6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ OBSAH. Úvod. 1. Pravidla hodnocení žáků. 2. Získávání podkladů pro hodnocení žáků

Transkript

1 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ OBSAH Úvod 1. Pravidla hodnocení žáků 2. Získávání podkladů pro hodnocení žáků 3. Hodnocení chování žáků 3.1 Kritéria klasifikace chování žáků 3.2 Výchovná opatření 4. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků 4.1 Hodnocení vzdělávání žáků na vysvědčení 4.2 Průběžná klasifikace Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 4.3 Sebehodnocení žáků 4.4 Výstupní hodnocení 4.5 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 5. Komisionální přezkoušení 6. Opravné zkoušky 7. Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR

2 ÚVOD Podle tohoto dokumentu jsou hodnoceni žáci vzdělávající se podle Školního vzdělávacího programu Základní školy náměstí Svobody 3 Šternberk (dále jen školní vzdělávací program), počínaje žáky, kteří se ve školním roce 2007/2008 vzdělávají v 1. a 6. ročníku. Dokument vstupuje v platnost 1. září Hodnocení žáka se řídí těmito právními předpisy: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky ve znění vyhlášky 454/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi i rodičům informace o tom, jak danou problematiku žák zvládá, jak je schopen osvojené vědomosti a dovednosti použít v konkrétních situacích, na jaké úrovni si osvojil potřebné strategie k učení, v čem se zlepšil a v čem ještě naopak chybuje. Při hodnocení žáků vnímáme učitele jako odborníka, klíčovou roli mezi všemi evaluačními činnostmi zaujímá ve ŠVP právě hodnocení a klasifikace žáka učitelem. Přímo v průběhu výchovně vzdělávacího procesu (a také souhrnně za určité konkrétní vzdělávací období) poskytuje učitel žákovi nezbytnou zpětnou vazbu a pravdivý obraz o tom, do jaké míry a s jakým úspěchem se mu daří dosahovat dílčích konkretizovaných výstupů formulovaných v jednotlivých vyučovacích předmětech školního vzdělávacího programu. 1. PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ Stanovená pravidla hodnocení žáků jsou závazná pro všechny vyučující a musí být všemi vyučujícími dodržována. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Každé hodnocení je pro žáka motivující. Rodiče a žáci jsou seznámeni s pravidly hodnocení žáků. Každému hodnocení závazně předchází jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a kritérii hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy a jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Při hodnocení chování žáků využíváme tří klasifikačních stupňů (dle par.15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky). Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků využíváme pěti klasifikačních stupňů (dle par.15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky). Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení chování žáka.

3 Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet nedostatky ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, jaký je jeho individuální pokrok. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového povinného učiva žákovi nebo celé třídě k samostatnému nastudování a následnému zkoušení není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí je možné provádět až po dostatečném procvičení učiva. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: soustavným sledováním výkonů žáka, jeho zájmu, snahy a připravenosti na vyučování, včetně plnění domácích úkolů, nošení pomůcek různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, projekty kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko - psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, včetně předložení opravené práce. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Informuje o tom i ostatní vyučující. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Vyučující zajišťují průběžné zapisování známek do žákovských knížek a dbají na jejich úplnost. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. Učitel je povinen uchovávat podklady (kontrolní písemné práce a klasifikaci) po dobu 1 roku po uzavření klasifikačního období. Na požádání je učitel povinen předložit je zákonným zástupcům žáka, vedení školy a kontrolnímu orgánu. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru

4 v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Průměr z klasifikace za příslušné období je pouze jedním z kritérií. radě. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické Zákonné zástupce žáka informuje prokazatelným způsobem o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů pravidelnými zápisy do žákovských knížek, při třídních a konzultačních schůzkách nebo jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Třídní učitelé zapíší číslicí známky za první i za druhé pololetí do školní matriky nejpozději 24 hodin před konáním klasifikační pedagogické rady. V případě předpokládané klasifikace stupněm "nedostatečný" projednají tuto skutečnost s ředitelem školy v dostatečném časovém předstihu před klasifikační pedagogickou radou. Zároveň připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Do školní matriky jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 3. HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKŮ Základním kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád). Dalšími sledovanými oblastmi při hodnocení chování žáků jsou: obecně platné společenské normy, neomluvená absence žáků, dodržování třídních pravidel chování, chování k ostatním spolužákům a k dospělým. Třídní pravidla stanovují společně žáci s třídním učitelem, tato musí být v souladu se školním řádem. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích pořádaných školou. Rodiče plně odpovídají za své děti v oblasti výchovné. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku žáka, morální a rozumové vyspělosti žáka. Při klasifikaci chování se k uděleným opatřením k posílení kázně přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. V případě jejich účinnosti tedy může být žák klasifikován stupněm velmi dobrý.

5 3.1 Kritéria klasifikace chování žáků Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování, respektuje ustanovení školního řádu a třídní pravidla a chová se podle nich. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví sebe, svých spolužáků nebo jiných osob ve škole. Závažným způsobem poškozuje majetek školy. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Žák není přístupný výchovnému působení. Zpravidla se přes snížený stupeň z chování dopouští dalších závažných přestupků. 3.2 Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Ředitel školy nebo třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci udělit: a) pochvalu třídního učitele, b) pochvalu ředitele školy. Třídní učitel oznámí řediteli udělení pochvaly třídního učitele. Pochvalu ředitele školy udělí ředitel po projednání v pedagogické radě. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Hodnocení chování žáka za přestupky proti školnímu řádu je individuální, s přihlédnutím k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit na návrh vyučujícího pouze po projednání v pedagogické radě. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Třídní učitel neprodleně zaznamená udělení výchovného opatření do školní matriky.

6 4. HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 4.1 Hodnocení vzdělávání žáků na vysvědčení Vysvědčení se žákovi vydává za každé pololetí, za první pololetí školního roku lze žákovi vydat výpis z vysvědčení. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se hodnotí na vysvědčení těmito klasifikačními stupni: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. Při hodnocení žáka podle odstavců se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení klasifikačního stupně. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Žák, který při celkové klasifikaci je hodnocen stupněm "neprospěl", a to i po opravných zkouškách, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ročník opakuje také žák, který nemohl být za závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů, klasifikován ani v náhradním termínu.

7 Mimořádně nadaný žák může být ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření dětského lékaře a pedagogicko-psychologické poradny; žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka. 4.2 Průběžná klasifikace je vedena v žákovské dokumentaci (žákovská knížka, školní matrika) a v dokumentaci učitele (záznamy o klasifikaci) řídí se pravidly hodnocení žáků obsaženými v bodu 1 vyučující získávají podklady pro hodnocení žáků podle bodu 2 pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: vyučovací předměty s převahou teoretického zaměření, vyučovací předměty s převahou praktického zaměření a vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Německý jazyk, Ruský jazyk, Matematika, Zeměpis, Přírodopis, Dějepis, Fyzika, Chemie, Člověk a jeho svět. Při průběžné klasifikaci předmětů s teoretickým zaměřením se klasifikuje jejich výchovná část podle bodu a jejich praktická část podle bodu Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: úroveň dosažených vědomostí a dovedností uplatňování osvojených poznatků a dovedností postup a práce s informacemi kvalita ústního, písemného a grafického projevu úroveň komunikačních dovedností a tvořivost schopnost řešit problémové situace samostatnost při studiu práce v týmu zájem o výuku příprava na výuku včetně pomůcek Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, výstižný, grafický projev je přesný a estetický. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí, účinně se zapojuje do diskuze. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Má aktivní zájem o výuku, na předmět je připraven včetně pomůcek. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Spolupracuje s učitelem na

8 odstranění chyb. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, grafický projev je většinou přesný a estetický. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Má aktivní zájem o výuku, na předmět je téměř vždy připraven včetně pomůcek. Stupeň 3 (dobrý) Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné nedostatky v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Částečně se zapojuje do diskuze. Projevuje jen malou snahu a zájem o výuku. Stupeň 4 (dostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné nedostatky, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuse, grafický projev je málo estetický, neúhledný. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Projevuje minimální snahu a zájem o výuku. Stupeň 5 (nedostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, grafický projev je neestetický. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým, nezapojuje se do diskuze. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Neprojevuje snahu a zájem o výuku Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají vyučovací předměty Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova, Výchova ke zdraví, Výchova k občanství, Základy společenského chování. Při průběžné klasifikaci předmětů s výchovným zaměřením se klasifikuje jejich teoretická část podle bodu a jejich praktická část podle bodu Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti připravenost na vyučování (vedení a úprava sešitů pokud jsou vedeny, domácí úkoly,

9 pracovní a sportovní oděv, pomůcky) kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o ně estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice přihlédnutí v tělesné výchově ke zdravotnímu stavu žáka, ke všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a jeho péči o vlastní zdraví Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní a na vyučování je stále řádně připraven. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a má snahu je rozvíjet. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost a projevuje k nim aktivní vztah. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní a na vyučování je řádně připraven. Pracuje převážně samostatně, využívá své osobní předpoklady a má snahu je rozvíjet. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, méně tvořivý a méně samostatný a na vyučování bývá připraven jen někdy. Při své práci potřebuje pomoc učitele, dopouští se chyb a jeho projev je málo působivý. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Nerozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný ) Žák je v činnostech málo aktivní, tvořivý a na vyučování nebývá většinou připraven. Při své práci potřebuje značnou pomoc učitele a dopouští se častých chyb. Jeho projev a rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý. Projevuje velmi malý zájem a snahu o činnosti a nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech pasivní a na vyučování nebývá téměř nikdy připraven. Rozvoj schopností je neuspokojivý, jeho projev je chybný a nemá estetickou hodnotu. Nepracuje samostatně, neprojevuje zájem o práci a nerozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktického zaměření mají vyučovací předměty Člověk a svět práce, Vedení domácnosti, Psaní na klávesnici, Technické kreslení, Informatika, Chemický seminář, Sportovní hry, Aerobic, Informační a komunikační technologie, Výtvarné činnosti, Školní časopis. Při průběžné klasifikaci předmětů s praktickým zaměřením se klasifikuje jejich teoretická část podle bodu a jejich výchovná část podle bodu Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: vztah žáka k vyučovacímu předmětu, příprava na výuku včetně pomůcek (vedení a úprava sešitů pokud jsou vedeny, domácí úkoly, pracovní a sportovní oděv, pomůcky) spolupráce v hodinách, plnění zadaných úkolů, aktivita, tvořivost, samostatnost, zapojení do skupinové práce

10 využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech osvojení potřebných dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci udržování pořádku na pracovišti Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech aktivní a tvořivý, pracuje samostatně a pohotově. Má kladný vztah k práci a k pracovnímu kolektivu, je schopen organizovat práci ve skupině. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Projevuje aktivní zájem o vyučovací předmět, na výuku je připraven včetně pomůcek. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Má kladný vztah k práci a k pracovnímu kolektivu, je schopen podílet se na organizaci práce ve skupině. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Jeho projev a práce jsou méně působivé, dopouští se chyb, spolupracuje s učitelem na jejich odstranění. Má zájem o vyučovací předmět, na výuku je připraven včetně pomůcek. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech málo aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový, při práci ve skupině se nechá vést. Úkoly řeší s častými chybami. Své neúplné vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí učitele. Projevuje malou snahu a zájem o vyučovací předmět, na výuku není připraven, chybí potřebné pomůcky. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k pořádku na pracovišti musí být podněcován. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní, při práci ve skupině se nechá vést. Jeho projev je většinou chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat, dopouští se větších chyb, které i za pomoci učitele překonává obtížně a nepřesně. Projevuje minimální zájem o vyučovací předmět, nenosí potřebné pomůcky. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k pořádku na pracovišti musí být stále podněcován. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech pasivní, při práci ve skupině nespolupracuje. V předmětu nepracuje ani pod vedením učitele. Jeho projev je chybný. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět, nenosí potřebné pomůcky. Vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat, dopouští se větších chyb, které nedokáže překonávat ani s pomocí učitele. Nerespektuje dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k pořádku na pracovišti musí být stále podněcován. 4.3 Sebehodnocení žáků Hlavním účelem hodnocení a klasifikace je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe, svoji práci, vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy. Je žádoucí, aby si kvalitní zpětnou vazbu dovedli žáci brzy vytvářet i sami, a naučili se

11 vlastnímu kritickému sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Pro tyto evaluační formy by měl vyučující (všude, kde je to jen trochu možné) vytvářet dostatečný prostor. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Sebehodnocení žáků se však nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období. 4.4 Výstupní hodnocení Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka chování žáka v průběhu povinné školní docházky dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. 4.5 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou

12 vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Učitel používá specifické formy a metody ověřování znalostí a dovedností, přihlíží k druhu poruchy a stupni nápravy. Na základě doporučení PPP má žák nárok na toleranci klasifikace tehdy, pokud se sám aktivně podílí na zlepšení svých výsledků. Při celkové klasifikaci u žáka ročníku, u něhož byla zjištěna po odborném vyšetření dyslexie, dysortografie nebo dysgrafie, lze použit slovní hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel na základě žádosti rodičů. Při slovním hodnocení žáka se uvádí: ovládnutí učiva předepsaného osnovami: o ovládá bezpečně o ovládá o v podstatě ovládá o ovládá se značnými mezerami o neovládá úroveň myšlení o pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti o uvažuje celkem samostatně o menší samostatnost myšlení o nesamostatné myšlení o odpovídá nesprávně i na návodné otázky úroveň vyjadřování: o výstižné, poměrně přesné o celkem výstižné o ne dost přesné o vyjadřuje se s potížemi o nesprávné i na návodné otázky úroveň aplikace vědomostí: o spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb o s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští o dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává o praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele píle a zájem o učení: o aktivní, učí se svědomitě a se zájmem o učí se svědomitě o k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

13 o malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty o pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné 5. KOMISIONÁLNÍ PŘEZKOUŠENÍ Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace při zkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy při opravných zkouškách při přezkoušení dětí českých občanů při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Při omluvené absenci vyšší než 150 hodin za pololetí může vyučující navrhnout komisionální přezkoušení z daného předmětu. O komisionálním přezkoušení rozhoduje ředitel školy. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení je konečný, již jej nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu podle 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

14 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 6. OPRAVNÉ ZKOUŠKY Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku, a to i v náhradním termínu. O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se z vážných důvodů a po předchozí omluvě zákonným zástupcem ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný. 7. HODNOCENÍ ŽÁKŮ, KTEŘÍ NEJSOU STÁTNÍMI OBČANY ČR Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.