Makroekonomická analýza Česká republika

Transkript

1 Makroekonomická analýza Česká republika Hrubý domácí produkt Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu, České národní banky a Ministerstva financí došlo za rok 213 k poklesu meziročního reálného HDP o,9 %. Podle odhadů a prognóz by ale mělo postupné oživování české ekonomiky pokračovat i v následujících letech. V roce 214, kdy se zatím předpokládá s 2,9% nárůstem HDP, by se mohla České republika konečně dostat na předkrizovou úroveň z roku 28. S dalším výrazným růstem pak prognózy počítají i v letech 215 a 216, kdy je předpokládán růst HDP ve výši 3, %, resp. 2,8 %. Co se týče výdajů na konečnou spotřebu domácností, ty v roce 213 rostly pouze o,8 %. V letech se však předpokládá růst této veličiny o více než 1,9 % ročně. Stejně tak jsou prognózovány vyšší výdaje na konečnou spotřebu vlády v roce 214 o 2, %, v roce 215 o 1,5 % a v roce 216 o 1,5 %. Podle zprávy o inflaci a prognózy České národní banky Po poklesu české ekonomiky v minulých dvou letech HDP letos poroste. Zrychlující dynamika zahraniční poptávky a uvolněné domácí měnové podmínky prostřednictvím slabšího kurzu koruny i mimořádně nízkých úrokových sazeb spolu se zvýšením vládních investic vyústí v přírůstek HDP téměř o 3 %. V následujících dvou letech ekonomika zaznamená obdobná růstová tempa, v roce 215 se znatelně kladným, a v roce 216 naopak lehce záporným vlivem fiskální politiky včetně čerpání EU fondů. Oživení ekonomiky se již projevuje na trhu práce obnoveným růstem počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, který dále zrychlí. Míra nezaměstnanosti bude naopak postupně klesat. Dynamika mezd v podnikatelské sféře se zřetelně zvýší, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou o něco mírnějším tempem Meziroční růst HDP HDP (v mld. Kč, levá osa) Prognóza ČNB HDP (v %, pravá osa) Prognóza ČNB

2 Platební bilance PLATEBNÍ BILANCE ČR (v mil. Kč) H1 214 A. Běžný účet , , , ,5 B. Kapitálový účet , , , , C. Finanční účet , , , ,9 Celkem A, B a C , , , ,5 D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly ,6 5 58, , ,2 Celkem A, B, C a D , , , ,3 E. Změna devizových rezerv (-nárůst) , , , ,3 Na běžném účtu platební bilance vzniklo v roce 213 pasivní saldo ve výši necelých 56 miliard korun. Na kapitálovém i finančním účtu byl naopak vykázán příliv finančních prostředků ze zahraničí v rozsahu 74,8 miliard (u kapitálového účtu) a 187,9 miliard (u finančního účtu). Celkové devizové rezervy se vlivem toho zvýšili o 191,9 miliard korun. Obchodní bilance běžného účtu skončila za rok 213 přebytkem 188 miliard korun. Hodnota všech vývozů za rok 213 dosáhla výše 2,65 bilionu Kč, hodnota všech dovozů pak 2,46 bilionu korun českých. Bilance služeb dosáhla v tomto roce také přebytku v hodnotě 53 miliard korun. Celkové příjmy z dopravy, cestovního ruchu a ostatních služeb skončili za minulý rok na hodnotě 438,5 miliardy korun. Výdaje na tyto služby pak v témže roce pak vykazuje Česká republika ve výši 385,5 miliardy korun českých. Jedinou zápornou položkou v platební bilanci běžného účtu je bilance výnosů. Za rok 213 převyšují náklady výnosy o 312,5 miliardy korun. Celkem tedy bilance běžného účtu vykazuje schodek ve výši 56 miliardy. To je oproti předchozímu roku 212 pokles o 4,7 miliardy korun. O proti roku 211, kdy saldo platební bilance vykazovalo deficit téměř 14 miliard, je to však nárůst téměř o polovinu. 25 Vývoj platební bilance ČR - čtvrtletní (v mil. Kč) I. Q 211 II. Q 211 III. Q 211 IV. Q 211 I. Q 212 II. Q 212 III. Q 212 IV. Q 212 I. Q 213 II. Q 213 III. Q 213 IV. Q 213 I. Q 214 II. Q A. Běžný účet B. Kapitálový účet C. Finanční účet D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly Celkem A, B, C a D

3 Kapitálový účet vykazuje v posledních třech letech výrazný nárůst. V roce 21 na něm bylo saldo v přebytku 14,7 miliardy korun. V roce 212 to bylo o 37,2 miliard více a v roce 213 pak kapitálový účet zaznamenal další meziroční nárůst o 22,9 miliard. Je to způsobeno jak vlivem nárůstu příjmů kapitálového účtu z 2,8 miliard v roce 211 na 77 miliard v roce 213, tak poklesem výdajů tohoto účtu z 6,1 miliard korun v roce 211 na 2,2 v roce 213. Podobný scénář jako kapitálový účet vykazuje v letech také finanční účet. Na finančním účtu je patrný výrazný nárůst přebytku především mezi roky 212 a 213, kdy toky investic mezi domácí ekonomikou a zahraničím vykazují přebytek o 113,6 miliardy korun větší. Přímé zahraniční investice v tuzemsku dosáhly v roce 213 čísla 97,7 miliardy korun. Přímé investice v zahraničí pak 64,5 miliardy korun. Celkové přímé investice za rok 213 tedy skončili v přebytku 33,2 miliardy korun. Mezi další položky finančního účtu platební bilance patří dále portfoliové investice s 91,9 miliardami, finanční deriváty s 4,7 miliardami a ostatní investice s 58 miliardami přebytku. Celkový součet za položky běžný účet, kapitálový účet a finanční účet nám dá sumu 26,6 miliard korun. To je výrazně výše oproti roku 212, který skončil s výší 75 miliard korun. V roce 211 to pak bylo ještě výrazněji méně, kdy tyto tři hlavní účty platební bilance dohromady skončili v deficitu -29,8 miliardy korun. Po započtení salda chyb, opomenutí a kurzových rozdílů ve výši -14,7 miliard se dostáváme na všeobecnou bilanci mezinárodních plateb v přebytku 191,9 miliardy korun. V minulém roce dosáhla Česká republika přebytku platební bilance ve výši 8,5 miliard. O rok dříve pak bilance mezinárodních plateb skončila se schodkem 17,2 miliardy. Pozitivní saldo této bilance za rok 213 je tak kompenzováno nárůstem devizových rezerv. 25, Vývoj platební bilance ČR - roční (v mil. Kč) 2, 15, 1, 5,, -5, (Q1+Q2) -1, -15, A. Běžný účet B. Kapitálový účet C. Finanční účet D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly Celkem A, B, C a D

4 Nezaměstnanost Nezaměstnanost v České republice v posledních několika měsících a letech pravidelně klesá. Klesla i meziměsíčně v září letošního roku. Výsledky tak překonávají odhady analytiků, kteří očekávali spíše stagnující nezaměstnanost. V dalších měsících letošního roku je pak u meziměsíční nezaměstnanosti očekáván lehký nárůst vlivem ukončení sezónních prací a s každoročním přílivem nových absolventů na úřady práce. Celková situace s nezaměstnaností by ale podle odhadů měla skončit opět lépe než loni. Zlepšení na trhu práce ukazuje i poměr uchazečů a volných pracovních míst. Zatímco v lednu letošního roku se tento poměr dostal až na 17,3 uchazeče na 1 pracovní místo, v září už to bylo pouze 9,4. To je za posledních devět měsíců výrazný posun. Letošní září se svým meziměsíčním poklesem zařadilo do historie jako třetí nejúspěšnější. Míra zaměstnanosti v procentech vykazuje od roku 21 pozvolný nárůst. V druhém čtvrtletí roku 214 byla míra zaměstnanosti na 55,6 %. V roce 21, kdy byl tento ukazatel na svém historickém minimu, dosahoval hodnot 54,2 %. Na dlouhodobé historické maximum z roku 28 ve výši 56, % jsme se ovšem ještě nedostali. Obecná míra nezaměstnanosti naopak od roku 21 stabilně klesá. Největší obecnou míru nezaměstnanosti měla ČR v roce 2, kdy dosahovala 8,8 %. Do roku 28 se tento ukazatel dostal až na úrovně z let , kdy se nezaměstnanost pohybovala kolem 4 5 %. Hospodářská krize ovšem s sebou přinesla výrazné propouštění a nárůst obecné míry nezaměstnanosti v roce 29 na 6,7 % a v roce 21 pak dále na 7,3 %. Za druhé čtvrtletí se tento ukazatel zastavil na 6 % Vývoj míry zaměstnanosti a obecné míry nezaměstnanosti v ČR v letech Obecná míra nezaměstnanosti (v %, levá osa) Míra zaměstnanosti (v %, pravá osa)

5 I.97 VIII.97 III.98 X.98 V.99 XII.99 VII. II.1 IX.1 IV.2 XI.2 VI.3 I.4 VIII.4 III.5 X.5 V.6 XII.6 VII.7 II.8 IX.8 IV.9 XI.9 VI.1 I.11 VIII.11 III.12 X.12 V.13 XII.13 VII.14 Monetární politika Vývoj inflace V prosinci roku 1997 rozhodla bankovní rada České národní banky o změně režimu měnové politiky a od začátku roku 1998 přešla na cílování inflace. V té době se ČNB zavázala působit svými měnovými nástroji tak, aby se čistá inflace pohybovala na konci roku 2 meziročně v intervalu 3,5 5,5 %. Od dubna 21 bylo rozhodnuto o přechodu na cílování celkové inflace (tj. přírůstku spotřebitelských cen) a o jejím vyjádření v podobě průběžného pásma. Pro období v letech bylo vyhlášeno nejdříve pásmo 3-5 % a následně 2 4 %. Od ledna roku 26 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši 1 procentního bodu oběma směry. V březnu 27 pak přišla ČNB s novým inflačním cílem ve výši 2 % a platností od ledna 21. Stejně jako v předchozím případě se mělo usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než 1 procentní bod. 1) Inflační cíle stanovovány v čisté inflaci v letech pro rok ve výši ,5-6,5 % % 2 3,5-5,5 % % % 2) Cílové pásmo celkové inflace pro měsíc ve výši začátek pásma leden % konec pásma prosinec % 3) Celková inflace 3 % ) Celková inflace 2 % od 21 do přistoupení ČR k eurozóně 14, Vývoj meziroční inflace v ČR (v %) 12, 1, 8, 6, 4, 2,, -2,

6 I.97 VIII.97 III.98 X.98 V.99 XII.99 VII. II.1 IX.1 IV.2 XI.2 VI.3 I.4 VIII.4 III.5 X.5 V.6 XII.6 VII.7 II.8 IX.8 IV.9 XI.9 VI.1 I.11 VIII.11 III.12 X.12 V.13 XII.13 VII.14 Současný vývoj míry inflace se však od výše zmíněného cíle 2 % (+- 1 procentní bod) vzdaluje. Meziroční míra inflace za rok 213 byla 1,4 %. V roce 214 ovšem inflace dále klesá, za květen 214 dokonce dosáhla hodnoty, %, v září letošního roku se pak vyhoupla na,7 %. I z poslední zprávy o inflaci ČNB vyplívá, že celková i měnověpolitická inflace se ve druhém čtvrtletí 214 nacházely na velmi nízkých hodnotách, tedy hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Regulované ceny setrvaly v meziročním poklesu a zároveň odezněl předchozí růst cen potravin. Ceny pohonných hmot rostly jen slabě. Zároveň však došlo k posunu korigované inflace bez pohonných hmot do kladných hodnot po téměř pěti letech jejího poklesu. V tom se projevovalo odeznění protiinflačního působení domácí ekonomiky, odrážející výrazný růst HDP a obnovení růstu mezd, spolu s proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny prostřednictvím dovozních cen. Ekonomická aktivita v efektivní eurozóně postupně zrychluje. Podle předpokladu prognózy by v letošním roce měl její růst dosáhnout 1,5 %, v příštích dvou letech se dále zvýší ke 2 %. Cenový vývoj v eurozóně zůstává vlivem snížení cen komodit, posílení eura a zřetelně záporné mezery výstupu výrazně utlumený, když ceny průmyslových výrobců v eurozóně meziročně klesají a inflace spotřebitelských cen je velmi nízká. Dle předpokladů prognózy ale dojde k obratu a ceny v eurozóně postupně obnoví svůj růst. Nízký výhled tržních úrokových sazeb 3M EURIBOR odráží nedávné uvolnění měnové politiky ECB. Kurz eura k dolaru by měl ze současné relativně silné hodnoty pozvolna oslabovat. U cen ropy se na horizontu prognózy předpokládá pozvolný pokles z mírně zvýšené výchozí úrovně. 4, Vývoj meziměsíční inflace v ČR (v %) 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, -,5-1,

7 Podle prognózy ČNB by se měla inflace již od letošního roku postupně zvyšovat. V horizontu měnové politiky ČNB, který je stanoven na 3. a 4. čtvrtletí roku 215, by se pak měla inflace držet v těsné blízkosti inflačního cíle na hodnotě 2 %. ČNB také prognózuje, že celkové tlaky na růst spotřebitelských cen v nejbližším období dočasně mírně poleví, neboť s ohledem na velmi slabou dynamiku zahraničních výrobních cen a pokračující stabilitu kurzu koruny k euru příspěvky dovozních cen odezní. Do vývoje cen se naopak na celém horizontu prognózy bude promítat rostoucí domácí ekonomika a zrychlující mzdový růst. To povede k plynulému nárůstu korigované inflace bez pohonných hmot. Regulované ceny budou v letošním i příštím roce nadále klesat a k jen nízkému růstu se vrátí až v roce 216. Ceny potravin v nejbližším období porostou pouze slabě a zrychlí až v příštím roce. U cen pohonných hmot se předpokládá umírněný růst do poloviny roku 216, poté budou v návaznosti na výhled světových cen ropy a benzínu mírně klesat. 6 5 Prognóza vývoje inflace podle ČNB Horizont měnové politiky Inflační cíl q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti

8 I.3 VI.3 XI.3 IV.4 IX.4 II.5 VII.5 XII.5 V.6 X.6 III.7 VIII.7 I.8 VI.8 XI.8 IV.9 IX.9 II.1 VII.1 XII.1 V.11 X.11 III.12 VIII.12 I.13 VI.13 XI.13 IV.14 IX.14 Vývoj úrokových sazeb Prognóza ČNB předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb do třetího čtvrtletí 215 na stávající velmi nízké úrovni, která odráží ponechání 2T repo sazby na technické nule a zachování aktuální výše úrokové prémie na peněžním trhu. Po opuštění režimu používání kurzu jako nástroje měnové politiky dojde dle prognózy v závěru roku 215 k nárůstu tržních sazeb v rozsahu cca,5 procentního bodu. Úrokové sazby pak dále porostou. Kurz koruny vůči euru se ve druhém čtvrtletí 214 nadále nacházel poblíž hodnoty 27,4 CZK/EUR. S ohledem na jeho nízkou pozorovanou volatilitu předpokládá prognóza v nejbližších čtvrtletích setrvání kurzu na této úrovni, která je mírně slabší než vyhlášená hladina asymetrického kurzového závazku (tj. 27 CZK/EUR). Prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do třetího čtvrtletí 215. Do této doby by mělo dojít k dostatečnému obnovení domácích inflačních tlaků v důsledku oživení ekonomiky a růstu mezd, které by mělo následně umožnit návrat do standardního režimu měnové politiky. Tento návrat by přitom neměl vést k posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB, protože v mezidobí dojde k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. 4,5 Vývoj úrokové sazby 3M PRIBOR 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Nejvyšších hodnot dosahovaly úrokové sazby v roce 28, kdy byl 3M PRIBOR stanoven ve výši až 4,2 %. Po nástupu krize však všechny úrokové sazby prudce spadly. V letech 21 a 211 se ještě sazby PRIBOR držely v rozmezí mezi,5 a 2, %, ale v roce 212 opět následoval jejich prudký pokles až k dnešním hodnotám téměř kolem technické nuly.

9 I.3 VI.3 XI.3 IV.4 IX.4 II.5 VII.5 XII.5 V.6 X.6 III.7 VIII.7 I.8 VI.8 XI.8 IV.9 IX.9 II.1 VII.1 XII.1 V.11 X.11 III.12 VIII.12 I.13 VI.13 XI.13 IV.14 IX.14 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Vývoj úrokových sazeb PRIBOR v ČR 1 den 7 dní 14 dní 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 6 měsíců 9 měsíců 1 rok 4 Prognóza vývoje úrokových sazeb podle ČNB q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 q2 q3 q4 q1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti

10 Devizové intervence Mezi další měnové politické nástroje České národní banky patří devizové intervence, jejichž cílem může být buď tlumení volatility na devizovém trhu a/nebo uvolnění popř. zpřísnění měnové politiky. Devizové intervence nejsou v režimu cílování inflace běžně používaným nástrojem. Tím jsou zejména úrokové sazby. Příkladem, kdy se devizových intervencí využívá, může být snížení měnověpolitických úrokových sazeb na tzv. technickou nulu, kdy případné další potřebné uvolnění měnové politiky lze docílit oslabením kurzu koruny. V této situaci se ČNB ocitla na podzim roku 213, kdy bankovní rada přijala kurzový závazek intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Na svém měnověpolitickém zasedání 31. července 214 bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tj. na technické nule. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se přitom nemění. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy jako mírně protiinflační, přičemž v uvedeném směru působí zejména déletrvající velmi utlumený cenový vývoj v eurozóně a rovněž nižší ceny potravin v nejbližším období. Na základě toho bankovní rada rozhodla o pokračování používání kurzu jako nástroje měnové politiky nejméně do roku 216. Pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by bylo třeba, aby bankovní rada shledala další zřetelné posílení protiinflačních vlivů. 3 Vývoj devizového kurzu CZK/EUR

11 Fiskální politika V E Ř E J N É F I N A N C E Deficit veřejných financí (ESA 95) mld. Kč -79,228-26,685-84, , , , ,75-56,393-46, , ,13 Deficit veřejných financí / HDP** % -2, , ,2748-5,7838-4, , ,1882-1,4521-1, , ,1477 Veřejný dluh (levá osa) mld. Kč 948, ,43 114, , , , , , , ,4 1954,552 Veřejný dluh / HDP (pravá osa) % 28, , , , , , , ,43 45, , , Veřejný dluh (v mld. Kč) a Veřejný dluh/hdp (v %) Veřejný dluh (levá osa) Veřejný dluh / HDP (pravá osa) Veřejný dluh České republiky již od 9. let neustále roste. Poslední přebytkové rozpočty jsme měli v letech 1993 a V současné době dosahuje státní dluh velikosti necelých 45 % HDP. Podle fiskálního výhledu ČR vydaného v květnu letošního roku se fiskální politika v České republice v posledních letech vyznačovala svojí procykličností. Několikanásobný pokles ekonomiky byl doprovázen fiskální restrikcí dosahující za roky 21 až 213 téměř 4,5 procentního bodu HDP. Výsledkem tak bylo snížení deficitu sektoru vládních institucí téměř k vyrovnané strukturální bilanci (,3 % HDP). Státní rozpočet a rozpočty státních fondů byly na rok 214 schváleny více proticyklicky s odhadovaným celkovým výsledkem hospodaření pro sektor vládních institucí ve výši 1,8 % HDP. Fiskální úsilí pro rok 214 je tak odhadováno na 1, procentního bodu HDP v době, kdy je ekonomika ve fázi křehkého oživení. Mírné proticyklické působení fiskální politiky by mělo pokračovat i v roce 215, převážně z důvodu předsunutí ukončení platnosti některých opatření z konsolidačního balíčku z roku 212 a implementací vybraných priorit vlády z jejího programu. Deficit vládního sektoru by tak měl dosáhnout 2,3 % HDP. Strukturální schodek v letech 216 a 217, kdy by se ekonomika měla přiblížit svému potenciálu, zůstane na konstantní úrovni. Fiskální politika tím ponechá plný prostor pro volné působení automatických stabilizátorů, což bylo České republice doporučováno mnoha renomovanými mezinárodními institucemi (viz např. MMF, 213 a OECD, 214). Primárním záměrem vlády je také letos ukončit postup při nadměrném schodku. Ten bude v červnu hodnocen nejenom na základě skutečného výsledku hospodaření sektoru vládních institucí v minulém roce, ale i s ohledem na nastavení fiskální politiky prokazatelně udržitelným způsobem pod hranicí nadměrného schodku do budoucna.

12 V mil. Kč Příjmy Výdaje Saldo Státní dluh HDP Saldo státního rozpočtu / HDP Státní dluh / HDP ,9% 13,28% ,77% 11,53% ,47% 1,7% ,9% 8,81% ,83% 9,18% ,42% 9,44% ,38% 1,63% ,3% 12,75% ,77% 14,9% ,78% 15,42% ,6% 18,35% ,2% 2,24% ,81% 22,18% ,91% 23,94% ,81% 24,36% ,52% 25,98% ,12% 31,34% ,13% 35,46% ,73% 39,22% ,63% 43,36% ,9% 43,34% 214* * k Vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu a státního dluhu (v mil. Kč) Příjmy Výdaje Saldo Státní dluh

13 Výdaje - detail (v mil. Kč) Bezpečnost státu a právní ochrana Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo Sociální věci a politika zaměstnanosti Všeobecná veřejná správa a služby Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Celkem Vývoj struktury výdajů státního rozpočtu (v mil. Kč) Bezpečnost státu a právní ochrana Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo Sociální věci a politika zaměstnanosti Všeobecná veřejná správa a služby Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Přehled kapitol státního rozpočtu (v mil. Kč) Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Všeobecná pokladní správa Státní dluh Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Ministerstvo obrany Ministerstvo dopravy Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo financí Ministerstvo životního prostředí Ostatní

14 Akciový trh V České republice působí v současné době dvě burzy cenných papírů. Jsou jimi RM-Systém česká burza cenných papírů a Burza cenných papírů Praha, a.s. (BCPP), která je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v ČR. BCPP tvoří spolu se svými dceřinými společnostmi skupinu PX. Vedle burzy jsou nejvýznamnějšími společnostmi skupiny POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. (PXE), a Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP). BCPP je součástí skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), jejímiž členy jsou také další tři středoevropské burzy cenných papírů, a to Burza cenných papírů Vídeň (Wiener Börse), Burza cenných papírů Budapešť (Budapesti Értéktőzsde) a Burza cenných papírů Lublaň (Ljubljanska borza). Akciový index pražské burzy dosahoval svého maxima v letech 27/28, kdy se obchodoval poblíž hodnot 19 bodů. V roce 28 zaznamenal jako většina akciových trhů hluboký propad až téměř k 6 bodům. Od té doby index jen párkrát překonal hranici 12 bodů a v posledních dvou třech letech se drží v pásmu 8 1 bodů. 2 Vývoj akciového indexu PX OBJEMY OBCHODŮ (213) Akcie [mil. Kč] Dluhové CP [mil. Kč] Strukturované Upisovací práva produkty [mil. Kč] [mil. Kč] Burzovní obchody , , ,156, Online registrované OTC obchody 1 99, ,14,87, Celkem [mil. Kč] , , ,963,

15 OBJEMY OBCHODŮ (celkem) Akcie [mil. Kč] Dluhové CP [mil. Kč] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,888 Objem obchodů na pražské burze v posledních letech permanentně klesá. Akciové obchody zažívali největší rozmach v letech 25 a 27, kdy dokázaly překonat objem 1 bilionu korun. Od té doby ale zájem investorů o akcie kótované na pražské burze kontinuálně klesá. V roce 213 se na BCPP zobchodovaly akcie za pouze 185,7 miliard korun, což je méně než 2 % z objemů v roce 27 nebo 25. O něco větší zájem u investorů budí dluhové cenné papíry. Ty sice zaznamenali výrazný propad objemu v letech 21 až 24, ale od té doby se na pražské burze zobchoduje celkem pravidelně každý rok miliard v dluhopisových obchodech. 2 Vývoj objemu obchodů na BCPP Akcie [mil. Kč] Dluhové CP [mil. Kč]

16 Tržní kapitalizace akciových emisí ke dni Pořadí Název ISIN Tržní kapitalizace Tržní kapitalizace Tržní kapitalizace [mil. Kč] [mil. EUR] [mil. USD] 1 ČEZ CZ , , ,8 2 ERSTE GROUP BANK AT ,8 8 4, ,5 3 KOMERČNÍ BANKA CZ , 6 553, ,2 4 VIG AT , 4 635, ,4 5 O2 C.R. CZ , 2 849,3 3 67,1 6 UNIPETROL CZ ,5 851,2 1 77,5 7 STOCK GBBF5SDZ , 779,2 986,4 8 PHILIP MORRIS ČR CS , 691, 874,8 9 VGP BE ,2 268,4 339,8 1 CETV BMG ,9 246,3 311,8 11 FORTUNA NL ,8 22,4 279,1 12 PEGAS NONWOVENS LU ,8 28,9 264,5 13 TMR SK ,6 145,1 183,6 14 ENERGOCHEMICA CZ , 137,6 174,2 15 NWR GBB42CTW ,5 132,2 167,4 16 PLG CZ ,5 7,9 89,8 17 ENERGOAQUA CS ,2 6,6 76,7 18 RMS MEZZANINE CS ,8 44,2 56, 19 TOMA CZ ,3 43,8 55,5 2 PRAŽSKÉ SLUŽBY CZ ,3 39,3 49,8 21 BOREALIS GIA1J9JJ 9, 32,5 41,1 22 JÁCHYMOV PM CS ,1 12,3 15,5 23 E4U CZ ,4 6,5 8,2 Mezi nejvíce obchodované emise na BCPP v roce 213 patřili státní dluhopisy. Mezi 2 nejobchodovatelnějšími cennými papíry mají 16 zástupců, jejichž celkový zobchodovaný objem dosahuje neuvěřitelných 553,7 miliard korun. Mezi ně se vešli pouze 4 největší akciové emise ČEZ, Komerční banka, Erste Group Bank a O2 C.R. Tyto společnosti zároveň patří mezi emise s největší tržní kapitalizací (k ). Pro srovnání se státními dluhopisy, když sečteme obchodovaný objem 16 největších akciových emisí za rok 213, dostaneme 185,7 miliard korun, tedy pouze 33,5 % objemu 16 největších emisí státních dluhopisů. Nejvíce obchodované emise za rok 213 Pořadí Název ISIN Objem [mil. Kč] 1 ST.DLUHOP. VAR/23 CZ ,746 2 ČEZ CZ ,693 3 ST.DLUHOP. 1,5/19 CZ ,21 4 ST.DLUHOP. VAR/17 CZ ,961 5 ST.DLUHOP. VAR/16 CZ ,322 6 KOMERČNÍ BANKA CZ ,649 7 ST.DLUHOP. 2,75/14 CZ ,712 8 ST.DLUHOP. 4,/17 CZ ,928 9 ST.DLUHOP. 5,7/24 CZ , 1 ST.DLUHOP. 3,85/21 CZ , ST.DLUHOP. 4,6/18 CZ , ST.DLUHOP. 4,7/22 CZ , ERSTE GROUP BANK AT ,41 14 O2 C.R. CZ , ST.DLUHOP.,5/16 CZ , ST.DLUHOP. 3,4/15 CZ , ST.DLUHOP. 5,/19 CZ , ST.DLUHOP. 3,75/2 CZ ,15 19 ST.DLUHOP. 3,7/13 CZ ,517 2 ST.DLUHOP. 2,5/28 CZ ,847 Nejvíce obchodované akciové emise za rok 213 Pořadí Název ISIN Objem [mil. Kč] 1 ČEZ CZ ,693 2 KOMERČNÍ BANKA CZ ,649 3 ERSTE GROUP BANK AT ,41 4 O2 C.R. CZ ,883 5 NWR GBB42CTW ,759 6 CETV BMG ,742 7 PHILIP MORRIS ČR CS ,37 8 UNIPETROL CZ ,553 9 PEGAS NONWOVENS LU ,225 1 VIG AT , FORTUNA NL , ORCO LU , AAA NL , TMR SK , STOCK GBBF5SDZ96 48, E4U CZ , TOMA CZ588559,56 18 RMS MEZZANINE CS , VET ASSETS CZ5585,23 2 VČ PLYNÁRENSKÁ CZ592551,169