SKOT 16. kdy se tvoří mléčná žláza a kdy funguje 1. masná plemena skotu 17. popsat proces dojení 2. mléčná plemena skotu

Transkript

1 SKOT. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické bílomodré, charolais, masný siementál, limousine, piemontese, blonde d aquitane, galoway, salers - obdélníkový tvar těla, širší hřbet, výrazně osvalená bedra, plec a kýta, silnější konč. 2. mléčná plemena skotu holštýnsko-frízský skot, jersey, ayshire, - lichoběžníkový tvar těla, veliké vemeno, silně žlaznaté vemeno, šikmé uložení žeb. 3. kombinovaná plemena skotu slovenský, rakouský, český strakatý skot, brown swiss, montbeliarde 4. hobby plemena skotu (pro zušlechtění krajiny) skotský náhorní skot (highland), galloway, salers 5. masná plemena skotu chovaná u nás belgické modré, charolais, aberdeen angus, masný simentál, hereford, limousine 6. plemena skotu s velkým tělesným rámcem holštýnsko-fríský skot, montbeliarde, charolais, blonde d aquitane, salers, brownswiss (střední až velký), český strakatý skot (stř. až velký), masný siementál (stř. až velký) 7. plemena skotu se středním tělesným rámcem ayshire, hereford, aberdeen angus, limousin,belgické bílomodré, piemontese, gasconne 8. plemena skotu s malým tělesným rámcem jersey, galloway, highland 9. extenzivní plemena skotu a. je po většinu roku chované venku na pastvě b. nemá takové přírůstky jako krávy v intenzivním chovu c. výhody - větší odolnost, venku menší množství chorob a nemocí, lepší dýchací soustava, menší náklady d. jsou to highland, galloway, salers 0. dojnost, dojivost, dojitelnost, mléčnost dojnost - schopnost samice produkovat mléko ve větším množství, než jsou nároky mláděte dojivost - množství nadojeného mléka za určitý časový interval dojitelnost - schopnost samice při dojení uvolňovat mléko určitou rychlostí mléčnost - produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat. druhy mléka a. podle zralosti - nezralé (mlezivo), aberantní (nenavazuje na předchozí graviditu a neslouží k výživě mláďat - samčí, panenské), zralé (z plné produkce) b. podle zastoupení hlavní bílkoviny kaseinová (přežvýkavci), albuminová(býložravic) 2. složení mléka a. voda 87,5 % b. sušina 2,5 % tuk 3,8% bílkoviny 3,3% 80 % z bílkovin = kasein laktóza 4,7% minerální látky 0,7 % 3. vliv na složení mléka krmivo (tuk, energie, bílkoviny, vláknina v KD) plemeno technika chovu, způsob dojení stádium laktace 4. složení mleziva a. voda 75 % b. sušina 25 % tuk 5,4 % bílkoviny 5,0 % laktóza 3 % minerální látka,2 % 5. význam mleziva - potrava pro tele - pasivní imunita mláděte (ochrana telete před bakteriemi) 6. kdy se tvoří mléčná žláza a kdy funguje a. vzniká již v raném embryonálním vývoji (4-6 týdnů po oplození) b. začíná fungovat při. otelení 7. popsat proces dojení - oddojení prvních střiků - očištění vemene (omytí, osušení) - masáž vemene (cca minuta) hormon oxytocin kráva spouští mléko (doba působení 5-7 minut) - dezinfekce struků 8. hormony ovlivňující dojení: oxytocin stahy tělní svaloviny, adrenalin stah krevních cév 9. množství krve potřebné na tvorbu l mléka - až 650 litrů 20. ejekce - vylučování mléka 2. co to jsou somatické buňky, kolik obsahuje mléčná žláza a jaká je hranice pro zatřiďování mléka = buňky z epitelu mléčné žlázy a leukocyty, jsou stálou součástí mléčné žlázy, počet somatických buněk udává zdravotní stav mléčné žlázy - jejich počet ve zdravé mléčné žláze je do na ml mléka, zvýšení tohoto počtu znamená onemocnění mléčné žlázy (mastitidy) 22. proč se sledují somatické buňky - kvůli mastitidě, udává zdravotní stav mléčné žlázy 23. kyselost mléka - určovaná množstvím organických kyselin (hlavně kyseliny mléčné), univers.látek a bílkovin vyjadřuje se pomocí SH a je 6,2-7,7 SH 24. laktace - od otelení do zaprahnutí 25. normovaná laktace dní 26. normální laktace 250 dní s min. užitkovostí 2000 kg mléka 27. nenormální laktace - nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného mléka za toto období - pod 250 dní a pod produkce 2 tis. kg 28. zkrácená laktace normální laktace přepočítaná na prvních 00 nebo na prvních 200 dnů laktace 29. co je to index perzistence laktace a. procentický poměr užitkovosti za druhých 00 dnů laktace k užitkovosti za prvních 00 dnů laktace, jeho hodnota posuzuje průběh laktace 80-89,9 velmi dobrý -> laktační křivka plochá pomocí laktační křivky 70-79,9 dobrý -> laktační křivka normální 30. období "stání na sucho" - období 2 měsíce před otelením (min. 6 týdnů), regenerace mléčné žlázy a příprava na porod a poporodní období (nárůst hmotnosti), volné ustájení, kráva se nedojí 3. typy dojíren - rybinová, tandemová, paralelní, rotační, trigonová, polygonová 32. co se děje s mlékem po nadojeni - filtruje se zchlazuje se (za min. pod 0 stupňů) uchovávání v mléčnici 33. význam chovu skotu hl. a nejvýznam. odvětví zem. výroby, uzavřený komplex s vazbami na ostatní odvětví zem. výroby, hlavně rostlinné výr., nejnároéčnější na investice a spotřebu živé práce 34. inhibiční látky - dezinfekce, antibiotika, pesticidy (test na inhibiční látky musí být negativní) 35. kontrola užitkovosti mléka (kdo ji provádí a co zjišťuje) - zjišťování dojivosti - obsah bílkovin obsah tuku, příp. dalších mléčných složek - ukazatele kvality mléka (SB) užitkovost za kontrolní období, za normovanou laktaci (305 dní) metody A - provádí pověřený pracovník oprávněné organizace; formy: B - provádí chovatel ve spolupráci s pověřeným pracovníkem oprávněné organizace F - provádí chovatel (zjišťuje se pouze nádoj) 36. metody KD (kontroly dědičnosti) mléčných vlastností cílem je stanovení plemenné hodnoty býka; provádíme na potomstvu sledovaného býka; srovnává se matka x dcera, vrstevnice, CC test, BLUP 37. co je mléčnice, kdy se může dát mléko do mlékárny 2

2 a. mléčnice je místnost, kde se skladuje mléko b. mléko od krávy po 5. dnu laktace (už není mlezivem) 38. pasterace (jaký druh, proč) - jedná se o zahřátí mléka na takovou teplotu a po takovou dobu, které postačuji k usmrcení většiny choroboplodných bakterií a vegetativních forem mikroorganismů 39. nízká dlouhodobá pasterizace = C na dobu minut 40. šetrná krátkodobá pasterizace = 7-74 C na dobu 5-20 sekund 4. vysoká mžiková pasterizace = nad 85 C na dobu 5-20 sekund 42. zpeněžování mléka (obsah tuku a bílkovin) - barva, konzistence, chuť, vůně, vzhled, a. obsah složek mléka: obsah tuku (33 g/l), obsah bílkovin (min. 3,4 %), bod mrznutí (-0,55 C), b. obsah somatických buněk max v ml; nesmí obsahovat: mechanické nečistoty,inhibiční látky, Coli bakterie, celkový počty mikroorganismů (CPM) v urč. normě, kyselost mléka 6,2-7,7 SH 43. březost krávy 285 dní 44. mezidobí - období od porodu do porodu, ideál 365 dní 45. servis perioda - počet dnů od otelení do následujícího zabřeznutí 46. inseminace - řízený způsob reprodukce zvířat, spočívající v odběru, hodnocení ejakulátu, zhotovení inseminační dávky a její zapravení do pohlavních orgánů samice 47. reinseminace - opakovaná inseminace v téže říji, ID téhož býka 48. inseminační interval první inseminace po otelení 49. inseminační index - počet inseminací potřebných k zabřeznutí, 50. plodnost u krav a býků ovlivněno 20 % dědičně, 80 % vnějším prostředím (způsob chovu a ustájení, klimatické podmínky, ) a. u krav - schopnost mít pravid. cyklus, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá a životaschopná mláďata (ovogeneze = tvorba vajíček) b. u býků = kvantita a kvalita ejakulátu (objem, koncentrace spermií, přežitelnost spermií, výskyt patologických spermií); spermiogeneze = tvorba spermií 5. plodnost krav a. zabřezávaní po. inseminaci: jalovice 70% (velmi dobré), krávy nad 60% (velmi dobré) b. inseminační interval: 6-75 dní (výborné), dní (vyhovující) c. servis perioda: 8-95 dní (výborné), (vyhovující); (v ČR 00 dní) d. inseminační index: do,2 (výborné), do,5 (velmi dobré),,6-,8 (dobré) e. mezidobí nejlépe do 365 (max. však 400 dní) f. životnost vajíčka: hodin g. první říje po porodu 2 (42) dnů h. první inseminace po porodu 60 dní i. involuce dělohy do 35 dní 52. ukazatelé plodnosti: věk při. zapuštění (5 8 měsíců), při. otelení (24 25 měsíců), inseminační interval, SP, inseminační index, březost po. inseminaci + po všech inseminací, délka březosti 53. kdy nastává pohlavní dospělost u skotu a jak se projevuje měsíc - tvorba zralých a oplození skchopných gamet - morfologické a funkční změny pohlavních orgánů - vývin sekundárních pohlavních znaků - změny v chování zvířat 54. kdy nastává chovatelská dospělost u skotu + váha jalovic při. zapuštění a. věk, kdy je zvíře používané k chovu b. jalovice 6-8 měsíců, kg c. býk 2-4 měsíců pro AI, 4-6 měsíců pro PP 55. pohlavní ústrojí býka varlata tvorba spermií nadvarlata sběrač a zásobárna spremií chámovody spojnice nadvarlete a močové trubice přídatné pohlavní žlázy pohlavní úd pyj (koře, tělo, žalud) 56. ovariální cyklus u skotu a. cyklické změny ve vaječníku v plodném věku b. ovariální cyklus zahrnuje vyzrávání folikulu, ovulaci a vznik žlutého tělíska c. délka 8-24 dnů 57. popis říjového cyklu a. období před říjí - proestrus - 3 dny b. regrese žlutého tělíska, kontrakce dělohy, otok vulvy, zarudnutí a zvlhnutí pochvy, neklid - skáče na jiné plemenice c. období říje - estrus - 2 až 24 hodin d. období po říji metestrus e. období pohlavního klidu - diestrus 58. kde dochází k oplození vajíčka u skotu - v nálevce vejcovodu 59. váha a věk krávy při prvním otelení měsíců, 2/3 z hmotnosti v dospělosti 60. jaké hormony uvolňuje vaječník u skotu - progesteron, estrogeny, androgeny 6. počet inseminačních dávek z jednoho odběru býka biotechnická reprodukce u skotu (biotechnické metody reprodukce krav) - inseminace = ve zvoleném čase, opakovat po sobě v 3-6ti hodinách - embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy - synchronizace = pro přenos embrya je nutný stejný cyklus 63. jak se provádí raná diagnóza březosti u skotu - nepřebíhání - progesteronový test (v mléce nebo plazmě) - sonografické vyšetření - rektální palpace 64. synchronizace říje u skotu (jak se provádí a k čemu je) - synchronizace říje u skotu je záměrné vyvolání říje a ovulace u skupiny samic v jednom termínu s cílem dosáhnout turnusového zapouštění plemenic a omezit problematiku detekce říje 65. hmotnost telete při narození kg (cca 35 kg), masný skot kg 66. ošetření telete po narození odstranění, odsátí hlenů nozder a tlamičky, rozdýchání telátka, vytření do sucha, ošetření pupku -> desinfekce, napojení telátka, oznašení ušní známkou, přesun do individ. boxu 67. výtěžnost u kombinovaných plemen skotu % 68. zpeněžování masa u prasete a skotu a. podle zmasilosti - 6 tříd (SEUROP) b. podle protučnělosti - 5 tříd (číslice) c. podle skupiny skotu TE = tele MS = mladý skot A = mladý býk B = býk C = volek 69. DFD - vada masa a. suché, tmavé, tuhé, vysoké ph= 6,2 - na základě svalové práce dochází k odčerpání glykogenu a ke kyslíkovému dluhu, maso po porážce tmavé a lepkavé, rychle se kazí a rychle podléhá bakteriálnímu rozkladu b. příčinou je hlavně stres 70. trávení skotu - dutina ústní, hltan, jícen, bachor (zde je potrava pouze shromažďována, nepracuje, pokud není zaplněn alespoň z poloviny), čepec. V čepci a bachoru probíhá fermentace potravy činností mikroorganismů a zčásti se zde vstřebává. Pak jde zpět do dutiny ústní, kde je opět přežvýkána, odtud putuje zpět do žaludku, ale vynechá bachor a čepec (čepcojícnový sklad) a jde do knihy a pak do slezu (knihoslezovým otvorem). Ve slezu je HCI a enzymy (denaturace bílkovin) 7. kategorie skotu - co je tele, jalovice, zástavový skot, vysokobřezí plemenice, prvotelka, kráva tele - mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců jalovice - mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení (24-27 měs.) zástavový skot - mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu 3 4

3 vysokobřezí plemenice - je kráva či jalovice ve druhé polovině březosti (nad 7. mes. březosti) prvotelka - kráva v období od prvního do druhého otelení kráva - plemenice alespoň jednou otelená dojnice prvotelky a krávy na 2. a vyšší laktaci (od porodu do 2-2,5 let) 72. vhodné technologie při vazném ustájení a. prostor pro příjem krmiva = dobrá dosažitelnost + dno žlabu 0-5 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm b. vázací zařízení = nesmí zvíře omezovat při vstávání krátké: cm, střední: cm, dlouhé: 270 a více cm c. stání = krátké, střední, dlouhé, šířka cca 5 cm, stelivové, bezstelivové typy ustájení telat a. v mlezivovém období vždy individuálně (nemoci); např. venkovní individuální boxy b. v mléčném období - vzdušný odchov ve venkovních individuálních boxech (VIB); dřevěné x plastové boudičky - v teletnících (individuálně x skupinově) c. v rostlinném období - venkovní skupinové boxy (VSB) - přístřešky - zateplené stáje 74. jak se chovají jalovice volné ustájení jako u dojnic a) bezstelivové volné boxové b) stelivové kvalitní sláma 75. u jakého typu skotu se používá pádové lože a kolik % může být max. sklon (u které kategorie skotu je spád do jímky a kolik %) a. jalovice, dojnice a skot na výkrm (kotcové ustájení) 6-8 %, při vazném 2,5-3 % 76. čím krmíme telata v mléčném období mlezivo, mléčné krmné směsi; dostatečný přísun vody, pravidelnost! 77. délka rostlinného období telat od odstavu do 6. měs. věku 78. odstav telat masného plemene (kdy) měsíc 79. kauterizace - odrohování el. nebo plynovou cestou (tj. vypálení tekutým dusíkem - rána se zahojí) 80. proč se provádí odrohování u skotu a jakými metodami a. kvůli ohrožení chovatele i vrstevníků, kvůli snížení rizika zranění, bezpečnost práce b. telata: chemicky (ve 4ti dnech věku vypálení), kautery el. nebo plynové (-2 měs. věku) c. dospělý skot: embryotomická pilka bolestivé, speciální pilka 8. co zjistíš z ušní známky skotu - zemi, kraj, číslo skotu 82. lineární popis (využití u skotu) a. slouží ke zhodnocení exteriéru zvířat - popisuje stupeň vývinu znaku mezi dvěma biologickými extrémy -> - 9 (např. postoj zadních končetin...) 83. popiš plemeno ČESTR (české strakaté) a. barva - červenobílá, žlutobílá b. střední až velký tělesný rámec, kráva cm, býk cm c. váha - kráva kg, býk kg d. mléčná užitkovost - produkce mléka kg/laktaci obsah tuku 4-4,5 % obsah bílkovin 3,5 % e. přírůstek ve výkrmu -,2 -,4 kg/kus/den 84. popiš plemeno hereford v r. 976 dovezen z VB nejrozšířenější, v ČR asi ks k nám dovezen jako dominantně bezrohý, nyní s rohama velmi rané plemeno střední tělesný rámec, kráva 35 cm, býk 550 kg barva srsti celoplášťově červenohnědá, hlava, ocas a spodní části bílé, a. bílá skvrna přes kohoutek masná užitkovost výkrm max. do 500 kg jatečná výtěžnost 60% přírůstek -,2 kg v ČR se chovají většinou čistokrevně 85. popiš plemeno charolais rohaté či bezrohé velký tělesný rámec, největší a nejtěžší, výška - kráva nad 40 cm, býk 50 cm barva srsti bílá či smetanově žlutá, váha - kráva kg, býk kg masná užitkovost výkrm trvá do 8 měsíců do 800 kg jatečná výtěžnost 68 % přírůstek,5-2 kg problematický porod (klešťový či císařský řez - velká telata) kříží se 86. Tělesná dospělost dokončení tělesného růstu let 87. Hodnocení laktace index perzistence laktace = (dojivost za druhých 00 dní laktace/ dojivost za prvních 00 dní laktace)* Činitelé ovlivňující mléčnou užitkovost vnitřní: plemeno, dědivost, individualita, činnost mléčné žlázy, plodnost vnější: výživa, technologie chovu, klima, věk při. otelení, úroveň odchovu, stání na sucho, pořadí laktace 89. Činitelé ovlivňující masnou užitkovost genetika, plemeno, věk, výživa + krmení, systém ustájení, zdravotní stav, porážka 90. Jakost masa a. senzorické faktory vzhled, barva, mramorování, vůně, chuť, šťavnatost, konzistence b. nutriční faktory obsah B, tuků, glycidů, vitaminů, minerál. látek, stopových prvků c. hygienické faktory zdravotní nezávadnost d. technologické faktory vaznost přidané vody, šťavnatost, obsah pojivé tkáně, tuku, B, textura masa, barva 9. Označování zvířat evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu, vývinu zvířete označení telat: ihned po narození pásek s číslem, dále do 72 hodin po narození ušní zn. 92. Biologie plodnosti krávy délka říje: 2 24 hod životnost spermií v pohlav. ústrojí krávy: čerstvé: 40 hod (mražené o ½ méně) živostnost vajíčka hod čas potřebný pro transport spermií do vejcovodu: 20 min 6 hod kapacitace spermií: 4 6 hod nástup ovulace: 0 2 hod po skončení říje optimální doba pro inseminaci: 2 hod po zjištění říje 93. Dojírny s nepohyblivým stáním = rybinové, tandemové,autotandem, pararelní, trigonové s pohyblivým stáním = rotační robotizované dojení 94. Odstav telat časný v 6. týdnu, zkrácený v týdnu, pozvolný v 0. týdnu 95. Ustájení telat mlezivové období (5 0 týdnů) individuálně (VIB, prylaktrorium) mléčné období individuál. ustájení, skupinové ustájení v teletnicích období rostlinné výživy venkovní skupinové boxy, přístřešky, zateplené stáje 96. Stavy skotu v ČR 5 6

4 stavy skotu postupně klesají, r ,4 ks 97. Masná plemena skotu podle původu hobby plemena: highland, galloway anglická: hereford, aberdeen angus evropská. limousine, masný siementál, piemontese, galloway, plavé akvitánské 98. Stavy krav a BTMP v ČR r krávy ks, BTMP ks 99. Kryptorchid jedinec, u kterého nesestoupí jedno nebo obě varlata do šourku => zhoršená plodnost, neplodnost 00. Odstav telat masného plemene většinou na podzim, býčci se kastrují, krávy se často chovají pod širým nebem, telí se v zimě a na počátku jara, což umožňuje odchov telat společně s matkami na pastvě; v měs. 0. Nejjakostnější maso svíčková, panenka 02. Kolikrát denně kráva kojí 2x 03. Embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy 04. Hormony uvolňující vaječník skotu progesteron, LH, FSH, LTH, estrogeny 05. Vazné ustájení - nepoužívat! (jen při spec. péči o zvíře) prostor pro příjem krmiv dobrá dosažitelnost, dno žlabu 0 5 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm vázací zařízení nesmí zvíře omezovat při stávání stání krátké, střední, dlouhé, šířka 5 cm, stelivové, bezstelivové 06. chov jalovic volné ustájení (bezstelivové a stelivové) 07. prvovýroba mléka získání mléka, čištění mléka, rychlé zchlazení pod 0 C, příprava mléka nad odvoz do mlékárny, sanitace veškerého náčiní a zařízení 08. krmení krav stacionární žlab, nadžlab, dopravníky mobilní elektrické krmné vozy 09. obměna stáda dojných plemena krav 35% masného 25 % 0. počet inseminačních dávek na býka za rok spotřeba jadrného krmiva na kg přírůstku: 3-5 kg 2. přírůstek telat během odchovu 0,7 kg/ den 3. optimální porážková hmotnost jalovic ČESTR. 480 kg 4. JV býka ČESTR: 58 % 5. váha krávy ČESTR v dospělosti. 520 kg 6. výkupní cena jatečných krav: žívá váha: 25 Kč/kg, mrtvá váha: 48 Kč/kg 7. náklad na krmný dne býka: 3 Kč - dojné krávy: 88 Kč 8. spotřeba mléka po narození: 22 l/ den, mleziva 6 0 l 9. obsah spermií v inseminační dávce býka: 2 mil/ mm3 20. průměrná mléčná užitkovost krav v ČR: 4000 l/rok 2. spotřeba sušiny na den v krmné dávce výkonné dojnice: 2 4 kg 22. váha telete při odstavu u masného plemene: kg 23. pří zkráceném odstavu: 80 kg 24. výkupní cena za l kravského mléka. 7 Kč/l 25. denní přírůstek u vykrmovaných býků: 0,8,2 kg 26. kubatura stáje skotu na 00 kg živé váhy: 6 m spotřeba mléka na os/rok: 250 l 28. plocha volné stáje na krávu s teletem masného plemena: 6-9 m biologické metody reprodukce krav: volné, skupinové, z ruky PRASATA. spotřema vepřového masa na os./rok 4,5 kg 2. fylogenie prasat - druhy rodu sus prase divoké evropské, prase středozemní, prase žíhané, prase bradavčité, prase japonské, prase čínské, prase indické, prase vousaté 3. rozdělení plemen prasat podle užitkovosti ο sádelný: raný, pozdní, ο masný: LWL, belgický, americký, bekonový ο kombinovaná: MS, SM 4. mateřská a otcovská plemena prasat mateřská vynikající reprodukční vlastnosti, výborná růstová schopnost při nízké spotřebě jaderných krmiv např. bílé ušlechtilé, landrace, přeštické černostrakaté otcovská výborná jatečná hodnota, která je charakterizována vysokým podílem masa v jatečné půlce, velmi dobrá růstová schopnost a konverze živin např. hampshire, duroc, pietrain, české výrazně masné 5. která plemena prasat byla vyšlechtěna Anglie Yorkshire (=Bílé ušlchtilé), Hampshire, Cornwall, Berkshire USA - Duroc Belgie Belgická Landrace 6. kam jdou potomci prasat z ŠCH, RCH, UCH ŠCH (šlechtitelské chovy) zušlechťování používaných čistokrevných mat. a otc. plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti; výsledkem je produkce: o kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní potřebu o kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby rozmnožovacích chovů (RCH) o kanečků otcovských plemen pro potřeby užitkových chovů (UCH) UCH (užitkové chovy) - produkují finální hybridy prasat na výkrm při uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení RCH (rozmnožovací chovy) - produkce prasniček kříženek F generace pro potřeby užitkových chovů; nejčastější kombinace bílé ušlechtilé x landrace. 7. co je to typ a jaký znáš u prasat Typ je souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace, svědčí o příslušnosti k plemeni a k užitkovému směru. Typy u prasat - plemenný, užitkový, konstituční, intenzity vývinu 8. jaká je plodnost prasat samice = schopnost rodit zdravá a životaschopná selata samec = kvalitní ejakulát dle normy 9. pohlavní dospělost u prasat prasničky 3-7 měsíců kanečci 9 měsíců 0. kdy se poprvé zapouští prasnice (v jaké váze) a do kolika kg se vykrmují 7,5-8,5 měsíce při kg, výkrm prasat do 0 kg. březost a mezidobí prasnice březost - 5 dní mezidobí min. 50 dní 2. délka říje hodin (opakuje se po dnech) 3. optimální počet selat ve vrhu reinseminace u prasat - inseminace týmž plemeníkem opět po 2 hodinách - čerstvé semeno, kontrola, plemenící nesmí mít dvojité ocásky 5. jak dlouho se vykrmuje prase - 6 měsíců 7 8

5 6. průměrný denní přírůstek g 7. spotřeba prasat na kg přírůstku 3,2-3,3 kg (EU 2,5-2,7 kg) 8. max. porážková hmotnost prasete - 0 kg 9. jatečná výtěžnost - 8 % = JOT/hmotnost před porážkou 20. výkrm prasete 35 kg - porážková hmotnost ustájení - skupinové, vhodné dělit dle pohlaví krmení - A kg kg (ad libidně či dávkovaně) - CDP kg - porážkové hmotnosti spotřeba vody - při A2 6-8 l/den - při CDP 6-0 l/den mikroklima - teplota 0-22 C - vlhkost % 2. co ovlivňuje mléčnost u prasnic - velikost vrhu, věk prasnice, pořadí laktace, výživa, kondice, tělesná dospělost, odstav selat, tvar a typ mléčné žlázy a struku, velikost hertability těchto vlastností u prasat plodnost - nízká 0, - 0,4 výkrmnost - střední 0,4-0,6 jatečná hodnota - vysoká 0,6 - kvalita masa střední podle libové svaloviny 23. křížení u prasat = meziplemenné páření užitkové - diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné) - kontinuitní (střídavé, rotační) pozměňovací - zušlechťovací (přiliti krve = jednorázově, meliorační = jiné plemeno použito vícekrát) - kombinační - převodné mezidruhové křížení u prasat A x B - mateřská plemena AB x C - otcovská plemena ABC - hybrid 24. zpeněžování masa prasat u nás a v Evropě napevno v živém (kritéria - čistá hmotnost, kategorie zvířat) napevno v mase (kritéria - mrtvá hmotnost, výška hřbetního tuku, kategorie zvířat) aparativní zpeněžování (platí v EU - systém SEUROP, kritéria - % libové svaloviny, hmotnost, kategorie zvířat) metoda ZP (podobná SEUROP) 25. co ovlivňuje ekonomiku prasat člověk - kladný vztah k prasatům, odpovídající know how, členství ve svazech, politice politika - agrární, celostátní zdravotní stav - je nutno usilovat a zabezpečovat trvalou prevenci proti nemocem 26. výhody chovu prasat - racionální výkrm - vysoká jatečná výtěžnost - vysoká sušina masa - vysoká růstová schopnost - rychlá jatečná zralost - vedlejší produkty škvarky, krupony, kůže, vnitřnosti, - možnost koncentrace, specializace a kooperace - tradice české kuchyně nevýhody chovu prasat - konkurent v obilovinách - výkaly - nemoci prasat - přemnožení prasat ve volné přírodě (Austrálie) 28. jaký je rozdíl mezi přilitím krve a osvěžením krve přilití - použijeme jiné plemeno; snaha o změnu určitých užitk. vlastn. osvěžení - stejné plemeno, ale z jiné geografické oblasti (z odlišných živ. podmínek) 29. jateční hmotnost prasat hmotnost dvou jatečně opracovaných půlek zjištěná do 30 minut po porážce 30. užitkové křížení prasat diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné); nejdůl. je tří plemenné kontinuitní (rotační, střídavé) 3. vnější faktory ovlivňující plodnost u prasnic - výživa, vliv ročního období (teplota, fotoperioda), vliv sociálního prostředí, vliv ustájení, vliv interakce ošetřovatel x prostředí 32. kompletní krmné směsi u prasat selata - ČOS, ČOS -S výkrm prasat - A, A2, A3 (CDP) prasnice - KPB (březí), KOP (kojící) kanci - KA 33. kondice prasat - chovatelská, výstavní, pracovní, pastevní 34. hmotnost selete při narození:,5-,8 kg 35. Nemoci prasat: bakteriální respirační syndrom, dyzenterie, mor, PRRS 36. Zmasilost = stupeň vývinu kosterního svalstva, utváření a mohutnost osvalení tělesných partií Jadrnost = stupeň vykrmenosti s ohledem na mohutnost vyvinutého svalstva, vytučnění Lačnost = stav, kdy prasata nejsou krmena, napájen 2 hodin 37. Raně sádelný UT: čínské prase; malý těl. rámec, protučnělá kýta i plec, vysoká plodnost Pozdně sádelný UT: divoké prase evropské; velký těl. rám., slabě vyvinuté hřbetní svalstvo a kýta Masosádelný UT: přeštické černostrakaté; Sádelnomasný UT: bílé ušlechtilé prase Masný UT: duroc, hampshire; nadprům. vývin masitých částí (kýta, plec, krkovice, kotleta), s třední až velký těl. rám., hlava lehká, středně dlouhá, hluboký a široký trup Supermasný UT: pietren, belgická landrace Bekonový: dánská landrace 38. množství prasat v ČR za poslední 2 roky, z toho prasnice mil. - prasnice 232 tis ,84 mil. - prasnice 229 tis. 39. Obrat stáda prasat princip moderního chovu prasat, uzavřený, 2x ročně kompletní výměna celého stáda -> výkrm, porážka 40. Cena selete do 25 kg: 52 Kč/kg 4. Zátěž plochy ha při chovu prasat- 70 kg N/ha = 6 ks 42. Konverze živin u prasat: 0,56 kg 43. Nejjakostnější maso: kýta, kotleta 44. pohlavní orgány

6 ο prasnice vaječníky, vejcovody, děloha (tělo, rohy, krček), pochva, poševní předsíň, vulva ο kanec varlata, nadvarle, vývodné cesty, přídatné žlázy, pohlavní úd 45. konstituce prasat jemná, pevná, hrubá, slabá, lymfatická 46. konstituční typy dýchací, zažívací 47. průměrný podíl libového masa % 48. kategorie prasat kanci, kanečci chovní, prasničky chovné, prasnice nezapuštěné a rodící, selata, předvýkrm, výkrm 49. kontrola dědičnosti metodou BLUP AM 50. ustájení bezstelivové, stelivové, hybridní 5. běhoun sele pod odstavu ve výkrmu, kg, tzv. selátko na gril 52. spotřeba krmiva na kg přírůstku: 2,6 kg 53. výkupní hodnota jatečného prasete: 43 Kč/ kg DRŮBEŽ. kolik slepic padne na jednoho kohouta kolik vajec snese nosná slepice inkubační doba slepic 2 dní 4. hmotnost vajec nosný typ slepic g masný typ slepic g krůty g kachny pekingské g kachny pižmové g husy g 5. délka výkrmu kuřata 38 dní do 2 kg krůty brojlerové 2-6 týdnů do 5-6 kg kachny pekingské do 7 týdnů do 2,7-3,3 kg husy do 8 týdnů do 4 kg 6. spotřeba krmiva na kg přírůstku kuřata 2 kg krůty brojlerové 2,5 2,7 kg kachny pekingské 2,5 2,7 kg husy 3 3,2 kg 7. úhyn kuřata a slepice 4 % krůty 8 % kachny pekingské 5 % husy 5 % 8. jatečná výtěžnost kuřata a slepice % krůty % kachny % kachny pižmové % husy 65 7 % 9. jatečná hodnota % 0. kolik je spotřeba drůbežího masa 26, kg/os/rok. vnější faktory ovlivňující snášku světlo, teplo, vlhkost, proudění vzduchu 2. co ovlivňuje na snášce světlo (na co působí délka světla u kuřat) působí na růst a tělesný vývin podporuje činnost hypofýzy - působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy a pohlavních orgánů řízený světelný režim oddaluje předčasnou snášku 3. maximální délka světelného dne u nosných slepic. týden = 23 hodin 2. týden = 7 hodin 3. týden = 2 hodin 4. týden = 7 hodin 4. co je to líhnivost - procenticky vyjádřený počet narozených a životaschopných kuřat 5. průměrná líhnivost % 6. jaké jsou druhy líhnivosti z vložených nebo oplozených vajec (druhy líhně jsou stolové nebo skříňové) 7. sexování kuřat - rozdělení dle pohlaví (barva peří a rychlost opeření), způsob sexování: autosexing, japonská metoda 8. popis pohlavního ústrojí u drůbeže - vaječník, vejcovod, nálevka vejcovodu, bílkotvorné kličky, krček, děloha, pochva 9. hormony které tvoří vaječník u drůbeže - progesteron, estrogen, androgen 20. kde dochází k oplodnění vajíčka u slepic - v nálevce vejcovodu 2. kde se ve vejcovodech tvoří hustý bílek - bílkotovrné kličky 22. kde se tvoří podskořápečnné blány - krček 23. kdy jsou pohlavně dospělé kuřice nosného typu týden

7 24. popiš nosnou slepici lehká cca,6-2 kg pohlavní dospělost 2-22 týden sklon ke kanibalismu 25. váha brojlera ve dnech,8-2, kg 26. výkrm brojlera na podestýlce délka výkrmu dní spotřeba KS do 2 kg na kg přírůstku hmotnost při 40 dnech,8 kg a více 27. spotřeba krmiv na jedno vejce u masného typu g 28. charakteristika peří - nejlehčí pokryv těla, tepelně izoluje, umožňuje pohyb v prostředí (plavání, létání) 29. dělení peří - obrysové (letky, rýdovací, krycí), prachové, prachovité, štětcovité, štětinovité, nitkovité 30. rozdělení peří dle účelu - letky, rýdovací, krycí 3. název peří u hrabavé drůbeže - krycí, prachovité, štětinovité, nitkovité 32. jaké peří je typické pro vodní drůbež - prachové, štětcovité 33. výtěžnost peří v mokrém stavu 5 % (z 2 kg zvířete 0 g peří) 34. druhy pelichání - úplné, částečné, stupňovité, úlekové 35. hmotnost vejce v průběhu snášky +-60 g 36. kde je ve vejci nejvíce tuku + procento žloutek 32,6 % 37. poměr samců a samic u kachen při reprodukci : využití drůbežího trusu tzv. fermentace trusu -> hnojení, výživa přežvýkavců 39. kolik kachen se oplodní z jedné inseminační dávky charakteristika brojlerového výkrmu u kachen peking. typu výkrm 7 týdnů, 2,7 3,3 kg spotřeba krmiva na kg přírůstku 2,7 kg úhyn 5 % 4. bílovaječní hybridi - leghornka bílá 42. hnědovaječní hybridi - rodajlendka červená, bílá, hempšírka, plymutka žíhaná, kornyš bílý 43. co je to snáškový cyklus - doba od snesení prvního vejce do pelichání, pokud nosnice začíná pelichat (4-6 týdnů), ukončuje snáškový cyklus 44. inkubační doba kachny pekingské 28 dní 46. masná plemena kachen - kachna pekingská, pižmová, elsberská 47. Reprodukční soustava ptáků ο vaječník fce: tvorba vajíčka (= ovogeneze, gametogeneze), tvorba a produkce hormonů androgen, progestron, estrogen ο vejcovod funkčně vyvinut jen levý, zachycuje žloutkové koule, tvoří se zde další části vejce 5 částí: nálevka vejcovodu: zachycuje ovulované vajíčko, dochází zde k oploezní, tvorba. vrstvy bílku (chalázový bílek) bílkotvorné kličky: tvorba dalších vrstev bílku, na chaláz. bílek nasedá vnitřní řídký bílek, vnější tuhý, vnější řídký bílek krček vejcovodu: tvorba podskořápečných blan děloha: tvorba skořápky z uhličitanu vápenatého pochva: ovlhčování povrchu vejce 48. Procentické složení vejce ο žloutek 30 % z celkové hmotnosti ο bílek 60 % ο skořápka a podskořápečné blány 0 %, podsk. blány 0,5% 49. Chemické složení vejce ο 75 % voda ο 2 % bílkoviny ο,5 % tuky ο zbytek = minerální látky, vitamíny ο skořápka. 98 % minerál látky (95 % Ca), 2 % voda 50. Ošetření a označování vajec. třída čistá vejce, vejčitého tvaru, nemytá TŘÍDA A vejce čerstvá, týden a více stará; max. 4 dní, neznečištěná, nesmí být umytá TŘÍDA EXTRA A max. týden stará 2. třída ostatní vejce mytí pouze v případě okamžité spotřeby TŘÍDA B z /8 povoleny mírné nepravidelnosti na skořápce, čištění suchou cestou 5. Výživná hodnota drůbežího masa = poměr zákl. tkání (svalové, tukové, vazivové) 52. Tržní hodnota masa = poměr mezi svalovinou a kostrou 53. Ekonomické ukazatele úrovně výkrmu délka výkrmu, dosažená živá hmotnost na konci výkrmu, spotřeba krmiva na kg přírůstku, úhyn v % 54. Dělení drůbeže hrabavá: slepice, krůty, perličky, bažanti, japons. křepelky, pštrosi, masní holubi vodní: kachny, husy 55. Výhody chovu drůbeže ο intenzivní metabolismus ο vysoká intenzita růstu ο raná pohlavní dospělost ο vysoká reprodukční schopnost ο vysoká adaptabilita ο relativně vysoce efektivní a rychlá přeměna rostlinné hmoty 56. Stavy drůbeže ο ČR 2006: 25,7 mil. ks (2005: 25,4 mil) ο kachny, brojleři: nárůst; slepice, kuřata na odchov, krůty: pokles 57. Drůbeží maso ο intenzivní výkrm mladé drůbeže 38 dnů ο dietní, kvalitní maso ο po vepřovém nejvíce spotřebovávané maso v ČR ο málo tuku: bažanti, perličky, křepelky 58. Produkce vajec ο světově: 58 mil tun ο ČR: 2005: ks ο spotřeba ČR za 2007: 245 ks/ os/ rok 59. Snáška = produkce vajec, počet snesených v. za určitou dobu (jejich hmotnost, kvalita) ο intenzita snášky = (celkový počet vajec/počet dnů období)*00 ο série = počet vajec snesených za sebou bez přestávky ο perzistence snášky = snášení vajec bez větší přestávky za celý biologický snáškový rok ο přestávka ve snášce příčiny: prostředí, kvokání, pelichání, zimní přestávka ο snáškový cyklus = od dosažení pohlavní dospělosti a snesení. vejce do pelichání ο vlivy působící na snášku: plemeno, pohlavní dospělost, intenzita snášky, věk, zdravotní stav, výživa a krmení, ustájení, ošetřování, kvokavost 60. Co ovlivňuje hmotnost vejce: živá hmotnost nosnice, věk, pohlavní dospělost, intenzita snášky, fyziologický stav, výživa, krmení, dědičné založení 6. Rozdíl mezi pižmovou a divokou kachnou stupeň domestikace, živá hmotnost, kvalita masa, snáška, délka inkubace 62. Plemena hus, šlechtěná na masnou užitkovost v ČR italská, rýnská husa 63. Hodnocení kvality bílku: v/((d+š)/2), je cca. 0, nosná plemena slepic: leghornka bílá, rodajlendka červená, hybridi: hisex hnědý, ISA brown, moravia BSL masná plemena slepic: plymutka bílá, kornýš bílý, ISA 200, Ross 208, Ross požívané vnitřnosti: srdce, játra, svalnatý žaludek 66. složení masa: 7 25 % B, 2 30 % tuky, K, P, Fe, vitaminy sk. B 67. vajíčko = žloutek, vlastní samičí pohlavní buňka, tvoří se ve vaječníku 68. latebra = část žloutkové koule, ukládá se do ní tmavý žloutek, vybíhá v zárodečném terčíku 69. zárodečný terčík místo průniku spermií do vajíčka 70. k čemu slouží vzduchová komůrka zásobárna vzduchu pro zárodek, dle velikosti lze určit stáří vejce čerstvá vejce extra A do 4 mm.

8 7. kutikula = tenká muciózní blána, která obaluje celé vejce, ovlhčuje jeho povrch a tak usnadňuje jeho snesení, tvoří na vejci ochranný film ucpává póry a tak zabraňuje průniku nečistot do vejce; vzniká na skořápce 72. skladování vajec: 0 3 C, vlhkost % 73. spotřeba peří na lůžkoviny, oděvy, ozdobné účely, prachovky, mašlovačky, péřová moučka do krmných směsí 74. váha kuřete při vylíhnutí g 75. váha a věk krocana při porážce: týdnů, 6 2 kg 76. výkupní cena jatečného kuřete za kg: 30 Kč 77. vejce = konečný produkt 78. podíl cenných partií (prsa, stehna) krůta 35-45% kuřata 32-38% kachny 28-34% husy 27-30% 79. kdo má vyšší podíl cenných partií samce 80. kdo má vyšší podíl prsního svalstva samice 8. prsní svalovina krůta 20-25% kachna 8-20% kuře -5% husa 0-2% 8. pohlavní dospělost nosný typ sl týdnů masný typ sl. 23 týdnů krůta týdnů kachny peking týdnů kachny pižm. 28 týdnů husy týdnů OVCE. spotřeba masa v ČR 0,5 kg/os/rok 2. typy ovcí masná, mléčná, kombinovaná vlnařsko-masná, plodná 3. masná plemena ovcí suffolk, oxford down, texel, charollais, kent 4. plodná plemena ovcí romanovská ovce, finská ovce, východofrízská ovce 5. vlnařská plemena merino 6. pohlavní dospělost samice 5 8 měs., samec 3-6 měs. 7. chovatelská dospělost raná pl. 8-0 měs., pozdní pl. 6-9 měs. 8. březost ovce průměr 47 dní 9. délka říje hodin (opakuje se za 5-2 dní) 0. váha jehněte při narození kg. připouštění ovcí volné, skupinové, harémové, individuální, inseminace 2. kastrace beranů ve 2 4 týdnech věku, varlata se stáhnou na spodek šourku, speciálními kleštěmi se nasadí na šourek nad varlaty gumový kroužek přeruší krevní oběh, do několika dní nastane odumření části šourku s varlaty a odpadnutí. Nejrozšířenější způsob kastrace - gumovými kroužky, kastrace se provádí u beránků určených k pastevnímu výkrmu a produkci vlny. 3. beran "prubíř" vazektomovaný beran, který má za úkol zjišťovat a označovat říjící se ovce 4. jatečná výtěžnost 50 %, u jehňat cca 45 % 5. čím je ovlivněna chuť a barva masa u ovcí a. chuť souvisí s věkem, pohlavím a výživou b. barva souvisí s věkem, krmivem, pohlavím, způsobem porážky 6. střih ovcí - 2 x ročně, v délce 6,5-2 cm 7. způsoby střiže ovcí mechanicky, ručně, robotizace, karusel, chemicky ( depilace ), laser 8. metody střižení individuální a proudová 9. výtěžnost ovce cca 8 kg vlny/ rok, poměr čisté k vlně v potu 20. co je to vlna v potu - čerstvě ostříhaná, nezpracovaná vlna, nečištěná 2. zootechnická opatření před pastvou ovcí - odčervit psy a ovce, ovce vykoupat v dezinfekčním roztoku (ochrana proti prašivině), upravit paznehty, pozvolna přejít na zelené krmení (přechod - 2 týdny), před pastvou krmit slámou a pást - 3 hodiny a pozvolna dobu protahovat 22. co je to košarování - košary slouží k ustájení na pastvě přes noc i přes den, nejvhodnější pro ovce se splývavou vlnou, z přenosných dřevených lis, přemisťují se tři strany, které se napojí na čtvrtou, souvislá hnojená plocha 23. co je to čistá vlna = vlna zbavená všech nečistot 24. vedlejší produkty z ovcí - střeva, lůj, vlnotuk, krev, předžaludky, paznehty, rohy, ovčí hnůj, košárování (přímé vyhnojování pastvin) 25. Význam chovu ovcí pro vlnu, maso, mléko, nenáročné na chov 26. Výkupní cena jehňat Kč / kg 27. Stavy ovcí tis, tis. jehně = mládě od narození do odstavu (00-20 dní) jehnička = samice po odstavu do r jarka = jehnička ve stáří 6 2 měsíců ročka = samice ve stáří 2 8 měsíců praročka = ročka do 2 let mladá = samice co 3 let prvnička = pohlavně dospělá, před. bahněním 28. počet odchovaných jehňat na jednu bahnici,7 29. vlnotuk = produkt tukových a mazových žláz 30. optimální váha jehňat pří porážce kg kojná = laktující, krmící jehňata braková = dospělá, vyřazené z chovu, na jatka beránek = samec do roku roček = samec od 2 8 měsíců beran = pohlavně dospělý, pro plemenitbu

9 OBECNÉ. vlivy domestikace - prostředí, geografické rozšíření zvířat, společensko-historický vývoj člověka 2. princip domestikace vzetí do zajetí, ochočení, zdomácnění 3. jak se měnila zvířata v průběhu domestikace požadované změny (výkrmové schopnosti...) doprovodné změny (změna srsti...) nežádoucí změny (snížení odolnosti...) morfologické změny (velikost, barva srsti...) fyziologické změny (prodloužení doby páření, činnost nervové soustavy...) chování zvířat (snížení pohlavního pudu, mateřského instinktu, menší strach z člověka...) 4. co je to plemeno = skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnostmi, předávaných na potomstvo 5. co je to plemenná hodnota = výrazem aditivního působení genu, je tvořena průměrnými genovými efekty přiřazenými k jednotlivým alelám, je to součet průměrných efektů genů nalézajících se u sledovaného jedince 6. rozdělení plemen dle stupně prošlechtění - primitivní, přechodná, ušlechtilá 7. mléčná užitkovost = vyjadřuje množství a kvalitu mléka získaného za určité období 8. jatečná výtěžnost = procentický podíl vytěženého masa na kosti z živé hmotnost zvířete před poražením 9. jatečně upravené tělo (JUT) = hmotnost dvou půlek nebo čtyř čtvrtí bez kůže; bez hlavy; bez končetin, oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním; bez orgánů dutiny břišní, hrudní a pánevní, vyjmutých i s přirostlým lojem; bez pohlavních orgánů; bez ledvin; ledvinového a pánevního loje; u jalovic bez vemenního loje; u krav bez vemene a bez krvavého ořezu 0. co je to plodnost (obecně) = schopnost reprodukce, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá a životaschopná mláďata. výkrmnost = schopnost využít KD k tvorbě hmotnostních přírůstků 2. dědičnost - do jaké míry se bude cenná vlastnost vyskytovat u potomků, je vyjádřena koeficientem dědivosti (h2), schopnost rodičů předávat dětem vlastnosti 3. heterózní efekt = zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků reprodukce, výkrmnosti a jatečné hodnoty 3. zpracování kejdy - výkaly s močí, vyhrnuji se bud traktorem nebo shrnovací lopatou, skladování v jímkách, můžeme tím hnojit 4. spotřeba masa na osobu a rok kolem 84 kg hovězí,2 kg telecí 0, kg vepřové 4,5 kg drůbeží 26, kg 2. hrubá a čistá natalita hrubá natalita = počet všech narozených mláďat na 00 krav, na jeden vrh, na 00 bahnic čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 00 krav, na jeden vrh, na 00 bahnic 3. DFD maso a PSE maso a co to způsobuje ο DFD = při stresu na porážce se produkuje hodně adrenalinu a glykogenu => kys. mléčná => tuhé, tmavé, suché maso, ph nad 6,2 - skot ο PSE = vyčerpané zvíře neprodukuje žádný glykogen => nedochází ke zrání masa => bledé, měkké, vodnaté, ph pod 5,8 -prasata, způsobuje to stres před porážkou 4. Lineární popis princip spočívá ve vyjádření skutečného utváření daného znaku pomocí stupnice bodů ( 9) 5. Jak zasahuje stát do tržního hospodářství? Přímá regulace trhu, tarifní a netarifní opatření, dotace 6. Označení zvířat dočasné a trvalé 7. Zakladatel etologie K. Lorenc = nauka o chování živočichů a člověka 8. Co je to unipara = samice, která rodí jedno mládě 9. Co je to bastardizace = mezidruhové křížení, např. klisna + osel = mula 20. Hybridizace = zootechnicko organizační opatření ke zvýšení užitkovosti 2. Plemenářská práce = zootechnicko organizační a ekonomické opatření vedoucí ke všestrannému zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, má části: ) komponenty selekce (druhy: přírodní, umělá, negativní, pozitivní, hromadná, skupinová) (metody: na jeden znak, na více znaků) 2) metody plemenitby a) zootechnické členění čistokrevná plemenitba, křížení b) genetické členění metody použ. podobnosti rodičů a potomků, metody používající heterózní efekt 3) plemenářské programy selekční, hybridizační 22. říje zvířat ο skot trvá 2 24 hodin, opakuje se po 2 dnech ο prasata hodin, dní ο ovce hodin, po 4 9 dnech ο koně 3 5 dní, po 2 dnech 23. příbuzenská plemenitba páří se zvířata navzájem příbuzná v. 5. generaci