Název studijního předmětu: Autorské právo Vyučující: Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu:

Transkript

1 Název studijního předmětu: Autorské právo Vyučující: Mgr. Petr Ostrouchov Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: zkouška a klasifikovaný zápočet Předmětem studia jsou práva duševního vlastnictví nejčastěji přítomná v audiovizuální výrobě zejména práva autorů, výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů, výrobců zvukově obrazových záznamů a rozhlasových a televizních vysílatelů. Posluchači budou seznámeni s českou právní úpravou těchto práv, s jejich subjekty, předměty a obsahem, s problematikou smluvních (závazkových) vztahů v oblasti těchto práv, s kolektivní správou a s možnostmi ochrany těchto práv. Výklad bude zaměřen na problematiku uvedených druhů práv v oblasti audiovize a doplněn praktickými problémy. Předmětem studia je též orientační pohled na mezinárodní prameny uvedených druhů práv, na relevantní předpisy Evropských společenství a z důvodu kontinuity praxe též na dříve platné české právní předpisy. odborná literatura: Petr Ostrouchov: Autorské právo; AMU 2004 (vyjde v průběhu školního roku) Jan Kříž, Irena Holcová, Jiří Kordač, Veronika Křesťanová: Autorský zákon a předpisy souvisící, 1. vydání; Linde Karel Knap, autoři zpracování a uspořádání Jan Kříž, Jiří Kordač, Irena Holcová, Veronika Nerudová: Autorský zákona předpisy souvisící, 6. upravené vydání; Linde 1998 Ivo Telec: Autorský zákon s komentářem, 1. vydání; C.H. BECK 1997 Ivo Telec: Tvůrčí práva duševního vlastnictví; Masarykova univerzita v Brně 1994 Dagmar Hartmannová: Kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících s právem autorským; Linde 2000

2 Název studijního předmětu: Bakalářská dílna Vyučující: Mgr. Helena Bendová a kolektiv CAS Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 3 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Ve struktuře školy hraje institut dílny roli podstatného průsečíku mezi tvůrčí praxí a teoretickým vzděláním. Tento speciální typ předmětu je určen na rozvoj individuálního talentu a jeho primárním cílem je tvůrčí a reflexivní práce na konkrétních úkolech studentů. Bakalářská dílna je společným prostorem primárně pro studenty bakalářského stupně. Je prostorem diskuse, společného rozvažování a reflexe tvůrčí aktivity jednotlivých studentů. Program a harmonogram prací v dílně vzniká na začátku roku společnou dohodou všech zúčastněných, kterými jsou vedle koordinátora dílny také tutoři, jež vedou klauzurní cvičení jednotlivých studentů a také se podílí na náplni dílny. Literatura: Texty klasiků-reflektujících praktiků: Dziga Vertov, Sergej Ejzenštejn, Jean Epstein, Luis Delluc, Alexander Hackenschmied, Alberto Cavalcanti, Paul Rotha a další.

3 Název studijního předmětu: Dějiny a teorie výtvarného umění a architektury I, II Vyučující: PhDr. Vladimír Czumalo, Csc. Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet, zkouška Cyklus přednášek je koncipován jako systematické uvedení do dějin evropské vizuální kultury. Jádro tvoří kontextuální dějiny výtvarného umění, výklad je ale překračuje jednak směrem k pomezním a mimouměleckým jevům, které se spolupodílely na utváření vizuality Evropana, jednak směrem k teoretickým problémům, řešeným na styku teorie umění, estetiky, kulturní antropologie, sociologie umění a dalších disciplin. Teoretická problematika je vždy exponována na konkrétním historickém materiálu či konkrétní situaci výtvarného umění a pro její výklad voleny co možná dialogické formy. Cílem předmětu není jen podat základní obraz vývoje evropské vizuální kultury do nástupu moderny a zprostředkovat základní sumu děl a stylových atributů, jež je jádrem naší kolektivní vizuální paměti, ale také poskytnout a kultivovat instrumenty uchopení a pochopení historických vizuálních artefaktů. Tento kurs je soustředěn na zrod nového statutu umění v renesanci a na komparaci renesančních představ o antické tradici s dnešním stavem jejího poznání. Seznam povinné literatury: Jacek Debicki Jean-François Favre Dietrich Grünewald Antonio Filipe Pimentel: Dějiny umění. Malířství sochařství - architektura. Praha Ernst Hans Gombrich: Příběh umění. Praha 1992, 2. vyd. Praha b. r. Wilfried Koch: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha Gérard Legrand: Renesance. Praha Litomyšl Seznam doporučené literatury: Jan Baleka: Výtvarné umění. Výkladový slovník. Praha John Boardman, Řecké umění. Praha Fernand Braudel: Dynamika kapitalismu. Praha Peter Burke: Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha Encyklopedie antiky. Praha James Hall: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha Wolfhart Henckmann - Konrad Lotter: Estetický slovník. Praha Erwin Panofsky: Význam ve výtvarném umění. Praha Dušan Prokop: Obecná uměnověda. Praha Renesanční člověk a jeho svět (ed. Eugenio Garin ). Praha Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha Oldřich Ševčík: Architektura historie umění. Kulturně-civilizační vývoj v Evropě od antiky do počátku 19. století. Praha 2002.

4 Název studijního předmětu: Dějiny filmových teorií I, II + Seminář z dějin z filmových teorií I, II Vyučují: Prof. PhDr. Jan Bernard a kolektiv (Mgr. Helena Bendová, PhDr. Michal Bregant, Mgr. Tomáš Dvořák, Mgr. Petra Hanáková, Mgr. Vít Janeček, Mgr. Marta Lamperová) Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden (přednáška) + 2 hod./týden (seminář), 2 sem. Formy výuky studijního předmětu: přednáška + seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet (po každém semestru) Dějiny filmových teorií jsou pojaty jako souhrnná přehledová přednáška pro studenty prvního a druhého ročníku mapující nejvýznačnější teoretické směry a koncepce filmové vědy od 10. let minulého století, a to se zohledněním interdisciplinárního i historického kontextu, v němž se tyto teorie objevily. Na přednášku navazuje seminář, v němž budou čteny a diskutovány vybrané texty charakterizující jednotlivé probírané teoretické proudy. I. 1) Počátky filmové esejistiky ve Francii a dalších zemích (léta ) 2) Zlaté období rané francouzské teorie filmu ( ) 3) Výmarská teorie I. Kracauer, Benjamin 4) Výmarská teorie II. Balázs, Arnheim (+Panofsky) 5) Sovětské montážní teorie - Ejzenštejn, Vertov, Pudovkin 6) Předválečné myšlení o filmu v českých zemích 7) Filmologie 8) Ontologie filmového obrazu (film a realita) 9) Filmová sémiotika a strukturalismus I. 10) Filmová sémiotika a strukturalismus II. 11) Film z pohledu teorie masové komunikace 12) Poststrukturalismus I. kritika ideologie a psychoanalýza 13) Poststrukturalismus II. psychoanalýza a feminismus II. 14) Naratologie I. 15) Naratologie II. 16) Filmová pragmatika a sémiopragmatika 17) Neoformalismus a stylistická analýza 18) Kognitivismus I. 19) Kognitivismus II. 20) Filmová fenomenologie 21) Film a filosofie 22) Nová historie 23) Studium recepce (od sociologie filmu k recepčním studiím) 24) Teorie zvuku a obrazu (figurace, reprezentace atd.)

5 odborná literatura: Francesco Casetti: Theories of Cinema Austin Bill Nichols: Movies and Methods Richard Abel: French Film Theory and Criticism, Vol. I., Balász Béla: Film. Vývoj a podstata nového umenia. SVKL Bratislava, 1958 Bazin André: Co je to film? ČsFÚ Praha, 1979 Bernard Jan: Jazyk, kinematografie, komunikace. NFA Praha,1995 Deleuze Gilles: Film 1.Obraz pohyb.nfa Praha, 2000 Deleuze Gilles: Film 2. Obraz čas. NFA Praha 2008 Ejzenštejn S.M. : Umenie mizanscény II. Divadelný ústav Bratislava, 1999, s Epstein Jean: Mysliaci stroj.československé filmové nakladatelství Praha, 1948 Epstein Jean: Poetika obrazů.herrmann a synové Praha, 1997 Film jako znakový systém. ČsFÚ Praha, 1971 Film je umění. Orbis Praha, 1963 Chatman Seymour: Dohodnuté termíny.rétorika narativu ve fikci a filmu.univerzita Palackého v Olomouci,2000 Kracauer Siegfried: Teorie filmu. SPN Praha, 1968 Kučera Jan : Střihová skladba ve filmu a v televizi.spn Praha, 1969, event. FAMU Praha 2002 Lotman Jurij: Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. DF VŠMU Bratislava,1984 McLuhan Marshall: Jak rozumět médiím.extenze člověka. Odeon Praha, 1991 Metz Christian: Imaginární signifikant.psychoanalýza a film.čsfú Praha, 1991 Mihálik Peter(ed.): Sovietská filmová teória dvadsiatych rokov.sfú Bratislava, 1986 Mihálik Peter(ed.): Antológia súčasnej filmovej teórie.sfú Bratislava, 1980 Sborník filmové teorie I.Angloamerické studie. ČsFÚ Praha, 1991 Sborník filmové teorie II.Tartuská škola. NFA Praha, 1995

6 Název studijního předmětu: Distribuce audiovizuální kultury Vyučující: Mgr. Aleš Danielis Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 3 semestry Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Přednáška je koncipována tak, aby ve třech semestrech poskytla ucelený přehled o obecných principech i jednotlivých činnostech spojených s šířením audiovizuální tvorby prostřednictvím audiovizuálních záznamů (dále jen AVZ). První semestr je zaměřen na vymezení předmětu, jeho začlenění do kontextu filmového průmyslu a obchodu. Charakteristika struktury oboru je orientována na základní vnější a vnitřní vztahy, přiměřená pozornost je také věnována okrajovým činnostem a okolí systému. Druhá část semestru je věnována historii oboru ve světovém kontextu i specifika českého vývoje. Závěrečný blok je věnován současnému světovému a českému trhu s filmem. Semestr obsahuje 13 dvouhodinových přednášek. Cílem semestru je poskytnou posluchačům základní orientaci v oboru a jeho souvislostech. Semestr je zakončen zápočtovou prací v rozsahu 2 3 strany strojopisu, v které má posluchač dokázat schopnost samostatné úvahy na téma vybrané ze tří okruhů. Distribuční strategie uvedení vybraných filmů, postavení a činnost konkrétního vybraného kina nebo skupiny kin a perspektivy a riziky vývoje digitálního šíření AVZ na konkrétním příkladu. Druhý semestr se zabývá konkrétními postupy při šíření AVZ z organizačního a ekonomického pohledu, včetně výpočtů rentability a ověřování obchodní strategie. Úvodní část je věnována detailní analýze potenciální příjmu z šíření AVZ a postupy výpočtu estimace výnosů. Druhá část je věnována zejména přípravě filmu k vydání do filmové distribuce s ohledem na sestavení rozpočtu a marketingového plánu. Třetí část je věnována výpočtu ceny licenčních práv, obvyklým cenám a obchodním postupům. Semestr obsahuje 13 dvouhodinových přednášek. Cílem semestru je poskytnout studentů informace o vlastní činnosti distribuční organizace a naučit je samostatně připravit rozpočet distribuce zahraničního i domácího filmu. Semestr je zakončen zápočtovou prací, kterou je ekonomická kalkulace distribučního rozpočtu vybraného filmu, její zdůvodnění a stanovení základní marketingové strategie filmu. Třetí semestr je věnován zejména obchodnímu vyjednávání a právním aspektům uzavírání licenčních a distribučních smluv. Významná část semestru je věnována anglickému a českému pojmosloví, které se při vyjednávání a uzavírání smluv používá a detailnímu prostudování vzorové licenční smlouvy podle AFMA a vzorové licenční smlouvy mezi českým producentem a distributorem. Závěrečná část semestru pak pokrývá oblast obchodního vyjednávání mezi distributory a provozovateli kin a seznamuje posluchače s Všeobecnými obchodními podmínkami pronájmu filmových kopií. Semestr obsahuje 13 dvouhodinových přednášek.

7 Cílem semestru je vybavit studenty znalostmi umožňující jim samostatné vyjednávání o licenčních a distribučních smlouvách a orientaci v nich. Semestr je ukončen soubornou zkouškou za všechny tři semestry předmětu Šíření audiovizuální tvorby. Při zkoušce musí každý student odpovědět na tři otázky. První otázka je z orientace v současném českém i zahraničním audiovizuálním trhu, jeho zákonitostech a východiscích. Druhá otázka vyžaduje vysvětlení základního významu a kontextu některého ze základních pojmů, které se ve filmové distribuci v mezinárodním kontextu používají. Třetí otázka se vztahuje k obecným zásadám i některým detailům licenčních a distribučních smluv. V případě sporného nebo nejasného výsledku je možné položit čtvrtou otázku navazující na kalkulaci distribučních nákladů.

8 Název studijního předmětu: Vyučující: Mgr. Vít Janeček Dílna 1. ročníku Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 3 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Ve struktuře školy hraje institut dílny roli podstatného průsečíku mezi tvůrčí praxí a teoretickým vzděláním. Tento speciální typ předmětu je určen na rozvoj individuálního talentu a jeho primárním cílem je tvůrčí a reflexivní práce na konkrétních úkolech studentů. Dílna prvního ročníku je zaměřena na iniciační kroky ve směru praktických dovedností v oblasti filmu (a videa) a poznávání základních principů a vlastností filmového obrazu ve vztahu k vyprávění, realistickým i expresivním významům. Náplní dílny je plnění průběžných úkolů písemného i praktického charakteru (video), přičemž v rámci tohoto předmětu vzniká série Série oborových videocvičení epické a dramatické formy v AV díle, které tvoří klausurní soubor 1. ročníku. Literatura: Texty klasiků-reflektujících praktiků: Dziga Vertov, Sergej Ejzenštejn, Jean Epstein, Luis Delluc, Alexander Hackenschmied, Alberto Cavalcanti, Paul Rotha a další.

9 Název studijního předmětu: Estetika obrazu a zvuku ve vztahu k vývoji technologií Vyučující: Prof. PhDr. Jan Bernard Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 2 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu : přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: 2 x klasifikovaný zápočet Přednáška seznamuje studenty s historickým přehledem různých typů kulturní komunikace v jejich živé i technologicky zprostředkované podobě a na tomto základě s nimi vede rozhovor o podstatě individuální a kolektivní komunikace, o různých podobách kultury především v období od průmyslové do informační revoluce. Dynamický vztah mezi technologickými prostředky a estetickými možnostmi audiovizuálních děl bude analyzován v celkovém kontextu technologických, estetických a společensko-kulturních dějin. Mezi důkladněji probíraná témata bude patřit například kinematografický přechod na zvuk a barvu, okolnosti a důsledky rozšíření práce s ruční kamerou, zoomem atd. odborná literatura: Jonathan Crary: Techniques of the Observer: On Vision and Modernity in the 19th Century. The MIT Press, Barry Salt: Film Style and Technology History and Analysis. Starword, Donald Crafton:Talkies: American Cinema's Transition to Sound, (History of the American Cinema, 4). University of California Press, David Bordwell: On the History of Film Style. Harvard Univeristy Press, 1998.

10 Název studijního předmětu: Film a sémiotika Vyučující: PhDr. Tomáš Glanc, PhD. Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Sémiotika bude námětem kurzu na základě konkrétních ukázek z jednotlivých filmů (Bergman: Scény z manželského života, ; Fellini: Klauni, 1970; Syberberg: Hitler, film z Německa, 1977; Truffaut: Divoké dítě, 1969; Vertov: Muž s kinoaparátem, 1929; Visconti: Smrt v Benátkách, 1970 atd.). Na úryvcích z filmové klasiky se ukáže, jak jednotliví badatelé rozumějí kategoriím jako je kód (znak), film ve filmu, film jako jazyk, intertextualita, metafora a metonymie atd. Proč se stala sémiotika především od 60. let 20. století prestižní interpretační metodou? Jaké jsou její přednosti a omezení při rozumění filmu, jeho prostředkům, významům, při zacházení s jednotlivými jevy kinematografického vyjadřování? Z čeho vychází kritika sémiotiky a skepse vůči jejím možnostem? Odborná literatura: Casetti, Francesco: Theories of Cinema Austin Eco, U.: Mysl a smysl: Sémiotický pohled na svět. Praha Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Brno Tartuská škola. Sborník filmové teorie 2. Národní filmový archiv, Praha Sebeok, T. A.: Encyclopedic Dictionary of Semiotics. Berlin - New York - Amsterdam 1986.

11 Název studijního předmětu: Filmová řeč Vyučující: Mgr. Petr Marek Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden Formy výuky studijního předmětu: prednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet V rámci předmětu budou studenti seznámeni se základními vyjadřovacími prostředky filmu, jednotlivými pojmy a kategoriemi využitelnými pro analýzu i tvorbu audiovizuálních děl: OBRAZ ZÁBĚR Velikost záběru, Rámování (statický, jízda, transfokace), Úhel pohledu, Rakurs, Subjektivní snímání, Stylizace snímání: objektivy (ohniska, širokost), Délka záběru, Informace-emoce-transendence, Hloubka pole, multiplán, pohyb kamery, Přístup psychologizující vs. ideový (1+1=11/1+1=2), Stylizace obrazu: ("online": mechanické deformace "offline": postprodukční) KONTEXT Prvky v záběru (denotace, konotace), Index, ikon, symbol, Kinematografické figury a literární adekvace (metonymie - metafora, intertext, synekdocha...) ZVUK Dialog, vypravěč (off), vnitřní hlas; Hudba -atmosféra, ruch; Realismus, ilustrace; Nekauzální specifická filmová realita; Použití vůči obrazu -"unisono" -"dvojhlas" (souzvuk, kontrapunkt, poezie); zvukový multiplán STŘIH Filmový čas; Rytmus obrazu; Rytmus filmu; Filmový čas; vnitrozáběrová montáž 2; Lineární montáž; Paralelní montáž; Vertikální (intelektuální) montáž; "Hladký" versus kontrapunktický střih; Interpunkce; Technické základy a triky PŘEDKAMEROVÁ REALITA Mizanscéna; Herci; Stylizace STRUKTURA VYPRÁVĚNÍ Lineární/nelineární narace odborná literatura: Bazin, A.: Co je to film? Plazewski, J.: Filmová řeč Ejzenštejn, S. M.: O stavbě uměleckého díla Ejzenštejn, S. M.: Kamerou, tužkou, perem Drvota, M. Základní složky filmu Bresson, R.: Poznámky o kinematografu Aristotelés: Poetika Deleuze, G: Film 1. Obraz - pohyb Deleuze, G.: Cinema 2. The time - image, New York 1986

12 Název studijního předmětu : Vyučuje: Doc. Jiří Myslík Filmová technika a technologie Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Předmět je kombinací výkladu a informací o technických prostředcích a technologiích, souvisejících s výrobou a předváděním filmových děl. Klade si za cíl přehledně seznámit posluchače s technickými prostředky a technologiemi (klasickými i hybridními, propojujícími filmový fotochemický záznam s digitálními formáty), využívanými ve filmové praxi. Technika participuje nejen na vzniku kinematografického díla, ale i na jeho šíření a předvádění. Proto je součástí přednášek i úvod do předváděcí techniky. V úvodu předmět navazuje na znalosti středoškolské fyziky /fyzikální podstata světla, optika atd./ a v dalších lekcích se zabývá popisem a použitím jednotlivých technických prostředků a technologiemi při výrobě filmů a jejich předvádění. Formou výuky jsou přednášky, doplněné vizuální prezentací. 1. Úvod - vznik kinematografie 2. Princip záznamu pohybu v kinematografii Světlo 5. Světelné technika 6.7. Filmová kamera 8.9. Optika 10. Obrazový snímek v kinematografii, formáty 11. Konverze formátů 12. Filmový materiál Principy barevného zobrazení v kinematografii Fotolaboratorní zpracování filmů 17. Filmová laboratoř Programová a výrobní centra Zvláštní efekty a triky Promítací technika, předváděcí technika Televizní technika v kinematografii, digitální technologie Zvláštní formy kinetického umění 29. Shrnutí, diskuse odborná literatura: Doc Jiří Myslík: Základy filmové techniky a technologie /CD ROM v knihovně FAMU/ Filmové technické minimum /Čs. filmový ústav, Praha 1965/

13 ing. Vojtěch Bouček,CSc. : Filmová technika I,II /Praha, 1972/ /kapitoly z výše uvedených témat/, Film a filmová technika - oborová encyklopedie /Praha, 1974/ Šmok, Pecák, Tausk: Barevná fotografie /Praha, 1972/ Doc. Miroslav Urban: Filmová laboratoř /Praha, 2001/ Anton Wilson s: Cinema Workshop /Hollywood, 1983/

14 Název studijního předmětu: Vyučuje: Prof. Jiří Macák Filmový obraz Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu : 2 hod/týdně, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet, klasifikovaný zápočet Celoroční seminář uvádí posluchače do základní problematiky fenoménu filmového obrazu a jeho praktické realizace. Tyto základní poznatky posluchače připravují na prvá autorská vyjádření se filmovým obrazem při školní kameramanské praxi. Hlavním obsahem semináře jsou hlediska teoretická a tvůrčí, jako je psychologický účin filmového obrazu, výrazové prostředky a postupy používané v tvůrčí práci kameramana při tvorbě filmového obrazu. Dále posluchači získávají nadhled nad smyslem filmového obrazového vyjádření ve vztahu k dramaturgické stavbě filmu, ke skladebné formě. Osvětluje také základní prostředky a postupy technického rázu, které jsou požívány při realizaci filmového obrazu. Jsou to oblasti kompozice obrazu, tonality, osvětlování, jednota stylu obrazu, velikosti záběrů, dynamika obrazu, subjektivní kamera a pod. Také základní technické vědomosti jako vliv expozice, frekvence, filmové formáty, využití pomocné techniky. Dále jsou probírány potřebné poznatky o spolupráci s ostatními filmovými profesemi, tvorba technického scénáře, práva a povinnosti kameramana a jeho asistentů. Poslední důležitou oblastí je výuka vzájemných prostorových vztahů objektů ve skladbě filmových záběrů. Pro výuku jsou využívány projekce ukázek filmových postupů týkající se probírané tematiky. odborná literatura: Sven Nykvist : Úcta ke světlu Film a filmová technika SNTL 1974 L. Baran : Zázraky filmového obrazu J. Kališ : Filmové dramatické formy II Cinematographer manual Američan Cinematographer

15 Název studijního předmětu : Vyučuje: Mgr. Atnonín Weiser Filmový trik Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu : 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu : přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Přednášky mají za cíl seznámit posluchače FAMU všech oborů se základními znalostmi v oblasti těch trikových technologií, které jsou používány v profesionální práci v dnešní době. Trikové natáčení a výroba trikových záběrů je jedna z oblastí filmového průmyslu, které zaznamenaly v poslední době v celém světě obrovský rozmach. Stalo se tak s příchodem digitálních technologií. Ty nám dnes umožňují použít mnoho postupů, které byly v minulosti nepřesné, pomalé, obtížné, a často z technologických důvodů i neproveditelné. K využití digitálních technologií v praxi je ovšem nutné, zejména pro filmaře, režiséry, kameramany, střihače, produkční a ostatní členy filmového štábu, znát klasické trikové postupy. Digitální technologie, na ně totiž ve svých koncepcích často přímo navazují a umožňují tyto postupy zpřesnit, zrychlit, zdokonalit. Součástí přednášek jsou projekce a praktické ukázky všech technologií z profesionální praxe přednášejícího. Přednášky jsou doplněny hosty,významnými odborníky z oboru. odborná literatura: Linwood G. Dunn; George E.Turner: The ASC Treasury of Visual Effects. ASC Holging company 1993 L.B. Abbott: Special Effects- Wire Tape and RubberBand Style. ASC press Raymond Fielding: The Technique of Special Effects Cinematography. Focal press London 1984.

16 Název studijního předmětu: Francouzská kinematografie od 80. let Vyučuje: Mgr. Helena Bendová Typ studijního předmětu: povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet První hodina přednášky bude zaměřena na přiblížení celkového dispozitivu, tedy distribučních a produkčních podmínek a kulturní situace ve Francii 80. a 90. let s ohledem na to, jaké místo kinematografie ve Francii zaujímá (tradice cinefilie, klubová kina d Art et d essai, systém státních podpor, vliv televize, filmové časopisy atd.). V další části pak bude následovat zobecnění hlavních estetických změn a tendencí daného období (dominantní žánry mainstreamové kinematografie detektivka a komedie, neobaroko, tzv. mladý francouzský film 90. let, neoklasicismus, estetický vliv televize atd.). Následující hodiny budou zaměřeny na charakterizaci stylu a základních témat několika nejvýznačnějších autorů daného období, doplněné vždy projekcí jednoho filmu daného tvůrce (Jean-Luc Godard, Alain Resnais, Maurice Pialat, Bertrand Blier, Alain Corneau, André Téchiné, Philippe Garrel, Léos Carax, Claire Denisová, Arnaud Desplechin, Philippe Grandriuex). odborná literatura: René Predal: 50 ans de cinéma français ( ). Nathan, René Prédal: Le jeune cinéma français. Nathan, Nicole Brenez (ed.): Jeune, dure et pure! Jill Forbes: The Cinema in France after the New Wave. British film institute, Guy Austin: Contemporary French Cinema. An Introduction. Manchester University Press, Gilles Deleuze: Cinema 2. Time-image. New York 1986.

17 Název studijního předmětu: Intermedialita a nová média Vyučující: Mgr. Miloš Vojtěchovský Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 2 semsetry Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet a zápočet Cílem kurzu je a) představit základní kontexty a přehled moderních dějin z perspektivy vztahů mezi oblastí audiovizuálních umění, kultury, společenských procesů a informačních a komunikačních technologií. b) objasnit terminologii pojmů intermediality, praxe a teorie médiií z hlediska tvorby. c) na konkrétních příkladech vyzkoušet metody kritického rozboru, interpretace a srovnávací analýzy. Součástí kursu jsou seminární cvičení, reflexe a stavba intermediálních děl, společný výzkum a exkurze. Kurz je veden jako série seminářů - prezentací, doprovázených například společným čtením textů, rozborem děl a diskuzemi nad připravenými referáty. Předpokladem je zájem o tuto oblast aktivní účast v diskuzi, práce na společné internetové stránce, (vysílání přes internet), samostatný výzkum. Téma intermediality se nezabývá masmédii, filmem, výtvarným umění, videem, hudbou, digitálními médii, nebo jazykem audiovizuálním jako oddělenými žánry a fenomény, ale hledá (a spojuje) významy právě v prostoru mezi (inter-média). Intermedialita se projevuje buď jako charakter tzv. hybridních (smíšených) médií v dějinách, nebo jako reflektovaný umělecký a teoretický program a nástroj zkoumání: Podle definice jde o projev vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do vzájemné fúze, v níž je lze těžko od sebe oddělit a vrátit jim původní autonomii. Intermediální vztahy lze nalézt například v rovině obrazu, zvuku, textu, nebo jde o narativní struktury a vztahy mezi různými formálními principy; v rovině technologických, průmyslových, ekonomických aj. fúzí, v míšení percepčních návyků a horizontů, odkazujících k širšímu technologickému a kulturnímu kontextu produkce a recepce různých médií. Kurz propojuje formou prezentací, diskuzí, rešerší a reflexí současné koncepty audiovizuální kultury s jejich dějinami. Metodou analytické dekonstrukce budou diskutovány paralely mezi maskami a strategiemi zábavního průmyslu, popkultury, sociálně politickými kontexty, technologickými procesy, každodenností a vizemi. odborná literatura: Yvonne Spielmann, Thomas Elsaesser, Raymond Bellour, Philippe Dubois, Siegfried Zielinski, Joachim Paech, Jürgen E. Müller, Rick Altman, Vivian Sobchack, André Gaudreault, Jacques Aumont, Norbert Wiener, Richard Rorty, Marshall MacLuhan, Vilém Flusser, Wiliam Ross Ashby, Lev Teremin, Nam June Paik, John Cage, The Residence, Gary Hill, Italo Calvino, Athanasius Kircher, Vasulka, Nicola Tesla, Ludwig von Bertallanfy, Ted Nilson, David Toop, Gordon Matta Clarc, George Perec, Patafyzika, Stanislav Lem, Craig Baldwin, Frank Zappa, atd..

18 Seznam doporučené literatury: Feyerabend, Paul Karl. Rozprava proti metodě. Praha : Aurora, Foucault, Michel. Archeologie vědění. Praha : Herrmann & synové, Kuhn, Thomas Samuel.: Struktura vědeckých revolucí. Praha.: OIKOYMENH, Lyotard, Jean - Francois. Postmoderní situace. O postmodernismu. Praha : Filosofický ústav AV, Popper, Karl Raimund. Logika vědeckého bádání. Praha : OIKOYMENH, Russell, Bertrand. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha : Svoboda, Zygmunt Bauman: Tekutá modernita, Mladá fronta, 2000 Giddens, Anthony. Sociologie. Argo, 2000, Flusser, Vilém: Za filosofii fotografie. Přeložili Božena a Josef Kosekovi. Praha: Hynek, Flusser, Vilém: Do universa technických obrazů. Přeložil Jiří Fiala. Praha: Občanské sdružení pro podporu výtvarného umění, 2001 Flusser, Vilém: Komunikológia. Přeložila Alena Münzová. Bratislava: Media Institute, 2002.

19 Název studijního předmětu: Intermediální tvorba a technologie I, II Vyučující: Mgr. Miloš Vojtěchovský, ing. Roman Berka, PhD. Typ studijního předmětu : povinný (I), povinně volitelný (II) Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: přednáška a seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet (každý semestr) Intermediální tvorba a technologie je začátkem mezioborové spolupráce mezi fakultami AMU, VŠUP a Elektrotechnickou fakultou ČVUT, která by měla pro všechny zúčastněné zprostředkovat osvojení nového pole zkušeností, které se otevírají v současné audiovizuální tvorbě a komunikaci v souvislosti s moderními počítačovými technologiemi. Předmět je koncipován ve dvou semestrálních celcích, přičemž v zimním semestru převládá výuka formou specializovaných přednášek a seminářů, která je doplněna průběžnou prací a několika víkendovými dílnami v multimediální laboratoři AMU ( AMUmédia laboratoř) zřízené v budově AMU v Berouně a Multimediální laboratoře (MuLab) na Katedře počítačů FEL ČVUT.V letním semestru bude navazovat výuka formou realizace vybraných týmových projektů, jejichž koncepty vzniknou v závěru zimního semestru. Cílem předmětu je vytvoření jedné z mezioborových platforem, která zpřístupní rozhraní technologie a tvorby a nabídne studentům z obou oblastí základní orientaci v možnostech, pojmech a přístupech, s nimiž pracuje vždy ta druhá strana, přičemž optimálním cílem bude vytvoření kooperujících týmů a vznik konceptů a projektů, z nichž některé bude možné v letním semestru realizovat.

20 Název studijního předmětu: Kapitoly z dějin filmové skladby Vyučující: RNDr. Martin Čihák Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: zkouška Cílem předmětu je uvést studenty do obecnějšího uvažování o historii a teorii střihové skladby a evokovat jejich vlastní úvahy nad vztahem mezi teorií a praxí filmové skladby. Podle složení a zájmu posluchačů budou vybrána příslušná témata. Témata: Vztah času a prostoru pro skladbu výtvarného a filmového díla Skladebný rozbor Mistra Vyšebrodského, případně jiných vybraných malířů Fotografické cykly (Duane Michals, Roy Arden aj.) Počátky filmové skladby až ke Griffithovi (Lumierové, Porter, Brightonská škola, Melies, Griffith) Fotogenie a skladba (Epstein, Delluc aj.) Ruští montážníci a ruská formální škola (Šklovskij, Jakobson, Tyňanov aj.) Dziga Vertov, hledání kinogramu, elementární jednotky filmu Misanscéna vers. montáž (André Bazin, Siegfried Kracauer a další) Distanční montáž (Pelešjan) a skladebné postupy dokumentárního filmu Proměna střihové skladby s příchodem zvuku (Symfonie Donbasu, Dezertér aj.) Skladebné postupy filmových avantgard Vybrané teoretické koncepce filmové skladby (Metz, Pasolini, Monaco, Gidal, Tartuská škola, aj.) Tarkovského chápání střihové skladby a jeho kritika sovětských montážníků Experimentální skladebné postupy v narativní kinematografii (fényvágás - Gábor Bódy aj.) Negativní syntax a teorie filmové montáže (Victor A. Grauer) Fraktální modelování filmových kategorií prostoru a času, soběpodobnostní charakter filmového díla Substanční a textové modely střihové skladby, Teorie katastrof a její vztah ke střihové skladbě (René Thom) Zvláštnosti střihové skladby v amatérské kinematografii odborná literatura: Barry Salt: Filmový styl a filmová technika , Iluminace 1 /95 André Bazin: Co je to film? (ČFÚ 1979) - vybrané kapitoly: Montáž zakázána; Vývoj filmové střihové skladby od nástupu zvuku; Vývoj filmové řeči. Angloamerické studie, sborník filmové teorie (ČFÚ 1991) - vybrané kapitoly: James Monaco: Znaky a syntax; F. E. Sparshott: Základy filmové estetiky; Noell Carroll : Síla filmu; Sol Worth: Obrazy nemohou říkat ne.

21 Tartuská škola, sborník filmové teorie (NFA, 1995) vybrané kapitoly: M. B. Jampolskij: Dialog a struktura filmového prostoru; J. G. Civjan: K symbolice vlaku v počátcích filmu; J. G. Civjan: K metasémiotickému popisu vyprávění ve filmu. Artur Pelešjan: Distanční montáž, Film a doba 4 / 1986 Stanislav Ulver: Čas a globální čas ve filmu, Iluminace 2 / 1989 Maurice Merleau Ponty: Film a nová psychologie, Iluminace 2 / 1989 Victor A. Grauer: Brakhage a teorie filmové montáže, Iluminace 3 / 1999 Jean Epstein: Poetika obrazů, Herrmann a synové 1997 Vlastimil Jiřík: Kinematografický obraz, skripta FAMU1994 Peter Mihálik: Kapitoly z filmovej teórie, Tatran 1983 Jan Bernard: Jazyk, kinematografie, komunikace, NFA 1995 D. R. Hofstadter: Gödel, Escher, Bach, Světová literatura 1/1993 Peter Gidal: Teorie & definice strukturálního/materiálního filmu, Iluminace 3/99 Geometrie živého, matematické modely morfogeneze - sborník přednášek, ČSVTS 1989

22 Název studijního předmětu: Konzultační dílna Vyučující: (dle výběru studenta) Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 9 hod./ semestr (v bakalářském stupni jeden semestr, v magisterském dva semestry) Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet (na konci semestru) Předmět Konzultační dílna umožňuje studentu vybrat si z jakékoli jiné než domovské katedry tvůrčí dílnu, jejíž náplň a pedagogické vedení může obohatit práci a uvažování daného studenta o nové impulzy. Ve struktuře školy hraje institut dílny roli podstatného průsečíku mezi tvůrčí praxí a teoretickým vzděláním. Tento speciální typ předmětu je určen na rozvoj individuálního talentu a jeho primárním cílem je tvůrčí a reflexivní práce na konkrétních úkolech studentů. Konzultační dílny umožňují rozvíjet mezioborové kontakty díky rozvíjení tvůrčího dialogu mezi studenty a pedagogy různých oborů. Literatura: Otevřený soubor literatury, s níž budeme pracovat, bude určen na začátku akademického roku, při tvorbě konkrétní náplně dílny.

23 Název studijního předmětu: Magisterská dílna Vyučující: Prof. PhDr. Stanislav Ulver a kolektiv CAS Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 3 hod./týden, 4 semestry Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Ve struktuře školy hraje institut dílny roli podstatného průsečíku mezi tvůrčí praxí a teoretickým vzděláním. Tento speciální typ předmětu je určen na rozvoj individuálního talentu a jeho primárním cílem je tvůrčí a reflexivní práce na konkrétních úkolech studentů. Magisterská dílna je společným prostorem primárně pro studenty magisterského stupně. Je prostorem diskuse, společného rozvažování a reflexe tvůrčí aktivity jednotlivých studentů, její charakter i úroveň určuje právě i vklad konkrétních studentů, kteří se jí spoluúčastní. Program a harmonogram prací v dílně vzniká na začátku roku společnou dohodou všech zúčastněných, kterými jsou vedle koordinátora dílny také tutoři, jež vedou klauzurní cvičení jednotlivých studentů a také se podílí na náplni dílny. Literatura: Otevřený soubor literatury, s níž budeme pracovat, bude určen na začátku akademického roku, při tvorbě konkrétní náplně dílny.

24 Název studijního předmětu: Mezioborová praktika Vyučující: koordinuje PhDr. Martin Čihák Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 9 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu : cvičení Způsob ukončování studijního předmětu: 9 x zápočet Cyklus Mezioborová praktika (společně s cyklem Úvody do ostatních oborů) tvoří jakousi páteř studia prvního semestru na FAMU. Páteř pružnou, ohebnou, ale pevnou která v sobě spojuje příležitost k samostatnému náhledu s osvojením základních dovedností daného oboru. Základním důvodem pro existenci tohoto předmětu je snaha vytvořit na jedné straně společný prostor a program, který je možné sdílet a který tvoří základ pro další odborné studium. Tento společný základ si nečiní nárok být souhrnem či snůškou vědomostí a už vůbec nechce být jakýmsi přehledem oboru v kostce, nýbrž má především motivační či iniciační charakter, snaží se zažehnout v posluchačích úžas nad jedinečností, rozmanitostí a hloubkou každého ze studovaných oborů. Na druhé straně se právě v cyklu Úvodů a praktik otevírá také první setkání s hlavním posláním FAMU jako vysoké školy, jejímž cílem není pouze specializovaný odborník, který si nárokuje schopnost něco se naučit a umět to použít, ale především komplexní filmař, který bere na sebe odpovědnost nejen za svůj další růst, ale především za své vlastní zrání. Studenti si v rámci cyklu Praktik vyzkouší základy práce v oborech: fotografie, režie, kamera, střihová skladba, zvuková tvorba, scenáristika a dramaturgie, animovaná tvorba a produkce. Podrobný sylabus předmětu je na adrese

25 Název studijního předmětu: Myšlení obrazem I., II. Vyučující: Doc. Miroslav Petříček, Dr. Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu: 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu: přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet První část dialogické přednášky bude věnována úvahám, zaměřeným ke dvěma paradoxům: 1. Obraz je pohled, na který se upírá pohled; 2. Fotogram není fotografie, ale čím se tedy liší? Vlastním obsahem předmětu by se tedy měl stát obraz jako zvláštní realita a současně obraz jako specifický způsob vztahu k realitě Obrazy jsou různé stejně jako média, která s nimi pracují (výtvarné umění, fotografie, film, video, komputery atd.), a je otázka, zda je tedy možné uvažovat o obraze vůbec, bez ohledu na vizuální média. Nejde však jenom o různé technicky obrazů, jde také o to, jaký je vztah obrazu a fantazie, obrazu a myšlení, obrazu a pojmu, obrazu a textu. Rámcová odborná literatura: Roland Barthes: Světlá komora (Bratislava 1994) Susan Sontagová: O fotografii (Paseka 2002) Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky (OSVU 1998), Stanley Cavell: The World Viewed V průběhu přednášky budou zadávány další dílčí texty k četbě.

26 Název studijního předmětu: Pentium dějin audiovize Animovaný film Vyučující: Prof. Edgar Dutka Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: seminář (s projekcí) Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Protože jde o velmi sevřený dvousemestrální kurs, přednáším v zimním semestru minimum z české animace a v letním semestru minimum ze světové animace. Přednášky spočívají v projekci důležitých filmů a v jejich vřazování do historie tohoto média. Je těžké rozepsat jednotlivé kapitoly dějin podle týdnů, protože půjčování potřebných filmů je velice nestabilní a proto vyžaduje určitou flexibilitu přednášejícího formovat semináře i podle těchto vnějších okolností. Předpokladem pro smysluplné absolvování těchto kurzů je pravidelná účast na přednáškách, protože k přednesenému a promítnutému už není čas se vracet a přitom souvislosti mezi tématy jsou velmi pevné. Oba kurzy jsou ukončeny písemnou a ústní atestací, podle nichž pedagog posluchače klasifikuje. Oproti minulosti zefektivněním těchto přednášek jsou skripta Minimum z dějin české animace a dá-li bůh, do konce letního semestru bude na světě i Minimum z dějin světové animace, která studentům dovolí zacelit bílá místa, jež mohou vzniknout z výjimečné neúčasti posluchače na přednášce. Literatura: Jan Poš: Český animovaný film (Krátký film a.s. 1994) nebo Edgar Dutka: Animovaný film (kapitoly Jiří Trnka a film a Minimum z dějin české animace) (FAMU 2002) Giannalberto Bendazzi: Cartoons One Hundred Years of Cinema Animation (London 1996) Edgar Dutka: Minimum z dějin světové animace (FAMU 2004)

27 Název studijního předmětu: Pentium dějin audiovize Filmová avantgarda Vyučující: Prof. Stanislav Ulver, RNDr. Martin Čihák, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: seminář (s projekcí) Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Cílem předmětu je seznámit studenty s oblastí experimentálního filmu a avantgard. Představíme si hlavní tvůrce a díla Evropských avantgard 20. a 30. let a amerického filmového undergroundu let šedesátých, budeme sledovat tendence ke strukturálnímu a materiálnímu filmu v Evropě od konce let padesátých do začátku sedmdesátých s jistým přesahem ke hnutí expanded cinema. Dále budeme sledovat vývoj avantgardních tendencí v kinematografii na evropském kontinentu, přičemž hlavní důraz je kladen na materiálně-strukturální film rakouský, německý a anglický, který v 60. letech zásadním způsobem změnil pohled na pojetí kinematografie. V centru našeho zájmu bude především tvorba tzv. vídeňské školy formálního filmu s jejími dvěma hlavními představiteli Peterem Kubelkou a Kurtem Krenem. V závěru semestru bude naší hlavní náplní tvorba středoevropského regionu za období posledního čtvrtstoletí a zbude-li čas,nahlédneme i do tvorby mimoevropské (USA, Kanada, Austrálie). Je nezbytná pravidelná účast studentů, neboť řadu filmů nemohou jinak spatřit. Literatura: Stanislav Ulver: Západní filmová avantgarda, Čs. filmový ústav 1991 Experimentální film - Sborníky textů k cyklu LFŠ v Uherském hradišti Ljubomír Oliva: Podzemí USA, in Světová literatura 1969, s. 87 Maya Derenová: Kinematografie jako tvůrčí využití reality, in Iluminace 3/1999 Scott Mac Donald: Rozhovor s Jonasem Mekasem, in Iluminace 3/1999 Martin Čihák: K teorii strukturálního filmu, in: Iluminace 3/1999 Peter Gidal: Teorie &definice strukturálního/materiálního filmu,in Iluminace 3/99 P. A. Sitney: Visionary Film. The American Avant-Garde New York 1974, revidované vydání 2001 Malcolm Le Grice: Abstract Film and Beyond, London 1977 Hans Scheugel (Ed.): Ex Underground Kurt Kren und seine Filme, Wien 1998 G. Jutz, P. Tscherkassky (Ed.): Peter Kubelka, PVS Verleger, Wien 1995 Sborník textů: Hladné oko, scca, Bratislava 2001 Victor A. Grauer: Brakhage a teorie filmové montáže, in Iluminace 3 / 1999

28 Název studijního předmětu: Pentium dějin audiovize Dokumentární film Vyučující: Mgr.Vít Janeček, MgA. Tomáš Petráň Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: seminář (s projekcí) Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Dodnes problematický přívlastek dokumentární se podle Sadoula poprvé objevuje v roce 1879 u Littrého, který jej použil ve slovním spojení popisujícím dokumentární charakter. Od roku 1906 se objevuje v souvislosti z kinematografií (v textech Jeana Girauda, který tak označoval část promítaného pásma filmů věnovaného aktualitám), v jejímž kontextu se stává podstatným jménem od roku V únoru 1926 publikoval John Grierson v The Sun článek věnovaný Flahertyho filmu Moana, který zde označil jako dokument. Užitý pojem dále prohlubuje jako označující tvůrčí přístup k přítomnosti. Obecně je pojmem dokument označováno kinematografické dílo primárně nevycházející z fikce a fantazie, ale z událostí a faktů, k nimž se vztahuje pomocí širokého spektra vyjadřovacích prostředků. V průběhu dalšího vývoje se do souvislosti s tímto pojmem dostala řada různorodých projevů kinematografie (od naučného, vědeckého či cestopisného filmu přes propagandu k nadžánrové či synkretické autorské tvorbě), které spojuje ontologické východisko zformulované v předchozí větě. Pro výuku dějin kinematografie na FAMU je dohodnutá konvence, že dějinami je považováno období do konce 80.let. Pozdější období jsou náplní zejména přednášky věnované současnému dokumentárnímu filmu (Petr Kubica, KDT), příp. dalších přednášek či modulů. Metodologie této přednášky vychází ze stejného vzorce jako Přehled dějin světové kinematografie, na hlubší úrovni. Přednáška a dialog se studenty je doplněn projekcí. Literatura: Antonín Navrátil: Cesty k pravdě a lži (ČFÚ Praha 1968, Nakladatelství AMU 2002) ad historie českého dokumentu do konce 60. let Eric Barnow: History of Non-fiction Film ad historie světového dokumentu do konce 80. let Antonín Navrátil: Dziga Vertov (ČFÚ) ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality Jean Epstein: Poetika obrazů (Herrmann a synové Praha 1998) ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality [Guy Gautier: Le documentaire un autre Cinéma (Nathan Paříž 2000, český překlad vyjde v září 2004) ad historie dokumentu západní provenience a dalších okruhů, teorie] Monografie věnované dílu jednotlivých autorů (najdete v knihovně dle hesla dokumentární film v předmětovém katalogu knihoven), využijte též časopisecké články

29 Název studijního předmětu: Pentium dějin audiovize Dokumentární film Vyučující: Mgr. Robert Silverio, Ph. D. Typ studijního předmětu: povinný Rozsah studijního předmětu: 4 hod./týden, 2 semestry Formy výuky studijního předmětu: seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Cílem předmětu je výklad hlavního vývoje výtvarné a dokumentární fotografie od první světové války do konce osmdesátých let dvacátého století. Kurs je zaměřen jak na tvorbu v celosvětovém měřítku, tak ve střední Evropě. Tento vývoj je sledován na pozadí společenského klimatu, výtvarného umění a technologických změn. Od pozdních piktorialistů k modernistickému výrazu Avantgarda: dadaismus, surrealismus, vývoj montáže Avantgarda: konstruktivismus v Německu (autoři Bauhausu) a sovětském Rusku, Evropská a americká nová věcnost Sociální fotografie po první světové válce a raný fotožurnalismus Meziválečný vývoj fotožurnalismus a magazínové fotografie Humanistická fotografie, předválečné kořeny, válečná reportáž a poválečné vyústění Nová americká dokumentární fotografie a následné evropské paralely Německá subjektivní fotografie a vývoj výtvarné fotografie v padesátých letech též vývoj tradičních žánrů (především portrétů a krajiny) Totalitní fotografie Světový vývoj dokumentární fotografie od šedesátých let dále Výtvarná fotografie v Evropě od šedesátých do osmdesátých let Šedesátá a sedmdesátá léta: vliv pop-artu na fotografii, mixed-media, a konceptuální fotografie, fotografie v prostoru, První výrazné projevy deskriptivního stylu, a nové využití barvy v USA Raná inscenovaná fotografie a počátky digitální fotografie Významní ne-euroameričtí autoři věnováno japonské, čínské, australské a jihoamerické fotografii fotografii. Literatura: Co je fotografie, 150 let fotografie, Videopress, Praha1989 Hall-Duncan, Nancy: The History of Fashion Photography, Alpine, N.Y., 1979 Frizot Michel (ed.): A New History of Photography, Könemenn, Köln 1998 Gernshein, Helmut and Alison: A Concise History On Photography,Thames and Hudson, London 1971 Hlaváč L. Dejiny fotografie, Osveta, Martin 1987 Koetzle Hans-Michael: Photo Icons, Taschen, Köln 2002 Lebeck Robert, von Dewitz Bodo: Kiosk A History of Photojournalism, Steidl, Köln 2003 Mrázková Daniela: Příběh fotografie, Mladá fronta, Praha 1985 Mrázková Daniela, Remeš Vladimír: Cesty československé fotografie, Praha 1989

30 Lemagny Jean-Claude, Rouillé André: A History of Photography, Cambridge University Press, Cambridge and New York 1987 Newhall Beaumont: The History of Photography from 1939 to the Present, NY Graphic Society/ Little/ Brown, NY 1982 Rosenbulum Naomi: A World History of Photography, Abbeville Press, N.Y Szarkowski John: Photography untill Now, The Museum of Modern Art, NY 1989

31 Název studijního předmětu : Photoshop v kameramanské praxi Vyučuje: Mgr. Atnonín Weiser Typ studijního předmětu : povinně volitelný Rozsah studijního předmětu : 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu : seminář Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Je určen, volitelně, zájemcům z řad posluchačů všech oborů FAMU. Současný absolvent magisterského studia katedry kamery ale i dalších oborů, by měl ovládat grafický program Photoshop. Tento program umožňuje pracovat s digitálními nástroji např. barevných korekcí jako, jas a kontrast, nástrojem úrovně, který dovoluje korekce ve tří proměnných (světla,střední tóny,stíny) a nástroj křivky dokonce napodobuje špičkové systémy pro korekci barev. Práce ve vrstvách v tomto programu dovoluje na statickém obrázku simulovat vícevrstevné kompozice prakticky používané v dnešních vyspělých postprodukčních stanicích. Seminář bude zaměřen, po seznámení se základními digitálními nástroji na praktické používání a samostatnou činnost každého posluchače. Z vlastnoručně zhotovených vstupů: (digitální fotografie, scanovaný barevný diapozitiv, negativ) si posluchači ověří jak jsou schopni korigovat barevný obraz podle vzoru, seznámí se z klíčováním, úpravou masky a vkládáním pozadí do obrazu. Samostatně budou na svojí práci poznávat jaké možnosti ve výtvarné stylizaci jim otevírají digitální vícevrstevné kompozice. Atd. Předpokladem pro vstup do semináře je základní znalost práce na PC.

32 Název studijního předmětu: Prameny archivy a dokumentace Vyučující: PhDr. Michal Bregant Typ studijního předmětu : povinný Rozsah studijního předmětu : 2 hod./týden, 1 semestr Formy výuky studijního předmětu : přednáška Způsob ukončování studijního předmětu: klasifikovaný zápočet Přednáška Prameny archivace a dokumentace má za cíl připravit studenty na kvalifikovanou práci v rozličných institucích zabývajících se archivováním, dokumentováním a prezentací audiovizuálních děl a písemných či obrazových materiálů spjatých s těmito díly. Téma archivace a dokumentace otevírá řadu problémů, nad nimiž bude v rámci přednášky uvažováno: otázka míry prezervace díla (snaha o zakotvení díla v jediné jeho formě vs. zájem o proměny díla v čase), otázka způsobů a míry prezentace děl s ohledem na leckdy protichůdnou snahu o jejich co nejdokonalejší uchování, otázka klasifikace a kategorizace děl, otázka definice kulturního dědictví atd. Dalším cílem přednášky je pak připravit studenty na co nejefektivnější využívání rozličných informačních zdrojů nalézajících se ve zmiňovaných institucích v rámci případné vlastní badatelské činnosti. odborná literatura: Dominique Paini: Conserver, montrer: Où l'on ne craint pas d'édifier un musée pour le cinéma: programme. Editions Yellow Now, Dominique Paini: Le temps exposé au cinéma. Cahiers du cinéma, Paolo Cherchi-Usai: The Death of Cinema: History, Cultural Memory, and the Digital Dark Age. British Film Institute, časopis Cinémathéque