OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

Transkript

1 Zpráva o sledování jakosti vody a sedimentů drobných vodních toku a malých vodních nádrží v roce 2010

2 OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT) Charakteristika monitorovacích programů Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů Screening pesticidů Závěr MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO) Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN Závěr MONITORING SPOLEČENSTEV FYTOPLANKTONU V MVN Charakteristika programu Vyhodnocení výsledků Závěr MONITORING SEDIMENTŮ V DVT A MVN Charakteristika monitorovacího programu Vyhodnocení výsledků DVT Vyhodnocení výsledků MVN Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Závěr SOUHRN Monitoring DVT Monitoring MVN Monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Monitoring pro zhodnocení ekologického stavu DVT Monitoring společenstev fytoplanktonu v MVN Monitoring sedimentů v DVT a MVN PŘÍLOHY Zpracovali: Ing. Kamil Žitník, Mgr. Zuzana Lošťáková, Ing. Vít Baránek, Ph.D., Ing. Josef Hvízdal, Mgr. Lenka Procházková Brno, 2011 Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, Brno 1

3 1. ÚVOD Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen ZVHS ) zabezpečovala v roce 2010 v rámci svých činností i celostátní monitorovací systém zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V daném roce sledovala ZVHS celkem 855 profilů na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele umožňující včasnou identifikaci drobných komunálních a zemědělských zdrojů znečištění, ale i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami. Na vybraných profilech byla prováděna sledování a hodnocení ekologického stavu vod. Odběry na drobných vodních tocích ve správě ZVHS byly uskutečňovány na profilech v rámci dřívějšího programu monitoringu pro státní síť sledování jakosti vody (ČHMÚ) a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR), které navazují na síť profilů provozního monitoringu zabezpečovaného státními podniky Povodí. Síť profilů ZVHS je situována na profilech v závěrových úsecích páteřních toků vodních útvarů a na významnějších přítocích těchto toků. Vybrané nádrže ve správě ZVHS byly sledovány v programu monitoringu malých vodních nádrží (MVN). V rámci hydrobiologického monitoringu (BIO) byl mimo standardní sledování makrozoobentosu a fytobentosu prováděn monitoring plůdkového společenstva ryb. Na vybraných MVN byl během sezóny sledován vývoj společenstev fytoplanktonu. Na podzim 2010 byl proveden kontrolní monitoring chemického stavu sedimentů (SED) na vybraných profilech DVT i MVN. Dále se ZVHS jako pověřený odborný subjekt významnou měrou podílela na plnění požadavků plynoucích ze směrnice Rady 91/676/EHS (Nitrátová směrnice), podchycující znečištění pocházející ze zemědělských zdrojů. Pro potřeby této směrnice byl na území celé ČR prováděn monitoring dusičnanů (DUS) v gesci státních podniků Povodí, jehož vyhodnocení provedli pracovníci oddělení hydroekologických činností ÚISŘ. V rámci implementace Směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcové směrnice), připravovalo ZVHS každoročně spolu se státními podniky Povodí síť provozního monitoringu. Přístup ke statisticky zpracovaným výsledkům monitorovacích aktivit i k primárním datům databáze monitoringu zajišťovala ZVHS prostřednictvím internetových stránek ( Data monitoringu byla zveřejňována i na vodohospodářském portálu informačního systému veřejné správy ISVS VODA ( Pro prezentaci výsledků monitoringu dusičnanů ze zemědělství, zejména pro pracovníky státní správy a zemědělské výroby, slouží tzv. Nitrátový portál ( 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT) 2.1. Charakteristika monitorovacích programů ZVHS v roce 2010 monitorovala celkem 318 profilů na DVT (viz příloha č. 2). V monitorovacím programu ČHMÚ bylo sledováno 70 profilů lokalizovaných převážně v uzávěrových profilech povodí nejvýznamnějších toků ve správě ZVHS, v rámci programu BODZDR pak 248 profilů v úsecích DVT pod významnými bodovými zdroji znečištění (Tab. 1). Tab. 1: Počet monitorovaných profilů DVT v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí ČHMÚ BODZDR DVT I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

4 V odebraných vzorcích se stanovovalo 41 ukazatelů pro monitoring ČHMÚ a 18 pro monitoring BODZDR (Tab. 2) s měsíční frekvencí vzorkování po celý rok. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny fyzikálně-chemické ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a ph (YSI 63). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno dle platných legislativních předpisů v souladu s normou ČSN Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod (dále jen ČSN ) a nařízením vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen NV 229/2007 Sb. ) Pro vyhodnocení získaných dat bylo použito těchto sumárních charakteristik: medián, 90% percentil (C90), minimum, maximum, aritmetický průměr. Tab. 2: Ukazatele jakosti vody sledované při laboratorních rozborech na DVT Ident Ukazatel Jednotka Zkratka Monitorovací program A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 ČHMÚ BODZDR A2 Biochemická spotřeba kyslíku mg/l BSK-5 ČHMÚ BODZDR A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr ČHMÚ BODZDR A5 Celkový organický uhlík mg/l TOC ČHMÚ BODZDR B1 Reakce vody číslo ph ČHMÚ BODZDR B3 Rozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l RL 105 ČHMÚ BODZDR B4 Konduktivita ms/m k ČHMÚ BODZDR B5 Nerozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l NL 105 ČHMÚ BODZDR B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 ČHMÚ BODZDR B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 ČHMÚ BODZDR B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 ČHMÚ BODZDR B12 Celkový fosfor mg/l Pc ČHMÚ BODZDR B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 ČHMÚ BODZDR C1 Chloridy mg/l Cl - ČHMÚ BODZDR C2 Sírany mg/l 2- SO 4 ČHMÚ BODZDR C20 Polychlorované bifenyly celkem ng/l PCB ČHMÚ C21 Polycyklické aromatické uhlovodíky celkem ng/l PAU ČHMÚ D1 Rtuť μg/l Hg ČHMÚ D2 Kadmium μg/l Cd ČHMÚ D3 Olovo μg/l Pb ČHMÚ D4 Arsen μg/l As ČHMÚ D5 Měď μg/l Cu ČHMÚ D6 Veškerý chrom μg/l Cr ČHMÚ D9 Nikl μg/l Ni ČHMÚ D10 Zinek μg/l Zn ČHMÚ E3 Koliformní bakterie KTJ/ml KOLI ČHMÚ BODZDR E4 Termotolerantní kolif. bakterie KTJ/ml FKOLI ČHMÚ BODZDR E5 Enterokoky (fekální streptokoky) KTJ/ml ENT ČHMÚ BODZDR E17 Chlorofyl a μg/l CHL a ČHMÚ G18 Benzo(a)pyren ng/l BaP ČHMÚ G19 Fluoranthen ng/l FL ČHMÚ G52 Benzo(b)fluoranthen ng/l BbF ČHMÚ G53 Benzo(k)fluoranthen ng/l BkF ČHMÚ G54 Indeno(1,2,3-c,d)pyren ng/l IP ČHMÚ G55 Benzo(g,h,i)perylen ng/l BgP ČHMÚ G70 PCB 28 ng/l PCB 28 ČHMÚ G71 PCB 52 ng/l PCB 52 ČHMÚ G72 PCB 101 ng/l PCB 101 ČHMÚ G74 PCB 138 ng/l PCB 138 ČHMÚ G75 PCB 153 ng/l PCB 153 ČHMÚ G76 PCB 180 ng/l PCB 180 ČHMÚ 3

5 2.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN ). Mezní hodnoty tříd jakosti vody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 4. Podrobné hodnocení jednotlivých profilů DVT dle této normy je uvedeno v příloze č. 4. Tab. 3: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN ČSN frekvence (%) Třída jakosti - Česká republika Skupina látek Ukazatel Jednotka I II III IV V O 2 mg/l Kyslíkový režim BSK-5 mg/l CHSK-Cr mg/l TOC mg/l N-NH 4 mg/l Základní formy živin - N-NO 3 mg/l Pc mg/l Doplňkové ukazatele NL 105 mg/l CHL a μg/l Organické látky PCB ng/l PAU ng/l Hg μg/l Těžké kovy Cd μg/l Pb μg/l As μg/l Bakteriální ukazatele FKOLI KTJ/ml ENT KTJ/ml Tab. 4: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Doplňkové ukazatele Organické látky Těžké kovy Bakteriální ukazatele Ukazatel Pozn.: I neznečištěná voda II mírně znečištěná voda III znečištěná voda IV silně znečištěná voda V velmi silně znečištěná voda Měrná jednotka Třída dle ČSN I II III IV V O 2 mg/l > 7.5 > 6.5 > 5 > 3 3 BSK-5 mg/l < 2 < 4 < 8 < CHSK-Cr mg/l < 15 < 25 < 45 < TOC mg/l < 7 < 10 < 16 < N-NH 4 mg/l < 0.3 < 0.7 < 2 < N-NO 3 mg/l < 3 < 6 < 10 < Pc mg/l < 0.05 < 0.15 < 0.4 < 1 1 NL 105 mg/l < 20 < 40 < 60 < CHL a μg/l < 10 < 25 < 50 < PCB ng/l < 5 < 10 < 20 < PAU ng/l < 10 < 100 < 500 < Hg μg/l < 0.05 < 0.1 < 0.5 < 1 1 Cd μg/l < 0.1 < 0.5 < 1 < 2 2 Pb μg/l < 3 < 8 < 15 < As μg/l < 1 < 10 < 20 < FKOLI KTJ/ml < 40 < 100 < 500 < ENT KTJ/ml < 6 < 13 < 25 <

6 5

7 2.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Hodnocení vybraných ukazatelů z pohledu překročení mezních hodnot daných NV 229/2007 Sb. v rámci monitorovacích programů ČHMÚ a BODZDR bylo provedeno na základě statistických charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum, minimum, C90. Detailní hodnocení profilů na sledovaných drobných vodních tocích dle tohoto nařízení uvádí přílohy pro jednotlivé Oblasti povodí. 6

8 V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakost ních parametrů sledovaných na DVT jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 5: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Oblasti povodí Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Organické látky Těžké kovy Bakteriální ukazatele Ukazatel Imisní standard Měrná jednotka I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. O 2 >6 mg/l BSK-5 6 mg/l CHSK-Cr 35 mg/l TOC 13 mg/l N-NH mg/l N-NO 3 7 mg/l Pc 0.2 mg/l RL mg/l NL mg/l Cl mg/l SO mg/l PCB 12 ng/l PAU 200 ng/l Hg 0.1 μg/l Cd 0.7 μg/l Pb 14.4 μg/l As 20 μg/l FKOLI 40 KTJ/ml ENT 20 KTJ/ml ČR 7

9 8

10 Pozn.: Těžké kovy (rtuť, kadmium, olovo, arsen) a specifické organické látky (PCB, PAU) nejsou v monitorovacím programu bodových zdrojů znečištění sledovány, proto chybí na ose x příslušných grafů srovnání ČHMÚ a BODZDR. 9

11 2.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Níže uvedené grafy vybraných ukazatelů znázorňují změny ročních mediánových hodnot ukazatelů sledovaných na DVT na celém území ČR za období sledování V monitorovací síťi došlo pouze k minimálním úpravám. 10

12 2.5. Závěr V roce 2010 prováděla ZVHS odběry vzorků vod z 318 DVT, a to v rámci monitoringu pro dřívější státní síť (ČHMÚ) 70 profilů a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR) 248 profilů (viz příloha č. 2). Lokalizace profilů je zachycena na mapových listech (viz příloha č. 1). Ve vzorcích vody bylo stanovováno celkem 41 ukazatelů v monitorovacím programu ČHMÚ a 18 jakostních parametrů v monitoringu BODZDR při četnosti odběrů 1x za měsíc. V těchto ukazatelích bylo ve vzorcích vod provedeno celkem laboratorních rozborů, z toho pro monitorovací program ČHMÚ a pro program BODZDR. Vyhodnocení datových souborů bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito statistických veličin aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vypovídají o pokračujícím fekálním znečištění vod DVT. Mikrobiální kontaminaci potvrzuje fakt, že v ukazateli enterokoky byla spodní hranice V. třídy překročena v 395 případech, což představuje 10,5 % rozborů. Hodnoty ukazatelů základních živin vykazují v roce 2010 mírné zlepšení. Frekvence rozborů zařazených do V. třídy jakosti ČSN se pohybovala u těchto ukazatelů v rozmezí od 1,5 do 4,9 %. U ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno mírné zlepšení stavu, frekvence rozborů zařazených do V. třídy se pohybovaly v rozmezí od 0,5 do 4,7 % a došlo ke zlepšení ve všech ukazatelích. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl v průběhu minulého roku ve významné míře zaznamenán. U rtuti nebyly naměřeny hodnoty překračující mezní hodnoty V. třídy jakosti vody. Hodnoty PCB se pohybovaly v rozmezí I. třídy jakosti. V celkovém srovnání kvality vody na sledovaných DVT bylo dosaženo nejlepších výsledků na toku Arnoltický potok (profil ) na Pracovišti ZVHS Liberec. Hodnoty 90% percentilu všech sledovaných ukazatelů se na tomto profilu zařadily do I. a II. jakostní třídy. Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly zaznamenány u rozborů provedených na profilu Blatnice (profil ) v působnosti Pracoviště ZVHS Poděbrady. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech DVT ukazatele: PCB, chloridy, měď, nikl, veškerý chrom a zinek. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb., byly např.: arsen (nevyhověly profily Široký potok a Mlýnský potok), olovo (nevyhověl profil Chotovinský potok) nebo kadmium (nevyhověl profil Jaktarka). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: koliformní a termotolerantní koliformní bakterie, celkový fosfor (přes 58 %), nerozpuštěné látky (52 %) a dusičnanový dusík (51 %). Z porovnání souhrnných výsledků získaných v období vyplývá, že na sledovaných DVT došlo v posledních dvou letech k nárůstu koncentrace dusičnanového dusíku. U ukazatelů celkový a fosforečnanový fosfor došlo k viditelnému poklesu koncentrací za poslední tři roky. U ukazatele arsen došlo po nárůstu koncentrací v roce 2008 ke snížení hodnot na úroveň dlouhodobého průměru. Ostatní sledované ukazatele dlouhodobě stagnují nebo vykazují mírné kolísání. 11

13 3. MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) 3.1. Charakteristika monitorovacího programu V roce 2010 sledovala ZVHS v monitorovacím programu MVN 77 vybraných profilů (Tab. 6, viz příloha č. 3). Tab. 6: Počet monitorovaných profilů v programu MVN v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí MVN I. Horního a středního Labe 21 II. Horní Vltavy 4 III. Berounky 6 IV. Dolní Vltavy 3 V. Ohře a Dolního Labe 7 VI. Odry 6 VII. Moravy 12 VIII. Dyje 18 Celkem ZVHS 77 Sledování bylo zaměřeno na ukazatele kyslíkového režimu, nutrienty, fyzikálně-chemické vlastnosti vody, základní anionty a vybrané kovy. Při laboratorních analýzách bylo zkoumáno 24 parametrů kvalitativního složení vod, uvedených v Tab. 7. Odběry byly prováděny v období vegetační sezóny, tj. od dubna do září při frekvenci vzorkování 1x měsíčně. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a ph (YSI 63). Pro vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků vod bylo použito sumárních charakteristik: medián, aritmetický průměr, 90% percentil (C90), dále minimum a maximum. Tyto hodnoty byly vztaženy k mezním hodnotám daným platnými legislativními předpisy (ČSN , NV 229/2007 Sb.). Tab. 7: Ukazatele jakosti vody stanovované při laboratorních analýzách na MVN Ident Ukazatel Jednotka Zkratka A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 A2 Biochemická spotřeba kyslíku mg/l BSK-5 A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr A5 Celkový organický uhlík mg/l TOC B1 Reakce vody číslo ph B3 Rozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l RL 105 B4 Konduktivita ms/m k B5 Nerozpuštěné látky sušené při 105 C mg/l NL 105 B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 B12 Celkový fosfor mg/l Pc B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 C1 Chloridy mg/l Cl - C2 Sírany mg/l 2- SO 4 D1 Rtuť μg/l Hg D2 Kadmium μg/l Cd D3 Olovo μg/l Pb D4 Arsen μg/l As D5 Měď μg/l Cu D6 Veškerý chrom μg/l Cr D9 Nikl μg/l Ni D10 Zinek μg/l Zn E17 Chlorofyl a μg/l CHL a 12

14 3.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN ). V Tab. 9 jsou uvedeny limitní hodnoty pro zařazení vybraných ukazatelů jakosti vody do I.-V. třídy dle výše uvedeného legislativního předpisu. Sumární hodnocení sledovaných MVN je dále podchyceno v příloze č. 4. Tab. 8: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN ČSN frekvence (%) Třída jakosti - Česká republika Skupina látek Ukazatel Jednotka I II III IV V O 2 mg/l Kyslíkový režim BSK-5 mg/l CHSK-Cr mg/l Základní formy živin Doplňkové ukazatele Těžké kovy TOC mg/l N-NH 4 mg/l N-NO 3 mg/l Pc mg/l NL 105 mg/l CHL a μg/l Hg μg/l Cd μg/l Pb μg/l As μg/l Tab. 9: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN Skupina látek Ukazatel Kyslíkový režim Základní formy živin Doplňkové ukazatele Těžké kovy Měrná jednotka Třída dle ČSN I II III IV V O 2 mg/l > 7.5 > 6.5 > 5 > 3 3 BSK-5 mg/l < 2 < 4 < 8 < CHSK-Cr mg/l < 6 < 9 < 14 < TOC mg/l < 7 < 10 < 16 < N-NH 4 mg/l < 0.3 < 0.7 < 2 < N-NO 3 mg/l < 3 < 6 < 10 < Pc mg/l < 0.05 < 0.15 < 0.4 < 1 1 NL 105 mg/l < 20 < 40 < 60 < CHL a μg/l < 10 < 25 < 50 < Hg μg/l < 0.05 < 0.1 < 0.5 < 1 1 Cd μg/l < 0.1 < 0.5 < 1 < 2 2 Pb μg/l < 3 < 8 < 15 < As μg/l < 1 < 10 < 20 <

15 14 )

16 3.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakost ních parametrů sledovaných na MVN jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 10: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Skupina látek Kyslíkový režim Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Těžké kovy Ukazatel Imisní standard Měrná jednotka Oblasti povodí I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. O 2 >6 mg/l BSK-5 6 mg/l CHSK-Cr 35 mg/l TOC 13 mg/l N-NH mg/l N-NO 3 7 mg/l Pc 0.2 mg/l RL mg/l NL mg/l Cl mg/l SO mg/l Hg 0.1 μg/l Cd 0.7 μg/l Pb 14.4 μg/l As 20 μg/l ČR 15

17 16

18 3.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Následující grafy znázorňují změny ročních hodnot mediánů ukazatelů monitorovaných na MVN za období sledování

19 3.5. Závěr ZVHS prováděla v roce 2010 celorepublikový monitoring 77 MVN jmenovitě uvedených v příloze č. 3 a lokalizovaných v mapových listech (viz příloha č. 1). Za účelem sledování chemického stavu vod bylo v tomto programu v období duben - září monitorováno 24 jakostních parametrů s měsíční frekvencí vzorkování, tzn. 6x ročně. V těchto ukazatelích bylo provedeno laboratorních rozborů. Vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků odebraných na profilech MVN bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito sumárních charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vod MVN ukazují na nadměrný přísun nutrientů - zejména pak fosforu a dusíku, s čímž úzce souvisí i zvýšená produkce biomasy fytoplanktonu. Na 30 nádržích byly naměřeny hodnoty chlorofylu a překračující spodní hranici V. třídy jakosti dle ČSN Na znečištění vod odbouratelnými organickými látkami ukazuje časté zařazení hodnot ukazatelů kyslíkového režimu do V. třídy jakosti. V případě chemické spotřeby kyslíku došlo minimálně jednou k překročení mezní hodnoty V. třídy na 15 profilech, u biochemické spotřeby kyslíku na 10 profilech a v ukazateli celkový organický uhlík na 16 profilech. V hodnocení těžkých kovů byly dosaženy nejlepší výsledky v ukazatelích Cu, Cr a Ni se všemi rozbory zařazenými do I. a II. třídy jakosti. K zařazení do III. jakostní třídy došlo v 17 stanoveních u ukazatele Hg. Znečišťujícími látkami byla nejméně zatížena voda v nádrži Ordějov (profil 512N002) na Pracovišti ZVHS Uherské Hradiště, u které byly prokázány nejlepší výsledky z celé ČR. Ze všech sledovaných ukazatelů se pouze dva ukazatele zařadily do III. třídy jakosti (BSK 5, chlorofyl a). Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly prokázány v nádrži Pod Santonem (profil 501N012), ve které se pět ukazatelů zařadilo do V. třídy jakosti (BSK 5, CHSK Cr, TOC, nerozpuštěné látky sušené při 105 C a chlorofyl a). Tato nádrž byla v působnosti Pracoviště ZVHS Brno. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech MVN následující ukazatele: chloridy, zinek, měď, nikl a veškerý chrom. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb. byly např.: arsen (nevyhověl profil 209N002 Nový rybník) a kadmium (nevyhověl profil 214N001 Zdíkovec). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: BSK 5 (66 %), nerozpuštěné látky sušené při 105 C (60 %), TOC (53 %), CHSK Cr (51 %) a dusičnanový dusík (35 %). Nejproblematičtějším ukazatelem ze sledovaných těžkých kovů byla stejně jako v minulých letech Hg. V tomto ukazateli nevyhovělo NV 229/2007 Sb. celkem 11 profilů MVN. Z pohledu dlouhodobého vývoje dochází ke zlepšování situace v ukazatelích celkový fosfor, sírany a arsen. Po loňském nárůstu obsahu dusičnanového a dusitanového dusíku došlo v letošním roce k potvrzení tohoto trendu. Mírné zlepšení stavu lze pozorovat v ukazatelích kyslíkového režimu a v ukazateli chlorofyl a. V ostatních ukazatelích byla zjištěna stagnace či kolísání hodnot. 18

20 4. MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) 4.1. Charakteristika monitorovacího programu ZVHS zajišťovala od dubna roku 2002 monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů. Cílem tohoto sledování je snížit kontaminaci vod dusičnany a předcházet dalšímu takovému znečištění. Výsledky monitoringu slouží jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňují zjišťování účinnosti provádění tzv. akčních programů uvnitř zranitelných oblastí. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky, proto bylo jejich vymezení v roce 2007 revidováno nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Koncepce systému monitoringu dusičnanů vychází z požadavků směrnice Rady 91/676/EHS a z metodických pokynů pověřeného odborného subjektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. Praha, v.v.i. Síť monitoringu (viz přílohy č. 1 a 2) zahrnuje hlavní profily (DUS) umístěné ve zranitelných i nezranitelných oblastech s důrazem na povodí s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily (DUS-V) jsou lokalizovány především ve zranitelných oblastech a jsou rozděleny na čtyři skupiny, které jsou monitorovány v pravidelném čtyřletém cyklu tak, aby bylo možno informace o jednotlivých povodích průběžně doplňovat. Profily, ve kterých byly zjištěny při předchozím monitoringu koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l, budou sledovány a ověřovány s periodou jednou za osm let. Vyhledávací (dříve průzkumné) profily (DUS-PR) slouží v kombinaci s předchozími dvěmi typy profilů především ke zjišťování původců znečištění. Do statistického vyhodnocení monitoringu dusičnanů jsou zahrnuta data z profilů hlavních a vedlejších za období od ledna 2010 do prosince 2010 v souladu s plánem zajištění monitoringu dusičnanů. Celkem bylo v tomto období sledováno 592 dusičnanových profilů (podniky Povodí 360 hlavních, 160 vedlejších a ZVHS 72 vyhledávacích) s frekvencí odběrů vzorků 1x měsíčně. Profily vyhledávacího monitoringu byly monitorovány od ledna 2010 do března 2010 a od října 2010 do prosince 2010 na základě měření mobilními přístroji na přítocích vybraných profilů hlavních i vedlejších, vykazujících v předchozím sledovaném období vysoký obsah dusičnanů. Údaje z vyhledávacího monitoringu nejsou ve statistickém zpracování výsledků zohledněny, neboť tyto se vztahují k profilům dlouhodobě vykazujícím neuspokojivé výsledky. Slouží především ke zjišťování příčin nadměrného znečištění a stanovení možných způsobů následných opatření, vedoucích ke zlepšení a nápravě dané situace. Získané výsledky monitoringu dusičnanů byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik: průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto hodnoty byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným legislativními předpisy (ČSN , NV 229/2007 Sb. a směrnice Rady 91/676/EHS). Tab. 11: Počet sledovaných profilů v jednotlivých Oblastech povodí pro monitoring dusičnanů Oblast povodí DUS DUS-V DUS-PR Celkem I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem

21 Tab. 12: Počet profilů vyhodnocovaných ve zranitelných a nezranitelných oblastech Profily dusičnanů Oblast povodí DUS DUS-V Celkem I II III Zranitelné oblasti IV V VI VII VIII Celkem zranitelné oblasti I II III Nezranitelné oblasti IV V VI VII VIII Celkem nezranitelné oblasti Celkem Ve vzorcích vody bylo s frekvencí odběrů 1x měsíčně stanovováno 9 ukazatelů. Z toho teplota, rozpuštěný kyslík, konduktivita a ph byly měřeny přenosnými přístroji přímo v terénu při odběrech vzorků. Pro dohledávání vyhledávacích (průzkumných) dusičnanových profilů bylo využíváno víceparametrového měřicího přístroje WTW Multi 340i SET1 (O 2, ph, k, t) a přístroje Reflectoquant RQflex Plus (N-NH 4+, N-NO 2-, N-NO 3-, P-PO 4 3- ). Tab. 13: Ukazatele sledované při analýzách jakosti vody pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Ident Ukazatel Jednotka Zkratka Laboratorní Rozbor mobilním analýza přístrojem A1 Rozpuštěný kyslík mg/l O 2 - ano A4 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l CHSK-Cr ano - B1 Reakce vody číslo ph - ano B4 Konduktivita ms/m k - ano B8 Amoniakální dusík mg/l + N-NH 4 ano ano B9 Dusitanový dusík mg/l - N-NO 2 ano ano B10 Dusičnanový dusík mg/l - N-NO 3 ano ano B12 Celkový fosfor mg/l Pc ano - B24 Fosforečnanový fosfor mg/l 3- P-PO 4 - ano 20

22 4.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN V níže uvedených grafech jsou zobrazeny četnosti hodnot vybraných sledovaných ukazatelů zařazené do tříd jakosti podle normy ČSN Převážně se výsledky rozborů pohybovaly v rozmezí I.-III. třídy jakosti (86-96 %) Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech Ve zranitelných oblastech byly hodnoceny výsledky ze 314 monitorovaných profilů (3 733 rozborů). U ukazatele dusičnanový dusík se přes 63 % rozborů přiřadilo do II. a III. třídy jakosti (210 profilů). Hodnocení výsledků na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v následující tabulce a grafech. Tab. 15: Počty rozborů parametru dusičnanový dusík zařazených do tříd jakosti dle ČSN Třída ČSN Mezní hodnota (mg/l) Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti Česká republika n % n % n % I < II < III < IV < V Celkem Grafy frekvence rozborů spadajících do I. - V. jakostní třídy 21

23 4.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Výsledky laboratorních analýz vybraných ukazatelů byly vyhodnoceny na základě porovnání hodnot s imisními standardy stanovenými NV 229/2007 Sb. (Tab. 16). Tab. 16: Hodnocení rozborů z pohledu překročení mezních hodnot dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti ČR Ukazatel Mez (mg/l) rozbory nevyh. % rozbory nevyh. % rozbory nevyh. % + N-NH N-NO Pc Pozn: nevyh. počet rozborů nevyhovujících imisním standardům NV 229/2007 Sb Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS Jedním ze základních požadavků implementace Směrnice Rady 91/676/EHS v ČR bylo na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a pod zemních vod vymezit zranitelné oblasti, což bylo provedeno NV 103/2003 Sb. Na základě požadavků tohoto nařízení na přezkoumání zranitelných oblastí nejpozději do 4 let od jejich vymezení byla v roce 2007 provedena jejich revize a její závěry byly podkladem pro NV 219/2007 Sb. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky z 61 hlavních a 66 vedlejších dusičnanových profilů. Hodnocení na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v Tab. 17. Stejné vyhodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno na 32 hlavních a 12 vedlejších dusičnanových profilech. Celkové vyhodnocení výsledků provedených rozborů v nezranitelných oblastech je uvedeno v Tab. 18. Seznam profilů umístěných v nezranitelných oblastech a překračujících limitní hodnotu 50 mg/l NO 3 - uvádí Tab

24 Tab. 17: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO 3 - na sledovaných dusičnanových profilech ve zranitelných oblastech Rozbory < 50 mg/l > 50 mg/l n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Tab. 18: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO 3 - na sledovaných dusičnanových profilech v nezranitelných oblastech Rozbory < 50 mg/l > 50 mg/l n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Tab. 19: Seznam hlavních a vedlejších dusičnanových profilů v nezranitelných oblastech překračujících limit 50 mg/l NO 3 - Hlavní dusičnanové profily Vedlejší dusičnanové profily Zadní Lodrantka Kurvice Hostačovka Zábědovský potok Kralický potok Nesvačilský potok Ředický potok Křakovský potok Jesenčanský potok Doberský potok Štítarský potok Myslinka Smíchovský potok Olešenský potok Čermná Meleček Křešický potok Blata Nučický potok Leštinský p. (Čichovský) Janovický potok Balinka Janovický potok Rostěnický potok Šlapanka Čechtický potok Mastník Křečovický potok Javornice Kolešovický potok Šípský potok Rakovnický potok Vejvanovský potok Heraltický potok Hvozdnice Jevíčka Rohelnice Polomina Okarecký potok Klapovský potok Mlýnský potok Vodra Olešnický p. (Hodonínka) Znětínecký p. (Znětský) 23

25 Za přísnější kritérium pro zohlednění eutrofizace vod je považována koncentrace dusičnanů nad 25 mg/l. Daná limitní hodnota byla překročena celkově na 424 hodnocených dusičnanových profilech. Zbývajících 96 profilů by bylo možné podle směrnice Rady 91/676/EHS nadále monitorovat pouze jeden rok v osmiletém období sledování. Následující tabulka znázorňuje vyhodnocení na základě počtu analyzovaných odběrů. - Tab. 20: Překročení koncentrace 25 mg/l NO 3 na sledovaných dusičnanových profilech Zranitelné oblasti Nezranitelné oblasti Rozbory < 25 mg/l > 25 mg/l < 25 mg/l > 25 mg/l n % n % n % n % Rozbory celkem DUS DUS-V Celkem Následující graf zobrazuje vývoj obsahu dusičnanů na základě hodnot 95% percentilu ve vzorcích odebíraných na hlavních i vedlejších dusičnanových profilech v období sledování leden až prosinec Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů pro veřejnost je přístupná na tzv. Nitrátovém portálu ( monsms.cz/nitr), nebo na stránkách MZe ČR věnovaných směrnici Rady 91/676/EHS ( které podávají aktuální informace i o počtu a lokalizaci sledovaných profilů včetně mapových podkladů s možností grafických výstupů za zvolené období. S ohledem na důležitost výsledků jsou tyto zveřejňovány (dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.) i jako součást ISVS - VODA ( 24

26 4.6. Screening pesticidů Na základě dohody s MZe ČR a VÚV T.G.M., v.v.i. se ZVHS na podzim roku 2006 zapojila do evropského projektu TOPPS - Ochrana povrchových vod před zdroji znečištění pesticidy, který se věnuje osvětě a službám pro zemědělce s cílem zamezit znečišťování vod pesticidy. Screening byl v té době navázán na profily monitoringu dusičnanů. V období červenec až prosinec 2010 byl proveden screening pesticidů na 55 profilech vybraných ve spolupráci s ČHMÚ tak, aby navazovaly na síť profilů pro screening pesticidů ČHMÚ. Rozsah sledovaných účinných látek byl doplněn na celkový počet 35 ukazatelů. Vhodnost zařazení jednotlivých ukazatelů pesticidů byla konzultována s Českým hydrometeorologickým ústavem a Státní rostlinolékařskou správou. Tab. 14: Ukazatele pesticidních látek Ident Název Jednotka Fenoxyalifatické herbicidy G116 2,4-D µg/l G118 bentazone µg/l G119 dicamba µg/l G120 MCPA µg/l G122 MCPP µg/l Fenylmočovinové herbicidy G144 diuron µg/l G145 chlorotoluron µg/l G147 isoproturon µg/l G148 linuron µg/l G153 monolinuron µg/l G188 AMPA µg/l G189 glyphosate µg/l Triazinové pesticidy G123 alachlor µg/l G124 atrazin µg/l G126 desethylatrazin µg/l G132 hexazinon µg/l G134 metazachlor µg/l G135 metolachlor µg/l G136 prometryn µg/l G139 simazin µg/l G142 terbuthylazine µg/l G159 acetochlor µg/l G166 metalaxyl µg/l G172 terbutryn µg/l G177 acetochlor ESA µg/l G178 acetochlor OA µg/l G179 alachlor ESA µg/l G180 alachlor OA µg/l G181 atrazine-desethyl desisopropyl µg/l G182 atrazine-desisopropyl µg/l G183 atrazine-hydroxy µg/l G184 metolachlor ESA µg/l G185 metolachlor OA µg/l G186 terbuthylazine-desethyl µg/l G187 terbuthylazine-hydroxy µg/l 25

27 Sledování zatížení drobných vodních toků nebezpečnými látkami bylo prováděno jako doplnění monitoringu na větších tocích. Výsledky poskytují důležité informace nejen pro plánování a hodnocení stavu vodních útvarů dle Rámcové směrnice, ale i pro další výzkum chování těchto látek ve vodním prostředí ovlivněném převážně zemědělskou činností. Výsledky tohoto screeningu poskytovala ZVHS k dalšímu využití Českému hydrometeorologickému ústavu a slouží k optimalizaci monitorovací sítě a výběru vhodných ukazatelů s ohledem na připravovanou směrnici udržitelného využívání pesticidů. Výsledky screeningu pesticidních látek prokázaly přítomnost všech sledovaných látek ve vodním prostředí s výjimkou jediné pesticidní látky, která nebyla detekována na žádnem sledovaném profilu. Jednalo se o monolinuron ze skupiny fenylmočovinových herbicidů. Na všech profilech byla prokázána přítomnost alespoň jedné pesticidní látky nad mezí stanovitelnosti Závěr V rámci programu monitoringu dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS bylo sledováno celkem 592 dusičnanových profilů uvedených v příloze č. 1, které byly rozčleněny na dusičnany hlavní (360 profilů), dusičnany vedlejší (160 profilů) a dusičnany vyhledávací (průzkumné - 72 profilů). Ve vzorcích vod bylo souhrnně stanovováno devět ukazatelů s měsíční frekvencí odběrů vzorků. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto údaje byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným následujícími legislativními předpisy: ČSN , NV 229/2007 Sb. a ES 91/676/EHS. Vyhodnocení monitoringu dusičnanů je znázorněno na mapových výstupech v příloze č. 1 a v tabulkové příloze č. 5. Z hodnocení dle ČSN vyplývá, že se koncentrace vybraných stanovovaných ukazatelů obdobně jako v minulých letech pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá 78,2 % hodnot do I. třídy jakosti a odpovídá tak neznečištěné vodě. Naopak nejméně uspokojivé výsledky vykázal ukazatel dusičnanový dusík, u něhož se do IV. a V. jakostní třídy přiřadilo 12,3 % rozborů. V ukazateli celkový fosfor se 64,7 % vzorků vyskytovalo v I.-II. jakostní třídě. Z provedeného statistického hodnocení sledovaných ukazatelů dále vyplývá, že do V. třídy jakosti celkově náleželo 2,2 % rozborů. Imisním standardům NV 229/2007 Sb. nevyhovělo v ukazateli amoniakální dusík 33,4 % profilů ve zranitelných oblastech (ZO) a 32,5 % v nezranitelných oblastech (NO), v ukazateli celkový fosfor 47,1 % (ZO) a 47,7 % profilů (NO) a v ukazateli dusičnanový dusík nevyhovělo ve ZO 65,9 % a v NO 45,2 % profilů. Pokud by se hodnotily všechny sledované profily bez ohledu na rozdělení na zranitelné a nezranitelné oblasti, pak by v ukazateli amoniakální dusík nevyhovělo 32,5 % profilů, u celkového fosforu 47,7 % profilů a u dusičnanového dusíku 57,7 % profilů. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech, vymezených v NV 219/2007 Sb., dle směrnice Rady 91/676/EHS je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany jejich koncentrace vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky u 148 rozborů na 61 hlavních a 255 rozborů na 66 vedlejších dusičnanových profilech, což představuje 10,8 % z celkově odebraného množství vzorků. Toto hodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno v 76 odběrech na 44 dusičnanových profilech. Přísnější kritérium 25 mg/l překročila hodnota 95% percentilu na 81,5 % z námi sledovaných dusičnanových profilů v rámci celé ČR. 26

28 5. MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO) 5.1. Charakteristika monitorovacího programu Hodnocení ekologického stavu povrchových vod je založeno na zjišťování aktuálního stavu společenstva vybrané biotické složky (makrozoobentos, fytobentos, rybí plůdek) a jeho srovnání se stavem předpokládaným (referenčním) pro daný typ lokality při absenci antropogenního ovlivnění. V systému sledování ekologického stavu povrchových vod, který byl od roku 2006 upraven na základě požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES, nedošlo v roce 2010 ke změnám monitorovací sítě ani systému monitoringu biotických složek. Společenstvo makrozoobentosu bylo sledováno na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech v rámci celé České republiky. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu byly uskutečněny s frekvencí 2x ročně, aby byl zaznamenán jarní a podzimní aspekt struktury společenstva. Sledování plůdkového společenstva ryb bylo provedeno samostatně v podzimním termínu (v průběhu září a října). Odběry, sledování a vyhodnocení všech tří biotických složek bylo provedeno podle aktuálně platných metodických návodů uveřejněných na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí Standardním ukazatelem jakosti vody je v našich podmínkách index saprobity makrozoobentosu (Si), jehož aktuálně stanovenou hodnotu (dle ČSN ) lze prostřednictvím ČSN zařadit do I. - V. třídy jakosti. Výsledky sledování všech odebíraných biotických složek lze použít i k výpočtu dalších indexů vyjadřujících strukturu společenstva a její případné ovlivnění. Za nejdůležitější ukazatel hodnocení (pro všechny odebírané biotické složky) je dle platných legislativních předpisů považován index nabývající číselné hodnoty od nuly do jedné a vyjadřující srovnání aktuálního stavu lokality, resp. jejího společenstva se společenstvem referenčním, které by se na lokalitě vyvinulo bez negativního antropogenního ovlivnění. Optimální hodnota tohoto indexu je 1. V tomto případě aktuální stav odpovídá referenčnímu a lokalita není negativně ovlivněna. Odborná diskuse o vlastním způsobu stanovení tohoto indexu a způsobu hodnocení ekologického stavu vod trvá však již několik let a nebyla dosud ukončena. Pro fytobentos a plůdkové společenstvo nejsou referenční lokality a způsob hodnocení dostatečně dořešeny. Pro orientační porovnání výsledků všech tří biotických složek byl použit index saprobity z podzimního vzorku (plůdkové společenstvo ryb), případně průměr jarního a podzimního odběru (makrozoobentos, fytobentos). Výsledné hodnoty saprobních indexů fytobentosu a plůdkového společenstva ryb byly orientačně porovnány s třídami jakosti dle ČSN stanovenými pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 21: Počet profilů sledovaných při monitoringu pro hodnocení ekologického stavu Oblast povodí MAKROZOOBENTOS FYTOBENTOS ICHTYOFAUNA I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

29 5.2. Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN Při současné absenci jednotného systému stanovení ekologického stavu povrchových vod v České republice byly údaje o společenstvech makrozoobentosu na standardních lokalitách použity k vyhodnocení jakosti vod pomocí saprobního indexu makrozoobentosu. Na všech profilech byly zjištěné údaje o složení společenstev makrozoobentosu, fytobentosu a ichtyofauny (v provozním monitoringu je sledován plůdek) využity k výpočtu indexu saprobity (ČSN ). Vyhodnocení získaných hodnot z jednotlivých odběrů na drobných vodních tocích bylo provedeno vztažením hodnot sumárních charakteristik (aritmetický průměr) k platným mezním hodnotám daným ČSN pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 22: Mezní hodnoty tříd jakosti podle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (makrozoobentos) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 Pozn.: I neznečištěná voda II mírně znečištěná voda III znečištěná voda IV silně znečištěná voda V velmi silně znečištěná voda 28

30 Tab. 23: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (fytobentos) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 Tab. 24: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (plůdkové společenstvo) ČSN frekvence (%) Třída jakosti Oblast povodí I II III IV V I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti <1.5 <2.2 <3.0 <3.5 >3.5 29

31 5.3. Závěr V roce 2010 byla společenstva makrozoobentosu celorepublikově sledována na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech. Vyhodnocení saprobního indexu makrozoobentosu dle ČSN na standardních profilech prokázalo u řady profilů významné znečištění. Je známo, že saprobní index odráží zejména vliv organického znečištění toků. Nejhorší situace byla zaznamenána u profilů sledovaných v Oblasti povodí Horního a středního Labe, kde přes 62 % rozborů odpovídalo hodnotou saprobního indexu horší než znečištěné vodě (III. a vyšší třída jakosti vody), následovala Oblast povodí Ohře a dolního Labe (45 %) a Oblast povodí Dyje (40 %). Nejlepší situace byla naopak zaznamenána v Oblastech povodí Dolní Vltavy (pouze 18 %), Odry a Moravy (28 %). V porovnání s rokem 2009 však došlo z celorepublikového pohledu k výraznému zlepšení situace, když došlo k nárůstu zastoupení profilů v I. a II. třídě jakosti z 50,2 % na 63,5 %. Průměrná hodnota saprobního indexu ze všech sledovaných profilů v rámci monitoringu společenstva makrozoobentosu (149 profilů) byla 2,10, což odpovídá II. třídě jakosti dle ČSN (pro porovnání v roce 2007 dosáhla hodnoty 2,17 II. třída jakosti, v roce 2008 a ,29 III. třída jakosti). Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 40 taxonů makrozoobentosu. Monitoring fytobentosu proběhl v roce 2010 spolu s odběry makrozoobentosu na 73 profilech podle metodiky MŽP. Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 33 taxonů fytobentosu a průměrná hodnota indexu saprobity (k výpočtu použity hodnoty saprobity stanovené prof. Marvanem) v jednotlivých Oblastech povodí se pohybovala ve velmi úzkém rozmezí. 30

32 Celkově pátý rok m o n i t o r o v á n í d o p l ň k o v ý c h biotických složek (fytobentos, plůdkové společenstvo ryb) potvrdil, že tyto dvě složky jsou při orientačním hodnocení jakosti vody prostřednictvím saprobního indexu méně přísné (dosahují příznivějších hodnot indexu saprobity na stejných profilech) než společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na připravovaný systém komplexního hodnocení ekologického stavu vodních toků v ČR a EU dle Rámcové směrnice 2000/60/ES je však nezbytně nutné pokračovat v monitoringu všech tří biotických složek. Celkově bylo na základě monitoringu všech tří biotických složek a jeho vyhodnocení prostřednictvím saprobního indexu zaznamenáno mírné zlepšení jakosti vody. Monitoring plůdkového společenstva byl v roce 2010 proveden celkem na 36 profilech. Zlepšené průtokové poměry v letním období roku 2010 se příznivě odrazily v přirozené reprodukci ryb a v porovnání s rokem 2009 byl zaznamenán pokles počtu profilů bez přítomnosti plůdkového společenstva (z 6 profilů v roce 2009 na 3 profily v roce 2010). Na ostatních profilech bylo zaznamenáno od 1 do 8 druhů tohoročního plůdku (průměrně 3 druhy na profil). Celkově byl na všech profilech zaznamenán plůdek 22 druhů ryb a na 1 profilu také kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Nejčastěji se vyskytoval plůdek hrouzka obecného (Gobio gobio) a jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Průměrná hodnota saprobního indexu z 33 profilů, ve kterých byl zaznamenán rybí plůdek, činila 1,88. 31