PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003

Transkript

1 ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS TO FACTORS OF WORKING ENVIRONMENT IN RELATION TO NOTIFIED OCCUPATIONAL DISEASES IN THE YEAR 2003 PAVEL HLAVÁÈ 1, IVAN KUÈERA 2 1 Ministerstvo zdravotnictví Èeské republiky 2 Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové Do konce roku 2003 byla v Èeské republice kategorizace prací provedena u ekonomických subjektù (firem). Do rizikových kategorií (2R, 3, 4) bylo k zaøazeno prací. Nejvíce prací bylo zaøazeno do kategorie 3 (87 %). Rizikové práce vykonávalo k uvedenému termínu celkem 321,2 tisíc osob, z toho 104,8 tisíc en (32,6 %). Nejvíce ekonomických subjektù, u kterých byla kategorizace prací provedena, má sídlo v Ústeckém kraji (5304), nejménì v Moravskoslezském (1099). Nejvíce rizikových prací je rovnì evidováno v kraji Ústeckém (5123), nejménì pak v kraji Karlovarském (1218). Rizikové práce vykonávalo nejvíce osob na pracovitích v Moravskoslezském kraji (36,6 tisíc), nejménì naopak v Karlovarském kraji (8,9 tisíc). S ohledem na poèet obyvatel jednotlivých krajù je v rizikových kategoriích nejvíce zamìstnancù evidováno v Ústeckém kraji, relativnì nejménì na území hlavního mìsta Prahy. Zamìstnanci jsou pøi výkonu rizikových prací nejèastìji vystaveni pùsobení hluku, biologických èinitelù a prachu. Jedná se zejména o expozici jednomu rizikovému faktoru (69 %) v mení míøe dvìma faktorùm (22 %). Porovnáním relativního poètu osob exponovaných nejèastìjím rizikovým faktorùm a relativního poètu hláených profesionálních onemocnìní v roce 2003 autoøi pøedkládají pøíklad vyuití dat Informaèního systému hygienické sluby modulu Kategorizace prací a poukazují na moné pøíèiny vazeb tìchto ukazatelù. Klíèová slova: kategorizace prací v ÈR/2003, expozice, rizikové práce SUMMARY The categorization of jobs has been made in 40,707 economic subjects (companies) of the Czech Republic until the end of The risk categories (2R, 3, and 4) include 40,489 jobs until 31 st December Most jobs were classified in the category 3 (87%). The work at risk has been performed by 321,200 persons in the indicated date, 104,800 (32.6%) of them being women. Most economic subjects, where the job categorization has been performed are localized in the Ústí region (5,304), the least number being in the Moravia-Silesia region (1,009). Most jobs at risk have also been registered in the Ústí region (5,123), the least number being in the Karlovy Vary (Carlsbad) region (1,218). The work at risk has been performed by the highest number of persons in the Moravia-Silesia region (36,600 individuals), the lowest number being recorded in the Karlovy Vary region (8,900 individuals). In view of the population in the individual regions the higher rate of persons employed in the risk category jobs has been recorded in the Ústí region, whereas the rate was relatively lowest in the area of the Capital of Prague. The employees in the jobs at risk were most frequently exposed to the influence of noise, biological agents and dust, respectively. In most cases they were exposed to one risk factor (69%) and less frequently to two factors (22%). The comparison of the relative number of persons exposed to most frequent risk factors and the relative number of notified occupational diseases in 2003 presents an example of the application of data of the Job Categorization Module in the Information System of the Public Health Service and possible causes of relationships between these indices. Key words: job categorization in the Czech Republic/2003, exposure, work at risk Èeské pracov. lék. 5, 2004, No. 2, p : 68 Úvod Zákonem è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví (dále jen zákon) byla zamìstnavatelùm uloena povinnost zajiovat kategorizaci prací, tzn. na základì vyhodnocení výskytu a míry zdravotních rizik zaøazovat práce do 4 kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zaøazování prací do kategorií byly obsaeny ve vyhláce è. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zaøazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelù biologických expozièních testù

2 a náleitosti hláení prací s azbestem a biologickými èiniteli. Tuto vyhláku nahradila od 1. ledna 2004 vyhláka è. 432/2003 Sb. Ve sdìlení Kategorizace prací a její zpracování v informaèním systému hygienické sluby (Èeské pracovní lékaøství, , 2003/4) byl popsán princip a úèel kategorizace prací a zároveò i zpùsob zajitìní sbìru, zpracování a centrální evidence dat v Informaèním systému hygienické sluby v modulu Kategorizace prací. Cílem tohoto sdìlení je zhodnocení prùbìhu kategorizace prací v roce 2003, její stav k a porovnání poznatkù o expozici zamìstnancù faktorùm pracovních podmínek s hláenými profesionálními onemocnìními v roce osob, ukazuje pouze prùbìh pøedkládání návrhù na zaøazení prací do kategorií zamìstnavateli, jejich zpracování orgány ochrany veøejného zdraví a zavedení dat do informaèního systému. Pùvodní práce Metodika Výsledky, které jsou dále uvádìny, byly získány analýzou údajù evidovaných v Informaèním systému hygienické sluby modul Kategorizace prací. Do informaèního systému jsou data vkládána krajskými hygienickými stanicemi po obdrení a vyhodnocení podkladù pøedlo- ených zamìstnavateli, tzn. návrhù na zaøazení prací do kategorií, po novele zákona è. 258/2000 Sb. i oznámení o zaøazení prací do kategorie druhé. Ve vìtinì pøípadù je vyuito standardních výstupních sestav systému, pouze ojedinìle jsou pro potøebu detailnìjí analýzy pouity sloitìjí nástroje, které jsou vzhledem k významné zátìi serveru s úloitìm dat urèeny pouze pro omezený okruh uivatelù. Autoøi se podrobnì zabývají zejména rizikovými pracemi. Jedná se o práce zaøazené do kategorie tøetí nebo ètvrté nebo o práce v kategorii druhé, které orgán ochrany veøejného zdraví oznaèil za práce rizikové (dále 2R). Pro názornost jsou poèty exponovaných osob uvádìny v tisících. Z dùvodu pøehlednosti byly pouity pouze základní rozliovací úrovnì. Pøi porovnávání dat evidovaných v rùzných regionech Èeské republiky byla zvolena úroveò krajù, u faktorù pracovních podmínek èlenìní do skupin podle pøísluné vyhláky. Podrobnìjí výsledky by svým rozsahem pøekroèily monosti této publikace a je vhodné je uvádìt cílenì pro potøeby analýzy urèitého jevu. Sdìlení vzniklo v tìsné spolupráci s autory práce Profesionální onemocnìní hláená v Èeské republice v roce 2003, uveøejnìné rovnì v tomto èísle Èeského pracovního lékaøství. Autorùm patøí podìkování za poskytnutí údajù o nemocech zapøíèinìných prací a hláených v roce 2003 z registru nemocí z povolání. Výsledky A. Vývoj kategorizace prací Na obr. è. 1 je uveden vývoj poètu exponovaných osob evidovaných informaèním systémem v jednotlivých mìsících v roce 2002 a 2003 v kategoriích 2, 2R, 3 a 4. Postupný nárùst není dùsledkem zvyování poètu exponovaných Obrázek 1: Vývoj poètu evidovaných zamìstnancù od do ve vech kategoriích Figure 1: Development in the number of registered employees from 1 January 2002 till 31 December 2003 in all categories Z uvedeného grafu je patrné, e v období od dubna 2002 do kvìtna 2003 poèet evidovaných osob narùstal plynule. Na konci druhého ètvrtletí 2003 byl nárùst výraznìjí, zøejmì vlivem ukonèení øady do té doby pøeruených øízení (nejèastìji kvùli absenci mìøení nìkterých rizikových faktorù). Ke konci roku 2003 ji nárùst poètu exponovaných osob není tak strmý a lze tedy oèekávat, e pøeváná èást prací bude v nejbliím období ji zkategorizována. To je pøedpokladem k tomu, aby bylo moné zabývat se ji podrobnìji údaji k Bylo by vak nepøesné hovoøit o dokonèení kategorizace prací, nebo to je v souvislosti se vznikem nových firem a zmìnami technologií proces kontinuální. Krajské hygienické stanice se budou také muset v rámci státního zdravotního dozoru zamìøit na organizace, které se kategorizací prací dosud, v rozporu s platnými pøedpisy, nezabývaly. B. Souèasný stav kategorizace prací I. Poèty ekonomických subjektù K 31. prosinci 2003 byla kategorizace prací provedena u ekonomických subjektù (firem). Nejvíce (viz obr. è. 2) u subjektù se sídlem v Ústeckém kraji, nejménì u subjektù se sídlem v kraji Moravskoslezském. Z dalích grafù je patrná specifiènost Moravskoslezského kraje, který je z hlediska poètu zkategorizovaných prací (viz obr. è. 3) prùmìrný a podle poètu evidovaných exponovaných osob nadprùmìrný (viz obr. è. 4 a 6). Z uvedeného vyplývá, e kategorizace byla provedena u firem s velkým poètem prací vykonávaných znaèným poètem zamìstnancù. II. Zkategorizované práce Celkem bylo do rizikových kategorií (2R, 3, 4) zaøazeno prací (podrobnì viz obr. è. 3). Nejvíce prací bylo zaøazeno do kategorie 3 a jen relativnì malá èást byla zaøazena do kategorie 4 a 2R (viz tabulky è. 1 a 2). III. Exponované osoby V dalím textu jsou ji uvádìny pouze údaje o poètu evidovaných exponovaných osob vykonávajících rizikové ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO

3 ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO Pùvodní práce 70 Obrázek 2: Poèet subjektù (firem), u kterých byla kategorizace prací provedena Figure 2: Number of subjects (companies, where job categorization was performed Obrázek 3: Poèty evidovaných prací zaøazených do kategorie 2R, 3 nebo 4 v jednotlivých krajích Figure 3: Number of registered jobs classified into category 2R, 3 or 4 in the individual regions Tabulka 1: Poèty prací zaøazených do kategorií Kategorie Poèet prací % 2R ,6 % ,0 % ,4 % CELKEM rizikové práce ,0 % práce. Pro názornost jsou zobrazeny poèty exponovaných osob v jednotlivých krajích také ve formì map, a to v poètech absolutních i relativních (pøepoètených na 100 tisíc obyvatel). K vykonávalo rizikové práce celkem osob, z toho en (32,6 %) nejvíce v kraji Moravskoslezském, nejménì v Karlovarském. Zamìstnanci jsou pøi výkonu rizikových prací nejèastìji vystaveni pùsobení hluku, biologických èinitelù a prachu. Naopak celkem nepatrný je podíl zrakové zátìe a zátìe chladem (viz obr. è. 8). V nejrizikovìjí kategorii 4 se nejèastìji jedná o prach (22 %), vibrace (13 %) a chemické látky (4,4 %). Ostatní faktory se v této kategorii vyskytují minimálnì (do 2 %) podrobnì viz tabulka è. 3. V pracovním prostøedí se bìnì vyskytuje více faktorù. Následující analýza se vak týká pouze tìch faktorù, které svojí mírou dosahují rizikové úrovnì (napø. hluk kategorie 2R, 3 nebo 4). U 69 % pracovníkù se v pracovním prostøedí vyskytuje pouze jeden takový rizikový faktor. K soubìhu dvou faktorù dochází u 22 % pracovníkù. Soubìh více ne dvou faktorù dosahujících rizikové úrovnì je zcela ojedinìlý, jak uvádí tabulka a obr. è. 9. C. Porovnání expozice a profesionálních onemocnìní v roce 2003 Z poètu hláených nemocí z povolání v roce 2003 (podrobnì viz sdìlení Zdenka Fenclová, Pavel Urban, Daniela Pelclová, Jindøika Lebedová, Edgar Luká, Tomá Navrátil: Profesionální onemocnìní hláená v Èeské republice v roce 2003 v tomto èísle ÈPL) vyplývá, e v rámci nemocí z povolání a ohroení nemocí z povolání byla nejvíce hláena tato onemocnìní: 1. nemoci pohybového aparátu zpùsobené fyzikálními faktory pracovního prostøedí, zejména v dùsledku nad- Tabulka 2: Poèty prací zaøazených do kategorií v jednotlivých krajích Kraj Kat. 2R Kat. 3 Kat. 4 Ústecký kraj Støedoèeský kraj Jihoèeský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Praha Liberecký kraj Plzeòský kraj Vysoèina Zlínský kraj Karlovarský kraj CELKEM

4 Pùvodní práce Obrázek 4: Poèet evidovaných exponovaných osob v rizikových kategoriích Figure 4: Number of registered exposed individuals in the risk categories Obrázek 5: Poèet evidovaných exponovaných osob v rizikových kategoriích v pøepoètu na 100 tisíc obyvatel Figure 5: Number of registered exposed individuals in the risk categories calculated for 100,000 inhabitants Obrázek 6: Poèet osob (muù a en) na rizikových pracovitích Figure 6: Number of persons (men and women) at risk workplaces Obrázek 7: Poèet osob evidovaných v jednotlivých kategoriích Figure 7: Number of persons registered in individual categories mìrného pùsobení vibrací a dlouhodobé nadmìrné jednostranné zátìe, 2. nemoci dýchacích cest, pøedevím pneumokoniózy z volného krystalického oxidu køemièitého a astma a alergická onemocnìní horních cest dýchacích, 3. nemoci koní, nejèastìj- í pøíèinou byly ropné látky, plastické hmoty, pry a gumárenské chemikálie, 4. nemoci pøenosné a parazitární, pøedevím infekèní nemoci s interhumánním pøenosem. Pomìrnì malý podíl tvoøí nemoci zpùsobené chemickými látkami (2,5 %) a nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli. S laskavým svolením autorù sdìlení Profesionální onemocnìní hláená v Èeské republice v roce 2003, uvedeném v tomto èísle ÈPL, byla pouita vybraná data profesionálních onemocnìní k orientaènímu porovnání s poèty osob vykonávajících rizikové práce v prostøedí pøísluných rizikových faktorù. Pro porovnání byly zvoleny poèty osob exponovaných nejèastìji se vyskytujícím faktorùm pracovních podmínek v rizikových kategoriích, ke kterým lze pøiøadit poloku profesionálního onemocnìní hláeného v roce Z tohoto dùvodu nebyly vybrány osoby s faktorem psychické ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO

5 Tabulka 3: Poèet exponovaných osob podle faktorù pracovních podmínek ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO Pùvodní práce 72 CELKEM Kat. 2R Kat. 3 Kat. 4 Kat. 2R Kat. 3 Kat. 4 Hluk ,7 % 89,5 % 0,8 % Biologické èinitele ,3 % 98,7 % 1,0 % Prach ,2 % 66,5 % 22,3 % Psychická zátì ,4 % 96,6 % 0,0 % Fyzická zátì ,8 % 86,2 % 2,0 % Chemické látky ,9 % 76,7 % 4,4 % Vibrace ,2 % 76,7 % 13,1 % Vybrané práce ,2 % 93,8 % 1,0 % Pracovní poloha ,5 % 95,5 % 0,0 % Zátì teplem ,5 % 98,5 % 0,0 % Neionizující záøení ,4 % 99,6 % 0,0 % Zraková zátì ,1 % 93,6 % 0,2 % Zátì chladem ,8 % 94,2 % 0,0 % Obrázek 8: Podíl jednotlivých faktorù pracovních podmínek Figure 8: Proportion of individual factors of working conditions zátìe, pøestoe z hlediska kategorizace prací jsou v poètu osob na ètvrtém místì. Pro vybrané faktory pracovních podmínek byl vypoèítán procentuální podíl osob exponovaných danému faktoru rizikové úrovnì na celkovém poètu exponovaných osob (jedním nebo více faktory rizikové úrovnì). Nejèastìji jsou pracovníci exponováni hluku (36,5 %). Stejným zpùsobem byl procentuálnì vyjádøen poèet profesionálních onemocnìní (nemoci z povolání i ohro- ení nemocí z povolání) hláených v roce 2003 ve vazbì na vybraný rizikový faktor z celkového poètu hláených profesionálních onemocnìní. První místo zaujímají one- Tabulka 4: Soubìh faktorù pracovních podmínek Poèet faktorù Poèet zamìstnancù [tis.] 1 223,4 2 71,8 3 18,4 4 5,1 více 2,5 CELKEM 321,2 mocnìní vyvolaná úèinkem chemických látek. Z pohledu kategorizace prací mezi tato onemocnìní patøí nejen onemocnìní kapitoly I seznamu nemocí z povolání, ale i vìt- ina onemocnìní koních kapitoly IV, nebo tato byla také chemickými látkami zpùsobena. Porovnání procentuálních zastoupení obou výbìrù je uvedeno na obr. è. 10. Diskuse Autoøi uvádìjí první poznatky z údajù shromádìných v Informaèním systému hygienické sluby modulu Kategorizace prací. Z dosavadního vývoje poètu evidovaných exponovaných pracovníkù usuzují, e základní èást kategorizace prací podle zákona è. 258/2000 Sb. bude brzy dokonèena. V souvislosti se zmìnami pracovních podmínek, vznikem a zánikem pracovi a firem bude kategorizace prací provádìna prùbìnì i nadále. Zvlátní pozornost bude nutné vìnovat zamìstnavatelùm, kteøí svou zákonnou povinnost nesplnili a kategorizaci prací neprovedli. Obrázek 9: Soubìhy faktorù pracovního prostøedí v rizikových kategoriích Figure 9: Concurrent factors of working environment in the risk categories

6 Obrázek 10: Porovnání expozice a ohláených profesionálních onemocnìní Figure 10: Comparison of exposure and notified occupational diseases Po nabytí úèinnosti výe uvedeného zákona bylo nutné provést ploné posouzení zdravotních rizik u vech prací vykonávaných v Èeské republice a v pøípadì výskytu faktorù pracovních podmínek v míøe odpovídající alespoò kategorii druhé je vyhodnotit a navrhnout zaøazení prací do kategorií, popø. i opatøení k ochranì zdraví pøi práci. Ze strany orgánù ochrany veøejného zdraví následovalo posouzení pøedkládaných návrhù a rozhodnutí nejen o vlastním zaøazení do kategorií, ale èasto i o preventivních lékaøských prohlídkách, rozsahu a èetnosti sledování faktorù pracovního prostøedí a sledování zátìe organismu faktory pracovních podmínek. Za porovnáním expozice a profesionálních onemocnìní se skrývá snaha autorù pøedloit pøíklad dalího moného vyuití údajù z informaèního systému pro analýzy pøíèin vzniku profesionálních onemocnìní, efektivity ochranných opatøení v pracovním prostøedí a u pracovníkù a v neposlední øadì i pro smìrování státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany zdraví pøi práci. Takové analýzy by jistì vyadovaly dùkladnìjí a podrobnìjí rozbor, ne pøináí toto sdìlení. Autoøi jsou si toho vìdomi, pøesto pøedkládají úvahy o moných pøíèinách zjitìných vztahù. Z obr. è. 10 je patrné, e aèkoliv je pùsobení hluku v rizikových kategoriích exponován nejvìtí poèet osob, z hlediska výskytu profesionálních onemocnìní není hluk významný. Dùvodem je pravdìpodobnì snadná a úèinná ochrana zamìstnancù, dobré monosti zjitìní expozice a relativnì jednoduché a objektivní provedení preventivních lékaøských prohlídek, které vèas odhalí pøípadný nástup strmìjí sluchové ztráty. U ostatních sledovaných faktorù je relativní výskyt nemocí z povolání s ohledem na poèty exponovaných podstatnì vyí. U biologických èinitelù zkresluje pøímý vztah expozice a profesionálních onemocnìní výskyt svrabu (118 z 288, tj. 41 %). Jde èasto o skupinové výskyty ve zdravotnických a obdobných zaøízeních, které nejsou ve vazbì na rizikovou kategorii biologických èinitelù. V pøípadì prachu se jedná o historickou zátì SiO 2 (168 pneumokonióz z 327 onemocnìní, tj. 51%), tedy expozièní minulost zejména horníkù. Varující je vak vysoké mnoství alergických onemocnìní dýchacího systému (93 z 327, tj. 28 %) a je otázkou, zda jsou tyto expozice v kategorizaci podchyceny. Zde pochopitelnì vyvstává obecný a známý problém prevence alergických onemocnìní jak v pracovním prostøedí, tak i pøi lékaøských preventivních prohlídkách. Faktor fyzické zátìe je zjevnì významnou pøíèinou vzniku profesionálních onemocnìní. Je otázkou, zda kategorizace prací dobøe postihla vechny práce, které by z hlediska fyzické zátìe náleely do rizikových kategorií, a tím zajistila i prevenci vzniku onemocnìní. Odpovìï by si zaslouila dùkladnìjí rozbor i vzhledem k pomìru nabídky a poptávky odborného zjitìní a objektivizace dlouhodobé nadmìrné a jednostranné zátìe pøi práci. Profesionální onemocnìní zpùsobená chemickými látkami (z pohledu kategorizace prací onemocnìní kapitoly I a vìtina onemocnìní kapitoly IV) jsou z hlediska procentuálního výskytu na prvním místì. Dùvodem je vysoký poèet koních onemocnìní zpùsobený zejména ropnými látkami (24 %), plastickými hmotami (19 %), pryí a gumárenskými výrobky (15 %). Kategorizace prací zøejmì expozici tìmto látkám nepostihuje v plné íøi, je to vak pravdìpodobnì opìt zpùsobeno èastým vznikem onemocnìní pøi výkonu prací nerizikových, napøíklad vznikem alergických reakcí na latexové rukavice u zdravotníkù. Relativnì nízké zastoupení rizikového faktoru vibrací pøenáených na ruce v poètu exponovaných osob a naopak vysoký výskyt profesionálních onemocnìní ukazuje na známý problém ochrany proti vibracím pøenáeným na ruce. Stále je pouíváno znaèné mnoství nástrojù a náøadí emitujících nadlimitní vibrace a kromì reimových opatøení neexistuje jiná skuteènì úèinná ochrana pracovníkù. Závìr Kategorizace prací (data v informaèním systému KaPr) ji ke konci roku 2003 nejevila výrazný nárùst poètu exponovaných osob. Lze proto usuzovat, e pøeváná èást stávajících prací byla zkategorizována, a tím byla zjitìna expozice pracovníkù jednotlivým rizikovým faktorùm pracovního prostøedí. Proto je ji moné se podrobnìji zabývat sumárními údaji informaèního systému a vyuít je dále pro zhodnocení zdravotních rizik souvisejících s prací a pro dalí usmìròování aktivit v této oblasti. Porovnáním kategorizovaných prací a hláených profesionálních onemocnìní lze otevøít prostor pro úvahy o pøíèinách vzniku profesionálních onemocnìní a o monostech jejich prevence v pracovním prostøedí i v rámci lékaøských preventivních prohlídek. Podnìt k diskusi o vztazích mezi kategorizací prací a profesionálními onemocnìními je i jedním z cílù tohoto sdìlení. Evidence expozic pracovníkù rizikovým faktorùm cestou kategorizace prací je proces kontinuální nejen ve vztahu ke vzniku nových výrobních programù a technologických zmìn, ale i ve vztahu k prohlubování poznatkù v ochranì zdraví pøi práci. Proto mohou údaje obsaené v informaèním systému Kategorizace prací dobøe poslouit dalímu vývoji ochrany zdraví pøi práci a mìly by ovlivòovat i zamìøení státního zdravotního dozoru v této oblasti. Ing. Pavel Hlaváè Ministerstvo zdravotnictví Palackého námìstí Praha 2 Pøedloeno k publikaci: Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO