Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany

Transkript

1 Městský úřad Dvůr Králové nad Labem náměstí T. G. Masaryka 38, Dvůr Králové nad Labem Odbor školství, kultury a sociálních věcí Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany Město Dvůr Králové nad Labem BANKOVNÍ SPOJENÍ: IČ: Tel.: podatelna@mudk.cz náměstí T. G. Masaryka 38 ČSOB, a. s., Dvůr Králové n. L. DS: mu5b26c Fax: Dvůr Králové nad Labem Č. ú.: /0300

2 Obsah Identifikační údaje Úvod Legislativa a systém sociálně-právní ochrany, vymezení některých pojmů Standard č. 1 Místní a časová dostupnost Standard č. 2 Prostředí a podmínky Standart č. 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Standard č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí...21 Standard č. 5 Přijímání a zaškolování..24 Standard č. 6 Profesní rozvoj zaměstnanců..26 Standard č. 7 Prevence.28 Standard č. 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu.33 Standard č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte.. 39 Standard č. 10 Kontrola případu 44 Standard č. 11 Rizikové a nouzové situace Standard č. 12 Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí...48 Standard č. 13 Vyřizování a podávání stížností.50 Standard č. 14 Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické a právnické osoby

3 Identifikační údaje Městský úřad Dvůr Králové nad Labem náměstí T.G. Masaryka Dvůr Králové nad Labem tel.: fax: datová schránka:mu5b26c Starosta města Dvůr Králové nad Labem Ing. Jan Jarolím Vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí - Bc. Kateřina Pištorová Vedoucí sociálního oddělení - Mgr. Dagmar Motalová Zpracovatel: Odbor školství, kultury a sociálních věcí, sociální oddělení sociálně-právní ochrana dětí 2014 Datum poslední aktualizace:

4 Úvod Dnem 1. ledna 2015 (v souladu s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů) nabývá účinnosti ustanovení týkající se naplňování standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany, a to dle vyhlášky MPSV č. 473/2012 ze dne 17. prosince 2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Standardy kvality slouží k průběžné realizaci předem promyšleného postupu sociální práce, vedoucí k uspokojení potřeb klienta a reagování na jejich proměny. Cílem je to, aby se praxe provozovaná pracovištěm sociálně-právní ochrany Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem stala jednotnou a dobře čitelnou jak pro zaměstnance samotné, tak také pro cílovou skupinu klientů, vůči nimž je směřována. Smyslem funkčního systému poskytování SPO je nalezení optimálního řešení situace v trvalém a bezpečném prostředí, kde budou respektovány individuální potřeby dítěte. Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, b) standardy sociální práce s klientem, c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany, d) technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany. Tvorba a zavádění Standardů kvality sociálně-právní ochrany do praxe je proces, který se vyvíjí ve smyslu zvyšování kvality poskytování SPOD a vytvoření systematických a srovnatelných postupů při poskytování SPOD. Podílejí se na něm všichni zaměstnanci sociálního oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem. 4

5 Legislativa a systém sociálně-právní ochrany, vymezení některých pojmů Sociálně-právní ochrana (dále SPO), orgán sociálně-právní ochrany, sociální pracovník, náhradní rodinná péče, péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost, kuratela pro děti a mládež Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu. Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky (dále jen Listina ), věnuje pozornost dětem a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu. Zákony proto také respektují jeden ze základních principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba, požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají, anebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat. Co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí, vyjadřuje konkrétně zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o SPO ), který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí v 1 jako: a. ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, b. ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a c. působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, d. zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. přičemž zdůrazňuje, že nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které též upravují ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte. Hlavní principy právní úpravy sociálně právní ochrany dětí: Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany dětí je nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. 5

6 Sociálně-právní ochrana se poskytuje všem dětem bez rozdílu, bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu. Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně. Sociálně-právní ochrana se poskytuje všem nezletilým dětem mladším 18 let, pokud zletilosti nenabyly dříve. Stát je odpovědný za ochranu dětí před tělesným nebo duševním násilím, za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska fyzického, psychického a mravního a ostatních aspektů integrity dítěte jako nositele práv daných Ústavou, Listinou a práv vyplývajících z mezinárodních závazků ČR. Stát však nenahrazuje plnění povinností a odpovědnost rodičů, ani nezasahuje do jejich postavení jako nositelů rodičovské zodpovědnosti, nejsouli práva nebo vývoj dítěte ohroženy. Orgány s obecnou působností na úseku ochrany dítěte jsou soudy a orgány určené zákonem o SPO, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské a obecní úřady a ve vztahu k zahraničí Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Sociálně-právní ochranu dětí zabezpečují též kraje a obce v samostatné působnosti a fyzické a právnické osoby, pokud obdrží pověření k výkonu sociálně právní ochrany. Vůdčím pravidlem pro činnost orgánů sociálně právní ochrany je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci. Opatření sociálně-právní ochrany jsou hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný celek, umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází, a podle intenzity ohrožení. Důraz je také položen na ochranu dětí před sociálně patologickými jevy (tj. prevence rizikového vývoje dětí a minimalizace důsledků působení sociálně patogenních vlivů). Děti dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo děti, které nemohou být ponechány v tomto prostředí, mají právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem v podobě některé z forem náhradní výchovy. Při volbě řešení je nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ. V případě osvojení dítěte do ciziny je nezbytné respektovat princip subsidiarity, tj. považovat osvojení dítěte do ciziny za náhradní způsob péče o dítě teprve tehdy, jestliže dítě nemůže být předáno do výchovy v rodině osvojitele nebo o ně nemůže být pečováno jiným vhodným způsobem v zemi jeho původu. Pro tuto situaci jsou mezinárodními smlouvami a zákonem o SPO uceleně formulována pravidla pro kontakt s cizinou ve věcech sociálně právní ochrany dětí. Orgánům sociálně-právní ochrany dětí se ukládá povinnost sledovat výkon ústavní nebo ochranné výchovy, aniž by zasahovaly do řízení a provozu zařízení, kde se vykonává ústavní nebo ochranná výchova; cílem sledování je dodržování práv dětí, rozvoj duševních a fyzických schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v zařízení a jak se vyvíjejí vztahy mezi rodiči a dětmi. Cílem sociálně-právní ochrany dětí je též sanace rodin. 6

7 Na principu dobrovolnosti se mohou na výkonu sociálně právní ochrany dětí v zákonem vymezených činnostech podílet i fyzické nebo právnické osoby, které však k takovému působení musí mít pověření. Určité činnosti představující zásadní zásah do postavení dítěte nebo osob za ně odpovědných jsou však vyhrazené státním orgánům nebo orgánům veřejné správy v přenesené působnosti. Děti, kterým se sociálně-právní ochrana poskytuje Zákon o SPO definuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte pojem dítě tak, že dítětem je osoba nezletilá. Podle čl. 1 Úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. V případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se sociálně-právní ochrana poskytuje v omezeném, zákonem vymezeném, rozsahu. Sociálně-právní ochrana náleží bez ohledu na státní občanství všem dětem, které se nacházejí na území České republiky. Rozdíl spočívá pouze v rozsahu, v jakém se sociálně právní ochrana poskytuje. Podle 2 odst. 2 zákona o SPO náleží sociálně-právní ochrana dítěti, které na území České republiky má trvalý pobyt, má podle zvláštního právního předpisu o pobytu cizinců na území ČR povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů, podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území ČR, je oprávněno trvale pobývat, nebo pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu pobývá s rodičem, který na území pobývá na základě viza k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu nebo který je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany. To odpovídá čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, podle kterého se smluvní státy zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená v této Úmluvě každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu. Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany je důležitá situace, v jaké se dítě nachází, kdy důvod poskytnutí spočívá v řešení věcného problému. Zákon o SPO tak vymezuje z věcného hlediska okruh dětí, na které se sociálně právní ochrana vztahuje, ale pouze příkladmo ( 6), a to zejména proto, že je mnoho situací, do kterých se děti s rodiči dostávají a které nelze taxativním způsobem v zákoně vyjádřit. Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany jsou typické situace, kdy 7

8 a. rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti, b. děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy, c. děti vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, děti mladší 15 let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak narušují občanské soužití, d. opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte, e. děti, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f. děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g. děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h. děti, které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se nacházejí na území ČR bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon o SPO tedy k poskytnutí sociálně-právní ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak předpokládá, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou: a. krajské úřady b. obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti, c. obecní úřady a újezdní úřady, ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady, d. Ministerstvo práce a sociálních věcí e. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí f. Úřad práce České republiky krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují také obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou li výkonem sociálně právní ochrany pověřeny, které však nejsou orgány sociálně-právní ochrany dětí. 8

9 Protože především obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady mají možnost bezprostředně sledovat ochranu práv dítěte a včas činit potřebná opatření se znalostí problému a místních podmínek, ukládá jim zákon nejvíce povinností v ochraně dětí a pomoci rodičům a dalším osobám, které jsou odpovědné za výchovu dětí. Do působnosti krajských úřadů vedle kontrolní a metodické činnosti patří téměř celý proces zprostředkování náhradní rodinné péče, rozhodování o udělení pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí fyzickými a právnickými osobami a rozhodování o státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ve vztahu k obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností plní krajské úřady funkci nadřízeného kontrolního orgánu a funkci odvolacího orgánu příslušného pro přezkum rozhodnutí vydaných obecními úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve správním řízení. Dalším orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen ministerstvo ), do jehož působnosti patří obecně péče o rodinu a ohrožené děti. Ministerstvo pečuje o náležitou právní úpravu v této oblasti a v rámci zákonu řídí výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí vydáváním právních předpisů a směrnic Ministerstvo rovněž vykonává funkci kontrolního a odvolacího orgánu ve vztahu ke krajským úřadům, vede celostátní evidenci fyzických a právnických osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen Úřad ) je správním úřadem s celostátní působností, jemuž přísluší řešení otázek ochrany dětí ve vztahu k cizině. Zákon o SPO dává možnost, aby i nestátní subjekty (nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby) na základě pověření plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí. Mlčenlivost Zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany, zaměstnanci obcí s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně právní ochrany jsou povinni podle zákona o SPO zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili ( 57). Také jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně právní ochrany na možné ohrožení dítěte podle 7 zákona o SPO, a též o údajích o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, a rovněž i o místě pobytu takového dítěte. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost i o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem. Mlčenlivost jsou povinni zachovávat i po skončení pracovního poměru, přičemž této povinnosti mohou být zproštěni jen tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně a s uvedením rozsahu a účelu. Povinnost mlčenlivosti platí i pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálně právní ochrany seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany povinni zachovávat mlčenlivost. Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost Sociální kuratela pro děti a mládež Péče o děti uvedené v 6 zákona o SPO (viz výše) spočívá v poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního. Sociální kuratela spočívá v provádění opatření 9

10 směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Je vykonávána kurátorem pro děti a mládež. Náhradní rodinná péče Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat optimální formu náhradní výchovy, která je také obsahem činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Formy náhradní rodinné péče svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje osvojení Sociální pracovník Odborně způsobilý pracovník, který mj. vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy, sociálně právní poradenství a sociální rehabilitaci, poskytuje krizovou pomoc, depistážní činnost. Sociální pracovníci jsou agenti změny ve společnosti a v životech osob, rodin a společenství, jimž slouží. Zdokonalit rodinu je nejtěžší práce na světě V. Satirová 10

11 Č. 1 MÍSTNÍ A ČASOVÁ DOSTUPNOST Kritérium 1a) Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu. OSPOD Městského úřadu Dvůr Králové poskytuje sociálně-právní ochranu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž úřad vykonává svou působnost, v obvodech těchto obcí a jejich místních částí: Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Dolní Brusnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Horní Brusnice, Hřibojedy, Choustníkovo Hradiště, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanžov, Libotov, Litič, Mostek, Nemojov, Stanovice, Trotina, Třebihošť, Vilantice, Vítězná, Velký Vřešťov, Vlčkovice v Podkrkonoší, Zábřezí-Řečice, Zdobín SPO v základním pojetí zajišťují i obecní úřady v těchto obcích, neboť jsou též orgány SPOD a v případě, že problém klienta nespadá do jejich působnosti, pomoc zprostředkují nebo doporučí obrátit se s problémem na OSPOD. MěÚ Dvůr Králové nad Labem má telefonické, ové a písemné spojení se všemi obecními úřady ve svém správním obvodu. Sociálně-právní ochrana je zařazena do odboru školství, kultury a sociálních věcí, sociálního oddělení. Náplň činnosti sociálního oddělení sociálně právní ochrany dětí je rozpracován vždy v aktuálně platném vnitřním předpisu úřadu, tj. v Organizačním řádu Městského řadu Dvůr Králové nad Labem. OSPOD vykonává činnosti v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. Opatření sociálně-právní ochrany dětí jsou činěna v zájmu dětí a vedou k zajištění jejich zdravého vývoje a k ochraně jejich práv. Potřebné ochrany ze strany sociálně-právní ochrany Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem se dostává stejně všem dětem z celého správního obvodu a to bez ohledu na individuální odlišnosti, jakými jsou například vzdálenost místa bydliště klienta od pracoviště sociálně-právní ochrany, jazyková, sociokulturní či jiná bariéra. Celé území správního obvodu je dostupné pro klienty OSPOD prostřednictvím autobusů ČSAD a MHD. Pracoviště sociálně-právní ochrany Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem se nachází na adrese Městský úřad Dvůr Králové nad Labem, náměstí T.G. Masaryka 38, Dvůr Králové nad Labem. Budova městského úřadu, kde se nachází pracoviště SPOD, naleznou klienti v centru města s parkováním nejblíže na náměstí. Je vybavena bezbariérovým přístupem s výtahem. Pracoviště má správní obvod rozčleněn dle vnitřního klíče (dle obcí a ulic a dle výkonu příslušné agendy). Informace o rozčlenění území správního obvodu jsou klientům k dispozici na veřejně přístupném místě (nástěnce) v budově městského úřadu, přímo na pracovišti SPOD a na webových stránkách úřadu. Klientům sociálně-právní ochrany je tak zřejmá struktura pracoviště, tj. jméno příslušného zaměstnance, kterému je oblast přidělena, č. dveří, telefonní a ový kontakt. V případě nepřítomnosti (krátkodobé či dlouhodobé) příslušného zaměstnance na pracovišti je zajištěna zastupitelnost tohoto zaměstnance jiným zaměstnancem vykonávajícím agendu SPOD a to jak pro osobní kontakt, tak telefonický, popř. ový. V akutních případech, vyžaduje-li to 11

12 zájem klienta, zaměstnanci mají možnost navštívit jakékoli místo správního obvodu bezodkladně. K tomu účelu mají možnost použití služebního vozidla, které využívají v souladu s vnitřním předpisem úřadu Směrnicí pro používání motorových vozidel pro potřeby města Dvůr Králové nad Labem. V souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je výkon sociálně-právní ochrany realizován zaměstnanci OSPOD na pracovišti OSPOD městského úřadu, dále v terénu (bydliště klientů, pracoviště, školy, policie, atd.), u soudu a dalších institucích a organizacích. Každý zaměstnanec OSPOD rozvrhuje a vykonává sociální práci individuálně dle potřeb klientů a povahy konkrétního případu. Účast zaměstnance u soudního jednání je realizována dle termínu předvolání soudu. Klienti se mohou na zaměstnance OSPOD obracet osobně, telefonicky, em, faxem. Závažné skutečnosti je vhodné přednostně řešit osobním kontaktem. ovým podáním (bez elektronického podpisu) pak záležitosti obecné povahy s ohledem na ochranu osobních údajů. Zaměstnanci SPOD Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem postupují v souladu s vnitřním předpisem města Dvůr Králové nad Labem Směrnicí pro ochranu osobních údajů. 1b) Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen "cílová skupina"). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je poskytována. Výkon sociálně-právní ochrany v plném rozsahu je zajišťován v pracovní dny v souladu s aktuálně platným Pracovním řádem Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem. Informace o hodinách pro veřejnost je umístěna u recepce u vstupu do budovy Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem, sále u vstupu na pracoviště SPO a na webových stránkách úřadu. Hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 8:00 17:00 h, úterý, čtvrtek a pátek 8:30 11:30 h. SPO je zajištěna i mimo úřední hodiny tak, že na pracovišti SPO Dvůr Králové nad Labem je zpravidla přítomen pracovník (sociální pracovník sociálně-právní ochrany), schopný pomoci řešit problém klienta, a to v rámci základní pracovní doby, která se pracovním řádem stanovuje v úterý, čtvrtek a pátek od 08:30 hodin do 13:30 hodin. Ve dnech pondělí a středa se stanovuje základní pracovní doba 08:00 17:00 hodin Volitelnou pracovní dobu si určuje zaměstnanec v rámci denní provozní doby, která se pracovním řádem stanovuje v pondělí až čtvrtek od 06:30 do 18:00 hodin a v pátek od 06:30 do 17:00 hodin. Každý zaměstnanec OSPOD individuálně rozvrhuje a plánuje konzultace s klienty, šetření, pohovory s dětmi atd., s ohledem na potřeby klientů, termíny nařízených soudních jednání apod. Plnění termínových úkolů může být ovlivněno klimatickými podmínkami (počasí) v jednotlivých oblastech správního obvodu. Důvod a délka nepřítomnosti pracovníka OSPOD na pracovišti jsou zaznamenány v elektronické evidenci průchodů, která je dostupná všem zaměstnancům úřadu. O důvodu a délce nepřítomnosti je informován přímý nadřízený pracovníka. Zaměstnanci OSPOD mají k dispozici služební vozidla, které využívají v souladu s vnitřním předpisem úřadu Směrnicí pro používání motorových vozidel pro potřeby města Dvůr Králové nad Labem. Mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost, která je upravena v interním předpisu úřadu - vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové k zajištění vybraných úkolů určených odborů MěÚ formou pracovní pohotovosti. Informace o pracovní pohotovosti jsou dostupné Policii ČR, soudu a státnímu zastupitelství. Evidence pracovní 12

13 pohotovosti je vedena v elektronické i tištěné podobě. Doba pracovní pohotovosti je vyhrazena pro výkon základních, nutných a neodkladných úkonů v souladu s 16 a 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. V případech bezprostředního ohrožení dítěte, které se ocitlo bez jakékoli péče nebo jsouli jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo v situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva, jsou pracovníci SPOD Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem připraveni a schopni zajistit popř. zprostředkovat umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ( 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) podat soudu v mimopracovní době návrh na nařízení předběžného opatření podle 452, odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., v platném znění. OSPOD je připraveno poskytnout potřebnou součinnost při bezodkladném výkonu nařízení předběžného opatření v souladu s 14 odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí nebo potřebnou součinnost orgánům činným v trestním řízení, kdy se např. účastní neodkladného výslechu nezl. dítěte. K tomu účelu mají možnost použití služebního vozidla, které využívají v souladu s vnitřním předpisem úřadu Směrnicí pro používání motorových vozidel pro potřeby města Dvůr Králové nad Labem a v souladu s vnitřním předpisem MěÚ Dvůr Králové k zajištění vybraných úkolů určených odborů MěÚ formou pracovní pohotovosti. V době pracovní pohotovosti pracovník nevykonává běžný výkon agendy SPOD (sociální šetření, rozhovor s klientem) a nečiní úkony na žádost klienta. O poskytnutí sociálně-právní ochrany v době pohotovosti může pracovníka OSPOD požádat PČR, MP nebo soud, případně další instituce prostřednictvím PČR (např. linky bezpečí, zdravotnické zařízení, zařízení pro výkon ústavní výchovy, ZDVOP apod.). Informace z výkonu pohotovosti písemně zpracovává zaměstnanec vykonávající pohotovost v následující pracovní den, tyto předává do běžného provozu příslušnému zaměstnanci OSPOD MěÚ Dvůr Králové nad Labem, v případě místní nepříslušnosti pak příslušnému orgánu SPOD. O úkonech činěných v době pracovní pohotovosti je ústně informován vedoucí oddělení. 13

14 Č. 2 PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY Kritérium 2a) Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálněprávní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Pracoviště OSPOD Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem v současné době má k disposici pro výkon sociálně-právní ochrany dětí a jednání s ohroženými dětmi a rodinami 2 kanceláře o rozloze každá cca 30 m2 (v každé kanceláři místo pro 3 pracovníky) - do budoucna je městským úřadem zvažována možnost rozšíření ještě o jednu kancelář, aby se počet pracovníků v každé kanceláři pracoviště SPOD snížil max. na 2 pracovníky z důvodu zajištění důvěrnosti a soukromí klientů. Dále má pracoviště jednací místnost SPOD pro cca 8 účastníků, dětský koutek s dostatečným množstvím hraček. Pro plánovaná jednání v jednací místnosti SPOD užívají pracovníci SPOD interní elektronický program reservace jednací místnosti, přístupný všem pracovníkům SPOD. V případě potřeby lze po předchozí domluvě či reservaci v sekretariátu využít zasedací místnost tajemníka úřadu, v případě většího počtu účastníků jednání (více než 8) lze využít zasedací místnost starosty. Konzultace s klienty nejsou narušovány a zůstává zachována důvěrnost jednání a soukromí klienta. Konzultace na veřejnosti nebo v přítomnosti cizích osob jsou realizovány v případech, není-li možné zajistit jiný způsob provedení konzultace. Dle potřeb klientů popř. vhodnosti případu jsou konzultace prováděny také mimo pracoviště OSPOD a to např. ve škole, v zaměstnání. Místnosti pracoviště OSPOD Dvůr Králové nad Labem jsou materiálně vhodně vybaveny, každý pracovník má svůj pracovní prostor. Všechny místnosti mají dostatečné světelné podmínky, možnost větrání. Uspořádání a vnitřní vybavení jednacích prostor je bezpečné jak pro klienty, tak pro zaměstnance. Prostředí je přátelské vůči dětem i rodičům, když se na konzultaci dostaví společně. 14

15 2b) Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. Pracoviště OSPOD Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem má vhodné materiální vybavení, které umožňuje poskytovat sociálně-právní ochranu v odpovídající kvalitě na pracovišti i mimo něj. Každý zaměstnanec OSPOD má k dispozici počítač, telefonní aparát pevnou linku, mobilní telefon, společně pak tiskárnu, scanner. Tuto techniku zaměstnanci užívají v souladu s vnitřním předpisem úřadu Provozním řádem informačního systému města Dvůr Králové nad Labem. Pro práci v terénu pak fotoaparát, notebook s tiskárnou, diktafon, dětskou autosedačku a dětský podsedák včetně instrukce pro jejich správné používání. Zaměstnanci OSPOD mají k dispozici dostatečné množství automobilů, které užívají v souladu s vnitřním předpisem úřadu Směrnicí pro používání motorových vozidel pro potřeby města Dvůr Králové nad Labem. Pro výkon pracovní pohotovosti mají zaměstnanci OSPOD k dispozici mobilní telefon určený výhradně pro výkon pohotovosti a dostupný automobil. Zaměstnanci OSPOD se pro jejich užívání řídí pravidly, která jsou upravena v interním předpisu úřadu - vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové k zajištění vybraných úkolů určených odborů MěÚ formou pracovní pohotovosti. Zaměstnanci OSPOD v pracovní pohotovosti mají zajištěn neomezený přístup na pracoviště z důvodu využití potřebného materiálního vybavení a techniky. Pokyny pro přístup zaměstnanců na pracoviště v době výkonu pracovní pohotovosti a další organizační podrobnosti k praktickému výkonu pohotovosti jsou upraveny v interním informaci pracoviště SPOD Dvůr Králové nad Labem - K zajištění výkonu pohotovosti pracovníků SPO Dvůr Králové nad Labem, se kterým jsou všichni zaměstnanci prokazatelně seznámeni. 2c) Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen klient ), zejména s ohledem na potřeby dětí. Pracoviště OSPOD Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem má k dispozici vhodné materiální vybavení a to jak pro zaměstnance, tak pro potřeby klientů. Tj. knižní fond ohledně příslušných zákonů, informační letáky. Propagační a informační materiály jsou pro klienty k dispozici přímo na pracovišti OSPOD Dvůr Králové nad Labem, dále viz standard 3b). Zaměstnanci pracoviště OSPOD Dvůr Králové nad Labem mají přístup ke všem vnitřním předpisům města a městského úřadu a to jak v elektronické (intranet MěÚ Dvůr Králové nad Labem) tak v tištěné podobě (na pracovišti SPOD v kanceláři školství odboru ŠKS). Pracoviště SPOD Dvůr Králové nad Labem je vybaveno dostatkem kancelářských potřeb - psacích potřeb (tužky, fixy, pastelky, omalovánky, papíry) dětských knížek a hraček (pro dívky i chlapce) různých věkových kategorií. Hrací pomůcky a hrací koutek jsou udržovány ve stavu, kdy je jejich použití pro děti bezpečné. Zodpovědnost za stav těchto hraček z hlediska bezpečnosti a manipulace má pověřený zaměstnanec SPOD, který provádí pravidelnou kontrolu a údržbu dle interní informace pracoviště SPO k zajištění údržby hracího koutku a hracích pomůcek z hlediska manipulace a bezpečnosti. Údržbu hraček a hracího koutku z hlediska hygieny (omývání, praní 15

16 plyšových hraček) apod. zajišťuje odbor VVS. Pracovníkům SPOD Dvůr Králové nad Labem je k dispozici kuchyňka. 2d) Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. V budově MěÚ Dvůr Králové nad Labem je rozděleno hygienické zázemí zvlášť pro klienty a zvlášť pro zaměstnance. Hygienické zázemí je pro zaměstnance OSPOD dostupné a odpovídá počtu zaměstnanců. Pro klienty SPO je k dispozici bezbariérové WC přímo v blízkosti pracoviště SPO. Městský úřad poskytuje zaměstnancům SPOD ochranné pomůcky tak, aby se eliminovalo nebezpečí případné nákazy (očkování, dezinfekční prostředky, gely na očištění rukou, lékárnička), na pracovišti i pro práci v terénu (vnitřní předpis úřadu - Organizace zabezpečení BOZP na MěÚ Dvůr Králové nad Labem). Pro rodiny s dětmi má pracoviště OSPOD k případnému použití omyvatelnou přebalovací podložku. Pracovníkům SPOD Dvůr Králové nad Labem je k dispozici kuchyňka (mikrovlnná trouba, lednice). Pracoviště OSPOD má nastaven systém na ochranu zaměstnanců v případě ohrožení (za ohrožení lze obecně považovat situaci, kdy je nějakým způsobem ohrožován život či zdraví zaměstnanců nebo jim hrozí psychická, materiální či jiná újma). Systém na ochranu zaměstnanců v případě ohrožení je upraven Interní informací SPOD MěÚ Dvůr Králové nad Labem k využívání systému na ochranu zaměstnanců SPOD v případě ohrožení, se kterým jsou všichni zaměstnanci prokazatelně seznámeni. 16

17 Č. 3 INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Kritérium 3a) Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. Městský úřad Dvůr Králové nad Labem má na orientační tabuli u hlavního vchodu do budovy úřadu uveřejněnou organizační strukturu úřadu. Na nástěnce před odborem ŠKS, SPOD, u kanceláře č. 300a jsou uveřejněny informace o členění správního obvodu při výkonu sociálněprávní ochrany dětí dle obcí a ulic a dle výkonu příslušné agendy (viz standard 1a)). OSPOD Dvůr Králové nad Labem má vytvořeny webové stránky na kterých zveřejňuje informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí, pravidla a postupy vytvořené pracovištěm OSPOD Dvůr Králové nad Labem za účelem naplnění standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. Klientům OSPOD Dvůr Králové nad Labem je tak zajištěna informovanost a umožněna orientace v působnosti OSPOD Dvůr Králové nad Labem, ve formách pomoci a spolupracujících institucích. Webové stránky pravidelně, nejméně 1x ročně, aktualizuje. Tentýž materiál je v tištěné podobě k dispozici klientům SPOD na pracovišti SPOD. Hlavní činnosti OSPOD: - poskytuje odborné sociální poradenství pro rodiče s dětmi, které jsou ohroženy rozvodem (rozchodem) rodičů, a to především v těchto oblastech: legislativa, společné hledání řešení problému, kontakt na odborné poradenské pracoviště, vedení rodičů ke smírnému řešení - působí na rodiče, aby plnili povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti dle 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. - projednává s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dětí, projednává s dítětem nedostatky v jeho chování - pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě - poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené - provádí sociální šetření v rodinách, a to na žádost soudu, nebo z důvodu vyhodnocování situace dítěte (zjištění, zda se jedná o dítě ohrožené dle 6 zákona 359/1999 Sb., v platném znění) - pořádá případové konference v případě, že je v zájmu klienta řešit jeho situaci v rámci multidisplinárního týmu (např. před podáním podnětu na uložení výchovného opatření nebo návrhu na nařízení ústavní výchovy) - na žádost škol a školských zařízení se účastní výchovných komisí - na žádost soudu provádí pohovor s dítětem ke zjištění skutečností důležitých pro rozhodování soudu ve věci péče a výživy - poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc - poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné - má možnost uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc dle 12 zákona č. 359/1999 Sb., a to ve správním řízení za přítomnosti klíčového pracovníka a nadřízeného pracovníka - má možnost uložit výchovné opatření dle 13 zákona č. 359/1999 Sb. (napomenutí, dohled, 17

18 omezení, povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, mediaci nebo terapii) - OSPOD spolupracuje se školami, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb a služeb odborné poradenské pomoci, úřady práce a dalšími subjekty - účastní se přestupkového řízení vedeného proti mladistvému, trestního řízení proti mladistvému a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let - navštěvuje pravidelně děti umístěné v zařízení pro výkon ústavní výchovy, spolupracuje s rodiči na odstranění příčin pro nařízení ústavní výchovy, usiluje o takové uspořádání náhradní péče, které umožní zachování sourozeneckých vazeb - na žádost soudu vykonává dohled a podává zprávy o průběhu tohoto výchovného opatření - navštěvuje děti v zařízení pro výkon trestního opatření odnětí svobody a vazby a jejich rodiče - spolupracuje s Probační a mediační službou - poskytuje pomoc dětem po návratu z ÚV, VTOS při jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí - systematicky se věnuje prevenci, vyhledává a monitoruje děti ohrožené dle 6 zákona 359/1999 Sb. v platném znění, koordinuje a účastní se preventivních aktivit v rámci svého správního obvodu (tým prevence kriminality, komise sociálně-právní ochrany dětí, účast v preventivních programech na ZŠ, osvětová preventivní činnost - besedy, přednášky) Podává návrhy (opatření na ochranu dětí) soudu ve věci: a) na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte, b) na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, nebo pozastavení jejího výkonu, c) na nařízení ústavní výchovy, d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (prodloužení, zrušení), f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, g) na nařízení výchovného opatření podle 13a (prodloužení, zrušení), h) na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, i) na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče, j) na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti, k) na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti dále: - vyhledává děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny, poskytuje součinnost soudu ve věcech NRP, a to zejména tím, že poučí rodiče o důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, vykonává na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení, sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do péče jiné osoby, navštěvuje rodinu, kde dítě žije - v případě nutnosti ochrany života a zdraví dítěte a zajištění uspokojování jeho základních potřeb podává návrh na předběžné opatření (viz standard 1b) - před podáním návrhu soudu OSPOD vyhodnocuje situaci dítěte, zpracovává individuální plán ochrany dítěte a v odůvodněných případech pořádá případovou konferenci pro řešení konkrétní situace dítěte a jeho rodiny. - OSPOD pravidelně vyhodnocuje situaci dítěte v rámci individuálního plánu ochrany dítěte, a to ve spolupráci s rodiči, dětmi, případně dalšími osobami a subjekty, které se podílejí na řešení situace dítěte. - o všech úkonech SPOD je vytvořen písemný záznam, a to jak v elektronické podobě (spisová služba VERA), tak v rámci spisové dokumentace Om/Nom (blíže viz standard č. 12). Záznamy o úkonech nejsou zpětně upravovány. 18

19 Dále OSPOD: - poskytuje soudu součinnost při výkonu rozhodnutí - vykonává funkci opatrovníka a poručníka, může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině - vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce - sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy - navštěvuje dítě v těchto zařízeních a spolupracuje s jeho rodinou, vydává souhlas s pobytem dítěte mimo zařízení - zřizuje zvláštní orgán obce - komisi pro sociálně-právní ochranu dětí Opatrovník pro řízení ve věci úpravy péče a výživy (popř. styku a další) informace pro rodiče Rozvodovému řízení musí předcházet rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilého dítěte (dětí). V případě dohody rodičů není opatrovnické řízení bezpodmínečně nutné. Není-li možná dohoda rodičů, poměry dětí (péči a výživu, popř. styk s druhým rodičem) upraví soud v rámci opatrovnického řízení na základě návrhu. Pro opatrovnické řízení soud ustanoví kolizního opatrovníka obvykle orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) příslušného úřadu obce s rozšířenou působností. Kolizním opatrovníkem se rozumí pracovník OSPOD, který dítě zastupuje v opatrovnickém řízení, neboť hrozí střet (kolize) zájmů dítěte a rodičů nebo střet zájmu týchž rodičů. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením a zároveň zpravidla žádá OSPOD o: - prošetření poměrů rodičů a dítěte - zjištění názoru dítěte v případě, že je dítě vzhledem k svému věku a rozumové vyspělosti schopno svůj názor vyjádřit. Rodiče mají možnost před opatrovnickým řízením uzavřít dohodu, a to ve spolupráci s OSPOD, prostřednictvím právního zástupce nebo za pomoci kompetentního poradenského pracoviště (manželská a rodinná poradna, občanská poradna apod.). Pohovor s dítětem probíhá v jeho přirozeném prostředí nebo jinde (škola, mateřská škola, zdravotnické nebo pobytové zařízení apod.) v případě, že je nutné zajistit neutralitu prostředí. Zjištění poměrů rodičů a dítěte probíhá v rámci sociálního šetření, případně dalšími metodami sociální práce (zjišťováním informací od lékaře, školy, příbuzných a dalších osob, státních a nestátních institucí apod.) Slouží ke komplexnímu posouzení aktuální situace dítěte. Při soudním projednávání pracovník OSPOD hájí zájmy a práva dítěte v souladu s platnou legislativou, nehájí a nezastupuje rodiče a jejich zájmy, neposuzuje, kdo z rodičů má pravdu a kdo je vinen. V rámci opatrovnického řízení opatrovník vyjadřuje své doporučující stanovisko, odpovídá na dotazy soudu, předkládá své poznatky o poměrech rodičů a dítěte, v případě, že soud nevyslechl nezletilé dítě sám, tlumočí jeho názor, v případě potřeby podává návrhy na doplnění dokazování (např. znalecký posudek, listinné důkazy, zprávy odborných pracovišť). Po vynesení rozsudku a nabytí jeho právní moci končí role kolizního opatrovníka, OSPOD však může nadále spolupracovat s dítětem a rodinou (odvolání, odborné sociální poradenství, nasměrování na návazné služby, výchovná opatření) OSPOD upozorňuje vhodným způsobem rodiče na skutečnosti vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník: - rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte, mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pokud se jedná o způsob života a chování v rodině, oba rodiče mají společnou zodpovědnost za výchovu a vývoj dítěte, a to i po rozvodu (rozchodu) - rodič, který má dítě v péči a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči 19

20 bezdůvodně, trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči - rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů - dítě má právo na péči obou rodičů a na pravidelné osobní kontakty s rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte (soudní úprava nebo zákaz styku) - schopnost rodičů spolu komunikovat, spolupracovat ve věcech týkajících se jejich dětí a vzájemný respekt patří mezi základní práva a povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti. K tomuto účelu předkládá pracoviště OSPOD rodičům v písemné podobě materiál v rozsahu 2 stran Informace (poučení) pro rodiče o výkonu rodičovské odpovědnosti a o právech a povinnostech orgánů sociálně-právní ochrany dětí. 3b) Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. OSPOD Dvůr Králové nad Labem má zpracovaný informační leták, který je volně dostupný pro širokou veřejnost (na městském úřadu, v informačním centru úřadu, u dětských i praktických lékařů, ve školách všech stupňů, atd.). V tomto letáku naleznou klienti OSPOD základní informace o poskytování, rozsahu a podmínkách SPOD. Dále viz standard 3a). 20