Zdaňování příjmů sportovců v České republice

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zdaňování příjmů sportovců v České republice Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová Tereza Jezdinská Brno 2010

2 Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za odborné vedení, rady a připomínky, které jsem vyuţila při tvorbě své bakalářské práce.

3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zdaňování příjmů sportovců v České republice zpracovala samostatně s pouţitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2010

4 Abstract Jezdinská, T. Assessment of sportsmen s income in Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MUAF, This bachelor thesis is concentrated on assessment of sportsmen s income and sport organizations income. In the Theoretical part is stated a division of sport organizations and division of sportsmen. Then the thesis deals only with Sport club as a type of sport organization in law form of civil association and sportsmen, who do sport as their career. In the thesis I declare a procedure to find a tax basis and calculation of tax liability. I also deal with problems, which can arise in join with approbation of reform of labour-law relations between sportsmen and sports clubs. The practical part shows described procedures on examples. Keywords Sportsman, sport organization, taxable income, tax expense / tax cost, tax liability. Abstrakt Jezdinská, T. Zdaňování příjmů sportovců v České republice. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, Bakalářská práce je zaměřena na zdanění příjmů sportovců a sportovních organizací. V teoretické části je uvedeno rozdělení sportovních organizací a sportovců. Následně se práce věnuje pouze organizaci typu Sportovní klub v právní formě občanského sdruţení a sportovci, pro něhoţ je výkon sportovní činnosti povoláním. V práci uvádím postup zjištění základu daně a vypočtení výsledné daňové povinnosti. Zabývám se i problematikou moţného přijetí reformy pracovněprávních vztahů mezi sportovci a sportovními kluby. Praktická část ukazuje popsané postupy na konkrétních příkladech. Klíčová slova Sportovec, sportovní organizace, zdanitelné příjmy/výnosy, daňově uznatelné výdaje/náklady, výsledná daňová povinnost.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika 10 3 Literární přehled Základní pojmy Sport Sportovní organizace Dělení sportovních organizací z věcného hlediska Sportovní kluby (tělovýchovné jednoty) Předmět daně z příjmů sportovních klubů (tělovýchovných jednot) Osvobození od daně Příjmy zdaňované v rámci samostatného základu daně Výdaje vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů Stanovení základu daně Sazba daně a vypočtení daně Slevy na dani Daňové přiznání sportovních klubů Sportovci Vztah sportovců a organizace Předmět daně z příjmů sportovců Nezdanitelné části základu daně Osvobození od daně z příjmů u sportovců Daňově uznatelné náklady sportovců Stanovení základu daně u sportovců Sazba daně a vypočtení daně u sportovců Slevy na dani Daňové přiznání sportovců... 23

6 Obsah Připravovaná reforma pracovněprávních vztahů sportovců Vlastní práce Zdaňování příjmů sportovních organizací Výnosy z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně do Kč Příjmy z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně vyšší neţ Kč Zdaňování příjmů sportovců Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Paušální výdaje Srovnání příjmů sportovců před reformou a po případném přijetí reformy Závěr 42 6 Literatura Odborné publikace Internetové zdroje Právní předpisy A Výkaz zisku a ztrát sportovního klubu 46

7 Seznam tabulek 7 Seznam tabulek Tab. 1 Slevy na dani 23 Tab. 2 Sazby pojistného na zdravotní pojištění 24 Tab. 3 Sazby pojistného na sociální pojištění 25

8 Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Sport je v dnešní době významnou a mnohdy i nedílnou součástí ţivota kaţdého z nás. Stále častěji se také mluví o zdravém ţivotním stylu, ke kterému právě sport bezesporu patří. Někteří lidé se mu věnují aktivně a jiní preferují pasivní přístup, tedy přístup z pozice diváka. Pro některé je to pouze druh zábavy a provozují jej rekreačně. Je pro ně formou odreagování, při které se mohou alespoň na chvíli odpoutat od všedního stereotypu. V tomto slova smyslu se nemusí věnovat jen jednomu druhu sportovní činnosti, ale podle moţností klidně i více druhům. Rozhodujícím faktorem můţe být mimo jiné časová či finanční náročnost. Jiní si vyberou jednu sportovní disciplínu a té se věnují mnohem intenzivněji. Mnohdy jsou k tomuto vedeni jiţ od útlého dětství svými rodiči. V takovém případě se většinou stanou členem nějakého sportovního klubu či oddílu. Sama jsem členkou sportovního klubu stolního tenisu a to je hlavní důvod, proč jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Sportovci sdruţení v klubech a oddílech mohou společně trénovat a dále se zlepšovat. Sportovní kluby také umoţňují svým členům účastnit se různých turnajů a soutěţí, které se stupňují například podle věku a podle výkonnosti. Ti nejlepší sportovci si provozováním sportovní činnosti mohou i vydělávat. Pak se sportovní činnost stane jejich povoláním a oni musí řešit vzniklou situaci mimo jiné i z daňového hlediska. A právě na vrcholové sportovce a problematiku jejich zdanění se zaměřuji ve své práci. V bakalářské práci se také zabývám sportovními kluby jako jedním z typů sportovní organizace. Tyto kluby musí řešit otázku zdanění příjmů ze své činnosti stejně jako jiné právnické osoby. Rozhodující je v tomto případě ovšem právní forma daného klubu a s ní spojené reţimy zdanění. Ne všechny sportovní kluby totiţ vznikají za účelem dosaţení zisku, jak se tomu předpokládá u většiny právnických osob. Do oblasti sportu v poslední době plyne čím dál více finančních prostředků a to zejména formou reklamy a sponzoringu. Cílem sponzoringu a reklamy je snaha firem zviditelnit se na trhu a tím se snáze dostat do povědomí široké veřejnosti, především prostřednictvím divácky atraktivních sportů. Firmy tímto způsobem nemusí podporovat jen celé sportovní kluby, ale také mohou sponzorovat přímo jednotlivé sportovce či jednotlivé sportovní akce. Sportovními akcemi mohou v těchto případech být například turnaje, mistrovství republiky, exhibice a to nejen na národní, ale v dnešní době i mezinárodní úrovni. Ve své práci se tedy zabývám zdaněním příjmů vrcholových sportovců a zdaněním příjmů sportovních klubů. Daně obecně jsou hlavními příjmy veřejných rozpočtů a přímé daně se co do objemu řadí na třetí místo. S přímými daněmi přijde v průběhu ţivota do styku kaţdý občan České republiky, a proto jsou stále aktuálním tématem.

9 Úvod a cíl práce Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je popsat postup zdaňování příjmů sportovců v České republice a zdaňování příjmů sportovních organizací, které sportovce sdruţují. Zaměřuji se na sportovce, kteří vykonávají sportovní činnost jako své povolání a mohou být zaměstnanci sportovního klubu či osobami samostatně výdělečně činnými. Z tohoto pohledu mohou mít různé druhy příjmů a v práci tedy uvádím postup zdanění těchto jednotlivých příjmů. Zabývám se také připravovanou reformou pracovněprávních vztahů mezi sportovci a sportovními kluby. V rámci jejího zhodnocení uvádím výhody a nevýhody, které by přineslo přijetí této reformy, jak pro sportovce, tak pro sportovní kluby. U sportovních organizací sdruţujících sportovce se zaměřuji na sportovní kluby a to jen na ty, které nevznikají za účelem dosahování zisku. Jsou to tedy sportovní kluby v právní formě občanských sdruţení jako jeden z typů neziskových organizací. Neziskové organizace mají v zákoně o daních z příjmů několik výjimek a zvýhodnění oproti ostatním právnickým osobám. Především těmto odlišnostem se v práci věnuji. V praktické části je následně popsaný postup zdanění ukázán na jednotlivých příkladech. Přesný postup výpočtu je uveden v přehledných tabulkách a dále slovně popsán.

10 Metodika 10 2 Metodika V bakalářské práci bylo pouţito zejména metod deskripce, interpretace, komparace, rozhovoru a práce s odbornou literaturou. V teoretické části za pomoci odborné literatury a příslušných zákonů nejdříve vysvětluji základní pojmy související s tématem. V další části, kdy se jiţ zaměřuji na sportovní organizace, pouţívám metodu deskripce. Organizace rozděluji z věcného hlediska a pro bliţší popis jsem vybrala pouze sportovní klub ve formě občanského sdruţení. Poté jsem podle zákona o daních z příjmů postupně vymezila předmět daně z příjmů sportovních klubů, osvobození od daně, výdaje vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, základ daně a jeho úpravy, sazbu daně a také moţné slevy na dani. Podle zákona o správě daní a poplatků jsem následně určila povinnosti podávání daňového přiznání a placení daně. Obdobným způsobem postupuji i u sportovců. S pomocí odborné literatury specifikuji moţný poměr sportovce a sportovního klubu. Následně podle zákona o daních z příjmů rozděluji jednotlivé příjmy, které sportovec můţe mít. Podle zákona o daních z příjmů vymezuji také nezdanitelné části základu daně, osvobození od daně, daňově uznatelné výdaje, základ daně, sazbu a jednotlivé slevy na dani. Jako poslední uvádím podmínky podání daňového přiznání a placení daně podle zákona o správě daní a poplatků. V závěru teoretické části se zabývám reformou pracovně právních vztahů sportovců a sportovních klubů. Zde je uţito metody komparace. Porovnávám zaměstnanecký poměr a činnost samostatně výdělečně činnou. Uvádím výhody a nevýhody, které by mělo přijetí reformy z pohledu sportovce i sportovního klubu. Zde se zaměřuji nejen na placení daně z příjmů, ale i na rozdíly v odvodech na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Veškerá pouţitá odborná literatura, zákony i internetové zdroje jsou jmenovány v průběhu teoretické části a také v seznamu literatury uvedeném na konci bakalářské práce. V praktické části bylo vyuţito metod rozhovoru, interpretace a komparace. Nejdříve je ukázán postup zdanění na příkladech sportovních klubů. Při sestavení zadání příkladů bylo vyuţito rozhovorů s účetní a předsedou sportovního klubu a také poskytnutých účetních výkazů. Postup výpočtu je vţdy přehledně uveden v tabulce a následně slovně okomentován. V druhé části zaměřené na sportovce bylo opět pro sestavení zadání příkladů vyuţito rozhovorů, a to s bývalým sportovním ředitelem prvoligového fotbalového klubu a s několika současnými i bývalými sportovci. V zadání jsou vţdy přesně specifikované jednotlivé druhy příjmů, výdajů a také poloţky, které ovlivňují výši základu daně či slev na dani. Postup výpočtu je stejně jako u příkladů na sportovní kluby uveden v tabulce a poté slovně okomentován. Poslední příklad v této kapitole se zabývá připravovanou reformou pracovněprávních vztahů sportovců a sportovních klubů. Zde pouţívám metody komparace, tedy srovnávám zaměstnanecký poměr a samostatnou výdělečnou činnost.

11 Literární přehled 11 3 Literární přehled V části práce nazvané Literární přehled podrobně zpracuji téma z teoretického pohledu. Nejdříve se zaměřím na vysvětlení základních pojmů souvisejících s tématem, a dále podrobně na sportovní organizace a sportovce. 3.1 Základní pojmy V této části uvedu základní definice související s tématem bakalářské práce. Daň Daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to jednostranný pohyb finančních prostředků od soukromého do veřejného sektoru. Jejími hlavními charakteristikami jsou neúčelovost a neekvivalentnost. Neúčelovost znamená, ţe není předem určeno, jaké veřejné statky budou z částky vybrané na daních financovány. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, ţe nemá nárok na protihodnotu ve stejné výši, jako byla jeho platba. Daň, dle druhu, můţe být odváděna pravidelně ve stanovených časových intervalech nebo nepravidelně. Příkladem pravidelně placených daní mohou být daně z příjmů, naopak příkladem nepravidelně placených daní mohou být daň dědická nebo darovací (Kubátová, 2006). Daňový subjekt Daňový subjekt je osoba fyzická nebo právnická, která je podle zákona povinna odvádět nebo platit daň. Můţe jím být poplatník nebo plátce. Poplatník je osobou různou nebo totoţnou s plátcem. Přesná definice pojmu je uvedena v zákoně 337/1992 o správě daní a poplatků stejně jako definice dalších dvou uvedených pojmů. Poplatník Poplatník je daňový subjekt, jehoţ příjem nebo majetek je dani podroben. Plátce daně Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést daň vybranou od jiných subjektů nebo sraţenou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Musí tedy určit výši daně, daň vybrat či srazit a do přesně dané lhůty daň odvést správci daně. Daň z příjmů Daň z příjmu řadíme mezi daně přímé, coţ znamená mezi daně s přímým účinkem na poplatníkův důchod. Dále ji můţeme dělit na daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) a na daň z příjmů právnických osob (dále jen DPPO). (Kubátová, 2006). Daně z příjmů upravuje zákon č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

12 Literární přehled 12 Správa daní Správu daní upravuje zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Je to tedy právo činit různá opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a plnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat, nebo kontrolovat podle zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. 3.2 Sport Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů definuje pojem sport jako všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní. Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva.

13 Literární přehled Sportovní organizace V České republice je naprostá většina sportovních organizací právní formou občanské sdruţení a to podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Ţádná speciální právní norma upravující oblast sportu a tělesné výchovy v České republice neexistuje. Právo svobodně se sdruţovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů je zakotveno jiţ v Listině základních lidských práv a svobod, v článku 20 odst. 1. Podle zákona č. 83/1990 je nutné k registraci občanského sdruţení přiloţit stanovy Dělení sportovních organizací z věcného hlediska Jak uţ bylo řečeno, nejvíce sportovních organizací funguje v právní formě občanského sdruţení, proto je následující rozdělení zaměřeno především na ně. Toto rozdělení pouţil Jiří Topinka ve své knize Občanská sdruţení ve sportu. 1. Zastřešující sportovní asociace Hlavním znakem zastřešujícím sportovní asociace je její neomezená moţnost různých druhů provozovaných sportů. Dále se tato asociace vyznačuje přímým vztahem k příslušnému orgánu státní správy, prostřednictvím kterého čerpá dotace ze státního rozpočtu České republiky. Příkladem těchto organizací v České republice mohou být Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Česká obec sokolská nebo Orel. Zastřešující sportovní organizace většinou sdruţuje více samostatných sportovních asociací. 2. Samostatná sportovní asociace Hlavním rozdílem samostatné sportovní asociace od zastřešující sportovní asociace je její omezená moţnost různých druhů provozovaných sportů, a to na jeden sport nebo na jednu skupinu sportů. Prostřednictvím zastřešující sportovní organizace čerpá dotace ze státního rozpočtu. Příkladem takovýchto asociací můţe být Česká asociace stolního tenisu (ČAST) anebo jiné sportovní svazy sdruţené v ČSTV. 3. Sportovní klub Sportovní klub, dříve tělovýchovná jednota, je dalším stupněm sportovní organizace. Tento typ sportovní organizace bude popsán podrobněji v následujícím textu a to z důvodu hlubšího zaměření na tento stupeň. 4. Sportovní oddíl nebo odbor Sportovní oddíl je nejniţším typem sportovní organizace. Existuje vţdy v rámci sportovního klubu. Ve stanovách sportovního klubu jsou většinou vymezeny pravomoci jednotlivých orgánů oddílu. Finanční prostředky čerpá prostřednictvím mateřského sportovního klubu. Rozdíl mezi oddílem a odborem je ten, ţe oddíl má jistou organizační mikrostrukturu, zatímco u odboru je organizační mikrostruktura omezena na jediného funkcionáře anebo ji odbor postrádá zcela.

14 Literární přehled Sportovní kluby (tělovýchovné jednoty) Sportovní kluby jsou jedním z typů neziskové organizace nejčastěji zakládány v právní formě sdruţení občanů podle zákona č. 83/1999 Sb., o sdruţování občanů ve znění pozdějších předpisů. Sportovní hnutí u tohoto stupně sportovní organizace ovšem umoţňuje existenci i v právní formě obchodních společností. Ve své práci se ovšem zaměřím na sportovní kluby jako občanská sdruţení, která mají odlišný způsob výpočtu daňové povinnosti. Za okamţik jejich vzniku se povaţuje okamţik registrace ministerstvem vnitra. Naopak jejich zánik je spojen s dobrovolným anebo nuceným rozpuštěním. Zákon o dani z příjmů vymezuje občanská sdruţení jako poplatníky, kteří nesmí být zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Podnikání je v Obchodním zákoníku definováno jako činnost prováděná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní účet, na vlastní odpovědnost, soustavně a za účelem dosahování zisku. Sportovní kluby ve většině případů sdruţují provozovatele více sportů a mají přímou ekonomickou vazbu na zastřešující sportovní asociace i na samostatné sportovní asociace. Prostřednictvím těchto dvou asociací čerpají finanční prostředky ze státního rozpočtu (Topinka, 2007) Předmět daně z příjmů sportovních klubů (tělovýchovných jednot) Podle ZDP 18 odst. 1 jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud sám ZDP dál nestanoví jinak. Naopak předmětem daně nejsou: Příjmy získané děděním (jsou předmětem daně dědické). Příjmy získané darováním (jsou předmětem daně darovací). Příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění, přiznaného Evropským soudem pro lidská práva. Tyto výjimky jsou platné pro všechny poplatníky DPPO. Zákon dále v 18 odst. 3 uvádí, ţe u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mezi něţ sportovní kluby patří, jsou předmětem daně vţdy: Příjmy z reklam. Příjmy z členských příspěvků. (Ty mohou být od daně osvobozeny.) Příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou ve stejném paragrafu odst. 4 písm. d). Touto výjimkou je pronájem státního majetku, kde příjmy takto nabyté jsou řazeny mezi příjmy státního rozpočtu.

15 Literární přehled 15 Tělovýchovné jednoty a sportovní kluby mají jako neziskové organizace ještě další výjimky. Příjmy, které pro ně nejsou předmětem daně: Příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, ţe náklady vynaloţené podle ZDP v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou v případě sportovních klubů stanoveny zvláštním předpisem v podobě stanov a nazýváme je hlavními činnostmi. Tyto druhy činností posuzujeme jednotlivě za celé zdaňovací období. Dotace, příspěvky na provoz a jiné podpory ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnuté podle tzv. rozpočtových pravidel, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států. Úroky z vkladů na běţném účtu. Zda se jedná o běţný účet, je patrné ze smlouvy s finanční institucí, která musí být sepsána podle obchodního zákoníku. Příjmy z pronájmů státního majetku. Podle zvláštního předpisu jsou toto příjmy státního rozpočtu. Hned první odráţka jmenovala hlavní činnosti sportovních klubů. Vedle těchto činností mohou sportovní kluby provozovat také vedlejší činnosti neboli hospodářské činnosti. Příjmy z provozování vedlejších činností jiţ předmětem daně jsou. Proti nim lze samozřejmě uplatňovat výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmů (Topinka, 2007) Osvobození od daně Některé příjmy, které jsou předmětem daně, mohou být od daně osvobozeny. Tyto příjmy jsou uvedeny v 19 odst. 1 ZDP. Pro názornost budu jmenovat pouze osvobozené příjmy, které mohou souviset s činnostmi sportovních klubů. Jsou jimi: Členské příspěvky. Jejich výběr musí být uveden ve stanovách. Příjmy poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěţku loterií a jiných podobných her. Příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení. Úrokové příjmy, plynoucí z prostředků veřejné sbírky, pořádané k účelům vymezeným ZDP. Příjmy, plynoucí jako náhrada za věcné břemeno, vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu.

16 Literární přehled Příjmy zdaňované v rámci samostatného základu daně Do této skupiny zahrnujeme příjmy sportovních klubů plynoucí ze zahraničí. Jejich výše se uvádí včetně daně sraţené v zahraničí. Do samostatného základu daně ovšem nezahrnujeme příjmy od daně osvobozené. Veškeré příjmy zahrnované do samostatného základu daně jsou následně zdaňovány zvláštní sazbou daně 15 % podle 21 odst. 4 ZDP Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů Výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů se povaţují za daňově uznatelné výdaje. Mezi dosaţeným zdanitelným příjmem a vynaloţeným výdajem musí tedy existovat přímá nebo nepřímá příčinná souvislost. Tyto uskutečněné výdaje je poplatník povinen prokázat. Nelze tedy uplatnit výdaje související s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo které jsou od daně osvobozeny. Poté je moţno prokázané výdaje odečíst ve výši stanovené ZDP a zvláštními předpisy. V ZDP je mimo jiné uveden jak demonstrativní výčet daňově uznatelných nákladů v 24 tak demonstrativní výčet daňově neuznatelných výdajů v 25. Pro sportovní kluby jsou tato obecná pravidla upravena. Oproti obchodním společnostem mají neziskové organizace více příjmů, které nemusí být předmětem daně anebo jsou od daně osvobozeny ( 18 odst. 4), a to zejména v souvislosti s vykonáváním vedlejší činnosti. Výdaje vynaloţené na dosahování takovýchto příjmů jsou pak pro neziskové organizace daňově neúčinnými. Výdaje spojené s výkonem hlavní činnosti jsou však daňově uznatelnými. V některých případech zde ovšem můţe docházet k rozporu. Pro neziskové organizace můţe být například výdajem vynaloţeným na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů výdaj, který se zpravidla povaţuje za výdaj nedaňový. Typickou záleţitostí jsou výdaje na dary nebo občerstvení, coţ je spojeno s pořádáním většiny sportovních akcí. Je ovšem velmi obtíţně prokazatelná příčinná souvislost mezi těmito výdaji s příjmy z hlavní činnosti. Specifické druhy daňově uznatelných nákladů TJ/SK (Topinka, 2007) Odpisy hmotného majetku. Zde je nutné rozlišovat hmotný majetek podle ZDP a dlouhodobý hmotný majetek podle vyhlášky, který je znám z účetnictví. Daňově uznatelnými náklady jsou pouze odpisy hmotného majetku za podmínek určených ZDP. Podstatnou věcí je, ţe odpisovaný majetek se musí vztahovat k dosahování zdanitelných příjmů. Podle toho, zda je majetek evidován u poplatníka jen na začátku zdaňovacího období nebo i na konci, je moţné uplatnit odpis z hmotného majetku buď ve výši jedné poloviny ročního odpisu, nebo v celé výši odpisu. Pro daňové účely je hmotný majetek zařazován do jednotlivých odpisových skupin. Účetní odpisy z hlavní činnosti. V některých případech je moţné také odpisovat majetek, který podle ZDP není hmotným majetkem, ale v rámci účetnictví je zahrnut do dlouhodobého hmotného majetku, tzn., ţe při pořízení

17 Literární přehled 17 nevstupuje do účetních nákladů. Podmínky uznatelnosti jsou podrobně popsány v 24/2 v) ZDP. Cestovní náhrady. Oproti vyplácení cestovních náhrad zaměstnancům, coţ je upraveno v zákoníku práce, není vyplácení náhrad členů TJ/SK upraveno ţádným předpisem. Aby takovéto výdaje mohly být zahrnuty do daňově uznatelných, musí pro ně TJ/SK vymezit určitá pravidla. Ta jsou pak nejčastěji zahrnuta do vnitřní směrnice. Zaplacené členské příspěvky. Rezervy. Zákon 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Opravné položky k pohledávkám a odpis pohledávky. Nájemné. V mnoha případech TJ/SK potřebují pro svoji vedlejší činnost areály, prostory či zařízení, které nejsou v jejich vlastnictví. Proto jsou nuceny si je pronajímat na základě smlouvy o nájmu. Do této skupiny se zahrnuje nájemné jak za nemovitý majetek, tak i za najatý movitý majetek. Správní (režijní) výdaje a jejich rozdělení mezi hlavní a vedlejší činnost. Rozdělení těchto výdajů je u TJ/SK sloţitým problémem. Je nutné určit, do jaké míry souvisí se zdaňovanými příjmy. Existuje více moţných postupů, jak tyto výdaje rozdělit. Na pouţitém postupu závisí správné stanovení základu daně z příjmů Stanovení základu daně Základ daně se podle 23 odst. 1 ZDP zjišťuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Do příjmů přitom nejsou zahrnuty ty příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, vycházíme z výsledku hospodaření a u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, vycházíme z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Takto stanovený základ daně se dále upravuje. Lze ho o jisté poloţky zvýšit nebo naopak sníţit. V následující části jsou uvedeny pouze demonstrativní výčty poloţek upravujících základ daně. Výsledek hospodaření se podle 23 odst. 2 písm. a) zvyšuje o: Částky, které neoprávněně zkracují příjmy. Částky, které nelze podle ZDP zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Částky, o které byl sníţen HV podle 23 odst. 3 písm. c) ZDP za předchozí zdaňovací období. Částka pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel, která byla zaměstnavatelem sraţena a nebyla do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období odvedena. Přijaté úhrady smluvních pokut, pokud byly v předchozích zdaňovacích obdobích poloţkou sniţující výsledek hospodaření.

18 Literární přehled 18 Výsledek hospodaření se podle 23 odst. 3 písm. b) sniţuje o: Částky výdajů, které je moţno uplatnit jako daňově účinný výdaj, jen pokud byly zaplaceny, a to tehdy, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, neţ v jakém ovlivnily výsledek hospodaření. Částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy. Částky nezahrnuté do výdajů, které je moţno jako daňově účinný výdaj uplatnit. Podle 20 odst. 7 ZDP mohou sportovní kluby navíc jako poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, základ daně zjištěný podle 34 dále sníţit a to aţ o 30 %, maximálně však o Kč. Tato výhoda je ovšem vázána na podmínku. Tou je, aby prostředky získané takto dosaţenou úsporou daňové povinnosti byly pouţity ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích období. Tyto úspory jsou tedy nejčastěji pouţívány na krytí ztrát z hlavní činnosti. V případě, ţe 30 % ze základu daně je niţší neţ Kč, lze odečíst částku Kč, maximálně však do výše základu daně Sazba daně a vypočtení daně Podle 21 odst. 1 ZDP činí sazba daně 19 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle 34 a 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Do 31. prosince 2009 činila tato sazba 20 %. Jiná sazba daně, a to 15 %, se podle 21 odst. 4 vztahuje na samostatný základ daně podle 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. Daň se potom vypočte jako součin upraveného základu daně a sazby daně (ve tvaru desetinného čísla) Slevy na dani Od daně vypočtené podle 21 lze podle 35 ZDP odečíst částky slevy na dani. Pro sportovní kluby jimi jsou: Částka Kč za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením nebo poměrná část z této částky, je-li průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců desetinné číslo. Částka Kč za kaţdého zaměstnance s těţkým zdravotním postiţením nebo poměrná část z této částky, je-li průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců desetinné číslo. Polovina daně vypočítaná ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichţ podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, činí více neţ 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

19 Literární přehled Daňové přiznání sportovních klubů Podmínky podání daňového přiznání k DPPO jsou uvedeny v 38m ZDP a v 40 zákona o správě daní a poplatků. Pro všechny subjekty obecně platí, ţe jsou povinny podat daňové přiznání i v případě, ţe vykazují nulový základ daně nebo daňovou ztrátu. Sportovní kluby jako poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání se však řídí aţ odstavcem 7 38m ZDP. Ten říká, ţe tyto subjekty nejsou povinny podat daňové přiznání, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy osvobozené a příjmy, z nichţ je daň vybírána sráţkou. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období a to do tří měsíců po jeho uplynutí (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je lhůta pro podání prodlouţena o další tři měsíce). Ve stejné lhůtě je splatná i vypočtená daň.

20 Literární přehled Sportovci Sportovec jako fyzická osoba je obecně známým pojmem, který ovšem není v ţádné právní normě definován. Z teoretického hlediska lze sportovce dělit na profesionální sportovce, amatéry a neamatéry. V následujícím textu se zaměřím především na sportovce profesionály, kteří mají provozování sportovní činnosti jako své povolání Vztah sportovců a organizace Uzavírání právních vztahů se členy je nezbytnou součástí činnosti všech sportovních organizací. V praxi existuje mnoho druhů právních vztahů mezi sportovci a organizacemi a z nich vyplývají specifická práva a povinnosti. Jako základní vztah můţeme jmenovat členský poměr. Hlavními znaky členského poměru jsou dobrovolnost, člen se nepodílí na majetkové účasti a člen neručí za závazky občanského sdruţení. Členovi sdruţení vyplývají z uzavření členského poměru jistá práva a povinnosti. Jsou jimi práva volební, procesní, hmotná a právo účastnit se činnosti sdruţení. Naopak mezi jejich povinnosti patří povinnosti související s uţíváním majetku sdruţení, povinnost účastnit se činnosti sdruţení, procesní povinnosti a povinnost účastnit se na hrazení nákladů na provoz sdruţení a to nejčastěji v podobě členských příspěvků. V praxi je problematickou oblastí uzavírání právních vztahů se členy mladšími 18 let. Obecně se doporučuje, aby tyto vztahy byly ošetřeny ve stanovách organizace. Výše jmenovaný členský poměr je hlavní podmínkou pro to, aby člen mohl pro organizaci vykonávat nějakou činnost. Velmi často jsou se členy uzavírány další právní vztahy, většinou ve formě příkazní či mandátní smlouvy, pracovního poměru nebo nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku. Nejčastější formou smluvního vztahu mezi členem a organizací je pracovněprávní vztah uzavřený podle zákoníku práce. Mezi pracovněprávní vztahy se řadí i dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Ty jsou zvláště v oblasti sportu hodně pouţívané, protoţe jde o specifický druh činnosti a s ním je spojena specifická pracovní doba a pracovní rozsah. Dohody mají pro smluvní strany jisté výhody. Mezi ně patří, ţe příjmy většinou podléhají sráţkové dani, poměry jsou výrazně jednodušší, u dohod o provedení práce se neodvádí zdravotní a sociální pojištění a u dohod o pracovní činnosti se za určitých podmínek také neodvádí zdravotní a sociální pojištění (Topinka, 2001) Předmět daně z příjmů sportovců Předmět daně z příjmů fyzických osob upravuje 3 ZDP. Podle něj jsou předmětem daně příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Jako příjem se rozumí příjem peněţní i nepeněţní dosaţený i směnou a to podle 3 odst. 2 ZDP. Zde je důleţité určit, v jakém poměru je sportovec vůči sportovnímu klubu. Jestli je sportovec jeho zaměstnan-

21 Literární přehled 21 cem nebo jestli je sportovec osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ). OSVČ můţeme dále ještě rozdělit na ty, které provozují ţivnost a na ty, které vykonávají nezávislé povolání. V následujících odstavcích se zaměřím především na příjmy, které souvisejí s výkonem sportovní činnosti. Příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v 6 odst. 1 ZDP. Ten uvádí pod písm. a), ţe příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichţ poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci ţáků a studentů z praktického výcviku. Sportovec je zde v klasickém zaměstnaneckém poměru a je mu strhávána zálohová daň. Zaměstnavatel za něj také odvádí zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti upravuje 7 ZDP. Jak jiţ bylo řečeno, sportovec můţe vystupovat jako osoba samostatně výdělečně činná, která buď provozuje ţivnost, nebo vykonává nezávislé povolání. V ZDP jsou tyto příjmy uvedeny v 7 odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. b). Sportovec, který dosahuje takovýchto příjmů, je povinen vést daňovou evidenci. Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, a údaje o majetku a závazcích. Z uvedeného vyplývá, ţe sportovec má moţnost proti těmto příjmům uplatnit výdaje. Výdajům, které sportovci mohou uplatnit, bude věnována samostatná část. Ostatní příjmy jsou vymezeny v 10 ZDP. Mezi ně se řadí příjmy z příleţitostných činností nebo z příleţitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo spoluvlastnického podílu na nich, přijaté výţivné, důchody a obdobné opakující se poţitky, výhry v loteriích, sázkách a reklamních soutěţích, příjmy z veřejných soutěţí, sportovních soutěţí atd. I některé z těchto ostatních příjmů jsou dále osvobozeny podle 4 ZDP (například ceny ze sportovních soutěţí nepřevyšující Kč) Nezdanitelné části základu daně Od základu lze podle 15 ZDP odečíst například hodnotu darů na obecně prospěšné účely (odst. 1), úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru, či úroky z jiných úvěrů, které souvisejí s financováním bytové potřeby (odst. 3). Dále můţeme od základu daně odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem (odst. 5) a zaplacené pojistné na soukromé ţivotní pojištění (odst. 6). Částka, kterou lze odečíst v případě penzijního připojištění, je rovna sumě příspěvků sníţené o Kč. Maximálně lze za zdaňovací období odečíst Kč. U ţivotního pojištění je po splnění podmínek souvisejících s délkou pojištění a pojistnou částkou moţno odečíst aţ Kč.

22 Literární přehled Osvobození od daně z příjmů u sportovců Příjmy fyzických osob, které jsou od daně osvobozeny, jsou vyjmenovány v 4 odst. 1 ZDP. Další osvobození od daně můţeme nalézt u jednotlivých druhů příjmů, a to v 6 odst. 9 a v 10 odst. 3 ZDP. U sportovců se bude nejčastěji jednat o: Ceny ze sportovní soutěţe v hodnotě nepřevyšující Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěţe u poplatníků, u nichţ je sportovní činnost podnikáním ( 4 odst. 1 písm. f) ZDP). Podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdruţení ( 4 odst. 1 písm. k) ZDP). Dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku ( 4 odst. 1 písm. t) ZDP). Příjmy z prodeje movitých věcí nezařazených do obchodního majetku ( 4 odst. 1 písm. c) ZDP). Přijaté náhrady škod a pojistná plnění ( 4 odst. 1 písm. d) ZDP) Daňově uznatelné náklady sportovců Daňově uznatelné výdaje lze u sportovců uplatňovat pouze proti příjmům z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle 7 ZDP. Sportovec můţe uplatnit výdaje prokazatelně vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu, anebo můţe podle 7 odst. 7 uplatnit výdaje v paušální výši. Sportovec provozující ţivnost se řídí písm. b) a můţe tedy uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. Sportovec provozující sportovní činnost jako nezávislé povolání můţe uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů a to podle písm. c) Stanovení základu daně u sportovců Základem daně je podle 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení pokud ZDP nestanoví jinak. Od základu daně lze dále odečíst nezdanitelné části podle 15 ZDP Sazba daně a vypočtení daně u sportovců Sazba daně činí dle 16 ZDP 15 %. Daň se potom vypočte jako součin upraveného základu daně a sazby daně (ve tvaru desetinného místa).

23 Literární přehled Slevy na dani Daň vypočtená podle 16 ZDP můţe být sníţena o příslušné částky. Následující tabulka uvádí slevy na dani, které u sportovců můţeme očekávat. Vynechávám tedy slevy na dani, které uplatňuje poplatník pobírající invalidní důchod nebo poplatník, jenţ je drţitelem průkazu ZTP/P. Slevy jsou uvedeny v roční výši. Tab. 1 Slevy na dani Sleva na poplatníka Sleva na manţelku Sleva na studenta Zdroj: 35ba ZDP Částka Kč Kč Kč Sleva na manţelku uvedená na druhém řádku tabulky je podmíněna jejím příjmem do Kč za zdaňovací období a zároveň společnou domácností s poplatníkem. Protoţe je nutné vědět výši příjmu za celé zdaňovací období, můţe poplatník tuto slevu uplatnit aţ v ročním zúčtování. Pokud by byla manţelka drţitelkou průkazu ZTP/P, pak se částka slevy zdvojnásobuje. Zvláštním případem je daňové zvýhodnění na vyţivované děti ţijící s poplatníkem v jedné domácnosti. Toto daňové zvýhodnění ve výši Kč je moţné uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevu na dani můţe poplatník uplatnit pouze do výše vypočtené daňové povinnosti. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší neţ daňová povinnost, je daný rozdíl daňovým bonusem. Výsledná daň je tedy daň vypočtená podle 16 sníţená podle 35ba a 35c Daňové přiznání sportovců Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob upravuje 38g ZDP a 40 zákona o správě daní a poplatků. Daňové přiznání je povinna podat kaţdá osoba, jejíţ příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly Kč a pokud se nejedná o příjmy osvobozené nebo příjmy, z nichţ je daň vybírána sráţkou. Dále je povinen podat daňové přiznání kaţdý, kdo vykazuje daňovou ztrátu. Naopak daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy podle 6 tedy příjmy ze závislé činnosti a z funkčních poţitků a to od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, u kterých podepsal prohlášení k dani, a nemá jiné příjmy podle 7 aţ 10, které by byly vyšší neţ Kč.

24 Literární přehled Připravovaná reforma pracovněprávních vztahů sportovců Jiţ delší dobu se mluví o připravované reformě, která by se měla týkat vztahů mezi sportovci a sportovními organizacemi. V současné době můţe být sportovec ve vztahu ke sportovnímu klubu jeho zaměstnancem nebo můţe být osobou mající příjmy z podnikání. První návrh nového zákona se zaměřuje především na sportovce kolektivních sportů, které platí klub. Těmi jsou například fotbalisté, hokejisté, basketbalisté či volejbalisté. Bývalý náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko přímo uvedl, ţe nechtějí, aby tito sportovci podnikali jako ţivnostníci. (Česká televize 24) Výhodou, kterou tito sportovci mají, je, ţe si od svých příjmů mohou jako podnikatelé odečítat skutečné výdaje (například sportovní vybavení a další) popřípadě si mohou podle 7 odst. 7 odčítat výdaje v paušální výši. Tyto paušální výdaje jsou od 1. ledna 2010 ve výši 60 % u příjmů ze ţivnosti nebo 40 % u příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a u příjmů z provozování nezávislého povolání. V důsledku odečtení nákladů platí daň z niţší částky. Mezi další výhody můţeme zařadit odvody na zdravotní pojištění a odvody na sociální zabezpečení. V případě zdravotního pojištění tvoří skutečný vyměřovací základ pouze polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji. I kdyţ je tedy sazba pro osoby samostatně výdělečně činné stejná jako v součtu pro zaměstnavatele a zaměstnance, jak můţeme vidět z následující tabulky, musíme zde brát v úvahu, ţe OSVČ touto sazbou násobí pouze polovinu z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ve výsledku tedy OSVČ platí niţší pojistné neţ zaměstnanec (bere se v úvahu i pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel). Tab. 2 Sazby pojistného na zdravotní pojištění Zdroj: Finance.cz 2009, 2010 Zaměstnavatel 19,0% Zaměstnanec 14,5% OSVČ 13,5% U odvodů na sociální zabezpečení je tomu podobně. Opět je skutečný vyměřovací základ vypočten jako polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V tomto případě je rozdíl pouze v tom, ţe tento vyměřovací základ je pro osoby samostatně výdělečně činné povaţován za minimální a tyto osoby tedy mohou platit i vyšší odvody, pokud je to v jejich zájmu. Následující tabulka uvádí přehled sazeb pojistného na sociální zabezpečení.

25 Literární přehled 25 Tab. 3 Sazby pojistného na sociální pojištění 2009, 2010 Zaměstnavatelé celkem 25,0% nemocenské pojištění 22,3% důchodové pojištění 21,5% státní politika zaměstnanosti 21,2% Zaměstnanci celkem 26,5% nemocenské pojištění x důchodové pojištění 26,5% státní politika zaměstnanosti x OSVČ celkem 30,6% nemocenské pojištění (1,4%) důchodové pojištění 28,0% státní politika zaměstnanosti 21,2% Zdroj: Finance.cz Z celkového pohledu je tedy výhodnější být OSVČ neţ zaměstnanec. OSVČ platí niţší pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a platí také niţší daně. Výhodou zaměstnance je tedy pouze fakt, ţe za něj pojistné a daň odvádí zaměstnavatel a tedy zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, pokud nemá jiné příjmy, které by bylo nutno zdanit. I pro sportovní klub je sportovec v podobě OSVČ výhodnější. Oproti zaměstnanci je pro něho levnější a to o zaplacené pojistné, které hradí zaměstnavatel. Zároveň za něho neodvádí daň. Tato reforma by byla velice nevýhodná pro sportovce s nadprůměrnými příjmy, řádově ve statisících korun. Ti by museli rázem platit velmi vysoké pojistné a také vyšší daň. Zároveň by se i pro klub stali draţšími. Z těchto důvodů se sportovci a sportovní kluby brání přijetí reformy.

26 Vlastní práce 26 4 Vlastní práce V části nazvané Vlastní práce se budu věnovat jednotlivým případům z praktického hlediska. Nejdříve se zaměřím na sportovní kluby. Uvedu příklady, na kterých se promítne celý postup zdanění jejich příjmů. Příklady jsou z části zaloţené na skutečných výkazech sportovního klubu. Tyto výkazy jsou v příloze bakalářské práce. Další příklady jsou zaměřeny na zdanění příjmů sportovců. Nejdříve sportovce, který je v roli zaměstnance sportovního klubu a dále sportovce v roli osoby samostatně výdělečně činné. Jeden příklad ukáţe zdanění příjmů sportovce, který uplatňuje paušální výdaje. V posledním příkladu pak srovnám příjmy dvou sportovců, a to z pohledu, k jakým změnám by došlo po přijetí jiţ zmiňované reformy pracovněprávních vztahů sportovců a sportovních klubů, a jak jsou tyto změny pro sportovce a sportovní kluby výhodné či nevýhodné. 4.1 Zdaňování příjmů sportovních organizací U obou příkladů v této kapitole budou v zadání výnosy sportovního klubu z hlavní činnosti niţší neţ náklady na hlavní činnost. Je to z toho důvodu, ţe v praxi se jen zřídka stává, aby tyto náklady byly niţší neţ výnosy. Samy kluby se snaţí tuto podmínku splnit a ztráty z hlavní činnosti poté kryjí z výnosů z vedlejších činností. Do vedlejších činností se řadí například příjmy z pronájmu, provozování obchodu se sportovními potřebami, provozování občerstvení či příjmy z reklamy. V praxi je výjimkou, kdyţ má sportovní klub příjmy pouze z hlavní činnosti Výnosy z hlavní činnosti nižší než náklady na hlavní činnost a zároveň základ daně do Kč Sportovní klub stolního tenisu působí jako občanské sdruţení. Má řádově desítky členů a to jak registrovaných tak neregistrovaných. Hlavní činností klubu je tedy provozování sportovní činnosti formou stolního tenisu. Klub vlastní sportovní halu, kde jsou dvě herny, kaţdá po pěti hracích stolech, dále kancelář, klubovna a šatny se sociálním zařízením pro sportovce a trenéry. Jeho hráči hrají soutěţe druţstev (ligové, krajské i městské) i turnaje jednotlivců a to i na mezinárodní úrovni. Jako vedlejší činnost pak klub provozuje kamennou prodejnu sportovního vybavení a internetový obchod s tímto vybavením. Dále má klub příjmy z pronájmu volných hracích stolů mimo tréninkové jednotky a z reklamy. V příloze této práce je uvedený výkaz zisku a ztrát v jeho úplné podobě. V následujících tabulkách vyuţiji pouze souhrnné částky pro jednotlivé skupiny nákladů a výnosů.

27 Vlastní práce 27 Jednotlivé položky nákladů Činnosti Hlavní Vedlejší Spotřebované nákupy Sluţby Osobní náklady Ostatní náklady Odpisy x Poskytnuté členské příspěvky x Celkem Tabulka nákladů uvádí náklady v souhrnné podobě, proto teď jednotlivé poloţky popíši blíţe. Mezi spotřebované nákupy řadíme spotřebu materiálu, spotřebu energie a prodané zboţí. Jako materiál určený ke spotřebě si můţeme u sportovního klubu představit pingpongové míčky, ohrádky, potahy, dřeva, lepidla, tuning, počítadla a také kancelářské potřeby. Prodaným zboţím se pak míní zboţí prodané v kamenném či internetovém obchodě. Do sluţeb lze zařadit náklady na opravy a udrţování, cestovné a jiné sluţby. Cestovné je vypláceno hráčům ligových soutěţí a hráčům divize. Dále hráči dostávají stravné při zápase trvajícím více neţ 6 hodin a klub platí také nocleh u soutěţí, které trvají více dní. Mezi ostatní sluţby můţeme zařadit náklady na soustředění, které sportovní klub nabízí svým hráčům. V našem případě je sportovní klub pouze zprostředkovatelem a tedy si proti těmto nákladům dá do výnosů z prodeje sluţeb peníze přijaté od hráčů na platbu soustředění. Osobními náklady jsou náklady mzdové a to na trenéry, správce, účetní a administrativní činnost atp. Do odpisů řadíme odpisy jak dlouhodobého nehmotného majetku, tak odpisy dlouhodobého hmotného majetku. Dlouhodobým hmotným majetkem jsou v případě tohoto sportovního klubu hrací stoly v souhrnné hodnotě Kč, které se odepisují 2 roky. Budovu herny klub neodepisuje, tu dostal darem po rozpadu Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Poskytnuté členské příspěvky jsou příspěvky, které klub platí sportovní asociaci. V případě stolního tenisu jde o ČAST Českou asociaci stolního tenisu. Té platí příspěvky například v podobě startovného do soutěţí druţstev. Dále klub hradí členské příspěvky Brněnskému tělovýchovnému sdruţení (BTS) a to vţdy podle počtu členů klubu. Jednotlivé položky výnosů Činnosti Hlavní Vedlejší Trţby z prodeje sluţeb Trţby za prodané zboţí Přijaté příspěvky x Provozní dotace x Celkem

28 Vlastní práce 28 Tabulka výnosů opět uvádí výnosy v souhrnné podobě, tudíţ jednotlivé poloţky také rozvedu. Trţbami z prodeje sluţeb mohou u hlavní činnosti být peníze vybrané od hráčů na soustředění, jak jiţ bylo výše zmíněno. Do vedlejší činnosti řadíme výnosy z reklamy, z pronájmu stolů či z pořádání různých turnajů, jak pro hráče registrované, tak pro veřejnost. Trţby za prodané zboţí jsou uvedeny pouze u vedlejší činnosti, jde tedy o trţby kamenného a internetového obchodu za prodej sportovního vybavení. Přijatými příspěvky jsou členské příspěvky od hráčů, přijaté příspěvky ve formě darů a příspěvky zúčtované mezi organizačními sloţkami. Řadíme sem tedy i příspěvky od výše zmiňovaného ČASTu a také od BTS. Provozní dotace získává klub od města Brna a od Jihomoravského kraje a to vţdy na základě ţádosti. V tomto uvedeném zdaňovacím období dostal klub pouze provozní dotace, avšak klub můţe ţádat i o účelové dotace, například na rozšíření sportovní haly apod. Hlavní činnost Částka v Kč Náklady celkem Výnosy bez příspěvků a dotací Přijaté příspěvky Provozní dotace < Z uvedených tabulek vyplývá, ţe po odečtení dotací a členských příspěvků, jsou výnosy z hlavní činnosti niţší neţ náklady s ní související. Tyto výnosy z hlavní činnosti tedy nejsou předmětem daně a náklady jsou daňově neúčinnými. Přijaté členské příspěvky jsou předmětem daně vţdy, ale následně jsou od daně osvobozeny. Přijaté příspěvky ve formě darů nejsou vůbec předmětem daně z příjmů právnických (ani fyzických) osob, jsou předmětem daně darovací. Provozní dotace nejsou předmětem daně nikdy, proto nebyly zahrnuty do výše zmíněné podmínky. Vedlejší činnost Částka v Kč Náklady celkem Výnosy celkem Hospodářský výsledek Příjmy z vedlejší činnosti jsou předmětem daně vţdy. V našem případě převyšují dané příjmy náklady na vedlejší činnost, tudíţ má klub z vedlejší činnosti zisk. Tento zisk bude základem daně. Následně základ daně upravíme tak, ţe od něj odečteme 30 %, maximálně Kč. Upravený základ daně vynásobíme sazbou daně 19 % a vypočteme celkovou daňovou povinnost. Celkovou proto, ţe klub neuplatňuje ţádné slevy na dani. Postup výpočtu s příslušnými částkami uvádí následující tabulka.

29 Vlastní práce 29 Částka v Kč Základ daně Sníţení základu Upravený základ daně 0 Daňová povinnost 0 Základ daně před úpravou činí Kč. Podle zákona lze základ daně sníţit aţ o 30 %, maximálně však o Kč. 30 % ze základu daně v našem případě činí Kč. Kdyţ je 30 % ze základu niţší neţ Kč, lze odečíst těchto Kč, maximálně však do výše základu daně. Od základu daně tedy odečteme celých Kč. Daňová povinnost se následně vypočítá jako součin sazby daně a upraveného základu daně a vyjde ve výši 0 Kč. Stejně jako jiné právnické osoby je klub povinen podat daňové přiznání, protoţe má příjmy, kterou jsou předmětem daně, i kdyţ ve výsledku neplatí ţádnou daň. Daňové přiznání podává v tomto případě účetní klubu a to do roku následujícího po zdaňovacím období. Daňové přiznání musí být podepsáno předsedou klubu a musí na něm být otisk razítka klubu.