Bezpečnostní program 2014 ČÁST II. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE

Transkript

1 ČÁST II. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE 1

2 Obsah: ČÁST II ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE... 1 Úvod Přehled zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek Přehled nebezpečných látek v objektu, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo za nežádoucích provozních podmínek Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt, které mohou způsobit závažnou havárii Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v havárii a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu Odhadů následků reprezentativních scénářů havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek Materiálové ztráty Ztráty na zvířatech Poškození životního prostředí Ohrožení života a zdraví obyvatelstva a zaměstnanců Odhad pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií Posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik Uvedení metodik použitých při analýze rizika Popis použitých veřejně nepublikovaných metodik Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů

3 14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky LITERATURA, PODKLADY:

4 Úvod, a.s. je významným výrobcem elektrické energie a tepla na bázi spalování uhlí a tedy i významným zdrojem emisí. Povaha základních technologických procesů probíhajících při provozu Elektrárny je dostatečně zřejmá z ilustračních příloh prezentace EDĚ provozní schémata. V souvislosti s aktualizací zákona o ovzduší je společností připravován záměr pro snížení obsahu NO x ve spalinách stávajících kotlů na tuhá paliva a to instalaci reaktorů SCR (selektivní katalytické redukce, také SCR-DeNO x ) ve druhém dvojbloku kotelny u kotlů K3 a K4. Pro záměr je zpracováno: - Oznámení podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (podle přílohy č. 3 zákona); Závěr zjišťovacího řízení záměru Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice byl KÚ MSK vydán dne pod č.j. MSK 4451/ Projektová dokumentace - projekt Snížení NOx v elektrárně Dětmarovice z 09/2013 (VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.). - Stavební povolení bylo vydáno dne , vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Stavební úřad pod č.j. MPO 12591/14/154-SÚ MIPOX01 SAFE4 - Dokumentace pro provádění stavby (DPPS) Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice z 02/2014 (projektant VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.), v subdodávce mj. Chemcomex. Harmonogram předpokládá zahájení realizace stavebních úprav v r a uvedení zařízení do provozu v r Nositelem technologického know-how je firma STRABAG Energy Technologies GmbH. Reakčním činidlem pro tuto technologii je čpavková voda. Při její očekávané měsíční spotřebě 260 t, je proto potřebné vybudovat přiměřenou skladovací kapacitu. Kromě instalace reaktorů SCR, včetně příslušenství v bezprostřední vazbě na odtah a čištění spalin. DPPS přepokládá realizaci dvou nových dvouplášťových nádrží pro skladování čpavkové vody (vodný roztok čpavku s koncentrací cca hmotnostních %) s provozní kapacitou 2 x 75 m 3 (135 t, s rozvody 138 t), nezbytné stavební úpravy pro jejich instalaci a dále úpravy stáčení čpavkové vody ze železničních cisteren a to v prostoru stávající CHÚV I (chemické úpravny vody I). Pro každý z kotlů PG 650 na blocích K-3, K-4, spalujících černé uhlí bude instalován jeden reaktor SCR-DeNO x. Stávající ekonomizéry odtahu spalin budou rozděleny do dvou částí a systém SCR bude umístěn vždy mezi dvěma částmi ekonomizéru v externím reaktoru. Zařízení DeNO x bude realizováno jako zařízení selektivní katalytické redukce (SCR) silně zaprášených plynů. Vstřikovací rošt amoniaku bude v horizontálním kanálu mezi 2. obvodem kotle a reaktoru SCR. Spaliny budou procházet katalyzátorem shora dolů, jako redukční činidlo bude používána čpavková voda (pro aplikaci se jedná o naředěný vodný roztok čpavku s koncentrací cca 1 %). Předpokladem je dosažení stupně redukce NO x na hodnoty koncentrací 200 [mg/nm³, suchý, 6 % O 2 ]. Nainstalován bude dále systém akustického čištění, zamezující hromadění prachu na katalyzátoru. Na horní části každé vrstvy katalyzátoru budou nainstalována čtyři čisticí zařízení napájená tlakovým vzduchem. 4

5 Pro přípravu redukčního činidla bude použita stanice s jednotkou regulace proudění amoniaku (AFCU) k zajištění vstřikování správného poměru směsi NO x a NH 3. Vodný roztok čpavku bude vstřikován tryskami do horkého ředicího vzduchu, kde se bude odpařovat. Předehřátý ředicí vzduch s odpařeným čpavkem se smísí ve směšovači NH 3 - vzduch a pak se vstřikuje do kotle pomocí vstřikovacího roštu amoniaku, který zajišťuje potřebnou homogenitu. Za vstřikovacím roštem amoniaku (AIG) spaliny vstupují do katalyzátoru, kde probíhají následující chemické reakce: 4 NH NO + O 2 4 N H 2 O 2 NH 3 + NO + NO 2 2 N H 2 O Amoniak (NH 3 ) se vstřikuje do spalin a reaguje s NO x v katalyzátoru SCR za vzniku dusíku (N 2 ) a vody (H 2 O). Za určitých podmínek dochází k některým vedlejším reakcím. Jednou z těchto vedlejších reakcí je oxidace SO 2 na SO 3. 2 SO 2 + O 2 2 SO 3 Tuto reakci je třeba optimálním návrhem katalyzátoru minimalizovat s cílem snížení tvorby hydrogensíranu amonného a síranu amonného. NH 3 + SO 3 + H 2 O NH 4 HSO 4 2 NH 3 + SO 3 + H 2 O (NH 4 ) 2 SO 4 Případná kondenzace těchto solí při nižších teplotách snižuje aktivitu katalyzátoru. V systému SCR jsou nainstalována tato měření: - před reaktorem SCR: teplota, tlak, NO x, O 2 - za reaktorem SCR: teplota, tlak, NO x, NH 3 - výpočtový rozdíl tlaku před a za katalyzátorem a SCR Podle zákona o chemických látkách je čpavková voda mimo jiné klasifikována jako nebezpečná látka pro životní prostředí (N) s R - větou R 50 a patří tedy do skupiny vyjmenovaných NChLaS uvedených v tabulce II. přílohy č. 1 zákona o PZH. Realizací záměru tedy dojde v porovnání se současným stavem ke změně k navýšení skladovací kapacity vyjmenovaných NChLaS v objektu. Na základě oznámení provozovatele dle 21 zákona o PZH, vydal KÚ Moravskoslezského kraje rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A Rozhodnutí KÚ MSK č.j. MSK 45434/2014 z , o zařazení objektu, a.s., do skupiny A; Při porovnáním množství a vlastností vybraných NChLaS (dle zákona o PZH) a provozních hledisek havarijní prevence, která je již uplatněna v rámci IP v souladu se zákonem o ochraně vod a se zákonem o ovzduší, je již v případě EDĚ problematika vymezená zákonem o PZH již do značné míry interně ošetřená citovanými složkovými zákony a také zákonem o požární ochraně. 5

6 Analýza a hodnocení rizik je zpracována v souladu s přílohou č. 3. vyhlášky č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH, ve struktuře přílohy č. 1 citované vyhlášky. Text následujících kapitol se ve většině případů omezuje na rekapitulaci dílčích závěrů s detaily, které jsou uváděny přiměřeně k problematice PZH v objektu EDĚ a jsou podrobněji komentovány pouze tehdy, je - li to podstatné. Nakládání s vybranými NChLaS má v EDĚ relativně omezený rozsah. V AR nebylo proto potřebné použít žádnou specifickou metodiku ani provádět specifické výpočty. Podrobnosti související s technologií a havarijní prevencí, jsou vymezeny zákonem o vodách, zákonem o požární ochraně a zákonem o ovzduší již v současné době (před realizací záměru). Vzhledem k duplicitám, v této fázi přípravy výše citovaného záměru, v rámci této analýzy rizika je proto neuvádíme. Upřesnění analýzy rizika bude možné provést následně po realizaci záměru na základě vyhodnocení zkušebního provozu v rámci zpracování aktualizace BP. Text kapitol této části BP je doplněn následujícími mapovými přílohami (viz přílohy): M Příloha č. 1 Základní situace (měřítko 1:10 000). M Příloha č. 2 Letecký snímek M Příloha č. 3 Kanalizace (výkres ZMZ-) M Příloha č. 4 Voda (výkres ZMZ-) M Příloha č. 5 Vedení zemního plynu (výkres ZMZ- - Plyn) M Příloha č. 6 Elektro silnoproud (výkres ZMZ-) M Příloha č. 7 Rozmístění skladů nebezpečných látek a prostředků na zdolávání havárií (výkres z Místního havarijního plánu pro hospodářství LTO) M Příloha č. 8 Protivýbuchová prevence M Příloha č. 9 Přehled umístěných nebezpečných látek M Příloha č. 10 Sklad tlakových lahví (podklady požární ochrany sklad kyslíku a plynů) M Příloha č. 11 Sklad tlakových lahví (příloha operativní karty) M Příloha č. 12 Orientační plánek zdroje vody M Příloha č. 13 Schema procesu DENOX (výkres Projekt Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice, Vítkovice, č ) 6

7 1. Přehled zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek. Na níže uvedeném obr. 1 (mapová příloha č. 1) a leteckém snímku obr. 2 (mapová příloha č. 2) je situován areál společnosti, a.s. a jsou patrné širší územní vztahy. Přehled umístěných NChLaS v rámci objektu je uveden na obr.3 (také mapová příloha č.9). obr. 1 Objekt Elektrárny Dětmarovice, širší vztahy 7

8 obr.2 Objekt Elektrárny Dětmarovice, letecký snímek V areálu společnosti jsou přítomny jednak vyjmenované NChLaS (jejich přehled viz kap.2 této části BP) a také další látky, např. oleje (neklasifikované jako NChLaS) a další NChLaS, které nepatří do kategorie vyjmenovaných NChLaS podléhající zákonu o PZH. Patří k nim NChLaS klasifikované jako žíraviny, látky škodlivé zdraví apod., - jde např. o kyselinu chlorovodíkovou, hydroxid sodný, hydroxid vápenatý, chlorid železitý apod. Tyto NChLaS a také oleje jsou současně ze zákona o vodách považovány za závadné látky a těžiště havarijní prevence tak vychází především z tohoto složkového zákona. Této skutečnosti je pak v areálu přizpůsobena ochrana povrchových a podzemních vod (havarijní ochranné vany, oddělená kanalizace a čištění odpadních vod). Pro řešení havarijních stavů je v souladu s tímto zákonem zpracován Řídící havarijní plán opatření pro případ zhoršení jakosti vod,, a. s. (Havarijní plán) - provozní instrukce EDE , na který navazují jednotlivé místní havarijní plány. Podrobněji viz kap.5 části IV. tohoto BP. Tyto havarijní plány jsou schvalovány KÚ Moravskoslezského kraje v rámci integrovaného povolení (IP) Z hlediska prevence havárií je pak významná skutečnost, že areál společnosti Elektrárna Dětmarovice, a. s. neleží v zátopovém území řeky Olše (viz BP část II kapitola 5). Provoz Elektrárny Dětmarovice je významným zdrojem emisí a ochrana ovzduší, včetně havarijní prevence, je zde odvozena od zákona o ovzduší. Pro řešení mimořádných stavů jsou pro jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší zpracovány soubory technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu z hlediska ochrany čistoty ovzduší provozní řády stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vedle podmínek pro běžný provoz jsou v těchto dokumentech definovány mimořádné a havarijní stavy z hlediska ochrany ovzduší a vymezena opatření pro zmírnění jejich následků. Tyto dokumenty jsou rovněž schvalovány KÚ Moravskoslezského kraje v rámci IP. 8

9 Situační přehled umístění NChLaS v rámci objektu EDĚ je zřejmý z obr. 3. Pro ilustraci viz také další přílohy, včetně fotodokumentace a prezentačních materiálů EDĚ (provozní schemata a vybrané objekty). obr. 3 Přehled umístěných NChLaS v rámci objektu. Vybrané NChLaS jsou používány v zařízení provozovaných technologií převážně jako látky pomocné (čpavková voda, vodík) dále jako paliva u obslužných zařízení (ELTO, nafta) a také v údržbě (některé hořlaviny a stlačené plyny). V návaznosti na tabulkový přehled v kap.2 jde o následující užití: A) Čpavková voda Čpavková voda bude pomocnou látkou pro snížení obsahu NO x ve spalinách technologií SCR v rámci realizace záměru Snížení emisí NO x v elektrárně Dětmarovice. Stavební objekty přímo dotčené jeho realizací jsou na obr. 4 a 5 níže. Čpavková voda bude skladována v prostoru dnešní CHÚV 1 (chemická úpravna vody), odtud bude potrubím dodávána přímo do technologie SCR (ve zředěné podobě 1 % roztoku). Dovážena bude jako cca % roztok v železničních cisternách a skladována bude ve dvou dvouplášťových nádržích o objemu 2 x 75 m 3. 9

10 Menší množství čpavkové vody (určené pro alkalizaci napájecí vody) je umístěno přímo v objekt kotelny a strojovny 2 kontejnerů (o objemu po 1 m 3 ). obr. č. 4 Objekty dotčené záměrem Snížení emisí NO x. obr. 5 Objekty dotčené záměrem Snížení emisí NO x (letecký pohled). Další mapové podklady týkající se záměru Snížení emisí NO x v elektrárně Dětmarovice jsou v příloze BP a jsou také součástí DPPS. 10

11 B) ELTO Extralehký topný olej je palivem pro provoz najížděcí kotelny. Skladován je ve třech podzemních zásobnících topného oleje (ELTO) o objemu 3 x 100 m 3. Dovoz je zajišťován autocisternou. C) Motorová nafta. PHM pro automobilovou techniku a dieselagregát. Menší množství je skladováno v hasičské zbrojnici v sudech. D) Vodík Vodík je používán k chlazení turbogenerátorů (TG). Skladován je pod tlakem v baterii lahví v objektu skladu vodíku. Dovoz je zajišťován nákladním vozem s bateriovým návěsem. E) Hořlaviny Jedná se o ředidla, barvy, rozpouštědla, které jsou používány zejména při údržbě zařízení (včetně hořlavin patřících nájemcům). Skladovány jsou v samostatných kójích centrálního skladu s celkovou skladovací kapacitou do 40 m 3 hořlavin. Dovoz nákladními auty vesměs v maloobchodním balení. F) Nebezpečné odpady - kapalné Jde o kapalné odpady s klasifikací N, R 51/53, shromažďované centrálně (shromaždiště odpadů) před jejich předáním oprávněné osobě k odstranění. G) Zemní plyn Je používán při najíždění energetických kotlů. Není skladován, přiveden odbočkou vysokotlakého rozvodu (vtl.) a redukován na středotlaký rozvod (stl.). H) Vodík, kyslík, acetylen a propan (propan butan) Tyto stlačené plyny jsou pomocnými látkami v rámci údržby, v případě propanu slouží také k pohonu manipulační techniky VZV (vysokozdvižné vozíky). Základní skladování je centralizováno ve Skladu technických plynů (sklad tlakových lahví). Oleje a ostatní NChLaS jiné závadné látky, které se v objektu vyskytují ve významnějším množství: I) Oleje COH Centrální olejové hospodářství: skladované oleje (celkovém množství do 220 tun), jejich klasifikace nepodléhá požadavkům zákona o PZH. Jsou však ve smyslu zákona o vodách závadnými látkami J) Kyselina chlorovodíková, hydroxid sodný, chlorid železitý. HCl a NaOH složí k regeneraci ionexů případně k neutralizaci. FeCl 3 je určen k číření vody. Skladovány jsou ve stojatých, válcových nádržích, umístěných na chemické úpravně vod (CHÚV 1). U kyseliny chlorovodíkové je skladovací kapacita nádrží je 2 x 60 m 3 (nádrže jsou pogumovány). Tyto látky jsou do CHUV 1 dopravovány po železnici v cisternách. 11

12 2. Přehled nebezpečných látek v objektu, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik. 2.1 Přehled vyjmenovaných NChLaS v objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s., je uveden v následující tabulce: Druh, množství, klasifikace a fyzikální forma nebezpečných látek v objektu (seznam nebezpečných látek a směsí) Látka Množství v t klasifikace látky fyzikální forma látky Čpavková voda 139,8 Nebezpečný pro životní prostředí R50 Kapalina ELTO (extralehký topný olej) 255 Vyjmenovaná; Nebezpečný pro životní prostředí R 51/53 Kapalina Motorová nafta 0,85 Vyjmenovaná; Nebezpečný pro životní prostředí R 51/53 Kapalina Vodík (vč. automobilu a skladu technických plynů) 0,447 Vyjmenovaná; Extrémně hořlavý, R12 Plyn Hořlaviny (ředidla, barvy apod.) 32,0 Vysoce hořlavý, R11 Kapaliny, viskózní kapaliny Nebezpečné odpady-kapalné 2,0 Nebezpečný pro životní prostředí R51/53 Kapaliny, viskózní kapaliny Zemní plyn 0,85 Extrémně hořlavý, R12 Plyn Kyslík (sklad technických plynů) 1,392 Vyjmenovaná Oxidující R8 Plyn Acetylén (sklad technických plynů) 0,7 Vyjmenovaná; Extrémně hořlavý, R12 Plyn Propan (sklad technických plynů) 0,602 Extrémně hořlavý, R12 Plyn 12

13 2.2 Vlastnosti některých vyjmenovaných NChLaS Čpavková voda Čpavková voda bude sloužit jako reakční činidlo při katalytické redukci oxidů dusíku (obsažených ve spalinách energetických kotlů) na jednotce SCR. Reakční mechanismus lze popsat rovnicemi: 4 NH NO + O 2 4 N H 2 O 2 NH 3 + NO + NO 2 2 N H 2 O Identifikace látky, vlastnosti: Čpavková voda (vodný roztok amoniaku cca %) CAS No: vzorec: NH 4 OH Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: Žíravý - C; R 34; nebezpečný pro životní prostředí - N; R 50; R 34 Způsobuje poleptání R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Skin Corr. 1B; Žíravost/dráždivost pro kůži, kategorie 1B H 314 STOT SE 3; Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kategorie 3 H 335 Aquatic acute 1; Nebezpečný pro vodní prostředí, kategorie 1 H 400 Aquatic chronic 2; Nebezpečný pro vodní prostředí, kategorie 2 H 411 H 314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H 335 Může způsobit podráždění dýchacích cest. H 400 Vysoce toxický pro vodní organismy. H 411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Čpavková voda je bezbarvá až nažloutlá kapalina se štiplavým zápachem, která způsobuje poleptání a je vysoce toxická pro vodní organismy. Je žíravá i po značném zředění. b.v. 38 o C b.t. -58 Nad vodní hladinou se mohou vytvářet páry, které jsou silně dráždivé. Koncentrace 0,25% je nebezpečná ve vzduchu při vdechování po dobu 30 minut (může dojít k otoku plic). Páry NH 3 se vzduchem vytváří směs, která je při koncentraci obj. % výbušná. Látka je dokonale rozpustná ve vodě. Tenze par při 20 C je 64,38 kpa, hustota 900 kg/m 3. Je žádoucí, aby se látka uniklá čpavková voda nerozšířila do okolí, proto je nutné zamezit úniku látky do půdy, podzemních a povrchových vod a do kanalizace. Jako sorbentní materiál lze použít látky, které vsakují vodu, tzn. speciální sorpční materiály pro agresivní látky, písek, křemelina, inertní savý prostředek. 13

14 Z tenze par je zřejmé, že páry čpavku (amoniaku) jsou nebezpečné v uzavřeném prostoru budovy CHÚV 1 tomu musí odpovídat potřebné technické zabezpečení (mimo jiné detekce NH 3, vybavení obsluh OOPP apod.). V případě úniku čpavkové vody ze stáčené cisterny, ze zásobníku nebo z dopravní trasy jsou bezprostředně ohroženy prakticky jen zaměstnanci obsluhy zařízení. Požadavky ve vztahu k BOZP a PZH budou řešeny samostatným bezpečnostním pokynem při stáčení a při dalších činnostech. V žádném případě nelze předpokládat vznik toxického mraku a jeho šíření mimo výrobní prostory. Následující údaje k účinkům čpavku (amoniaku) na člověka v závislosti na koncentraci plynného amoniaku * ) jsou proto uváděny informativně. koncentrace amoniaku v ovzduší ppm (mg/m 3 ) obecný účinek doba působení 5 (3,5) zápach rozeznatelný většinou osob 25 8h TWA- NIOSH doporučený dlouhodobý limit (17,4) (Threshold Weighted Average) 35 STEL- Short Term Exposure Limit doporučený krátkodobý limit (24,3) 50 dráždění rozeznatelné většinou osob (34,8) ne trvale 70 (48,7) žádné další účinky pro průměrného pracovníka dlouhodobá (opakovaná) expozice není přípustná /2-10 hodinová expozice nemusí dráždění nosu a hrdla ( ) mít závažné následky 1700 silný kašel, silné dráždění očí, může být po 1/2 hodině smrtelné (1182) nosu, hrdla silný kašel, silné dráždění očí, může být smrtelné po 15 minutách ( ) nosu a hrdla dýchací potíže, křeče, rychlé smrt během minuty ( ) udušení *) Shrnutí údajů uváděných v dostupných databázích. Pracovní prostředí Pro pracovní prostředí v ČR platí pro amoniak následující údaje: PEL (přípustný expoziční limit) 14 mg.m -3 NPK-P 36 mg.m -3 Jiné údaje pro pracovní prostředí (USA): doporučení NIOSH: TWA 25 ppm (18 mg/m 3 ) STEL 35 ppm (27 mg/m 3 ) doporučení OSHA: TWA 50 ppm (34,8 mg/m 3 ) Uváděné údaje se vztahují k opakované expozici (dlouhodobě) profesionálních pracovníků průmyslových zařízení a nejsou používány jako kriteria pro havarijní stavy. 14

15 V ČR pro amoniak ve vztahu k havárii není koncentrační kritérium jednoznačně stanoveno. V zahraničí se přístupy k hodnocení havárie různí. Některé z častěji používaných údajů pro amoniak jsou: IDLH 300 ppm (215 mg/m 3 ) ERPG 1 25 ppm (17,4 mg/m 3 ) Pod touto koncentrací při expozici cca 1 hodinu se mohou objevovat přechodné zdravotní projevy nebo je vnímán definovaný zápach. ERPG ppm (139 mg/m 3 ) Při 1 hodinové expozici touto koncentrací se již mohou objevovat vážnější nepříznivé účinky, může být snížena i schopnost exponovaných osob chránit se proti riziku. ERPG ppm (695 mg/m 3 ) Při 1 hodinové expozici výše uvedené koncentraci již dochází k přímému ohrožení života exponovaných. Hodnoty ERPG (Emergency Response Planning Guidelines), jsou používány pro regulaci míry havarijního rizika u průmyslové populace, dětské populace i starší populace, tyto hodnoty nejsou používány pro ochranu nemocných osob. Podrobnější údaje k vlastnostem ostatních vyjmenovaným NCHLaS, které jsou dnes v areálu používány - viz bezpečnostní listy, (volná příloha bezpečnostního programu, v případě čpavkové vody je bezpečnostní list vložen - příloha č. 7 BP) ELTO (extralehký topný olej) Je palivem pro provoz najížděcí kotelny. Identifikace látky, vlastnosti: ELTO obsahuje a) motorovou naftu (93 a více %) CAS No: EINECS: Reg číslo: xxx b) methylestery mastných kyselin C16-18 (max. 7%) CAS No: EINECS: Reg číslo: xxx Klasifikace podle směrnice Rady 199/45/ES: X n zdraví škodlivé; R 20; R 38; R 40; N nebezpečné pro životní prostředí; R 51/53; R 20 Zdraví škodlivý při vdechování. R 38 Dráždí kůži R 40 Podezření na karcinogenní účinky. R 51/53 Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. 15

16 Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Flam. liq. 3; Hořlavá kapalina, kategorie 3 Acute Tox. 4; Akutní toxicita, kategorie 4 Skin Irrit. 2; Žíravost/dráždivost, kategorie 2 Asp. Tox. 1; Nebezpečný při vdechnutí, kategorie 1 Carc. 2; Karcinogenita, kategorie 2 STOT Rep. Exp. 2; Toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice), kategorie 2 Aquatic Chronic 2; Nebezpečí pro vodní prostředí H226 H332 H315 H304 H351 H373 H411 H226 Hořlavá kapalina a páry H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H315 Dráždí kůži H332 Zdraví škodlivý při vdechování H351 Podezření na vyvolání rakoviny H373 Může způsobit poškození orgánů H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky b.v o C b.t. < 0 o C bod vzplanutí > 55 o C meze výbušnosti 0,5-6,5 % ELTO je bezbarvá až žlutá hořlavá kapalina, případně se zelenou opalescencí, (ale značkovaná červeným barvivem), s typicky ropným zápachem, ve vodě prakticky nerozpustná Motorová nafta. Používaná jako PHM, charakteristika identická s ELTO Hořlaviny (ředidla, barvy apod.) Nejsou blíže specifikovány. Pro potřeby analýzy rizika byly použity jako referenční konzervativně údaje pro aceton (viz kap.6) Vodík Vodík je používán k chlazení TG. Identifikace látky, vlastnosti: Vodík (stlačený plyn) CAS No: EINECS: Reg číslo: Podle REACH osvobozen od registrace Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12; R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. 16

17 b.v. -252,8 o C Meze výbušnosti %. Vodík je za normálních podmínek extrémně hořlavý plyn, bez barvy a zápachu Acetylen Je používán jako pomocná látka v rámci údržby. Větší počet lahví se vyskytuje jen v centrálním skladu tlakových lahví, odtud je distribuován k jednotlivým střediskům údržby. Identifikace látky, vlastnosti: Acetylen (rozpuštěný v acetonu) CAS No: EINECS: Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12, R5, R6; R 5 Zahřívání může způsobit výbuch R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. Acetylen je bezbarvý plyn, slabě česnekového zápachu. Je extrémně hořlavý, a výbušný za i bez přítomnosti vzduchu. Rozpustnost ve vodě mg/l, meze výbušnosti 2,4-88 % Propan (propan butan) LPG složí k pohonu manipulační techniky - VZV. Obdobně jako u acetylenu, vyskytuje se větší počet lahví jen v centrálním skladu tlakových lahví, odkud je distribuován. Identifikace látky, vlastnosti: Propan butan (jako propan) CAS No: EINECS: Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12; R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. b.v. -42,6 až 0,6 o C meze výbušnosti 1,5-9,5 %. Propan butan je směs extrémně hořlavý bezbarvý zkapalněný plyn, slabě narkotických účinků. Ve vodě prakticky nerozpustný. 17

18 3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo za nežádoucích provozních podmínek. 3.1 Nežádoucí kontakt mezi nebezpečnými chemickými látkami Ve vztahu k hlavní činnosti v objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s., kterou je výroba elektrické energie a tepla, se v objektu manipuluje s relativně omezeným množstvím a omezeným počtem vyjmenovaných nebezpečných látek a směsí (ve smyslu zákona o PZH). Jejich výčet je uveden v tabulce v kap. 2.1 Z této tabulky je zřejmé, že většina těchto NChLaS je používána jako pomocné látky ve výrobě i v údržbě. Tyto látky jako zdroj nebezpečí ohrožují jen profesní zaměstnance firmy, kteří s nimi manipulují. Vzhledem k jejich množství a za předpokladu dodržení běžných standardních norem, požadavků a zákonných předpisů (ze zákoníku práce, ze zákona o požární ochraně, ze zákona o veřejném zdraví a ze zákona o vodách), kromě navýšení manipulace s čpavkovou vodou v rámci připravovaného záměru, není potřebné se dále těmito látkami podrobněji zabývat. Jsou dostatečně podchyceny při identifikaci zdrojů rizika a hodnocení rizika pro zaměstnance, které je prováděno rámci BOZP ze zákoníku práce. Záměna těchto pomocné suroviny při aplikaci je nepravděpodobná. Nežádoucí kontakt s jinou NChLaS je prakticky vyloučen. V případě čpavkové vody by k záměně látky teoreticky mohlo dojít u dodavatele (hrubým pochybením - chybným označením). Záměna je velmi nepravděpodobná a z hlediska kontrolního mechanismu by chyba byla při přejímce rychle identifikována stáčení a vedla by nejspíše maximálně k materiálové škodě. V rámci CHÚV I je rovněž skladován hydroxid sodný (NaOH) a kyselina chlorovodíková (HCl). Každá ze surovin má samostatnou potrubní trasu pro stáčení. Při kontaktu čpavkové vody s NaOH hrozí intenzivnější uvolňování toxického NH 3 do prostředí pracoviště. Snímací a signalizačního zařízení pro výskyt amoniaku jsou součástí záměru a budou instalovány. Podobně při kontaktu čpavkové vody s HCl by mohlo dojít k silně exotemické neutralizační reakci. V obou případech bude tomuto kontaktu zabráněno technologickým uspořádáním optimalizací technicko-organizačních opatření při přejímce a existencí samostatných stáčecích tras pro tato média. Základní strojně technologické schéma stáčení, skladování a distribuce čpavkové vody je uvedeno v mapové příloze č.13. Nežádoucí kontakt s jinou NChLaS v průběhu skladování a přečerpávání k jednotce SCR je v daném případě prakticky vyloučen. Vlastní proces nástřiku a odpařování amoniaku je součástí technologie SCR a je ovládán a kontrolován řídícím systémem (ŘS). 18

19 3.2 Chemické reakce při vzniku nežádoucích provozních podmínek Činnost ve společnosti, a.s. je vymezena provozováním technologií pro výrobu elektrické energie a tepla. Základní reakční mechanismus provozované technologie SCR je uveden v úvodu této části a v podkapitole Jedná se o tyto reakce: 4 NH NO + O 2 4 N H 2 O 2 NH 3 + NO + NO 2 2 N H 2 O Amoniak (NH 3 ) se vstřikuje do spalin a reaguje s NO x na katalyzátoru SCR za vzniku dusíku (N 2 ) a vody (H 2 O). Za určitých podmínek dochází k některým vedlejším reakcím. Jednou z těchto vedlejších reakcí je oxidace SO 2 na SO 3. 2 SO 2 + O 2 2 SO 3 Tuto reakci je třeba optimálním návrhem katalyzátoru minimalizovat s cílem snížení tvorby hydrogensíranu amonného a síranu amonného. NH 3 + SO 3 + H 2 O NH 4 HSO 4 2 NH 3 + SO 3 + H 2 O (NH 4 ) 2 SO 4 Případná kondenzace těchto solí při nižších teplotách snižuje aktivitu katalyzátoru. Mimo údajů uvedených výše v kap. 3.1 není problematika vzniku nežádoucích provozních podmínek z hlediska PZH relevantní. 3.3 Domino efekt V daného směru (vnitřní domino efekt) je obvykle potřeba v rámci provozů věnovat pozornost zdrojům rizika, které jsou charakterizovány přítomnosti většího množství látek klasifikovaných jako látky hořlavé. Požár, exploze na jednom zařízení může svými účinky vyvolat poškození a následnou havárii na dalším sousedícím zařízení. Z dosavadního požárního hodnocení jsou v rámci EDĚ odstupové vzdálenosti mezi dílčími zdroji tohoto typu rizika dostatečné. Poznámka: V posledním období je do analýz rizika u objektů procesního průmyslu uváděna teoretická možnost nehody cisterny s LPG projíždějící po veřejné komunikaci poblíž hranice objektu. Strom událostí pro takovou nehodu definuje, že nehoda se může obejít bez následků, že může dojít k požáru typu flash fire, typu jet fire až po BLEVE. Je možno konstatovat, že na přístupových komunikacích vedoucích k areálu Elektrárny Dětmarovice, a.s. tento typ provozu není reálný. 19

20 4. Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku K situacím v areálu společnosti, a.s., které mají z hlediska PZH potenciál způsobit poškození zdraví osob, životního prostředí a majetku, patří nehody a havárie spojené se skladováním a s manipulací s pomocnými NChLaS, které spadají pod dikci zákona o PZH (vyjmenované NChLaS). Jedná se o havárie doprovázené: - Únikem par * ) toxické látky do ovzduší; - Požárem, nebo explozí hořlavých par - Únikem nebezpečné ChLaS do prostředí (povrchových nebo podzemních vod nebo do půdy). * ) V areálu nejsou skladovány toxické plyny, toxicitu vykazují jen páry amoniaku nad hladinou čpavkové vody. Společnost kromě zásobování ELTO pro provoz kotelny, naftou pro provoz manipulačních techniky (příruční sklad PHM HZS) ve svých objektech neskladuje významnější množství hořlavých kapalin. Z hlediska plynných hořlavých látek se ve společnosti nachází extrémně hořlavé plyny a to vodík a zemní plyn (rozvody, v případě vodíku také sklad vodíku) a dále extrémně hořlavé plyny v jednotlivých tlakových lahvích (acetylén, propan, resp. směs propan butan). Z hlediska látek podporujících hoření látek oxidujících, jsou skladovány pouze jednotlivé tlakové lahve se stlačeným kyslíkem v množství (jednotlivá balení a ve skladu technických plynů), která nemohou způsobit závažnou havárii (ošetřeno v rámci PO). Zemní plyn není skladován, jeho okamžité množství používané k otopu není významné, tato zařízení patří výhradně do kategorie vyhrazených plynových zařízení. Prevence havárií je zde dostatečně ošetřena těmito předpisy. Problematika požáru uniklé hořlavé kapaliny (po okamžité nebo zpožděné iniciaci) a problematika exploze směsí hořlavých par se vzduchem je pro provozovatele významná, nicméně ve všech případech je již standardně ošetřena ze zákona o požární ochraně; Poznámka: Vzhledem k charakteru provozu a aktivitám v nejbližším okolí areálu, nejeví se problematika dopadů výše uvedených typů havárií ve vztahu k hospodářským zvířatům a materiálním škodám vně objektu relevantní. 4.1 Únik plynů / par toxické látky do ovzduší Platí, že z hlediska akutních toxických účinků NeChLaS na člověka, je toxické působení funkcí obdržené dávky. Při inhalačním působení je tato dávka mimo jiné závislá na koncen-

21 traci škodliviny v ovzduší a době, po kterou je člověk této koncentraci vystaven. Platí vztah: C n. t = konst. kde C... je koncentrace v ovzduší, t... je doba expozice n... je koeficient charakterizující škodlivinu a definovaný koncentrační ukazatel. Při vyhodnocování účinků možné havárie pomocí rozptylových modelů šíření škodliviny je třeba tuto skutečnost respektovat. Pro vymezení nebezpečné zóny, jsou pro koncentrační práh ohrožení běžně používány jako kriterium koncentrační hodnoty IDLH a pokud jsou dispozici, jsou uplatňovány údaje ERPG. V případě úniku čpavkové vody při stáčení je kapalina akumulována v záchytné jímce a detekce stáčecí čerpadlo odstaví. Odpar po úniku je závislý na tenzi par, ta je závislá na teplotě a odpar je pak úměrný ploše záchytné jímky a rychlosti proudění okolní atmosféry. Tenze par čpavkové vody při skladovací teplotě, hodnoty IDLH, ERPG 3, čichový práh, viz kap.2. Z údajů je dobře patrné, že čpavková voda nemá takovou tenzi par, případně takovou hodnotu IDLH (respektive ERPG), aby po úniku ze zařízení (při následném odpařování) mohla vytvořit toxický mrak NH 3 o nebezpečné koncentraci, který by z hlediska akutní toxicity mohl působit na vzdálenost větší než několik metrů od zdroje odpařování. Riziko poškození zdraví při nehodě daného typu úniku kapaliny se omezuje na ohrožení provozních (profesionálních) zaměstnanců a při větším nehodě úniku, na ohrožení zasahujících členů JHZS. Vlastní skladování čpavkové vody bude ve dvou dvouplášťových válcových vertikálních nádržích. Nádrže budou umístěny na střeše CHÚV1. Jejich plnění probíhá pomocí odstředivých, bezucpávkových stáčecích čerpadel. Plynové prostory nádrží a stáčené cisterny jsou v průběhu stáčení propojeny. Nádrže budou opatřeny bílou povrchovou úpravou ke snížení absorbovaného tepla při slunečního záření. Případný únik čpavkové vody do mezipláště bude detekován spínačem hladiny u dna meziprostoru a detektorem koncentrace čpavku v horní části meziprostoru. Nádrže budou dále vybaveny radarovým měřením hladiny, s cílem zabezpečit kontrolu nádrže z hlediska přeplnění a dále hladinovým spínačem proti přetečení. Ze zásobních nádrží je čpavková voda dávkována do přípravného modulu SCR. Potrubí z obou nádrží se spojuje ve společnou trasu, která se následně dělí na dvě paralelní potrubní větve (materiál nerez) s dávkovacími membránovými čerpadly. V provozu je vždy jedna větev k modulu SCR a druhá větev je záložní. Řízení dávkování k navazující technologii je realizováno v cirkulační smyčce (zpětným potrubím do skladovacích zásobních nádrží), tj. snímáním tlaku ve zpětném potrubí s ovládání průtoku zpět do nádrže regulačním ventilem. Řízení dávkování do přípravného modulu je upraveno algoritmem řídícího systému. Přípravný modul SCR je již součástí dodávky technologie SCR. 21

22 Obdobně lze předpokládat, že pokud by došlo k nehodě popisované v kap. 3.1 (kontakt s NaOH) doprovázené emisí amoniaku, byl by tento nebezpečný stav podchycen obsluhou - profesionální zaměstnanci znalí způsobu použití OOPP a způsobu řešení tohoto stavu, popřípadě nehody. Stanovení toxické dávky, kterou by vystavená osoba mohla obdržet je problematické. Je závislá na množství reagujících látek, emisním toku, klimatických podmínkách. Je zřejmé, že nastavená preventivní bezpečnostní opatření tj. monitorování výskytu amoniaku, nastavení blokací v řídícím systému a následná okamžitá reakce dobře vycvičené obsluhy může i takovýto výron minimalizovat. Rekapitulace: V Elektrárně Dětmarovice a.s. se nevyskytují NeChLaS (klasifikované jako toxické), které by bylo schopny vytvořit mrak toxických par, jehož důsledky by mohly vést ke škodám na zdraví osob mimo areál objektu. 4.2 Požár, exploze Jak bylo uvedeno, společnost v současnosti skladuje také menší objemy kapalných hořlavých látek. K významnějšímu množství patří jen stáčení, skladování a distribuce ELTO pro provoz najížděcí kotelny. Ve výčtu v kap.2.1 jsou uváděny dále také jiné kapalné hořlaviny. Jedná se např. o ředidla, barvy, rozpouštědla, používané vesměs při údržbě zařízení (a to včetně hořlavin patřících jiným subjektům - nájemcům). Jak uvedeno, jsou skladovány v samostatných kójích centrálního skladu s celkovou skladovací kapacitou do 40 m 3 hořlavin. Poznámka: Současné využití skladu je dlouhodobě odhadováno na 10% uváděné skladovací kapacity. Množství dalších hořlavých kapalin je z tohoto pohledu nevýznamné. Následující poznámky jsou proto uváděny informativně jen pro úplnost: Při úniku hořlavých kapalin a jejich následném odpařování může dojít: - při okamžité iniciaci k požáru, - k míšení par se vzduchem a při opožděné iniciaci k explozi a následnému požáru. Při požáru dochází k tepelné radiaci, která ohrožuje osoby v okolí požáru a materiály. Tyto účinky jsou posuzovány podle tepelného toku udávaného v kw/m 2. Nechráněné části těla (kůže) osob mohou být vystaveny tepelnému toku ve výši 1 kw/m 2 jen krátkodobě. Pro vystavení osob tepelné radiaci z požáru platí podobný vztah jako u toxicity: t. Q 4/3 = konst. Kde Q je intenzita tepelného toku t je doba expozice (vystavení tepelné radiaci). Pro různé materiály jsou uváděny následující kritické tepelné toky (způsobí destrukci materiálu): 22

23 100 kw/m 2 pro ocel 15 kw/m 2 pro dřevo a syntetické materiály 4 kw/m 2 pro sklo 1 kw/m 2 je považován za bezpečný tepelný tok pro materiály Exploze. Pokud nedojde k okamžité iniciaci, dochází k míšení par hořlavé kapaliny se vzduchem a pokud se část par dostane do koncentrací v mezích výbušnosti, může při opožděné iniciaci dojít k explozi a následnému požáru. V případě exploze je okolí ohroženo ničivými účinky tlakové vlny - krátkodobého přetlaku a následné zpětné podtlakové vlny. Velikost tlakové vlny - přetlaku (a tedy její ničivé účinky) je úměrná množství látky, které se exploze účastní. Na rozdíl např. od zkapalněných hořlavých plynů, kde může za určitých podmínek docházet k BLEVE (výbuch expandujících par vroucí kapaliny), se u běžných hořlavých kapalin účastní exploze jen ta část hmoty par, která je smíšena se vzduchem v poměru odpovídajícímu mezím výbušnosti. Ničivé účinky tlakové vlny rychle klesají se vzdáleností od místa exploze. Jsou uváděny následující hodnoty přetlaku ve vztahu k míře škody: Úroveň škod přetlak tlakové vlny (Pa) Úplná destrukce těžké poškození střední poškození slabé poškození Ve vztahu k osobám je třeba uvést, že tlakovou vlnou může dojít k poškození plic a sluchu. K negativním účinkům exploze patří i škody způsobené letícími fragmenty. Jak také komentuje posouzení zdrojů rizika (viz následující kapitoly této části BP), je zřejmé, že případná havárie ve skladu ELTO nebo ve skladu hořlavin se svými dopady (tepelné účinků případného požáru a účinky tlakové vlny případné exploze) omezí na bezprostřední okolí těchto skladu v žádném případě nelze očekávat účinky mimo areál objektu. Zabezpečení vlastního skladu ELTO a skladu hořlavých kapalin včetně navazujících manipulací je na dostatečné úrovni preventivně je případná nehoda podrobně ošetřena ze zákona o požární ochraně požární dokumentací, zejména požární poplachovou směrnicí a požárními řády. 4.3 Únik nebezpečné chemické látky do prostředí (povrchových nebo podzemních vod nebo do půdy) Zabezpečení vlastního skladování a následné manipulace s vybranými NChLaS, stejně jako je tomu u ostatních NChLaS a jiných závadných látek, se kterými, a.s. nakládá, je na relativně velmi dobré úrovni. Zajištění ochrany povrchových a podzemních vod zahrnuje záchytné systémy, vany, jímky, oddílnou kanalizační soustavu, kde kanalizace zahrnuje i odvádění převážné většiny vod dešťových a je zakončena na koncových ČOV (čerpací stanice ČS pásma I a pásma II). Odvádění splaškových vod je řešeno oddílnou kanalizací, která je ukončena aktivační čistírnou s vypouštěním vyčištěných vod do Mlýnky. Dešťové vody jsou odváděny na ČS I a II. pásma (podle umístění viz mapová příloha č. 3 a také mapová příloha č

24 Sledování kvality odpadních vod na ČS I. a II. pásma zabezpečuje měřící systém SYSTEC CE 35 a indikátory přítomnosti ropných látek, jejichž údaje jsou k dispozici prostřednictvím počítačové sítě na velínu CHÚV 1, CHÚV 2, výroby a vodohospodáře a indikátory přítomnosti ropných látek. Na čerpací stanici I. pásma jsou kontinuálně sledovány hodnoty vodivosti, ph, zákalu a indikace přítomnosti ropných látek. Na čerpací stanici II. pásma jsou kontinuálně sledovány hodnoty vodivosti, ph, teploty a zákalu v odpadní vodě a indikace přítomnosti ropných látek. Nezbytnou součásti systému kontroly kvality odpadních vod je rovněž činnost obsluh vodního hospodářství. Zaolejovaná voda z procesu je vedena samostatně na čistírnu zaolejovaných vod. Preventivně je případná nehoda typu únik NChLaS podrobně řešena havarijním plánem (ze zákona o vodách). Z výše uvedeného je zřejmé, že environmentální riziko bude pro vodní ekosystém přijatelné. Kanalizační soustava je patrná z mapové přílohy č. 3 a dále z prezentace EDĚ (provozní schema vodního hospodářství a vybrané objekty). 24

25 5. Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt, které mohou způsobit závažnou havárii. Je možné rozlišit situace a) vzniklé v bezprostředním okolí objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s. b) jiného typu vzniklé působením jiných vnějších faktorů. a) V bezprostředním okolí areálu okolí Elektrárny Dětmarovice, a.s. nebyly identifikovány zdroje rizika, které by mohly způsobit domino efekt. Rovněž lze konstatovat, že v bezprostředním okolí se nenachází činnosti a aktivity, které by mohly vznik závažné havárie iniciovat. Viz také Poznámka v kap.3.3: b) K základním významným situacím, jejichž zdroj je rovněž mimo areál a které mají potenciál způsobit havárii uvnitř objektu, dále patří: - živelná pohroma povodeň, - sabotážní akce, - válečný stav. Povodeň Dle Atlasu záplavového území pro vodní tok Olše (Praha 2007, VÚV TGM), který je umístěn na internetové adrese ve formě webové aplikace je zřejmé, že areál společnosti, a.s. leží mimo zátopové území řeky Olše (strana zmíněného atlasu). Podle dat z monitorovací stanice Věřňovice byl při povodni v roce 1997 (dne ) dosažen průtok cca Q 20, hodnota průtoku 673 m 3 /s a při povodni v roce 2010 (dne ) průtok překročil dokonce hodnotu Q 100 = 970 m 3 /s, hodnota průtoku byla m 3 /s, přitom nebyl areál zaplaven. Přesto byla i tato povodeň vyhodnocena a byla provedena potřebná dodatečná zabezpečení, aby nemohlo dojít při podobné povodni (při překročení průtoku Q 100 ) k ohrožení provozu, ohrožení osob. Sabotážní akce V případě areálu Elektrárny Dětmarovice, a.s. je málo pravděpodobný teroristický útok, úmyslný zásah (např. odpálení nálože, pád letadla apod. s cílem dosáhnou maximálního počtu zabitých osob). Zásah cizích osob by měl spíše charakter sabotážní akce dopady takové akce by vyústily k materiálovým ztrátám / škodám a k vyřazení dodávek tepla pro obyvatelstvo. Zároveň je tato problematika ošetřena samostatně havarijním plánem výrobce elektrické energie (a dále PI č. EDE ) a Havarijním plánem k odvrácení teroristické hrozby (PI EDE ). Problematika ostrahy a ochrany objektu je zde zajištěna Plánem fyzické ostrahy (Řád fyzické ochrany) a v uvedeném směru společnost, a.s. cíleně posiluje objektovou bezpečnost. Válečný stav Přiměřeně viz předchozí odstavec. 25

26 6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku. Pro identifikaci zařízení, které obvykle významně přispívají k riziku, se nejčastěji používá tzv. Selektivní metody podle metodiky CPR 18 E Purple book, na kterou pro vybraná zařízení navazuje kvantitativním hodnocení rizika (Quantitative risk assessment - QRA). Kvantitativně je riziko hodnoceno v případech, kdy se nebezpečné látky nacházejí (jsou přítomny) na určitém místě (v průmyslové lokalitě, na dopravní komunikaci) v takovém množství, že mohou ohrožovat okolí objektu. a) Selektivní metoda: Je pro potřeby AR u objektu, a.s., uváděna informativně pro ilustraci (metodika je dostatečně známá a následující text je proto zestručněn). Citovaná metoda výběru, zohledňuje množství nebezpečné látky přítomné v jednotce / zařízení a provozní podmínky. Vlastní postup lze charakterizovat takto : Prvním krokem je ve vymezeném objektu definovat relativně samostatné jednotky / zařízení. Kritériem pro definování "samostatných jednotek / zařízení" je skutečnost, že únik obsahu NChLaS z jedné jednotky nevyvolá významný únik z jednotky / zařízení jiné. V důsledku toho jsou dvě jednotky / zařízení považovány za dvě samostatné jednotky / zařízení tehdy, pokud mohou být v případě havárie od sebe odděleny ve velmi krátkém čase. Pro účely metody se rozlišují dva různé typy jednotek/zařízení, tj. procesní jednotky / zařízení a skladovací jednotky / zařízení. Procesní jednotku však také představuje např. několik zásobníků, potrubí a obdobná zařízení. Skladovací jednotku tvoří skladovací zásobník nebo skladovací zásobník s příslušenstvím (systém recirkulace, ohřevu atd). Selektivní metoda posuzuje jednotky zahrnující látky toxické, hořlavé a výbušné. Nebezpečnost každé jednotky se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky a stanoví postupem uvedeným níže. Nebezpečnost jednotky se následně stanovuje pro množinu bodů v okolí (na hranici) objektu, vychází se z indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S, které se stanoví postupem uvedeným v metodice. V úvahu jsou brány jen jednotky kde hodnota S >1. Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost jednotky/zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo A jednotky/zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: Q O1 O2 O3 A G kde : Q - množství látky přítomné v zařízení (kg), O1 - faktor pro procesní jednotku nebo pro skladovací jednotku/zařízení, 26

27 O2 - faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení, O3 - faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po úniku v závislosti na provozní, teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí, G - mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky (kg). Poznámky: Do přehledu jednotek jsou ve smyslu metodiky zahrnovány také toxické látky v bezpečném rozpouštědle, to se v případě Elektrárny Dětmarovice, a.s. týká také kyseliny chlorovodíkové a čpavkové vody (tyto látky přímo nejsou klasifikovány jako toxické). Jako hodnota Q pro dílčí jednotku je v daném případě bráno jen množství účinné látky ve směsi. Podobně jsou do selekce zahrnovány také jiné hořlavé kapaliny (nejen hořlavé látky ze skupiny vybraných NChLaS). Mezní hodnota pro toxické látky se stanovuje stanovuje na základě koncentrace LC50 (krysa, inhalačně, 1h) a skupenství při teplotě 25 C. V konkrétním případě kyseliny chlorovodíkové a čpavkové vody je tato hodnota kg. Mezní hodnota pro hořlavé látky je uváděna ve výši kg přímo metodikou. Rekapitulaci jednotek v EDĚ s výpočtem Indikačního čísla uvádí následující tabulka. Jednotka Q (v kg) O 1 O 2 O 3 G (v kg) A poznámka Zásobník 25 % čpavkové vody ,1 0,1 0, ,001 T Cisterna s 25 % čpavkové vody ,1 0, ,01 T Zásobník 25 % čpavkové vody ,1 0,1 0, ,002 H Cisterna s 25 % čpavkové vody ,1 0, ,01 H Zásobník 30 % kyseliny chlorovodíkové ,1 0,1 0, ,002 T Cisterna 30 % kyseliny chlorovodíkové ,1 0, ,01 T Zásobník ELTO ,1 0,1 0, ,001 H Autocisterna ELTO ,1 0, ,01 H Vodík chlazení TG ,17 H Vodík bateriový vůz ,32 H Propan 602 0, ,06 H Acetylen 700 0, ,07 H Hořlaviny (sklad barev, ředidel..) ,1 0, ,03 H poznámka: jednotky jsou posuzovány z hlediska toxicity T, nebo hořlavosti H (u čpavkové vody je posuzováno obojí viz poznámka NChLaS v bezpečném rozpouštědle). Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti jednotky/zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, stanoví se na základě hodnoty indikačního čísla A jednotky/zařízení a faktoru charakterizujícího vzdálenost bodu od zdroje, tj. poměru (100/L). Pro toxické látky nabývá faktor hodnoty (100/L) 2 a pro hořlavé a výbušné látky hodnoty (100/L) 3. S ohledem na vlastnosti nebezpečné látky může mít jediná jednotka/zařízení tři různá selektivní čísla: S T T A pro toxické látky L S 3 F 100 F A pro hořlavé látky L 27

28 S 3 E 100 E A pro výbušné látky L Dílčí závěr: Z hodnot indikačního čísla A jednotlivých jednotek uvedených v tabulce výše je zřejmé, že žádná z jednotek v prostoru EDĚ nedosáhne u selektivního čísla S hodnoty > 1. Tyto jednotky tedy při nehodě nemohou ovlivnit svými dopady okolí vně objektu EDĚ. b) Informativně je pro klasifikace a hodnocení rizik havárií hořlavých kapalin možno použít také metodu FIRE & EXPLOSION INDEX (F&E Index). Ta je v zásadě určena pro kterýkoliv provoz, ve kterém se skladuje, zpracovává nebo manipuluje s hořlavým, zápalným nebo reaktivním materiálem. Platí, že F&E Index je používán obvykle jako součást širší analýzy rizika složitého procesu a je pak doprovázen následným hodnocením a posouzením procesního rizika v případech takových zařízení, u kterých je hodnota F&E Index vyšší než 128. Stanovení velikosti plochy zasažené fyzikálními účinky události je odvozena z hodnoty F&E Indexu. V případě dostupných ekonomických údajů může být vybraná jednotka pomocí soustavy kreditních faktorů posuzována i z hlediska možných ekonomických ztrát. V případě EDĚ byl propočet proveden jen informativně pro hořlavé kapaliny skladované v centrálním skladu hořlavin (jako referenční byly konzervativně použity údaje pro aceton) a ELTO v podzemních skladovacích nádržích Stanovený index požáru a výbuchu pro uvedený sklad hořlavin dosahuje hodnoty F&EI = 78 a tím se řadí do druhého, mírného stupně nebezpečnosti. Poloměr zasažené plochy (vně skladu) lze odhadnout na cca 20 m. Orientační odhad materiálových ztrát nebyl prováděn (samostatně stojící objekt viz fotodokumentace) Stanovený index požáru a výbuchu pro uvedený sklad ELTO hořlavin dosahuje hodnoty F&EI = 26 a tím se řadí do prvního, malého stupně nebezpečnosti. Poloměr zasažené plochy (vně skladu) lze odhadnout na 10 m. Orientační odhad materiálových ztrát nebyl prováděn (samostatně stojící objekt viz fotodokumentace) Společnost, a.s. přímo s většími objemy hořlavých kapalin nemanipuluje. Hodnocení environmentálních rizik - Viz základní komentář a hodnocení v kap.8.3 V případě objektu, a.s. je počet vyjmenovaných NChLaS omezen (viz kap. 2) a rovněž jejich množství není v zásadě významné. Pro identifikaci zdrojů rizika v praxi postačuje relativně jednoduchý popis. Místa kde dochází k manipulaci s vyjmenovanými NChLaS (dle zákona o PZH) jsou vyznačena na obr. 3 v kap.1 této části BP, a lze je prakticky se zdroji rizika ve smyslu zákona o PZH ztotožnit přímo. 28