SDĚLENÍ KOMISE. Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2013) 7243 final SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů {SWD(2013) 438 final} {SWD(2013) 439 final} {SWD(2013) 440 final} {SWD(2013) 441 final} {SWD(2013) 442 final} CS CS

2 SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů I. ÚVOD Vnitřní trh s elektřinou pro Evropu není samoúčelný. Je nezbytně nutný k dosažení cílů politiky Unie v oblasti energetiky 1. Mezi tyto cíle patří bezpečné dodávky za konkurenceschopné ceny, cíle pro obnovitelné zdroje energie a ochranu klimatu do roku 2020 a v dalších letech a výrazné zvýšení energetické účinnosti v celém hospodářství. Tento trh by měl být založen na spravedlivé a otevřené hospodářské soutěži. Je všeobecně známo, že pro splnění těchto cílů veřejné politiky je veřejný zásah na trhu s elektřinou do jisté míry potřebný. Členské státy se dohodly na dokončení vnitřního trhu s elektřinou do roku Aby se zajistilo, že bude dokončen účinně fungující trh a že občané budou mít z otevření trhů s elektřinou v celé Unii co největší prospěch, je důležité vymezit úlohu, rozsah a povahu veřejného zásahu v souladu se zásadou subsidiarity na úrovni Unie, na regionální, vnitrostátní a místní úrovni. V oblastech, kde je veřejný zásah využíván na regionální, vnitrostátní nebo místní úrovni, Komise vyzývá příslušné orgány, aby zajistily uplatňování jednotných postupů v celé Unii. Veřejný zásah na regionální, vnitrostátní nebo místní úrovni může mít různou podobu. Může se jednat o státní podporu určitým odvětvím nebo společnostem v podobě grantů nebo osvobození od daní a poplatků, uložení závazku veřejné služby a regulaci prostřednictvím obecných opatření. Veřejný zásah může být užitečný a účinný k tomu, aby bylo dosaženo politických cílů stanovených na evropské, regionální, vnitrostátní nebo místní úrovni, musí však být dobře navržen a měl by zohledňovat průběžné změny ve fungování trhu, technologické a společenské změny. Ve sdělení Zajistit fungování vnitřního trhu s energií 3 Komise zdůraznila, že pokud veřejný zásah není dobře navržen, není řádně koordinován na úrovni EU, existuje riziko, že bude kontraproduktivní a že bude narušovat fungování vnitřního trhu. V uvedeném sdělení Komise navrhla akční plán pro Evropu, který má zajistit úspěch vnitřního trhu. Tento akční plán oznámil řadu opatření, jejichž cílem je zajistit přiměřené veřejné zásahy. Opatření pro rok 2013 zahrnují schválení pokynů k režimům podpory pro energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů 4 a vypracování kritérií pro posuzování a zajištění souladu vnitrostátních iniciativ v oblasti nových 1 Viz článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie. 2 Viz závěry Evropské rady ze dne 4. února COM(2012) Dále jen energie z obnovitelných zdrojů. 2

3 výrobních kapacit s vnitřním trhem s elektřinou. Posledně uvedené opatření požadovala rovněž Evropská rada 5. Ve sdělení Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií 6 Komise zdůraznila potřebu upravit veřejné zásahy tak, aby stimulovaly inovace, ve stále věší míře vystavovaly energie z obnovitelných zdrojů tržním cenám, bránily nadměrným kompenzacím, snižovaly náklady spojené s podporou a v konečném důsledku podporu ukončily. V uvedeném sdělení bylo opět oznámeno vypracování pokynů pro režimy podpory pro energie z obnovitelných zdrojů. Mezitím některé členské státy oznámily, že hodlají poskytnout značnou veřejnou podporu na investice do nových výrobních kapacit. Pokud tato podpora nebude navržena správně, existuje riziko, že dojde k narušení hospodářské soutěže a zkreslení investičních signálů. Unie musí být prozíravější a rozhodnout, jak má být dosaženo dlouhodobého cíle téměř bezuhlíkové elektřiny, který byl předložen v Energetickém plánu a v plánu o klimatu do roku V Zelené knize Rámec politiky pro klima a energetiku do roku se poukazuje na to, že přechod k udržitelnějšímu, bezpečnému a konkurenceschopnému energetickému systému v dlouhodobějším horizontu vyžaduje přezkum veřejných zásahů. Zejména pro přezkum veřejných zásahů na trhu s elektřinou hovoří mnohé, neboť mají značný vliv na náklady a ceny elektřiny. Předpokládá se, že v závislosti na zvoleném politickém scénáři 9 se budou celkové náklady na dodávky elektřiny v roce 2050 pohybovat mezi EUR za MWh. Členské státy podporovaly výrobu elektřiny z fosilních paliv a po určitou dobu i jadernou energii a energii z obnovitelných zdrojů. Je však těžké zjistit srovnatelné náklady na každou z těchto technologií a posoudit nezbytnou úroveň veřejné podpory těmto technologiím. Posouzení nákladů musí zohlednit kapitálové náklady, provozní náklady a náklady na údržbu příslušných elektráren, jakož i nakládání s odpady a náklady na likvidaci, na síť a vyrovnávací náklady a všechny související externí náklady, jako jsou emise. Pro energie z obnovitelných zdrojů jsou počáteční náklady vysoké a také náklady na síť a vyrovnávací náklady jsou značné. Na druhé straně snižují jejich nízké výrobní náklady velkoobchodní ceny elektřiny a výroba elektřiny z obnovitelných zdroje je bezuhlíková. U jaderných elektráren zahrnují náklady kromě vysokých počátečních investičních výdajů náklady na vyřazování z provozu, likvidaci odpadu a vysoké pojistné krytí odpovědnosti v případě nehod. Avšak provozní náklady jaderných elektráren jsou obdobně jako u obnovitelných zdrojů poměrně nízké. Výroba energie z fosilních paliv zahrnuje investiční náklady, významné náklady na dovoz paliv a náklady na povolenky na CO 2. Na dotování nákladů souvisejících s různými technologiemi členské státy využívají řadu různých nástrojů, mimo jiné daňové úlevy, 5 Závěry Evropské rady ze dne 22. května COM(2012) KOM(2011) 885 v konečném znění a KOM(2011) 112 v konečném znění. 8 COM(2013) Studie KEMA k nákladům na elektřinu přiřazeným k pěti vybraným scénářům 3

4 poplatky a dávky účtované přímo zákazníkům a přímé dotace. Některé z těchto forem podpory spadají pod definici státní podpory z právních předpisů EU, jiné nikoli. OECD 10 a IEA 11 se zabývaly tímto složitým tématem a vyvinuly metody pro výpočet částky podpory u fosilních paliv a obnovitelných zdrojů. Komise se domnívá, že tyto studie bohužel nejsou srovnatelné a plně použitelné na situaci výroby elektřiny v EU. V důsledku toho je nelze jako takové považovat za dostatečně solidní základ pro tvorbu politiky. Komise proto v tomto ohledu hodlá prohloubit svou vlastní analýzu srovnatelných nákladů. V této souvislosti Komise začlení svou vlastní předběžnou analýzu srovnatelných nákladů založenou na informacích, jež jsou v současnosti k dispozici, do připravované zprávy o faktorech, jež nejvíce ovlivňují ceny energie, na kterou v červnu příštího roku naváže podrobná studie o celkových nákladech a dotacích pro různé technologie v odvětví elektřiny. V současné době jsou maloobchodní ceny elektřiny v Unii často vyšší než v jiných částech světa. Ceny za elektřinu pro konečné uživatele, které platí podniky a domácnosti, se v posledních deseti letech v reálných hodnotách zvýšily 12. Důvodem jsou vysoké a rostoucí poplatky a daně z konečné ceny elektřiny, nákladů na sítě a paliva. Důležitou úlohu ovšem hrají také omezená hospodářská soutěž a někdy neúčinný veřejný zásah. Tak je tomu zejména tehdy, když se při plánování a provádění veřejných zásahů nevyužívá příležitostí, které nabízí vnitřní trh s elektřinou, když se opomíjejí jiné politické cíle a nezohledňují možná řešení na straně poptávky (podniky a spotřebitelé). Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou vyžaduje pevný regulační rámec na úrovni Unie. Předpokládá však také úpravy na regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Příslušné orgány se vyzývají, aby při navrhování veřejných zásahů braly v úvahu vzájemnou závislost, kterou s sebou přináší vnitřní trh s elektřinou. Komise tímto sdělením a v doprovodných pracovních dokumentech útvarů Komise navrhuje pokyny k tomu, jak by tyto orgány mohly připravovat nové a přizpůsobovat stávající veřejné zásahy tak, aby zajistily bezproblémové fungování vnitřního trhu s elektřinou ve prospěch všech. V tomto sdělení se hodnotí hlavní znaky veřejných zásahů. pokud jde o nápravu selhání trhu. Ukazuje, jak mohou být navrhovány nebo případně upravovány, aby se zvýšila jejich účinnost. Ve sdělení se předkládají k diskusi zásady a zaměření změn, které by podle Komise měly vést k dalšímu rozvoji koncepce veřejných zásahů. Ačkoli se sdělení zaměřuje na veřejné zásahy v odvětví elektřiny, stanovené zásady se mohou použít také v jiných odvětvích energie, např. v oblasti dopravy a vytápění. 10 Viz např. analýza zahrnuje přímé rozpočtové převody a daňové výdaje, které zvýhodňují nebo preferují produkci nebo spotřebu fosilních paliv. Kromě toho externality konvenčních paliv, pokud jde o jejich náklady na sociální a zdravotní péči, zatěžují zdravotnictví v EU odhadem 40 miliardami EUR ročně. 11 Světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury na rok Index IEA reálných konečných cen za energii pro průmysl v EU OECD 4

5 Komise v roce 2014 přijme nové pokyny Unie k podpoře na ochranu životního prostředí a podpoře energie na období Útvary Komise v nejbližší době zahájí veřejnou konzultaci o návrhu znění těchto pokynů. Při přijímání pokynů v roce 2014 Komise řádně zohlední výsledky veřejné debaty zahájené tímto sdělením a návrhem znění pokynů. Kromě toho bude Komise vycházet z výsledků této debaty rovněž při navrhování změn stávajícího acquis Unie pro vnitřní trh s elektřinou. II. PROČ JE NUTNÉ PŘEHODNOTIT VEŘEJNÉ ZÁSAHY V OBLASTI ENERGIE? Vytvořením vnitřního trhu s elektřinou se úloha veřejného zásahu změnila, avšak potřeba veřejných zásahů stále trvá, pokud jde o zajištění rovných podmínek pro všechny, nápravu selhání trhu, podporu zavádění technologií a inovací a obecněji o podporu trhu při šíření vhodných investičních signálů. Jelikož se vnitřní trh s elektřinou vyvíjí, vyskytla se řada problémů, které mohou veřejný zásah opravňovat. Energie z obnovitelných zdrojů jsou významným a stále důležitějším aktérem na trhu Jak Komise v minulém roce zdůraznila 13, na energii z obnovitelných zdrojů v roce 2011 připadalo 13 % konečné spotřeby elektřiny, což je významný podíl na vnitřním trhu s elektřinou 14. V Energetickém plánu do roku 2050 se předpokládá, že se podíl energie z obnovitelných zdrojů bude v dlouhodobém horizontu zvyšovat. Výhod většího podílu energie z obnovitelných zdrojů je celá řada 15. Většina dnes platných režimů podpory se však navrhovala v době, kdy technologie energie z obnovitelných zdrojů byly ještě v plenkách a na trhu zaujímaly jen nepatrný podíl. Jelikož vnitřní trh s elektřinou zaznamenal výrazný vývoj, technologie energie z obnovitelných zdrojů se zdokonalily a míra jejich rozšíření se zvýšila, měly by se režimy podpor přizpůsobit těmto změněným okolnostem, aby se podpořily další, ještě výkonnější generace energie z obnovitelných zdrojů, které budou ještě výkonnější, a aby se spotřebitelům energie snížily ceny v těchto režimech. Reakce na straně poptávky Potenciál na straně poptávky trhů není v současné době ještě dostatečně využitý. Spotřebitelé jsou tradičně považováni spíše za pasivní uživatele, než za vlivnou část trhu s energií. Změny na straně nabídky, zejména nárůst kolísavé výroby elektrické energie z větrných elektráren nebo fotovoltaických panelů, vyžadují větší flexibilitu energetických sítí. Tuto flexibilitu mohou přinést změny spotřebních modelů vycházející z energetické účinnosti, místních zdrojů energie a řešení v oblasti reakce na poptávku, které budou mít do budoucna zásadní význam pro účinné sladění nabídky s poptávkou. 13 COM(2012) COM(2013) Jejich příspěvek k cíli udržitelnosti zahrnuje nejen snížení emisí skleníkových plynů, avšak může znamenat také snížení emisí škodlivých látek do ovzduší či snížení potřeby chladící vody oproti původním alternativám. Kromě toho přispívají k cíli diverzifikovaných dodávek a větší účinnosti využívání zdrojů. 5

6 Technologický vývoj vytváří nové příležitosti pro reakci na poptávku (např. inteligentní distribuční sítě, inteligentní měřící přístroje a zařízení a ukládání elektřiny) a služby pro reakci na poptávku (dynamická tvorba cen, smlouvy na přerušitelné zatížení nebo dynamické omezení zátěže v odvětví průmyslu, obchodní společnosti a domácnosti, účast na vyrovnávacích trzích, služby agregace a optimalizace poptávky domácností). Tím se zvyšuje flexibilita systému a snižuje potřeba výrobních kapacit. Tento vývoj může být přínosný pro spotřebitele, neboť mohou přesunout část spotřeby do časových úseků s levnější elektřinou. Potenciál reakce na straně poptávky je v evropském měřítku obrovský: poptávka v době špičky v EU by se mohla snížit o 60 GW, tj. asi o 10 % 16. Kromě reakce na poptávku vede vyšší energetická účinnost u konečného uživatele ke snižování nákladů a k nižší potřebě investic do drahých výrobních zařízení. Výzvy v oblasti změny klimatu Klíčovým důvodem pro veřejné zásahy na trzích s elektřinou zůstává i nadále internalizace vnějších faktorů v oblasti životního prostředí. V odvětví elektřiny je důležitým krokem tímto směrem systém EU pro obchodování s emisemi, kterým se cíle v oblasti změny klimatu do roku 2020 přenášejí do sekundárních právních předpisů. Některé členské státy tvrdí, že jsou kromě režimů podpory na energii z obnovitelných zdrojů nutné rovněž veřejné zásahy ve formě státní podpory na investice do výroby jaderné energie, která je dalším nízkouhlíkovým zdrojem elektřiny. Zároveň skupina G20 17 a Evropská rada 18 opakovaně vyzývaly k postupnému ukončení dotací na fosilní paliva. Ukončení všech dotací, které škodí životnímu prostředí, včetně přímých a nepřímých dotací na výrobu elektřiny z fosilních paliv, je jedním z probíhajících opatření akčního plánu, jenž má zajistit úspěch vnitřního trhu s energií 19. Nutnost přiměřené výroby Nárůst výroby elektřiny z různých zdrojů v EU, potřeba financovat modernizaci stávajícího zastarávajícího systému výroby elektřiny a nestabilita na trzích s primární energií znamenají pro výrobce nestabilitu a nejistotu, pokud jde o jejich očekávané výnosy. Na účinně fungujícím trhu s elektřinou by měli být schopni tyto nejistoty zvládat. Pokud investoři vycházejí z toho, že se jejich investice na základě (očekávaných) cen elektřiny v budoucnosti a poptávky vyplatí, budou stavět výrobní kapacity, s nimiž budou moci kdykoli pokrýt poptávku po elektřině. Regulované maloobchodní ceny a velkoobchodní cenové stropy znamenají, že nové investice budou pravděpodobně méně výnosné. Kromě toho hospodářská a finanční 16 Viz pracovní dokument útvarů Komise o reakci na poptávku. 17 Viz prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 na summitech v Pittsburghu (září 2009), v Torontu (červen 2010) a výzkumné skupiny G20: Závěrečná zpráva o splnění požadavků (Final Compliance Report) skupiny G20, Cannes, Závěry Evropské rady ze dne 22. května COM(2012)

7 krize zvýšila nejistotu ohledně budoucí poptávky a oslabila finanční situaci mnoha podniků. Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že služby v oblasti reakce na poptávku dosud nejsou široce dostupné. To má za následek, že některé členské státy na základě obav ohledně přiměřenosti výrobních kapacit zvažují nové veřejné zásahy, např. režimy podpory na investice do nových kapacit na výrobu elektřiny nebo náhrady stávajícím zařízením za to, že zůstanou v provozu. Komise se domnívá, že by tato opatření neměla vést k tomu, aby se neefektivní zařízení pomocí státních podpor uměle udržovala v provozu nebo aby se stavěly zbytečné nové výrobní kapacity. Rostoucí integrace vnitrostátních trhů Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou otevřelo vnitrostátní trhy dodavatelům energie z jiných členských států a posílilo vzájemnou závislost vnitrostátních trhů. Tento vývoj na jedné straně umožňuje využívat úspory z rozsahu a synergie vnitřního trhu s elektřinou. Na druhé straně nemá veřejný zásah v případě propojených trhů vliv jen na vnitrostátní trh, ale také na sousední trhy. Výsledné narušení vnitřního trhu s elektřinou může být jak krátkodobé (vliv na stabilitu systému, okamžité tržní ceny a výrobu elektřiny), tak dlouhodobé (vytěsnění investic do nových kapacit nebo jejich převedení do méně vhodných projektů). III. ÚČINNĚJŠÍ A ÚČELNĚJŠÍ VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZÁSAHŮ Dobře navržené, cílené a přiměřené veřejné zásahy umožňují příslušným orgánům plnit cíle veřejné politiky, aniž by docházelo k narušení trhů, které by překračovalo nezbytnou míru. Pokud je určitý problém dočasný, měl by být veřejný zásah rovněž časově omezený. Zásahy by měly být v souladu s různými politickými cíli. To znamená, že v silně propojeném a dynamickém vnitřním trhu s elektřinou musí být veřejné zásahy v rámci členských států a mezi členskými státy správně koordinovány, aby se zabránilo vyšším nákladům pro spotřebitele a daňové poplatníky, omezení příležitostí pro přeshraniční obchod nebo závodům v poskytování podpor mezi členskými státy. Zjišťování specifického problému a jeho příčin Aby bylo možné odůvodnit veřejný zásah, je nutné nejprve zjistit, který problém je třeba řešit, a prokázat, že vnitřní trh s elektřinou tento problém na základě stávajícího acquis Unie pravděpodobně nevyřeší. Všeobecně se uznává nezbytnost veřejného zásahu za účelem zamezení negativních dopadů na společnost, pokud výrobci a spotřebitelé ignorují náklady na odstraňování škod na životním prostředí. Veřejné zásahy mohou rovněž vytvářet pobídky k pozitivnímu vývoji, např. podporováním vývoje nových technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů tam, kde existují překážky bránící inovacím a zavádění. Některé investice lze pomocí veřejného zásahu podpořit. Takové zásahy mohou zlepšit koordinaci, pokud se požadují dlouhodobé závazky různých subjektů na trhu s nerovnoměrným rozložením nákladů a přínosů. Příprava opatření pro reakci na poptávku například vyžaduje koordinovaný postup distribučních společností, poskytovatelů služeb v oblasti reakce na poptávku a dodavatelů elektřiny a 7

8 informačních a komunikačních technologií (IKT) 20. Může také vyžadovat veřejné zásahy a odstranění překážek u sazeb a regulačních opatření souvisejících s užíváním sítí. Jakmile jsou pro veřejný zásah předloženy dobré argumenty, je třeba posoudit povahu zásahu v širším politickém a regulačním rámci vnitrostátního trhu s elektřinou, včetně dalších zásahů. Posouzení možného vzájemného působení s dalšími politickými cíli Při navrhování veřejných zásahů by se členské státy měly vyvarovat toho, aby posuzovaly různé cíle veřejné politiky odděleně s cílem vyhnout se tak případným rozporům mezi nimi. Při plánování by měly brát v úvahu všechny cíle politiky v oblasti energetiky jako celek a musí koordinovat různé nástroje veřejného zásahu, včetně příležitostí, které vnitřní trh s elektřinou nabízí. Posuzování výhod a nevýhod může být velmi složité. Tak například využívání uhlí z důvodu zabezpečení dodávek může být v rozporu s cíli v oblasti ochrany životního prostředí nebo podpora výroby elektřiny z různých zdrojů může u systémů výroby elektřiny, které vykazují nízkou úroveň propojení a/nebo flexibility, vést k obavám ohledně zabezpečení dodávek. Opatření na podporu domácích výrobních kapacit by mohla stát v cestě investicím do nových přeshraničních propojovacích vedení, která by mohla být účinnějším řešením pro zabezpečení dodávek. Rozhodujícím krokem na cestě k účinnému a účelnému veřejnému zásahu je zajištění toho, aby ceny odrážely externí náklady. Například zrušení dotací na výrobu elektřiny z fosilních paliv je jedním z prostředků k nápravě zkreslených signálů o cenách energie. Posouzení alternativních možností: evropský rozměr a rozměr na straně poptávky Acquis Unie by mohlo být evropskou alternativou k vnitrostátním nebo místním veřejným zásahům. Příslušné veřejné orgány se vyzývají, aby v plném rozsahu využívaly stávajících politik a programů EU, jakož i příležitostí, které nabízí proaktivní provádění právních předpisů EU. V některých případech je možné nalézt řešení situace na vnitrostátním trhu v širším regionálním kontextu pomocí kapacit nebo možností, které jsou díky rostoucí propojenosti vnitřního trhu s elektřinou k dispozici za hranicemi. Namísto poskytování subvencí na nové výrobní kapacity nebo na zachování provozu neefektivních starých výrobních kapacit znečišťujících životní prostředí by členské státy mohly například podporovat dlouhodobé smlouvy mezi výrobci a budoucími spotřebiteli (např. konsorcii podniků) na stavbu nových elektráren, pokud jsou tyto smlouvy uzavírány v souladu s platnými pravidly hospodářské soutěže. Tyto smlouvy 20 Například jako jedna z klíčových funkcí inteligentních sítí mohou opatření reagující na poptávku plně rozvinout svůj potenciál pouze tehdy, jsou-li doplňována plně rozvinutou, otevřenou vysokorychlostní infrastrukturou v oblasti informačních a komunikačních technologií. 8

9 by mohly jak výrobcům, tak podnikům zajistit předvídatelnost, kterou potřebují k provádění investic 21. Pro energeticky náročná odvětví mohou být dlouhodobé smlouvy důležitým faktorem k zajištění jejich celkové konkurenceschopnosti, které mohou jak kupcům, tak prodejcům zajistit předvídatelnost. Musí se však zabránit uzavření trhů. Dále se zdá, že nemá smysl rozvíjet nabídku v Evropě bez odpovídajícího přístupu na straně poptávky. Dříve než se začne uvažovat o veřejném zásahu na straně nabídky, měla by se nejprve zvážit reakce na poptávku a energetická účinnost u konečného uživatele. Nejslibnějším nástrojem, jak lépe sladit nabídku a poptávku pomocí tržních mechanismů a zároveň nabídnout spotřebitelům možnost snížit náklady na elektřinu, je zrovnoprávnit opatření na straně poptávky a nabídky. Synergie s odvětvím IKT mohou umožnit nákladově efektivní a účelné systémy reakce na poptávku. Podporovat změny v chování spotřebitele a účast spotřebitele nemusí nutně znamenat finanční zásah státu. Změny v chování může usnadnit provádění správných opatření (např. lepší využívání IKT, zavádění inteligentních měřících přístrojů a zařízení, sazeb souvisejících s užíváním sítí a zrušení regulovaných cen). Provádění těchto ustanovení práva Unie ve vnitrostátním právu nabízí spotřebitelům možnost snižovat výdaje na elektřinu a posiluje význam signálů o cenách energie. Přináší s sebou také nižší poptávku po elektřině v období špičky a odpovídající nižší potřebu nových výrobních a přenosových kapacit, čímž je možné šetřit omezené investiční prostředky a veřejné zdroje a zároveň zvýšit účinnost energetického systému. V neposlední řadě představuje také nákladově efektivní způsob, jak energie z obnovitelných zdrojů ve velkém měřítku integrovat do elektrické soustavy. Minimalizace dopadů veřejného zásahu na elektrické soustavy a hospodářskou soutěž a ukončení skrytých subvencí Podpora technologií nové generace mívá často podobu zvláštních pravidel týkajících se odpovědnosti za vyvážení sítě, přednostního spouštění a finanční odpovědnosti za rozvoj sítě 22. I když tato pravidla mohou lokálně přispět k žádoucímu budování výrobních kapacit, mohou s rozvojem otevřených a konkurenceschopných trhů s elektřinou a dotvořením vnitřního trhu s elektřinou ztratit své opodstatnění. Unie nyní pracuje na harmonizaci tržních pravidel pro dodavatele elektřiny, včetně pravidel pro přístup k síti (kodexy sítě), aby pro konkurenty z různých členských států platily stejné podmínky. Kromě toho musí členské státy zajistit, aby vnitrostátní pravidla, která nebyla harmonizována, nediskriminovala žádnou technologii a výrobci elektřiny nebyli osvobozeni od finančních důsledků svého jednání, např. pokud nedodrží plánovaný objem výroby. Pokud členské státy rozvíjejí vnitrodenní a vyrovnávací trhy a trhy pomocných služeb, měli by všichni výrobci mít možnost se 21 Další výhody: pro velké průmyslové spotřebitele znamenají dlouhodobější smlouvy ochranu před přemrštěnými cenami, dále umožňují lepší plánování a účinnější řízení výroby. 22 Viz například pravidla pro přednostní spouštění zařízení uvedená v článku 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, Úř. věst. L 140, , s

10 těchto trhů účastnit, čímž mohou dosáhnout dodatečných výnosů z operací za následující den a zároveň se přispěje k flexibilitě sítě a sladění nabídky a poptávky, a tudíž k účinnější výrobě elektřiny s nižší potřebou subvencí. Je v zájmu všech členských států, aby byl vypracován a prováděn pevný právní rámec pro využívání jaderné energie splňující nejvyšší standardy bezpečnosti, zabezpečení a nešíření. Veřejné zásahy musí brát v úvahu zásadu znečišťovatel platí, která je zakotvena ve Smlouvě (SFEU) a v právním rámci EU pro vyřazování z provozu, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem 23. Komise se domnívá, že další harmonizace pravidel odpovědnosti by měla zajistit rovné podmínky pro všechny subjekty na vnitřním trhu s elektřinou. Udržet nízké náklady: aukce, hospodářská soutěž mezi různými technologiemi a využití účinnosti na úrovni Evropské unie Při stanovování veřejných zásahů by členské státy měly zajistit, aby bylo dané opatření vhodné pro plnění sledovaného cíle a nepřekračovalo míru nezbytnou pro jeho plnění (test přiměřenosti). Posilování hospodářské soutěže mezi technologiemi může přispět k tomu, aby byla podpora omezena na minimum, a volbu nejúčinnějších technologií, které by snižovaly škodlivé účinky systémů podpory, ponechává na trhu. Proto Komise členské státy vyzývá, aby navrhovaly režimy podpory otevřené různým technologiím pro výrobu energie, které mohou přispívat k plnění sledovaných cílů 24. Rovněž může však být i zapotřebí podporovat zavádění nových a inovativních technologií, jež, byť nejsou dosud konkurenceschopné, povedou během jejich postupného osvojování k pokroku. Za tímto účelem může být potřebné poskytovat podporu konkrétním technologiím. V případě režimů podpory se upřednostňují skutečně soutěživá výběrová řízení jako prostředek k další minimalizaci výše nezbytné podpory a k předcházení nadměrné kompenzaci, neboť zajišťují transparentnost nákladů na energie a zamezují podpory podle zásady stejná odměna pro všechny. Režimy založené na požadovaných objemech namísto na zaručených příjmech pro výrobu mohou vést k vyšším rizikovým prémiím, neboť přenášejí cenové riziko na výrobce; mohu však být také účinnějším nástrojem k zavádění hospodářské soutěže mezi různými technologiemi a přispívat k tomu, aby výrobci energie lépe reagovali na signály trhu. Vnitřní trh s elektřinou a systém EU pro obchodování s emisemi 25 jsou důležitými nástroji pro udržení nákladů pod kontrolou, a jsou proto klíčovými prvky při analýze nákladů a přínosů vnitrostátních opatření. Sbližování vnitrostátních metod režimů podpory v celé EU přispívá k optiímálním investičním rozhodnutím. Hospodářskou soutěž lze posílit, pokud budou režimy podpory otevřené výrobě z jiných členských států. V tomto ohledu je třeba dále rozvíjet vyšší míru propojenosti a v příslušných případech i mechanismy spolupráce. 23 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, Úř. věst. L 199, , s Tím nejsou dotčena práva členských států, aby si samy stanovovaly skladbu zdrojů energie. 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, Úř. věst. L 140, , s

11 Konkrétně Komise navrhuje pro obnovitelné zdroje, aby byly posouzeny možnosti takového poevropštění režimů podpory pro budoucí právní rámec EU pro obnovitelné zdroje. Směrnice o obnovitelných zdrojích členským státům nezakazuje možnost omezit režimy podpory na domácí výrobu energie z obnovitelných zdrojů 26. Již dnes mohou členské státy využívat přeshraniční podporu v rámci mechanismů spolupráce 27 pro přeshraniční podporu. Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby těchto možností využívaly a postupně otevřely své vnitrostátně orientované režimy podpory výrobcům z ostatních členských států. Jednostranný zásah ze strany jednoho členského státu může poškodit společnosti v sousedních členských státech. Může se stát, že takový zásah bude dražší a méně účinný, než opatření prováděné společně několika členskými státy. Čistý výnos dosažení přiměřenosti výroby energie na vnitřním trhu s elektřinou by v období činil 7,5 miliardy EUR ročně 28. Kromě toho se očekává, že sdílení regulačních záloh v celé EU by znamenalo roční čistý výnos ve výši až 0,5 miliardy EUR. Další významné úspory ve výši 4 miliard EUR by mohlo přinést využívání inteligentních sítí, které by ulehčily reakci na straně poptávky na úrovni spotřebitele. V rámci koordinovaného scénáře investic do obnovitelných zdrojů energie, podle kterého by se vnitřní trh s elektřinou využíval k umístění výroby energie z obnovitelných zdrojů tam, kde je to z hlediska nabídky a poptávky nejúčinnější, by v období byly k dispozici výnosy ve výši miliard EUR. Členské státy proto při zvažování veřejného zásahu musí mít na paměti dosažení požadovaných politických cílů a posoudit, zda je mohou realizovat nejen využitím vnitrostátního potenciálu, ale také potenciálu v jiných členských státech. Posouzení dopadu na náklady spotřebitelů Náklady na energie jsou rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví a atraktivitu průmyslové lokalizace v těchto odvětvích. Rozdíly ve světových cenách se promítají do struktury nákladů energeticky náročných odvětví a mají přímý dopad na globální hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost. Komise dosud řešila tyto obavy tím, že vydala pokyny ke státní podpoře umožňující vyrovnání nákladů na emise CO 2 zahrnutých do ceny elektřiny 29. Posílení fungování vnitřního trhu s elektřinou proto může významně přispět k zajištění celkové konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Monitorování, hodnocení a ukončování podpory 26 Slučitelnost takového omezení s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie je v současné době prověřována Evropským soudním dvorem. Viz rozsudky ve věcech Essent Belgium C /12 a Ahlands Vindkraft, C-573/ Např. článek 11 směrnice 2009/28/ES. 28 Studie o přínosech jednotného evropského trhu s energií, 2013, Booz&Co: 29 Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu po roce 2012, Úř. věst. C 158, , s

12 S cílem omezit narušení hospodářské soutěže na minimum by veřejné zásahy měly být ukončeny, pokud zanikly důvody, které je opravňovaly, nebo pokud se změnily okolnosti. To vyžaduje pravidelné hodnocení. Aby se těchto cílů dosáhlo, musí veřejné zásahy zároveň představovat stabilní, dlouhodobé, transparentní, předvídatelné a důvěryhodné závazky vůči investorům a spotřebitelům. Potřeba změnit regulační podmínky v reakci na vývoj na trhu neodůvodňuje uplatňování těchto změn se zpětnou platností na investice, které již byly provedeny v situacích, kdy to bylo potřeba z důvodu selhání na straně veřejných orgánů, když včas nedokázaly správně tento vývoj předvídat nebo se mu přizpůsobit. Uplatňování změn se zpětnou platností v takových situacích vážně podkopává důvěru investorů a mělo by se mu v co největší možné míře zabránit. IV. POKYNY KE SPECIFICKÝM OPATŘENÍM Komise v tomto sdělení stanoví zásady a předkládá politické úvahy týkající se určitých forem veřejných zásahů v souvislosti s výrobou elektřiny. Technické aspekty jsou dále rozpracovány v doprovodných pracovních dokumentech útvarů Komise. Veřejné zásahy na trzích s elektřinou mohou znamenat uložení závazku veřejné služby výrobcům, dodavatelům a/nebo provozovatelům přenosových soustav. Tyto závazky musí splňovat požadavky stanovené v čl. 3 odst. 2 směrnice o elektřině 30. Musí být především jasně vymezené, transparentní, nediskriminační, kontrolovatelné a musí elektroenergetickým podnikům zaručovat rovnost přístupu. Členské státy musí být schopny prokázat, že závazek veřejné služby je svou povahou nezbytný, přiměřený a přechodný 31. Komise se zavázala spolupracovat s příslušnými veřejnými orgány s cílem vyřešit obavy ohledně přiměřenosti výroby, reformovat režimy podpory pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ulehčit zavádění opatření reagujících na poptávku. Pokud však veřejný zásah není v souladu s acquis Unie pro vnitřní trh s elektřinou nebo pravidly hospodářské soutěže, zejména pravidly státní podpory, zahájí Komise řízení o porušení předpisů a je povinna zahájit řízení o státní podpoře. Pokyny k veřejným zásahům pro zajištění přiměřenosti výroby Pro fungování moderního hospodářství a společnosti mají dodávky elektřiny zásadní význam. Zaručení bezpečnosti dodávek je proto klíčovým cílem veřejné politiky. I když se standardy přiměřenosti výroby mohou oprávněně odlišovat na základě odlišných okolností v členských státech, je spolehlivost soustavy na vzájemně propojených trzích závislá na soustavách v jiných státech. Komise se domnívá, že předcházení případům přerušení dodávek by nemělo přesahovat rámec toho, co je nevyhnutelně nutné příslušné veřejné orgány by měly 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, Úř. věst. L 211, , s Viz rozsudek Soudu ve věci C-265/08 Federutility a další. 12

13 při provádění odpovídajících investic v prvé řadě nechat působit tržní síly. Pokud se vyskytnou pochybnosti, zda je trh schopný zajistit přiměřenost výroby a zabezpečení dodávek, doporučuje se před veřejným zásahem provést objektivní a důkladné posouzení situace přiměřenosti výroby na základě faktů. Příslušné orgány se vyzývají, aby v hodnocení přiměřenosti výroby v Unii přiměřeně zohlednily dopady acquis Unie na vnitřní trh s elektřinou 32 a zajistily soulad se zásadami Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) 33. Hodnocení musí zohlednit potenciál investic do přenosové infrastruktury, včetně propojovacích vedení, a větší zapojení na straně poptávky. Hodnocení přiměřenosti výroby je třeba oznámit Komisi v souladu s požadavky směrnice o zabezpečení dodávek elektřiny 34. S cílem posílit a prohloubit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy a Komisí v oblasti hodnocení přiměřenosti výroby Komise, jak bylo oznámeno v akčním plánu pro Evropu, dne 15. listopadu 2012 zřídila Koordinační skupinu pro otázky elektrické energie 35. Pravidla obsažená ve směrnici o zabezpečení dodávek elektřiny, její transpozice a provádění nemusí být pro uspokojivé řešení budoucích výzev dostatečné. Komise může navrhnout nové právní předpisy založené na výměně informací s členskými státy v rámci Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie. Pokud z důkladného posouzení vyplyne, že nepřiměřenost výroby představuje vážný problém, vyzve Komise členské státy, aby zvážily alternativní opatření, která by mohla stejným způsobem řešit nebo minimalizovat problém přiměřenosti výroby. Jedná se o opatření s cílem podpořit a umožnit reakci na poptávku, včetně urychleného zavedení inteligentních měřících přístrojů a rozšíření propojovacích kapacit zejména se sousedními zeměmi, které mají přebytky elektřiny nebo doplňující skladbu zdrojů energie. Příčiny nepřiměřenosti výroby a důvody, proč ji nedokáže vyřešit sám trh, musí být řádně identifikovány a odstraněny v souladu s právními požadavky Evropské unie 36. Jedná se např. o neúspěšnou regulaci, jako je regulace velkoobchodních a maloobchodních cen a negativní vliv stávajících režimů podpory na výrobu energie z fosilních paliv a výrobu jaderné energie na investiční rozhodnutí. Pro účinné začlenění energie z obnovitelných zdrojů do trhu jsou kromě veřejného zásahu zapotřebí účinné vnitrodenní a vyrovnávací trhy a trhy pomocných služeb. Nedostatek těchto trhů by mohl být důležitou příčinou nepřiměřenosti výroby v důsledku poklesu ziskovosti elektráren v době střední zátěže a v době špičky. 32 Jako je nařízení o energetické infrastruktuře 347/2013, systém EU pro obchodování s emisemi a politiky v oblasti energetické účinnosti (např. směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU). 33 Včetně spolehlivých údajů o rozvoji proměnlivých zdrojů výroby větrné a solární energie doma a v sousedních členských státech. 34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, Úř. věst. L 33, Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie, C(2012) Např. pravidla hospodářské soutěže a rozhodnutí, jakož i ustanovení směrnice o elektřině 2009/72/ES. 13

14 Pokud by alternativní opatření nevyřešila zjištěný problém přiměřenosti výroby, připadají jako další možnosti v úvahu strategické rezervy, důvěryhodné jednorázové výběrové řízení nebo, pokud by ani to nefungovalo, mechanismus kapacit pro celý trh. Bez ohledu na vybraný mechanismus by členské státy měly zohlednit cíl, podle kterého by měly být postupně zrušeny dotace na výrobu elektřiny z fosilních paliv do roku Výběrové řízení na nové kapacity je nákladově nejúčinnější, je-li organizováno otevřeným transparentním způsobem, otevřené všem technologiím a způsobům zajištění flexibility, včetně co největšího zapojení subjektů pro reakci na straně poptávky a subjektů z jiných členských států (např. až do maximální kapacity dovozu). Kritéria výběrových řízení mohou zahrnovat kritéria technického výkonu a důsledky pro emise CO 2 37, aby se zabránilo zablokování nových výrobních kapacit. Komise se domnívá, že tyto mechanismy pro zajištění přiměřenosti výroby by měly být otevřené všem kapacitám, které mohou účinně přispívat k plnění požadovaných standardů pro přiměřenou výrobu, a to i kapacitám z jiných členských států. Tohoto cíle lze dosáhnout několika způsoby, které jsou podrobněji popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise o přiměřenosti výroby. Členské státy, které uvažují o veřejném zásahu pro zajištění přiměřenosti výroby, se vyzývají, aby hned od počátku spolupracovaly s členskými státy v regionu a přezkoumaly potenciál zavádění přeshraničních mechanismů. Komise se dále domnívá, že aby bylo narušení vnitřního trhu omezeno na minimum, neměly by se uplatňovat vývozní poplatky ani postupy, které by umožňovaly vyhradit elektřinu domácímu trhu. Zároveň by se neměla uplatňovat omezení nabídkových řízení nebo omezení vývozu a mělo by se předcházet nepříznivým účinkům na fungování propojování trhů. Příslušné veřejné orgány mohou omezit narušení hospodářské soutěže a obchodu zajištěním toho, že potřeba veřejného zásahu bude pravidelně přezkoumávána s cílem řešit selhání trhu a že budou veřejné zásahy navrhovány tak, aby byly automaticky ukončeny, jakmile dojde k vyřešení zjištěného problému s kapacitami (například rozšířením propojovacích kapacit nebo zaváděním opatření pro reakci na poptávku či prostřednictvím opatření na podporu energetické účinnosti). Bude-li Komise buď na základě pravidel státní podpory nebo na základě právních předpisů pro vnitřní trh s elektřinou vyzvána, aby přezkoumala, zda je veřejný zásah pro zajištění přiměřenosti výroby vhodný, bude od členského státu požadovat podrobné hodnocení přiměřenosti výroby, jak se uvádí v předchozích odstavcích. Dalekosáhlé veřejné zásahy zaměřené na řešení přiměřenosti výroby mohou být velmi nákladné. Členské státy mohou snížit jejich dopady na spotřebitele tím, že budou veřejné zásahy kombinovat s opatřeními na podporu reakce na poptávku a vybudují trh a přenosovou infrastrukturu, kterou potřebuje nízkouhlíková elektrická soustava. 37 V závislosti na mechanismu např. zajištěním, aby byly stínové ceny emisí CO 2 v souladu s cíli EU v oblasti klimatu zahrnuty do relevantního výpočtu nákladů a výnosů, jak je uvedeno například ve způsobech snižování emisí uhlíku uvedené v Energetickém plánu do roku 2050, a/nebo stanovením maximálních průměrných úrovní uhlíkové stopy v souladu s tímto způsobem. 14

15 Tyto zásahy by neměly vyrovnávat negativní dopad dalších subvencí nebo nedostatečného provádění pravidel pro vnitřní trh. To znamená, že Komise bude od zemí, které navrhují veřejný zásah v zájmu přiměřenosti výroby, očekávat nejen pevné odhodlání přejít k nízkouhlíkové elektrické soustavě, ale také režimy podpory obnovitelných zdrojů energie, jež jsou v souladu s osvědčenými postupy uvedenými v další části. Obdobně by členské státy měly odstranit regulaci cen a překážky bránící účasti na řízení poptávky na velkoobchodních a maloobchodních trzích s elektřinou a při poskytování vyrovnávacích, pomocných a dalších systémových služeb. Aby se podpořila reakce na poptávku, měly by členské státy urychlit zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřících přístrojů, které by mělo probíhat současně s činností Komise zaměřenou na vytváření lepších podmínek pro rozvoj inteligentních zařízení a systémů pro hospodaření s energií. Pokyny k režimům podpory pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů Podle článku 194 Smlouvy má politika Unie v oblasti energetiky za cíl podporovat rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora je rovněž důležitá pro plnění cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Je nepravděpodobné, že by trhy s elektřinou v blízké budoucnosti dosáhly sociálně a makroekonomicky žádoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů. Pro dosažení žádoucího podílu této energie mohou vlády požadovat zásah a veřejné zásahy lze pokládat za nezbytné při podpoře teprve se rozvíjejících průmyslových odvětví a pro překonávání konkrétního selhání trhu. Komise požadovala veřejný zásah k vytvoření stabilních podmínek pro investice do obnovitelných zdrojů energie a zejména na podporu začlenění elektrické energie z obnovitelných zdrojů do vnitřního trhu s elektřinou. Změny stávajících režimů podpory se zpětnou platností by poškodily důvěru investorů a snížily investice do odvětví. Reformy režimů podpory by neměly mařit legitimní očekávání investorů. Komise doporučuje podporovat energie z obnovitelných zdrojů stabilním, transparentním, věrohodným, nákladově efektivním způsobem přispívajícím k integraci trhu. To povede k technologickým inovacím a konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů. Jelikož se odvětví energie z obnovitelných zdrojů a související technologie rozvíjejí a rozšiřují a náklady klesají, je důležité, aby se rozhodnutí ohledně výroby a investic v rostoucí míře řídila trhem a nikoli garantovanými cenami stanovenými orgány veřejné moci. Každá ještě potřebná podpora by proto měla tržní ceny doplňovat, nikoli je nahrazovat, a měla by být omezena na nezbytné minimum. V praxi to znamená postupné opuštění tarifů výkupních cen, kterými jsou výrobci energie z obnovitelných zdrojů izolováni od signálů o tržních cenách, a přechod na vyplácení bonusů a na jiné nástroje podpory, jako je povinné plnění kvót, které výrobce nutí reagovat na tržní ceny. Znamená to rovněž navrhování podpory způsobem, který je více v souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi, aby se při zvýšení cen uhlíku v rámci uvedeného systému snížila podpora, jako by tomu bylo v případě proměnlivého vyplácení bonusů. Ačkoli tyto hospodářské nástroje mohou být s ohledem na svou hospodářskou účinnost teoreticky rovnocenné, jsou režimy prémií a kvóty díky svému dynamickému dopadu na fungování trhu vhodnějšími nástroji pro to, aby se trh otevřel energii z obnovitelných zdrojů. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby tuto 15

16 podporu poskytovaly prostřednictvím skutečně konkurenceschopných mechanismů přidělování, např. na základě výběrových řízení. S pomocí těchto postupů je možné zjistit náklady různých technologií, provozovatelů a projektů při zohlednění příslušné lokality výroby a povzbudit zdravou hospodářskou soutěž nejen mezi různými provozovateli a lokalitami, nýbrž také mezi různými obnovitelnými zdroji energie. Energie z obnovitelných zdrojů vyžadují použití technického vybavení, které se vyrábí v EU i mimo ni, a někdy také použití biomasy jako vstupní suroviny. Komise členským státům připomíná, že pravidla místního obsahu nebo podobná územní omezení pro použití určitých technologií, vybavení nebo vstupních surovin pro výrobu elektřiny nemusí být slučitelná s acquis EU.. Zásadní význam má rovněž zaměření veřejného zásahu na výzkum a vývoj nových technologií. Podpora těchto technologií a inovací usnadní jejich uvedení na trh a včasné zavádění technologií příští generace. V současnosti nekomerční decentralizovaná výroba v malém objemu, například v jednotlivých domácnostech, může vyžadovat zvláštní způsoby podpory. Pokud vyvstane tato potřeba, umožnil by tento přístup dosáhnout společensky a hospodářsky optimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů a podpořit široké portfolio technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Kromě veřejného zásahu na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů lze navrhovat vyrovnávací závazky, využívání propojovacích sítí, poplatky za připojení k síti a pravidla využívání sítí technologicky neutrálním způsobem a umožnit přenesení vhodných signálů ohledně nákladů na všechny velké výrobce a uživatele. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby uplatňovaly metody k minimalizaci nákladů (např. konkurenční výběrová řízení na opatření podpory). Spolupráce na úrovni Unie při vývoji obnovitelných zdrojů energie Směrnice 2009/28/ES stanoví tři druhy mechanismů spolupráce mezi členskými státy. Jejich cílem je pomoci členským státům splnit vnitrostátní cíle co nejúčinnějším způsobem při použití různých vnitrostátních zdrojů členských států v rámci stávajících pravidel pro odvětví elektřiny a stávající fyzické infrastruktury. Vzhledem k potenciálu mechanismů spolupráce pro další poevropštění podpory obnovitelných zdrojů energie Komise vyjadřuje politování nad tím, že s výjimkou společného režimu podpory mezi Norskem a Švédskem těchto mechanismů spolupráce dosud nebylo využito. Rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v rámci přeshraničních režimů podpory může snížit náklady spojené s dodržováním směrnice 2009/28/ES. Stejně tak může pomoci odstranit případná narušení jednotného trhu, která mohou vyplynout z různých vnitrostátních přístupů. Komise v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise o mechanismech spolupráce předkládá podrobnější pokyny k využívání mechanismů spolupráce v oblasti režimů podpory pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně volitelné formy navrhování a přílohy vzorů standardizovaných dohod pro jakýkoli mechanismus spolupráce. 16

17 Opatření reagující na poptávku Vnitřní trh s elektřinou není jen souhrn výrobců a dodavatelů elektřiny, technologických společností a provozovatelů sítí. Velmi důležitou součástí trhu, zejména na straně poptávky, jsou spotřebitelé z oblasti průmyslu, obchodu a služeb a půl miliardy spotřebitelů z domácností. Tito spotřebitelé mohou hrát významnou úlohu při zvyšování flexibility elektrické soustavy prostřednictvím řešení energetické účinnosti, místní výroby energie z obnovitelných zdrojů a služeb pro reakci na poptávku. Předpokladem však je podpora technologií, které jsou dostupné všem spotřebitelům, přičemž by se měly využívat synergie mezi dodavateli energie a poskytovateli telekomunikačních služeb. K tomu je třeba organizovat maloobchodní trh tak, aby přinášel prospěch spotřebitelům a nabízel jim pobídky k účasti na trhu s energií, což povede k investicím do inovačních produktů a služeb pro co nejlepší účast spotřebitelů. Spotřebitelé by měli mít možnost aktivně se účastnit trhu s elektřinou a vyúčtování jejich spotřeby by mělo vycházet z cenových signálů velkoobchodního trhu. To vyžaduje také jasná pravidla ohledně výměny údajů a protokolů. Aby bylo možné řídit poptávku, je třeba odstranit prvky sazeb, které brání aktivní účasti na trhu, a rozvíjet dynamickou tvorbu cen. Správně zavedený rámec pro reakci na poptávku stanovený ve směrnici o elektřině a ve směrnici o energetické účinnosti 38 umožní a podpoří technologie, s jejichž pomocí je možné sloučit spotřebu energie mnoha jednotlivých spotřebitelů na základě dobrovolnosti. Tím se může otevřít trh pro využívání potenciálu reakce na poptávku a na trhu postavit poptávku na stejnou úroveň s nabídkou. Komise pomůže členským státům s včasnou transpozicí (do června 2014) a odpovídajícím prováděním směrnice o energetické účinnosti. Komise v současné době posuzuje analýzy nákladů a přínosů a plány pro zavádění inteligentních měřících přístrojů, které obdržela od členských států. Komise po konzultaci s členskými státy předloží do konce roku 2013 v souhrnné srovnávací zprávě výsledky tohoto posouzení. Členské státy a EU budou možná muset vyvinout další úsilí v oblasti politiky a regulace. Vhodné vytváření sazeb a zajištění dostupnosti dynamických vnitrodenních sazeb konečným spotřebitelům by mělo usnadnit účtování elektřiny spotřebitelům na základě velkoobchodních cen, a nikoli na základě profilů spotřeby. Doporučuje se odstranit kontrolované ceny, posílit cenové signály a rozvíjet další pravidla koordinace a interakce mezi různými subjekty na trhu, a zejména úlohu distribučních společností při vyrovnávaní na místní úrovni v rámci inteligentních distribučních sítí. V této souvislosti je třeba zaručit, aby přístup k údajům a výměna údajů zůstaly bezpečné a omezené na nezbytné minimum, avšak se zvláštním souhlasem jednotlivých spotřebitelů otevřené novým subjektům na trhu. Rovněž je třeba zjistit a 38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, Úř. věst. L 315 s.1 17

18 podporovat osvědčené postupy v oblasti reakce na poptávku ve všech členských státech. Zároveň je nutné uvést na trh základní technologie, a to zavedením systémů inteligentního měření s vhodnými funkcemi a vytvořením nezbytného rámce pro široké zavádění inteligentních a účinných zařízení a řídících systémů v souladu s ekodesignem, energetickým štítkováním a standardizací. Tyto inteligentní technologie a řešení by měly být zaváděny bezodkladně, přičemž by se měly dodržovat právní aspekty bezpečnosti a ochrany údajů, soukromí spotřebitele a ochrany před škodlivým zasahováním do soukromí. Evropské organizace pro normalizaci vypracují do konce roku 2014 ucelený soubor norem pro inteligentní sítě, včetně norem pro reakci na poptávku. Probíhající opatření potřebná k podpoře a umožnění reakce na poptávku se podrobněji projednávají v pracovním dokumentu útvarů Komise k začleňování flexibility na straně poptávky do trhů s elektřinou. V. ZÁVĚRY A DALŠÍ POSTUP Vnitřní trh s elektřinou představuje důležitý nástroj k zajištění dostupné, bezpečné a udržitelné dodávky elektřiny v budoucnosti. Pro zachování jeho úlohy je třeba zajistit, aby veřejné zásahy nenarušovaly proces jeho dotváření a umožnily jeho bezproblémové fungování. Využívání příležitostí, které nabízí acquis Unie týkající se vnitřního trhu s elektřinou a programy Unie, může v některých případech odstranit potřebu veřejného zásahu na regionální, vnitrostátní nebo místní úrovni. Jakmile se příslušný orgán rozhodne pro zásah, Komise tento orgán vyzývá, aby zohlednil nejen regionální, vnitrostátní nebo místní zájmy, ale rovněž dopad těchto opatření na vnitřní trh s elektřinou. To bude ku prospěchu občanů. V tomto sdělení se dále rozpracovávají jiné dřívější iniciativy Komise, jejichž cílem je zajištění jednotnosti vnitřního trhu s elektřinou. Komise v rámci procesu modernizace státní podpory provádí také revizi pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí. V rámci přezkumu se zabývá rovněž tématy, jako jsou podpora energie z obnovitelných zdrojů a mechanismy kapacit 39. Komise vítá příležitost jednat s členskými státy o tom, jak uplatňovat zásady stanovené v tomto sdělení v praxi, aby se v plném rozsahu využily přínosy integrovaného a konkurenceschopného vnitřního trhu. Komise bude při řešení výzev spojených se zajišťováním bezpečných dodávek elektrické energie a přiměřenosti výroby i nadále spolupracovat s členskými státy a vnitrostátními regulačními orgány, zejména prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie. Pro dobré fungování vnitřního trhu s elektřinou však budou mít některé veřejné zásahy, například internalizace negativních externalit, i nadále zásadní význam. Jiné zásahy se zaměřují spíše na dočasné problémy, například na zajištění přiměřenosti výroby v situacích, v nichž ji trh (dosud) nezajišťuje. U takových veřejných zásahů je nutná větší obezřetnost a opatrnost a měly by být přesně časově omezené. Veřejný zásah na podporu přiměřenosti výroby může představovat státní podporu, a proto by

19 spadal do působnosti revidovaných pokynů ke státní podpoře v oblasti životního prostředí a energie. Může být spojen s uložením závazku veřejné služby výrobcům, dodavatelům a/nebo provozovatelům přenosových soustav. Tento závazek musí být oznámen Komisi, musí splňovat požadavky stanovené ve směrnici o elektřině a musí být jasně vymezený, transparentní, nediskriminační, kontrolovatelný a musí elektroenergetickým podnikům zaručovat rovnost přístupu. Komise hodlá při posuzování závazků veřejné služby v odvětví elektrické energie vycházet z kritérií vypracovaných v tomto sdělení. S pokračováním transformace energetického systému bude mít zajištění plně fungujícího vnitřního trhu s elektřinou stále větší význam. Otázky, kterými se zabývá toto sdělení, jsou důležité rovněž pro práci Komise na budoucím rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku Úroveň, načasování a povaha veřejného zásahu a způsob sladění takového zásahu s vnitřním trhem s elektřinou a acquis EU se stávají naléhavými otázkami, zejména pokud jde o dotvoření vnitřního trhu s elektřinou do roku V tomto sdělení a doprovodných pracovních dokumentech útvarů Komise jsou obsaženy úvahy o několika naléhavých otázkách, včetně reakce na poptávku, mechanismů kapacit, režimů podpory energie z obnovitelných zdrojů a mechanismů spolupráce. Provádění těchto zásad by zlepšilo fungování vnitřního trhu s elektřinou a pomohlo Unii splnit cíle politiky Unie v oblasti energie, tj. udržitelnost, bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost. Komise v nejbližší době zahájí konzultaci o pokynech k podpoře v energetice a ochraně životního prostředí, která poskytne rámec pro posouzení slučitelnosti opatření zahrnujících státní podporu. 19