). 1 Město ve Velké Británii ležící cca 175km severozápadně od Londýna. Fogle (1995) uvádí jako první místo organizované výstavy psů NewcastleuponTyne v Anglii

36 Výstava rovněž reprezentuje kynologii před širokou veřejností a přispívá k prohlubování zájmu o chov a držení psů (Dostál, 1995). Pes se na výstavě posuzuje v tzv. výstavním postoji. Ve výstavním postoji stojí podle Jestřábové ( 2004) pes tak, že obě jeho hrudní končetiny směřují kolmo k zemi, pánevní končetiny jsou mírně zakročené, případně může být pánevní končetina na straně odvrácené od posuzovatele postavena více vpředu pod tělem psa. Podmínky výstav obecně upravuje výstavní řád2 a propozice výstavy. Zde jsou určena práva a povinnosti vystavovatelů, organizátorů výstav a všech dalších funkcionářů (Dostál, 1995). Vyloučen z posuzování musí být jedinec s vadami, které standard taxativně uvádí jako vady vylučující, dále pak jedinci, u nichž byl proveden operativní zákrok, zakrývající vrozenou vadu exteriéru (Jestřábová, 2004). Z účasti na výstavě jsou vyloučení psi,kteří nejsou uvedeni v katalogu, psi nemocní, po úraze, feny v 2.polovině březosti,kojící a háravé, psi v majetku osob, kterým bylo odňato právo vystavovat a psi nebezpeční, kousaví a agresivní vůči lidem a psům (Novák, 2002). V Hovawart klubu ČR jsou výstavy pojaty do systému vyhodnocování jedince před jeho vstupem do chovnosti. Před přihláškou na bonitaci musí každý pes absolvovat alespoň jednu výstavu a to v mezitřídě a nebo ve třídě otevřené, pracovní nebo vítězů. Aspirujeli na vyšší stupeň chovnosti musí se zúčastnit vyšších typů výstav (Novák, 2002) Zkoušky Přehled zkoušek, zkoušených disciplín a hodnocení výkonu v jednotlivých disciplínách podrobně popisuje Zkušební řád pro sportovní výcvik psů v České republice, který vydal Český kynologický svaz z pověření Českomoravské kynologické unie (Dostál, 1995). Každá zkouška je vyjádřena druhem, tedy určitým zaměřením, a stupněm, který charakterizuje v daném zaměření její obtížnost. Ve většině případů jednotlivých druhů výcviku existují ještě národní a mezinárodní zkušební řády. Výběr je v tomto naprosto libovolný, ovšem to, podle jakého řádu zkoušky skládáme, má vliv na účast v pracovních třídách na národních a mezinárodních výstavách a analogicky to má vazbu i na podmínky udělení národního a mezinárodního šampionátu krásy i výkonu. Zkoušky dle mezinárodního zkušebního řádu mají uplatnění i v národních pracovních třídách a šampionátech, ale opačně zpravidla ne (Novák, 2002). 2 Výstavní řád ČMKU vychází z mezinárodního výstavního řádu FCI

37 Hovawart je vysoce pracovně všestranný pes. Je na psovodovi, aby objevil vlohy svého psa, věnoval se jejich rozvoji a zbytečně psa nenutil do výcviku, na který až takové vlohy nemá. Záchranářský výcvik je podle dosavadních zkušeností nejvíce vhodný pro hovawarty. Značná volnost v prohledávaných prostorech s využitím především vloh pro pachové práce, které jsou u hovawartů pozoruhodně nadprůměrně založeny, je pro ně asi to nejlepší. Pastevecký výcvik je pro hovawarta rovněž velmi zajímavý. Vzhledem ke specifickým podmínkám výcviku i následného využití je jen velmi málo rozšířen (Novák, 2002). Ve výcvikové činnosti tzv. Agility kde se také hovawart uplatňuje Dalšími zkoušky jsou zkoušky z loveckého výcviku, které ale neuvádím, protože lovecký výcvik je pro hovawarta neobvyklý ( i přes širokou škálu výcvikové upotřebitelnosti plemene) avšak ne nemožný. Dle Nováka (2002) zkušenosti dokazují, že je ho rovněž hovawart schopen úspěšně absolvovat. Přehled úspěšných hovawartů v ČR je v text. Příloze E 7. Současnost chovu Hovawartů v ČR 7.1. Současné chovatelství hovawartů v ČR V této kapitole jsem z chovatelského a bonitačního řádu Hovawart klubu ČR vybrala důležité části týkající se současného chovu hovawartů v ČR. Plné znění těchto řádů spolu s řádem organizačním, kárným a zápisným je možno nalézt v příručce pro chovatele hovawartů vydané Hovawart klubem ČR nebo na internetových stránkách Hovawart klubu ČR. Z těchto zdrojů jsem také čerpala následující informace: Chov Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba, především respektující zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Chov musí být řízen ve smyslu potlačování výskytu geneticky vázaných vad a chorob, všech dle standardu diskvalifikujících vad a s důrazem na zachování a podporu pracovních vlastností plemene. Tyto základní principy jsou povinni všichni členové klubu respektovat. Chovat lze pouze na jedincích čistokrevných, zapsaných v PK. V zájmu udržování genetické variability uvnitř populace plemene, zdraví a pevné konstituce je nutno zabránit příbuzenské plemenitbě. Výjimkou může být pouze řízená liniová plemenitba. Krytí partnerů nad 5 % příbuznosti je výjimečné, musí být předem schváleno HPCH, a to jen v případě, neníli vhodnější řešení. S chovatelstvím je neslučitelná produkce štěňat jakéhokoliv plemene bez průkazu původu a ani podpora takového konání. Výbor klubu je v souladu s návrhem chovatelského kolegia oprávněn upravovat chovatelské podmínky tak, aby byla umožněna pružná reakce na stav v populaci Hw pro dosažení odůvodněného cíle v souladu se standardem (Hovawart klub ČR).

38 O změnách musí být informována členská základna v dostatečném předstihu. Klub je oprávněn svými orgány soustavně sledovat a kontrolovat podmínky chovu, zdravotní stav jedinců, vč.odchovu štěňat u chovatele. Výbor klubu v souladu s návrhem chovatelského kolegia je oprávněn stanovit základní podmínky pro chov Hw ustájení, hygiena, výživa, zacházení a pod. (Hovawart klub ČR) Podmínky chovnosti Základními podmínkami pro uznání jedince do chovu jsou: a) absolvování svodu mladých (od 6 měsíců, nejlépe do 15 měsíců stáří) svod nelze spojovat a absolvovat zároveň s bonitací ( Hovawart klub ČR). b) zápis výsledku vyhodnocení DKK do PP (musí být provedeno před podáním přihlášky na bonitaci) s těmito parametry: pes 0/0, fena max. do 2/2 c) absolvování výstavy jedině ve třídě otevřené, pracovní popř. vítězů a mezitřídě, a to s výsledkem odpovídajícím některé ze tříd chovnosti d) absolvování bonitace, na kterou se lze přihlásit až po splnění výše uvedených podmínek a v minimálním stáří s tolerancí 14 dnů: pes 24 měsíců, fena 20 měsíců e) u již uchovněných jedinců absolvování svodu plemeníků ve dvouletých intervalech, po vyhlášení výborem klubu i kondiční předvedení fen (Hovawart klub ČR) Svod Mladých: Tato akce slouží především k posouzení odchovů a k velmi brzké reakci na rodičovské páry v případě výskytu již patrných nedostatků je třeba vyhodnotit, zda bude dostačujícím opatřením změna v partnerské dvojici, či zda ude dokonce nutné některého z partnerů vyřadit z chovu (Novák, 2002) Třídy chovnosti (Hovawart klub ČR): I.třída plnochrupost, DKK 0/0 ocenění výborný výhradně na klubové nebo speciální výstavě zkouška z výkonu (jakákoliv, mimo ZOP, BH a ZZO) povaha standardní s vyhodnocením AA minimum drobných nezávažných odchylek od standardu

39 II. třída DKK 0/0, minimum drobných odchylek od standardu Ocenění min. velmi dobrý na vyšších typech výstav (MVP, NVP, SV, K1V) Povaha i přípustná s vyhodnocením AA, BA, BB III. třída DKK (pes 0/0, fena do 2/2) ocenění (pes min.velmi dobrý, fena min. dobrá) Povaha i přípustná s vyhodnocením AA, BA, BB Soubor standardem tolerovaných vad nebo výskyt závažných vad a nedostatků Podle zadaných tříd je využitelnost jedinců v chovu následující: I a II. třída ve smyslu chovatelského řádu a při respektování rozhodnutí bonitační komise, která má právo chovnost omezit v závažných a odůvodněných případech. III. třída psi krytí jen na doporučení hlavního poradce chovu, feny max. 2 vrhy za život (dle rozhodnutí bon. komise). Agresivní jedinec nesmí být použit v chovu. Do chovu rovněž nesmí být zařazení jedinci, na kterých byl proveden zákrok za účelem odstranění nebo zakrytí vady, jakož i jedinci ve špatném zdravotním stavu nebo kondici. Importovaní jedinci musí před použitím v chovu úspěšně absolvovat naši bonitaci a dle rozhodnutí ChK popř. i vyhodnocení DKK (Hovawart klub ČR). Zápis o úspěšném absolvování bonitace a zařazení psa do chovu včetně uznané třídy se zapisuje do PP ihned po bonitaci. Z chovu lze vyloučit i uchovněného jedince, pokud se u jeho potomků objeví geneticky vázané vady či zdravotní potíže nebo se u nich vyskytnou hrubé vady oproti standardu. Chovnost končí přesně dnem dovršení věku: pes 9 let, fena 8 let. Krytí se tedy musí uskutečnit jedině před uvedeným dnem. Výjimku může na základě odůvodněné žádosti majitele udělit, v případech zvláštního zřetele, chovatelské kolegium klubu u fen musí být poté doloženo i posouzení jejího zdravotního stavu, ne starší 1 měsíce před říjí, s doporučením od veterinárního lékaře, který fenu vyšetřil ( Bonitace Pořádání bonitace Bonitace plemene hovawart na území ČR pořádá výhradně Hovawart klub ČR. Klub je povinen prostřednictvím vlastního zpravodaje, či jiné tiskoviny, informovat majitele Hw o konáních bonitací na území republiky. Povinností pořadatele a poté klubu je zveřejnit výsledky bonitace, stejně tak, jako svodu mladých a svodu plemeníků, ve zpravodaji nebo v jiné tiskovině (Hovawart klub ČR).

40 Provádění bonitace Bonitace se provádí na vhodném místě, které má přirozený povrch, je dostatečně velké a má dostatečné hygienické zázemí. Bonitace se provádí ve třech částech: a) hodnocení exteriéru s přihlédnutím k povaze provádí se ve vymezeném "kruhu", který musí být vybaven pevnou podložkou pro měření, b) posouzení povahy provádí se v prostoru konání bonitace a u kolíku, který musí být umístěn na volném prostranství a opatřen vodítkem o délce cca 3m, zakončený karabinou (Hovawart klub ČR). Ve vzdálenosti cca 20 m od kolíku je zástěna nebo jiný úkryt pro majitele psa. V úvahu se bere i chování psa při první části bonitace, c) odběr krve uchovňovaného jedince za účelem ověřování původu na základě analýz Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ( Hovawart klub ČR) Posuzování Hodnocení exterieru v kruhu se provádí takto: a) měření (pes stojí na pevné podložce), kontrola chrupu a u samců varlat, b) posouzení psa jak za klidu, tak i v pohybu, c) dílčí vyhodnocení povahových projevů při provádění výše uvedených úkonů (součást hodnocení povahy). Posouzení povahy se provádí takto: a) průchod s upoutaným psem skupinou pohybujících se osob tam i zpět při návratu zastavení, pohlazení psa cizí osobou, b) pes je upoután u kolíku, psovod je v úkrytu výstřel, poté prochází kolem psa figurant, který při návratu provede výpad proti psu s křikem a s náznaky úderu prutem, c) vydráždění psa figurantem u psovoda (pes na vodítku) povzbuzování povoleno. Pes je po celou dobu bez náhubku. Pro kontrolu nebo při pochybnostech má bonitační komise právo nařídit výkony opakovat. Pro popis povahy se používají tyto kódy: AA Standardní povaha pevná, vyrovnaná povaha. BA Přípustná povaha s odchylkou k flegmatičnosti, oslabená ostrost, příliš klidný BB Přípustná povaha s odchylkou k plachosti, nervozitě, málo sebedůvěry CC Nepřípustná povaha agresivní, nervózní, bázlivý, bojí se střelby nebo naopak zcela flegmatický (vylučující z chovu)

41 Bonitační kód Bonitační kód vychází z hodnocení v bonitační kartě a charakterizuje jedince po všech stránkách. Skládá se ze 4 částí: a) Označuje celkový vzhled typ b) Vyjadřuje zbarvení, popř. výskyt bílých znaků c) Vyjadřuje negativní odchylky od standardu d) Charakterizuje povahu jedince Bonitační kód jsem pro rozsáhlost umístila do text. přílohy. F 7.2. Současný stav populace hovawartů na území ČR Pojmem současnost rozumím rok 2004 a rok V roce 2004 bylo odchováno 376 štěňat. V následujícím přehledu jsou rozepsány jednotlivé kraje s odchovaným počtem štěňat:117 středočeský kraj 46 severní Morava 78 východní Čechy 41 jižní Morava 56 západních Čechy 38 jižní Čechy Oproti roku 2003 se zvýšil počet štěňat o 92 jedinců. Zastoupení barevných variant je znázorněno na grafu č. 5. V následujícím přehledu (Hovawart klub ČR) je zobrazení DKK za rok 2004 kdy bylo vyšetřeno 117 psů: negativních (0/0) 57,3% 1 alespoň na 1 kyčli 21,4% 2 alespoň na 1 kyčli 12,8% Vyšší stupeň 8,5% V roce 2005 bylo odchováno 413 štěňat. Počet štěňat v jednotlivých krajích je následující (Hovawart klub ČR): 131 středočeský kraj 40 jižní Morava 70 východní Čechy 40 severní Čechy 60 severní Morava 15 jižní Čechy 10 západní Čechy Dle Hovawart klubu ČR je celkový počet zápisů v plemenné knize od počátku chovu hovawartů v ČR: jedinců Údaje Hovawart klubu ČR uvádějí, že k datu je v Hovawart klubu ČR: 579 členů

42 Plemenných psů je v tomto roce (2006) celkem 57. Z toho 29 psů černých se znaky, 21 plavých psů a 7 psů černých. V roce 2005 bylo plemeníků celkem psů černých se znaky, 23 psů plavých a 5 černých psů Reprodukce hovawartů v ČR Odchov štěňat vykazuje cca od roku 2000 stabilní počet v průměru 326 zapsaných štěňat za rok, přesto v letech 2002 a 2003 se počet odchovaných štěňat snížil a to až na 255 štěňat za rok (2002) V současné době se tato nižší produkce opět vyrovnala na výše uvedené množství štěňat. Poněkud znepokojující je však snižující se průměrný počet štěňat v 1. vrhu. Od roku 2001, kdy činil tento reprodukční ukazatel 7,5 štěněte na 1 vrh (což byl nejlepší výsledek v zemích IHF) byl zaznamenán pokles až na 6,9 štěněte na 1 vrh (Novák, 2004). V roce 2004 byl počet štěňat na 1 vrh roven 7,09 a v roce 2005 to bylo štěňat 7,47 na 1 vrh. Členové CHK1 OPCH2 soustřeďují podklady pro podrobnou analýzu stavu reprodukce hovawartů v ČR. Z dílčích podkladů, jejichž rozborem se zabývá především pan MVDr. Svatopluk Čech, vyplynula potřeba získávat ještě nově velmi potřebné údaje a to o příčině nenakrytí feny. Bude vypracován dodatek ke krycímu listu, který bude povinně třeba, při neúspěšném krytí, vyplnit a potvrzený majitelem feny i plemeníka dodat OPCH. Pan MVDr. Čech podal informaci o možnostech vytvoření Evropské spermobanky pro hovawarty ve smyslu jednání IHF vloni v Kroměříži (2004). V podstatě reálná možnost existuje zbývá dořešit technickoekonomické podmínky (Novák, 2005)V tab.: 2a 2f je podrobně znázorněna reprodukce hovawartů v ČR po jednotlivých letech a regionech Barevné zastoupení populace hovawartů v ČR Díky správnému rozhodnutí (nemožnosti krýt plavou fenu plavým psem) chovatelského kolegia a výboru, díky vzájemné spolupráci poradců a chovatelů se stav v zastoupení barevných rázů v populaci hovawartů v ČR v současné době změnil oproti např. r kdy byl procentický podíl plavých jedinců 53% s velmi malým množství černých hovawartů. Až v roce 2000 se konečně narodilo více štěňat černých se znaky a tento stav se udržel do současné doby. Stále ale procentické zastoupení barev je zcela odlišné od výskytu barev v populaci ostatních zemí IHF. 1 2 ChK chovatelské kolegium Oblastní poradce chovu. Zkratka HPCH znamená hlavní poradce chovu

43 Je tedy zřejmé, že je nutno u přijatých opatření rozhodně zůstat. V roce 2005 bylo 47% narozených štěňat černých se znaky, 41% plavých a 12% černých zatímco v zemích IHF je procentuální zastoupení následující: 70% černých se znaky, 20% plavých a 10% černých.vývoj barevného zastoupení populace hovawartů v ČR viz. graf 1. Barevné zastoupení narozených štěňat v roce 2005 viz. graf Povaha hovawartů v ČR Ing. Novák (2001) uvedl na začátku roku 2001 : Jestliže exteriérově naši hovawarti snesou nejpřísnější měřítka, v povahách je to dosti špatné. U velké populace se bohužel projevuje povahová nevyrovnanost a nervozita. Již koncem roku 2001 chovatelské kolegium situaci v povahách hovawartů v ČR řešilo díky v té době již široké chovatelské základně bylo možno jedince s vynikajícím exteriérem a s negativním nálezem DKK omezit v chovnosti pokud disponoval špatnými povahovými vlastnostmi. Ve zpravodaji Hovawart klubu ČR Ing. Novák (2003) uvedl: Neutěšený stav předvedených povah v Milovicích1 mimo jiné znovu inicioval již dříve diskutovanou změnu v posuzovaní povah. Desetistupňová sestava je letitým prvkem hodnocení povah a byla v prvopočátku převzata od jiných klubů. Postupem času se stále výrazněji ukazovala jako zbytečně složitá a k plemenářské práci v takovém rozsahu i zbytečná. Pro chovatelsko praxi není vůbec důležité jaký stupeň (o jehož přesnosti se navíc mohou vést nekonečné diskuze) je té či oné povaze přisouzen, ale rozhodující je, zda povaha je standardní a pevná tedy taková, která může vylepšit u potomstva i poněkud slabší povahu partnera, nebo jde o povahu neslučitelnou se standardem pracovního psa a tudíž je nutno jedince s touto povahou vyloučit. Nově navrhovaný systém by měl umožnit pružné a praxi vyhovující hodnocení. Proto chovatelské kolegium a výbor doporučují dnešní2 členské schůzi schválit změnu v klasifikaci povah. Změna hodnocení povah hovawartů byla schválena a v současné době platí výše uvedené hodnocení (viz. Bonitace). Díky zpřísnění selekčního tlaku se podíl standardních povah zvyšuje. Povaha hovawarta je posuzovaná během celé bonitace tedy ne jen výše popsaný postup (pes uvázán u kolíku, figurant apod.) ale pes je pozorován během celé bonitace tedy ochota při prohlídce chrupu, měření a reakce na střelbu kdy leknutí nezkušeného psa není vyřazující ale nesmí jít o snahu panického prchání. 1 Milovice město ve středních Čechách místo pravidelného svodu mladých a bonitace 2 Členská schůze se konala dne

44 Posuzovatelé jsou zkušení kynologové a poznají na psovi jen úlek a samozřejmě psa neohodnotí labilní povahou, je ale dobré psa alespoň minimálně na celou bonitační zkoušku připravit. Přehled o uchovněných jedincích a jejich povahách za léta viz. graf 5 a Tab.: Odběry krve u hovawartů Podle Nováka (2002) odebraná krev po bonitaci nově uchovněným psům a fenám je rozdělena do dvou vzorků, které slouží pro: založení databanky pro automatické ověřování původu všech jedinců zařazovaných do chovu na bázi polymorfních znaků analýza DNA Zatím jsou tyto minivzorky krve uchovány v zamrazeném stavu až bude možnost je využít k DNA analýzám za jakýmkoliv účelem (genetické testování, dispozice k chorobám a vadám apod..) Hovawart klub ČR je prvním chovatelským klubem v ČR, který již před dvěma lety zahájil komplexně systémové řešení v kontrole původu jedinců s vytvořením podmínek k izolaci jejich DNA Genetika zbarvení srsti u hovawartů Genetika zbarvení a osrstění psů byla podrobně prostudována z mnoha aspektů a hledisek mnoha pracovníky. Někteří po desetiletí prováděli nejrůznější křížení a sledovali výsledné štěpné poměry. I když stále ještě není všechno objasněno, můžeme konstatovat, že zbarvení a osrstění u psů jsou nejlépe prostudovanými znaky, zejména z genetického hlediska (Dostál, 1995). Je známo, že zbarvení ovlivňuje 10 genů označovaných A, B, C, D, E, G, M, P, S, T. V jejich vzájemném postavení se projevuje dominance a recesivita, epistaze i hypostaze (Novák, 2002). Pojem dominance a recesivita vysvětluje Šiler a spol.(1965) : Přesnými pokusy se zjistilo, že určitá vloha potlačuje účinek vlohy jiné. Říká se jí proto vloha převládající čili dominantní a druhá vloha se označuje za ustupující čili recesivní. Tyto jevy se pak nazývají dominance a recesivita. Každý nejjednodušeji dědičně založený znak musí být podmíněn nejméně jedním párem vloh, jednou vlohou od otce a druhou od matky. Pro tyto párové jednotky (vlohy) se používalo označení alelomorfní faktory, dnes se jim zkráceně říká alely. Epistáze je jev nadřazenosti jednoho genového páru nad druhým. Hypostáze je jev podřízenost genového páru vůči jinému (Hruban, 2002). Jana Svobodová (1992) popsala genetické založení zbarvení u hovawartů následovně: As udržuje jednu barvu po celém těle B gen pro černou barvu

45 D udržuje sytost barvy E černá E zesvětluje S udržuje (omezuje) v rozmezí bílou skvrnu ai udržuje jednotnou barvu, ale dává pálení Genetické založení zbarvení: Rodiče založení homozygotně1 : 1. AsAs EE (černý) x alal EE (č. se znaky)=asalee černý heterozygot přenášející pálení al 2. AsAs EE (č.) x AsAsee (č.s.zn) = AsAsEe černý heterozygot přenášející plavou barvu e 3. AsAs EE (č.) x alalee (plavý) = AsalEe černý se znaky heterozygot přenášející pálení al i plavou e 4. alalee (č.s.zn) x AsAsee (plavý) = AsalEe černý se znaky heterozygot přenášející pálení al i Plavou e 5. alalee (č.s.zn) x alalee = alalee černý se znaky heterozygot přenášející plavou barvu e (Svobodová, 1992) Rodiče (alespoň jeden) založení heterozygotně2: černý x černý = černý, černý se znaky, plavý černý x černý se znaky = černý, černý se znaky, plavý černý x plavý = černý, černý se znaky, plavý černý se znaky x černý se znaky = černý se znaky, plavý černý se znaky x plavý = černý, černý se znaky, plavý plavý x plavý = pouze plavý (Svobodová, 1992). Zásada, že např. po obou plavých rodičích nemůže být ve vrhu jiné štěně než plavé i když prarodiče byli oba třeba černí, platí vždy. Bílá skvrna je záležitostí interakce vloh s účinkem tzv. modifikátoru v daném případě projevujícího se jako intenzifikátor. To znamená, že při spojení dvou jedinců s bílými znaky se intenzifikátor projeví fenotypově zvětšením bílého znaku u potomstva. Proto se raději takových spojení vyvarujme. Tmavě hnědá barva oka, která je normální, je dominantní nad světlou (Novák, 2002). 1 Homozygot: jedinec s identickými alelami jednoho genu (Hruban, 2002). EE nebo ee 2 Heterozygot: jedinec mající různé alternativní alely v jednom genu (Hruban, 2002). Ee

46 8. Nejčastější onemocnění hovawartů v ČR 8.1. Věk psů v závislosti na jejich nemocnost Stáří je důležitým faktorem ovlivňujícím incidenci onemocnění (Svoboda a kol., 2000). Přehled vztahu nemoci a věku viz. graf 6. Ve vztahu ke kožním onemocněním trpí podle Wienricha (2002) psi v mladém věku (13 roky) atopií, demodektickým svrabem a alergií na krmivo a psi ve vyšším věku trpí více na tumory a na změny srsti v důsledku onemocnění orgánů Vliv pohlaví na výskyt onemocnění Pohlaví má rovněž vliv na výskyt onemocnění (viz. graf 7) a tuto skutečnost bychom měli v přiměřené míře vzít v úvahu. Nejsou v ni pochopitelně zahrnuta onemocnění vycházející z rozdílů daných různým pohlavím (nemoci prostaty, dělohy, mléčné žlázy apod.) nebo rozdílnou rolí v reprodukčním cyklu (Svoboda a kol., 2000) Plemenná dispozice k onemocnění U každého onemocnění hrají větší či menší roli dědičné vlohy. Docházíli u nějaké rasy k častějšímu výskytu onemocnění, hovoří se o genetické dispozici resp. vloze (Wienrich, 2002). Bylo by však chybou, kdybychom význam plemenné dispozice k onemocnění přeceňovali a při pohledu na pacienta již věděli jakým onemocněním trpí (Svoboda a kol., 2000) U hovawartů by se podle Wienricha (2002) měli vyskytovat problémy: nedostatečná funkce štítné žlázy, pyotraumatická dermatitida, zánět mazových žláz a primární seborea. Pro srovnání: podle Wienricha (2002) labradorský retrívr mývá problémy s: mokvající dermatitidou na končetinách, atopie, bakteriální infekcí, reakcí na krmivo, pyotraumatická dermatitida, primární seborea, tumory aj... Co se labradorských retrívrů týká tak údaje od Wienricha (2002) souhlasí s poznatky Svobody a kol., (2000) který k již zmíněným problémům přikládá parvovirové onemocnění, chronickou hepatitidu, hypotyreózu, epilepsii apod.. Bohužel v přehledu plemenných dispozic Svoboda (2000) hovawarta neuvádí. Při konzultacích s veterinárními lékaři vyplynulo, že ze zkušeností považují hovawarty za obecně zdravé plemeno psů bez konkrétních zdravotních problémů, kteří v převážné většině navštěvují veterinární ordinace za účelem vakcinace a běžných kontrol to jsem se rozhodla ověřit průzkumem.

47 8.4. Průzkum zdravotního stavu hovawartů v ČR Cílem průzkumu bylo zjistit nejčastější zdravotní problémy hovawartů v ČR. Informace o zdravotním stavu hovawartů jsem zjišťovala přímo od chovatelů a ve veterinárních ordinacích a to z celé České republiky (nejvíce Praha, Hradec králové). Celkem jsem zhodnotila zdravotní stav 281 jedinců. Zdravotní problémy jsem sjednotila do jednotlivých skupin dle oblasti jednotlivých problémů a tyto skupiny jsem pak porovnala s dostupnou literaturou, která o nejčastějších onemocněních hovawartů pojednává Přehled zaznamenaných zdravotních potíží sledované skupiny hovawartů V této kapitole jsou vypsány všechny zaznamenané zdravotní problémy, které postihly skupinu 281 hovawartů, které jsem sledovala. Veškeré následující informace jsou přehledně zaznamenány v grafu 8. nemoci kůže 1. pyodermie (hnisavý zánět kůže) 8x 2. abces 8x 3. demodikóza 3x 4. alopecie (vypadávání srsti) 3x 5. dermatitida šourku 3x 6. atopická dermatitida 2x 7. folikulitida 2x (zánět chlupového folikulu) 8. dermatitida nosu 9. sarkoptický svrab 10. demodex canis (trudník psí způsobující zánět v tomto případě v záhybech kůže) celkem 32 jedinců z 281 nemoci kožních derivátů 1. zánět paranálních váčků načervenalá tekutina s hrudkama. 2. výrazné naplnění paranálních váčků 3. otitis 18x zánět středního ucha 4. chronický otitis 3x celkem 23 jedinců z 281 nemoci trávicího systému 1. průjem akutní 5x 2. průjem chronický 2x 3. torze žaludku v 4,5letech zemřel, nadměrná hladina lipasy 4. torze žaludku8let

48 5. pupeční kýla (štěně) 6. akutní zvracení 2x 7. oligodoncie (méně zubů než je standardní počet daného plemene) 8. pupeční kýla 9. odstranění zubního kamene 10. zánět slinné žlázy 11. zvýšené jaterní enzymy jaterní dieta 12. gastroenteritis acuta akutní zánět žaludku celkem 18 jedinců z 281 nemoci pohybového systému 1. ruptura vazu na antebrachikarpálním kloubu 2. rachitis 3. růstové obtíže kulhání 2x 4. pohybové problémy 2x 5. panostitis (onemocnění dlouhých kostí) 6. septická artritida 7. prošlap v oblasti karpu + zánět měkkých tkání 8. artrotická změna v kolenním kloubu celkem 10 jedinců z 281 poruchy reprodukčního systému 1. pyometra (hnisavý zánět dělohy) 2x 2. zánět předkožky 2x 3. falešná březost 4. eklampsie 5. zánět sliznice pochvy 6. split estrus falešná říje 7. výtok krev intenzivní zvětšené děložní rohy 8. hnisavý výtok z pochvy, teplota celkem 10 jedinců z 281 nemoci očí a víček 1. conjunctivitis (zánět spojivek) 8x 2. Keratitis superficialis (povrchový zánět rohovky) Celkem 9 jedinců z 281 onemocnění močového ústrojí 1. infekce močových cest 2x

49 2. zánět močového měchýře 3. urolitáza cystin 2x 4. urolitáza struvit 3x celkem 8 jedinců z 281 nemoci dýchacího systému 1. zánět průdušek 2. výrazná dyspnoe (dušnost) nemoci kardiovaskulárního systému 1. srdeční šelest 2x nemoci imunitního systému 1. alergie na pyly infekční a parazitární nemoci 1. psincový kašel Nádorové onemocnění tumory 1. rektobulbouární tumor 2x 2. tumor mléčné žlázy 3x 3. orální tumor 4. tumor štítné žlázy 5. novotvar očního víčka 2x 6. nádor v blízkosti jater celkem 10 jedinců z 281 úrazy a ostatní 1. autouraz 4x 2. zlomenina nosních kůstek po kopnutí koněm 3. úraz přední končetiny kulhání 4. fraktura přední končetiny 5. fraktura zadní končetiny 6. tržná rána 7. rány po pokousání 2x 8. napadení člověka 3x 9. kousná rána na pravé hrudní končetině 10. spojení posledních a obratů ocasních není. Jedná se o vadu dědičnou vadu 11. otrava 12. dominantně agresivní pes celkem 18 jedinců z 281

50 nemoci ústní dutiny poruchy výživy metabolismu nemoci endokrinního systému nemoci nervového systému nemoci krve a krvetvorné tkáně 8.5. Popis zdravotních problémů hovawartů v ČR Nemoci kůže Podle Wienricha (2002) a Blasiusové ( 1999) je jedním z častých zdravotních problémů hovawartů kožní onemocnění. Tuto informaci průzkum potvrdil. Blasiusová (1999)se ve své knize zmiňuje o kožních onemocnění konkrétně o tzv. krupicových sáčcích Atherome (benigní nádory) a o tzv. sedacích mozolech. Ani jeden výše zmíněných problémů jsem ve sledované populaci hovawartů nezaznamenala. Wienrich (2002) popsal jako nejčastější kožní onemocnění hovawartů pyotraumaticko dermatitidu kterou jsem několikrát v populaci zkoumaných jedinců zaznamenala. Pyodermie hnisavý zánět kůže: Přinejmenším 75% kožních onemocnění psů je infikováno tranzientními mikroorganismy, ale i primárními kožními patogeny ( u psů je to zejména Staphylococcus intermedius). O primární infekci se však jedná jen zcela výjimečně. K infekci kůže dochází především tehdy, pokud je nějakým způsobem porušena integrita povrchu kůže (Svoboda a kol., 2000). Struktura kůže viz. Obr.: 25 Pyotraumatická dermatitida hot spot viz. Obr.: 26. postihuje zejména dlouhosrsté psy a vyskytuje se převážně v létě a na podzim. V nejkratší době vznikají v důsledku sebeporanění (lízání, kousnutí, škrábání) mokvající, mnohdy teplá a často také zarudklá bolestivá místa na kůži. Příčinami mohou být základní onemocnění jako je alergie na štípnutí blechou, reakce na krmivo, nebo napadení ektoparazity. Vedlejšími příčinami je množství nečistot a stálá vlhkost a příliš málo péče o srst. Zvýšená vlhkost a drhnutí kůže podporují rozmnožování kvasinek a roztočů (demodex canis) Postiženy jsou především záhyby na těle a kožní řasy na šourku (Wienrich, 2002). Podkožní abcesy psů jsou v naprosté většině způsobeny pokousáním nebo poškrábáním. Kůže je perforována a v místě poranění se uplatňuje flóra dutiny ústní a další mikroorganismy. Perforující rána se rychle uzavírá a pokud organismus infekci nezvládne vlastními obrannými mechanismy, vyvine se během 24 dnů abces (Svoboda a kol., 2000). Demodikóza je kožní onemocnění související s imunitním stavem pacienta a projevující se zánětem chlupových folikulů a mazových žláz. K potvrzení diagnozy prokazujeme parazity trudníky Demodex (Svoboda a kol., 2000)

51 Atopická dermatitida je časté, geneticky podmíněné kožní onemocnění psů a koček, kdy je pacient senzibilizován převážně inhalovanými a perkutánně pronikajícími aeroalergeny, které u normálního jedince nevyvolávají žádné onemocnění (Svoboda a kol., 2000) Nemoci kožních derivátů (nemoci uší, paranálních váčků, drápů a víček) V mnou dostupné literatuře jsem nenašla informaci o problémech kožních derivátů u hovawartů. Ve sledované skupině hovawartů se 18x objevil záznam o akutním zánětu uší, 3x pak chronický. Z toho se jednalo 13x o otitis externa tedy zánět zevního zvukovodu a 5x o otitis media zánět středního ucha. Chronické záněty byly všechny 3 případy otitis media. Otitis externa viz.obr.: 27a,b. Toto onemocnění může mít mnoho různých primárních příčin. Mnohé z nich lze zjistit jednoznačně a relativně snadno. Patří k nim cizí tělesa, jako osiny z rostlin, chlupy, písek, ale také parazité. Komplikované je to u alergických onemocnění jako atopie, alergie na krmivo, kontaktní dermatitida apod. Mnohdy se alergie ukáže vedle mnoha jiných míst těla také ve zvukovodu, mnohokrát dokonce výlučně tam. Takže např. alergie na krmivo může dočasně vést pouze na zánět zvukovodu, aniž by byly postiženy další oblasti kůže. Vždy je potřeba se pokusit o zjištění a léčení primárních příčin (Wienrich, 2002). Otitis media U psů dochází k infekci středního ucha téměř výlučně předstoupením zánětu ze zevního ucha. Klinické příznaky otitis media jsou velmi variabilní a nespecifické. Často jsou překryty příznaky postižení zevního ucha. V některých případech dochází ke sklánění hlavy na postiženou stranu, ataxii apod. ( Svoboda a kol., 2000). K částečné evakuaci paranálních váčků dochází při defekaci. Za určitých okolností (nadměrná sekrece, změna svalového tonu, průjmové výkaly, ucpání vývodu apod.) nastává jejich přeplnění. Osídlení tohoto párového orgánu je obvykle fekální mikroflórou a při ucpání dochází vlivem fermentace k různě výraznému zánětu Nemoci trávicího systému Po porovnání výsledků sledování skupiny hovawartů s informacemi z knihy Blasiusové (1999) je patrná shoda na zaznamenání případů torze žaludku (hovawart jako velké plemeno psa patří samozřejmě do rizikové skupiny) zubního kamenu a oligodoncii. Onemocnění slinivky, které uvádí Blasiusová (1999) jsem nezaznamenala. Trávicí soustava psa viz. Obr 28. Žaludek psa viz Obr.: 29. Akutní zánět žaludku a střev akutní zvracení a průjem jsou jedním z nejčastějších onemocnění, především štěňat. Bývají obvykle alimentárního, toxického, virového nebo parazitárního původu a většinou během několika dnů příznivě reagují na hladovku, dietoterapii, případně podpůrnou symptomatickou léčbu (Svoboda a kol., 2000).

52 Torze žaludku (viz. Obr.: 30)je vždy velmi akutní, bouřlivé, nepředvídatelné, náhle vzniklé onemocnění. Následujeli krátce po nakrmení pohyb psa, který způsobí rozhoupání žaludku v podélné ose, může dojít až k jeho otočení, torzi. Nastane uzávěra žaludečního vstupu a výstupu, zaškrcení velkých cév, zastavení pohybu a pasáže potravy.ta velmi rychle zkvasí a žaludek se naplní plyny. Tento stav vyžaduje okamžitou chirurgickou léčbu (Naxera, 1991) Nemoci pohybového systému Hovawart jako představitel skupiny velkých plemen psů (a s rychlím růstem) má díky své velikosti predispozice k nemocem pohybového systému jako DKK, DLK, růstovým problémům (dle konzultace s veterinárními lékaři jsou u mladých hovawartů časté tzv. prošlapy, které se vývinem vytrácí) a artrotitdou. Ve skupině sledovaných jedinců se vyskytl i případ rachitis. Blasiusová (1999) se ve své knize zmiňuje o DKK, onemocnění kloubů a kulhání. O prošlapech se nezmiňuje. Rachitis je onemocnění štěňat a mladých psů, způsobené poruchou látkové přeměny vápníku, fosforu a vitamínu D. Nemocná zvířata se špatně pohybují, jejich klouby jsou na pohmat bolestivé, končetiny deformované, nemohou unést vlastní tělesnou hmotnost a štěňata, u kterých nemoc proběhla, se opožďují v růstu ( Sova, 1987) Vzhledem k rozsáhlosti informací o Dysplazii kyčelního kloubu je této problematice věnována následující kapitola Nemoci močového ústrojí Urolitiáza: urolity se mohou vytvořit v ledvinné pánvičce, měchýři, prostatě a mohu způsobovat obstrukci močovodu nebo uretry. Urolity jsou tvořeny organickou matrix a krystalickým minerálem různého složení. Nejčastějším urolitem u psů struvit (viz. Obr.: 31). Ve většině případů se urolity tvoří sekundárně v důsledku infekce močového traktu. Příležitostně se mohou struvitové urolity u psů tvořit bez přítomnosti infekce. Čisté cystinové urolity (viz. Obr.: 32) se tvoří u psů s defektem renální tubulární reabsorbce aminokyselin, známým jako cystinurie. Zdraví psi reabsorbují 97% filtrovaného množství cystinu a zbylá 3% vylučují močí. Psi u kterých se tvoří cystinové urolity, vylučují mnohem větší podíl filtrovaného množství cystinu a mohu dokonce vykazovat i čistou sekreci cystinu (Svoboda a kol., 2001). Infekci močových cest vyvolává řada příčin, například podchlazení, chyby v dietním programu, alergické reakce, pohlavní přetížení (Naxera, 1991) Poruchy reprodukčního systému K poruchám reprodukčního systému se Blasiusová (1999) ve své knize zmiňuje o zánětu dělohy jako stále se častěji vyskytujícím onemocněním reprodukčního systému hovawartů.

53 Nepravá (falešná, zdánlivá) březost se může vyskytnout u většiny samic domácích zvířat. U feny probíhá tak, že i když nebyla kryta, zhruba po 2 měsících po říji se u ní projeví všechny příznaky blížícího se porodu. Mléčná žláza se naplní mlékem, vnější pohlavní ústrojí zduří, fena se chystá k porodu, který ovšem nenastane. Nepravou březost vyvolává přetrvávající žluté tělísko na vaječníku (Sova, 1987). Zánět předkožky: Předkožka (viz. Obr.: 33) chrání tělo penisu a vyústění močové roury. Udržuje hlavu penisu vlhkou, což je důležité pro pohlavní styk. Na vnitřním listu předkožky jsou žlázky, vylučující sekret, který spolu s odloupanými buňkami epitelu snadno podléhá bakteriálnímu rozkladu a tím provokuje následný zánět předkožky. Tento stav je velice častý (Naxera, 1991). Poporodní eklampsie též označovaná jako mléčná horečka je akutní onemocnění laktujících zvířat provázené tonickoklonickými křečemi až poruchou vědomí, případně úhynem. Postihuje feny většinou v době maximální laktace. Na základě prokázaných změn v metabolismu je za hlavní příčinu eklampsie považována hypokalcémietj. snížení hladiny vápníku v krvi pod hranici 1,7 mmol/l. Počáteční symptomy jsou charakterizovány vyčerpaností zvířete, neklidem, nervozitou a nezájmem o štěňata. Nastupuje žíznivost a začínají se projevovat změny v činností pohybového aparátu (Svoboda a kol., 2001). Pyometra je onemocnění postihující starší feny zvláště ty, které ještě nerodily. Jde o zvětšení buněk výstelky dělohy, vyvolané nepoměrem v hormoálním řízení. Buňky nadbytečnou měrou produkují hlen a sekret, který se hromadí v děloze. Obsah dělohy je v určité fázi onemocnění přes uzavřený krček děložní vypuzen a může zapříčinit následnou infekci (Naxera, 1991) Nemoci očí a víček Sledování skupiny potvrdilo informaci od Blasiusové (1999) na problém zánětu spojivek, ovšem autorkou zmiňovaný oční zákal jsem nezaznamenala. Zánět spojivek je vůbec nejčastější onemocnění oka, s nímž se v praxi setkáme. Primární konjuktivitidy jsou způsobeny viry. Bakteriální konkuktivitidy (stafylokokové a streptokokové) jsou vzácné. Záněty spojivek mohou být také primárně způsobeny i alergeny a autoimunitními onemocněními, velmi vzácně plísněmi. Každé červené oko musí být vyšetřeno po obarvení fluoresceinem a součástí vyšetření je vyloučení cizího předmětu na bulbární ploše třetího víčka (Svoboda a kol., 2000). Povrchový zánět rohovky jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku (Svoboda a kol., 2000).

54 Nemoci dýchacího systému V literatuře jsem se o onemocnění dýchacího systému hovawartů nedočetla Zánět průdušek vzniká obvykle po silném nachlazení jako pokračování zánětu nosní dutiny, hrtanu a průdušnice. Může ho vyvolat i prašné prostředí, dráždivé plyny, chloroformová nebo éterová narkóza. Nebezpečným obdobím pro vznik kataru průdušek (bronchitidy) je přechodné počasí na jaře nebo na podzim, kdy se náhle mění teploty. Spíše onemocní psi zhýčkaní a neotužilí, mohou však onemocnět i služební psi, vystaveni během služby dlouhodobě nepříznivým povětrnostním podmínkám ( Sova, 1987). Jako dušnost se označuje namáhavé nebo ztížené dýchání. U zvířat nejsme schopni posoudit subjektivní pocity pacienta, proto je vyhodnocení tohoto významného fenoménu obtížnější ( Svoboda a kol., 2000) Nemoci imunitního systému O alergiích či jiných imunitních problémech hovawartů jsem se v literatuře nedočetla. Alergie: Opětovným stykem s cizorodou látkou vzniká přecitlivělost organismu, alergie, stav, kdy organismus reaguje jinak, než za normálních, přirozených okolností a odpovídá na styk s alergenem přecitlivělostí. Nejznámějšími případy prudkých alergických reakcí u psů jsou: senná rýmy, astma, lékové alergie, bodnutí vosou, transfuzní šok. Typickými příznaky jsou: svědění, zčervenání, otoky, dechové potíže až astma (Naxera, 1991) Infekční a parazitární nemoci O infekčních nemocech se Blasiusová (1999) zmiňuje v rámci doporučení nezanedbávání pravidelného očkování Infekční (psincový) kašel je virové onemocnění, postihující zejména psy ustájené ve větším počtu (proto psincový). Příznaky: krátký, suchý kašel, kolísání teploty, zvracení, nechutenství. Opatřením je okamžitá návštěva lékaře, který zahájí léčbu antibiotiky a příslušnými séry. Prevencí je včasné očkování ( Naxera, 1991) Nemoci karidovaskulárního systému Na onemocnění srdce (viz. Obr.: 34) upozorňuje Blasiusová (1999) jako na problém u starších hovawartů. Srdeční šelesty: lze rozeznat zvuky, které vznikají kontrakcí srdeční svaloviny a zvuky vznikající při uzavírání srdečních chlopní. Tyto zvuky se nazývají ozvy a opakují se při každém srdečním cyklu. Srdeční ozvy jsou užitečnou diagnostickou pomůckou, protože nemocné srdeční chlopně se mohou nedomykat a zcela se neuzavřou. Pokud k tomu dojde, krev proudí štěrbinou v chlopních a turbulence unikajícího proudu krve vydává šelest, který je slyšet po systolické nebo diastolické ozvě (Reece, 1998).

55 Nádorové onemocnění tumory Nádorová onemocnění postihují ve zvyšující se míře také hovawarty. Nejčastěji bývají zasaženy u fen mléčné žlázy, ale postiženy mohou být také všechny ostatní orgány (Blasiusová, 1999). Po srovnání mnou získaných informací s dostupnou literaturou o zdravotním stavu hovawartů bych měla poznamenat onemocnění, které jsem v mé sledované skupině nezaznamenala, ale o kterých se zmiňuje ve své knize Blasiusová (1999) je to Spondylóza (zbytnění a tuhnutí obratlů), onemocnění slinivky projevující se zažívacími potížemi a proměnlivou chutí k jídlu a dále pak záchvaty a neurózy tedy pokud nepočítám mnou zaznamenané několikeré útoky psa na člověka ale zde není jasné zda šlo o poruchu nervového systému nebo jen nezvládnutí psa majitelem či jiné okolnosti. Stále častěji se hovoří o problému nedostatečné činnosti štítné žlázy u hovawartů. Bohužel ani na mezinárodní úrovni nejsou známy přesnější údaje o tom, jaká je četnost výskytu v populaci, jak tedy nemoc opravdu ohrožuje chov jako celek a zda je opravdu bezpodmínečně nutné zavádět plošné útlumové programy. Chovatelské kolegium se pokusí získat maximum poznatků v této oblasti, aby mohly být jasně stanoveny závěry či řešení do dalšího období ( Novák, 2004) 9. Dysplazie kyčelních kloubů Již Hippokratés psal o kyčelních obtížích člověka. V roce 1935 objevil Schnelle v USA tuto chorobu u psa. Pak se projevila jako problém u německého ovčáka, když byli po druhé světové válce reklamování psi exportovaní do Ameriky. Jak je tomu s HD1 dnes? Dejme slovo profesoru M. Flückigerovi (1996) z curyšské univerzity: HD je dosud častou chorobou a objevuje se téměř u všech plemen. Frekvence HD kolísá mezi 7 a 69%. V průměru činí 40%. Středně těžkou a těžkou HD trpí stále ještě 15% všech vyšetřovaných psů (Wachtel, 1998). Kyčelní kloub (Obr.:35) je kulový kloub, ve kterém se otáčí hlavice stehenní kosti. Hlavice zapadá ze 2/3 do příslušné kloubní jamky. Kloub zpevňují vazy a svaly. Dysplazie je vývojová porucha, při které se řádně nevytvoří kloubní jamka. Ta zůstává plochá, protáhlejší než normálně, a pro to do ní hlavice dobře nezapadá (Sova, 1987). Pro DKK je typická laxita2 kyčelního kloubu, jeho abnormální utváření a vývoj, jež v pokročilém stádiu nemoci vyústí v artrózu. U některých plemen je právě DKK jednoznačně nejčastější příčinou rozvoje artózy v kyčli (Svoboda a kol., 2001). 1 HD jiný výraz pro DKK dysplazie kyčelních koloubů 2 Laxita volnost kloubu

56 Rozvoj tohoto geneticky podmíněného problému je však potenciálně podmíněn řadou faktorů, jimž veterinární vědecká komunita věnovala po dlouhá léta značnou pozornost (Svoboda a kol., 2001). Patří mezi ně velikost plemene, rychlost růstu, způsob výživy, tělesná konstituce, index hmoty svalů pánevní oblasti apod. Utváření kyčelního kloubu v postnatálním období závisí na třech okolnostech (Svoboda a kol., 2001).: 1. základní genetická výbava jedince určí prvotní anatomické poměry v kyčelním kloubu 2. každodenní biomechanická zátěž a síly působící při zatěžování končetiny ovlivní růst a modelaci kloubních struktur. 3. modelace chrupavčité a kostní tkáně ovlivní, za jakých okolností a na kterých místech v kloubu se poddajná chrupavčitá tkáň kostní (Svoboda a kol., 2001). Tato vada má jednoznačně dědičný charakter, i když se názory na genetickou kontrolu poněkud odlišují. Někteří pozorovatelé považují vadu za recesivní, jiní za dominantní s neúplnou penetrancí vlohy a jsou i názory, že je kontrolována více geny. Nejpravděpodobnější je, že homozygotně založení jedinci vykazují vysoký stupeň dysplazie, kdežto heterozygoti mírnější stupeň, což znamená i určitý vliv podmínek prostředí na vývin defektu samotného (Dostál, 1995). Že jde o vadu dědičnou, bylo bezpečně prokázáno sledováním výskytu tohoto defektu u německých ovčáků. Prošetřením výskytu dysplasie u 222 byly získány tyto výsledky Šiler a Fiedler, 1978 (Dostál, 1995).: Charakteristika rodičů výskyt dysplazie u potomstva Oba rodiče s dysplazií 93,3% štěňat Postižený pes x zdravá fena 31,3% štěňat Zdravý pes x postižená fena 41,0% štěňat Oba rodiče zdraví, bez informace o prarodičích 43,4% štěňat (Dostál, 1995). Na základě dalších šetření bylo dosaženo dalších zajímavých výsledků, které je třeba vzít rovněž v úvahu (Dostál, 1995).: Oba rodiče s dyslasií 80% štěňat Jeden z rodičů zdravý, druhý postižený 58% štěňat Oba rodiče zdraví, bez znalosti prarodičů 30% štěňat Oba rodiče i prarodiče zdraví 0% štěňat Rodiče zdraví, prarodiče jednoho postižení 24% štěňat (Dostál, 1995).

57 Společným jmenovatelem v patogenezi DKK u psů je laxita kloubů. V okamžiku narození štěněte je kyčelní kloub strukturálně i funkčně normální, a to i u jedinců, u nichž se později dysplazie vyvine. Stabilní zůstává prvních 10 až 14 dnů života. Z hlediska vývoje kyčelního kloubu jsou nejkritičtější první 2 měsíce po narození. Kostní tkáň ještě zcela nenahradila chrupavčitý model kloubu, svaly a inervace se dosud dotváří, a tak síly zátěže působící na dosud měkké, plastické tkáně kyčelního kloubu mohou překročit jejich elastický limit (Svoboda a kol., 2001) Následně vzniklá laxita kloubu zapříčiní rozvoj inkongruity kloubních ploch hlavice femuru1 a acetabula2, což ovlivní proces enchondrální osifikace3 a rozvíjí se dysplazie kyčelního kloubu. Je známo, že jak nedostatečná, tak nadměrná zátěž chrupavky retarduje její růst. Nadměrná zátěž je z tohoto pohledu pro růst kloubní chrupavky daleko horší ( Svoboda a kol. 2001). Projevem DKK je únava po zátěži, bolestivost, kulhání, natahování pánevní končetiny, kymácivá chůze a omezení hybnosti ( Jestřábová, 2004). V případě DKK platí, že závažnost klinických příznaků nemusí korelovat s RTG nálezem! ( Svoboda a kol. 2001). Od roku 1961 se DKK posuzuje z rentgenogramu kyčelních kloubů. Na snímku (viz. Obr.:36ac) se pak hodnotí kongruita kloubních ploch, rozvoj degenerativních změn (artrózy) a jako jeden z pomocných faktorů i stupeň subluxace hlavice femuru z acetabula (úhel podle NorbergaOlssona). Na základě komplexního zhodnocení těchto změn se stanoví stupeň dysplazie kyčelního kloubu (viz. Tab.:4) (Svoboda a kol., 2001).. Současná pravidla hodnocení byla stanovena na kongresu FCI v roce 1991 v Dortmundu 15 členskými zeměmi. Komise pro DKK při FCI na setkání v Puerto Rieu v červnu 1997 ustanovila tzv. mezinárodní osvědčení pro DKK, který řeší a sjednocuje rozdíly v systému posuzování DKK v různých členských zemí. Diagnostika onemocnění genetického původu a tedy i DKK by měla být nedílnou součástí chovatelských programů. Chov psů nesmí být založen na nezdravé soutěživosti, osobních ambicích a pouze na finančním zisku. Člověk chovatel si osvojil právo ovlivňovat život a existenci jiného živočišného druhu a měl by s jeho genetickým potenciálem disponovat kvalifikovaně a eticky tak, aby nevytvářel pouze karikatury, které svůj krátký život žijí v bolestech a utrpení ( Ekr, 2002). Volba optimální metody léčby dysplazie kyčelního klubu u psů není pro klinika v žádném případě jednoduchou záležitostí (Svoboda a kol., 2001). 1 femur stehenní kost acetabulum jamka kyčelního kloubu 3 enchondrální osifikace vývoj kosti z chrupavky 2

58 V zásadě lze volit mezi léčbou konzervativní a chirurgickou. Konzervativní přístup k léčbě DKK přichází v úvahu buď u rostoucích jedinců s laxními kyčelními klouby, nebo u dospělých psů s pokročilou artózou kyčelního kloubu. Konzervativní léčba spočívá v omezení fyzické aktivity zvířete, redukci jeho tělesné hmotnosti a aplikaci analgetik. Smyslem chirurgické léčby psa s dyslastickým kyčelním kloubem je ulevit mu od bolesti a pokud možno obnovit téměř normální funkci končetiny. Dysplazii acetabula řeší trojitá asteotomie pánve (viz. Obr.: 37) tzv. TPO. Pro provedení TPO jsou nejvhodnější pacienti s laxními kyčelními klouby, které jsou jinak normální (Svoboda a kol., 2001) Ze záchovných chirurgických zákroků na kyčelním kloubu u psů je třeba jmenovat dva. Resekce hlavice a krčku femuru velmi úspěšná operace u psů malých plemen. Totální endoprotéza kyčelního kloubu THR (viz. Obr.: 38). U psů klinicky zavedenou kloubní náhradou je cementovaná totální endoprotéza kyčelního kloubu, i když některým univerzitám jsou dostupné i necementované systémy. Náhrada kyčelního kloubu se provádí u psů dospělých ve věku minimálně 912 měsíců, kteří trpí artózou. Operuje se vždy nejprve jeden kyčelní kloub, protože u většiny pacientů (7580%) stačí implantovat endoprotézu pouze jednostranně ( i když je artróza převážně bilaterální). V okamžiku, kdy má pacient jednu kyčli bez bolestí, přenáší hmotnost těla na endoprotézu, a tím se z mechanického hlediska v podstatě chrání kontralaterální artrotický kyčelní kloub. Dokonce i pracovní psi jako jsou policejní či lovečtí psi, se po unilaterální THR bez problémů využívají k pracovním výkonům (Svoboda a kol., 2001). V letech 1962 až 1988 byl hodnocen celkový počet registrovaných hovawartů. Nález HD se vyskytl u jedinců (Stur a kol., 1992). V grafu 9 je znázorněn vývoj stabilizace DKK v německém chovatelském klubu RZV Rassezuchtverein für hovawarthunde e.v člen IHF Dysplazie kyčelních kloubů v chovu českých hovawartů Naprosto se potvrdila oprávněnost systémového opatření v oblasti DKK. Náš systém je dostatečně citlivý na to, abychom měli většinu populace pod kontrolou a nenahrávali přehnaně tvrdým vyřazováním třeba i produkci hovawartů bez PP, ale je zároveň dostatečně účinný, aby docházelo ke zlepšení a stabilizaci stavu na velmi slušné úrovni (Hovawart klub ČR, 2001). Potlačování DKK v českém chovu hovawartů je zaznamenána ve vývojovém grafu č. 10 a Tab.:5 ze kterých je patrno, že se křivka pozitivních nálezu DKK postupně snižuje díky zpřísnění selekčního tlaku a vhodnému krytí, ale příliš razantní pokles není evidentní souvisí to zřejmě s tím, že se markantně zvýšil počet rentgenovaných psů. Je otázka, zda by větší zpřísnění selekčního tlaku (změnu chovnosti u fen tedy nakrývat jen feny např. do1/1) znamenalo

59 výrazný pokles DKK v populaci hovawartů v ČR a zda by to vůbec bylo možné, aniž by nevznikly jiné zdravotní či povahové problémy. Celkový stav populace hovawartů v ČR ve vztahu k DKK viz Tab.: 6 a graf 11a,b hovawartů se podrobilo vyšetření na DKK které ukázalo, že 65.91% jedinců je negativní DKK. Pro přiblížení situace jsem stav hovawartů porovnala s výsledky DKK labradorského retrívra (viz.graf.12a,b.) z vyšetřených 1590 jedinců bylo negativních 36,73%. Výsledek této komparace je na grafu 13 ze kterého je evidentní, že populace hovawartů v ČR je co se DKK týče oproti labradorským retrívrům mnohem zdravější. Současná situace DKK v chovu českých Hovawartů je následující: v roce 2005 bylo vyšetřeno celkem 177 jedinců. Z toho negativních výsledků dosáhlo 70,1% jedinců. Výsledek 1 alespoň na jedné kyčli mělo 22,2% jedinců, 2 alespoň na jedné kyčli mělo 11,1% a vyšší stupeň mělo 12,0% jedinců. Nyní je doporučeno chovatelům v rámci vyšetření DKK provést kontrolu DLK (dysplazie loketního kloubu). Hodnota DLK se může uveřejňovat spolu s DKK, ale neváže se na uchovnění jedince.

60 10. Závěr Přestože již dnes nelze přesně zjistit, do jaké míry je moderní hovawart blízký své historické předloze, jedná se o psa s impozantním exteriérem a vyrovnanou povahou. Chov hovawartů na území České republiky nemá tak dlouhou historii jako u jiných plemen psů chovaných na území České republiky, přesto se počet odchovaných štěňat za rok pohybuje v podobné míře jako například u Afgánských chrtů či Francouzských buldočků. Počet zápisů v plemenné knize od počátku chovu hovawartů v České republice je jedinců.v tomto případě ale kvantita není v rozporu s kvalitou. Zájemci o hovawarta dává současná úroveň chovu hovawartů v České republice jasné záruky, že rozvoj tohoto plemene je kvalitní a bude i nadále odpovídat mezinárodnímu standardu. Na základě shromážděných dat od Českého hovawart klubu, chovatelů hovawartů, a sběrem údajů z praxe veterinárních lékařů jsem zmapovala zdravotní situaci tohoto plemene se zaměřením na onemocnění dysplazie kyčelního kloubu. Předmětem sbírání informací bylo i sledování četnosti výskytu jednoho ze tří barevných typů hovawarta v současné době i v minulosti. Je příznivé, že již od roku 2000 převažuje zbarvení černé se znaky nad zbarvením plavým. Po vyhodnocení výsledků skupiny 1329 hovawartů vyšetřených na DKK s 65,91% negativními výsledky se v komparaci s 1590 vyšetřených 36,73% negativních DKK labradorských retrívrů potvrdil předpoklad, že hovawart je zatížen touto dědičnou vadou v mnohem menší míře. Mnou sledovaná skupina hovawartů potvrdila tezi, že hovawart je obecně zdravé plemeno bez výrazných problémů. Mohu jen potvrdit názor některých veterinárních lékařů a autora Wienricha, že hovawart je náchylnější ke kožnímu onemocnění (32 jedinců ze skupiny 281 hovawartů mělo problém s nemocí kůže). Z chovatelského hlediska by bylo jistě velmi užitečné provést analýzu zdravotního stavu hovawartů v České republice ve větším měřítku a zjistit jak budou výsledky ovlivněny příbuzenstvím či např. počtem štěňat ve vrhu.

61 11. Seznam použité literatury BLASIUSOVÁ, Heidrun. Hovawart.1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., s. ISBN DONE, Stanley H. Color atlas of veterinary anatomy. The Dog and Cat. 1. vydání. London: MOSBY An imprint of Elsevier Limited, s. ISBN DOSTÁL, Jaromír. Chov psůgenetika v kynologické praxi.české Budějovice: nakladatelství DONA s. ISBN X EKR, Jaromír MVDr. K problematice DKK. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č. 2 s. 46 FÁBIN, Josef. Hovawart. 1. vydání. Praha: Jan Vašut s.r.o., s. ISBN FÁBIN, Josef. Hovawartzvláštnosti při jeho výcviku 1,2. Svět psů. 1995, č.6,7.s FOGLE, Bruce Dr.. Já pesvelká kniha péče o psa. 2.vydání. Praha: CESTY, s. ISBN HRUBAN, Vojtěch Prof., Ing., DrSc., MAJZLÍK, Ivan Doc., Ing., CSc. Obecná genetika. 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita s. ISBN HRUŠOVSKÝ, Josef Prof. MVDr, DrSc. a kol. Pes a jeho výcvik. 1.vydání. Praha: Naše vojsko s. JESTŘÁBOVÁ, Vladimíra. Štěňatavýživa, péče, výchova. 2.vydání. České Budějovice: nakladatelství DONA s. ISBN KEJCZ, Yvonne. Hovawart. 1. vydání. Stuttgart: FranckhKosmos VerlagsGmbH & Co., s. ISBN KERL, Susanne. Der Hovawart. 1 vydání. Cham: Müller Rüschlikon Verlags, s. ISBN

62 MAJZLÍK, Ivan. Chov zvířat I. dotisk 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita, fakulta agronomická s. ISBN MIHALJEVIĆ, SusannYvonne. Tierartliche Verteilung des Patientengutes, Hunderassenverteilung, Erkrankungsfälle und prophylaktishe Massnahmen bei den häufigsten Hunderassen am Beispiel der Patientenpopulationen zweier Kleintierpraxen in hannover von Inaugural disserration zur Erlangung des Grades eines Doctor medicinae veterinariae durch die Tierärztliche Hochschule Hannover. Hannover: Aus dem Institut für Pathologie der Tierärztlichen Hochschule Hannover, s. NAXERA, Václav MVDr. Pes a domácí lékař. 1. vydání. Praha: nakladatelství CANIS, s. ISBN NESVADBA, Jan Dr.. Po 42 letech opět ve Zlíně. Zpravodaj hovawart klubu ČR. 1998, č. 2 s NOVÁK, Luděk Ing. Hovawart. Zpravodaj Klub chovatelů psů Hovawartů ČSCH. 1990, č.1. s 3 NOVÁK, Luděk Ing. Jsme v IHF. Zpravodaj Hovawart klubu ČR. 1998, č. 3. s. 9 NOVÁK, Luděk Ing. Hovawart klubu ČR je 10 let. Zpravodaj Hovawart klubu ČR. 2000, č.1. s.2 NOVÁK, Luděk Ing. Odběry krve u hovawartů a k čemu slouží. Zpravodaj Hovawart klubu ČR. 2002, č. 1. s. 11 NOVÁK, Luděk Ing.. Hovawart chov, výchova a výcvik. Vizovice: nakladatelství LÍPA, s. ISBN X NOVÁK, Luděk Ing. Z činnosti výboru a chovatelského kolegia. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č. 1. s.3 NOVÁK, Luděk Ing. Zpráva o stavu HwK ČR. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č.2 s.2

63 NOVÁK, Luděk Ing. Z činnosti výboru, ChK a RK. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č.1 s.1 NOVÁK, Luděk Ing. Z činnosti výboru, ChK a RK. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č.1. s.1 PROCHÁZKA, Zdeněk. Chov psů. 3. vydání. Praha: nakladatelství Ladislav Horáček Paseka s. ISBN RÄBER, Hans. Encyklopedie PLEMENA PSŮ. 1. vydání. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství BLESK, ISBN REECE, William O., Fyziologie domácích zvířat. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., s. ISBN SOVA, Zdeněk Prof. MVDr. Dr. DrSc., Nemoci psů. 2. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, s. STUR a kol, Selecition criteria concerning hipdysplasia (HD) in dogs. Wien: OSTAGWERBUNG & VERLAG, ISSN: X SVOBODA a kol. Nemoci psa a kočky I. díl. Brno: NOVIKO, a.s., s. ISBN SVOBODA a kol. Nemoci psa a kočky II. díl. Brno: NOVIKO, a.s., s. ISBN SVOBODOVÁ, Ivona. Chov zvířat I pracovní sešit pro cvičení. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, agronomická fakulta, s. SVOBODOVÁ, Jana. Genetika zbarvení srsti u hovawarta. Zpravodaj Hovawart klubu ČR č. 4. s. 45. ŠILER, Rudolf Doc., VÁCHAL, Jan Ing., VINŠ, Jan Ing., Dědičnost v chovatelské praxi. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s.

64 WACHTEL, Hellmuth.Chov psů v roce vydání. České Budějovice: nakladatelství DONA s. ISBN WIENRICH, Volker. Der Hovawart. 4. vydání. Hamburg: Paul Parey GmbH & Co., s. ISBN WIENRICH, Volker. Hautkrankheiten und Allergien beim Hund. 1. vydání. Cham: Müller Rüschlikon Verlags AG s. ISBN ZPRAVODAJE HOVAWART KLUBU ČR od 1/1990 do 1/2006. Tisk: Pragoeduca ANONYM 1.: dostupný z: ANONYM 2.: dostupný z: ANONYM 3.: dostupný z: ANONYM 4.: dostupný z: FCIStandard N 190 / Dostupný z: GÖTZOVÁ, Dagmar Ing. Vyhodnocení DKK u některých retrieverů. [ ] [cit ]. Dostupné z: HOVAWART KLUB ČR. Chovatelství plemeníci. [ ] dostupné z: NOVÁK Luděk Ing. Chovatelská stanice z Páralovy zahrady dostupné z: ŠVÁB, Josef Ing., Trocha čísel DKK [ ] retrieverů [cit. naměřených ]. Dostupné v ČR. z:

65 12. Příloha OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. 1: Mědirytina Rytíř, smrt a ďábel Obr. 2: Dílo Petruse de Crescentiis z 18. stol Obr. 3: Max von Stephanitz Obr. 4: Pes předveden A. Heimovi Obr. 5: Staroněmecký ovčák Obr. 6: Psí rodina a starý kůň Obr. 7: Castor MeyerBusch Obr. 8: Rodokmen hovawarta z roku 1945 Obr. 9: Pováleční hovawarti Obr. 10: Vývoj plemene hovawart Obr. 11: Rozdíl tělesné stavby u psa a feny hovawarta71 Obr. 12: Míry psa Obr. 13: Světlé zbarvení oka u hovawarta Obr. 14: Volné pysky a tzv. brýle u hovawarta Obr. 15a: Popis chrupu psa Obr. 15b: Chrup psa Obr. 16: Schématické znázornění jednotlivých druhů skusů u psa Obr. 17: Ukázka proměnlivé nosní houby u plavého hovawarta Obr. 18: Ukázkové plavé zbarvení u hovawarta Obr. 19: Ukázka odchylek zbarvení u hovawartů Obr. 20: Ukázka zbarvení hovawartů černých se znaky Obr. 21: Ukázka černého zbarvení hovawartů Obr. 22: První fena v ČR: Fee vom Siegfriedshof Obr. 23: První pes v ČR Etienne vom blauen Band Obr. 24: Lima v.e a první vrh štěňat hovawartů v ČR Obr. 25: Struktura kůže Obr. 26: Pyotraumatická dermatitida hot spot Obr. 27a: Otitis externa zánět zevního zvukovodu Obr. 27b: Zdravé ucho Obr. 28a: Trávicí soustava psa Obr. 28b: Popis trávicího systému psa Obr. 29: Žaludek psa Obr. 30: Torze žaludku Obr. 31: Krystaly struvitu v močovém sedimentu Obr. 32: Krystaly cystinu v močovém sedimentu Obr. 33: Pohlavní ústrojí psa Obr. 34: Srdce psa Obr. 35: Kyčelní kloub psa Obr. 36a: Rentgenový snímek zdravých kyčlí u psa Obr. 36b: Rentgenový snímek s příznaky dysplazie Obr. 36c: Rentgenový snímek s těžkou dysplazií Obr. 37: Trojitá osteotomie pánve Obr. 38: Bezcementová totální endoprotéza kyčelního kloubu u psa

66 Obr. 1: Mědirytina Rytíř, smrt a ďábel (Räber, 1994) Obr. 2: Dílo Petruse de Crescentiis z 18. stol (Blasiusová, 1999). Český překlad viz. Text. příloha A.

67 Obr. 3: Max von Stephanitz ( Obr. 4: Pes předveden A. Heimovi Tento pes, kterého asi v roce 1908 Bertram König rekonstruoval jako hovawarta, byl předveden A. Heimovi asi v r V Curychu jej Heim označil jako štíhlý typ bernského salašnického psa (Räber, 1994).Černý pes se znaky je pravděpodobně kříženec venkovského psa a gordon setra ( Kejcz, 1999).

68 Obr. 5: Staroněmecký ovčák (Blasiusová, 1999). Obr. 6: Psí rodina a starý kůň Pes, kterého namaloval Benno Adam v roce 1869 na obraze psí rodina a starý kůň mohl být zcela dobře čistokrevný hovawart, protože i dvě z jeho štěňat již mají světlou srst hovawartů. Obraz výrazně ilustruje, že takový druh selského psa existoval ještě před tím, než se s chovem tohoto plemene započalo. (Sbírka Georga Schäfra, Schweinfurt) (Räber, 1994).

69 Obr. 7: Castor MeyerBusch ( Obr. 7 Obr. 8: Rodokmen hovawarta z roku 1945 (Wienrich, 1994)

70 Obr. 9: Pováleční hovawarti fotografováni Zleva do prava: Eike 1948, Billung 1848, Asta 1943, Barbara Billung by nebyl do dnešního chovu připuštěn z důvodu chybného zabarvení ( Kejcz, 1999). Obr. 10: Vývoj plemene hovawart Grafické znázornění od Heinze Radama vystihuje popsaný vývoj plemene ( Wienrich, 1994). Typový pes Německý ovčák Kuvacz Novofundlandský pes Leonberger Africký divoký pes A uznání plemene B konec připouštění jiných C prošlechtěné plemeno D uznání jako pracovní pes E, F potírání DKK

71 Obr. 11: Rozdíl tělesné stavby u psa a feny hovawarta Pes vpravo (Kondor Plavý vítr) a fena (Kesidy Plavý vítr) hovawarta.(foto: Pavel Uhliar) Obr. 12: Míry psa (velká písmena = měřeno posuvnou mírou, malá písmena = měřeno páskovou mírou): A kohoutková výška, B délka psa, C hloubka hrudníku, c objem hrudníku, d délka hlavy, edélka nosu, f délka hřbetu ( Procházka, 2005).

72 Obr. 13: Světlé zbarvení oka u hovawarta (Kejcz, 1999) Obr. 14: Volné pysky a tzv. brýle u hovawarta (Andy z Lukasova Dolíku) (foto: Lenka Šteklová) Obr. 15a: Popis chrupu psa I řezáky, C špičáky, P třenové, M stoličky (

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart)

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) ZEMĚ PŮVODU: Německo HOVAWART (Hovawart) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 12.01.1998

Více

Bonitační karta. Míry psa. A šířka hlavy B délka čenichové partie C délka hlavy

Bonitační karta. Míry psa. A šířka hlavy B délka čenichové partie C délka hlavy Bonitační karta Míry psa A délka hlavy B délka čenichové partie C výška v kohoutku D hloubka hrudníku E obvod hrudníku F délka těla A šířka hlavy B délka čenichové partie C délka hlavy Celkový vzhled 1

Více

Najdete zde i základní výstavní hodnocení a výsledek RTG (rentgenu) kloubů.

Najdete zde i základní výstavní hodnocení a výsledek RTG (rentgenu) kloubů. 1 JAK ČÍST BONITAČNÍ KÓD Bonitačním kódem rozumíme zapsání předností, ale hlavně vad posuzovaného jedince pomocí předepsané tabulky. Pro úplného laika je to potom směs čísel a písmen na jednom řádku. V

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart)

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) ZEMĚ PŮVODU: Německo HOVAWART (Hovawart) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 12.01.1998

Více

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER)

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) FCI-Standard č. 3 / 11. 05. 2005/ GB KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 19.04.2005. VYUŽITÍ: Používá se k těžké práci při lovu vyder

Více

FCI-Standard č. 11 / / GB BULL TERRIER BULTERIÉR

FCI-Standard č. 11 / / GB BULL TERRIER BULTERIÉR FCI-Standard č. 11 / 12. 1. 2001/ GB BULL TERRIER BULTERIÉR 2 ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008. VYUŽITÍ: Teriér. KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 3 Teriéři.

Více

BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya Psovaya Borzaya)

BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya Psovaya Borzaya) F E D E R A T I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N A T I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 193 / 22.11.2006 / D, GB BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya

Více

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK - STANDARD

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK - STANDARD PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK - STANDARD CELKOVÝ VZHLED Malý hladkosrstý pes, téměř kvadratické, kompaktní tělesné stavby. Vzdor svému malému vzrůstu dobře pohyblivý a vytrvalý. Dobrý pohlavní výraz psa i feny. CHOVÁNÍ

Více

Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ. (Suomenajokoira)

Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ. (Suomenajokoira) Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ (Suomenajokoira) 2 PŘEKLAD DO FRANCOUZŠTINY : Dr.J.-M. Paschoud a Prof. R. Triquet. PŘEKLAD DO ČEŠTINY : Helena Dvořáková PŮVOD : Finsko. DATUM ZVEŘEJNĚNÍ

Více

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06.

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06. FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06. 1999/D EURASIER ZEMĚ PŮVODU: Německo DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) F.C.I. - Standard Nr. 166 / 30.08.

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) F.C.I. - Standard Nr. 166 / 30.08. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) F.C.I. - Standard Nr. 166 / 30.08.91 / D Aktualizováno: 9. 2. 2011 CELKOVÝ ZJEV: Německý ovčák je pes

Více

JACK RUSSELL TERIÉR (JACK RUSSELL TERRIER)

JACK RUSSELL TERIÉR (JACK RUSSELL TERRIER) FCI-Standard č. 345 / 09. 08. 2004/ GB JACK RUSSELL TERIÉR (JACK RUSSELL TERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Anglie ZEMĚ VÝVOJE: Austrálie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 25.10.2000. VYUŽITÍ: Dobrý pracovní

Více

Návrh nové bonitační karty

Návrh nové bonitační karty Návrh nové bonitační karty Bonitační karta je zkrácená a vychází ze standardu švýcarského honiče. Bude graficky upravená na jednu stránku. Bonitační kód bude uvádět u jedince se samými nulami (bez chyb)

Více

FRANCOUZSKÝ ČERNOBÍLÝ HONIČ CHIEN FRANÇAIS BLANC ET NOIR

FRANCOUZSKÝ ČERNOBÍLÝ HONIČ CHIEN FRANÇAIS BLANC ET NOIR FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) Standard FCI č. 220 / 12.01.2009 / F FRANCOUZSKÝ ČERNOBÍLÝ HONIČ CHIEN FRANÇAIS BLANC ET

Více

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier)

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) 10.01.2011/EN FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard N 327 RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) PŘEKLAD FCI:

Více

FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR

FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR ZEMĚ PŮVODU: Německo. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 10. 2000. POUŽITÍ: V souladu s jeho určením všestranně

Více

BULLMASTIFF BULMASTIF

BULLMASTIFF BULMASTIF FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 19.01.2011/EN FCI-Standard č. 157 BULLMASTIFF BULMASTIF ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie. Překlad:

Více

Standard FCI č. 129 / / F. SMÅLANDSKÝ HONIČ (Smålandsstövare)

Standard FCI č. 129 / / F. SMÅLANDSKÝ HONIČ (Smålandsstövare) Standard FCI č. 129 /07.08.1998 / F SMÅLANDSKÝ HONIČ (Smålandsstövare) PŘEKLAD DO FRANCOUZŠTINY : Dr. J.-M. Paschoud a kol. PŘEKLAD Z FRANCOUZŠTINY : Helena Dvořáková PŮVOD : Švédsko. 2 DATUM ZVEŘEJNĚNÍ

Více

SETTER ANGLAIS (English Setter)

SETTER ANGLAIS (English Setter) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) Standard FCI N 2 / 23.11.2009 / F SETTER ANGLAIS (English Setter) 2 Překlad do francouzštiny

Více

Standard Nº. 15.01.2011 / SCHVÁLENÍ SKG CL. KONTINENTÁLNÍ BULDOK (Continental bulldog)

Standard Nº. 15.01.2011 / SCHVÁLENÍ SKG CL. KONTINENTÁLNÍ BULDOK (Continental bulldog) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) Standard Nº. 15.01.2011 / SCHVÁLENÍ SKG CL Překlad: Kateřina Samková KONTINENTÁLNÍ BULDOK

Více

Standard FCI č. 132 / / F. HAMILTONŮV HONIČ (Hamiltonstövare)

Standard FCI č. 132 / / F. HAMILTONŮV HONIČ (Hamiltonstövare) Standard FCI č. 132 /07.08.1998 / F HAMILTONŮV HONIČ (Hamiltonstövare) 2 PŘEKLAD DO FRANCOUZŠTINY : Dr.J.-M. Paschoud a spolupracovníci. PŘEKLAD Z FRANCOUZŠTINY : Helena Dvořáková ZEMĚ PŮVODU : Švédsko.

Více

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého I. Všeobecné Podkladem těchto hodnocení exteriéru jsou rasové znaky, uvedené ve standardu pro alpskou braku jezevčíkovitou. Hodnocení smí být prováděno

Více

LABRADOR RETRIEVER. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique)

LABRADOR RETRIEVER. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 12.01.2011/EN FCI-Standard č. 122 LABRADOR RETRIEVER LABRADORSKÝ RETRÍVR 2 ZEMĚ PŮVODU:

Více

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK (Ratier de Prague) Standard země původu (ČMKU)

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK (Ratier de Prague) Standard země původu (ČMKU) PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK (Ratier de Prague) Standard země původu (ČMKU) ZEMĚ PŮVODU: Česká republika. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU: 12. října. 1980 POUŽITÍ: Společenské plemeno KLASIFIKACE F.C.I.:

Více

Bonitační karta Cane Corso klub Česká republika, z. s.

Bonitační karta Cane Corso klub Česká republika, z. s. Bonitační karta Cane Corso klub Česká republika, z. s. Jméno: Datum narození: Pohlaví: Otec: Chovatel: Chovatelská stanice.: Číslo zápisu: Matka: Majitel: Výsledky RTG DKK: DLK: Jiné: Další vyšetření:

Více

FCI - Standard č. 309 / / D SHAR-PEI (ŠARPEJ)

FCI - Standard č. 309 / / D SHAR-PEI (ŠARPEJ) FCI - Standard č. 309 / 09. 08. 1999 / D SHAR-PEI (ŠARPEJ) PŘEKLAD DO NĚMČINY: Dr. J.-M. Paschoud, paní R. Binder. a paní E.Peper ZEMĚ PŮVODU: Čína PATRONÁT: F.C.I. 2 DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO

Více

ITALSKÝ CHRTÍK (PICCOLO LEVRIERO ITALIANO)

ITALSKÝ CHRTÍK (PICCOLO LEVRIERO ITALIANO) FCI standard č. 200 / 17. 06. 1998 / GB ITALSKÝ CHRTÍK (PICCOLO LEVRIERO ITALIANO) ZEMĚ PŮVODU: Itálie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 30.03.1992. VYUŽITÍ: Dostihový pes. KLASIFIKACE F.C.I.:

Více

SCOTTISH TERRIER SKOTSKÝ TERIÉR

SCOTTISH TERRIER SKOTSKÝ TERIÉR FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 10.01.2011/EN FCI-Standard č. 73 SCOTTISH TERRIER SKOTSKÝ TERIÉR 2 ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie.

Více

FCI standard č.: 58 / / D. GROSSER SCHWEIZER SENNENHUND Velký švýcarský salašnický pes

FCI standard č.: 58 / / D. GROSSER SCHWEIZER SENNENHUND Velký švýcarský salašnický pes FCI standard č.: 58 / 5.5.2003 / D GROSSER SCHWEIZER SENNENHUND Velký švýcarský salašnický pes 2 ZEMĚ PŮVODU: Švýcarsko DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 03. 2003. POUŽITÍ: Původně hlídací

Více

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého I. Všeobecné Podkladem tohoto hodnocení exteriéru jsou plemenné znaky, uvedené ve standardu FCI č. 254 pro alpského brakýře jezevčíkovitého (dále jen

Více

FCI - Standard č. 218 / / D ČIVAVA CHIHUAHUA. (Chihuahueno)

FCI - Standard č. 218 / / D ČIVAVA CHIHUAHUA. (Chihuahueno) FCI - Standard č. 218 / 20. 10. 2004 / D ČIVAVA CHIHUAHUA (Chihuahueno) PŘEKLAD DO NĚMČINY: Dr.J.-M.Paschoud a paní Ruth Binder-Gresly. Překlad změn byl proveden ve spolupráci s F.C.A. (Argentina). ZEMĚ

Více

Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU. Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt

Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU. Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt ZEMĚ PŮVODU: Jižní Afrika. Standard zpracovaly kynologické organizace Kennel Union of South

Více

VYUŽITÍ: Lov na dohled. Nomádi v něm kromě toho vidí zvíře, kterým se mohou pyšnit, i společníka.

VYUŽITÍ: Lov na dohled. Nomádi v něm kromě toho vidí zvíře, kterým se mohou pyšnit, i společníka. FCI-Standard č. 307 / 03. 06. 1998 / GB AZAVAK (AZAWAKH) ZEMĚ PŮVODU: Mali PATRONÁT: Francie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 22.08.1994. VYUŽITÍ: Lov na dohled. Nomádi v něm kromě toho vidí

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) FCI - Standard Nr. 166 /

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) FCI - Standard Nr. 166 / FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) FCI - Standard Nr. 166 / 23.12.2010 / DE Krátkosrstý Dlouhosrstý KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Podle úředních

Více

Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.05.1988

Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.05.1988 F E D E R AT I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N AT I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 113 / 01.12.1989 / D BRIARD (Berger de Brie) ZEMĚ PŮVODU:

Více

OBECNÁ USTANOVENÍ ZPŮSOB ZAŘAZOVÁNÍ BEARDED COLLIÍ DO CHOVU

OBECNÁ USTANOVENÍ ZPŮSOB ZAŘAZOVÁNÍ BEARDED COLLIÍ DO CHOVU CHOVATELSKÝ A ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ BEARDED COLLIÍ PODMÍNKY PRO ZAŘAZOVÁNÍ BEARDED COLLIÍ DO CHOVU OBECNÁ USTANOVENÍ 1) Podmínky pro zařazení do chovu dané tímto předpisem KCHBC musí splňovat také

Více

FCI standard č.: 45 / / D. BERNER SENNENHUND (BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES) (Dürrbächler)

FCI standard č.: 45 / / D. BERNER SENNENHUND (BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES) (Dürrbächler) FCI standard č.: 45 / 5.5.2003 / D BERNER SENNENHUND (BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES) (Dürrbächler) 2 ZEMĚ PŮVODU: Švýcarsko DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 03. 2003. POUŽITÍ: Původně hlídací,

Více

WEST HIGHLAND WHITE TERRIER WEST HIGHLAND WHITE TERIÉR

WEST HIGHLAND WHITE TERRIER WEST HIGHLAND WHITE TERIÉR FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 12.01.2011/EN FCI-Standard č. 85 WEST HIGHLAND WHITE TERRIER WEST HIGHLAND WHITE TERIÉR

Více

APPENZELLER SENNENHUND

APPENZELLER SENNENHUND FCI standard č.: 46 / 5.5.2003 / D APPENZELLER SENNENHUND APPENZELLSKÝ SALAŠNICKÝ PES ZEMĚ PŮVODU: Švýcarsko DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 03. 2003. POUŽITÍ: Honácký, ovčácký, strážní

Více

CHESAPEAKE BAY RETRÍVR (CHESAPEAKE BAY RETRIEVER)

CHESAPEAKE BAY RETRÍVR (CHESAPEAKE BAY RETRIEVER) FCI-Standard č. 263 / 12. 03. 1999/ GB CHESAPEAKE BAY RETRÍVR (CHESAPEAKE BAY RETRIEVER) ZEMĚ PŮVODU: USA. DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 14.02.1995. VYUŽITÍ: Retrívr stejně výkonný na zemi,

Více

Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ

Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ PÁVOV 10. 1. 2009 Na srazu kelpinek jsem nebyla, tak zde alespoň uveřejňuji zápis ze setkání tak, jak mi ho poslala Jana Š. Přítomní: cca 20 majitelů kelpií (prezenční

Více

TURECKÝ PASTEVECKÝ PES KANGAL - Plemenný standard (KIF)

TURECKÝ PASTEVECKÝ PES KANGAL - Plemenný standard (KIF) TURECKÝ PASTEVECKÝ PES KANGAL - Plemenný standard (KIF) Původ: Turecká republika Patronát: Turecko Datum zveřejnění platného originálního standardu: Využití: Hlídací a pastevecký pes KLASIFIKACE FCI: Skupina

Více

ITALSKÝ CHRTÍK. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique)

ITALSKÝ CHRTÍK. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI - Standard č. 200 / 17.12.2015 překlad: Ing. Hana Petrusová ITALSKÝ CHRTÍK (Piccolo

Více

(English setter) Sekce 2.2 britští a irští stavěcí psi S pracovní zkouškou. Je to středně velký pes, čistých linií, elegantního vzhledu i pohybu.

(English setter) Sekce 2.2 britští a irští stavěcí psi S pracovní zkouškou. Je to středně velký pes, čistých linií, elegantního vzhledu i pohybu. Standard FCI č. 2/07.09.98 / F ANGLICKÝ SETR (English setter) Překlad do francouzštiny : prof. R. Triquet Překlad do češtiny : Helena Dvořáková Původ : Velká Británie Datum zveřejnění platného standardu

Více

STŘEDOASIJSKÝ PASTEVECKÝ PES

STŘEDOASIJSKÝ PASTEVECKÝ PES FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 09.02.2011 / EN 08.03.2012 / CZ Překlad: Kateřina Samková FCI-Standard N 335 STŘEDOASIJSKÝ

Více

Standard FCI Nr. 000 / / EN/ CZ/ MOSKEVSKÝ STRÁŽNÍ PES (Moscow Watch Dog) (Moskovskaya Storozhevaya)

Standard FCI Nr. 000 / / EN/ CZ/ MOSKEVSKÝ STRÁŽNÍ PES (Moscow Watch Dog) (Moskovskaya Storozhevaya) 1 MOSKEVSKÝ STRÁŽNÍ PES (Moscow Watch Dog) (Moskovskaya Storozhevaya) 2 PŘEKLAD FCI: O. Shebarova, edited by E. Yerusalimsky. Revised by Jennifer Mulholland and Renée Sporre-Willes. PŘEKLAD CZ: Natálie

Více

BIŠONEK (Bichon à poil frisé)

BIŠONEK (Bichon à poil frisé) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SEKRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1, B-6530 Thuin FCI-Standard č. 215 / 02.09.2016 Překlad: Ing. Hana Petrusová BIŠONEK (Bichon à poil frisé) Tento obrázek nemusí

Více

Z Á P I S N Í Ř Á D Klubu chovatelů Collií a Sheltií

Z Á P I S N Í Ř Á D Klubu chovatelů Collií a Sheltií Z Á P I S N Í Ř Á D Klubu chovatelů Collií a Sheltií Preambule Tento řád vydává Klub chovatelů Collií a Sheltií podle článku 12, odst. 1 Stanov Klubu a ve smyslu Řádu ochrany zvířat při chovu psů Českomoravské

Více

VÝMARSKÝ OHAŘ. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique)

VÝMARSKÝ OHAŘ. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) 26.05.2015/ DE FCI-Standard č.99 VÝMARSKÝ OHAŘ Překlad z německého originálu: ing. Iva Černohubová

Více

FCI-Standard č. 312 / / GB NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER

FCI-Standard č. 312 / / GB NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER FCI-Standard č. 312 / 05. 02. 1999 / GB NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER 2 ZEMĚ PŮVODU: Kanada DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.06.1987. VYUŽITÍ: Tolling retrívr běhá, skáče a hraje si

Více

RUSKO-EVROPSKÁ LAJKA

RUSKO-EVROPSKÁ LAJKA FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 02.03.2011/EN 08.03.2012/CZ Překlad: Kateřina Samková FCI-Standard N 304 RUSKO-EVROPSKÁ

Více

KATALÁNSKÝ OVČÁK (GOS D ATURA CATALA)

KATALÁNSKÝ OVČÁK (GOS D ATURA CATALA) FCI-Standard č. 87 / 13. 09. 2004/ GB KATALÁNSKÝ OVČÁK (GOS D ATURA CATALA) ZEMĚ PŮVODU: Španělsko, Katalánsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 26.05.1982. VYUŽITÍ: Podstata tohoto plemene

Více

I. Vymezení pojmů a kompetencí

I. Vymezení pojmů a kompetencí Výstavní řád NO (SČKNO) aktuální znění I. Vymezení pojmů a kompetencí 1. Rozlišujeme: 1.1. Oblastní výstavy 1.2. Krajské výstavy (se zadáváním titulu "Krajský vítěz") 1.3. Výstavy německých ovčáků, které

Více

Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) (Cao da Serra de Aires) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.02.

Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) (Cao da Serra de Aires) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.02. F E D E R AT I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N AT I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 93 / 27.02.1996 / GB PORTUGALSKÝ OVČÁK (Cao da Serra

Více

AUSTRALSKÁ KELPIE (Australian Kelpie)

AUSTRALSKÁ KELPIE (Australian Kelpie) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B - 6530 Thuin (Belgie) 11.12.2012/EN Překlad: Welsh corgi a kelpie klub CZ F.C. I.-Standard č. 293 AUSTRALSKÁ KELPIE

Více

ZÁPADOSIBIŘSKÁ LAJKA

ZÁPADOSIBIŘSKÁ LAJKA FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 02.03.2011/EN 10.04.2012/CZ Překlad: Kateřina Samková FCI-Standard N 306 ZÁPADOSIBIŘSKÁ

Více

NĚMECKÝ JAGDTERIÉR (DEUTSCHER JAGDTERRIER)

NĚMECKÝ JAGDTERIÉR (DEUTSCHER JAGDTERRIER) FCI standard č.: 103 / 20.1.1998 / D NĚMECKÝ JAGDTERIÉR (DEUTSCHER JAGDTERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Německo. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 05.02.1996. POUŽITÍ: Všestranně použitelný lovecky

Více

Standard FCI č.336 / / F. ŠPANĚLSKÝ VODNÍ PES CHIEN D EAU ESPAGNOL (Perro de Agua Español)

Standard FCI č.336 / / F. ŠPANĚLSKÝ VODNÍ PES CHIEN D EAU ESPAGNOL (Perro de Agua Español) Standard FCI č.336 /03.09.1999 / F ŠPANĚLSKÝ VODNÍ PES CHIEN D EAU ESPAGNOL (Perro de Agua Español) PŘEKLAD DO FRANCOUZŠTINY : Dr. J.M. Paschoud. PŘEKLAD Z FRANCOUZŠTINY : Helena Dvořáková ZEMĚ PŮVODU

Více

Dobrman Dobermann F.C.I. - Standard č. 143 / / D

Dobrman Dobermann F.C.I. - Standard č. 143 / / D There are no translations available. Dobrman Dobermann F.C.I. - Standard č. 143 / 14.02.1994 / D ZEMĚ PŮVODU: Německo POUŽITÍ: doprovodný, obranný a služební pes ZAŘAZENÍ FCI: Skupina 2: - pinčové a knírači

Více

Bonitace Milevsko

Bonitace Milevsko Bonitace 16.10.2010 Milevsko Rozhodčí exteriéru: M.Dobák (SK) Chovatelská komise: D. Černá, M.Součková Posuzovatelé povah: P.Dvořák, J.Šimáková, D.Černá JMÉNO PSA ABYGEEL LUCKY PRINCESS Č.ZÁPISU. CMKU/BC/4253/08

Více

ISTRIJSKÝ HONIČ HRUBOSRSTÝ

ISTRIJSKÝ HONIČ HRUBOSRSTÝ FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) 29.05.2015/ EN FCI-Standard č. 152 ISTRIJSKÝ HONIČ HRUBOSRSTÝ PŘEKLAD: Christina Bailey /

Více

VÝMARSKÝ OHAŘ (WEIMARANER)

VÝMARSKÝ OHAŘ (WEIMARANER) FCI - Standard č. 99/13. 02. 2002/D VÝMARSKÝ OHAŘ (WEIMARANER) ZEMĚ PŮVODU: Německo. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 27. 02. 1990. VYUŽITÍ: všestranný lovecky upotřebitelný pes (ohař).

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE DOBRMAN. SECRETARIAT GENERAL: 14, Rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique)

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE DOBRMAN. SECRETARIAT GENERAL: 14, Rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRETARIAT GENERAL: 14, Rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique) F.C.I. - Standard Nr.143 / 14.02.1994 / D ZEMĚ PŮVODU: Německo DOBRMAN POUŽITÍ: doprovodný, obranný

Více

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique)

PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 07.05.2019/EN FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard N 363 PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK (Prague Ratter) 2 PŘEKLAD: Renata Cizmarova,

Více

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S.

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S. ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S. PREAMBULE 1. Cílem spolku s názvem Klub přátel psů pražských krysaříků (dále jen KPPPK) je chov čistokrevného plemene psů PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK s průkazem

Více

FCI-Standard č. 40 / / GB IRISH SOFT COATED WHEATEN TERRIER IRSKÝ SOFT COATED WHEATEN TERIÉR

FCI-Standard č. 40 / / GB IRISH SOFT COATED WHEATEN TERRIER IRSKÝ SOFT COATED WHEATEN TERIÉR FCI-Standard č. 40 / 25. 04. 2001 / GB IRISH SOFT COATED WHEATEN TERRIER IRSKÝ SOFT COATED WHEATEN TERIÉR 2 ZEMĚ PŮVODU: Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.01.2001. VYUŽITÍ: Malí rolníci

Více

AMERICKÝ KOKRŠPANĚL (AMERICAN COCKER SPANIEL)

AMERICKÝ KOKRŠPANĚL (AMERICAN COCKER SPANIEL) FCI-Standard č. 167 / 22. 01. 1999/ GB AMERICKÝ KOKRŠPANĚL (AMERICAN COCKER SPANIEL) ZEMĚ PŮVODU: U.S.A. DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 17.05.1993. VYUŽITÍ: Slídič, společenský pes. KLASIFIKACE

Více

CHOVATELSKÝ A ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ BEARDED COLLIÍ I. NÁZEV A SÍDLO KLUBU, ÚČEL A CÍLE ŘÁDU

CHOVATELSKÝ A ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ BEARDED COLLIÍ I. NÁZEV A SÍDLO KLUBU, ÚČEL A CÍLE ŘÁDU CHOVATELSKÝ A ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ BEARDED COLLIÍ I. NÁZEV A SÍDLO KLUBU, ÚČEL A CÍLE ŘÁDU Chovatelský a zápisní řád (dále jen řád) Klubu chovatelů Bearded collií, z. s. (dále jen KCHBC), se sídlem

Více

F E D E R A T I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N A T I O N A L E

F E D E R A T I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N A T I O N A L E 1 F E D E R A T I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N A T I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) FCI - Standard č. 61 / 21.1.2004 / D ST. BERNHARDSHUND (BERNHARDINER)

Více

(Basset Artésien Normand)

(Basset Artésien Normand) Artézsko-normandský baset (Basset Artésien Normand) Standard F.C.I. č. 34 / 22.10.1992 / F Původ: Francie Použití: Pes, vhodný k lovům (štvaním) drobné srstnaté zvěře, používaný k lovu se střelnou zbraní.

Více

POSÁVSKÝ HONIČ. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique)

POSÁVSKÝ HONIČ. FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) 29.05.2015/ EN FCI-Standard č. 154 POSÁVSKÝ HONIČ PŘEKLAD: Christina Bailey / originální

Více

CHOVATELSKÝ ŘÁD CHOVATELSKÝ ŘÁD DKČR

CHOVATELSKÝ ŘÁD CHOVATELSKÝ ŘÁD DKČR CHOVATELSKÝ ŘÁD Článek l.0 - Úvodní ustanovení 1.1 Chovatelský řád slouží k řízení a usměrňování chovu plemene dobrman v ČR. 1.2 Chovatelský řád vytváří předpoklady pro rozvoj chovu dobrmanů v souladu

Více

Standardní č. / certifikace SKG ZV / / změny schváleny ZV SKG CONTINENTAL BULLDOG

Standardní č. / certifikace SKG ZV / / změny schváleny ZV SKG CONTINENTAL BULLDOG Standardní č. / 15.01.2011 certifikace SKG ZV 27.02.2013/09.10.2013/12.11.2014 změny schváleny ZV SKG CONTINENTAL BULLDOG. předkládáme náš soukromý překlad nově upraveného standardu Krátký dějinný nástin

Více

NĚMECKÝ KRÁTKOSRSTÝ OHAŘ

NĚMECKÝ KRÁTKOSRSTÝ OHAŘ FCI - Standard č. 119/29.11.2000/D NĚMECKÝ KRÁTKOSRSTÝ OHAŘ (DEUTSCH KURZHAAR) ZEMĚ PŮVODU: Německo DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 10. 2000. VYUŽITÍ: všestranný lovecky upotřebitelný

Více

STANDARD PLEMENE KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES (KAVKAZSKÝ OVČÁK)

STANDARD PLEMENE KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES (KAVKAZSKÝ OVČÁK) STANDARD PLEMENE KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES (KAVKAZSKÝ OVČÁK) ZEMĚ PŮVODU: SSSR DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 13.10.2010 VYUŽITÍ: Hlídací pes STRUČNÁ HISTORICKÁ ZPRÁVA Kavkazský pastevecký

Více

VÝCHODOSIBIŘSKÁ LAJKA

VÝCHODOSIBIŘSKÁ LAJKA FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 02.03.2011/EN 30.03.2012/CZ Překlad: Kateřina Samková FCI-Standard N 305 VÝCHODOSIBIŘSKÁ

Více

Zápisní řád Klubu přátel psů pražských krysaříků (KPPPK)z.s.

Zápisní řád Klubu přátel psů pražských krysaříků (KPPPK)z.s. Zápisní řád Klubu přátel psů pražských krysaříků (KPPPK)z.s. PREAMBULE 1. Cílem klubu přátel psů pražských krysaříků (dále jen KPPPK či klub) je chov čistokrevného plemene psů s průkazem původu při zachování

Více

KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES

KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES 30.11.2011/CZ FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard č. 328 KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES (Kavkazskaïa Ovtcharka) TRANSLATION:

Více

FCI-Standard č. 230 / / GB. DO-KHYI (Tibetská doga)

FCI-Standard č. 230 / / GB. DO-KHYI (Tibetská doga) FCI-Standard č. 230 / 02. 04. 2004 / GB DO-KHYI (Tibetská doga) 2 ZEMĚ PŮVODU: Tibet. PATRONÁT : FCI. DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.03.2004. VYUŽITÍ: Společenský, hlídací a strážní pes.

Více

Klub chovatelů špiců FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA

Klub chovatelů špiců FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA Klub chovatelů špiců FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 - B 6530 THUIN (Belg.) FCI - Standard č. 97/ 5.3.1998 / D NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GEN ERAL: 13, Place Alber t 1 er B 6530 Thuin (Belgique) DOGO CANARIO

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GEN ERAL: 13, Place Alber t 1 er B 6530 Thuin (Belgique) DOGO CANARIO 12.08.2011/EN FCI-Standard N 346 DOGO CANARIO TRANSLATION: Brígida Nestler. Technical Supervision: Mr. Miguel Ángel Martínez / Original version: (ES) PŘEKLAD: Kateřina Samková. 14.11.2011 / Original version:

Více

COLLIE (ROUGH) KOLIE DLOUHOSRSTÁ

COLLIE (ROUGH) KOLIE DLOUHOSRSTÁ FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 22.11.2012 /EN (poslední úpravy jsou vytučněny) FCI-Standard N 156 COLLIE (ROUGH) KOLIE

Více

Chovatelská směrnice KŠSP z.s.

Chovatelská směrnice KŠSP z.s. Chovatelská směrnice KŠSP z.s. 1. Chovatelská směrnice 1.1. Chovný cíl Chovným cílem klubu švýcarských salašnických psů z.s. (dále jen klub ) je chov čtyř plemen švýcarských salašnických psů, odpovídajících

Více

Standard chodského psa strana 6. Klubové a speciální výstavy strana 20

Standard chodského psa strana 6. Klubové a speciální výstavy strana 20 O B S A H Organizační řád strana 2 Standard chodského psa strana 6 Zápisní řád strana 11 Bonitační řád strana 18 Klubové a speciální výstavy strana 20 Kárný řád strana 21 Řád ochrany zvířat při chovu psů

Více

KRAŠSKÝ OVČÁK (KRASKI OVČAR)

KRAŠSKÝ OVČÁK (KRASKI OVČAR) FCI-Standard č. 278/22.08.2001/GB KRAŠSKÝ OVČÁK (KRASKI OVČAR) ZEMĚ PŮVODU: Slovinsko DATUM ZVEŘEJNĚNÍ ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 26.06.2000 VYUŽITÍ: ovčák z Kraského pohoří je výborným ovčáckým

Více

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRÉTARIAT GÉNÉRAL : 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgique) F.C.I. - Standard Nr. CHODSKÝ PES 1 ZEMĚ PUVODU : Česká republika Garant plemene : ČMKU DATUM PUBLIKACE

Více

NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA

NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 25.01.2013 / DE FCI - Standard Nr. 97 Úprava překladu: Libuše Pečená NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ

Více

STANDARD PLEMENE CHODSKÝ PES

STANDARD PLEMENE CHODSKÝ PES STANDARD PLEMENE CHODSKÝ PES ZEMĚ PŮVODU : Česká republika Garant plemene : ČMKU DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU : 28.10.1984 POUŽITÍ : Pracovní plemeno KLASIFIKACE F.C.I. : Po jeho mezinárodním

Více

ISTRIJSKÝ HONIČ KRÁTKOSRSTÝ

ISTRIJSKÝ HONIČ KRÁTKOSRSTÝ FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B 6530 Thuin (Belgique) 29.05.2015/ EN FCI-Standard č. 151 ISTRIJSKÝ HONIČ KRÁTKOSRSTÝ PŘEKLAD: Christina Bailey

Více

ČESKÁ BAGDETA. Plemenné znaky:

ČESKÁ BAGDETA. Plemenné znaky: ČESKÁ BAGDETA Názvy dle ES : N - Tschechische Bagdette, F Bagadais Tchèque, A Czech Bagdad Zařazení v seznamu plemen ES: holubi bradavičnatí č. 110. Původ : východní Čechy Plemenné znaky: Poměrně silný

Více

ZÁPISNÍ ŘÁD. Landseerklub České republiky, z.s.

ZÁPISNÍ ŘÁD. Landseerklub České republiky, z.s. ZÁPISNÍ ŘÁD Landseerklub České republiky, z.s. Článek I. - Účel a působnost 1. Chovatelský a zápisní řád je základní normou pro chov plemene landseer, vycházející z plemenného standardu FCI v plném rozsahu.

Více

NĚMECKÁ DOGA (DEUTSCHE DOGGE)

NĚMECKÁ DOGA (DEUTSCHE DOGGE) F.C.I. - Standard Nr.235/10.04.2002/D NĚMECKÁ DOGA (DEUTSCHE DOGGE) ZEMĚ PŮVODU : Německo DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU : 13.03.2001 VYUŽITÍ: Společenský, strážní pes a pes pro ochranu

Více

MALÝ ŠVÝCARSKÝ HONIČ (Schweizerischer Niederlaufhund)

MALÝ ŠVÝCARSKÝ HONIČ (Schweizerischer Niederlaufhund) FCI - Standard Nr. 60 / 28. 06. 2002 / D MALÝ ŠVÝCARSKÝ HONIČ (Schweizerischer Niederlaufhund) Překlad z němčiny: ing. Iva Černohubová Původ: Švýcarsko Datum zveřejnění platného standardu: 28.11.2001 Použití:

Více

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ KRÁLÍKŮ První zmínky o chovu králíků na území Čech pocházejí ze 13. století, chovatelství jako takové se však začíná rozvíjet na počátku 19. století. V polovině 19. století

Více

Zápisní řád pro chov plemene aljašský malamut Alaskan Malamute klub česká republika

Zápisní řád pro chov plemene aljašský malamut Alaskan Malamute klub česká republika Zápisní řád pro chov plemene aljašský malamut Alaskan Malamute klub česká republika PREAMBULE Cílem Alaskan Malamute klubu česká republika (dále jen AMKČR) je chov čistokrevného plemene psů, aljašský malamut

Více

Na hraně. Ryze český chov landseera v Česku neexistuje

Na hraně. Ryze český chov landseera v Česku neexistuje Ryze český chov landseera v Česku neexistuje Pokud bychom chtěli skutečně ryze český chov landseera, pak bychom museli mít v PP uvedeny 4 generace landseerů otců a matek pocházejících z českého chovu.

Více

Příloha Zápisního řádu - Standard - FRANCOUZSKÝ BULDOČEK FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Příloha Zápisního řádu - Standard - FRANCOUZSKÝ BULDOČEK FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Příloha Zápisního řádu - Standard - FRANCOUZSKÝ BULDOČEK FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRETARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I - 6530 Thuin (Belgique) Překlad: Ing. Hana Petrusová F.C.I. Standard

Více

VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES

VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) 5. 05. 2003 / DE FCI - Standard č. 58 VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES Ilustrace nemusí představovat

Více

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF.

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF. ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF. I. Všeobecná ustanovení Tento zápisní řád upravuje chov našeho jediného národního plemene ohařů - českého fouska (standard uznán FCI pod č. 245). Podobně

Více

ZÁHADY EXTERIÉRU PŘEDNÁŠKA PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE LABORATORNÍCH POTKANŮ. Adéla Máčiková

ZÁHADY EXTERIÉRU PŘEDNÁŠKA PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE LABORATORNÍCH POTKANŮ. Adéla Máčiková ZÁHADY EXTERIÉRU PŘEDNÁŠKA PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE LABORATORNÍCH POTKANŮ Adéla Máčiková Proč se starat o exteriér? Zdraví je nejdůležitější! v PP chovu ale není vše, zvířata by měla také nějak vypadat

Více