BÝT RADĚJI OSVČ NEBO ZAMĚSTNANEC?

Transkript

1 BÝT RADĚJI OSVČ NEBO ZAMĚSTNANEC? Děkuji našemu kolegovi Milanovi za článek, který z pohledu fyzické osoby řeší, zda být zaměstnancem nebo OSVČ, a to také konkrétním porovnáváním čísel. Osobně bych k tomu ještě přidala, že je to celé podle mne nezbytné vidět i z pohledu zaměstnavatele: U zaměstnance mám poměr vynaložených nákladů: Kč (čistá mzda zaměstnance)/ Kč (náklady firmy = superhrubá mzda) = cca 59 % U OSVČ, který mi vystaví fakturu, mám poměr: (čistý příjem podle příkladu 2)/ Kč (náklady firmy = fakturovaná částka) - cca 81 % Zjednodušeně řečeno v příkladech z článku, když platím živnostníka, tak na daně (včetně sociáního a zdravotního pojištění) padne cca 20 %, když mám zaměstnance, tak z nákladů, které jako firma musím zaplatit, můj zaměstnanec má méně o 40 %. A to je pohled z druhé strany tj. od zaměstnavatele. Nicméně, u nás na firmě máme samozřejmě zaměstnance a nejedeme švarcsystém. Kam však pluje našich 40 % z vyplacených mzdových nákladů? Jak to máte Vy se zaměstnanci a živnostníky?? Pěva Čouková Každý zaměstnaný člověk jednou v životě přemýšlel, jaké by bylo vykonávat svou práci jako živnostník. Já aspoň ano. To mě přivedlo k nápadu sepsat stručný článek, který by shrnoval tuto podstatu věci a nastínil bezprostřední srovnání mezi těmito způsoby výdělečné činnosti. Oba mají svá specifika, nebo jinak řekněme výhody a nevýhody. Z osobního úhlu pohledu by se dalo říct, že v převážné většině případů záleží i na osobnosti člověka. Ne každý zaměstnanec může být OSVČ, a ne každý OSVČ může být zaměstnanec. To krátce k zamyšlení. Teď se podívejme na pár faktů. Zaměstnanec musí plnit příkazy zaměstnavatele. Má přesně stanovenou pracovní dobu, místo výkonu práce i náplň práce. Výše počtu hodin pracovní doby je závislá na druhu pracovního poměru. Může se jednat o hlavní pracovní poměr, kde je pracovní doba 40 hodin týdně. Dále může jít o zkrácený pracovní poměr, např. kde je předepsaných 20 hodin týdně (v případě polovičního úvazku). Právní postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezeno v zákoníku práce (dále jen ZP). Ve zmíněném zákoně jsou upraveny práva a povinnosti zaměstnanců i práva a povinnosti zaměstnavatelů ( ZP). Z pohledu příjmu má zaměstnanec ve smlouvě uvedenou hrubou mzdu, která se může navýšit o nějaké osobní ohodnocení. Zda ho zaměstnanec dostane, záleží nejen na zaměstnavateli, ale hlavně na tom, co má zaměstnanec se zaměstnavatelem ujednáno v pracovní smlouvě. Jinak řečeno, zaměstnanec má výši svého příjmu ohraničenou shora. Hrubá mzda ovšem není to, na co se zaměstnanec může těšit, že mu přistane na účtu. Tato částka se snižuje o platby na sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Kromě toho je za zaměstnance odváděna druhá část sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem. To už je pouze náklad zaměstnavatele a zaměstnance to nemusí zajímat. Zaměstnanec nemá povinnost podávat daňové přiznání, může požádat svého zaměstnavatele o provedení tzv. ročního zúčtování. Pokud se ptáte, kdy podává 1 Ing. Milan Dvořák

2 zaměstnanec daňové přiznání sám, tak to může být v případě, kdy např. ještě podniká jako vedlejší činnost, nebo pronajímá byt, či investuje na kapitálovém trhu a chce si své daňové zatížení tzv. optimalizovat. Mimo jiné se může jednat i o souběžnou činnost. Souběžná činnost je práce pro 2 a více různých zaměstnavatelů. U jednoho zaměstnanec může podepsat prohlášení o dani z příjmů. Toto prohlášení ho opravňuje čerpat odpočet daně na poplatníka. U ostatních zaměstnavatelů již tuto možnost nemá. Definice podnikatele je uvedena i v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) v 420. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. OSVČ musí splňovat podmínky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. OSVČ (podnikatel) nemusí plnit ničí příkazy, má svou osobní volnost a veškerý svůj čas může věnovat tomu, co uzná za vhodné. Nemá tedy ani fixní pracovní dobu, ani určen minimální počet hodin, které musí odpracovat, vše záleží čistě na něm. Funguje zde úsloví: jaké si to uděláš, takové to máš. Podnikatel si vytváří příležitosti k výdělku sám, stanovuje si cenu své práce a taky si může vybírat, pro koho pracuje. Nevýhodou bezesporu je nutná administrace své činnosti. Podnikatel musí jednak platit celou výši sociálního a zdravotního pojištění a jednak musí platit daně sám za sebe. To za něj nikdo jiný neudělá. Jinak řečeno buďto ho to bude stát čas, aby si daně hlídal sám, anebo peníze, kdy to zadá nějakému daňovému poradci. Velkou nevýhodou podnikatele je ručení za své závazky. OSVČ ručí za své závazky celým svým majetkem, proto je moudré se dvakrát rozmyslet, než člověk začne podnikat na úvěr. Tím nechci nikoho odrazovat. Na druhou stranu příjem na straně podnikatele je v podstatě neomezený, záleží pouze na jeho šikovnosti shánět si klienty či zákazníky a stanovovat cenu svého produktu či služby. Následující tabulka je určena pro stručné shrnutí: Položka Zaměstnanec OSVČ Upravuje zákon Zákoník práce Zákon o živnostenském podnikání, občanský zákoník Sociální pojištění Zdravotní pojištění Daně Ručení Registruje, platí a za zaměstnance ze mzdy odvádí zaměstnavatel. Registruje, platí a za zaměstnance ze mzdy odvádí zaměstnavatel. Roční zúčtování zpracovává zaměstnavatel, případně sám podává daňové přiznání na základě potvrzení. Maximálně odpovědnost za škodu či hmotná odpovědnost. Registruje se, platí osobně, zařizuje si sám. Registruje se, platí osobně, zařizuje si sám. Registruje se sám, vede daňovou evidenci nebo účetnictví a podává daňové přiznání. Za své závazky ručí celý svým majetkem. Malá úvaha na konec. Z pohledu osobnosti nemůže být podnikatelem či zaměstnancem úplně každý. Existují lidé, kteří mají problém tolerovat autority, vadí jim přesný časový režim apod. Takoví lidé prostě nemohou vydržet v zaměstnaneckém poměru a místo něj raději 2 Ing. Milan Dvořák

3 vyhledávají své podnikatelské příležitosti. Naopak člověk přehnaně opatrný a přemýšlivý, který neumí pracovat ve stresu, nemůže být podnikatelem, protože by se z toho zbláznil hledat si práci sám, vkládat do činností vlastní peníze s vidinou nejistého zisku. Nebo to máte jinak? Výše jsem popsal rozdíl mezi OSVČ a zaměstnancem z pohledu práva a osobnosti člověka. Nyní se pojďme podívat na ekonomické hledisko znázorněné na příkladu. Na následující stránce je ekonomický propočet čisté mzdy u zaměstnance a u OSVČ, podle aktuálních sazeb na rok Příklad 1 Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši Kč měsíčně. Z hrubé mzdy odvádí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Princip záloh u zaměstnance Sociální pojištění Zaměstnanci se z hrubé mzdy strhává 6,5 % na sociální pojištění při neúčasti v II. důchodovém pilíři. Kromě toho za něj ještě 25 % z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel. Zdravotní pojištění Z pohledu zdravotního pojištění je zaměstnanci strháváno 4,5 % z hrubé mzdy. K tomu navíc odvádí ještě 9 % jeho hrubé mzdy zaměstnavatel. Zaměstnanec Sazba Částka Výpočet Hrubá mzda (HM) x ,00 Kč Sociální pojištění za zaměstnance 6,5% 1 300,00 Kč 6,5 % z HM Zdravotní pojištění za zaměstnance Sociální pojištění za zaměstnavatele Zdravotní pojištění za zaměstnavatele 4,5% 900,00 Kč 4,5 % z HM 25,0% 5 000,00 Kč 25 % z HM 9,0% 1 800,00 Kč 9 % z HM Superhrubá mzda (SHM) ,00 Kč HM + 34 % z HM Základ daně ,00 Kč SHM zaokrouhlená na 100 Kč nahoru Daň (záloha na daň) 15% 4 020,00 Kč 15 % ze SHM Sleva na poplatníka Kč Daň po slevě 1 950,00 Kč Daň - sleva na poplatníka Čistá mzda ,00 Kč Zdroje pro sazby uvedené v tabulce: pro zaměstnance 3 Ing. Milan Dvořák

4 Příklad 2 OSVČ vykonávající hlavní činnost má příjem ve výši Kč měsíčně. Měsíční příjem je tedy shodný jako u zaměstnance. OSVČ musí odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění a také platit daň (zálohu na daň z příjmů fyzických osob). Pro zjednodušení výpočtu se OSVČ neúčastní nemocenského pojištění. Pro zjištění základu daně z příjmu využíváme paušálních výdajů ve výši 60 % příjmu. Princip záloh u OSVČ: Sociální pojištění 2015 Minimální měsíční platba na sociální pojištění v daném roce se odvíjí od průměrné mzdy a činí 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy stanovené MPSV. Minimální zálohou pro rok 2015 je částka Kč. Zdravotní pojištění 2015 Když máte skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ stanovený zákonem, tak se zdravotní pojištění počítá ve výši 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, který činí 50 % průměrné mzdy stanovené MPSV. Ten je v tomto roce stanoven na Kč. Minimální částkou je Kč. Příjem OSVČ Sazba Částka Výpočet ,00 Kč Paušální výdaje 60% ,00 Kč 0,6 * Kč Vyměřovací základ (VZ) Sociální pojištění *) (záloha) Zdravotní pojištění *) (záloha) Základ daně (ZD) Daň (vyčísluje se až na konci roku) Sleva na poplatníka Daň po slevě ,00 Kč 1/2 ročního základu daně 29,20% 1 943,00 Kč 29,2% z VZ 13,50% 1 797,00 Kč 13,5% z VZ 8 000,00 Kč 15% 1 200,00 Kč 15 % z ZD Kč - Kč Daň - sleva na poplatníka Příjem po dani ,00 Kč Příjem - daň Čistý příjem ,00 Kč *) Při nepřekročení určité výše příjmů zůstává sociální a zdravotní pojištění ve výši minimální zálohy. Zdroje pro sazby uvedené v tabulce: pro zdravotní pojištění OSVČ pro sociální pojištění OSVČ Podle následujících propočtů můžeme usoudit, že být OSVČ je o pár stovek výhodnější při daných podmínkách. Při stejném základu je čistý měsíční příjem OSVČ vyšší o 410 Kč. 4 Ing. Milan Dvořák

5 Tento rozdíl je způsobem navzdory vyššímu zdravotnímu a sociálnímu pojištění možností uplatnit paušální výdaje pro snížení základu daně. Jak je vidět z tabulek při výpočtu rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem je při Kč téměř zanedbatelný. Rozdíl je však vykoupen vyšší náročností na administrativu. Tu zaměstnanec prakticky nemá. Jak se Vám tabulka líbí? Zajímá vás, zda se je od nějakého konkrétního příjmu lepší být zaměstnancem? POZOR: Je potřeba se podívat i na budoucnost s ohledem na výši důchodu. Vyšší měsíční čistý příjem u OSVČ je vykoupen nižším důchodem v budoucnu, protože do výše důchodu vstupuje vyměřovací základ. Ten má OSVČ oproti zaměstnanci nižší. Dalším faktorem u OSVČ je dobrovolná účast na nemocenském pojištění. Pokud si jej neplatí dobrovolně nemají v nemoci nárok na žádnou náhradu příjmu. Z hlediska daně z příjmů fyzických osob zaměstnanci odvádí zálohu na daň měsíčně, zatímco u OSCČ dochází k vypořádání daně z příjmů fyzických osob až za celý rok. Pokud se chcete zahloubat do problematiky více, doporučujeme prostudovat tabulky: - Sociální a zdravotní pojištění OSVČ zdravotní pojištění OSVČ sociální pojištění Ing. Milan Dvořák