Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za roky 2017 a 2018

Transkript

1 Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za roky 217 a 218 Praha červenec 219

2 ÚVOD AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ Role ropy a ropných produktů v energetickém mixu ČR Těžba ropy na území ČR Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Vývoz ropy a rafinérských produktů Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Zpracování ropy na území ČR Nouzové zásoby ropy Spotřebitelské ceny pohonných hmot Struktura ropného sektoru Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie Ropovody a produktovody na území ČR Skladování ropy a ropných produktů OČEKÁVANÝ VÝVOJ ROPNÉHO SEKTORU DO ROKU Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR... 5 ZÁVĚR... 55

3 Úvod Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také Zpráva ) je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také MPO ) na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 215. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně. Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby a produkce. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a ropné infrastruktury na území ČR. V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 23, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. Zpráva je pak koncipována jako aktualizace Zprávy z dubna 218, relevantní textové a grafické části byly zachovány a aktualizovány, v tomto ohledu je také zachována původní struktura Zprávy.

4 Mtoe 1 Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě Světová poptávky po primárních energetických zdrojích vzrostla v roce 218 (v porovnání s rokem 217) o 2,3 %, což je téměř dvojnásobek průměrného růstu v letech Jedním z hlavních důvodů tohoto meziročního růstu byl rozvoj světové ekonomiky na úrovni 3,7 %. Čína, USA a Indie byly odpovědné za 7 % růstu spotřeby energie. Graf č. 1 zobrazuje meziroční změnu poptávky po primárních energetických zdrojích v letech včetně rozdělení dle hlavních paliv pro rok 218. Graf č. 1: Meziroční změna poptávky po primárních energetických zdrojích, Jádro Uhlí Ropa 2 OZE Plyn Zdroj: Global Energy & CO2 Status Report (IEA, květen 219) Z výše uvedeného grafu je patrné, že mezi roky došlo k meziročnímu růstu primárních energetických zdrojů. Poptávka po ropě také meziročně vzrostla, jednalo se o 1,3 mb/d, což je méně než v roce 217, kdy meziroční růst dosáhl 1,5 mb/d. Důvodem nižší poptávky po ropě byla mimo jiné vyšší cena ropy, která byla v průměru o 3 % vyšší v roce 218 v porovnání s rokem 217. Nejvyšší růst poptávky po ropě se odehrál ve Spojených státech amerických, kde došlo k růstu na úrovni 54 kb/d, a to zejména v důsledku vysoké poptávky v petrochemickém průmyslu a spotřeby nafty v nákladní dopravě. Poptávka po ropě v Číně pak vrostla o 445 kb/d, což je však méně než v předcházejících letech v důsledku postupné restrukturalizace čínského sektoru dopravy. Poptávka po ropě v Indii pak vzrostla meziročně o 5 % (21 kb/d). V Evropě pak došlo k relativní stagnaci poptávky, za zmínku stojí snížení poptávky v Německu o 5,4 % (135 kb/d).

5 mb/d Graf č. 2: Meziroční změna poptávky po ropě ve vybraných regionech, ,6,5,4,3,2,1 -,1 -,2 USA Čína Indie Afrika Evropa Střední východ Zdroj: Global Energy & CO2 Status Report (IEA, květen 219) Co se týče složení poptávky dle jednotlivých produktů, tak v roce 218 došlo k největšímu nárůstu v oblasti LPG a ethanu, a to zejména v důsledku rozvoje petrochemického průmyslu. Tento růst tvořil 44 % celkového růstu (USA tvořily 6 % tohoto růstu). V důsledku pokračujícího nárůstu letecké dopravy, zejména v Indii a Číně došlo k relativně významnému růstu spotřeby leteckého benzínu a petroleje, který tvořil 2 % celkového nárůstu. Růst poptávky po benzínu byl naopak relativně nižší a tvořil pouze 13 % celkového růstu poptávky, v porovnání s 35 % v letech Graf č. 3 zobrazuje meziroční změnu poptávky po ropě dle jednotlivých produktů.

6 mb/d Graf č. 3: Meziroční změna poptávky po ropě dle jednotlivých produktů, ,6,5,4,3,2,1 -,1 -,2 -,3 LPG & Ethane Nafta Letecký benzín a petrolej Benzín Ostatní produkty Primární benzín Reziduální palivo Zdroj: Global Energy & CO2 Status Report (IEA, květen 219) Cena ropy Brent, která na začátku října 218 dosáhla čtyřletého maxima, vykázala ke konci roku 218 relativně prudký pokles (jednalo se o pokles z 86 USD/bbl - 74 EUR/bbl na sotva 53 USD/bbl - 47 EUR/bbl). Ceny ropy byly obecně taženy faktory na straně nabídky a poptávky. Jednalo se zejména o očekávání nižšího globálního ekonomického růstu, rychle rostoucí produkci ropy v USA, Rusku a Saúdské Arábii a méně intenzivní dopady snižování vývozu ropy z Íránu ve srovnání s dřívějšími očekáváními v kombinaci s dopadem dočasných výjimek z dovozu ropy ze země. Počátkem prosince se však OPEC a další klíčoví producenti ropy rozhodli snížit výrobu, což v následujících měsících přispělo k relativní stabilizaci cen ropy.

7 USD/bbl Graf č. 4: Historický vývoj měsíčních ceny ropy (spotové ceny ropy North Sea Brent FOB) Zdroj: U.S. Energy Information Administration (informace dostupné online) Ve střednědobém výhledu poptávky po ropě Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že relativně vysoké tempo růstu světového hospodářství podpoří relativně vysoké tempo růstu poptávky po ropě. Mezinárodní měnový fond (ve své predikci z ledna 219) předpokládá průměrné tempo světové ekonomiky v horizontu let na úrovni 3,6 %. Rozvíjející se ekonomika povede k vyšší poptávce po ropě a očekává se, že roční poptávka poroste průměrně o 1,2 mb/d. Na základě těchto předpokladů dosáhne v roce 224 světová poptávka úrovně 16,4 mb/d ročně, což představuje zvýšení o 7,1 mb/d v porovnání s rokem 218, kdy poptávka dosahovala úrovně 99,2 mb/d. Klíčovým faktorem podporujícím růst poptávky po ropě je předpoklad, že ve významných rozvíjejících se ekonomikách bude i nadále docházet k relativně dynamickému hospodářskému růstu. Čína a Indie budou představovat 44 % růstu globální poptávky, který odpovídá 7,1 mb/d do roku 224. Navzdory svému nedávnému zpomalení se čínský hrubý domácí produkt (v reálném vyjádření) za poslední desetiletí více než zdvojnásobil a stále dochází k jeho pokračujícímu růstu. Úroveň příjmů obyvatel prudce vzrostla a struktura poptávky po ropě se postupně mění od dominující spotřeby těžkých průmyslových odvětví ve prospěch spotřebních odvětví. Hrubý domácí produkt na obyvatele v Indii je stále pětinový v porovnání s Čínou, dochází však k jeho dynamičtějšímu růstu. Do roku 224 se dá předpokládat, že růst poptávky po ropě bude odpovídat růstu poptávky v Číně.

8 Graf č. 5: Očekávaná meziroční změna v poptávce po ropě v období Zdroj: Market Report Series - Oil 219 (Mezinárodní energetická agentura) Ve střednědobém horizontu se očekává, že růst nabídky ropy budou dominovat Spojené státy americké. V návaznosti na bezprecedentní růst nabídky v roce 218, kdy došlo ke zvýšení produkce o rekordní hodnotu 2,2 miliónů barelů za den, se očekává, že Spojené státy budou tvořit 7 % nárůstu světových produkčních kapacit do roku 224, což představuje celkem 4 mb/d. Důležité příspěvky k růstu nabídky budou také pocházet z jiných zemí, které nejsou členy OPEC, včetně Brazílie, Kanady, Norska a nového producenta Guyany, která společně přispějí k růstu nabídky do roku 224 o 2,6 mb/d. Celková produkce mimo země sdružené v OPEC by se měla do roku 224 zvýšit o 6,1 mb/d. Mezi zeměmi sdruženými v rámci organizace OPEC plánují významněji zvýšit produkční kapacity pouze Irák a Spojené arabské emiráty. Tento nárůst produkce musí alespoň částečně vyrovnat pokles produkce v Íránu a Venezuely, které čelí sankcím respektive politickým a hospodářským nepokojům. Výsledkem je, že výrobní kapacita zemí OPEC klesne do roku 224 o,4 mb/d.

9 Graf č. 6: Očekávaná změna v produkci ropy ve vybraných zemích v období Zdroj: Market Report Series - Oil 219 (Mezinárodní energetická agentura) Pro získání představy o dlouhodobějším výhledu světové poptávky po ropě je možné využít Světový výhled energetiky Mezinárodní energetické agentury z roku 218. Graf č. 7 uvádí očekávanou poptávku po ropě do roku 24 dle tzv. New Policies Scenario, který vychází z aktuální platných, ale také plánovaných politik, které jsou v současné době známé. Je patrné, že v souladu s předpoklady tohoto scénáře spotřeba ropy stále roste, i když postupně pomalejším tempem. Podle tohoto scénáře se poptávka po ropě zvýší do roku 24 o 11,5 mb/d a dodatečný růst bude probíhat zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Podle předpokladů se Čína mezi rokem 23 a 24 stane největším spotřebitelem ropy na světě, kdy toto prvenství převezme po Spojených státech amerických. Graf č. 8 pak uvádí očekávanou spotřebu dle předpokladů tzv. Sustainable Development Scenario. Tento scénář předpokládá udržení zvýšení globální teploty pod 2 C v porovnání s globální teplotou před průmyslovou revolucí v souladu s cíli klimatické dohody uzavřené v roce 215 v Paříži (oficiálně vstoupila dohoda v platnost v roce 216). Graf č. 9 pak uvádí srovnání poptávky po ropě na základě New Policies Scenario a Sustainable Development Scenario. Mezinárodní energetický výhled z roku 218 obsahuje také předpoklady cen základních energetických komodit. Nejedná se však o predikce těchto cen, ale o rovnovážné ceny. V případě New Policies Scenario se předpokládá postupný nárůst ceny ropy na 112 USD/bbl, u Sustainable Development Scenario pak cena postupně klesá na 64 USD/bbl v roce 24.

10 Graf č. 7: Očekávaná světová poptávka po ropě dle New Policies Scenario Zdroj: World Energy Outlook 218 online informace (Mezinárodní energetická agentura) Graf č. 8: Očekávaná světová poptávka po ropě dle Sustainable Development Scenario Zdroj: World Energy Outlook 218 online informace (Mezinárodní energetická agentura)

11 Graf č. 9: Očekávaná světová poptávka po ropě v mb/d (porovnání NPS a SDC) Zdroj: World Energy Outlook 218 online informace (Mezinárodní energetická agentura)

12 2 Legislativa v oblasti ropy v České republice Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (takzvaný energetický zákon). Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce na řešení nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také EU ) a IEA. Rozhodujícím právním předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních hmotných rezerv České republiky (dále také SSHR ), která je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Tento zákon mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také Rady ) č. 119 z roku 29 (29/119/ES), kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 199 z roku 28 o energetické statistice. Vyhláška pak stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy. Dalším relevantním předpisem je zákon č. 311/26 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. Vypracování tohoto zákona si vyžádala zejména nutnost legislativního ošetření oblasti kvality a složení prodávaných pohonných hmot v souladu s předpisy Evropské Unie a oblasti stanovení základních podmínek provozování čerpacích stanic pohonných hmot. Novela tohoto zákona z roku 213 pak nově stanovila podmínky pro distributory pohonných hmot, čímž došlo k omezení daňových úniků v této oblasti. Poslední novela tohoto zákona pod č. 152/217 Sb. nabyla účinnosti dne 6. června 217. Hlavní motivací pro přijetí této novely bylo provést transpozici evropské směrnice 214/94/EU

13 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva do českého právního řádu. Uvedená novela přinesla příslušné definice a povinnosti, jež souvisejí s vytvářením infrastruktury pro alternativní paliva, a právní úpravu dalších druhů alternativních paliv pro pohon vozidel na pozemních komunikacích, včetně elektřiny, která do té doby nebyla v tuzemské legislativě právně ukotvena. Definovala dobíjecí stanice pro elektrická vozidla a jednotlivé druhy těchto stanic a upravovala definice jejich provozovatelů. Rozšířily se rovněž povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic vyplývající přímo z uvedené směrnice a související se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Současně a v souvislosti s novelou zákona o pohonných hmotách nabyla účinnosti vyhláška č. 153/217 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 133/21 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), ve znění vyhlášky č. 278/211 Sb. V roce 219 byla zpracována a vládě ČR a Poslanecké sněmovně předložena novela zákona č. 311/26 Sb., která má za cíl další prospěšné změny sektoru pohonných hmot a nakládání s nimi, vyplývající z praxe. Současně novela reflektuje změny v přestupkovém právu ČR. 3 Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a poukázat na nejvýznamnější změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je možné rozdělit na energetické a neenergetické. Tato kapitola se pak věnuje pouze zhodnocení trendů v oblasti energetického využití ropy. 3.1 Role ropy a ropných produktů v energetickém mixu ČR Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky významnou úlohu. Po tuhých fosilních palivech (v ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě ropy, nebo z ní odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických zdrojích zhruba 2 % podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Graf č. 11 zobrazuje vývoj podílu ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích.

14 TJ Graf č. 1: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv Uhlí Zemní plyn Odpad (neobnovitelná složka) Teplo Ropa a ropné produkty Obnovitelné zdroje energie Teplo z jaderné reakce Elektřina Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 11: Podíl ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích 25% 2% 15% 1% 5% % Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

15 Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je nicméně patrné, že Česká republika má jeden z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích. Nižší podíl ropy než ČR má z Evropských zemí OECD pouze Estonsko a Island. Graf č. 12 uvádí relativní zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech Evropských zemí OECD v roce 216. Graf č. 12: Relativní zastoupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD (216) Estonsko Island Česká republika Slovensko Švédsko Finsko Polsko Maďarsko Francie Lotyšsko Turecko Norsko Německo Itálie UK Rakousko Slovinsko Dánsko Švýcarsko Nizozemí Belgie Španělsko Portugalsko Irsko Řecko Lucembursko % Ropa Plyn Ostatní Zdroj: Oil Information 217 (Mezinárodní energetická agentura) Z vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých odvětví je patrné, že od roku 199 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných produktů zejména v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 199 se průmysl podílel na konečné spotřebě ropy přibližně 45 %, v roce 217 to již bylo méně než 2 % 1. Opačný trend je možné pozorovat 1 Do určité míry se může samozřejmě jednat také o statické rozdíly, respektive dílčí změny v zařazení v rámci energetické statisky.

16 TJ v sektoru dopravy. Zatímco v roce 199 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni přibližně 1 PJ, což odpovídalo 35% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu než v té době zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 217 již spotřeba v sektoru dopravy dosáhla 254,8 PJ, což odpovídalo 91,7 % celkové konečné spotřeby. Mezi další uživatele ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 199 došlo v tomto sektoru k jejich dílčímu snížení spotřeby ropných produktů. V roce 217 sektor zemědělství a lesnictví zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5, %. V České republice pak není rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná spotřeba těchto paliv je tedy v tomto sektoru relativně zanedbatelná (přibližně,7 % v roce 217). Totéž pak platí o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory v podstatě marginální (přibližně,4 % v roce 217). Graf č. 13: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a lesnictví Služby Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu ropy, tvořící více než 9 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková spotřeba energie v tomto sektoru také zaznamenává stálý růst. V porovnání s rokem 199 je spotřeba energie v dopravě v ČR téměř 2,5 krát vyšší. Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie v tomto sektoru však trval přibližně do roku 27. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému dílčímu poklesu. Od roku 214 však spotřeba v sektoru dopravy opět poměrně výrazně roste, v průměru přibližně o 3,5 % ročně. Graf č. 14 pro dokreslení uvádí srovnání zastoupení jednotlivých sektorů na konečné spotřebě energie

17 mezi roky 21 a 217. V roce 21 tvořil sektor dopravy přibližně 24 % konečné spotřeby energie, v roce 217 však tento sektor tvořil již 27 %. Graf č. 14: Srovnání konečné spotřeby energie v ČR dle sektorů (217 vnější, 21 vnitřní) 217: ,7 TJ 21: ,7 TJ Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a rybářství Služby Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy automobilového benzínu a motorové nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty, zkapalněného ropného plynu (dále také LPG ), leteckého petroleje a leteckého benzínu, tvoří přibližně 92 % celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě. Zatímco spotřeba automobilového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše se snižuje, využití motorové nafty se postupně zvyšuje (od roku 21 v průměru přibližně o 3 % ročně). Alternativní paliva k palivům na bázi ropy, kterými jsou biopaliva, zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze relativně velmi malou část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 8 %).

18 TJ Graf č. 15: Srovnání spotřeby energie v sektoru dopravy v ČR (217 vnější, 21 vnitřní) 217: ,7 TJ 21: ,7 TJ Automobilový benzín Bioetanol Motorová nafta Bionafta LPG Letecký petrolej Letecký benzín Zemní plyn Eletřina Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 16: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR Automobilový benzín Bioetanol Motorová nafta Bionafta LPG Letecký petrolej Letecký benzín Zemní plyn Eletřina Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

19 Graf č. 17 pak uvádí spotřebu vybraných ropných produktů v ČR v letech V tomto ohledu se jedná nejenom o ropné produkty, které jsou využívány energeticky, ale také o ropné produkty, které jsou využívány neenergeticky (tyto informace jsou uvedeny pro úplnost, i přes to, že by výše uvedeno, že tato kapitola bude zaměřena pouze na energetcické užití), kupříkladu v chemickém průmyslu, respektive ostatních sektorech. Jedná se kupříkladu o maziva a mazací oleje, parafíny a vosky atd. Graf č. 17: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR v letech Ostatní ropné produkty Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Zdroj: Český statistický úřad 3.2 Těžba ropy na území ČR Na rozdíl od černého a hnědého uhlí nemá Česká republika významné zdroje těžitelných zásob ropy (ve srovnání s tuzemskou spotřebou). Domácí produkce pokrývá jen zhruba 1-2 % tuzemské spotřeby. Průmyslově využitelná ložiska ropy se nacházejí na jižní Moravě a jsou vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy Českého masivu.

20 tis. tun Obrázek č. 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun, bylo v období od roku 199 dosaženo v roce 23. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého množství ropy. V roce 217 dosáhla těžba úrovně 18 tis. tun. Graf č. 18: Těžba ropy na území ČR ( ) Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

21 počet Graf č. 19: Počet ložisek ropy v České republice (k daného roku) Těžená ložiska Netěžená ložiska Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) Graf č. 2 zobrazuje vývoj zásob ropy na území České republiky v letech Vytěžitelné zásoby v roce 217 odpovídaly 1 41 tis. tun. Při stávající úrovni těžby by tyto zásoby vystačily přibližně na období 13 let. Je však účelné zmínit, že v roce 217 došlo k objevu nového ložiska ropy a zemního plynu. Toto ložisko se nachází na jižní Moravě mezi Kyjovem a Brnem. V ložisku se nachází přibližně tři miliony barelů ropy a 1 mil. m 3 zemního plynu.

22 tis. tun Graf č. 2: Zásoby ropy na území České republiky (k daného roku) Bilanční prozkoumané Bilanční vyhledané Nebilanční Vytěžitelné Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) 3.3 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 217 úrovně 7 813,6 tisíc tun, v roce 218 se pak jednalo o 7 439,3 tis. tun. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace (dále také Rusko ), ze které bylo v roce 217 dovozeno celkem 4 99,9 tis. tun (52,47 % celkových dovozů) v roce 218 se pak jednalo o 4 2,7 tis. tun (53,8 % celkových dovozů). Druhé největší množství dovezené ropy pocházelo z Ázerbájdžánu, v roce 217 se jednalo o 4 425,5 tis. tun (31,4 % celkových dovozů) a v roce 218 o tis. tun (29,34 % celkových dovozů). V roce 217 pak byla ropa dovezena ještě ze čtyř dalších států, a to z Kazachstánu, Saudské Arábie, Alžírska a Maďarska 2. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 985,8 tis. tunám (12,62% celkových dovozů), dovozy ze Saudské Arábie tvořily 2,28 %, z Alžírska 1,38 % a z Maďarska pak,2 % celkových dovozů. V roce 218 pak bylo 16,83 % z Kazachstánu (13,25 %), Saudské Arábie (1,32 %), Alžírska (1,1 %), Libye (1,7 %) a Maďarska (,11 %). 2 Dovoz z Maďarska je však v podstatě pouze na úrovni statistiky, k fyzickým dodávkám Maďarské ropy však ve sledovaném období nedocházelo.

23 Graf č. 21: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 217 Saudská Arábie 2,28% Alžírsko 1,38% Ázerbájdžán 31,4% Rusko 52,47% 7 813,6 tis. tun Kazachstán 12,62% Maďarsko,2% Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 22: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 218 Saudská Arábie 1,32% Alžírsko 1,1% Libye 1,7% Ázerbájdžán 29,34% Rusko 53,8% 7 439,3 tis. tun Kazachstán 13,25% Maďarsko,11% Zdroj: Český statistický úřad

24 tis. tun 5 324, , , , , ,5 8 18, ,9 7 74, ,9 7 37, , 7 813, ,3 Největší množství ropy za posledních jedenáct let (respektive mezi roky ) bylo dovezeno v roce 28, konkrétně se jednalo o 8 18,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (5 324,8 tun) bylo dovezeno v roce 216. Zde je však nutné zdůraznit, že rok 216 byl významně specifický s ohledem na provozní havárie v obou tuzemských rafinériích. Průměrný roční dovoz v letech pak činil 7 238,7 tis. tun. V letech pak docházelo k relativnímu poklesu podílu dovozu z Ruské federace. Zatímco v roce 25 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 218 tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech pouze 53,8 % (v roce 217 se jednalo o 55,4 %). V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 25 na úroveň 29,3 % v roce 218 (v roce 217 se jednalo o 31, %). Podíl dovozu z Kazachstánu vzrostl z 3,7 % v roce 25 na 13,3 % v roce 218 (12,6 % v roce 217); v roce 216 však tvořil pouhých 5,7 %. Tento trend souvisí se snižující se kvalitou ruské ropy a nutností do ní před zpracováním v Litvínově míchat ropu nízkosirnou. Tím dochází i k vyšším využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky z přístavu v italském Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře 3. Mezi země, které jsou na grafech níže označeny souhrnně jako ostatní patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko, Polsko, Saudská Arábie, Sýrie a Turkmenistán. Graf č. 23: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní 3 Ropovod IKL navazuje ve Vohburgu (SRN) na ropovod TAL z italského Terstu, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do některých zemí Evropy, zejména SRN a Rakouska. Ropovod IKL přepravuje ropu z Vohburgu do Centrálního tankoviště Nelahozeves a odtud do rafinerií v ČR.

25 Graf č. 24: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech Zdroj: Český statistický úřad 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní Zdroj: Český statistický úřad Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 25 až 218 dle země původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno , tis. tun. Z Ruské federace pocházelo celkově 62,6 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo 26,7 % celkových dovozů a z Kazachstánu 8, %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném období pouze 2,7 %. Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech (část 1) Země původu Celkové dovezené množství (25-218) [v tis. tun] Rusko 63 42,7 Ázerbájdžán 27 3, Kazachstán 8 92,1 Alžírsko 948,8 Libye 666,9 Írán 358,2 UAE 277, Norsko 29,7 Turkmenistán 71, Sýrie 59,8

26 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka č. 2: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech (část 2) Země původu Celkové dovezené množství (25-218) [v tis. tun] Maďarsko 78,9 Itálie 39,8 Nigérie 27,4 Polsko 1, Zdroj: Český statistický úřad Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že mezi roky 2-29 bylo ropovodem Družba dopravováno 6-7 % celkových ročních dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 28, kdy se jednalo pouze o 59,3 %) s průměrným využitím na úrovni 64,9 %. Po roce 29 kleslo využití ropovodu Družba na 5-6 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 212 bylo ropovodem Družba dopraveno dokonce pouze 42,3 %). V období bylo ropovodem Družba dopraveno průměrně 54,8 % celkových dovozů. V roce 218 pak bylo ropovodem Družba dopraveno do ČR 4 7,1 tis. tun ropy (4 9,6 tis. tun v roce 217), což tvořilo 53,9 % (51,3 % v roce 217) a ropovodem IKL pak bylo dopraveno 3 432,2 tis. tun ropy (3 84, tis. tun v roce 217), což odpovídalo 46,1 % (48,7 % v roce 217). Různé využití přepravní kapacity obou ropovodů pramení i v obchodní politice nákupu ropy, neboť ropovodem IKL lze přepravovat i ruskou ropu, což se právě odráží v nerovnoměrnostech jednotlivých roků. Družbou lze dopravovat pouze ropu ruskou.

27 tis. tun Graf č. 25: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Družba IKL Graf č. 26: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Zdroj: MERO, a.s. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Družba IKL Zdroj: MERO, a.s. Roční náklady na nákup ropy ze zahraničí se v letech pohybovaly na úrovni mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy za sledované období byly vynaloženy v roce 214, konkrétně se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména cenou ropy na světových trzích. V roce 215 a 216 pak došlo k relativně významného snížení nákladů na

28 mil. Kč dovoz, což bylo způsobeno jednak relativně nízkou cenou ropy na světových trzích, ale také nižším dovozem z důvodu situace v tuzemských rafinériích, kdy byla část dovozu ropy nahrazena dovozem rafinérských výrobků. V porovnání s rokem 214 klesly náklady o téměř 65 %. Náklady na dovoz v roce 217 odpovídaly nákladům roku 215. Náklady v roce 218 pak dosáhly výše 85,6 mld. Kč, což je výše srovnatelná s náklady v roce 21. Graf č. 28 pak ukazuje průměrnou cenu respektive průměrné jednotkové náklady na dovoz ropy ze zahraničí. Nejedná se o skutečnou smluvní cenu, ale o podíl mezi celkovými náklady a dovezeným množstvím Z grafu je patrný relativně významný pokles jednotkových nákladů po roce 214. Graf č. 27: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

29 ,58 5,84 6,58 6,57 Kč/kg 7,63 9,2 8,39 7,72 9,27 1,37 1,23 9,98 1,97 12,12 11,56 14,34 16,18 15,9 15,58 Graf č. 28: Průměrná cena dovážené ropy v letech Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

30 tis. tun mil. Kč Graf č. 29 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy v tunách, tak v peněžním ocenění v korunách. V roce 216 bylo dovezeno největší množství rafinérských výrobků v důsledku zásadního výpadku v tuzemském sektoru zpracování ropy. I přes tento vysoký nárůst byly náklady nižší než v roce 214, což je opět dáno relativním poklesem ceny ropy na světových trzích, která se promítá i do ceny rafinérských produktů. V roce 218 pak bylo dovezeno druhé nejvyšší množství rafinérských produktů v rámci sledovaného období, náklady na tento dovoz pak dosáhly téměř 64 mil. Kč a byly nejvyšší za sledované období. Detailnější informace o dovozech rafinerských produktů podle výrokových skupin jsou uvedeny v příloze č. 1. Dovozy pohonných hmot (automobilového benzínu a motorové nafty pro pohon) tvořily v roce 218 celkem dvě třetiny celkových dovozů rafinérských produktů (konkrétně 74,5 %). Graf č. 29: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech Dovezené množství rafinérských produktů Náklady na dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Většina dovážených rafinérských výrobků (skladba viz příloha č. 1) pochází ze sousedních zemí České republiky. Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 218 bylo z Německa dovezeno 45,% celkových dovozů rafinérských výrobků původem z Evropské unie (v roce 217 se jednalo o 38,3 %). Dovozy ze Slovenka pak odpovídaly 32,7 % (v roce 217 se jednalo o 38,3 %). Polsko a Rakousko se v roce 218 podílely 9,5 % respektive 7,9 % celkových dovozů z EU (v roce 217 se jednalo o 9,8 % a 8,1 %). Z ostatních evropských zemí, které jsou členy EU, pocházelo v roce 218 4,8 % celkových dovozů (6,6 % v roce 217). Graf č. 31 pak uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii. V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je toto množství nízké a odpovídá přibližně,9 % celkových dovozů rafinérských výrobků.

31 tis. tun tis. tun Graf č. 3: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle členských zemí , ,1 2 58, , , , , ,4 3 62,4 4 72, Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Nizozemí Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Graf č. 31: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ,5 15,7 98,4 8 82,5 83, 75, 6 61,3 54,3 54,2 4 32, Bělorusko Kazachstán Rusko Srbsko USA Jižní Korea Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

32 mil. Kč tis. tun Graf č. 32 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech Graf č. 33 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném období. Graf č. 32: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 33: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

33 tis. tun mil. Kč Vývoz ropy a rafinérských produktů Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. Finanční příjmy z vývozu ropy se pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze marginálně. Graf č. 35 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků. Vývozy rafinérských produktů cca od roku 21 odpovídají přibližně dvěma třetinám dováženého množství (v roce 216 to však byla cca polovina). Detailnější informace o vývozech rafinerských produktů podle výrokových skupin jsou uvedeny v příloze č. 1. Stejně jako v případě dovozů figurují v případě vývozu zejména pohonné hmoty (automobilového benzínu a motorová nafty pro pohon), v roce 218 tvořily pohonné hmoty 58,3 % celkových vývozů rafinérských produktů. Graf č. 34: Vývoz ropy z ČR v letech Vyvezené množství ropy Příjmy z vývozu ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

34 tis. tun tis. tun mil. Kč Graf č. 35: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech Vyvezené množství rafinérských produktů Příjmy z vývozu rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 36 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy zejména o sousední země České republiky. Graf č. 37 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí. Graf č. 36: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí , , , , , ,5 2 17, , , , Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

35 tis. tun Graf č. 37: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ,2 22,2 24, , 1 76,6 87,8 99,9 98,9 88,8 93, Srbsko Jižní Korea Spojené Arabské Emiráty USA Rusko Bosna a Hercegovina Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými produkty. Graf č. 38 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 39 pak uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření. Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 4 a Graf č. 41 pak uvádí výsledné saldo zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech Graf č. 42 pak zobrazuje vývoj průměrné ceny ropy North Sea Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy a rafinérských produktů ČR v letech , kde je jasně patrný dopad relativně nízkých cen ropy v letech 215 a 216 na velikost zahraničního salda.

36 mil. Kč tis. tun Graf č. 38: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 39: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

37 mil. Kč tis. tun Graf č. 4: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 41: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ

38 USD/bbl mld. Kč Graf č. 42: Vývoj ceny ropy Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy Půměrná roční ceny North Sea Brent Záporné obchodní saldo Zdroj: Ropa a ropné produkty Bilanční přehled za rok 216 (MPO) 3.4 Zpracování ropy na území ČR Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním ropy na území ČR je získáno více než 8 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 % spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz kapitoly výše a příloha č. 1). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy. V roce 218 bylo na území ČR zpracováno 7 52,5 tis. tun ropy, z toho 93, tis. tun pocházelo z tuzemské těžby, v roce 217 bylo zpracováno 7 876,6 tis. tun ropy, z čehož 12,7 tis. tun pocházelo z tuzemské těžby. Motorová nafta tvoří přibližně 4 % rafinérského výstupu (41,7 % v roce 214), motorový benzín pak tvoří necelých 2 % celkového výstupu (18,9 % v roce 214).

39 tis. tun tun Graf č. 43: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR Množství zpracované ropy z toho z ČR Graf č. 44: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 214 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Ostatní produkty 22,6% Motorový benzín 18,9% Topné oleje 1,6% Letecký petrolej 2,% LPG 2,6% 7 968, tis. tun Primární benzín 1,6% Motorová nafta 41,7% Zdroj: Český statistický úřad

40 Graf č. 45: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů Ostatní ropné produkty Parafín a vosky Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín Primární benzín LPG Rafinérský plyn tis. tun Zdroj: Český statistický úřad 3.5 Nouzové zásoby ropy Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 9 dnům průměrné denní spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady 26/67/ES ze dne 24. července 26, která požadovala od členských států přijetí vhodných právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 9 dnů předchozího kalendářního roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 26/67/ES byla dále nahrazena směrnicí Rady 29/119/ES ze dne 14. září 29. Jednou z hlavních změn, které byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích předcházejících směrnici 29/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost zajištění nouzových zásob v následujícím znění: Členské státy přijmou vhodné právní

41 Množství [kt] Počet dní [-] a správní předpisy, aby do 31. prosince 212 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 9 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší. V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v 2, který je věnován vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen Správa ) z ropy a vybraných ropných produktů 4 ve výši odpovídající nejméně 9 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku. V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou státních hmotných rezerv od roku 26 je uveden v následujícím grafu. Graf č. 46: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR Velikost zásob Počet dní Zdroj: Správa státních hmotných rezerv 4 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 199 ze dne 22. října 28, o energetické statistice.

42 Zatímco v roce 215 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 216) se stav nouzových rezerv pohyboval na úrovni 1 dní čistého dovozu, což o 1 dní překračovalo hodnotu požadovanou příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 216 došlo k poklesu stavu nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky. V roce 217 pak stav nouzových rezerv nedosahoval hodnoty 9 dní, ale pouze 84,8 dnů, což mimo jiné souvisí s relativně vysokým růstem spotřeby pohonných hmot. V roce 218 stav zásob dosahoval hodnoty 86,6 dnů. Graf č. 47 zobrazuje srovnání stavu nouzových zásob ropy pro členské země EU dle statistiky dostupné v rámci EUROSTATu, a to na konci roku 216, 217 a 218. Graf č. 47: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU Finsko Řecko Španělsko Švédsko Rakousko Německo Maďarsko Kypr Portugalsko Lotyšsko Francie Polsko Slovensko Lucebursko Slovinsko Itálie Chorvatsko Česká republika Litva Malta Belgie Irsko Bulharsko Nizozemí Dánsko Estonsko UK Rumunsko počet dní Prosinec 218 Prosinec 217 Prosinec 216 Zdroj: EUROSTAT

43 U nouzových zásob ropy a ropných produktů je důležitá také jejich skladba. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je skladován v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. U ropy, jsou tyto zásoby aktuálně tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná pro zpracování v rafinérii v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky zaměřena). V zásobách však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné zpracovávat v rafinérii v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo možné nouzové zásoby ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciální riziko. O možném navýšení nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 215, tento nákup však nebyl podpořen ze strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická koncepce ČR, schválená v březnu 215, v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako jedno z dílčích opatření. 5 V tomto strategickém dokumentu je také uveden záměr podnikat kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy nad úroveň povinného stavu 9 dní vyplývajícího z evropských směrnic, což však aktuálně není možné vnímat jako realistické. 3.6 Spotřebitelské ceny pohonných hmot Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen vybraných pohonných hmot v letech Tabulka č. 3 uvádí vývoj průměrných ročních cen. Graf č. 48 pak uvádí vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné měsíční ceny. Je patrné, že maloobchodní ceny pohonných hmot na českém trhu dostáhly v roce 216 svých minim, což souviselo s nízkou cenou ropy na světových trzích. V roce 217 a 218 pak došlo opět k postupnému růstu cen, a to i s ohledem na postupný růst ceny ropy. Tabulka č. 3: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech (Kč/litr) Bezolovnatý benzín 91 Normal 6 33, Bezolovnatý benzín Natural 95 34,58 36,68 36,17 36,16 31,37 28,63 3,33 32,9 Bezolovnatý benzín Super plus 98 36,41 38,66 38,32 38,46 34,13 31,43 33, 35,69 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 7 33,75 36,26 35, Motorová nafta 34,25 36,46 36,11 36,31 31,21 27,43 29,51 31,6 LPG 17,14 17,75 17,42 17,53 14,68 12,43 13,92 14,69 Zdroj: Český statistický úřad 5 Je však možné uvést, že od vzniku samostatné České republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít nouzových zásob ropy. 6 Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 211 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 7 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 213, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu.

44 Kč/litr Graf č. 48: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech (Kč/litr) Bezolovnatý benzín Natural 95 Bezolovnatý benzín Super plus 98 Motorová nafta LPG Zdroj: Český statistický úřad 3.7 Struktura ropného sektoru Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v) obchod s ropou a ropnými produkty. Na území ČR aktuálně působí dvě těžební společnosti, a to společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze marginální. Naprosto rozhodující podíl ropy pro ČR pochází z dovozu. Jak z Ruské federace, tak ze zemí Kaspické oblasti. Přepravu ropy pro jejího vlastníka ke zpracování zajišťuje státní společnost MERO ČR, která je majitelem a provozovatelem ropovodů i skladovacích kapacit ropy. Zajišťuje ve svých zařízeních také skladování státních nouzových zásob ropy. Zpracování ropy na území ČR zajišťují dvě rafinerie. Kapacitně větší v Litvínově a menší, ale později zbudovaná v Kralupech nad Vltavou (viz kapitola 3.8.1).

45 Vlastníkem obou českých rafinérií byla do 1. ledna 217 společnost Česká rafinérská, a.s. Tato společnost byla založena v roce 1995, jako výsledek privatizačního projektu státu, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou část tehdejšího českého chemického průmyslu projevili v letech zájem významní zahraniční investoři. Majoritním akcionářem v České rafinérské se stal státní podnik Unipetrol, který měl 51 % podíl, zbylá část akcií byla rozdělena rovným dílem mezi společnosti ENI, Conoco a Shell. Akcionářská smlouva původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center, což znamenalo, že společnost bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení maximálního zisku. V roce 23 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací) uspořádání. Cílem České rafinérské tak nadále nebyla maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků procesorů. Důležitou událostí na trhu rafinérských a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve středoevropském regionu, byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN Orlen v roce 25. V následujících letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na základě předkupního práv odkoupen společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %. V dalších letech pak nabídla k prodeji svůj podíl společnost Shell. Předkupního práva využila v tomto případě společnost Unipetrol. V roce 214 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost ENI. Unipetrol, respektive PKN Orlen, se prostřednictvím Unipetrol stal 1 % vlastníkem České rafinérské. K 1. lednu 217 společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci Unipetrolu vznikla nová organizační jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. rafinérie, odštěpný závod. Distribuci ropných produktů na trh v ČR zajišťují jak sami výrobci, tak nezávislí distributoři, kteří část svých produktů mohou nakupovat v zahraničí. Prakticky nejvýznamnějším distributorem ropných produktů v České republice je společnost ČEPRO, a.s., jejíž jediným akcionářem je Ministerstvo financí České republiky. Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů, poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil. V ČR dále působí přibližně 14 soukromých distributorů, registrovaných pro svou činnost u Generálního ředitelství cel. Někteří vlastní rovněž síť svých čerpacích stanic, kam produkty dodávají k prodeji koncovým zákazníkům. Část distributorů se věnuje pouze vlastní distribuci jako předmětu podnikání, bez vlastnictví čerpacích stanic. Ropu pro potřeby rafinerií v ČR nakupuje výhradně jejich majitel a provozovatel, tedy společnost Unipetrol prostřednictvím mateřského koncernu PKN Orlen. Obchod s ropnými produkty ze zpracování ropy zajišťuje ze své produkce provozovatel rafinerií. Zabývá se rovněž jejich případným exportem.

46 Trh v ČR s pohonnými hmotami pro dopravu zásobují jak tuzemské rafinerie, tak nezávislí distributoři. Trh s ropu, ani pohonnými hmotami není v ČR regulován státem, jedná se o volné tržní prostředí. K 11. únoru 219 bylo v České republice evidováno celkem 7 61 čerpacích stanic (dále také ČS ), z nichž bylo ČS veřejných, 69 čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány pouze malému počtu smluvních partnerů a 2 38 bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. V sektoru veřejných ČS bylo ke stejnému datu evidováno stanic standardních víceproduktových (7,9 %), dále 459 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty (11,5 %), 533 stanic pouze na LPG (13,4 %), 151 stanic pouze na CNG (3,8 %) a 15 ostatních (,4 %). Počet těchto ČS se za 2. pololetí 218 zvýšil o 17. V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 69 (88,2 %). Víceproduktových stanic bylo evidováno 55 (8 %), stanic pouze na CNG bylo evidováno 14 (2, %), stanice pouze na LPG byly evidována pouze 1 (,1 %), ostatních stanic pak bylo evidováno 11 (1,7 %). Z celkového počtu evidovaných čerpacích stanic s vymezeným přístupem jich bylo k vedeno mimo provoz 2. V sektoru neveřejných ČS tvořily také většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno (97,1 %). Víceproduktových stanic bylo evidováno 42 (1,8 %), stanic pouze na LPG bylo evidováno 5 (,2 %), stanic pouze na CNG bylo evidováno 12 (,5 %) a jako ostatní bylo evidováno 1 stanic (,4 %). Z celkového počtu evidovaných neveřejných čerpacích stanic bylo k 11. únoru 219 hlášeno mimo provoz 76 ČS. 3.8 Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně 8 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace ropy v tomto závodě však byla v roce 212 ukončena. Rafinérie v Litvínově Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba. Jedná se o modernizovanou rafinérii s vysokou hydrorafinační kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu technologických zařízení na zvyšování kvality

47 primárních destilačních produktů. Komplexnost zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem rafinačních kapacit v Evropě. Důležitými produkty rafinérie v Litvínově Záluží tvoří automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně. Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR ropovodem IKL. Jedná se zejména o ropu z oblasti Kaspického moře, tedy druhy ropy označované jako Azeri, CPC, Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky i jiných destinací. Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky MTBE 8 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benzíny. Kralupská rafinérie je také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně. S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit výstavbu nové polyetylénové jednotky v areálu Litvínov-Záluží. Jde o zatím největší investici v historii českého petrochemického průmyslu v rozsahu 8,5 miliard korun. Jedná se o jedno z nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Nová polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit kapacitu výroby polyetylenu více než dvojnásobně až na cca 275 tisíc tun ročně a zároveň přispěje k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby. 8 Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových benzínů.

48 Graf č. 49: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 214 Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Domácí spotřeba Rafinérský výstup Zdroj: Český statistický úřad Ropovody a produktovody na území ČR Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR, a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru.

49 Obrázek č. 2: Infrastruktura na území ČR Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy. V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky přepravována ropa z Ruské federace. Tato ropa (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv. středně těžká, relativně sirnatá ropa. Obsah síry navíc průběžně v letech narůstá, což je způsobeno mírou vytěžení užívaných vrtů a sám producent ropy upozorňuje na to, že tento trend je nevratný. Kapacita celého systému ropovodu Družba odpovídá přibližně 85 mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska, kam se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní větve (rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska a Německa a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita severní větve dosahuje přibližně 9 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 4 kt/d. Jižní větev se v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska. Celková délka ropovodu Družba je 3 84 km. Jeho délka na českém území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR je 1 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1, - 1,4 m/s. Využití přepravní kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 4-5 % celkové přepravní kapacity. V roce 218 odpovídalo využití 44,5 % celkové přepravní kapacity (v roce 217 využití odpovídalo 44,6 %).