VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, o.p.s. ZA ROK duben

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, o.p.s. VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZA ROK duben

2 Vysoká škola obchodní v Praze Praha 1, Spálená 14 2

3 3 OBSAH Strana 1. ÚVOD KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH INNOSTÍ KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA INTERNACIONALIZACE ZAJIŠOVÁNÍ KVALITY INNOSTÍ REALIZOVANÝCH NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH ROZVOJ VYSOKÉ ŠKOLY ZÁVR TABULKY. 1 12

4 4 1. ÚVOD ÚPLNÝ NÁZEV SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY (SVŠ): VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, o.p.s. (dále jen VŠO) POUŽÍVANÁ ZKRATKA NÁZVU SVŠ: VŠO ADRESA SVŠ: Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Praha 1, Masná 13, PS ZDE DISLOKOVANÁ PRACOVIŠT: Informaní centrum a knihovna Katedra informatiky Vzdlávací innost ADRESY VŠECH PRACOVIŠ VŠO DISLOKOVANÝCH MIMO JEJÍ SÍDLO: - Rektorát a katedry: Spálená 14, Praha 1 - Vzdlávací innost: Spálená 14, Praha 1 - deckovýzkumná innost: Spálená 14, Praha 1 TELEFON: Rektorát FAX: sekretariat@vso-praha.cz DATUM A.J. UDLENÍ STÁTNÍHO SOUHLASU K PSOBENÍ VYSOKÉ ŠKOLY: Státní souhlas k psobení vysoké školy byl udlen dne j / ORGANIZANÍ SCHÉMA VŠO Struktura vysoké školy je vymezena vzájemnými vztahy akademických a dalších pracoviš na rzných stupních ízení uvedených na obrázku 1 na str. 35. Nejvyšší pedstavitel VŠO: PhDr. Eva Kadaová,rektor VŠO do , prof. Ing. Václav Kubišta, CSc. od

5 5 Kolegium rektora: Rektor VŠO prof. Ing. Václav KUBIŠTA, CSc. edseda Správní rady Ing. Vladimír SÝKORA Prorektorka pro vnitní záležitosti PhDr. Eva KADAOVÁ od Prorektor pro pedagogickou innost prof. Ing. Zdenk ŽIHLA, CSc. Prorektor pro zahraniní vztahy a rozvoj školy Ing. Jan LAJKA Prorektorka pro studijní innost Ing. Lucie PAULOVÁKOVÁ Kvestor Ing. Karel HOUSA Základní strukturu VŠO tvoí katedry a vdeckovýzkumné pracovišt: Katedry: - Katedra cestovního ruchu vedoucí katedry Ing. Šárka TITTELBACHOVÁ - Katedra letecké dopravy vedoucí katedry Ing. Jan LAJKA - Katedra informaní techniky a informaních technologií vedoucí katedry Ing. Milan BROŽ,CSc. - Katedra spoleenských vd vedoucí katedry JUDr.PhDr. Jan ŠTEMBERK, Ph.D. - Katedra ekonomie a financí vedoucí katedry doc. Ing. Adéla SMUTNÁ, CSc. - Katedra managementu a marketingu vedoucí katedry Ing. Milan PATÁK, CSc. - Katedra práva vedoucí katedry JUDr.PhDr. Jan ŠTEMBERK, Ph.D. - Katedra matematiky a statistiky vedoucí katedry doc. RNDr. Václav BEZVODA, DrSc. - Katedra jazyk vedoucí katedry PhDr. Hana ROMOVÁ, CSc. deckovýzkumné oddlení: - vedoucí doc. Dr. Antonín Kulhánek, CSc. Studijní oddlení - vedoucí Ing. Jaroslava Housová Informaní centrum a knihovna - vedoucí PhDr. Eva Kupcová

6 6 Orgány VŠO Poet personálu Z toho žen REKTORÁT: Rektor 1 Prorektoi 4 2 VÝZKUMNÉ A TVÍ PRACOVIŠT: deckovýzkumní pracovníci 4 2 KATEDRY: Vedoucí kateder 9 3 Pedagogití pracovníci INFORMANÍ CENTRUM A KNIHOVNA: Vedoucí odborný pracovník 1 1 Odborní pracovníci 2 2 STUDIJNÍ ODDLENÍ: Vedoucí studijního oddlení 1 1 Odborní pracovníci 2 2 EKONOMICKÉ ODDLENÍ: Kvestor 1 TÁRNA: Odborní pracovníci 1 1 Provoz, technici 1 Akademická rada: prof. PhDr. Vratislav apek, DrSc. VŠO Ing. Oldich Freidinger tajemník Asociace cestovních kanceláí R prof. Ing. Jan Hron, DrSc., Dr.h.c. rektor eské zemlské univerzity PhDr. Eva Kadaová VŠO pedseda do Ing. Zdenk Ková editel Hospodáské komory hl. m. Prahy prof. Ing.Václav Kubišta, CSc. VŠO pedseda od doc. PhDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. rektorka Univerzity Hradec Králové doc. Ing. Štpán Müller, CSc. VŠO RNDr. Jana Píhodová zástupkyn starosty Obvodního úadu Prahy 1 doc. Ing. Ivo Straka, CSc. VŠO doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc. VŠO

7 7 Složení Akademického senátu do edseda: Místopedseda: Akademití pracovníci: Pracovníci VŠO: Studenti: PhDr. Marie Durmanová, CSc. Ing. Milan Brož, CSc. Ing. Eva Koutková, CSc. Ing. Kamila Mišinová Ing. Milan Paták, CSc. PhDr. Eva Kupcová Petra Fedorová Karolína Bucharová Filip Princ Jií Richter Bibiána Vrbová Složení Studentské rady od Výpis ze Zásad innosti Studentské rady Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s. Studentská rada Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s., I , sídlem Masná 13, Praha 1 - Staré Msto, PS , (dále SR VŠO) se zizuje v souladu se znním Statutu Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s. (dále VŠO), ást dv, lánek 3, oddíl (2) c, jako jeden ze samosprávných orgán VŠO. Složení Studentské rady Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s.: jméno roník a forma studia studijní obor Pechmanová 1. bakaláské formy - cestovní ruch Eva prezenní Miler Filip 1. bakaláské formy - prezenní služby letecké dopravy Frank Tomáš 1. bakaláské formy - prezenní informatika v cestovním ruchu Jarmila 2. bakaláské formy - cestovní ruch Truková prezenní Špr Daniel 2. bakaláské formy - prezenní služby letecké dopravy Hošek Jan 2. bakaláské formy - prezenní informatika v cestovním ruchu Bucharová 3. bakaláské formy - cestovní ruch Karolína prezenní Faturíková Pavlína 1. magisterské formy - prezenní management cestovního ruchu ermák Pavel 1. bakaláského cestovní ruch studijního oboru VOŠ - prezenní

8 8 edsednictvo Studentské rady Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s. 1.Karolína Bucharová pedsedkyn 2.Daniel Špr místopedseda 3.Filip Miler místopedseda Správní rada Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s.: edseda: Ing. Vladimír Sýkora lenové: PhDr. Pemysl Fousek do Ing. žena Kabilková Ing. Miloslav Nešleha doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc. Dr. Bohumil Moutelík od Karla Rieglová od Správní rada projednává a schvaluje zásadní dokumenty VŠO. Zasedá nejmén dvakrát ro, projednává a schvaluje Výroní zprávu VŠO, Zprávu o hospodaení VŠO a Aktualizaci dlouhodobého zámru VŠO na píští akademický rok. Dozorí rada Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s.: edseda: PhDr. Pemysl Fousek od lenové: Dr. Bohumil Moutelík do JUDr. Ing. Jaroslav Hostinský, CSc. PhDr. Zdenk Palán, Ph.D. Dozorí rada VŠO je kontrolním orgánem. Projednává Výroní zprávu o hospodaení VŠO, Výroní zprávu školy a další dokumenty. Pipomínky pedkládá Správní rad VŠO. ZASTOUPENÍ VŠO V REPREZENTACI ESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (RVŠ, KR) VŠO je zastoupena rektorem v eské konferenci rektor a prorektorem pro pedagogickou innost v pedsednictvu a snmu Rady vysokých škol - komise pro kvalitu VŠ, komise vzdlávání, komise pro SVŠ. VŠO je lenem následujících profesních organizací: Asociace cestovních kanceláí R(ACK), Asociace leteckých provozovatel R (ALP), Asociace prvodc R, Hospodáské komory R, Hospodáské komory hl.m. Prahy. Spolupracuje s veejnými vysokými školami v R i v EU, Ministerstvem pro místní rozvoj, eskou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism, Odborem civilního letectví Ministerstva dopravy R, Úadem pro civilní letectví R, Letištm Praha, s.p., ízením letového provozu, s.p., Asociací hotel a restaurací R, významnými cestovními kanceláemi, bankami a dalšími institucemi.

9 9 ZASTOUPENÍ ŽEN V AKADEMICKÝCH ORGÁNECH VŠO - rektorka VŠO PhDr. Eva Kadaová do prorektorka VŠO PhDr. Eva Kadaová od prorektorka VŠO Ing. Lucie Paulováková 2. KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH INNOSTÍ ÍZENÍ SVŠ Základním dokumentem pro chod školy je Statut VŠO a pro pedagogické, vdecké, investiní a další aktivity Dlouhodobý zámr VŠO do roku Na základ tohoto dokumentu se po pravidelném hodnocení zpracovává roní Plán VŠO na akademický rok. Správní rada VŠO projednává a schvaluje základní dokumenty VŠO. Pedseda Správní rady je spojovacím lánkem a korekní zptnou vazbou mezi kolegiem rektora a Správní radou VŠO. Pro ešení koncepních, a opakujících se pedagogických a provozních otázek VŠO využívá rektor pravidelná jednání Kolegia rektora, které je tvoeno prorektory, kvestorem a pedsedou Správní rady VŠO. Kolegium rektora se schází pravideln jedenkrát za msíc, kdy projednává úkoly vytýené plánem práce na akademický rok, rovnomrn rozložené na jednotlivá jednání a souasn eší aktuální problémy spojené s chodem školy. Usnesení kolegia rektora pedstavují závazná rozhodnutí, platná pro pedagogický sbor a studenty. Práci kolegia organizuje, ídí a kontroluje rektor VŠO. i ízení školy pak využívá rektor pravomoci vyplývající z vysokoškolského zákona, Statutu Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s. a pijatých záv a usnesení kolegia rektora. ízení pedagogické práce a chodu kateder je v pravomoci prorektora pro pedagogickou innost, který jako základní nástroj používá pravidelné jednomsíní porady vedoucích kateder. Konkrétní otázky struktury a obsahu výuky pak eší individuáln s odpovídajícími vedoucími kateder, nebo v rámci zasedání katedry. S posilováním úlohy a postavení kateder rozvíjí systém metodických zasedání. Souásti ídící práce je i kontrolní innost pedagogického procesu a metodik výuky. Koncepní otázky práce školy analyzuje, zpracovává, pedkládá a organiza zajišuje prorektor pro zahraniní vztahy a rozvoj vysoké školy. Jeho analytická a organizaní innost je mimoádn významná zejména v souasné fázi rozvoje VŠ. ídí aktivity spojené s propagací školy, hledáním kontakt pro odbornou spolupráci a navazováním kontakt se zahraniními školami a pracovišti. Je souasn tiskovým mluvím školy. Organizaní a kontrolní aktivity ve vztahu ke studentm zajišuje a spole se studijním oddlením eší prorektorka pro studijní innost. Koordinuje práci roníkových uitel, zajišuje kvalitní a nerušený proces prezenního i kombinovaného studia. Technické, organizaní a finanní operace probíhající na VŠ ídí kvestor. Souasn plní úlohu kontaktní osoby pi píprav,

10 10 plánování a realizaci všech investiních akcí, nákupu vybavení eben, kanceláí, zajišování uebních pomcek a materiálu, plánování a vyhodnocování nákup a plateb. Plánuje, organiza zajišuje a ídí pípravu významných události spojených s chodem školy. ÍSTUP KE VZDLÁVÁNÍ, PROSTUPNOST, CELOŽIVOTNÍ VZDLÁVÁNÍ (tab.. 2 a, b, c) VŠO umožuje pístup ke vzdlání uchazem, kteí splnili kritéria pijetí, prostednictvím akreditovaných studijních obor v bakaláském a magisterském studijním programu. V rámci bakaláského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia došlo v roce 2006 k rozšíení studijní nabídky novým studijním oborem Služby letecké dopravy v cestovním ruchu v prezenní a kombinované form studia a k rozšíení formy studia o formu kombinovanou u vyuovaného studijního oboru Cestovní ruch. Rovnž tak výuka oboru Cestovní ruch pro absolventy VOŠ má formu prezenní a kombinovanou. Studijní obor Informatika v cestovním ruchu je pouze v prezenní form. V rámci magisterského studijního programu, který navazuje na bakaláský, byl zahájen nov akreditovaný studijní obor Management cestovního ruchu v prezenní a kombinované form studia. Vertikální prostupnost je zajištna z bakaláského studijního programu do navazujícího magisterského, v rámci prvního a druhého stupn vysokoškolského studia. Zajištna je i prostupnost horizontální (nap. pestup z jiných vysokých škol, pestup mezi studijními obory). VŠO poskytuje programy celoživotního vzdlávání orientované jak na výkon povolání (nap. k Zákoníku práce, dchodovému pojištní, finannímu úetnictví, prvodcovské innosti), tak i zájmov (zejména jazykové kurzy eský jazyk pro cizince, chorvatský a ínský jazyk). Poty kurz CŽV a pehled potu astník jsou obsahem tabulek 2b a 2c. ZÁJEM O STUDIUM NA SVŠ (tab.. 3) V roce 2006 podalo na VŠO pihlášku 627 uchaze. Oproti roku 2005, kdy bylo podáno 342 pihlášek se jedná o navýšení zájmu o 83,3 %. Ke studiu do 1. roníku se zapsalo 466 student, což pedstavuje mezironí nárst o 125,1 %. Do navazujícího magisterského studia se zapsalo 98,0 % z celkového potu ihlášených. V roce 2006 bylo dosaženo nejvtšího navýšení potu pihlášek a zapsaných student za dobu psobnosti VŠO zejména vzhledem k rozšíení studijní nabídky.

11 11 STUDENTI V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH (tab.. 4) Podle stavu k na VŠO studovalo 867 student, z toho 774 v prezenní form studia a 93 student v kombinované form studia. V bakaláském studijním programu studovalo 767 student a v magisterském 100 student. Celkový poet student se ve srovnání s rokem 2005, kdy na VŠO studovalo 637 student, navýšil o 36,1 %. STUDIJNÍ PROGRAMY PÍPADN REALIZOVANÉ SVŠ SPOLU S VYŠŠÍ ODBORNOU ŠKOLOU PODLE 81 ZÁKONA O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH VŠO nerealizuje studijní programy spolu s vyšší odbornou školou. ABSOLVENTI SVŠ (tab.. 5), UPLATNNÍ ABSOLVENT NA TRHU PRÁCE HODNOCENÍ NABÍDKY STUDIJNÍCH PROGRAM Z HLEDISKA TÉTO UPLATNITELNOSTI, SPOLUPRÁCE SVŠ S JEJÍMI ABSOLVENTY íprava student pro vstup na trh práce Odborná studijní praxe, která je souástí bakaláského studijního programu, podporuje snadnjší vstup na trh práce. ípravu na pijímací pohovory do zamstnání zahrnuje uební osnova pedmtu Personální management jak po stránce teoretické, tak i praktické formou trénink. Pedmt Personální management je zaazen do studijního plánu v bakaláském i magisterském studijním programu. Nabídky zamstnavatel s kontakty pro budoucí absolventy zveejuje VŠO na nástnce v budov školy. Uplatnní absolvent na trhu práce a práce s absolventy V roce 2006 mla VŠO 130 absolvent v bakaláském studijním programu, oproti roku 2005, kdy bylo 52 absolvent, se jedná o nárst o 150%. ada absolvent pokrauje v navazujícím magisterském studiu v prezenní i kombinované form. Z celkového potu 100 pijatých student do 1. roníku magisterského studijního programu je 82 student VŠO z bakaláského studijního programu. Jedná se o velký podíl, ze kterého lze odvodit zájem o studijní obor zamený na cestovní ruch. Pracující absolventi Bc. studia pokraující v dalším stupni vysokoškolského studia, zejména v kombinované form, opt na VŠO potvrzují uplatnitelnost na trhu práce a potebu rozšíení kvalifikace pro jejich další osobní a kariérní rozvoj. VŠO vede databázi absolvent ke kontaktm týkajících se nabídky dalších možností studia. K rozšíení komunikace s absolventy pispívají i nové webové stránky, kam je zaazený odkaz pímo pro absolventy.

12 12 NEÚSPŠNÍ STUDENTI NA VYSOKÉ ŠKOLE (tab.. 6), OPATENÍ VEDOUCÍ KE SNIŽOVÁNÍ STUDIJNÍ NEÚSPŠNOSTI V roce 2006 bylo z celkového potu 867 student 42 neúspšných, což pedstavuje 4,8 %. Ve srovnání s rokem 2005 se procento neúspšnosti v roce 2006 snížilo o 3,4 % (hodnota neúspšnosti v roce 2005 inila 8,2 %). Snížení studijní neúspšnosti napomáhá studijní poradenství poskytované vysokou školou a uplatování osobního pístupu ke studentm. VYUŽÍVÁNÍ KREDITOVÉHO SYSTÉMU, UDLOVÁNÍ DODATKU K DIPLOMU Souástí studijních plán akreditovaných MŠMT je kreditní ohodnocení jednotlivých pedm v souladu s požadavky EU s potem 30 kredit za semestr. Kreditní systém je využíván v rámci vertikální i horizontální prostupnosti studia, dále i zapoítávání studijních výsledk dosažených studenty v programu Erasmus pi studiu na zahraniních univerzitách. VŠO studentm udluje Dodatek k diplomu zpracovaný podle jednotných požadavk EU v eském a anglickém jazyce a v souladu s 57 zákona. 111/1998 Sb. zákona o vysokých školách. ŠKOLNÉ V PREZENNÍ A KOMBINOVANÉ FORM STUDIA Školné v roce 2006 v bakaláském studijním programu inilo K/semestr pro prezenní i kombinovanou formu studia. K navýšení školného v roce 2006 nedošlo. V magisterském studijním programu navazujícím na bakaláský inilo školné K/semestr pro ob formy studia. ODBORNÁ PRÁCE SVŠ S REGIONEM Spolupráce VŠO s regionálními institucemi spoívá nap. v zadávání témat a ešení bakaláských prací, zamených na rozvoj cestovního ruchu a turistiky v regionu v pímém kontaktu a spolupráci s vedoucími pracovníky region. KVALIFIKANÍ A VKOVÁ STRUKTURA AKADEMICKÝCH PRACOVNÍK (tab.. 7 a, b) ROZVOJ VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVÍ INNOSTÍ SVŠ V oblasti výzkumné, vývojové a tví innosti byla práce VŠO zamena zejména na následující oblasti: - zvýraznní VŠO ve výzkumné práci pro oblast cestovního ruchu a aplikaci výsledk ve prospch veejnosti, - zajištní užší spolupráce jednotlivých pracoviš VŠO pro úspšnou pípravu a realizaci národních i evropských grant a výzkumných projekt, - rozšíení spoluúasti a spolupráce institucí cestovního ruchu, domácích a zahraniních vysokých škol na píprav plánování, ešení a prezentaci výzkumných úkol v oblasti cestovního ruchu.

13 13 ehled úspšn ešených a pipravovaných projekt a výzkumných úkol je uveden v tab. 8. Významný úspch a ohlas edstavuje realizace projektu Zvyšování odborné kvalifikace pracovník cestovního ruchu v Praze, který pokrauje i v roce Významný rozvoj pedstavuje spolupráce s odbornými institucemi CR v R, odbornými asociacemi a nkterými vysokými školami, zamena na vzdlávání pracovník turistického ruchu. Výsledkem jsou publikace, odborné revue, píruky, pracovní materiály k pednáškovým cyklm a podobn. Popsané aktivity se prezentovaly v rámci mezinárodního semináe v záí 2006 na VŠO a prezentacemi píslušník VŠO na dalších významných konferencích. VŠO rozvíjí vdeckou práci student formou podílu a spolupráce na grantových projektech a vytvoením prostoru pro publikaní innost student v asopise VŠO. INFRASTRUKTURA SVŠ (MATERIÁLNÍ, TECHNICKÉ A INFORMANÍ ZAJIŠTNÍ), DOSTUPNOST INFORMANÍCH ZDROJ A ROZVOJ INFORMANÍ INFRASTRUKTURY (tab.. 9) Stav informaní a komunikaní technologie Investiní aktivity VŠO nebyly uskuteny žádné. Na základ toho, jak se rozrstal na vysoké škole poet student, byly pronajímány postupn další prostory. Škola sídlila do srpna roku 2005 ve tech pronajatých prostorách v Masné 13, v Kongresovém centru a v Týnské ulici 21. Od záí 2005 byla pesthována do nov pronajatých prostor v budov eské pojišovny, a.s. ve Spálené ulici 14, Praha 1. V souasné dob má 2 objekty v Masné ulici 13 (uebny výpoetní techniky, informaní centrum a knihovna) a Spálené ulici 14 (uebny, studijní místnosti, katedry, rektorát). S pronajímatelem eskou pojišovnou je uzavena pedbžná dohoda, že v pípad navýšení potu student mohou být v této budov, kde sídlí škola, pronajaty další potebné prostory pro innost VŠO. K dispozici je 24 poíta, z toho 6 ve studovn, ostatní na katedrách a dalších pracovištích, které jsou pipojeny na internet. Poskytovatel služeb internetu je GTS Novera. Rychlost pipojení je 2048 kbit/s full duplex. Pro výuku je k dispozici 1 dataprojektor s poítaem a 2 zptné projektory. Pro studenty byla zízena místní bezdrátová sí WIFI, prostednictvím které se mohou pipojit k internetu z vlastního notebooku. Dále jsou pro studenty 2 uebny výpoetní techniky s celkem 50ti PC (po 25ti typ Pentium IV) s píslušenstvím a pipojením na internet prostednictvím technologie: bezdrátové, mikrovlnné v pásmu FWA 26 GHz spojení rychlostí 512 Kb/sec. Poskytovatel služeb internetu (ISP) je Czech On Line, a.s.

14 14 (Telekom Austria Group). Pro výuku informatiky je zízena poítaová uebna (M1), která je vybavena 25 PC PC Pentium 4, 2,4 GHz, DDR RAM 512 MB, HDD 120 GB/7200 ot., VGA FX MB + monitory 17. Je zde nainstalován operaní systém Windows XP Professional, Office XP Professional a antivirový program AVG Anti-Virus 7.0, OptimAccess 8. Dále je uebna vybavena datovým projektorem Benq pb Druhá uebna (M2) taktéž s 25 PC, kde jsou poítae ve funkci pracovních stanic ipojených na server pracující pod Windows 2000 Server. Pracovní stanice (PC) mají konfiguraci: PC Pentium 4 3 GHz/512 MB; HD 80GB a 15 LCD monitory. Pracují pod operaním systémem Windows XP. Pro výuku slouží MS Office 2000 Professional, Internet Explorer 6. Poítae jsou chránny antivirovým programem AVG Virus Control. Stabilita a jednotnost prostedí poíta pro výuku je zajištna ochranným systémem OptimAccess. Konfigurace serveru: Intel Pentium IV 3GHz, 1GB RAM, 160 GB HDD, 15 monitor. Knihovna a informaní centrum Výpní služba pracuje v knihovnickém systému Clavius a to na ech on line poítaích s využitím následujících modul: Vkládání dat Katalogizace, Katalog, Výpky a rezervace. Aktuální stav výpoetní techniky v knihovn VŠO: 14 poítaových jednotek pipojených na internet, mají nainstalovány základní programy Microsoft Office, jako jsou World, Excel, Power Point a dále Adobe Reader. Jedna jednotka pracuje pod systémem Linux. Poítae jsou propojeny na ernobílou tiskárnu, poítaové jednotky jsou vybaveny mechanikami CD-RW a s možností pipojení USB Flash disk. V knihovn je umístn jeden skenner a je zde možnost využívat ipojení k internetové síti pes Wifi. V poítaové on line síti je studenty a pedagogy využíván jeden modul knihovnického poítaového systému Clavius, s možností vyhledávání dokument v celém fondu knihovny. K dispozici je elektronický informaní tvrtletní bulletin Barometer turismus z WTO (World Tourism Organization), statistiky a analýzy z oblasti cest. ruchu v elektronické podob, elektronická pošta a všechny dostupné databáze knihoven zejména VŠE, Czech Tourism a jiné. V poítaové síti jsou k dispozici základní sylaby pednášek, tématické okruhy a otázky, pípadn cviení a píklady z jednotlivých vyuovaných pedm, pokyny k vypracování bakaláských prací. V knihovn jsou celkem 2 kopírovací stroje, audiovizuální technika, 4 videorekordéry, 7 televizí, 20 magnetofon (3 s CD ehrávai), dále 2 notebooky a digitální fotoaparát.

15 15 Do obnovy knižního fondu VŠO je v prru investováno ro cca 70 tis. K. Finanní prostedky vložené do rozvoje informaního zajištní Finanní prostedky vložené do softwaru a hardwaru jsou orientovány na vybavení pracoviš VŠO. Do knihovny jsou pržn doplovány publikace a periodika podle nabídky vydavatel a poteb školy. INVESTINÍ AKTIVITY SVŠ (BUDOVÁNÍ, OBNOVA A ÚDRŽBA OBJEKT SVŠ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ SVŠ) VŠO sídlí v pronajatých prostorách. Vzhledem k nárstu potu student se pro rok 2007 uvažuje s rozšíením dalších prostor pro výuku vetn technického vybavení (dataprojektory, zptné projektory atd.) 3. KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENT A ZAMSTNANC V roce 2006 byla vyplacena sociální stipendia ve výši Sociáln slabším studentm bylo umožnno hrazení školného se splátkovým kalendáem. ZNEVÝHODNNÉ SKUPINY UCHAZE/STUDENT NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Na VŠO nejsou znevýhodnné skupiny uchaze/student. PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE V rámci programu Socrates/Erasmus pokrauje partnerská spolupráce s univerzitami v zahranií zamenými na oblast cestovního ruchu. Patí mezi n: - mecko Hochschule Zittau/Görlitz, Theodor-Körner-Alle 16, Zittau - Fachhochschule Braunschweig/Wolfenbüttel, Salzdahlumer Str. 46/48, Wolfenbüttel - Freie Universität Berlin, Willy-Scharnow Institut für Tourismus, Malteserstr L, Berlin - Španlsko Escola Universitaria del Maresme, Passeig de Callao s/n., Mataró - Belgie Haute Ecole Lucia de Brouckere-ISEC, Rue du Président 54, B-1050 Brussels - Slovensko Prešovská univerzita v Prešove, Konštantínova 16, Prešov

16 16 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY SVŠ Stravování je zajištno ve studentské menze ve Spálené ulici, ubytování VŠO formou kolejí neposkytuje. Poskytuje doporuení, umožuje zveejovat inzerci s nabídkou ubytování na nástnce v budov školy. 4.INTERNACIONALIZACE STRATEGIE SVŠ V OBLASTI MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE, PRIORITNÍ OBLASTI Mezinárodní spolupráce VŠO se prozatím soustovala na oblast zlepšení jazykových znalostí student, rozšíení zkušeností ze studijních pobyt, propagace cestovního ruchu R, spolené decké innosti práce na spoleném vydání uebního textu, mezinárodní redakní rada školního asopisu apod. V souasné dob se pipravují i nkteré kroky k využívání tzv. Norských fond, a zapojování do mezinárodních vzdlávacích program, a nap. spolených studijních obor, zejména se sousedními zemmi, leny EU. ZAPOJENÍ SVŠ DO MEZINÁRODNÍCH VZDLÁVACÍCH PROGRAM A PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE Realizovaly se partnerské vztahy v oblasti vzdlávací innosti, jakož i ve vdeckovýzkumné práci se zahraniními deckými institucemi a vysokými školami v Nmecku (Berlin, Goerlitz, Braunschweig, Muenster), Rakousku (Krems), Belgii(Brusel), Španlsku (Barcelona), Slovensku(Prešov, Banská Bystrica), Polsku (Wroclaw), Francii(Rouen). Spolupráce byla rozvíjena i s Collegiem Carolinem v Mnichov a také s universitou na Hokaidu v Japonsku. Výsledkem této spolupráce je napíklad dnes cca 200 stránková mezinárodní studie o djinách cestovního ruchu ve stední Evrop v století. Dokonení je plánováno v roce Probhlo i kolik odborných pednášek našich pedagog na partnerských vysokých školách, které mohou perst v zapojení do pravidelné výuky v zahranií. Pedbžný zájem je napíklad o zavedení našeho studijního oboru Služby letecké dopravy v cestovním ruchu na Universit v Prešov, která by tak byla první vysokou školou na Slovensku s takovýmto oborem.

17 17 LENSTVÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍK VVŠ V MEZINÁRODNÍCH A PROFESNÍCH ORGANIZACÍCH A SDRUŽENÍCH (STRUNÝ PEHLED) kolik akademických pracovník školy je zapojeno do práce v zahraniních institucích a školách. prof. Žihla je zahraniním lenem akademikem Akademie dopravy Ukrajiny, spolupracuje s Material Handling Technology of America (MHIA), spole s dalšími dvma kolegy (prof. apek, doc. Fázik) je uveden v mezinárodní edici Who is Who, prof. apek je lenem American Research Board of Advisors of American Biographical Society. V profesních organizacích je prorektor Ing. Lajka presidentem Asociace leteckých provozovatel R, lenem edstavenstva klubu svtového sdružení profesionál v cestovním ruchu SKL International a lenem expertní ásti Podvýboru pro vdu, výzkum, letectví a kosmonautiku, hospodáského výboru Poslanecké snmovny Parlamentu R. MOBILITA STUDENT A AKADEMICKÝCH PRACOVNÍK (OBMA SMRY) (tab.. 10 a, b, c) Pro rok 2006 bylo uzaveno 6 bilaterálních smluv, 8 student studovalo v zahranií, 1 studentka ze zahranií studoval a semestr na VŠO. Celkem vycestovalo 6 uitel a 1 uitel byl na VŠO pijat. VŠO organizovala Kurz eského jazyka pro cizince s výukou v délce 20 hodin, 6 hodin bylo vnováno prvodcovství po památkách Prahy. Kurz byl realizován v období února 2006, zúastnilo se ho 8 student z IMC Fachhochschule Krems. (tab.. 10b) NABÍDKA STUDIA V CIZÍCH JAZYCÍCH (tab.. 11) Studium v cizích jazycích VŠO nerealizovala. SPOLENÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Spolené studijní programy s jinými školami prozatím nebyly uskuteovány. 5. Zajišování kvality inností realizovaných na vysokých školách SYSTÉM HODNOCENÍ KVALITY VZDLÁVÁNÍ NA SVŠ VNITNÍ A VNJŠÍ HODNOCENÍ VŠO využívá systém hodnocení kvality vzdlávání se zamením na uchazee, studenty, absolventy, pedagogy, materiálntechnické vybavení VŠO.

18 18 VNITNÍ HODNOCENÍ: - Uchazei V prhu pijímacího ízení jsou vyhodnocovány propaganí aktivity školy ve vztahu k pom uchaze, sledována jsou kritéria kvality uchaze daná rektorem v podmínkách pro ijímací ízení (v roce 2006 kritérium prospchové z ukonení stední školy prr do 2,5 bez pijímacích zkoušek, ostatní pijímací zkoušky ze tí pedm). Zpráva o výsledcích pijímacího ízení je uveejnna na webu VŠO. - Studenti Vzdlávání studenti - výuka 2x ro je zpracována Zpráva o prhu studia, která obsahuje studijní výsledky z jednotlivých pedm, studijní neúspšnost, vyhodnocení dvod a doporuení záv, pedává se rektorovi VŠO a je projednána na porad rektora. Požadavky ohledn výuky a vyuujících studenti pedkládají zástupcm jednotlivých roník Studentské rady a roníkovým itelm, dále se tyto záležitosti postupují kompetentním pracovníkm VŠO, event. se projednávají na porad rektora. Provádí se pržn. Vzdlávání studenti mobilita student (Erasmus) Hodnocení studia v zahranií probíhá formou monitoringu (využívá se mobilita uitel na píslušných univerzitách v zahranií) a formou závrených zpráv projednávaných mezi studentem a koordinátorem programu Erasmus. Tyto zprávy jsou uveejnny na webu VŠO. Vzdlávání studenti státní závrené zkoušky SZZ se konají 2x ro v rektorem VŠO vyhlášených termínech. Po jejich skonení je vypracována zpráva o prhu SZZ a výsledcích vetn hodnocení a doporuení, která je edkládána rektorovi VŠO a je projednána na porad rektora. Vzdlávání CŽV Pravidelné hodnocení výstup dle plánu pro píslušný rok na porad rektora, v periodicit min. 2x ro. - Absolventi VŠO je v kontaktu s absolventy bakaláského studijního programu, kteí pokraují v navazujícím magisterském studiu a dostává tak zptnou vazbu z pracovního prostedí (zejména od student v kombinované form studia) do obsahu bakaláského studia. - Pedagogové Mezi pravidelné body kolegia rektora patí otázky personální práce a pržné vyhodnocování ukazatel pedagogické práce. Probíhá hodnocení a ešení nám stet i pipomínek intranetového studentského fóra. Na úrovni kateder je vedena aktivní práce pro vytváení rovnomrného pedagogického zatížení, kvalitního naplnní studijních program,

19 19 zastupitelnosti a vytváení studijních pomcek. Jsou organizovány hospitace a rozbory pedagogických aktivit s uiteli. Je hodnocena etnost publikaní innosti a úasti pedagog na odborných akcích. Provádné hodnocení je podkladem pro stanovení finanních odmn. - Materiáln-technické vybavení VŠO vztah k výuce, k atestacím Didaktické prostedky jsou doplovány v souladu s potebami vyuujících, jak vyplývá ze systému ízení kateder a ztotožují se s moderními trendy. V souladu s potebami student zejména kombinovaného studia byla zahájena píprava rozšíení využití dalšího modulu Studentského informaního systému (SIS) od firmy Erudio, který umožní studentm pihlašování na zkoušky pes internet. Shrnutí výsledk vnitního hodnocení VŠO Vnitní hodnocení podle sledovaných subjekt je provádno pravideln v prhu roku s pijatými závry a doporueními. Pro další období je pipravováno doplnní systému hodnocení s využitím dotazníkových šetení, nové webové stránky VŠO studentm umožují pístup do diskusního fóra a vyjadování se do aktuáln zveejnné ankety. Z vnitního hodnocení vyplývá: - udržovat i nadále nízké procento studijní neúspšnosti (4,8 % v roce 2006 ve srovnání se statistikami vysokoškolského studia v R je ro neúspšných kolem 10 %); - reagovat na podnty do procesu výuky od absolvent a spolupracujících firem v oboru ke zvyšování provázanosti vzdlávání a trhu práce (i ve vazb na profil absolventa); - podporovat zájem student o mobility v rámci programu Erasmus ke zvýšení jejich jazykových dovedností a dalších kompetencí ke snadnému získání pracovního uplatnní, k podpoe jejich zamstnanosti po absolvování studia; - zapojovat studenty zejména navazujícího magisterského studia do prací souvisejících s granty získanými VŠO vdeckovýzkumná innost zadávat témata diplomových prací s tímto souvisejících; - pržn vyhodnocovat studijní výsledky s dopady do metodiky výuky ke zkvalitnní výstup studia; - dále rozšiovat SIS pro zajištní kontaktu student s VŠO es internet; - i nadále podporovat vstupy do pednášek od odborník z praxe;

20 20 6. ROZVOJ VYSOKÉ ŠKOLY V roce 2006 škola dokonila z pevážné ásti pemístní do nových prostor ve Spálené ulici, zahájila výuku nov akreditovaného oboru Služby letecké dopravy v cestovním ruchu formou studia prezenního a kombinovaného a také zahájila výuku v navazujícím magisterském oboru Management cestovního ruchu. Na žádost student škola požádala i o akreditaci kombinovaného studia oboru cestovní ruch a cestovní ruch pro absolventy VOŠ. To vše vedlo k významnému zvýšení potu ijímaných student a samozejm vyvolalo potebu materiálního ale i personálního zabezpeení dalšího rozvoje školy. Škola samozejm pipravuje i další studijní programy a obory. ZAPOJENÍ DO PROJEKT FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FOND EU (tab.. 12) S výjimkou prostedk erpaných z ESF viz tabulka. 8, neerpala VŠO žádné další prostedky ze strukturálních fond. 7. ZÁVR SHRNUTÍ PODSTATNÝCH SKUTENOSTÍ Z JEDNOTLIVÝCH KAPITOL VÝRONÍ ZPRÁVY VŠO zaznamenala v roce 2006 velký progres ve své innosti. Zavedla se výuka nového studijního oboru bakaláského studia, novinkou bylo i zavedení návazného magisterského studia, které vyvolalo velký zájem veejnosti. Výuka se pesthovala do nových atraktivních uebních prostor, došlo k nárstu potu student. Škole se podailo vytvoit optimální podmínky pro výuku zabezpeením dostateného množství vysoce kvalifikovaných lektor. Byly vytvoeny i dobré materiální podmínky pro další rozšíení školy. SILNÉ STRÁNKY SVŠ, JEJÍ HLAVNÍ PROBLÉMY A ZÁSADNÍ PEDSTAVY O JEJICH EŠENÍ Silné stránky: - Škola má krásné prostory v klidném míst samotného centra Prahy s možností jejich dalšího rozšiování, - perfektní dostupnost školy mstskou dopravou, - dokonalé stravovací, zdravotnické a kulturní zázemí, - škola má atraktivní studijní obory, které vyvolávají zájem student, - má vysoce kvalifikované pedagogy i odborníky z praxe, uební materiály v elektronické podob se upravují a modernizují podle vývoje v cestovním ruchu a doprav,

21 21 - spojení s praxí zvyšuje možnosti uplatnní absolvent školy, - dobrá ekonomická situace školy. VŠO nemá žádné významné problémy, které by vyžadovaly okamžité ešení. SVŠ UVEDE, V EM JE JEJÍ INNOST A ROZVOJ VE SHOD S DLOUHODOBÝM ZÁMREM MŠMT, DÁLE UVEDE SVÁ SPECIFIKA A ODLIŠNOSTI OD DLOUHODOBÉHO ZÁMRU MŠMT VŠO prakticky opírá veškerou svoji innost o cíle dlouhodobého zámru vytyeného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy, rozpracovaného v dlouhodobém zámru VŠO a roních realizaních plánech. Výroní zpráva byla projednána na zasedání Správní rady Vysoké školy obchodní v Praze, o.p.s OO7.

22 22 Tabulková ást íloha ÚVOD Tabulka 1 ehled lenství soukromé vysoké školy v organizacích sdružujících vysoké školy, v mezinárodních a profesních organizacích Organizace Stát Status eská konference rektor R len Pléna KR Rada vysokých škol len pedsednictva a R snmu RVŠ Asociace leteckých provozovatel R len asociace Asociace cestovních kanceláí R len asociace Asociace prvodc R len asociace Hospodáská komora eské republiky R len komory Hospodáská komora hl. m. Prahy R len komory Pozn.: Statut postavení SVŠ v organizaci, nap. len, pedseda, místopedseda apod.

23 KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH INNOSTÍ 23 Tabulka 2 a ehled akreditovaných studijních program soukromé vysoké školy Skupiny studijních program (STUDPROG) Studijní programy bak. mag mag. navazující Celkem studijních program P K P K P K pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. dy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem

24 24 Tabulka 2 b ehled potu kurz celoživotního vzdlávání soukromé vysoké školy Skupina studijních program (STUDPROG) kurzy orientované na výkon povolání do do více do hod. hod. hod. kurzy zájmové do 100 hod. víc e U3V Celke m pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. vdy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, itelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem

25 25 Tabulka 2 c ehled potu úastník kurz celoživotního vzdlávání na soukromé vysoké škole Skupina studijních program (STUDPROG) kurzy orientované na výkon povolání do do více do hod. hod. hod. kurzy zájmové do 100 hod. víc e U3V Celke m pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. vdy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, itelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem

26 26 Tabulka 3 Zájem uchaze o studium na soukromé vysoké škole Poet Skupiny studijních program (STUDPROG) Podaných ihlášek 1) ihlášený ch 2) ijetí 3) ijatých 4) zapsaných 5) Celkem írodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml,-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. vdy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby Ekonomie právo, právní a veejnospr. innost pedagika, uitelství a sociál. Pée obory z oblasti psychologie dy a nauky o kultue a umní 1) Poet všech pihlášek, které VVŠ obdržela. 2) Poet uchaze o studium, kteí se zúastnili pijímacího ízení. 3) Poet všech kladn vyízených pihlášek. 4) Poet pijatých uchaze. Údaj celkem vyjaduje poet fyzických osob, ve skupinách obor jsou zahrnuti vícenásobn pijatí. 5) Poet pijatých student, kteí se zapsali ke studiu.

27 27 Tabulka 4 ehled potu student v akreditovaných studijních programech soukromé vysoké školy k Skupiny studijních program (STUDPROG) Studenti ve studijním programu Celkem bak. mag mag. student navazující P K P K P K P K pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. dy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby Ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem

28 28 Tabulka 5 ehled potu absolvent akreditovaných studijních program soukromé vysoké školy od do Skupiny studijních program (STUDPROG) Absolventi ve studijním programu Celkem bak. mag mag. absolvent navazující P K P K P K P K pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. dy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem

29 29 Tabulka 6 ehled potu neúspšných student v akreditovaných studijních program soukromé vysoké školy opd do Neúspšní studenti ve studijním Celkem Skupiny studijních program (STUDPROG) bak. programu mag mag. student navazující P K P K P K P K pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. dy a nauky spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem Pozn. Rozumí se studenti, kteí ukonili studium a nikde ve studiu nepokraují.

30 30 Tabulka 7 a ková struktura akademických pracovník soukromé vysoké školy k Akademití pracovníci profesoi docenti odb. asist. asistenti lektoi celkem ženy celkem ženy celkem ženy celkem ženy celkem ženy do 29 let let let let let nad 70 let Celkem Tabulka 7 b ehled o potu akademických pracovník na soukromé vysoké škole k Personální celkem prof. doc. ost. DrSc. CSc. Dr., Ph.D., Th.D. zabezpeení Rozsahy úvazk vyuujících do 30 % do 50 % do 70 % do 100 % Tabulka 8 ehled grant, výzkumných projekt, patent a dalších tvích aktivit soukromé vysoké školy Název grant, výzkumných projekt, patent nebo dalších tvích aktivit Zvyšování odborné kvalifikace pracovník cestovního ruchu v hlavním mst Praze Ekonomický a sociální pilí udržitelného rozvoje cestovního ruchu v R Zdroj ESF, vláda R a Magistrát hl.m.prahy MMR Finanní podpora K K Pozn. U grant uvést ve sloupci Zdroj : A=mezinárodní a zahraniní granty, B=granty GAR; u ostatních uvést název instituce, která výzkumný projekt zadala.

31 31 Tabulka 9 Vysokoškolské knihovny, knihovnicko-informaní služby írstek knihovního fondu za 2580 rok Knihovní fond celkem 5856 Poet odebíraných titul periodik: - fyzicky 33 - elektronicky (odhad) 4 3 Otevírací doba za týden 1 8,5 h (fyzicky) Poet absenních výpek Poet uživatel Poet studijních míst 36 Poet svazk umístných ve 0 volném výbru 1) Rozumí se poet otevíracích hodin týdn toho provozu vysokoškolské knihovny, který má nejdelší otevírací dobu. Otevírací doby jednotlivých provoz se nesítají! Termínem fyzicky se rozumí osobní návštva knihovny, nikoli elektronická komunikace. 2) etn prolongace. 3) Uvádjí se zaregistrovaní uživatelé k , tj. fyzické nebo právnické osoby zaregistrované v knihovn, které jsou oprávnné povat si dokumenty z jejího fondu (dom nebo prezen) a které bhem vykazovaného období byly nov zaregistrovány nebo jejich registrace byla obnovena. 4) Uvádjí se pouze tituly periodik, které knihovna sama pedplácí (resp. získává darem, výmnou) v papírové nebo elektronické verzi; nezahrnují se další periodika, k nimž mají uživatelé knihovny pístup v rámci konsorcií na plnotextové zdroje

32 32 Internacionalizace Tabulka 10 a, b, c Zapojení soukromé vysoké školy v programech mezinárodní spolupráce ve vzdlávání Programy EU pro vzdlávání a pípravu na povolání Program Socrates Socrates Erasmus Comenius Grundtvig Lingua Minerva Leonardo Poet projekt Poet vyslaných student 1 8 Poet pijatých student 1 Poet vyslaných ak. prac. 2 6 Poet pijatých ak. prac. 1 Ostatní programy Program Ceepus Aktion Ostatní Poet projekt Poet vyslaných student Poet pijatých student 8 Poet vyslaných akademických pracovník Poet pijatých akademických pracovník Pozn.: Ve sloupci Ostatní uvete všechny programy veejné vysoké školy, které není možno jinak zaadit. Program Další studijní pobyty v zahranií Vládní stipendia ímá meziuniverzitní spolupráce/z toho Rozvojové programy v Evrop/z toho Rozvoj. progr. mimo Evropu/z toho Rozvoj. progr. Poet vyslaných student Poet pijatých student Poet vyslaných akademických pracovník Poet pijatých akademických pracovník 1 Poet student / studentomsíc 2 Poet akademických pracovník / uiteltýdn

33 33 Tabulka 11 ehled studijních program akreditovaných v cizích jazycích Skupiny studijních program (STUDPROG) pírodní vdy a nauky technické vdy a nauky zeml.-les. a veter. vdy a nauky zdravot., léka. a farm. dy a nauky Studijní programy bak. mag mag. navazující Jazyk Jazyk Jazyk Jazyk Jazyk Jazyk Celkem studijních program spoleenské vdy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veejnosprávní innost pedagogika, uitelství a sociál. pée obory z oblasti psychologie vdy a nauky o kultue a umní Celkem Pozn. Do sloupce Jazyk napište název cizího jazyka, podle poteby pidejte poet sloupc.

34 34 Rozvoj vysoké školy Tabulka 12 erpání finanních prostedk ze Strukturálních fond EU Operaní program (název) Opatení (název) Projekt Doba realizace projektu Poskytnu tá ástka (v tis. K) žné/ka pitálové prostedky idlená ástka (v tis. K) na rok 2006 žné/ka pitálové prostedky Celkem (za každý operaní program)