Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Štěpánka Borusíková

Transkript

1 Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2019 Štěpánka Borusíková

2 Povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny Absolventská práce Štěpánka Borusíková Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka Vedoucí práce: MUDr. et MUDr. Štefan Nátek, Ph.D. Datum odevzdání práce: Datum obhajoby práce: Praha 2019

3 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha Podpis

4 Děkuji MUDr. et MUDr. Štefanu Nátekovi, Ph.D. za odborné vedení absolventské práce a za jeho ochotu a laskavost. Děkuji také všem vyučujícím, kteří se podíleli na našem vzdělávání. Dále bych chtěla poděkovat panu Martinu Mayerovi za vnuknutí prvotní myšlenky a své rodině za podporu během studia a za pomoc s korekcí.

5 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis

6 ABSTRAKT BORUSÍKOVÁ, Štěpánka. Povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny. Praha, Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce: MUDr. et MUDr. Štefan Nátek, Ph.D. Absolventská práce se zabývá problematikou povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny. Je zaměřena na studenty středních škol v Ústí nad Labem. Teoretická část v úvodu seznamuje s Ústeckým krajem. Dále popisuje obor dentální hygieny a její důležitost, jak ze strany profesionální, tak i laické, tedy každodenní domácí péče. Následuje popis adolescenta jako vývojového stádia osobnosti. Součástí práce je také popis patologických faktorů a procesů v dutině ústní a důsledků nedostatečné péče o dutinu ústní u adolescentů. Poslední kapitola teoretické části obsahuje popis zdrojů informací, ze kterých se lze s dentální hygienou seznámit, a ze kterých lze čerpat detailnější informace. Podstatou praktické části je záměr zjistit povědomí adolescentů o důležitosti dentální hygieny, zjistit zda mají informace o základních patologických faktorech a procesech v dutině ústní, jako je například zubní plak, kámen, parodontitis a současně jak tyto faktory a procesy souvisejí s hygienou dutiny ústní. Dále zda mají základní informace o dentální hygieně, a to jak té profesionální, tak každodenní laické. Součástí práce je také prezentace, která slouží jako podklad k přednáškám, jejichž cílem je zvýšit povědomí o dentální hygieně. Prezentace obsahuje stručné a srozumitelné objasnění problematiky dentální hygieny a její důležitosti v souvislosti s prevencí různých patologických procesů dutiny ústní. Klíčová slova: adolescent, dentální hygiena, povědomí, prevence, patologický proces.

7 ABSTRACT BORUSÍKOVÁ, Štěpánka. The Awareness of the Inhabitants of the Ústí Region about the Importance of Dental Hygiene. Praha, Graduate work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Tutor: MUDr. et MUDr. Štefan Nátek, Ph.D. The graduate work deals with the awareness of the inhabitants of the Ústí region about the importance of dental hygiene. It is focused on secondary school students in Ústí nad Labem. At the beginning of the theoretical part is the Ústí region introduced. It is followed by a description of the field of dental hygiene and its importance, both from the professional and lay everyday care view. The following topic is the description of adolescent as the developmental stage of personality. The next part of the graduate work is devoted to pathological factors and processes in the oral cavity and the consequences of inadequate oral cavity care of adolescents. The last theoretical chapter contains the description of information sources from which a person can learn and also obtain more detailed information about dental hygiene. The essence of the practical part is the intention to detect the awareness of the adolescents about the importance of dental hygiene, finding out whether they have information about basic pathological factors and processes in the oral cavity such as dental plaque, calculus, periodontitis and also how these factors and processes are related to the oral hygiene. The aim is also to determine if they have basic information about dental hygiene both professional and lay. In the thesis a presentation which serves as a basis for lectures its aim is to increase the awareness of dental hygiene is included. The presentation is composed of the brief and understandable clarification of dental hygiene and its importance in connection with prevention of different pathological processes in the oral cavity. Key words: adolescent, dental hygiene, awareness, prevention, pathological process

8 Obsah Úvod Teoretická část Ústecký kraj Ústí nad Labem Dentální hygiena Historie dentální hygieny Obor dentální hygiena Důležitost návštěv dentální hygienistky Důležitost domácí péče Adolescence Fyzický vývoj adolescenta Socializace adolescenta Myšlení adolescenta Adolescent v ordinaci dentální hygienistky Patogenní faktory a patologické procesy v dutině ústní Zubní plak Tvorba plaku Druhy plaku dle lokalizace Retenční místa pro plak... 23

9 4.2 Zubní kámen Zubní kaz Vznik zubního kazu Plakem podmíněná gingivitis Parodontitis Parodontitis dospělého typu Důsledky nedostatečné dentální hygieny v období adolescence Plakem podmíněná gingivitis Zubní kaz Demineralizace Lokalizovaná juvenilní parodontitis Akutní nekrotizující ulcerózní gingivitis Foetor ex ore Zdroje informací o dentální hygieně Sociální sítě Internetové blogy YouTube Média Zubní lékaři Přátelé a rodina Praktická část... 39

10 7 Cíl praktické části Metodika Vyhodnocování dotazníků Stanovení hypotéz Výstupy z dotazníků Diskuse Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 67

11 Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si zvolila téma Povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny. K tomuto tématu mě dovedly pro mě až překvapivě časté dotazy z mého okolí. Dotazy se týkaly toho, co to vlastně studuji, co ze mě jednou bude, co se na dentální hygieně dělá, proč je důležitá, pro koho je určena a podobně. Po určité době mi došlo, že značný počet lidí v mém okolí o dentální hygieně vlastně neví vůbec nic, kromě skutečnosti, že něco takového existuje. To mě dovedlo k myšlence, prozkoumat kolik toho lidé v Ústeckém kraji o této problematice vůbec vědí. Ústecký kraj jsem si zvolila z důvodu, že pocházím z okolí Ústí nad Labem a právě v této lokalitě bych po ukončení studia chtěla pracovat. Chtěla jsem tedy vědět, co mohu očekávat. Také mi připadalo zajímavé udělat průzkum v jiném kraji, než ve kterém studuji, aby i moji spolužáci a budoucí absolventi měli možnost nahlédnout, jaká situace je mimo Prahu. Po dohodě s vedoucím práce jsme se rozhodli toto široké téma zúžit a zaměřit se na studenty středních škol, tedy adolescenty, v Ústí nad Labem, abychom dosáhli vypovídajících výsledků. Pro adolescenty jsem se rozhodla i z důvodu, že jsou většinou vynecháváni z preventivních programů, které jsou uplatňovány například v mateřských školách, a v rámci výuky se orální zdraví příliš nezařazuje. Jedná se přitom o věk, ve kterém je ideální začít s optimální péčí o dutinu ústní, pokud doposud nebyla uplatňována. Se správnými informacemi a vlastní snahou tak mohou dosáhnout a udržet si zdravou dutinu ústní po celý život. Cílem této práce je zjistit povědomí adolescentů v Ústí nad Labem o důležitosti dentální hygieny a to jak z hlediska profesionální péče tak laické. Dalším cílem je vytvoření prezentace jakožto podkladu pro přednášky, které budou sloužit ke zvýšení povědomí a předání podstatných informací jednoduchou a přínosnou formou. 10

12 Teoretická část 1 Ústecký kraj Ústecký kraj se rozkládá na severozápadě České republiky s přibližně obyvateli. Na jeho severním okraji leží hranice České republiky a Spolkové republiky Německo. Tato poloha významně ovlivnila historii a vývoj kraje až do současné podoby. V minulosti byla velká většina obyvatelstva německého původu. Před druhou světovou válkou byl Ústecký kraj odtrhnut od Československa a připojen k Německu. Po druhé světové válce došlo v rámci prosazování kolektivní viny k odsunu německého obyvatelstva a území osídlili nejen Češi, ale i Slováci, Romové a další národy. Naprostá většina nových obyvatel neměla k tomuto území kulturní vazby a jejich vztah k regionu byl lhostejný. To nakonec vedlo k nezájmu vůči centrálně prosazované politice vedoucí k devastaci území. Nikdy se již nepodařilo obnovit původní osídlení obyvatel a z důvodu nízkého zájmu o život v Ústeckém kraji zanikalo mnoho obcí a spolu s nimi i historické tradice. [21, 22] Mezi 60. až 80. lety byla v Ústeckém kraji hojně rozšířena důlní činnost, chemický a těžký průmysl. Tím došlo k přísunu chudších obyvatel z nižších společenských tříd, jež vykonávali těžkou práci. Šlo především o horníky a dělníky. S rozvojem průmyslu docházelo k poškozování krajinného rázu a velkému znečišťování ovzduší, které znepříjemňovalo každodenní život. Vlivem důlní činnosti zaniklo dalších více než sto obcí a měst. Pravděpodobně nejvýraznější devastace Ústeckého kraje nastala po roce 1968, kdy se v rámci migrační politiky prosazované státem stávala západní část kraje sběrnou oblastí Romů, kteří byli vyháněni z východního Slovenska. V polovině 80. let dokonce komunistické orgány administrativně zabraňovaly migraci občanů z důlních okresů do jiných oblastí státu. Tyto události se zapsaly do paměti obyvatel České republiky a Ústecký kraj se stal velmi neatraktivním a zaostalým. [21, 22] Dnešní Ústecký kraj se snaží měnit. Těžební místa jsou rekultivována, doly se mění na jezera, vzduch je čistý, prostředí Krušných hor láká krásnou přírodou a hrady a zámky jsou rekonstruovány. I přesto se kraj vzpamatovává postupně a těžko. Složení obyvatelstva zůstává stejné a nedochází k přílivu obyvatel z jiných krajů. Stále se zde nacházejí problémové skupiny 11

13 obyvatel, které kraji přinášejí starosti a ztěžují život ostatním obyvatelům. Dalším problémem je nezaměstnanost. Ústecký kraj nese status jednoho z krajů s nejvyšší nezaměstnaností, která není dána pouze nedostatkem pracovních míst, ale i neochotou pracovat. Díky poloze kraje také bohužel dochází k odchodu mladých lidí za prací do Německa či jiných krajů a nových pracovních míst vzniká velmi málo. [21, 22] Krajským městem Ústeckého kraje je Ústí nad Labem. Mezi další velká města patří například Most, Chomutov, Teplice, Děčín a Litoměřice. Nachází se zde také několik vysokých škol, například Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, fakulta Českého vysokého učení technického v Děčíně a Vysoká škola finanční a správní v Mostě. [21, 22] 1.1 Ústí nad Labem Jak již bylo výše uvedeno, Ústí nad Labem je krajským městem Ústeckého kraje. Žije zde asi obyvatel. Významný je zde chemický, potravinářský, strojírenský a elektrotechnický průmysl. Z vysokých škol se zde nachází Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Vyšší odborná škola zdravotnická. Tato vyšší odborná škola nese jedno významné prvenství. Ve školním roce 1996/1997 se zde otevřel první ročník studia diplomované dentální hygienistky v České republice. Vzhledem k cíli této absolventské práce jsou významné především střední školy, kterých je zde asi 10. Patří mezi ně například gymnázia, střední zdravotnická škola, obchodní akademie, střední průmyslové školy, střední odborná učiliště a podobně. [21, 22] 12

14 2 Dentální hygiena Lze konstatovat, že oblast dentální hygieny se skládá ze dvou významných složek. První složkou je vlastní a každodenní domácí péče o dutinu ústní a druhou složkou je péče, kterou pacientovi poskytne dentální hygienistka v ordinaci. Obě složky péče je třeba dodržovat, aby bylo dosaženo optimálního zdraví dutiny ústní, a jedna složka bez druhé nikdy nepovede k ideálním výsledkům. 2.1 Historie dentální hygieny Obor dentální hygiena pochází ze Spojených států amerických, ve kterých si zubní lékař Alfred Civilion Fones proškolil svou sestřenici, jako vlastní dentální hygienistku. K tomu došlo v roce Šest let poté založil první školu pro dentální hygienistky v Bridgeportu. V roce 1923 se tento obor rozšířil do Norska a následně do dalších států Evropy. První státní škola v České republice, kde byla zahájena výuka dentálních hygienistek, byla vyšší odborná škola zdravotnická v Ústí nad Labem, kam ve školním roce 1996/1997 nastoupily první studentky. V dnešní době je možné studovat dentální hygienu na školách po celé České republice. [10, 19] 2.2 Obor dentální hygiena Dentální hygienistka je odbornice, na základně vystudované vyšší odborné školy zdravotnické, oboru dentální hygienistka, se získaným titulem DiS., tedy diplomovaný specialista či s vystudovanou vysokou školou, obor dentální hygienistka se získaným titulem Bc., tedy bakalář, jejímž posláním je dosažení zdraví dutiny ústní. Výkon práce dentální hygienistky vyžaduje kooperaci se zubním lékařem v různé míře. Náplní práce dentální hygienistky je, mimo jiné, vzdělávat pacienty v teoretické sféře patologických procesů dutiny ústní. Vždy by se měla snažit informace sdělovat způsobem, který bude pro pacienty srozumitelný a přínosný. Je nutné, aby pacienti pochopili souvislost mezi patologiemi a hygienou dutiny ústní, a aby si nově osvojené informace udrželi co nejdéle tak, aby jejich motivace ke kvalitní péči byla dlouhodobá. [10, 19] 13

15 Další, neméně důležitou, součástí práce dentální hygienistky je péče preventivní. Prevencí se rozumí využití všech opatření a metod, jejichž cílem je předejít vzniku onemocnění, zdravotních komplikací a trvalých následků. Existují 3 druhy prevence: [4, 7] a) Primární prevence jejím úkolem je předcházet vzniku patologických procesů v dutině ústní. Hlavní primární prevencí je správné a důkladné čištění chrupu s vhodnými pomůckami a dále pečetění fisur, správné stravovací návyky a fluoridace. [14] b) Sekundární prevence jejím úkolem je již vzniklý patologický proces včas diagnostikovat, vyléčit nebo ho alespoň zastavit. Patří sem především pravidelné preventivní prohlídky, pravidelné a včasné návštěvy dentální hygienistky, zhotovování rentgenových snímků a okamžité zahájení léčby. [14] c) Terciární prevence jejím úkolem je komplexní léčba chrupu, odstranění komplikací vzniklých průběhem patologického procesu a zabránění další progresi onemocnění. Patří sem především léčba onemocnění zubní dřeně a periodoncia, náhrady chybějících zubů a rekonstrukční chirurgické výkony na parodontu. Tento typ prevence zajišťuje spíše zubní lékař než dentální hygienistka. [14] Podstatnou složkou práce dentální hygienistky je tedy i činnost terapeutická, kdy podstatou je odstranění faktorů způsobujících patologické procesy. Klíčové je zde důkladné vyšetření pacienta a stanovení léčebného plánu. Tato činnost vede k vyléčení či alespoň k zastavení nebo zmírnění problému. Spadá sem například odstraňování zubního plaku, zubního kamene, pigmentací, léčba demineralizací a používání chemické léčby. Aby terapie a prevence byly efektivní, je nutný odborný výběr vhodných pomůcek a metod k dosažení ideální hygieny. Důležitou součástí je zde instruktáž pacienta, jak s pomůckami k čištění zubů pracovat tak, abychom si mohli být jisti, že to pacient zvládne v domácím prostředí a to bez dohledu, efektivně a atraumaticky. Je vhodné s pacienty také diskutovat na téma zubních past, ústních vod a dalších pomocných preparátů, jež používají. Za preparáty, které nejsou pro pacienta vhodné, by vždy měly být doporučeny některé vhodné. V neposlední řadě se jedná také o činnost estetickou, která často bývá pro pacienty největší motivací a podnětem k návštěvě dentální hygienistky. Je to účinná složka motivace, avšak vždy 14

16 je nutno pacientovi vštěpovat, že estetické přínosy jsou z hlediska priorit až za těmi zdravotními. Sem spadá například bělení zubů. 2.3 Důležitost návštěv dentální hygienistky Návštěva dentální hygienistky je nezbytným předpokladem pro každodenní ideální péči o dutinu ústní, kterou pacient provádí v domácím prostředí a k dosažení a udržení orálního zdraví. Během návštěvy, až více návštěv, u dentální hygienistky jsou odstraněny hlavní příčiny problémů v dutině ústní, kterými jsou zubní plak; zubní kámen; pigmentace, které usnadňují ulpívání plaku a retenční místa pro plak. Cílem je vytvořit takové prostředí, které bude ideální pro úspěšné vykonávání ústní hygieny. K vytvoření takového prostředí je mnohdy důležitá kooperace se zubním lékařem, který provádí výkony, jež nespadají do kompetencí dentální hygienistky, jako je například odstranění zubních kazů, extrakce radixů (kořenů zubů), ortodontická léčba a mnoho dalších. Velmi důležitou součástí je následná konverzace s pacientem a jeho motivace a instruktáž. Bez řádné motivace a instruktáže je téměř nemožné, aby pacient optimálně pečoval o svou dutinu ústní. Je nutné pacientovi individuálně vybrat vhodné pomůcky k čištění zubů a naučit ho správnou techniku čištění. Podstatné je také vysvětlit mu důvody, proč je nezbytné důkladně čistit, tedy informovat ho o různých onemocněních dutiny ústní, jejich příčině a léčbě. Zásadní je také správně ho motivovat a vše s ním v ordinaci nacvičit. Teoretické sdělení techniky čištění není dostačující. Nejlepší je vše nacvičovat přímo v ústech pacienta tak, aby si vše zažil a pochopil a hygienistka mohla odhalit chyby a napomoci mu se jich vyvarovat. Frekvence návštěv dentální hygienistky je velice individuální a pohybuje se v rozmezí dnů, týdnů až měsíců. Záleží na stavu dutiny ústní pacienta; problémech, které je nutno řešit; obtížnosti motivace; ochotě pacienta a fázi léčebného plánu. Je potřeba zvát si pacienty na kontroly a provádět rekalibrace mezizubních kartáčků, jejichž velikosti se v průběhu léčby mění. Také je třeba zdokonalovat techniku čištění, protože je běžné, že během domácí péče pacient některé informace zapomene nebo si techniku čištění přizpůsobí. To ovšem může vést ke snížení kvality prováděné hygieny, hromadění zubního plaku a opětovného propuknutí onemocnění. Na čištění je vždy co vylepšovat, ať se jedná o úchop kartáčku, tlak, směr vláken, 15

17 pohyby, čas čištění či motivaci k čištění. Výborným pomocníkem je plakový detektor, který obarví zubní plak. Pomáhá tak odhalit byť jen malinké nedostatky v čištění. Můžeme tak pacientovi snadno ukázat, kde je potřeba čistit lépe. Stejně tak může plakový detektor pacient používat doma pro osobní kontrolu. Je zřejmé, že bez pomoci, kontroly a motivace dentální hygienistkou pacient nikdy nedosáhne tak dobrých výsledků, a to i když se sám velmi snaží. 2.4 Důležitost domácí péče Každodenní domácí péče o dutinu ústní je základem k dosažení a udržení orálního zdraví, což je cílem práce dentální hygienistky. Realita že ovšem taková, že motivovanost pacientů nevydrží navždy, mnohdy ji dokonce pacient ztrácí velmi rychle a různé osobní události často vedou ke zhoršení hygieny. I z tohoto důvodu je důležité kombinovat domácí a ordinační péči. Je nezbytné, aby byl pacient k péči motivovaný, byl si vědom následků nedostatečné péče a uměl se o svou dutinu ústní postarat. Vyplatí se pacientům vštěpovat, že dentální hygienistka v ordinaci odvede zhruba 20 % práce, ovšem většina, tedy 80 % péče, spočívá na samotném pacientovi. Někteří pacienti totiž zastávají názor, že pokud navštěvují dentální hygienistku, tak domácí péče již není důležitá. Bez každodenního důsledného odstraňování zubního plaku nemůže být dosaženo optimálních výsledků. 16

18 3 Adolescence Adolescence je jedno z vývojových stádií osobnosti a řadí se do procesu dospívání. Existuje více různých dělení procesu dospívání. Dle Langmeiera a Krejčířové (2007) se dospívání dělí na pubescenci a adolescenci. Dle Vágnerové (2000) je adolescence obdobím mezi 15. a 20. rokem života. Nelze ovšem určit přesnou věkovou hranici začátku a konce adolescence, jelikož je to velmi individuální, zejména v oblasti sociální a psychické. Pomyslnou hranici dospělosti můžeme označit jako okamžik, kdy se jedinec obrací k ostatním a přestává být centrem vlastního zájmu. [1] Koncem tohoto období se vyrovnávají vývojové rozdíly mezi pohlavími. Dochází k velkým změnám v myšlení, emocích, chování, vystupování a pořadí priorit. Adolescent si vytváří svou vlastní osobnost, přijímá vlastní hodnoty a morální principy, pomalu se stává nezávislým na rodičích a mění se role, jež zastává. Po adolescenci následuje další vývojové stádium a to dospělost. Na konci adolescence by se o sebe měl být adolescent schopen postarat a měl by se stávat finančně nezávislým, i když toto kritérium platí například u vysokoškoláků jen částečně. Měl by také být schopen dělat důležitá rozhodnutí a zároveň si uvědomovat svou zodpovědnost vůči sobě i okolnímu světu. I proto je hranice plnoletosti v 18 letech, tedy ještě v období adolescence. Plnoletostí na sebe adolescent přebírá zodpovědnost za své činy a v životě již zastupuje sám sebe. [1, 2, 3, 20] 3.1 Fyzický vývoj adolescenta V období adolescence dochází k utlumení bouřlivých fyzických změn předchozích vývojových období. Zpomaluje se růst, který je zhruba 1 cm/rok a koncem adolescence se zastavuje úplně. Také příbytek tělesné váhy již není příliš markantní. Stálá dentice již bývá prořezána, kromě třetích molárů, které se obvykle prořezávají mezi 18. a 24. rokem, tedy v průběhu adolescence či až v dospělosti. Prořezávání třetích molárů je velice individuální. [1] Pro vytvoření osobnosti a identity adolescenta je důležitý vzhled, kterým se prezentuje na veřejnosti. Na rozdíl od období pubescence začínají adolescenti svůj vzhled vnímat pozitivněji. Také již přijali významné tělesné změny, jimiž prošli v pubescenci. Někteří si na 17

19 svém vzhledu dokonce postaví celou osobnost. Například pokud si adolescent připadá atraktivní, má také obvykle vyšší sebevědomí, pocit jistoty, dosahuje určitého sociálního postavení a prestiže a připadá si silnější. Vliv vzhledu má nepopiratelný vliv na formování osobnosti a někdy i malá změna, jako například nový účes, dokáže způsobit velké změny v sebevědomí a vnímání sebe sama. [1, 2, 3, 20] 3.2 Socializace adolescenta Socializace je proces začleňování jedince do společnosti. Jedinec si také osvojuje její hodnoty a normy a učí se sociálním rolím, které následně přebírá. Jedná se o proces celoživotní, ovšem v dětství a mládí je tento proces nejmarkantnější. [1] Dochází k rozvoji sociálních vazeb po stránce kvalitativní i kvantitativní. Některými autory je dokonce toto období charakterizováno jako období extraverze, což znamená, že jedinec má velkou touhu být členem různých skupin a pohybovat se co nejčastěji ve společenských situacích. Tato touha je podmíněna i tím, že se adolescenti stávají nezávislými na svých rodičích, ale stále mají potřebu citové sounáležitosti a také partnerství. K rodičům častěji více tíhnou dívky než chlapci. Pokud dojde k přehnané závislosti na rodičích, bývá to projevem infantilismu a nevyzrálosti. To může do budoucna znamenat problém v navazování partnerských vztahů. Vztah k rodičům se mění a po bouřlivé pubescenci se vztahy většinou ustalují a stávají se vyzrálejšími. [2, 3] Společenské skupiny, mezi které adolescent patří, ho formují ze všeho nejvíce. Přestup ze základní na střední školu bere mnoho adolescentů jako nový začátek. Mohou se prezentovat tak, jak chtějí a tak často dochází i k navýšení sebevědomí. Mění se skupina lidí, kteří se stávají jeho nejbližšími, a kteří adolescenta ovlivňují. Dochází ke změnám a formování názorů které zastávají, mění se sociální postavení a role, jež adolescent vykonává. Dochází k navazování prvních vážnějších partnerských vztahů a k získávání sexuálních zkušeností, jejichž úspěch či neúspěch taktéž formuje adolescentovu osobnost. [2, 3, 20] 18

20 3.3 Myšlení adolescenta S tím, jak se formuje osobnost adolescenta, se také mění jeho myšlení. Adolescenti se stávají samostatnými. Tím za sebe přebírají zodpovědnost a uvědomují si, že tíhu světa začínají nést na svých ramenou. Jsou po nich vyžadována závažnější rozhodnutí, která ovlivní jejich současnost, ale také budoucnost, jako například výběr vysoké školy. Významným mezníkem je také uvědomění si, že nejsou nesmrtelní a začínají si pomalu vážit svého zdraví. Postupem času se mění priority a dochází k přehodnocování toho, co vlastně od života chtějí. Přijímání ukvapených závěrů, které jsou typické pro pubescenci, střídá delší a hlubší přemýšlení. Adolescent je schopný se nad věcmi zamyslet hlouběji a z více stran. Je tedy schopný zaměřit se na podstatné stránky věci a dělat rozumnější rozhodnutí. [1, 2] Mění se také hodnoty, které adolescent uznává. Do pozadí se dostávají hodnoty a normy, do kterých ho tlačí okolí. Významným se stává to, co adolescent považuje za důležité a správné a to, co si sám zvolil. [1, 2] 3.4 Adolescent v ordinaci dentální hygienistky Adolescenti navštěvující dentální hygienu v mnoha případech přicházejí z vlastní vůle, nikoliv na základě donucení jejich rodičů. Děje se tak kvůli jejich pokročilejšímu věku. To je výhodou oproti pubescentům. Pokud jedinec přijde sám a z vlastní vůle, motivace a obecně celý jeho přístup k dentální hygieně bývá kladnější. Je to ovšem individuální a některé adolescenty na dentální hygienu stále nutí chodit rodiče. Přesto i oni mohou být vzornými pacienty. Ať už adolescent přichází z vlastní vůle či z vůle rodičů, je třeba s ním jednat jako s dospělým člověkem a s respektem. Vykání je tedy na místě. Navození jednání rovný s rovným je důležité pro sebevědomí adolescenta a podvědomé převzetí zodpovědnosti, kterou po něm dentální hygienistka bude vyžadovat. Na dentální hygienu adolescentovi mnohdy stále poskytují finanční prostředky rodiče. To může být výhodou, ale i nevýhodou. Výhodou je, že to pro adolescenty neznamená finanční zátěž a neztrácejí tak motivaci přijít i příště. Nevýhodou může být, že si poskytnuté péče adolescent 19

21 nemusí vážit, pokud ji nemusí hradit z vlastního rozpočtu. Bývá tedy hůře motivovatelný i pro následnou domácí péči. Adolescentům je velmi podstatné zdůrazňovat prevenci. Obvykle přicházejí bez závažnějších problémů a na prevenci je tedy ještě dostatek prostoru. Důležité je probrat problematiku zubního plaku, kamene a jakým způsobem předcházet vzniku různých onemocnění, jako například zubního kazu a parodontitídy. Efektivní bývá zdůraznění vlivu těchto faktorů a onemocnění na estetiku, jelikož na té si adolescent obvykle velice zakládá. Účinné také bývá zmínit zápach z úst a finanční stránku. Je dobré, aby si adolescent uvědomil, že náklady, za v budoucnu vzniklé problémy, bude hradit sám za sebe a že již nyní je zodpovědný za své orální zdraví, nikoliv jeho rodiče. Vše co adolescentovi vysvětlujeme, je lepší ukazovat přímo v jeho ústech. Pokud adolescent navštíví dentální hygienu poprvé, pravděpodobně mnoho pojmů uslyší poprvé v životě. Pro lepší pochopení a zapamatovatelnost je ideální když vidí své vlastní problémy a nedostatky a způsoby jak je lze napravit. Z důvodu zdůrazňování prevence a diskuze o v budoucnu hrozících problémech, jako například parodontitis, je podstatné adolescentovi ukázat problémy, které se ho již týkají, a to přímo v jeho ústech, tedy například zubní plak a kámen. Je nezbytné, aby adolescent pochopil, že zubní plak a kámen nejsou problémy budoucí, ale že on sám je již v ústech má. Snáze pak porozumí tomu, že se to týká přímo jeho a již nyní, a že pokud nezačne efektivně odstraňovat zubní plak, má již nakročeno ke vzniku různých onemocnění. Pokud má adolescent fixní ortodontický aparát, je potřeba klást na motivaci a instruktáž ještě větší důraz. Motivaci je nutné rozšířit o změny mezizubních prostor a náchylnost k mezizubním kazům a o demineralizace způsobené nedostatečným odstraňováním zubního plaku. Funkční zde opět může být důraz na estetiku, kdy sice bude mít rovné zuby, ale s neestetickými bílými skvrnami. Instruktáž čištění je nutno rozšířit o čištění zámečků a drátu rovnátek. 20

22 4 Patogenní faktory a patologické procesy v dutině ústní Patologický proces je přirozeně se objevující reakce v lidském těle. Projevuje se jako morfologická, funkční či metabolická porucha. Je to reakce na patogenní faktor, který na tělo působí škodlivě a může způsobit různá onemocnění. [16] 4.1 Zubní plak Zubní mikrobiální plak je definován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající z velkého množství baktérií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného původu" (Prevence ve stomatologii, Jan Kilian, 1999). Je tedy složen z obrovského množství mikroorganismů, kdy právě mikroorganismy hrají zásadní roli ve tvorbě zubního kazu a plakem podmíněných onemocnění závěsného aparátu zubu, jako je například parodontitis. Skládá se z pelikuly, mikroorganismů a intermikrobiální substance. [4, 5] Zubní plak ulpívá nejen na zubech, ale také na sliznicích, zubních náhradách a ortodontických aparátech. Dobře také ulpívá na místech, která jsou hrubší a drsnější, to znamená, že například na pigmentace, zubní kámen či nerovný povrch zubu se plak přichytí snadněji než na hladký povrch zubu. Lze ho odstranit pouze mechanicky. [4, 16] Tvorba plaku V období adolescence je podstatná především tvorba plaku na ploškách, které již byly očištěny. Postupné osidlování dutiny ústní mikroorganismy zde již není zásadní, jelikož dutina ústní již byla osídlena, včetně mikroorganismů patogenních pro parodont, které se zde objevují v období pubescence. [4] Po mechanickém zbavení se zubního plaku dochází k nastartování novotvorby během několika sekund. Jako první se obnoví pelikula. Pelikula je vrstva tenká 1 až 10 µm a přímo naléhá na zub. Je složena především ze slinných proteinů a k největšímu nárůstu dochází během 1 až 2 hodin po očištění. Hraje důležitou roli v ochraně povrchu skloviny, ovlivňuje adhezi 21

23 mikroorganismů a zároveň slouží jako substrát pro kolonizaci mikroorganismů. Dalo by se tedy říci, že pelikula tvoří mezičlen mezi zubem a mikroorganismy. [4, 5] Osidlování pelikuly mikroorganismy není náhodné, ale má svůj řád. Nejprve nasedají grampozitivní koky, především Streptococcus sanguis a Streptococcus mitis, dále také aktinomycety a laktobacily. Plaku, který je starý 4 až 48 hodin se říká časné stádium plaku. V tomto plaku je osidlování novými druhy bakterií pomalé. K přibývání mikroorganismů dochází především buněčným dělením. Takto se počet mikroorganismů může každé 3 hodiny zdvojnásobit. Pokud nedochází k mechanickému narušení plaku, ať už všude či jen na určitých ploškách zubů, dochází ke zvětšování objemu a změnám mikroflóry. [4, 16] Původní mikroorganismy, taktéž nazývány průkopnické, jsou nahrazovány jinými mikroorganismy. Tomuto procesu se říká bakteriální posloupnost. Dojde k nárůstu počtu anaerobů. Pro osídlení plaku anaeroby je nezbytné předchozí osídlení aeroby. Metabolismus aerobních bakterií sníží oxidoredukční potenciál plaku a tím vytvoří vhodnější podmínky pro anaeroby. Původní převaha grampozitivních koků se mění na gramnegativní koky jako Veillonella alcalescens a aktinomycety. Kolem 4. dne tvorby plaku přibývají filamenta a spirochety. Další vývoj plaku umožňuje matrix, tedy intermikrobiální substance složená z metabolických produktů určitých druhů mikroorganismů, mukopolysacharidů a slinných proteinů. [4, 5, 16] Ve vyzrálém plaku se nejblíže k povrchu zubu nachází původní vrstva grampozitivních koků, naopak na povrchu jsou především filamenta. Ve vyzrálém plaku jsou již většinou mikroorganismy v přímém kontaktu se sklovinou, jelikož došlo k rozpuštění pelikuly enzymy. [4, 5, 16] Druhy plaku dle lokalizace Plak se dá rozdělit na různé typy, dle jeho lokalizace. a) Plak koronární jak již název napovídá, plak se nachází na hladkých plochách korunek zubů mimo gingivální část zubu a také na aproximálních ploškách. [8] 22

24 b) Plak fisurální tento typ plaku se nachází v rýhách zubů, tedy fisurách, na žvýkacích ploškách korunek. Pelikula je vždy degradována a dochází tak k přímému kontaktu mikroorganismů a skloviny. [8] c) Plak supragingivální nachází se na krčku zubu nad okrajem marginální gingivy. Při nedostatečné hygieně je viditelný okem za 1 až 2 dny. Pokrývá taktéž místa, kde se vyskytují ortodontické anomálie, jako stěsnání zubů. [8] d) Plak subgingivální tento typ plaku se nachází v gingiválním sulku a v parodontálním chobotu. Na rozdíl od předchozích typů plaku zde nemusí iniciální kolonizátoři adherovat, jelikož zde není kolonizace narušována abrazí. Iniciálními kolonizátory bývají zejména gramnegativní koky, tyčinky a spirochety. Dalším rozdílem od předchozích typů jsou již od počátku převažující anaerobní mikroorganismy, a to kvůli nedostatku kyslíku, jako například Fusobacterium nucleatum a Actinobacillus actinomycetemcomitans. Na kolonizaci se zde taktéž podílí pelikula. Ta vzniká po ústupu dentogingiválního spojení a tvoří se na cementu kořene. Živiny získávají mikroorganismy především z gingivální tekutiny. [4, 8] Retenční místa pro plak Plak nejlépe ulpívá na místech, která nejsou dokonale hladká. Taková místa můžeme rozdělit na přirozená retenční místa a uměle vzniklá retenční místa. Přirozená retenční místa jsou taková, která jsou dutině ústní vlastní. Patří sem bezesporu zubní kámen, krčková oblast zubu pod cemento-sklovinnou hranicí (je zde podsekřivený prostor), obnažené furkace (rozvětvení kořenů vícekořenových zubů nad úrovní kosti), nepravidelnosti na povrchu zubů, zubní kaz, stěsnání zubů a pravé a nepravé parodontální choboty. [8] Uměle vzniklá retenční místa jsou taková, která nejsou vlastní dutině ústní, to znamená, že jsou uměle vytvořena člověkem. Patří sem například převislé či drsné výplně, korunky s nepřesným okrajovým uzávěrem, nepřesně doléhající kovové kotvení a retenční prvky snímatelných náhrad a fixní ortodontické aparáty. [8] 23

25 Obrázek 1: Plak obarvený plakovým detektorem [zdroj: vlastní] Obrázek 2: Plak v distálních úsecích obarvený plakovým detektorem [zdroj: vlastní] 4.2 Zubní kámen Zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku, a to supragingiválního i subgingiválního. Do plaku se ukládají minerály a anorganické soli, které se nacházejí ve slině. Nejvíce se na tomto procesu podílí vápník a fosfor. Iniciální krystalizační pochody probíhají již během několika hodin tvorby plaku a klinicky může být pozorován dříve než za 2 týdny. [4, 16] Stejně jako zubní plak se zubní kámen nenachází pouze na zubech, ale také na protézách či implantátech. K jeho tvorbě dochází nedostatečnou ústní hygienou. Zubní kámen se dělí na supragingivální a subgingivální. a) Supragingivální zubní kámen má bílou či žlutavou barvu, ovšem vlivem chromogenních látek, jako je káva, čaj, tabák a podobně, se může zbarvit až do černa. Nachází se především v oblastí vývodů velkých slinných žláz, tedy lingválně v dolním frontálním úseku a bukálně na horních molárech. Bývá doprovázen zánětem dásní. [9] b) Subgingivální zubní kámen nachází se v parodontálních chobotech. Bývá zbarven hnědě až černě díky odbouranému hemoglobinu rozložených erytrocytů z krve. Jeho struktura bývá tvrdší než u supragingiválního kamene. Je doprovázen ztrátou dentogingiválního spojení. [9] 24

26 Již vytvořený zubní kámen působí jako retenční místo pro zubní plak. Podporuje tedy proces zánětu dásní. Dále dásně chronicky dráždí, brání hojení a znemožňuje dostatečnou hygienu. Zubní kámen je tedy nutno odstraňovat v ordinaci zubního lékaře či dentální hygienistky. Je taktéž třeba naučit pacienty správnou techniku čištění, či ji zdokonalit, aby se jeho tvorba minimalizovala. S tím je spojen i výběr vhodných pomůcek. 4.3 Zubní kaz Zubní kaz je v současné době nejrozšířenějším onemocněním na světě. Stává se závažným problémem, který postihuje téměř veškeré obyvatelstvo. Jeho zvýšený výskyt má souvislost i s nárůstem konzumace sacharidů. [11] Vznik zubního kazu Základní teorií vzniku zubního kazu je chemicko-parazitární. Ke vzniku zubního kazu je zapotřebí zub, bakteriální agens, zkvasitelné cukry a čas. Kariogenní mikroorganismy nacházející se v plaku přemění sacharidy z potravy na kyseliny, které následně odvápňují sklovinu. Pozdější fáze tvorby kazu se účastní proteolytické mikroorganismy, které rozkládají organické substance zubu. Pro vznik kazu mají velký význam streptokoky. Nejvýznamnější kariogenní bakterií je Streptococcus mutans. Aby tyto mikroorganismy mohly přežít, potřebují dostatečné množství jednoduchých sacharidů. Sacharidy jsou metabolizovány na organické kyseliny, které mají nízké ph. Právě tyto kyseliny demineralizují anorganické části skloviny. V sklovině tak vznikají mikrokavity, jež jsou následně kolonizovány jinými bakteriemi, které jsou schopné rozložit i organickou část zubních tkání enzymy. Počáteční odvápnění skloviny se projevuje jako křídově bílá skvrna. To je iniciální kaz ve sklovině. Sklovina ztrácí svou transparenci, tedy propustnost pro světlo. Ve struktuře skloviny se vytvoří mikroskopické dutinky, které obsahují vzduch, a proto sklovina v tomto místě světlo nepropouští, ale odráží. Léze se postupně rozšiřuje směrem do dentinu. Po prolomení do dentinu 25

27 vzniká kavita vyplněná hnědou hmotou. Dle rychlosti průběhu se může kaz rozdělit na akutní a chronický. Akutní kaz probíhá rychle a dělí se na penetrující, tedy ten jež se šíří do hloubky a podmiňující, jež se šíří do šířky. Chronický kaz má pomalý průběh a vytváří se hnědě pigmentovaná skvrna či prázdná dutina, která nemá pravidelné okraje a má hnědou až černou spodinu. Nedojde-li k včasnému ošetření kazu, šíří se k pulpě. Objevuje se bolestivá reakce na studené, teplé i sladké podněty. Dostane-li se kaz až do pulpy, vznikne pulpitida, tedy zánět pulpy, jež vede k nekróze a gangréně. [4, 5, 6, 7, 10] 4.4 Plakem podmíněná gingivitis Plakem podmíněná gingivitis, jinak také zánět dásní je onemocnění způsobené lokálním působením zubního plaku. Typickým znakem je zarudnutí a otok dásní. Bolest většinou není přítomna. Změna teploty není klinicky významná, i přesto, že ji lze v oblasti parodontu dokázat. Dalším a velmi významným příznakem je porucha funkce, která je nejvíce významná v oblasti dentogingiválního spojení s následnou destrukcí parodontu. Z neléčeného zánětu dásní se časem vyvíjí závažné onemocnění parodontitis. Zánět dásní je doprovázen krvácením různé intenzity. Krvácení je přítomno při taktilním vyšetření gingivy sondou s tupým zakončením či při čištění zubů. Při velkém zánětu je ovšem možné i samovolné krvácení. Jediným způsobem, jak zamezit zánětu dásní, je pravidelné odstraňování zubního plaku. Plakem podmíněná gingivitis je reverzibilní a léčba, stejně jako předcházení vzniku, spočívá v důkladném a pravidelném odstraňování zubního plaku [10, 11] 26

28 Obrázek 3: Plakem podmíněná gingivitis [zdroj: vlastní] 4.5 Parodontitis Pod pojmem parodontitis jsou shrnuty choroby parodontu, které mají společný patologický děj a vyúsťují v zánětlivou destrukci tkání parodontu. Typy parodontitis: Parodontitis dospělého typu Rychle progredující parodontitis Lokalizovaná juvenilní parodontitis Prepubertální parodontitis Zvláštní formy parodontitis (například refrakterní parodontitis) Typy parodontitíd se odlišují v mnoha aspektech. Jedná se například o frekvenci výskytu, věk a pohlaví, klinický obraz, mikrobiologický nález, rentgenový nález a progresi a prognózu onemocnění. [4, 5] 27

29 4.6 Parodontitis dospělého typu Parodontitis dospělého typu je nejvýznamnějším typem parodontitíd z hlediska motivace pacientů ke správné péči o dutinu ústní a zachování orálního zdraví i v pokročilém věku. Parodontitis dospělých tvoří přibližně 95 % všech parodontitíd. Vyskytuje se u celkově zdravých lidí, u kterých převládá lokální působení příčiny, tedy zubního plaku. Výskyt u mužů i žen je stejný. Počátek onemocnění je typický zdánlivě asymptomatickým průběhem, kdy jedinec nemá subjektivní potíže a nevyhledává tedy pomoc lékaře. Potíže, jako například bolesti či viklavost, vznikají až v okamžiku, kdy je onemocnění v pokročilejším stavu a nejčastěji se objevují mezi 35. až 40. rokem. Výskyt je obvykle generalizovaný, i když postižení jednotlivých zubů může být velmi nestejnoměrné. Typické je střídání období progrese a stagnace. Na rentgenových snímcích převažuje resorpce alveolární kosti horizontálního typu. Ztráta tkání parodontu bývá většinou pomalá a k větším ztrátám zubů dochází kolem 50. až 60. roku života. Pokud je onemocnění včas diagnostikováno a je zahájena adekvátní terapie, bývá prognóza dobrá. Progrese onemocnění ovšem může být intenzivnější, jestliže jsou přítomny faktory, které nepříznivým způsobem ovlivňují imunitní reakce, jako například diabetes mellitus, kouření či stres. [5, 6, 18] Existuje dělení parodontitídy na základě progrese. Než dojde ke ztrátě attachmentu, dochází k reverzibilním změnám v parodontu působením plakem podmíněné gingivitídy. Nedojde-li v tomto období k odstranění příčiny, vede to ke změnám ireverzibilním, které jsou spojeny se ztrátou attachmentu. Dělení parodontitídy je následující: počínající parodontitis ztráta attachmentu je 1 až 2 mm středně pokročilá parodontitis ztráta attachmentu je 3 až 4 mm pokročilá parodontitis ztráta attachmentu je 5 a více mm Příznaky parodontitídy jsou: plakem podmíněná gingivitis, resorpce kosti alveolárního výběžku prokazatelná na rentgenu, pravé parodontální kapsy, foetor ex ore, parestezie gingivy, obnažování povrchu zubního kořene, zvýšená pohyblivost zubů, změna polohy zubů, pocit nejistého skusu, hnisavá exudace z parodontálních kapes, parodontální abscesy, pulpoparodontální postižení a ztráty zubů. [5, 6, 16, 18] 28

30 5 Důsledky nedostatečné dentální hygieny v období adolescence Patologické procesy v dutině ústní, zapříčiněné nedostatečnou dentální hygienou, mívají v období adolescence mírnější průběh a nebývají v pokročilém stádiu, jako tomu bývá v dospělosti. Je to zapříčiněno především tím, že patogenní faktor není v dutině ústní přítomen natolik dlouho, aby stihl napáchat závažné škody. Ovšem je-li zde nějaký patologický proces přítomen, je třeba s tímto stavem něco urychleně dělat. Období adolescence je tedy období, kdy závažnější patologické procesy začínají vznikat, či již vznikly, prozatím ovšem většinou probíhají mírně či dokonce inaparentně. Adolescent tudíž nemusí mít žádné příznaky či bolesti, které by v něm vzbudily podezření, že je něco v nepořádku a pokud pravidelně nechodí k zubnímu lékaři či dentální hygienistce, nemusí zavčasu dojít k odhalení problému. Výjimkou jsou zde procesy, které zapříčinily estetické problémy, především na frontálních zubech. Tyto problémy mnohdy doženou adolescenty k požadování řešení a tím pádem k návštěvě zubního lékaře či dentální hygienistky, kde na svůj problém dokonce upozorňují. 5.1 Plakem podmíněná gingivitis Gingivitis je záležitostí všech věkových kategorií, tedy i adolescentů. Adolescence mnohdy bývá obdobím, kdy pacienti o zánětu dásní slyší poprvé. Zubní lékaři, ke kterým adolescenti chodí odmalička na preventivní prohlídky, většinou problematiku gingivitíd neřeší a mnohdy se bohužel ani ortodontisté touto problematikou příliš nezabývají. Během adolescence mnoho lidí poprvé navštěvuje dentální hygienu a teprve tehdy se o této problematice dozvídají. Informovanost o dentální hygieně se zlepšuje, ale i přesto si stále mnoho lidí myslí, že je dentální hygiena v období dětství, puberty či adolescence zbytečná. Právě v těchto obdobích je ovšem prostor pro prevenci, která zamezí vzniku vážnějších problémů v pozdějších fázích života. Pokud adolescent podstoupí ošetření na dentální hygieně poprvé, je potřeba nejprve v dutině ústní vytvořit takové prostředí, ve kterém bude možné optimálně provádět ústní hygienu. Tedy odstranit zubní plak, kámen, pigmentace, retenční místa pro plak a podobně. Poté je nezbytný 29

31 individuální výběr kartáčků, instruktáž a motivace, která vede k pochopení problematiky a jejích následků. Nastane-li situace, že pacient již v minulosti na dentální hygieně byl (ať již u nás či jinde) a i přesto se dostaví s gingivitídou, je potřeba nalézt příčinu. Příčinou mohou být nevhodné pomůcky, špatná technika čištění či ztráta motivace. Je nutné vše napravit a provést důkladnou remotivaci a reinstruktáž tak, abychom si byli jisti, že pacient chápe závažnost gingivitídy a její důsledky do budoucna, tedy vznik parodontitídy. Právě adolescence je ideálním obdobím zasáhnout včas a vyléčit gingivitis ještě před vznikem destruktivních procesů v parodontu, či je podchytit na úplném počátku a zastavit jejich postup. 5.2 Zubní kaz Jak již bylo výše uvedeno, zubní kaz je jedno z nejrozšířenějších infekčních onemocnění. Samozřejmě tedy trápí i adolescenty. V období adolescence se mnohdy mění stravovací návyky a narůstá konzumace potravin s obsahem sacharidů, která vede k vyššímu výskytu zubního kazu. Problematická taktéž může být moderní konzumace energetických či iontových nápojů. Pokud je tato konzumace spojena se sportem, v rámci kterého jsou používány chrániče na zuby, je ohrožení zubním kazem ještě větší. Zub je v chrániči izolován od slin a nedochází k přirozenému omývání a protektivní funkci sliny. V ordinaci je s adolescentem potřeba probrat právě vliv potravin na vznik zubního kazu a ideálně sdělit individuální doporučení ke snížení rizika vzniku kazu, dle jídelníčku a zvyků pacienta. Zvýšené riziko zubních kazů, především těch mezizubních, mají pacienti s fixním ortodontickým aparátem z důvodu stále se měnících mezizubních prostor, které buď nečistí vůbec a nebo je čistí, ale špatnou velikostí mezizubních kartáčků. 30

32 5.3 Demineralizace Demineralizace se projevuje bílou skvrnou na sklovině. Vzniká odvápněním skloviny pod bakteriálním povlakem a předchází vzniku kavity zubního kazu. Jedná se tedy o iniciální kariézní lézi. Za ideálních podmínek probíhá vyvážený proces demineralizace a následně remineralizace skloviny. V místech, kde se vyskytuje bakteriální povlak, dochází k fermentování sacharidů z potravy a tvorbě kyselin. Tímto procesem klesá ph a nastává tak podsaturování fosfátovými a kalciovými ionty. Tyto ionty pronikají ven ze skloviny, tedy nastává demineralizace. Když dojde k opětovnému stoupání ph, slina transportuje tyto ionty zpět do skloviny a nastává remineralizace. Tento rovnovážný proces nastává až několikrát za den. Pokud je ovšem iontová výměna určitou dobu nakloněna spíše směrem k demineralizaci, dojde k rozpuštění povrchu sklovinných prizmat v podpovrchové vrstvě. Povrchová vrstva zůstává téměř intaktní. V podpovrchové vrstvě se začnou objevovat prostory a díky tomu se tato oblast stává poréznější. Právě tato porezita může za změnu optických vlastností skloviny a dělá ji neprůhlednou. Vzniká tak počínající kariézní léze, která se projevuje právě bílou skvrnou. [4, 7, 10] Tato léze může být buď aktivní či neaktivní. Pokud je léze aktivní, má křídově bílou barvu, po osušení je matná a bývá zde přítomen plak a gingivitis. V této lézi nebyl zastaven proces demineralizace a pokračuje tvorba zubního kazu. Pokud je léze neaktivní, má bílou, žlutavou či až hnědou barvu, povrch je lesklý a obvykle se zde nenachází povlak či gingivitis. V této lézi byl proces demineralizace zastaven. [4, 7, 10] Demineralizace se velmi často nacházejí v krčkové oblasti. Krčková oblast je jedním z míst, kde dochází k největší kumulaci a působení bakteriálního povlaku a zároveň mnohdy kvůli špatné technice čištění nedochází k dostatečnému odstraňování plaku. Demineralizace taktéž v převažující většině doprovázejí léčbu fixním ortodontickým aparátem. Ortodontický aparát mnohonásobně ztěžuje provádění dentální hygieny, jelikož je zde díky zámečkům vytvořeno mnoho uměle vzniklých retenčních míst pro zubní plak. Díky nedostatečné hygieně během ortodontické léčby tak u některých pacientů po sundání aparátu vyvstává další problém, právě v podobě rozsáhlých a neestetických demineralizací. Demineralizační procesy začínají probíhat již po několika hodinách přítomnosti zubního plaku. [4, 7, 10] 31

33 Pokud je demineralizace neaktivní, je spíše estetickým problémem. Poměrně jednoduchým řešením neestetiky demineralizací je například bělení zubů. Díky bělení dojde k zesvětlení barvy zubů a tím se demineralizace stanou méně kontrastní a tedy i viditelné. 5.4 Lokalizovaná juvenilní parodontitis Tento typ parodontitis tvoří méně než 1 % parodontitíd. Typický je výskyt mezi 12. až 20. rokem života a až 4x častěji se vyskytuje u žen. Typické je zde také závažné postižení horních středních řezáků a prvních molárů. Stav ostatních zubů může být dobrý, ale mohou být postiženy i ty, ovšem obvykle méně výrazně. Závažné postižení obvykle doprovází i subjektivní potíže jako bolesti, putování zubů (typicky horních středních řezáků) či viklání. Při nálezu hlubokých parodontálních chobotů obvykle chybí známky zánětu parodontu. Množství zubního plaku neodpovídá závažnosti destrukce parodontu a subgingivální kámen bývá přítomen minimálně. Mezi horními středními řezáky může dojít ke vzniku diastematu. Ztráta alveolární kosti na rentgenových snímcích je nepravidelná. U nejvíce postižených zubů je většinou resorpce jiného typu než horizontální, nejčastěji vertikální. V mikrobiálním nálezu lze v téměř všech parodontálních kapsách nalézt fakultativně anaerobní gramnegativní tyčku Actinobacillus actinomycetemcomitans, jež se pokládá za specifické infekční agens tohoto onemocnění. Dalšími patogeny jsou Porfyromonas gingivalis a Prevotela intermedia. Progrese onemocnění je rychlá. Pokud nedojde k terapii, může dojít ke generalizaci onemocnění. Prognóza tedy záleží na včasné diagnóze a vhodné terapii, kdy je nutno eradikovat Actinobacillus actinomycetemcomitans pomocí antibiotik a zavést perfektní domácí hygienu. Je potřeba pacientovi důsledně vysvětlit závažnost onemocnění a je nutná jeho absolutní spolupráce. Předčasné ztrátě zubů občas nejde zamezit. [5, 6, 14] 5.5 Akutní nekrotizující ulcerózní gingivitis Akutní nekrotizující ulcerózní gingivitis, jinak taktéž ulcerózní gingivitis, je atypickým onemocněním ze skupiny plakem podmíněných parodontopatií. Vznik je podmíněn přemnožením spirochet rodu Treponema, které provází přemnožení dalších bakterií ze skupiny anaerobních gramnegativních tyček. Spirochety jsou schopny invaze do podslizničního pojiva 32

34 gingivy a intracelulární hmoty epitelu. Na vzniku onemocnění se podílí velmi špatná ústní hygiena, či dokonce žádná hygiena, lokální iritace gingivy, například zubním kamenem či kouřením a snížená obranyschopnost parodontu nebo dokonce celého organismu. [13] Onemocnění většinou postihuje jedince ve věkovém rozmezí 17 až 25 let. Onemocnění nepředchází žádné prodromy. První příznaky se projeví již během 1. až 2. dne. Dojde k zarudnutí marginální gingivy buď pouze v části či v celém chrupu. Následuje nekrotizace mezizubních papil a marginální gingivy. Nekrotické tkáně mají šedobílou barvu. Tento příznak ovšem může chybět, pokud si jedinec tyto tkáně odstranil při hygieně. Gingivitis je doprovázena velmi silnou taktilní či spontánní bolestí a snadným krvácením. Napovídajícím příznakem je velmi výrazný foetor ex ore. Celkový zdravotní stav pacienta nebývá výrazně ovlivněn. Může dojít k polykacím potížím jako následek regionální reaktivní lymfadenitídy. [12, 13] Onemocnění má tendenci ke spontánnímu zahojení. Tomu ovšem většinou brání nánosy zubního plaku a kamene. Terapie je založena na eliminaci vyvolávajících faktorů a podávání antiseptik v podobě peroxidu vodíku. Mohou být podána taktéž antibiotika. Nutností je odstraňování plaku z tkání a zahájení perfektní domácí péče. Vše je nutné provádět opatrně a v několika návštěvách. Ke zhojení může dojít i během jednoho týdne. [12, 13] Pokud nedojde k zahájení léčby, může se nekróza rozšířit na připojenou gingivu a ústní sliznici a také může dojít k postižení alveolární kosti, která se začne velice rychle resorbovat a vzniká tak nekrotizující ulcerózní parodontitis. [12, 13] Následkem tohoto onemocnění bývají zřezané, chybějící mezizubní papily. V současné době se onemocnění v ekonomicky vyspělých zemích téměř nevyskytuje. Vyskytuje se ovšem u HIV pozitivních pacientů. [12, 13] 5.6 Foetor ex ore Foetor ex ore, jinak také halitosis, je intenzivní zápach, který vychází z dutiny ústní. Bývá příznakem mnoha různých onemocnění, jako například chronické rhinitis, angíny, faryngitis či celkových onemocnění jako diabetes mellitus. Foetor ex ore ovšem také může být důsledkem 33

35 nedostatečné ústní hygieny, kdy dochází k hromadění plaku. Příčinou taktéž mohou být gangrenózní zuby, parodontální kapsy či retence zbytků potravy v kariézních zubech či ortodontickém aparátu. [12] 34

36 6 Zdroje informací o dentální hygieně Informovanost lidí neustále narůstá. Netýká se to pouze oblasti orálního zdraví, ale různých aspektů života. Existence tisku, médií, sociálních sítí, internetu a dalších prostředků usnadňuje proudění informací a přinášení novinek a to i ze zahraničí. V posledních letech také stoupá vlastní zájem lidí, kteří si informace sami zjišťují, ověřují, tvoří si své vlastní názory a zkouší nové věci. Do módy se také dostává zdravý životní styl a sebepéče. Ze všech stran je lidstvo masírováno informacemi, které chtě nechtě vstřebává a následně s nimi nakládá. O stomatologii a dentální hygieně se v poslední době také mluví více. Povědomí a informovanost se zlepšuje, nicméně stále ještě rozhodně nebylo dosaženo optimálních výsledků. Je třeba nadále nechat lidstvo nahlížet do problematiky stomatologie tak, aby z ní nemělo strach, ale naopak v něm budila zájem a smysl pro zodpovědnost. U starších generací bývají problémem špatné zkušenosti a nedůvěra spojené se strachem z ošetření a odkládáním návštěv. U mladých generací dochází ke zvratu, kdy se se zubními lékaři a postupně i dentálními hygienistkami setkávají od dětství již během preventivních prohlídek a díky moderní bezbolestné péči většinou nedochází k vytváření odstrašujících vzpomínek. Již tento fakt přispívá ke kladnějšímu povědomí obyvatel o stomatologii. 6.1 Sociální sítě Sociální sítě jsou v současné době velmi moderní záležitostí. Nejen pro mladé lidi je to prostředek, jak informace získávat, ale také poskytovat. V řadách adolescentů je absolutní minimum jedinců, kteří se na sociálních sítích nepohybují. Sociální sítě samozřejmě nejsou pouze pro adolescenty či mladé lidi, ovšem právě tato skupina lidí je nejzvídavější a nedrží si kontakty pouze v okruhu přátel, které znají z reálného života. Právě proto je poměrně snadné adolescenty přes sociální sítě oslovit. V poslední době je nejvýznamnější sociální sítí, co se týče osvěty a šíření informací v oblasti dentální hygieny Instagram. Uživatel instagramového účtu může být kdokoliv. Jeden člověk, více lidí, či dokonce celé firmy. Obsah, jež uživatel sdílí na svém Instagramu, může být různý. Bývají to věci z osobního života, studijního života či dokonce z pracovního. Současně uživatel 35

37 nemusí prozrazovat svou identitu, tedy jméno či další osobní údaje, někdy dokonce ani obličej. K osvětě o dentální hygieně a stomatologii do jistě míry přispívají instagramové účty stomatologických ordinací či klinik. Větším přínosem jsou ovšem instagramové účty studentů dentální hygieny či zubního lékařství a účty již pracujících hygienistek a lékařů. Obsah příspěvků bývá napůl osobní a pracovní či dokonce pouze pracovní. Hlavním obsahem příspěvků jsou tedy věci, které se týkají dentální hygieny, ať už té profesionální či laické. Majiteli těchto účtů jsou lidé, kteří svou práci, současnou nebo budoucí, berou jako koníček a rozhodli se šířit osvětu jednoduchou a zajímavou cestou. Informace jsou předávány formou fotografií, doplněných písemným komentářem a vysvětlením, dále formou krátkých videí či formou lifestreamu, kdy uživatel ve videu živě komunikuje se svými sledujícími. Lifestreamy mají také různé podoby, dle fantaze a úmyslu uživatele účtu. Většinou je to ovšem zodpovídání dotazů, různé instruktáže či prosté diskuse na určité téma. Instagramové účty týkající se dentální hygieny mají mnohdy tisíce, dokonce i desetitisíce sledujících a osvěta je velice efektivní, jelikož Instagram je pro mnoho lidí místo, kde hledají inspiraci pro osobní růst. Další využívanou sítí k těmto účelům je například Facebook. Sociální sítě jsou ale spíše zdrojem informací pro lidi, kteří již o dentální hygieně někdy slyšeli a chtějí se dozvědět něco více. Dobrovolně si volí sledování těchto příspěvků. Již od počátku tedy mívají k dentální hygieně kladnější vztah a motivaci. Sociální sítě jsou málokdy zdrojem prvních informací a seznámení s oborem dentální hygieny. 6.2 Internetové blogy Internetové blogy na téma dentální hygieny bývají spjaty s instagramovými účty, kdy si uživatel Instagramu založí blog. Obsahují další informace, delší články na různá témata, osobní názory a informace jdou více do hloubky. Uživatelé na Instagramu zmiňují své blogy a dochází tak k větší návštěvnosti. Platí zde to stejné co u Instagramu. Blogy navštěvují lidé, kteří s dentální hygienou mají již nějakou zkušenost. 36

38 6.3 YouTube Dalším zdrojem osvěty a šíření povědomí o dentální hygieně je internetový server YouTube, který slouží pro sdílení videosouborů. Sdílená videa mají různý obsah. Pro dentální hygienu a ovlivňování adolescentů mají ovšem největší význam videa youtuberů a influencerů. Youtubeři jsou lidé, kteří natáčejí videa na YouTube, týkající se různých záležitostí, témat a mají různou podobu. Influencer je osoba, která má vliv a svými názory, myšlenkami, činnostmi a postoji dokáže ovlivňovat a působit na druhé osoby. Youtuber a influencer může být jedna osoba, ale za influencera se považuje spíše někdo, kdo má velké množství, tedy statisíce až miliony, sledujících. Jedná se o veřejně známé osoby, které vůbec nemusí být odborně vzdělány v oblasti dentální hygieny. Šíření povědomí ovšem nastává v okamžiku, kdy youtuber sám jde například na dentální hygienu či začíná ortodontickou léčbu a rozhodne se to zdokumentovat. V tomto okamžiku jeho video z oblasti stomatologie či dentální hygieny vidí statisíce lidí, ve kterých to budí zvědavost, zájem a mnohdy zamyšlení se nad vlastní situací a touhou se zlepšit i v této oblasti. Nevýhodou může být, že youtubeři, ale i influenceři na Instagramu, jež nejsou odborníci z oboru, propagují různé výrobky v rámci spolupráce s firmami. Týká se to i výrobků a produktů určených pro dentální hygienu jako jsou například elektrické kartáčky, zubní pasty nebo dokonce bělící prostředky. Problém je, že tito lidé jsou laici a svým sledujícím v rámci propagace sdělují informace, kterým oni sami věří, ale z odborného hlediska mohou být mylné. Například pod příspěvkem, kde influencer propaguje bělení bez peroxidu, uvádí, že bělení peroxidem vodíku ničí zubní sklovinu. Tento příspěvek si přečtou tisíce či statisíce lidí, kteří této informaci uvěří. Pokud si sledující následně informace neověří u odborníků a raději uvěří influencerovi, zbytečně zastávají mylné názory, které poté případně sami šíří. Youtuberem může samozřejmě být i odborník. Videa, která zde uveřejňují, ovšem většinou bývají spjata s jejich činností na Instagramu a YouTube využívají spíše kvůli možnosti zveřejnit jakkoliv dlouhá videa, což na Instagramu není možné. 37

39 6.4 Média Dalším zdrojem informací bývají média, jako televize či tisk. Tyto zdroje jsou ovšem přínosné spíše pro starší generace. Adolescenti se většinou o tato média příliš nezajímají. 6.5 Zubní lékaři Velmi přínosným zdrojem informací o dentální hygieně jsou zubní lékaři. V ideálním případě by měl zubní lékař pacientovi dentální hygienu doporučit. Pacienti svým lékařům většinou důvěřují a dají na jejich rady. Pokud jim tedy lékař doporučí dentální hygienu, je to většinou pro pacienty známka toho, že dentální hygiena je významná a má smysl i pro ně. Dentální hygienu by zubní lékaři měli doporučovat samozřejmě i adolescentům tak, aby mohla být uplatňována prevence. Obzvláště by poté měli doporučení a informace o dentální hygieně dostávat pacienti, kteří podstupují ortodontickou léčbu. Prvotní informace, kdy lidé poprvé slyší o dentální hygieně, by ideálně měly pocházet od zubních lékařů. 6.6 Přátelé a rodina Velmi významným zdrojem informaci o dentální hygieně mohou být přátelé či rodina. Je zde ovšem nutné si uvědomit, že informace mohou být kladného či záporného rázu. Vnímání lidí je velmi individuální a dojmy z návštěvy stejné hygienistky tak mohou být u dvou lidí různé. Zkušenosti druhých lidí a sdělování dojmů tedy bohužel může být poněkud zkreslené. Ovšem zrovna rodina a přátelé jsou skupiny lidí, kterým věříme a dáváme na jejich zkušenosti. Recenze na dentální hygienu tedy mohou být doporučující čí odrazující. Na to je při práci nutné vždy myslet. Dentální hygiena by vždy měla být prováděna profesionálně, individuálně, vstřícně a pečlivě. Tedy tak, aby se pacient cítil dobře a odcházel s pocitem, že rozhodnutí navštívit dentální hygienu bylo správné. Zážitky z dentální hygieny nekončí odchodem z ordinace, ale pokračují vyprávěním nových zážitků a nabytých vědomostí právě svým rodinným příslušníkům či přátelům. 38

40 Praktická část 7 Cíl praktické části Cílem práce je zjistit povědomí studentů středních škol v Ústí nad Labem o důležitosti dentální hygieny. To znamená zjistit, zda mají informace o základních patologických faktorech a procesech v dutině ústní jako je zubní plak, kámen, parodontitis a jak tyto procesy souvisejí s hygienou dutiny ústní. Dále také zda mají základní informace o dentální hygieně a to jak té profesionální tak laické. Dalším cílem je vytvoření prezentace jakožto podkladu pro přednášky, které budou sloužit ke zvýšení povědomí a předání podstatných informací jednoduchou a přínosnou formou. 7.1 Metodika Informace pro praktickou část byly získávány pomocí dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje 16 otázek, z toho u 2 bylo možné vybrat více odpovědí. Otázky byly pokládány tak, aby se skutečně zjišťovalo povědomí. Nejsou tak uváděny pouze odpovědi ano či ne, ale odpovědi jsou více rozvedené, aby bylo možné si ověřit pravdivost odpovědi a dostat se hlouběji pod povrch. Taktéž se zde nachází otázky typu jak dlouho by se mělo čistit nikoliv jak dlouho čistíte. Povědomí o tom jak by se věci měly dělat je totiž mnohdy jiné, než jak se dělají. Dotazníky byly vytvořeny dvojím způsobem. Prvním způsobem bylo vytvoření dotazníku v programu Microsoft Word a jeho následné vytisknutí. Dotazník byl také vytvořen na internetové stránce Většina dotazníků byla studenty vyplněna v tištěné formě v rámci výuky občanské nauky. Zbytek dotazníků byl vyplněn v elektronické verzi. Odkaz na elektronický dotazník nebyl nikde zveřejňován. K distribuci online dotazníku byli využiti přátelé a známí tak, aby se dotazník skutečně dostal ke studentům středních škol pouze z Ústí nad Labem. 39

41 Do dotazníkového šetření byla zahrnuta obchodní akademie, gymnázium, střední škola zdravotnická, střední odborná škola a střední odborné učiliště. Sběr informací probíhal v termínu od do Vyhodnocování dotazníků Dotazníky vyplněné v tištěné podobě byly následně zpracovatelem přepsány do formy elektronického dotazníku na výše uvedené adrese. Do elektronické podoby byly převedeny z důvodu jednoduššího a přehlednějšího zpracování, vyhodnocení a také z důvodu celistvosti. Dotazník v tištěné podobě vyplnilo 132 respondentů. 2 dotazníky byly vyřazeny z důvodu nevyplnění všech otázek. Dotazník v elektronické podobě vyplňovalo 53 respondentů. 13 z nich dotazník z neznámých důvodů nedokončilo. Použitelných tedy bylo 40 dotazníků. Celkový počet respondentů je Stanovení hypotéz Hypotéza číslo 1: Předpokládám, že alespoň 95 % respondentů o dentální hygieně někdy slyšelo a alespoň 50 % respondentů dentální hygienu někdy absolvovalo. Hypotéza číslo 2: Předpokládám, že alespoň 35 % respondentů má znalosti o škodlivosti a zamezení vzniku zubního plaku, kamene a parodontitis. Hypotéza číslo 3: Předpokládám, že alespoň 60 % respondentů se domnívá, že nemá zánět dásní. Hypotéza číslo 4: Předpokládám, že alespoň 50 % respondentů používá některou mezizubní pomůcku. 40

42 8 Výstupy z dotazníků Otázka číslo 1: Jakou školu studujete? 10% 9% Gymnázium: 15 Obchodní akademii: 82 30% 48% Střední školu zdravotnickou: 6 Střední odbornou školu: 51 Střední odborné učiliště: 18 3% Graf č. 1: Typ školy Z dotazovaných respondentů 9 % studuje gymnázium, nejvíce, tedy 48 % respondentů studuje obchodní akademii, 3 % střední školu zdravotnickou, 30 % respondentů studuje střední odbornou školu a 10 % studuje střední odborné učiliště. 41

43 Otázka č. 2: Jaké je Vaše pohlaví? 38% Muž: 65 62% Žena: 107 Graf č. 2: Pohlaví Z dotazovaných respondentů je většina, tedy 62 % žen. 38 % dotazovaných poté tvoří muži. 42

44 Otázka číslo 3: Slyšel/a jste někdy o dentální hygieně? Pokud ano, tak z jakého zdroje? 1% 12% Ne neslyšel/a: 2 15% Ano, ale zdroj si nepamatuji: 21 30% Ano, od svého zubního lékaře: 89 42% Ano, od svých kamarádů, rodiny či známých: 43 Ano, z televize, novin, internetu - Instagram, YouTube: 17 Graf č. 3: Dentální hygiena Pouze 1 % respondentů nikdy neslyšelo o dentální hygieně. 15 % respondentů o dentální hygieně někdy slyšelo, ale nepamatují si, z jakého zdroje. 42 % respondentů se o dentální hygieně dozvědělo od svého zubního lékaře. Od svých kamarádů, rodiny či známých slyšelo o dentální hygieně 30 % respondentů a z televize, novin či internetu získalo informace 12 % respondentů. Celkově tedy o dentální hygieně slyšelo 99 % respondentů. 43

45 Otázka číslo 4: Byla/a jste někdy na dentální hygieně? 30% 19% Ne a ani o tom neuvažuji: 32 Ne, ale uvažuji o tom: 47 24% 27% Ano, ale pouze jednou: 42 Ano, chodím pravidelně: 51 Graf č. 4: Návštěva dentální hygieny Na dentální hygieně nikdy nebylo a ani o tom neuvažuje 19 % respondentů. 27 % respondentů na dentální hygieně nikdy nebylo, ale uvažují o tom. 24 % respondentů na dentální hygieně bylo, ale pouze jednou a 30 % respondentů navštěvuje dentální hygienistku pravidelně. Na dentální hygieně tedy někdy bylo 54 % respondentů. 44

46 Otázka číslo 5: Myslíte si, že význam dentální hygieny je: 24% Spíše estetický: 42 76% Spíše zdravotní: 130 Graf č. 5: Význam dentální hygieny 24% respondentů považuje přínos dentální hygieny za spíše estetický. 76 % respondentů si myslí, že dentální hygiena má význam spíše zdravotní. 45

47 Otázka číslo 6: Myslíte si, že by pro Vás měla návštěva dentální hygieny přínos? 16% Ano: % Ne: 27 Graf č. 6: Osobní přínos dentální hygieny Až 84 % studentů se domnívá, že by pro ně měla návštěva dentální hygieny přínos. Pouze 16 % studentů se poté domnívá, že by pro ně dentální hygiena přínos neměla. 46

48 Otázka číslo 7: Myslíte si, že máte zánět dásní? 7% 10% Ano: 17 Ne: % Nevím co to je, ale myslím, že nemám: 13 Graf č. 7: Zánět dásní Pouhých 10 % respondentů se domnívá, že má zánět dásní. Celých 83 % respondentů odpovědělo, že se domnívají, že zánět dásní nemají a 7 % odpovědělo, že nevědí co zánět dásní je, ale domnívají se, že ho nemají. Dohromady se tedy celých 90 % respondentů domnívá, že nemají zánět dásní. 47

49 Otázka číslo 8: Myslíte si, že zubní plak může negativně ovlivnit zdraví dutiny ústní? 48% 9% 14% Nevím, o zubním plaku jsem nikdy neslyšel/a: 15 Ne, zubní plak se tvoří přirozeně a je neškodný: 24 29% Ano, plak způsobuje různá onemocnění v dutině ústní: 50 Ano, ale nevím jak: 83 Graf č. 8: Zubní plak Pouze 9 % respondentů o zubním plaku niky neslyšelo. 14 % se domnívá, že zubní plak se tvoří přirozeně a je neškodný. Celkově 77 % respondentů odpovědělo, že zubní plak může negativně ovlivnit zdraví dutiny ústní, 48 % respondentů ovšem neví jak, a pouze 29 % uvedlo odpověď, že zubní plak způsobuje různá onemocnění v dutině ústní. 48

50 Otázka číslo 9: Myslíte si, že lze omezit tvorbu zubního kamene? 14% 5% Nevím, o zubním kameni nic nevím: 25 Ne, zubní kámen se tvoří přirozeně a nelze tomu zabránit: 8 55% 26% Ano, ale nevím jak: 44 Ano, omezit tvorbu zubního kamene lze pravidelným čištěním zubů (domácí péče): 95 Graf č. 9: Zubní kámen 14 % respondentů uvedlo, že nevědí, zda lze omezit tvorbu zubního kamene, jelikož o něm nemají žádné znalosti. 5 % si poté myslí, že zubní kámen se tvoří přirozeně a nelze tomu zabránit. Na otázku týkající se omezení vzniku zubního kamene odpovědělo 81 % respondentů, že tvorbu kamene lze omezit. Že lze omezit tvorbu zubního kamene, ale nevědí jak, uvedlo 26 % respondentů a 55 % uvedlo, že omezit tvorbu zubního kamene lze pravidelným čištěním zubů (domácí péčí). 49

51 Otázka číslo 10: Myslíte si, že lze ovlivnit vznik parodontózy? Nevím, o parodontóze nic nevím: 52 10% Ne, parodontóza je dědičná: 9 34% 30% Ne, parodontózu má každý starý člověk: 2 Ano, ale nevím jak: 34 20% 5% 1% Ano, správnou péčí o dutinu ústní: 58 Ano, používáním past a ústních vod Parodontax a dalších značek: 17 Graf č. 10: Parodontóza Zda lze ovlivnit vznik parodontózy neví 30 % respondentů, jelikož uvedli, že o parodontóze nemají žádné znalosti. 5 % respondentů se domnívá, že parodontóza je dědičná a její vznik nelze ovlivnit. Pouze 1 % se domnívá, že vznik parodontózy nelze ovlivnit, jelikož ji má každý starý člověk. 10 % respondentů uvedlo, že vznik parodontózy lze ovlivnit používáním past a ústních vod Parodontax a jiných značek. Že vznik parodontózy lze ovlivnit, ale nevědí jak, uvedlo 20 % respondentů. Pouhých 34 % respondentů uvedlo, že vznik parodontózy lze ovlivnit správnou péčí o dutinu ústní. Celkem 54 % respondentů se tedy domnívá, že vznik parodontózy ovlivnit lze, ovšem pouze 34 % ví jak. 50

52 Otázka číslo 11: Člověk s fixním ortodontickým aparátem (nesnímatelnými rovnátky) Se potřebuje o zuby starat více než člověk bez rovnátek 5 Se nepotřebuje o zuby starat více než člověk bez rovnátek 31 Není náchylnější k onemocněním dutiny ústní 52 Je náchylnější k onemocněním dutiny ústní Potřebuje více pomůcek k čištění zubů než člověk bez rovnátek (kartáčky ) 7 Nepotřebuje více pomůcek k čištění zubů než člověk bez rovnátek (kartáčky ) Graf č. 11: Ortodontický aparát U této otázky mohli respondenti volit více odpovědí. Ze 172 respondentů 132 uvedlo, že člověk s ortodontickým aparátem se o zuby potřebuje starat více než člověk bez rovnátek. 5 respondentů uvedlo, že důkladnější péče oproti člověku bez rovnátek není nutná. Odpověď, že člověk s rovnátky není náchylnější k onemocněním dutiny ústní, vybralo 31 respondentů a 52 respondentů zvolilo odpověď, že člověk s ortodontickým aparátem je náchylnější k onemocněním dutiny ústní. 143 respondentů odpovědělo, že člověk s ortodontickým aparátem potřebuje k čištění zubů více pomůcek, než člověk bez aparátu a naopak 7 respondentů uvedlo, že více pomůcek není zapotřebí. 51

53 Otázka číslo 12: Jak často by se měly čistit zuby? 0% 2% 20% 3x denně a více: 35 2x denně: 139 1x denně: 0 78% Není třeba čistit každý den: 3 Graf č. 12: Četnost čištění zubů Možnost, že zuby by se měly čistit 3x denně a více zvolilo 20 % respondentů. 78 % respondentů zvolilo možnost, že zuby by se měly čistit 2x denně. Ani jeden respondent se nedomnívá, že zuby by se měly čisti 1x denně a 2 % respondentů se domnívají, že zuby není třeba čistit každý den. 52

54 Otázka číslo 13: Jak dlouho by se měly čistit zuby? 0% 9% 8% Dokud nemám pocit, že jsou hrubé: 0 24% Dokud nemám pocit, že jsou hladké: 14 3 a více minut: 41 59% 2-3 minuty: minuty: 16 Graf č. 13: Délka čištění zubů Nikdo z dotazovaných respondentů nezvolil možnost, že zuby by se měly čistit, dokud nejsou hrubé, naopak 8 % respondentů zvolilo možnost, že zuby by se měly čistit, dokud nejsou hladké. 24 % respondentů se domnívá, že zuby by se měly čistit 3 a více minut, 59 % respondentů zvolilo možnost, že by se mělo čistit 2 3 minuty a pouze 9 % vybralo možnost, že čistit by se mělo 1 2 minuty. 53

55 Otázka číslo 14: Jaké pomůcky používáte k čištění zubů (každý den, maximálně každý 2. den)? Graf č. 14: Dentální pomůcky U této otázky mohli respondenti volit více odpovědí. Ze 172 respondentů 146 používá manuální kartáček a 41 respondentů používá elektrický kartáček. Používání mezizubního kartáčku uvedlo 53 respondentů. Zubní nit používá 41 respondentů a flosspic pouze 3. Jednosvazkový kartáček používá 18 respondentů a ústní sprchu 34 respondentů. Pouze 4 používají airfloss. Někteří respondenti používají více mezizubních pomůcek a kartáčků. Žádnou mezizubní pomůcku nepoužívá 79 respondentů. Alespoň nějakou mezizubní pomůcku tedy používá 93 respondentů. Vyhodnocování odpovědí respondentů, kteří nepoužívají žádnou mezizubní pomůcku, bylo u tištěné formy dotazníků provedeno čárkovací metodou. To znamená, že za každý dotazník, kde nebyla vyplněna žádná mezizubní pomůcka, byla zaznamenána čárka. U elektronických dotazníků není možnost shlédnout jednotlivé dotazníky, ale přístupné jsou pouze konečné výsledky. Z toho důvodu byla do elektronického dotazníku přidána žádost, aby respondenti, kteří nevyplnili žádnou mezizubní pomůcku, napsali do poznámky slovo ne. 54

56 Otázka číslo 15: Na technice čištění zubů 7% Nezáleží, hlavní je čistit: 12 Záleží: % Graf č. 15: Technika čištění Pouze 7 % respondentů se domnívá, že na technice čištění zubů nezáleží. Že je technika důležitá se domnívá 93 % respondentů. 55

57 Otázka číslo 16: Každodenní péče o dutinu ústní je pro mě 1% 5% Běžná a důležitá, proto ji pečlivě dodržuji: % Běžná, ale není pro mě důležitá: 35 73% Nepodstatná, proto ji příliš nedodržuji: 9 Nepodstatná, jednou za půl roku stačí navštívit dentální hygienistku, která se o vše postará: 2 Graf č. 16: Důležitost péče Pro 73 % respondentů je každodenní péče o dutinu ústní běžná a důležitá, proto ji pečlivě dodržují. Pro 21 % je běžná, ale není důležitá. Pro 5 % je nepodstatná, a proto ji příliš nedodržují a pro 1 % je nepodstatná a domnívají se, že jednou za půl roku stačí navštívit dentální hygienistku, která se o vše postará. 56

58 9 Diskuse Vyhodnocení předem stanovených hypotéz: Hypotéza číslo. 1: Předpokládám, že alespoň 95 % respondentů o dentální hygieně někdy slyšelo a alespoň 50 % respondentů dentální hygienu někdy absolvovalo. Z dotazníkového šetření, konkrétně z otázky číslo 3 vyplynulo, že o dentální hygieně někdy slyšelo 99 % respondentů. Z otázky číslo 4 jsem se poté dozvěděla, že na dentální hygieně někdy bylo 54 % respondentů a z celkového počtu jich 30 % dentální hygienistku navštěvuje pravidelně. Takto nízké procento pravidelných návštěvníků dentální hygieny je překvapivé zejména v souvislosti s otázkou číslo 6, kdy 84 % respondentů uvedlo, že se domnívají, že by pro ně měla návštěva dentální hygieny význam. V otázce číslo 5 uvedlo 24 % respondentů, že se domnívají, že dentální hygiena má přínos spíše estetický, zbytek, tedy 76 % uvedlo, že význam dentální hygieny je spíše zdravotní. Dále také 73 % respondentů uvedlo, že každodenní péče je pro ně důležitá a proto ji pečlivě dodržují. Tato hypotéza se mi potvrdila Hypotéza číslo. 2: Předpokládám, že alespoň 35 % respondentů má znalosti o škodlivosti a zamezení vzniku zubního plaku, kamene a parodontitis. Na otázku číslo 8 týkající se škodlivosti zubního plaku celkově 77 % respondentů odpovědělo, že zubní plak může negativně ovlivnit zdraví dutiny ústní, 48 % respondentů ovšem neví jak, a pouze 29 % uvedlo odpověď, že zubní plak způsobuje různá onemocnění v dutině ústní. Na otázku číslo 9 týkající se omezení vzniku zubního kamene odpovědělo 81 % respondentů, že tvorbu kamene lze omezit. Z toho 26 % respondentů uvedlo, že omezit tvorbu zubního kamene lze, ale nevědí jak a 55 % uvedlo, že omezit tvorbu zubního kamene zle pravidelným čištěním zubů (domácí péčí). 57

59 Na otázku číslo 10 týkající se zamezení vzniku parodontózy 10 % respondentů uvedlo, že vznik parodontózy lze ovlivnit používáním past a ústních vod Parodontax a jiných značek. Že vznik parodontózy lze ovlivnit, ale nevědí jak, uvedlo 20 % respondentů. Pouhých 34 % respondentů uvedlo, že vznik parodontózy lze ovlivnit správnou péčí o dutinu ústní. Celkem 54 % respondentů se tedy domnívá, že vznik parodontózy ovlivnit lze, ovšem pouze 34 % ví jak. Hranici stanovených 35 % splňuje pouze otázka týkající se zamezení vzniku zubního kamene, kde správné znalosti mělo 55 % respondentů. Znalosti o škodlivosti zubního plaku mělo pouze 29 % respondentů a znalosti o ovlivnění vzniku parodontózy mělo 34 % respondentů. Tato hypotéza se mi nepotvrdila Hypotéza číslo. 3: Předpokládám, že alespoň 60 % respondentů se domnívá, že nemá zánět dásní. Na otázku číslo 7, tedy zda se respondenti domnívají, že mají zánět dásní, celých 83 % respondentů odpovědělo, že si myslí, že zánět dásní nemají. Ze 172 respondentů 7 % uznalo, že nevědí, co zánět dásní je, i tak se ale domnívají, že zánětem dásní netrpí. Celkově se tedy 90 % respondentů domnívá, že zánět dásní nemají. Tato otázka taktéž souvisí s otázkami číslo 4 a 14. Až 90 % respondentů se domnívá, že nemá zánět dásní, ovšem pouze 54 % respondentů někdy bylo na dentální hygieně a pouze 30 % všech respondentů chodí na dentální hygienu pravidelně. 54 % respondentů používá alespoň nějakou mezizubní pomůcku. 73 % respondentů v otázce číslo 16 uvedlo, že každodenní péče o dutinu ústní je pro ně důležitá a proto ji pečlivě dodržují. Tato hypotéza se mi potvrdila 58

60 Hypotéza číslo. 4: Předpokládám, že alespoň 50 % respondentů používá některou mezizubní pomůcku. Používání mezizubního kartáčku uvedlo 53 respondentů. Zubní nit používá 41 respondentů a flosspic pouze 3. Ústní sprchu uvedlo 34 respondentů a pouze 4 používají airfloss. Někteří respondenti používají kombinaci více mezizubních pomůcek najednou. Žádnou mezizubní pomůcku nepoužívá 79 respondentů. Alespoň nějakou mezizubní pomůcku tedy používá 93 respondentů, což je 54 %. Z otázky číslo 4 víme, že na dentální hygieně někdy bylo 54 % respondentů. Nelze ovšem předpokládat, že těch 54 % respondentů, jež bylo na dentální hygieně, je těch 54 % respondentů, kteří používají mezizubní pomůcky. S největší pravděpodobností jde pouze o náhodnou shodu. Z vlastních zkušeností je známo, že mnozí pacienti, i když chodí na dentální hygienu, tak mezizubní pomůcky stejně odmítají a mnohdy naopak mezizubní pomůcky používají i lidé, kteří nikdy na dentální hygieně nebyli. Nabízí se tedy otázka, kolik z 54 % respondentů má mezizubní pomůcky vybrány tak, aby byly efektivní, a kolik z nich je skutečně používá pravidelně a správně. Celkově se ovšem 90 % respondentů domnívá, že nemá zánět dásní. Tato hypotéza se mi potvrdila Otázky z dotazníku, jež nebyly použity pro vyhodnocení hypotéz, byly v dotazníku položeny k dotvoření celkové představy o povědomí studentů o základních principech dentální hygieny a o problematice týkající se především adolescentů. 59

61 Závěr Cílem práce bylo zjistit povědomí studentů středních škol o důležitosti dentální hygieny a vytvořit prezentaci, která bude podkladem pro přednášky, jejichž cílem je toto povědomí zvýšit. První cíl byl splněn a druhý také, i když pouze částečně. Prezentace byla vytvořena a je součástí této práce. Přednáška byla prozatím uvedena pouze v jedné studijní skupině (24 studentů). Uskutečnění dalších přednášek bylo z organizačních důvodů velice složité a přesouvají se na příští školní rok, kdy budou zařazeny například do výuky občanské nauky. Informace byly od studentů získávány formou dotazníkového šetření. Dle informací získaných z dotazníků se mi tři ze čtyř hypotéz potvrdily. Odpovědi na jednotlivé otázky pro mě byly zajímavé nejen z hlediska vypracování absolventské práce, ale i z hlediska toho, co pro mě bude v budoucnu důležité během motivace a instruktáže zdůrazňovat. Výsledky mnoha otázek mě překvapily, některé pozitivně a některé negativně. Na základně dotazníkového šetření informovanost adolescentů v Ústí nad Labem osobně neshledávám jako uspokojivou, a to i u těch, kteří již na dentální hygieně někdy byli. U nich je třeba zamyslet se nad tím, jak kvalitní motivace a instruktáž jim byla předvedena. Jsem si vědoma skutečnosti, že informovanost obyvatel Ústí nad Labem nemohu zobecňovat a vztahovat na celý Ústecký kraj. Předpokládám ovšem, že povědomí o dentální hygieně by v ostatních městech kraje bylo shodné či dokonce nižší než v krajském městě. Jako nevýhodu dotazníkového šetření shledávám nemožnost ověřit si upřímnost odpovědí respondentů a bohužel se domnívám, že mnohdy skutečně neodpovídali zcela upřímně. Velice by mě nyní zajímalo porovnání povědomí o dentální hygieně nejen s dalšími, většími městy či kraji, ale především s hlavním městem Prahou, kde informovanost předpokládám nejvyšší. Vytvořenou prezentaci mám v plánu v budoucnu využít pro vzdělávání adolescentů v Ústeckém kraji, kam se po ukončení studia plánuji vrátit. Velice doufám v to, že povědomí o důležitosti dentální hygieny se bude zlepšovat a potěšilo by mě, kdyby to bylo i mou zásluhou. 60

62 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knižní publikace: [1] KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, Sestra (Grada) s. ISBN [2] MACEK, Petr. Adolescence. Vyd. 2., upr. Praha: Portál, ISBN [3] ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. nezm. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN [4] KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. rozš. vyd. Praha: Galén, c s. ISBN [5] SLEZÁK, Radovan. Praktická parodontologie. Praha: Quintessenz, Quintessenz bibliothek. ISBN [6] SLEZÁK, Radovan. Preklinická parodontologie. Hradec Králové: Nucleus HK, Edice zubního lékařství. ISBN [7] BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. [1. vyd.]. Přeložil Miloš PRAUS. Praha: Quintessenz, ISBN [8] SLOVÁKOVÁ, Martina, Retenční místa pro plak, inhibice zubního mikrobiálního plaku, Všeobecné zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6, říjen [9] SLOVÁKOVÁ, Martina, Zubní kámen a OZK (scaler a kyreta), Všeobecné zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6, listopad

63 [10] MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky. Praha: Grada Publishing, ISBN [11] SLEZÁK, Radovan a Ivo DŘÍZHAL. Atlas chorob ústní sliznice. Praha: Quintessenz, s. ISBN [12] ANDRLOVÁ, Eva, Vyšetření akutních stavů parodontu a sliznic v praxi dentálního hygienika, Preventivní zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6, listopad 2017 [13] IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ, Lydie a Antonín FASSMANN. Repetitorium onemocnění sliznice ústní dutiny: (vybrané kapitoly). Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN X. [14] MARUŠANOVÁ, Markéta, Orální zdraví a prevence ve stomatologii, Preventivní zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6, březen 2019 [15] MATĚJKOVÁ, Marcela, Úvod do patologie, Patologie. [přednáška]. Praha: VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6, září 2017 [16] ŠKACH, Miroslav. Základy parodontologie: učebnice pro lékařské fakulty pro studující stomatologie. Praha: Avicenum, Internetové zdroje: [17] STAROSTA PH. D., doc. MUDr. Martin. Agresivní parodontitis [online] [cit ]. Dostupné z: [18] STAROSTA PH. D., doc. MUDr. Martin. Chronická parodontitis [online] [cit ]. Dostupné z: uniqueidmrrwsbk196fnf8- jvuh4elmavc_29gcmt82r7nhmxwudywwcw3qgqq/?serp=1 62

64 [19] Hygienistky, obor dentální hygieny a jak to vlastně začalo [online], Hygienistky 2015 [cit ]. Dostupné z: [20] Období adolescence [online], Psychotesty 2015 [cit ]. Dostupné z: [21] Ústecký kraj [online], Wikipedie 2018 [cit ]. Dostupné z: [22] Historie a současnost Ústeckého kraje [online], Ústecký kraj 2014 [cit ]. Dostupné z: 63

65 Seznam obrázků Obrázek 1: Plak obarvený plakovým detektorem Obrázek 2: Plak v distálních úsecích obarvený plakovým detektorem Obrázek 3: Plakem podmíněná gingivitis

66 Seznam grafů Graf č. 1: Typ školy Graf č. 2: Pohlaví Graf č. 3: Dentální hygiena Graf č. 4: Návštěva dentální hygieny Graf č. 5: Význam dentální hygieny Graf č. 6: Osobní přínos dentální hygieny Graf č. 7: Zánět dásní Graf č. 8: Zubní plak Graf č. 9: Zubní kámen Graf č. 10: Parodontóza Graf č. 11: Ortodontický aparát Graf č. 12: Četnost čištění zubů Graf č. 13: Délka čištění zubů Graf č. 14: Dentální pomůcky Graf č. 15: Technika čištění Graf č. 16: Důležitost péče

67 Seznam příloh Příloha 1: Dotazník...67 Příloha 2: Prezentace 70 66

68 Přílohy Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Štěpánka Borusíková a jsem studentkou 3. ročníku oboru Diplomovaná dentální hygienistka na Vyšší odborné škole zdravotnické na Alšově nábřeží v Praze. Žádám Vás o vyplnění dotazníku, který bude použit jako podklad k vypracování absolventské práce na téma Povědomí obyvatel Ústeckého kraje o důležitosti dentální hygieny. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou uvedeny pouze v absolventské práci. Děkuji za Váš čas a ochotu. Vaše odpovědi prosím zakroužkujte 1. Jakou školu studujete? (vyberte 1 odpověď) Gymnázium Obchodní akademii Střední školu zdravotnickou Střední odbornou školu Střední odborné učiliště 2. Jaké je Vaše pohlaví? (vyberte 1 odpověď) Muž Žena 3. Slyšel/a jste někdy o dentální hygieně? Pokud ano, tak z jakého zdroje? (vyberte 1 odpověď) Ne neslyšel/a Ano, ale zdroj si nepamatuji Ano, od svého zubního lékaře Ano, od svých kamarádů, rodiny či známých Ano, z televize, novin, internetu Instagram, YouTube 4. Byl/a jste někdy na dentální hygieně? (vyberte 1 odpověď) Ne a ani o tom neuvažuji Ne, ale uvažuji o tom Ano, ale pouze jednou Ano, chodím pravidelně 5. Myslíte si, že význam dentální hygieny je: (vyberte 1 odpověď) Spíše estetický Spíše zdravotní 6. Myslíte se, že by pro Vás měla návštěva dentální hygieny přínos? (vyberte 1 odpověď) Ano Ne 67

69 7. Myslíte si, že máte zánět dásní? (vyberte 1 odpověď) Ano Ne Nevím co to je, ale myslím, že nemám 8. Myslíte si, že zubní plak může negativně ovlivnit zdraví dutiny ústní? (vyberte 1 odpověď) Nevím, o zubním plaku jsem nikdy neslyšel/a Ne, zubní plak se tvoří přirozeně a je neškodný Ano, ale nevím jak Ano, plak způsobuje různá onemocnění v dutině ústní 9. Myslíte si, že lze omezit tvorbu zubního kamene? (vyberte 1 odpověď) Nevím, o zubním kameni nic nevím Ne, zubní kámen se tvoří přirozeně a nelze tomu zabránit Ano, ale nevím jak Ano, omezit tvorbu zubního kamene lze pravidelným čištěním zubů (domácí péče) 10. Myslíte si, že lze ovlivnit vznik parodontózy? (vyberte 1 odpověď) Nevím, o parodontóze nic nevím Ne, parodontóza je dědičná Ne, parodontózu má každý starý člověk Ano, ale nevím jak Ano, správnou péčí o dutinu ústní Ano, používáním past a ústních vod Parodontax a jiných značek 11. Člověk s ortodontickým aparátem (= rovnátky) (VÍCE možných odpovědí) Se potřebuje o zuby starat více než člověk bez rovnátek Se NEpotřebuje o zuby starat více než člověk bez rovnátek Není náchylnější k onemocněním dutiny ústní Je náchylnější k onemocněním dutiny ústní Potřebuje více pomůcek k čištění zubů než člověk bez rovnátek (kartáčky ) NEpotřebuje více pomůcek k čištění zubů než člověk bez rovnátek (kartáčky ) 12. Jak často by se měly čistit zuby (vyberte 1 odpověď) 3x denně a více 2x denně 1x denně Není třeba čistit každý den 13. Jak dlouho by se měly čistit zuby (vyberte 1 odpověď) Dokud nemám pocit, že jsou hrubé Dokud nemám pocit, že jsou hladké 3 a více minut 2-3 minuty 1-2 minuty 68

70 14. Jaké pomůcky používáte k čištění zubů (každý den, maximálně každý 2. den) (VÍCE možných odpovědí) Kartáček Elektrický kartáček Mezizubní kartáček Zubní nit Flosspic Jednosvazkový kartáček (= sólo kartáček) Ústní sprchu Airfloss 15. Na technice čištění zubů... (vyberte 1 odpověď) NEzáleží, hlavní je čistit Záleží 16. Každodenní péče o dutinu ústní je pro mě (vyberte 1 odpověď) Běžná a důležitá, proto ji pečlivě dodržuji Běžná, ale NENÍ pro mě důležitá Nepodstatná, proto ji příliš nedodržuji Nepodstatná, jednou za půl roku stačí navštívit dentální hygienistku, která se o vše postará 69

71 Příloha 2: Prezentace Snímek 1 Snímek 2 Snímek 3 70

72 Snímek 4 Snímek 5 Snímek 6 71

73 Snímek 7 Snímek 8 Snímek 9 72

74 Snímek 10 Snímek 11 Snímek 12 73

75 Snímek 13 Snímek 14 Snímek 15 74

76 Snímek 16 Snímek 17 Snímek 18 75

77 Snímek 19 Snímek 20 76