MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2013 PAVLA CEKOVSKÁ

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování rostlin, šlechtění a rostlinolékařství Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Kocourková, Ph.D. Vypracovala: Pavla Cekovská

3

4

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne:. Podpis diplomanta:..

6 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Blance Kocourkové, Ph.D., za odborné vedení, mimořádnou ochotu a cenné rady, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině, která mě podporovala během celého studia.

7 ABSTRAKT Ostropestřec mariánský je jedna z nejvíce pěstovaných léčivých rostlin v České republice. V roce 2012 zaujímal ostropestřec mariánský plochu cca ha (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Průměrné hodnoty klíčivosti nažek ostropestřce mariánského byly ve sklizňovém roce zjišťovány bezprostředně po sklizni (93,01 %), po jednom roce skladování (90,62 %), po dvou letech skladování (91,47 %) a dvou a půl letech skladování (92,73 %). Ve sklizňovém roce 2011 byly průměrné hodnoty klíčivosti zjišťovány taktéž bezprostředně po sklizni (93,19 %), po roce skladování (92,16 %) a po roce a půl skladování (92,93 %). Z výsledku této práce vyplývá, že klíčivost se v průměru sledovaných let významně nemění, avšak nejvyšší procento klíčivosti bylo zjištěno ve stanoveních, které byly provedeny bezprostředně po sklizni. Z těchto výsledků můžeme vyvozovat, že dlouhodobé skladování není z hlediska klíčivosti příliš vhodné. Klíčoví slova: ostropestřec mariánský, Silybum marianum, klíčivost ABSTRACT Milk thistle is one of the most cultivated medicinal plants in the Czech Republic. In 2012, milk thistle occupied an area of about ha (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Mean values of germination of achenes of milk thistle in the harvest year were collected immediately after harvest (93,01 %), after one year of storage (90,62 %), after two years of storage (91,47 %) and after two and a half years of storage (92,73 %). The harvest in 2011, the mean germination also collected immediately after harvest (93,19 %), after one year of storage (92,16 %) and after year and a half storage (92,93 %). The results of this work show that germination is observed in the average years of change, but the highest percentage of germination was found in assays that were performed immediately after harvest. From these results we can conclude that long/term storage is not very useful in terms of germination. Key words: Milk thistle, Silybum marianum, germination

8 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Plochy ostropestřce mariánského v České republice Historie ostropestřce Botanická charakteristika Technologie pěstování Osivo Možnosti využití Obsahové látky a léčivé účinky Využití Klíčení a klíčivost Stavba semene a klíčení Životaschopnost osiva Klíčivost Materiál a chemikálie MATERIÁL A METODIKA Charakteristika vzorků Stanovení klíčivosti VÝSLEDKY A DISKUSE ZÁVĚR... 42

9 7 SEZNAM LITERATURY... 43

10 1 ÚVOD Rostlinné produkty zaujímaly v životě lidí vždy určité postavení. Na světě roste asi rostlinných druhů a z toho druhů má léčivé účinky. Na celém světě se obchoduje přibližně s druhy léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR), asi rostlinných druhů se řadí mezi ohrožené. Nejvíce druhů, používaných jako LAKR, pochází z asijského a amerického centra. V EU se jako LAKR používá asi druhů, nejvíce v Německu druhů, Francii 900 druhů, České republice 300 druhů a Maďarsku 270 druhů (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Skupinu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin zařazujeme mezi speciální rostliny, které se svým využitím liší od ostatních užitkových rostlin. Pěstují se na plochách mnohem menších než obiloviny, okopaniny a olejniny, také jejich agrotechnika a způsob zpracování je jiný (POKLUDA a kol., 2010). Získání informací o plochách pěstování je složité, neboť se při evidenci zpravidla řadí podle Českého statistického úřadu do skupiny ostatní plodiny (ŠTOLCOVÁ, 2003). V roce 2012 byly LAKR pěstovány na ploše o velikosti asi ha. Rozloha pěstebních ploch kolísá, což je způsobeno nestabilní situací jejich odbytu (roste poptávka, zpracovatelské subjekty, ale pěstitelů je nedostatek). Mezi nejvíce pěstované LAKR patří kmín kořenný (Carum carvi L.), námel (Claviceps purpurea Tul.) a ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny mají uplatnění jak v oficiální medicíně, tak i v lidovém léčitelství. V dřívějších dobách byly základním zdrojem pro výrobu nejrůznějších přípravků proti nemocem, obtížím a neduhům. Využívání těchto rostlin pokleslo v době, kdy se začala rozvíjet chemie, ale zůstaly i nadále významnou surovinou farmaceutického průmyslu. Uplatnění nachází také v kosmetickém průmyslu, potravinářském průmyslu, likérnictví a parfumerii (ŠTOLCOVÁ, 2003). 9

11 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo vypracovat literární rešerši zaměřenou na zpracování přehledu o rozsahu pěstitelských ploch ostropestřce mariánského. Dále byla práce zaměřena na stanovení klíčivosti nažek ostropestřce, protože dobrá klíčivost osiva je základem získání odpovídajícího výnosu. 10

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Plochy ostropestřce mariánského v České republice Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] se řadí do skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). V roce 2009 se léčivé, aromatické a kořeninové rostliny pěstovaly na ploše ha, jejich produkce byla t a výnos činil 0,69 t. ha -1. Oproti roku 2008 byl zaznamenán nárůst ploch o 41 %. V roce 2010 plochy, určené k pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, opět vzrostly o 39 % na ha s produkcí t a výnosem 0,71 t. ha -1 (BRANŽOVSKÝ, BUCHTOVÁ, PŘIBYLOVÁ, 2010). V roce 2011 pěstební plocha vzrostla o 9 % proti předchozímu roku, LAKR byly tedy pěstovány na ploše ha s produkcí t a výnosem 0,82 t. ha -1. Naopak v roce 2012 velikost ploch mírně poklesla asi o 6 % na ha (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Velikost pěstebních ploch LAKR závisí na jejich odbytu, který je nestabilní. Počet zpracovatelských subjektů se zvyšuje, poptávka po LAKR také roste. Zpracovatelé se však zpravidla nepodílí na rozvoji pěstování, počet pěstitelů tomu odpovídá. Hlavním důvodem je ekonomická a odborná náročnost pěstování LAKR, ale také stagnace výkupních cen (BRANŽOVSKÝ, BUCHTOVÁ, PŘIBYLOVÁ, 2010). Tab. 1 Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR Rok Sklizňová plocha (ha) Produkce (t) Výnos (t) 0,74 0,64 0,92 0,81 0,76 0,96 0,69 0,71 0,82 Pramen: ČSÚ Z toho pěstební plocha léčivých rostlin v roce 2009 byla ha, produkce léčivých rostlin byla t a výnos byl 0,67 t. ha -1. V roce 2010 plocha vzrostla na ha s produkcí t a výnosem 0,73 t. ha (BRANŽOVSKÝ, BUCHTOVÁ, PŘIBYLOVÁ, 2010). V dalších letech plocha pro pěstování léčivých rostlin opět vzrostla, v roce 2011 na ha s produkcí t a výnosem 0,83 t. ha -1 a v roce

13 2012 rozloha plochy vzrostla na ha. Rozloha pěstebních ploch se od roku 2006 každoročně mírně zvyšuje. Sdružení PELERO CZ uvádí, že největší podíl na produkci léčivých rostlin má ostropestřec mariánský a také se podílí na zvyšování celkových pěstebních ploch léčivých rostlin (BUCHTOVÁ, TOŠOVSKÁ, 2012). Tab. 2 Přehled o pěstování ostropestřce mariánského v ČR Roky Ostropestřec mariánský Plocha v ha Výnos v t/ha , , , , , , , , * * 0,5* Pramen: PELERO CZ, ČSÚ, GŘC Poznámka: * odhad PELERO CZ, Český mák, Český kmín Graf 1 Vývoj ploch ostropestřce mariánského 12

14 Graf 2 Vývoj produkce ostropestřce mariánského V posledních letech se zvyšuje zájem o ostropestřec mariánský jak ze strany tuzemských, tak i zahraničních zpracovatelů, a to především z farmaceutického průmyslu. Ostropestřec mariánský má mnohostranné využití, především ve farmaceutickém průmyslu, kosmetickém průmyslu, krmivářství, může se využívat olej, což je vedlejší produkt při lisování nažek. Při zvýšení zájmu zpracovatelů o ostropestřec je nutné zvýšit i pěstební plochy, je však velmi náročné získat kvalitní osiva se známým a jasným původem. V roce 2009 zaujímaly plochy ostropestřce ha a sdružení PELERO CZ předpokládala jejich nárůst i v roce 2010 a letech následujících (BRANŽOVSKÝ, BUCHTOVÁ, PŘIBYLOVÁ, 2010). 3.2 Historie ostropestřce Existuje legenda, která vypráví o vzniku pojmenování ostropestřce mariánského. Když Panna Maria kojila svého Ježíška, ukáplo na rostlinu, vypadající jako bodlák, několik kapek jejího mateřského mléka. Mléko se rozlilo po jeho listech, a tak na nich zůstal symbol mléka svaté Matky. Od té doby jsou listy ostropestřce bíle mramorovány. Rostlina byla věnována Panně Marii, o čemž vypovídá druhové jméno (BÜHRINGOVÁ, 2010). 13

15 Již v 1. století našeho letopočtu doporučoval semeno ostropestřce starořecký lékař Dioskorides při otravě, způsobené hadím uštknutím. V 17. století byl ostropestřec doporučován britským bylinářem Nicholasem Culpeperem, a to zejména při žloutence, viditelném žloutnutí kůže a bělma očí. Počátkem 19. století se začal ostropestřec využívat pro léčbu nemocných jater, křečových žil, dále pak při menstruačních potížích a onemocnění ledvin. Dnes patří ostropestřec mezi vědecky nejlépe prozkoumané léčivé rostliny a jeho účinek při léčbě jaterních onemocnění je nepřekonatelný (CASTLEMAN, 2004). KRESÁNEK 2008 uvádí, že ostropestřec mariánský je jeden z nejkrásnějších vysokých bodláků, pěstuje se na zahrádkách jako dekorativní rostlina. Dále KRESÁNEK uvádí, že v období antiky se používal ostropestřec při onemocněních jater a žloutence, oblíbený byl podle něj také v 16. století. Ve farmakognozii publikované Wittsteinem v roce 1882 se uvádí, že je léčba ostropestřcem zastaralá proti ochořením, jako je píchání v boku, apod. Až na základě novějších poznatků po roce 1970 byly zjištěny vlivy ostropestřce na zvyšování tvorby žluče a znovu objeveny zlepšující vlivy na funkci jater (KRESÁNEK, 2008). 3.3 Botanická charakteristika Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] patří do skupiny složnokvětých rostlin. Je to jednoletá rostlina, kterou řadíme do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) (GRÜNWALD, JÄNICKE, 2008). Tato rostlina bývá pojmenována i jinými lidovými názvy, jako např. bodlák mariánský, bejlí panny Marie, bodlák Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, ostropes, podstřel, volčec nebo kotlačka (MIKEŠOVÁ, LUTOVSKÁ, 2004). Jedná se o statnou rostlinu, která dorůstá do výšky jednoho až dvou metrů (MOUDRÝ a kol., 2011). Kořen je kůlový, tmavě hnědé barvy s béžově zbarvenými postranními kořeny s bílou dužinou (BREMNESSOVÁ, 1995). Lodyha je přímá, v horní polovině řídce větvená, zaobleně hranatá, plná, s bílou dření, olysalá, hustě mělce žebernatá, žebra bělavá. Listy přízemní listové růžice jsou tvarem i barvou podobné lodyžním, až 40 cm dlouhé, s rozšířenou, hluboce žlábkovitou střední žilkou. Lodyžní listy jsou střídavé, dolní přisedlé, horní poloobjímavé v obrysu obvejčité 14

16 až kopinaté s okrajem nepravidelně ostnitým (ostny až 8 mm dlouhé), chrupavčité, žilky na líci lemovány bílými skvrnami, povrch listů lesklý. Úbory jednotlivé, vzpřímené, dlouze stopkaté, široce kuželovité, 3 7 cm široké, zákrov na bázi vmáčklý, vnější zákrovní listeny okrouhle obvejčité, k bázi zúžené, s okrajem nepravidelně ostnitě zubatým, střední a vnitřní dvoudílné, v dolní části vejčité až kopinaté, těsně k sobě přitisklé, v horní části trojúhelníkovité, vlnaté, od úboru odstálé, na okrajích a na vrcholu dlouze ostnité, ostny až 7 mm dlouhé, slámově žluté (SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004). Květní poupata mají vejcovitý tvar a jsou dlouhá přibližně 50 mm (MOUDRÝ a kol., 2011). Květy jsou asi 3,5 4,0 cm velké s dlouhou bílou korunní trubkou, která je v horní třetině baňkovitě rozšířena. Barva květů je červená až světle fialová. Květy můžeme vidět v období od června do září. Plodem ostropestřce je nažka, která je dlouhá asi 7 8 mm, široká 3,0 5,4 mm. Tvar nažky je asymetricky smáčkle kuželovitý, barva světle kávově hnědá s mnoha čárkovitými tmavohnědými skvrnami, povrch je lesklý, na vrcholu s úzkým slámově žlutým lemem. Chmýr snadno opadavý, s vnějšími paprsky s délkou mm, pérovitými a vnitřními paprsky mnohem kratšími asi o délce 1 mm, hladkými (SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004). Ostropestřec mariánský je bylina hmyzosnubná a cizosprašná a ve své genetické výbavě obsahuje 2 n = 34 chromozomů (DOSTÁL, 1989). Naopak UHER 2009 tvrdí, že se jedná o rostlinu převážně samosprašnou s nejistým podílem cizosprašnosti, kterou zajišťuje hmyz. Opylovací poměry nejsou z literatury známy (UHER, 2009). 3.4 Technologie pěstování Ostropestřec mariánský má původ na Kanárských ostrovech, odkud se postupně rozšířil přes Středozemí do Malé a Přední Asie. Následně byl zavlečen na všechny kontinenty. V České republice je pěstován pro určité využití, ale můžeme ho vidět i jako planě rostoucí bodlák. Roste na zahradách, rumištích, okrajích polí a dalších místech do nadmořské výšky maximálně 700 m. n. m (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Ostropestřec mariánský je středně náročný na teplé klima. Na půdu není příliš náročný, vyžaduje však kvalitní půdu s dostatečným množstvím humusu a živin. Pro jeho růst je 15

17 důležitý dostatek světla a vláhy. Pěstování ostropestřce není vhodné na zamokřených, utužených a kyselých půdách. Stejně tak ani vysušené jižní svahy nejsou dobrým místem pro jeho růst (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Jako předplodiny je vhodné použít luskoviny nebo okopaniny (MIKEŠOVÁ, LUTOVSKÁ, 2004). Ostropestřec mariánský má dobré odplevelovací schopnosti díky svému rychlému růstu a velké listové pokryvnosti (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Obecně je ostropestřec vhodný do bramborářské nebo řepařské výrobní oblasti (MOUDRÝ, 2004). Na podzim je vhodné provést ošetření střední orbou, bez organického hnojení. Důležité je doplnit množství živin podle chemického rozboru půdy na požadovanou hladinu (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Doporučená dávka dusíku se pohybuje v rozmezí kg. ha -1 s ohledem na klimatické podmínky, zařazení v osevním postupu apod. Je také možné aplikovat dávku dělenou, kdy polovinu až dvě třetiny vpravíme do půdy během předseťové přípravy, zbylou část ve fázi 6 8 pravých listů, před zapojením porostu. Takto dělené dávky jsou výhodné hlavně v oblastech s bohatšími srážkami. Při výběru hnojiv je třeba přihlížet k optimálnímu rozmezí ph, které se pohybuje od 5,8 do 7,2. Předseťová příprava půdy je obdobná jako u jarních obilnin. Je žádoucí dokonale připravený povrch půdy (KOCOURKOVÁ, prezentace ve výuce). Porost se zakládá přímým jarním výsevem v období od do Semena ostropestřce se vysévají do řádků od sebe vzdálených cm pomocí obilního secího stroje. Na 1 m 2 se vysází 6 20 rostlin, tj R. ha -1. Vhodná teplota půdy se pohybuje kolem 5 C. Semena se sází do hloubky mm, v případě suchých půd do hloubky 50 mm. Následně se půda uválí. Při přesném setí je množství osiva asi 8 10 (15) kg. ha -1. Po objevení 3 6 pravých listů je vhodné porost ošetřit plečkováním. K tomu můžeme použít rotační plečky (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Během vegetace je důležité chránit rostliny proti plevelům a chorobám. Nejzávažnější chorobou, která napadá ostropestřec mariánský je plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers.). Šíření a rozvoj této choroby je ovlivněn hlavně pěstitelským postupem, ale také závisí na podmínkách a průběhu počasí. Nejčastěji se tato choroba vyskytuje při pěstování ve vyšších nadmořských výškách, při pěstování na jednom pozemku po více let nebo na přehoustlých, případně široko setých porostech. Nejlepší ochrana proti této chorobě 16

18 je rajonizace do teplých oblastí, moření osiv, řádkové kultury, dodržování normy výsevu a další pěstitelská doporučení. Při pěstování v teplých oblastech je pravděpodobný výskyt hub z rodu Fusarium. Tyto houby přežívají v půdě na zbytcích rostlin jako saprofyti a jejich vlivem dochází k úhynu rostlin tak, že postupně vadnou, žloutnou, až hnědnou. Spolehlivým preventivním opatřením je včasný výsev biologicky hodnotného, mořeného osiva. Padlí čekankové vytváří bělavé moučnaté povlaky. Na zavadajících listech parazituje Alternaria alternata, která se projevuje hnědými skvrnami na listech. Vzhledem k tomu, že napadá rostliny až v konečných vývojových fázích, kulturu už neohrožuje. Další škody způsobují např. nosatcovití brouci jako štítonoši (Cassida sp.) a dlouháč plevelový (Tanymecus palliatus Fabr.), drátovci, mšice makové (Aphis fabae Scop.), housenky apod. Při skladování způsobují škody zejména myši nebo zavíječ paprikový (Ploidia interpunctella L.). Při ochraně proti chorobám a škůdcům je nutné respektovat ustanovení Státní rostlinolékařské správy (KOCOURKOVÁ, prezentace ve výuce). Ve vyšších polohách a deštivém období během tvorby plodů jsou úbory napadány houbami z rodu Alternaria a Botrytis. Způsobují nekrózy vrcholových částí rostlin, růstovou a následně výnosovou depresi. Úbory, které jsou napadené, produkují semena růžově zabarvená, nevyvinutá nebo zralá napadená plísní (CZYŽ, 2008). Pro ostropestřec nejsou registrovány žádné přípravky na ochranu rostlin. Experimentálně byly zkoušeny některé fungicidy jako mořidla, protože uvedené patogeny jsou přenosné osivem (ONDŘEJ, 1999). Sklízení plodů se provádí v době plné zralosti. Plnou zralostí rozumíme, když jsou zralé úbory na hlavní ose stonku. Úbory nedozrávají všechny současně, ale od shora dolů a v úboru od středu směrem ven. Sklízení probíhá většinou během srpna a září. Porost by měl mít asi 30 % přezrávajících úborů, které lze rozeznat hlavně za suchého počasí podle bílého chmýří a otevřených úborů. Ostatní úbory by měly v té době zasychat. Nejvhodnější doba pro sklizeň je za vlhkého počasí, protože dochází k zavírání úborů. Je velmi důležité před sklizní rostlinu ošetřit desikantem, aby plody na rostlině dozrávaly rovnoměrně. Vlastní sklizeň se pak provádí většinou za deset dní po aplikaci desikantu. V ekologickém zemědělství není povoleno používání herbicidů, ani desikantů. Malá plocha ostropestřce se kosí, větší plochy se sklízí obilním kombajnem 17

19 nebo mlátičkou (MOUDRÝ a kol., 2011; MIKEŠOVÁ, LUTOVSKÁ, 2004). Při sklizni mlátičkou je nutné nastavit žací lištu tak, aby jí procházela zhruba horní třetina až polovina rostlin (KOCOURKOVÁ, 2012 prezentace ve výuce). Sklizený produkt má vždy vysokou vlhkost, až 35 %. Je tedy nutné, aby po sklizni následovala posklizňová úprava. Ta je zprostředkována vyhovujícím zařízením, na kterém je vlhký produkt předčištěn a již čistý se suší. Je možné provést postup i obráceně tak, že produkt nejdříve sušíme a potom následuje čištění. V obou případech je nutné sušit produkt při teplotě do 50 C. Sušení lze provádět i na roštech, ale je pracnější (KOCOURKOVÁ, 2012 prezentace ve výuce). 3.5 Osivo Před uvedením rozmnožovacího materiálu hlavních zemědělských plodin do oběhu je nutná povinná národní registrace odrůd těchto zemědělských plodin, kterou vyžadují Evropské předpisy. Rozmnožování osiva se řídí Zákonem č. 299/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Výčet všech pěstovaných odrůd je uveden v Druhovém seznamu zákona. Potom jsou takto registrované odrůdy zařazeny do Katalogu odrůd, který platí pro celou EU. Skupina LAKR však nepatří mezi hlavní zemědělské plodiny, a proto není zapsána ani v Druhovém seznamu. Registrace odrůd LAKR je možná, ale předchází jí složité kontroly kandidátní odrůdy, než může být nová odrůda zapsána do Státní odrůdové knihy. Po požádání o registraci odrůdy provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚKZÚZ různé zkoušky, zda odrůda splňuje určené požadavky (BRANŽOVSKÝ, BUCHTOVÁ, PŘIBYLOVÁ, 2010). V České republice jsou již dvě odrůdy Silyb a Mirel, které jsou však právně chráněny dle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů a jejich osivo není komerčně dostupné pro velkoplošné pěstování (RŮŽIČKOVÁ, ŽABČÍKOVÁ, 2010). Varieta Silyb byla registrovaná pro izolaci sylimarinového komplexu ve farmaceutickém průmyslu. Varieta Mirel je využívána především kvůli 18

20 obsahu oleje v semenech a složení mastných kyselin (RŮŽIČKOVÁ, FOJTOVÁ, SOUČKOVÁ, 2011). V současné době jsou prováděny různé studie genových zdrojů ostropestřce mariánského, především proto, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků. Ve studii KOLÁČKOVÉ, RŮŽIČKOVÉ, 2012 uvedené ve Sborníku abstraktů z konference MENDEL NET byly hodnoceny čtyři genové zdroje ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn.]: Bělehrad, De Prahova, BG a Silyb. Pokusná lokalita byla v obci Citonice, v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Oblast je charakterizována jako teplá, mírně suchá s převahou rovinného terénu. Byly hodnoceny znaky morfologické, např. výška a šířka rostliny, intenzita větvení, tvar listu a stupeň mramorování, květenství, nažka apod. Dále znaky biologické, kdy byl sledován porost a vegetační doba, znaky hospodářské, které hodnotí výnos semene na jednu rostlinu a biochemické znaky. Růst a vývoj rostlin byl ovlivněn povětrnostními podmínkami. Vlivem teplého, vlhkého počasí došlo k rozvoji houbových chorob (padlí, Septoria silybi). Porost byl také poničen přívalovým deštěm s krupobitím a škůdci (mšice, plzák španělský). Všechny hodnocené znaky jsou spojeny s kvalitou plodů využívaných pro farmaceutické a kosmetické zpracování (KOLÁČKOVÁ, RŮŽIČKOVÁ, 2012). 3.6 Možnosti využití Obsahové látky a léčivé účinky Nejvýznamnější složkou ostropestřce mariánského je silymarin. Je to komplex složený ze tří významných látek silybininu, silydianinu a silychristinu, které němečtí vědci roku 1968 izolovali ze semen ostropestřce (CASTLEMAN, 2004). Je řazen mezi flavolignany, které mají antihepatotoxický účinek, což znamená, že ani po delší době užívání nepůsobí toxicky a neobjevují se ani nepříjemné vedlejší účinky. Nejvíce zastoupenou látkou je především olej s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, dále pak komplex aminokyselin, které obsahují dostatečné množství síry a sacharidů, hořčiny, silice. Dalšími obsaženými látkami jsou biogenní aminy, jako je 19

21 například thiamin, histamin (KRESÁNEK, 1988). Ostropestřcové nažky obsahují % bílkovin, % oleje, z toho % kyseliny linolové, % kyseliny olejové a 8 14 % nasycených mastných kyselin. Obsah tokoferolu je mg. kg -1, obsah pokrutin, které obsahují flavonolignany (tzv. silymarínový komplex), je 1 4 % (KOCOURKOVÁ, prezentace ve výuce). Ostropestřec mariánský patří mezi nejvíce využívanou léčivou bylinu při jaterním onemocnění a také má schopnost stimulovat regeneraci jaterních buněk. Silymarin se váže na receptory na membránách jaterních buněk a tím ztěžuje pronikání jedů (alkohol, léky, toxické látky z potravin a životního prostředí) do buněk jaterní tkáně. Tato bylina se využívá i při poškození jater toxickými látkami, protože má schopnost stimulovat tvorbu nových jaterních buněk (BÜHRINGOVÁ, 2010). Ostropestřec je silný antioxidant, který je schopen ochraňovat jaterní buňky před chemickými procesy, které způsobují poškození buněk. Jeho další významnou funkcí je ochrana imunitního systému (CASTLEMAN, 2004). Vhodné je také využití při zánětlivých onemocněních jater (virová hepatitida, cirhóza), dokonce může zabránit smrtelné otravě při požití muchomůrky zelené. Je však nutné dostat do těla silymarin ve formě infuze do 24 hodin po požití smrtelného jedu, který je obsažen v houbě (BÜHRINGOVÁ, 2010). Ostropestřec není využíván pouze pro léčbu jaterních onemocnění, ale také zlepšuje funkce žlučníku, stimuluje produkci žluče, zmírňuje zažívací potíže spojené s nadýmáním a pocitem plnosti, působí proti žlučovým kamenům, horečce a také při depresích (VERMEULEN, 2001). Mezi další příznivé účinky patří např. regulace hladiny tuku v krvi, redukce oxidace tuků, snížení potřeby inzulinu, tlumení syntézy cholesterolu (KOCOURKOVÁ, prezentace ve výuce) Využití Na zpracování ostropestřce se u nás zaměřuje firma IREL, spol. s r.o., která byla založena v roce 1994 a od té doby se značně rozrostla. Společnost IREL je významným výrobním partnerem farmaceutické společnosti Teva Pharmaceuticals. Výroba je zaměřena na předextrakční úpravu léčivých drog, zejména ostropestřce mariánského, námele, tisu, kozlíku, včelníku moldavského a dalších rostlin. 20

22 Největší pozornost firma věnuje ostropestřci mariánskému [Silybum marianum (L.) Gaertn.]. Nejvýznamnější částí této rostliny jsou plody (semena), která jsou zdrojem silymarinu, což je komplex několika látek. Silymarin má příznivý účinek na správnou funkci jater, zlepšuje metabolismus a také je významným antioxidantem (odstraňuje nebezpečné volné radikály). Společnost se sama nezabývá vlastním pěstováním, ale spolupracuje s pěstiteli na území České republiky i v zahraničí. Má vyšlechtěnou vlastní chemovarietu s vysokým obsahem silymarinu. Firma se zaměřuje na předextrakční úpravu rostlin, která probíhá v lisovně vybavené lisovacím zařízením. Semena jsou lisována pod vysokým tlakem, je nezbytné kontrolovat také teplotu a zajistit, aby příliš nevzrostla. Cílem lisování je odstranit co nejvíce oleje ze semen. Poté se vylisovaná semena suší a uskladňují. Nakonec jsou použita pro výrobu finálních výrobků, kterými jsou potravinové doplňky, krmné doplňky a kosmetika. Některé finální výrobky jsou pouze ze semen ostropestřce mariánského, ale mohou být také míchány s ostatními druhy léčivých rostlin (např. kozlík, včelník moldavský), které výrobkům dodávají určité vlastnosti ( Potravinové doplňky Panenský olej z ostropestřce mariánského je významným zdrojem kyseliny linolové, kterou si lidský organismus nedokáže sám vyrobit. Tato kyselina je zařazena mezi esenciální mastné kyseliny, tedy nezbytné, proto ji musíme přijímat v pravidelných dávkách v potravě. Další významnou složkou tohoto oleje je vitamín E a fytosteroly. Kombinace látek v oleji přispívá k celkové regeneraci organismu, posiluje jeho základní funkce a je zdrojem surovin, ze kterých si náš organismus vytváří potřebné biologicky aktivní látky. Ostropestřcový olej vykazuje celou řadu příznivých účinků, podílí se na regulaci zánětlivých pochodů, ovlivňuje srdeční a mozkovou činnost, zvyšuje obranyschopnost (imunitu), antioxidační účinky. Užívání oleje je vhodné při onemocnění např. diabetes mellitus (cukrovka), psoriáza (lupénka), poruchy imunitního systému, poruchy metabolismu tuků, kardiovaskulárního systému 21

23 a při dalších nemocech. Příznivě působí také na jaterní metabolismus a zlepšuje funkce pokožky a sliznic. ( BIO granulovaný plod z ostropestřce mariánského je přírodním produktem z kontrolovaného ekologického zemědělství. Tento produkt obsahuje velké množství flavonolignanů v nekrystalické podobě a díky tomu urychluje regeneraci jaterních buněk a chrání je před poškozením toxickými látkami. Další výhodou je vysoký obsah nenasycených tuků a také vitamínu E, který napomáhá ochraňovat buňky před oxidativním stresem. Množství přirozeně se vyskytujících cukrů a nasycených tuků je nízké, a proto tento výrobek příznivě ovlivňuje funkci metabolismu. Snížená konzumace nasycených tuků napomáhá udržování normální hladiny cholesterolu ( Krmné doplňky Sillyfeed Basic je krmný doplněk negranulovaný, vhodný pro hospodářská i domácí zvířata, vyrobený z ostropestřce mariánského, který chrání zdraví zvířat. Plod je mechanicky zpracován tak, aby se zvýšila dostupnost účinných látek z krmné dávky. Současně je upraveno množství jednotlivých účinných látek, aby byly v rovnováze a odpovídaly potřebám organismu zvířat. Tento výrobek podporuje játra a jejich funkci, chrání organismus proti volným radikálům, příznivě ovlivňuje produkci a kvalitu mléka, podporuje produkci a vylučování žluči, podporuje zdravé trávení a střevní mikroflóry apod. ( Sillyfeed CLA je připravován ze semen ostropestřce mariánského a navíc obsahuje omega-6 ostropestřcový olej. Má celou řadu příznivých účinků, např. pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu, metabolismus tuků, syntézu lipoproteinů, podporuje produkci mateřského mléka, napomáhá růstu a vývoji hříbat a u dospělých koní má blahodárné účinky při léčbě chronických a prevenci nádorových onemocnění. Sillyfeed A granulát je základní produkt, vyrobený z plodu ostropestřce mariánského, určený pro všechny kategorie koní. Obsahuje kolem 3,5 % sylimarinového komplexu a díky tomu je nejúčinnějším přírodním hepatoprotektivem. Dalšími důležitými 22

24 složkami jsou bezlepkové bílkoviny, jemná vláknina a ostropestřcový olej. Funkce a klady tohoto výrobku jsou podobné jako u produktu Sillyfeed Basic. Sillyfeed L granulát je vyrobený z 90 % z plodu ostropestřce mariánského a z 10 % z natě parchy saflorové (maralový kořen), je určený pro sportovní koně a koně v rekonvalescenci. Výrobek napomáhá při stresu z cestování a změny prostředí, posiluje imunitu a zlepšuje kondici koní. Výhodou tohoto produktu je, že posiluje přirozenou tvorbu svalové hmoty, urychluje regeneraci po tělesné zátěži, snižuje oxidační stres a spousta dalších příznivých účinků ( Sillyfeed V granulát je granulovaný krmný doplněk vhodný zejména pro vysokobřezí klisny, hříbata a mladé koně. Je vyroben z plodu ostropestřce mariánského a plodu Včelníku moldavského v poměru 70 : 30. Tento doplněk stravy obsahuje omega-3 a omega-6 mastné kyseliny ve vyváženém poměru a díky tomu napomáhá správnému vývoji mozku a nervové soustavy hříbat. Sillyfeed V zlepšuje schopnost hříbat učit se a poznávat nové věci a u mladých koní pozitivně působí při výchově a drezuře. Dále tento produkt příznivě ovlivňuje metabolismus tuků, chrání játra, má pozitivní vliv na zažívání, díky obsahu jemné vlákniny. Ostropestřcový krmný panenský olej je doplněk stravy vhodný pro koně, poníky, hospodářská i domácí zvířata. Jde o 100% panenský olej z plodu ostropestřce mariánského, který je lisován za studena. Výrobek slouží ke zchutnění krmiva zvířat a zároveň obsahuje kolem 60 % kyseliny linolové, která je nejlepším zdrojem mastných kyselin pro organismus. Další výhodou oleje je vysoký obsah přírodního vitamínu E, který podporuje a zvyšuje elasticitu cév. Součástí oleje jsou také přírodní fytosteroly, jejichž úkolem je zlepšovat metabolismus tuků a napomáhat funkci jater. Taktéž pozitivně působí na zdravotní stav kůže a srsti, podporuje fertilitu, trávení a je zdrojem energie pro zvířata ( Kosmetika Mariol je řada kosmetických produktů určených zejména pro malé děti, ale také pro dospělé s problematickou pokožkou. Základní složkou všech přípravků je olej vyrobený 23

25 ze semen ostropestřce mariánského. Olej obsahuje velké množství významných látek, které se podílejí na stavbě kožních buněk, podporují tvorbu prospěšných látek, které urychlují hojení ran a zabraňují vzniku kožních onemocnění. Pozitivní vlastností oleje je antioxidační účinek a ochrana proti škodlivému ultrafialovému záření, takže pokožka dítěte je chráněna proti vlivům nadměrného slunění ( Mariol- dětské mléko s panthenolem obsahuje D-panthenol, který má příznivý účinek na zanícení a podráždění pokožky. Přípravek optimálně kůži hydratuje díky vyššímu obsahu vody, která je snadno vstřebávána a kůží zadržena. Dalšími důležitými složkami jsou ostropestřcový olej, včelí vosk a glycerol, které vytvářejí ochranný povlak zabraňující nadměrnému pocení a rozvoji nežádoucích mikroorganismů na pokožce dítěte. Mariol- dětský tělový šampon obsahuje šetrné mycí složky a přírodní látky, které velmi dobře působí na citlivou dětskou pokožku. Jemně odstraňuje nečistoty a glycerol a allantoin zvláčňují kůži. Přípravek má upravenou i hodnotu ph tak, aby nedocházelo k podráždění pokožky a bylo zachováno pro ni přirozené prostředí. V přípravku nejsou obsaženy žádné agresivní látky, které by způsobovaly vysušování pokožky. Mariol- dětská zvláčňující mast je vyrobena jak z oleje ostropestřového, tak i oleje včelníkového. Oba oleje obsahují nenasycené mastné kyseliny a značné množství přírodního vitamínu E. Mast dále obsahuje čistý včelí vosk, ochraňující pokožku před vysušením a infekcemi, také tuk z ovčí vlny (lanolín), který má vliv na hloubkovou hydrataci. Použití přípravku je dobré k promaštění vysušené pokožky, ochraně před povětrnostními vlivy jako je slunce, mráz, vítr a odstranění ostrůvků kožního mazu. Součástí masti je také panthenol a vitamín A, které účinně působí na zarudlou pokožku, opruzeniny a záněty. Aplikace masti je velmi jednoduchá a účinná. Mariol- dětská ochranná mast nahrazuje mast proti opruzeninám. Složení je odlišné, protože rybí olej je nahrazen olejem z ostropestřce mariánského. Významný je i obsah olejů se středními řetězci a včelího vosku, jež chrání kůži před nežádoucími vlivy vnějšího prostředí. Obsažený oxid zinečnatý poskytuje ochranu proti rozvoji mikroorganismů a nežádoucím složkám slunečního záření. Mast je vhodná k ošetření míst postižených zapářkou nebo opruzením ( 24

26 Řada výrobků Capillan je určená pro péči o vlasy a vlasovou pokožku. Přípravky jsou vhodné k pravidelnému použití, napomáhají při lámavosti, třepení vlasů, přesušení vlasové pokožky. Capillan- vlasový šampon je vyroben ze dvou typů přírodních extraktů, z nichž jeden je z vilínu viržinského, který zabraňuje vypadávání vlasů, omezuje tvorbu potu a kožního mazu a na pokožce se snaží udržet především žádoucí kožní mikroflóru. Druhým extraktem je myrhová tinktura obsahující přírodní pryskyřice, které vlasy chrání před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí a vlasy se tak netřepí a nelámou. Šampon je možné používat pravidelně, neboť nedráždí vlasovou pokožku. Capillan- vlasový balzám je přípravek vhodný pro zlepšení stavu poškozených nebo slabých vlasů. Panthenol obsažený v balzámu působí jako zklidňující složka, která regeneruje poškozené buňky. Jejich výživu zajišťuje pšeničný voskový komplex. Posílení vlasů a rozvoj mikroorganismů zajišťuje extrakt z kopřivy a lopuchu. Celkový účinek balzámu je silně tonizující a antistatický ( Capillan- vlasový aktivátor slouží k obnovení vlasů a pokožky. Jeho účinky jsou silně stimulující a posilující. Vitamíny A a E obsažené ve výrobku zlepšují pružnost pokožky, chrání ji před nežádoucími vlivy vnějšího prostředí, hlavně před oxidativním stresem. Kreatinový komplex napomáhá vlasům, aby byly zdravé, pružné a lesklé. Kombinace panthenolu s heřmánkovým extraktem má hojivé účinky a zklidňuje podrážděnou kůži. Při nízkém výskytu nežádoucí kožní mikroflóry se snižuje i výskyt lupů, čemuž napomáhá extrakt z vilínu viržinského. Zároveň jeho účinek snižuje tvorbu potu a kožního mazu a zabraňuje vypadávání vlasů. Myrhová tinktura vlasy chrání před pronikáním škodlivin z prostředí a usnadňuje jejich rozčesávání, formování účesu a také zamezuje elektrizování vlasů. Irel- masážní gely jsou zhotoveny z rostlinných extraktů a slouží k masáži bolestivých a ztuhlých míst. Aplikace je též vhodná při vnitřních zánětlivých procesech, jako je artritida nebo zánět kosterních svalů. Gely je vhodné používat pro masáž dlouhodobě nepohyblivých pacientů, u kterých vznikají otlaky a proleženiny ( 25

27 Irel- masážní gel s ostropestřcem obsahuje jako hlavní složky ostropestřcový olej a extrakt ze semen ostropestřce. Tyto látky mají antioxidační účinek a podporují regeneraci poškozených buněk pokožky. Obsažen je i cedrový olej, který senzoricky zpříjemňuje masáž. Masážní gel je vhodný pro masírování kůže v oblasti svalů a kloubů, při zánětech kloubů nebo pro uvolnění napětí ve svalové hmotě. Irel- masážní gel s kostivalem a kaštanem je výrobek vhodný zejména na regeneraci kloubů v zánětlivém stavu. Látky, jež jsou obsaženy v přípravku, utlumují projevy zánětu, obnovují prokrvení pokožky a tím zároveň zvyšují látkovou výměnu a zklidňují ošetřená místa. Příznivý účinek kaštanového extraktu spočívá v tom, že zvyšuje pružnost stěn cév. Tento produkt obsahuje i další účinné látky, např. allantoin, třísloviny, polysacharidy, saponiny, alkaloidy pyrolizidinového typu a také ostropestřcový olej a extrakt ( Řada výrobků Irelona slouží k ochraně pokožky a používání výrobků je vhodné i pro každodenní ošetření. Irelona- výživný krém na ruce obsahuje téměř 20 % oleje ze semen ostropestřce mariánského, který se vyznačuje značným obsahem kyseliny linolové. Látky obsažené v krému se podílejí na stavbě kožních buněk, produkci prospěšných látek, které napomáhají urychlovat hojení a zabraňují vzniku a rozvoji zánětlivých kožních procesů. Antioxidační účinky výrobku chrání kůži před škodlivými látkami z vnějšího prostředí, jako jsou např. volné radikály, ozon a další nečistoty. Zároveň krém chrání pokožku před ultrafialovým zářením, kterému se vystavujeme hlavně při dlouhém pobytu na slunci. Účinné látky se vstřebávají hluboko do kůže a tam se projevuje jejich příznivý účinek. Včelí vosk zanechává pokožku pružnou a spolu s dalšími složkami udržují v rovnováze hydrataci kůže. Hodnota ph přípravku je vyvážena a proto působení není dráždivé ani na citlivé pokožce. Vstřebávání léčivých složek je rychlé a účinné ( Irelona- suchý krém na ruce je vhodný především pro spotřebitele, kteří chtějí docílit rychlého vstřebávání krému do pokožky. Toto zajišťují především obsažené mastné oleje se středně dlouhými řetězci mastných kyselin a glycerol. Tvorbu ochranné vrstvy pokožky zajišťuje kyselina stearová a spolu s dalšími účinnými látkami nahrazuje 26

28 chybějící přírodní produkty mazových žláz kůže. Terpenické alkoholy udržují nepatogenní mikroflóru přirozeně se vyskytující na kůži a zamezují tak rozvoji infekčních a plísňových onemocnění. Capissan forte- jemný šampon je přípravek určený k ošetření vlasů, u kterých byl zjištěn výskyt vši dětské. Šampon obsahuje extrakty puškvorce, šalvěje a ořešáku královského a silice máty, rozmarýnu, hřebíčku, muškátového ořechu a kajeputu střídavolistého (tea tree oil), které vykazují pozitivní účinek při výskytu vší a hnid. Zároveň tyto látky snižují tvorbu lupů a pomáhají udržet ve vlasové části pouze žádoucí mikroflóru. Capissan forte- ochranný balzám obsahuje olej ze semen včelníku moldavského, silice skořice, máty, hřebíčku, muškátového ořechu, kmínu a citronové šťávy. Obsažené látky mají pozitivní účinky při léčení vší a hnid. Funkcí silic obsažených v balzámu je hubit a odpuzovat vši a zabraňují nadměrné tvorbě lupů. Olej z včelníku moldavského chrání vlasy tím, že vytvoří povlak, který zabraňuje parazitům, aby se uchytili. Parazity přítomné na vlasech obalí, a jakmile zaschne, dochází k jejich zadušení. Po nanesení přípravku je dobré vlasy pročesat jemným hřebenem, aby došlo k jeho rozetření po celé délce vlasu ( 3.7 Klíčení a klíčivost Základem získání odpovídajícího výnosu je podle řady autorů nejdůležitější osivo a jeho kvalita. Při pěstování speciálních plodin to může být v některých případech obtížné, protože konkrétně LAKR nejsou součástí druhového seznamu zákona č. 299/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 178/2006 Sb. To se týká i ostropestřce mariánského. 27

29 3.7.1 Stavba semene a klíčení Hlavním reprodukčním orgánem rostlin je semeno, vyvíjí se z oplozeného vajíčka. Mezi základní složky semene patří embryo, endosperm, perisperm a testa. Embryo, jinak nazývané také zárodek nebo klíček, vzniká z haploidní vaječné buňky, která je oplozená haploidní generativní buňkou. Uvnitř embrya jsou již obsaženy základy kořene a stonku. Endosperm neboli vnitřní bílek se vyvíjí z diploidního jádra zárodečného vaku oplozeného pohlavní buňkou. Součástí endospermu je aleuronová vrstva, která je tvořena jednou nebo více vrstvami buněk, které se během zrání diferencují. Perisperm (vnější bílek) má diploidní stavbu a vzniká z buněk zárodečného vaku. Slouží především jako zásobní pletivo pro výživu embrya. Testa (osemení) vzniká přeměnou vaječných obalů a jejím hlavním úkolem je regulace propustnosti pro vodu a plyny, tedy ovlivňuje fyziologické pochody při klíčení semen. Pericarp (oplodí) vzniká přeměnou stěn semeníku a květních částí, které při zrání plodu se stěnami semeníku srůstají. Vyskytuje se pouze u plodů (HOUBA, HOSNEDL, 2002). Proces, kdy se zárodek vyvíjí v mladou rostlinu, se nazývá klíčení a jeho průběh je ovlivněn různými vnějšími faktory. Jedním z důležitých faktorů je množství vody, které je důležité pro první fázi klíčení, tedy bobtnání semen. Tkáně zralých semen obsahují asi jen 10 až 15 % vody (SLAVÍKOVÁ, 2002). Množství vody, kterou semeno přijme je závislé na mnoha různých faktorech, z nichž nejvýznamnější je chemické složení, velikost semen a hydratační schopnost jednotlivých složek semen. Míru hydratační schopnosti buněk semene vyjadřujeme jako vodní potenciál. Hodnota vodního potenciálu u suchých semen je velmi nízká, většinou záporná, zatímco vodní potenciál vody se rovná nule. Rychlost bobtnání je závislá hlavně na rozdílu vodního potenciálu prostředí a semen, také na propustnosti semenných obalů. Bobtnání je tedy nejrychlejší, když je suché semeno ponořeno do čisté vody. Semeno přijímá postupně vodu, jeho potenciál se zvyšuje a příjem vody se zpomaluje (HOUBA, HOSNEDL, 2002). Dalším faktorem, který má vliv na klíčení je kyslík, protože pro klíčení je nutná energie, která je dodávána ve formě ATP, vznikající při substrátové nebo oxidační fosforylaci (HESS, 1983). Na počátku je spotřeba kyslíku poměrně vysoká a po dokončení hydratace pletiv se příjem kyslíku zvyšuje velmi pomalu, někdy se i zastaví. Spotřeba kyslíku opět narůstá při růstu embryonální osy. V případě nedostatku kyslíku při klíčení 28

30 semen klesá procento klíčivosti. Z biochemického hlediska je klíčení sledem chemických reakcí a metabolických pochodů, které probíhají jen za určitých teplotních podmínek prostředí. Efekt teploty u jednotlivých rostlinných druhů je odlišný, lze ho vyjádřit třemi kardinálními body: minimem, optimem a maximem. Teplota těchto bodů závisí na botanickém druhu, odrůdě, podmínkách prostředí, kvalitě a stáří osiva. Optimální teplota pro klíčení bývá o něco nižší než optimální teplota pro růst. Většina semen má teplotní optimum v rozmezí teplot od 15 C do 30 C. Vysoce kvalitní semena klíčí i při větším rozmezí teplot, na rozdíl od méně kvalitních semen. Světlo u mnohých semen není nezbytnou podmínkou klíčení, přesto jeho intenzita a spektrální složení může klíčení ovlivnit. Některá semena klíčí jen na světle, jedná se o pozitivně fotoblastická semena. Vliv světla a tmy na semena se projevuje již při jejich nabobtnání (HOUBA, HOSNEDL, 2002) Životaschopnost osiva Životaschopnost je charakterizována jako vlastnost semen, která umožňuje jejich klíčení za vhodných vnějších podmínek prostředí. Lze ji hodnotit různým způsobem. Jednou z možností je hodnocení biologickým testem klíčivosti nebo ji můžeme vyjádřit testem biochemickým. U biologických testů se rozlišují dvě hlediska a kritéria hodnocení klíčení fyziologické a semenářské. Z hlediska fyziologického za klíčivé semeno považujeme takové, u kterého kořínek viditelně prorazil semenné obaly. Hledisko semenářské je důležitější pro praxi a za životaschopná semena jsou považována semena se schopností poskytnout za vhodných podmínek laboratorního testu a stanovenou dobu normální klíční rostliny. Základní orgány klíční rostliny se musí vyvíjet tak, aby vyhovovaly modelu zabezpečujícímu další nenarušený růst rostliny. V semenářských testech semeno může klíčit, je schopné života, ale nemusí mít schopnost se vyvíjet v normální rostlinu (klíční rostlina je anomální), potom se takové semeno označuje jako vadný klíček (není hodnoceno jako klíčivé). Partie osiva tak může obsahovat např. 98 % fyziologicky životaschopných semen, ale klíčivost je pouze 75 %, protože 23 % klíčních rostlin je anomálních. Vysoká klíčivost je základním znakem kvalitního osiva a je nejlepší vizitkou každé semenářské firmy. Čím více je 29

31 v osivu neživotaschopných semen, tím vyšší náklady, související se zvýšenými výsledky, to představuje pro pěstitele (HOUBA, HOSNEDL, 2002) Klíčivost Klíčivost je schopnost semen poskytnout v optimálních podmínkách za stanovenou dobu maximální počet normálně vyvinutých klíčících rostlin, u kterých předpokládáme, že se v půdě vyvinou v normální rostliny při působení příznivých podmínek. Klíčivost osiva se stanovuje laboratorní zkouškou, jejímž cílem je stanovit maximální schopnost dané partie osiva klíčit. Podmínky jsou nastaveny tak, aby byly výsledky rozborů reprodukovatelné v rozmezí stanovených hodnot. Stanovuje se procento klíčivosti, které uvádí početní podíl semen, která za stanovenou dobu v příznivých podmínkách vytvořila normální klíční rostlinu (METODIKA ZKOUŠENÍ OSIVA, 2004). Pro správný vývoj a růst musí mít klíční rostlina tyto části: kořenový systém, který je v podobě primárního kořene, nebo se někdy vyskytují seminální kořeny, výhon (hypokotyl, epikotyl, mezokotyl nebo výhonový pupen), děložní listy v počtu jednoho, dvou i více, koleoptile a poslední nezbytnou částí jsou primární listy. Normální klíčenec je schopný se vyvíjet v normální rostlinu, pokud je zasazen do vhodné půdy a má nastaveny příznivé podmínky, jako je vlhkost, teplota a světlo. Pokud klíčenec není schopen se správně vyvíjet v normální rostlinu, i přesto, že je pěstován v kvalitní půdě za vhodných podmínek, označuje se jako abnormální neboli vadný. Patří sem tedy klíčenec, kterému chybí některá z hlavních částí nebo je závažně poškozen, slabě vyvinutý, s fyziologickými poruchami nebo klíčenec, který je napaden chorobami. Za nevyklíčená semena považujeme taková semena, která nevyklíčila do konce zkušebního období za daných podmínek. Semena mohou zůstat tvrdá v důsledku toho, že nepřijala vodu. Svěží nevyklíčená semena sice do konce zkušební doby nevyklíčila, ale na rozdíl od tvrdých semen zbobtnala, zůstala zdravá a pevná se schopností se vyvinout v normální rostliny a mezi mrtvá semena se řadí především semena se silně narušeným zárodkem, bez zárodku a semena shnilá, ze kterých nevyrostla ani část klíčku (METODIKA ZKOUŠENÍ OSIVA, 2004). 30

32 3.7.4 Materiál a chemikálie Při klíčení je důležité neustálé zásobování semene vodou, což zajišťuje lůžko neboli substrát. Vhodnými substráty jsou filtrační papír, písek, zemina případně cihlová drť. Filtrační papír je složen ze 100% bělené buničiny, bavlny nebo jiné čištěné celulózy. Papír musí být bez obsahu plísní, bakterií a jedovatých látek, protože obsah těchto látek by mohl záporně ovlivnit klíčení semen, růst klíčních rostlin a ztěžovat tak jejich hodnocení. Fytotoxicita papíru se zkouší biologickým testem. Struktura papíru má být porézní, ale jen tak, aby kořeny rostly na povrchu, ale neprorůstaly jím. Jako nejvhodnější se uvádí krepový povrch papíru. Papír musí mít dostatečnou pevnost, aby nedocházelo k jeho roztrhnutí při manipulaci v průběhu zkoušky. Další důležitou funkcí papíru je schopnost udržet dostatek vody pro neustálé zásobování semen po celou dobu zkoušky. Hodnota ph papíru by se měla pohybovat v rozmezí od 6,0 do 7,5. Papír má být skladován v chladném prostředí, nízké relativní vlhkosti a musí být zabalen, aby se při skladování nezašpinil, nepoškodil a neinfikoval choroboplodnými zárodky. V případě nutnosti se papír sterilizuje, aby se plíseň vytvořená v průběhu skladování zničila. Křemenný písek musí být čistý, prostý choroboplodných zárodků a toxických látek, které negativně působí na klíčení semen. Vhodné je aby byl stejnozrnný bez velkých částic. Ideální velikost zrn písku je od 0,05 mm do 0,8 mm. Po navlhčení písku vodou musí mít takovou vlhkost, aby zajišťoval vodu pro semena a klíční rostliny, ale musí být dostatečně porézní pro provzdušnění při klíčení semen a růstu kořenů. Množství vody se přidává v závislosti na vlastnostech písku a druhu zkoušených semen. Je vhodné stanovit množství vody odměrkou a toto množství během zkoušek dodržovat. Požadovaná konzistence písku je taková, při níž se hrouda vzniklá stlačením v dlani nerozpadne. Hodnota ph písku je vhodná v rozmezí od 6,0 do 7,5, nebo taková hodnota ph, která neovlivní výsledek zkoušky klíčivosti. Písek musí splňovat určité požadavky na čistotu, a proto je někdy nutné ho před použitím vyprat a sterilizovat. Během čištění nesmí do písku vniknout žádná chemikálie, která by mohla ovlivnit klíčení. Stanovení obsahu škodlivých látek v písku se stanovuje biologickým testem, který se provádí namátkově u nového i opakovaně používaného písku. Zemina má být jakostní, nespékavá, přesátá a propařená. Obsah cizích semen, bakterií, háďátek a jedovatých látek by měl být 31

33 minimální, nejlépe žádný, aby nedocházelo k ovlivňování klíčení semen, růstu rostlin a jejich hodnocení. Zemina musí být dostatečně provzdušněna i po přidání vody. Vodu přidáváme postupně do té doby, než vznikne vhodná konzistence, při níž se hrouda vzniklá stlačením v dlani tlakem dvou prstů snadno rozpadne. Takto navlhčená zemina se do nádob prosívá sítem s velikostí ok 3 až 4 mm. Hodnota ph je stejná jako v předešlých případech. Před použitím se doporučuje zeminu podrobit sterilizaci vzhledem k požadavkům na čistotu. Opakované použití se u zeminy nedoporučuje. Voda používaná k navlhčování substrátů by měla být prostá organických a anorganických nečistot. Pokud je jakost vodovodní vody špatná, lze použít vodu destilovanou nebo deionizovanou. Rozmezí hodnot ph je opět od 6,0 do 7,5. Z chemikálií se využívají především kyselina gibberelová GA 3, dusičnan draselný KNO 3, hydrogenfosforečnan sodný Na 2 HPO 4.2H 2 O a dihydrogenfosforečnan sodný NaH 2 PO 4.H 2 O (METODIKA ZKOUŠENÍ OSIVA, 2004). 32