Podkmen: Korýši (Crustacea) Korýši (Crustacea) Povrch těla: často oslabená či chybí epikutikula (vodní živočichové, výměna iontů) Hrudní končetiny

Transkript

1 Korýši (Crustacea) Podkmen: Korýši (Crustacea) Až 300 cm. většinou vodní členovci, dýchající žábrami nebo celým povrchem těla. Vladimír Vrabec Aktualizace k 2011 Tělo členěno na hlavu (cephalon) - srůst 6 článků, hruď (pereion) - srůst různého počtu článků a zadeček (pleon) -srůst různého počtu článků. nejčastěji hlava srůstá s různým počtem článků hrudních v hlavohruď Povrch těla: často oslabená či chybí epikutikula (vodní živočichové, výměna iontů) exoskelet - kutikula vyztužená chitinem a proteiny, u větších druhů uhličitanem vápenatým (CaCO 3 z vody, ze staré kutikuly i z orgánů (hemolymfa, žlázy ve střevě, speciální orgány - gastrolity v žaludku raků, destičky na zádech) končetiny 2 větevné báze někdy vytváří další větev endopodit exopodit epipodit u mnohých skupin se vytváří krunýř (carapax)- ocasním směrem prodloužený hřbetní štít posledního hlavového článku, srůstající s dalšími články či je překrývající dva páry tykadel (smysly, pohyb, přichycování) 1 pár kusadel - mandibul (koušou gnathobází) 2 páry čelistí - maxill Hrudní končetiny až tři páry čelistních nožek - maxillipedy - někdy přední hrudní končetiny pomáhají při zpracování potravy pereiopody - především kráčivé končetiny některé s klepítkem 1

2 Zadečkové končetiny pleopody - na zadečku (plavání, reprodukce apod.) uropody Trávicí soustava tvořená jednotlivými oddíly žvýkací žaludek s kutikulárními zuby hepatopankreas Nervová soustava břišní nervová páska - páry zauzlin v jednotlivých článcích trojdílný mozek - proto, deuto, tritocerebrum hormonální systém Jednoduchá naupliová očka oči složené (facetové), u desetinožců na stopkách, (krabi barevné vidění) statokinetické orgány na tykadlech (statocysta) smyslové chlupy pohlavní u nižších korýšů též partenogeneze hermafroditismus (některé přisedlé a parasitické druhy) Rozmnožování samice mají chámové schránky (receptaculum seminis) oplození spermatofory (shluků spermií), pářením či si je samice zavede do schránek sama Vývoj přímý (krab, rak) nepřímý (přes larvy) nauplius Nauplius - dorůstají články - jednoduché očko zoea Zoea - plný počet článků - složené oči 2

3 1. Třída: Remipedia 12 mořských druhů (objeveni 1980) stonožkovité tělo do 3 cm hlavohruď s krátkým krunýřem plavou naznak vnější trávení dravci hermafrodité 2. Třída: Žábronožky (Anostraca) hrudní končetiny lupínkovité a dvouvětevné (jsou vícefunkční - zajišťují lokomoci, příjem potravy, dýchání, smyslové funkce) homonomně členěné tělo složené oči umístěné na stopkách nemají krunýř vidlice (furka) má tvar lupínků Žábronožka letní (Branchipus stagnalis) tůňky povodňového pásma potoků a řek 2 cm sezónně se vyskytující Žábronožka solná (Artemia salina) žábronožka sněžní (Chiropcephalus= Siphonophanes grubei) lužní lesy na jaře Pálava, Podyjí aj. hojný druh ve slané vodě potrava plameňáků naupliová stadia se používají ke krmení akvarijních ryb 3. Třída: Lupenonožci (Phyllopoda) krátké lupenité, málo článkované nohy žábry na končetinách jednoduchý nebo dvouchlopňový krunýřek složené oči zadeček zakončen furkou Řády: Listonožky, Škeblovky, Perloočky 1.Řád: Listonožky (Notostraca) periodické vody často žijí společně se žábronožkami u nás dva druhy Listonoh jarní (Lepidurus apus) až 9cm nížinaté periodické tůňky v březnu až červnu zadeček je zakončen ploutvičkou 3

4 Listonoh letní (Triops cancriformis) dorůstá délky až 100mm nížiny, periodické tůně květen až srpen zadeček bez ploutvičky 2.Řád: Škeblovky (Conchostraca) 0,2-2 cm zploštělé tělo dvouchlopňová skořápka malé vody a zarostlé rybníky mezi rostlinami vývoj je složitý, přes naupliová stadia a helioforovou larvu u nás se nejčastěji: škeblovka velká (Limnadia leupicularis) škeblovka rovnohřbetá (Leptestheria dekalacensis). Limnadia sp. 0,3-15 mm 3.Řád: Perloočky (Cladocera) stojaté až mírně tekoucí vody filtrují plankton, seškrabávají nárosty, i dravé výrazný pohlavní dimorfismus po větší část roku se vyskytují jen diploidní partenogenetické samičky při zhoršení podmínek - haploidní klidová vajíčka Perloočky dravé (Gymnomera) skořápka nepokrývá tělo kloubnaté nohy u nás dva druhy Raménka velká (Leptodera kindtii) až 9 mm stojaté vody Velkoočka slatinná (Polyphemus pediculus) 3 mm vývoj je přímý (epimerie) 4

5 PERLOOČKY STEJNONOHÉ (Ctenopoda) hrbatky a stejnonožky (u nás 5 druhů) PERLOOČKY RŮZNONOHÉ (Anomopoda) většina našich druhů 4 čeledi čočkovcovití (Chydoridae) hrbatkovití (Holopediidae) rosolovitý obal hrbatka jezerní (Holopedium gibberum) nosatičkovití (Bosminidae) Bosmina longirostris hrotnatkovití (Daphniidae) hrotnatka obecná (Daphnia pulex) břichatka (Ceriodaphnia spp.) 4. Třída: Lasturnatky (Ostracoda) do 3 mm dvouchlopňová skořápka, která je nahoře spojená vazem jedno naupliové oko tři páry nelupenitých nožek dno a mezi rostlinami v litorálním pásmu sladkovodní a mořští živočichové v ČR 82 druhů 0,5-10 mm 5. Třída:Klanonožci (Copepoda) bez krunýřku jeden pár sblížených jednoduchých oček (1 jedno) vývoj složitý, nepřímý, probíhá přes larvové stupně - nauplius, metanauplius, kopepodit dospělé samičky mají na zadečku 1-2 vaječné váčky samečkové jsou morfologicky odlišní 5 párů dvouvětevných nožek uzpůsobených k plování zadeček bez noh je zakončen vidlicí - furkou dýchání celým povrchem těla volně žijící skupiny: plazivky (Harpacticoidea), vznášivky (Calanoidea) - čeleď: Diplomidae, buchanky (Cyclopoidea) - čeleď: Cyclopidae parazité: chlopek obecný (Ergasilus sieboldi), červok štičí (Lernaea esocina) 5

6 Buchanky (Cyclopoidea) krátké antenuly dva vaječné váčky dravci Buchanka obecná (Cyclops strenuus) samice samec Vznášivky (Calanoidea) - čeleď: Diaptomidae planktonní způsob života nápadně dlouhé antenuly samičky jeden vaječný váček hlavohruď zřetelně širší než zadeček fytofágové řasy filtrují příustními končetinami Chlopek obecný (Ergasilus sieboldi) Červok (Lernaea spp.) (Anchor worm) 1,5 mm krevsající příznaky: na povrchu těla vlají či vystupují průsvitné, různě dlouhé váčky (ovisaky) s drobounkými vajíčky samice kotvovitý aparát napadají i akvarijní ryby 6.Třída: Jazyčnatky (Pentastomida) bez končetin, vypadají jako červi ve předu 4 zářezy (kožní kapsy) s chitinovým háčkem mezi nimi ústa tvaru U. Těchto 5 otvorů Pentastomida. u plazů, vyjímečně savců u člověka: 1. Jazyčnatka tasemnicová Linguatula serrata 2. Armillifer armillatus Jazyčnatka tasemnicová Linguatula serrata psi, i jiných masožravci, v nosní dutině. Také člověk (Halzounův syndrom) tělo žluto bílé, prstencovité zářezy, (tělo se skládá ze 90 segmentů) dýchací, cévní i exkreční orgány chybí samci do 20 mm, samice i 130 mm 6

7 7.Třída: Kapřivci (Branchiura) ektoparazité sladkovodních i mořských ryb ploché tělo je kryto miskovitým krunýřem 4 páry dvouklanných plovacích noh nečlánkovaný zadeček je zakončen furkou ve tvaru lupínků - slouží též k dýchání živí se krví a tkáňovým mokem. při bodání vylučují pravděpodobně toxin, který způsobuje ochromení až úhyn plůdku léčba: mechanické odstranění kapřivců koupel v roztoku hypermanganu nebo trypaflavinu po odstranění kapřivců (ať už chemicky nebo mechanicky) je dobré do vody přidat malé množství metylénové modři 8. Třída: Svijonožci (Cirripedia) u nás : 1 -kapřivec plochý (Argulus foliaceus) - velký 3,5-8,5 mm 2 - kapřivec síhový (Argulus coregoni) - velký až 13,5 mm Cizopasí především na lososovitých rybách 3 - kapřivec rybničný (Argulus japonicus) - častý především v rybnících, kde napadá kapry a karasy mořští v dospělosti spřisedlým způsobem života 6 párů rozeklaných nohou hermafroditi Vilejš stvolnatý (Lepas anatifera) kosmopolitně cm stvol produktem cementační žlázy vytváří často rozsáhlé kolonie 9.Třída: Rakovci (Malacostraca) stálý počet tělních článků: hlava 6, hruď 8 a zadeček 6 krunýř (carapax) srůstá s částí či celou hrudí 7

8 Stejnonožci: Stejnonožci (Isopoda) Desetinožci Různonožci: dorůstají mm krunýř není vytvořen dorzoventrálně zploštělí hřbetní štítky na bocích rozšířeně v tzv. epimery kromě dvou prvních jsou hrudní články volné Podřád Berušky Asellota oba páry tykadel jsou dobře vyvinuty zadečkové články splynuly v souvislý celek pleotelson žijí ve vodě u nás žijí 3 druhy běžná beruška vodní (Asellus aquaticus) žijící ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách s přítomností organických látek (indikátor) Podřád:stinky Oniscoidea První pár tykadel je zakrnělý zadečkové články nesplynuly žijí pod kameny, v listí, v mechu, ve sklepeních i sklenících Stinkovití - Oniscidae - bičík tykadla tříčlánkový nesvinují se do kuličky stinka zední - Oniscus asellus. Berušovití - Porcellionidae bičík tykadla dvoučlánkový uropody jsou úzké nesvinují se do kuličky beruše sklepní - Porcellio scaber Různonožci (Amphipoda) tělo laterálně zploštělé, bez krunýře první hrudní článek srůstá s hlavou a nese tzv. kusadlové nožky Svinkovití (Armadillidae) -bičík tykadla je dvoučlánkový uropody jsou široké svinují se do klubíčka Svinky obecná - Armadillidium vulgare maxillipedy a 7 párů pereiopod ostatní hrudní končetiny jsou jednovětevné různě utvářené, opatřené žaberními plátky i klepítky tvořící hrudní plodovou komůrku zadeček je složen ze 6 článků a telzonu na zadečku jsou 3 páry plovacích a 3 páry skákacích nožek (3x pleopody a 3x uropody) telzon je destičkovitý, zakrslý, rozdělený na 2 laloky 8

9 Desetinožci (Decapoda) většinou mořští korýši vyskytují se v čistých potocích, pramenech a ve studních blešivec potoční (Gammarus fossarum) hlava srostla se 3 hrudními články (3x maxillipedy) krunýř kryje hruďi žábry ve studnách a v pramenech se nachází bezbarvý a slepý blešivec studniční (Niphargus aquilex) 5 párů kráčivých jednovětevných noh - pereiopody (na 1. páru mohou být velká klepeta) zadeček je volný s dvouvětevnými končetinami (pleopody nosí vajíčka) Plovoucí (Natantia) mají končetiny zadečku upraveny k plování a mohou žít i pelagicky tělo je ze stran stlačené garnáti, krevety, ráčci, garnely garnát obecný (Crangon crangon) -5-8cm, Atlantik, Středozemní moře, Severní moře kreveta australská (Rchynchocinetes kuiteri) Lezoucí (Reptantia) žijí přidně a plavou málo langusty (bez klepet), humři a raci (s klepety), krabi. Langusta Palinurus interruptus Humr Homurus americanus Litopenaeus vannamei Naučme se poznávat raky v ČR V ČR ve volné přírodě nyní 5, možná 6 druhů 2 přírodního původu 1 dlouhodobě aklimatizovaný 1 2 vysazovaní rybáři 1 invazní šířící se po Labi Určovací znaky raků 9

10 Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) 1 pár postorbitálních lišt Rostrum krátké Rostrum s neznatelným kýlem Krunýř zrnitý bez výrazných trnů Žábrosrdeční švy oddálené Velikost do 10 cm Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) Rak říční (Astacus astacus) 2 páry postorbitálních lišt Rostrum dlouhé a úzké Rostrum s výrazným pilovitým kýlem Krunýř málo trnitý Žábrosrdeční švy oddálené Velikost až 25 cm Chován na farmách a v záchranných chovech Rak říční (Astacus astacus) Rak bahenní (Astacus leptodactylus) 2 páry postorbitálních lišt Dlouhé a úzké rostrum Výrazný pilovitý kýl rostra Krunýř s výraznými trny Oddálené žábrosrdeční švy Až 25 cm (obdobně jako r. říční) Rak bahenní (Astacus leptodactylus) 10

11 Rak pruhovaný (Orconectes limosus) 1 pár postorbitálních lišt Dlouhé, ostré rostrum bez kýlu Trny i hrbolky na krunýři Oddálené žábrosrdeční švy Cihlově červené pruhy na zadečku Až 11 cm Přenašeč račího moru Rak pruhovaný (Orconectes limosus) 2 páry postorbitálních lišt Ostré a dlouhé rostrum bez kýlu Krunýř hladký bez trnů Žábrosrdeční švy oddálené Bílá až namodralá signální skvrna klepet Až 20 cm Přenašeč račího moru Rak signální (Pacifastacus lenisculus) 1 pár postorbitálních lišt Krátké rostrum bez kýlu Krunýř s trny Sblížené žábrosrdeční švy Červené či modré skvrny na klepetech a těle Až 15 cm Spekuluje se o jeho výskytu ve volné přírodě u nás Rak červený (Procambarus clarkii) Přehledně znaky k určení raků ČR 11

12 Krabi (Brachyura) nejpočetnější skupina desetinožců zkrácený zadeček, sklopený pod hruď a bez funkce pohybu krab čínský /volnoklepetý/ (Eriocheir sinensis). Odtud se rozšířil proti proudu a osídlil dolní tok Labe i Vltavy. Rozmnožuje se jen v brakické vodě. Mladí krabi putují proti proudu řek, kde dospívají a vracejí se zpět do moře. Čínský krab v Číně v kultuře Velekrab japonský (Macrocheira kaempferi) největší žijící členovec rozpětí nožek 4 m Korýši nakonec Podkmen: Vzdušnicovci (Uniramia) Hlava, tělo, zadeček 1 pár tykadel, 1 pár kusadel (mandibuly),1-2 páry čelistí (maxilly) dýchají trachejemi (vchlípeniny pokožky, vně spiraculum, stigma) krev má funkci pouze vyživovací vylučovací soustava- Malpighické trubice (ústí do přední části proctodea) Stonožkovci (Myriapoda), Šestinozí (Hexapoda) 12

13 Stonožkovci (Myriapoda) Třída: Drobnušky (Pauropoda) tělo členěno na hlavu a mnohočlánkový trup. dvoučlenné mandibuly malpighické trubice končetin je v dospělosti vždy více než šest. Larvy se vyvíjejí anamerií nebo epimerií. Rozlišujeme druhy progoneátní (s pohlavními vývody otevřenými na 3. nebo 4. trupovém článku) a opisthogoneátní (s pohlavním vývodem na posledním článku před telsonem). do2mm. počet noh vyšší než počet tergitů dvojnásobně větvené tykadlo sají na houbových vláknech. Drobnušky, Stonoženky, Mnohonožky, Stonožky Třída: Stonoženky (Symphyla) do cca 1 cm. bělavé s 12 nohami nečlánkované přívěsky na konci těla se snovací žlázou bez očí kyčle noh se stylem (možný pozůstatek větvení končetin) Třída: Mnohonožky (Diplopoda) aždo30cm. nohy připojené směrem dolů 1. pár čelistí vytváří tzv. gnathochilárium 2. pár čelistí schází následující tři články mají po 1 páru noh následující (diplosomity) mají dva páry na telsonu jsou umístěny snovací žlázy mnoho druhů je slepých Rozmnožování: Kopulace pomocí přeměněných noh 7. a 8. článku Anamorfóza (články postupně přibývají) Chlupule (Penicillata) malých rozměrů s málo sklerotizovaným povrchem těla chlupule podkorní - Polyxenus lagurus), Svinule (Pentazonia) široké tělo se schopností volvace svinule (Glomeris spp.) Mnohonožky (Helminthomorpha) silně sklerotizovaná kutikula mnohonožka slepá - Blaniulus guttulatus 13

14 Chlupule (Penicillata) chlupule podkorní - Polyxenus lagurus), Mnohonožky (Helminthomorpha) mnohonožka slepá - Blaniulus guttulatus škody na bramborách, ale i jahodách Svinule (Pentazonia) svinule (Glomeris conexa) (Francie, 5-17 mm) Mnohonožky (Helminthomorpha) silně sklerotizovaná kutikula Tropické mnohonožky mohou být toxické leptavé látky Třída: Stonožky (Chilopoda) více jak 15 párů noh až cca 30 cm dorzoventrálně zploštělé tělo střídají se kratší a delší tergity nahlavě většinou jednoduchá očka čelisti obou párů srůstají 1. pár nohou = maxilipody s jedovými žlázami poslední pár = gonopody předposlední pár = vlečné nohy Scolopendra kladení spermatoforů na pavučinovousíťku epimerie, anamerie málo častá Scolopendra Balkán a tropy Stonožky(Lithobiomorpha) 15 párů noh hřbetní štítky trupu nestejné Craterostigmorpha 15 párů noh Tasmánie, Nový Zéland 14

15 Strašníci (Scrutigeromorpha) 15 párů dlouhých noh Zemnivky (Geophilomorpha) více než 31 párů noh malá hlava Stonožky Dravci jednotlivé články po 1 páru končetin pohlavní vývod na posledním článku před telsonem (zadovci) Mnohonožky Saprofágové jednotlivé články po 2 párech končetin (vyjma 3 hrudních) pohlavní vývod na 3. nebo 4. trupovém článku (přídovci) Skolopendry(Scolopendromorpha) 15