Průvodce "Průvodce Česká republika"

Transkript

1 Hrad Pražský Hrad 50 5'37.60"N 14 24'33.71"E Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác, který obsahuje část původní románské stavby knížete Soběslava, dále pozdně gotický Vladislavský palác s rysy nastupující renesance, raně renesanční Ludvíkovo křídlo, Zelenou světnici, Archiv zemských desek, tzv. Vladislavovu ložnici, Českou kancelář z doby po roce 1516, síň říšské dvorské rady, Starou sněmovnu, Síň nových zemských desek aj. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. se Španělským sálem a Galerií, Obrazárnou Pražského hradu aj. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí v dnešní podobě převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby a obsahují především honosně vyzdobené sály a komnaty, dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. Součástí komplexu Pražského hradu jsou i církevní stavby, jako gotická a novogotická katedrála sv. Víta, která tvoří typickou dominantu a jsou v ní uloženy korunovační klenoty a ostatky českých vladařů, dále pak románská bazilika sv. Jiří s bývalým klášterem benediktinek, Kostel Všech svatých, kaple sv. Kříže, ale také původně šlechtické paláce, jako Lobkovický a Rožmberský. K Pražskému hradu patří i historické zahrady. Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Areál Pražského hradu a návštěvnické objektyletní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 5.00 do hodin Přístupné objekty - denně od 9.00 do hodin. Zahrady - otevřeny denně: duben a říjen: hod. květen a září: hod. červen a červenec: hod. srpen: hod. Zimní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 6.00 do hodin. Přístupné objekty - denně (mimo ) od 9.00 do hodin. Zahrady - uzavřeny Katedrála sv. Víta Poslední prohlídka 20 minut před zavírací dobou. Březen - říjen Pondělí - sobota: Neděle: Listopad - únor Pondělí - sobota: Neděle: Dětské hřiště na Novém světěotevírací doba: Od 1. dubna do 30. dubna - od do hod. Od 1. května do 30. září - od do hod. Od 1. října do 31. října - od do hod. Návštěvnické okruhy (druh vstupenky) Pražský hrad - velký okruh Starý Královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž Pražský hrad - malý okruh Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou Expozice Příběh Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu Prašná věž Katedrála sv. Víta - vstup zdarma Vstupné do historických objektů Pražského hradu v péči SPH Druh vstupenkyplné vstupnésleva (*)Rodinné vstupné (*)Pražský hrad - velký okruh350 Kč175 Kč500 KčPražský hrad - malý okruh250 Kč125 Kč300 KčExpozice Příběh Pražského hradu140 Kč 70 Kč200 KčObrazárna Pražského hradu150 Kč 80 Kč200 KčPrašná věž 70 Kč 40 Kč 110 Kč* Slevy vstupného mládež od 6 do 16 let studenti středních a vysokých škol v denním studiu do 26 let rodina (1 až 5 dětí do 16 let a max. 2 dospělé osoby) senioři starší 65 let Slevy jsou poskytovány po předložení platného průkazu nebo dokladu o denním studiu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Krčský zámek Zámek 50 2'9.20"N 14 27'3.24"E První zmínky o objektu jsou v záznamech majetku vyšehradského proboštství z roku1273. V roce 1420 byla tato tvrz dobyta husity, kteří tudy pod vedením Jana Žižky z Trocnova táhli na pomoc Praze proti Zikmundovi. Zámek spolu s rybníkem a parkem je lehce dosažitelný městskou hromadnou dopravou. Cesta trvá cca dvacet minut z centra Prahy. Na zámku probíhají bezvadné gastronomické akce, které rozhodně doporučujeme navštívit. Památka je vhodná i ke svatbám, slouží i jako hotel. Více na stránce Autor článku: Eva Heřmanová Další informace najdete zde: Praha - Trojský zámek Zámek 50 7'6.05"N 14 24'51.40"E Pěkný barokní zámek stojí na pravém břehu řeky Vltavy v Praze-Troji (Praha 7). Zámek je patrová trojkřídlá stavba se středním dvoupatrovým traktem a věžovitými altány nad bočními Křídly, doplněná o hospodářské budovy a francouzský park. Stavbě dominuje zahradní průčelí s monumentálním dvouramenným schodištěm, které je bohatě zdobené plastikami drážďanských sochařů J. a P. Herrmannů, kteří se postarali také o sochařskou výzdobu zahrady a ohradní zdi. Plastiky představují mytologické náměty. Trojský zámek je otevřen po celý rok, od listopadu do března pouze o víkendech. V sousedství zámku je velká zoologická zahrada. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Zámek Roztoky Zámek 50 9'30.18"N 14 23'58.21"E Při svých výletech každý z nás navštívil už řadu hradů, zámku, muzeí, výstav, občas spojených v jedno. Takovým místem je i zámek v Roztokách u Prahy, kde sídlí Středočeské muzeum. Historie Původně gotická vodní tvrz vznikla v místech na soutoku Vltavy a Únětického potoka ve 13. století. Sloužila jako ochrana obchodní stezky, kterou putovalo zboží po Vltavě do Prahy nebo z Prahy. Ve 14. století byla tvrz samotná stržena a kolem jejích hradeb vyrostl palác s kaplí - ta se včetně části vnitřní výzdoby dochovala do současnosti. Současně s palácem vyrostly dvě věže a vstupní brána, která se na stejném místě nachází dodnes. Na přelomu 15. a 16. století došlo k přestavění tvrze na renesanční zámek. Úpravy se odrazily i na vzniku velkého sálu s dřevěným stropem - ten zůstal dochován do současnosti, můžete si ho prohlédnout po zakoupení vstupenky do muzea. Po třicetileté válce byl zámek barokně přestavěn kvůli značnému poničení požárem. V 18. století došlo k doplnění zámečku arkádami po jeho vnitřním obvodu, byly dostavěny některé hospodářské budovy a vzniká tak velký hospodářský dvůr. Po revoluci v roce 1948 zámek chátrá, je využíván místním zemědělským družstvem jako skladiště, nakonec ale dochází k jeho záchraně. V 60. a 70. letech proběhly práce, které zámek uzpůsobily potřebám vznikajícího Středočeského muzea. Zámek byl poškozen povodněmi v roce 2002, což vedlo k jeho dočasnému uzavření. Po znovuuvedení do provozuschopného stavu byl zámek otevřen, chystá se ale jeho kompletní rekonstrukce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Turistické informace Zámek je přístupný celoročně, kromě stálých expozic Středočeského muzea se zde koná i řada krátkodobých výstav a kulturních akcí. Ze stálých expozic zde naleznete expozici o historii zámku a Roztok u Prahy, biedermeierovský salon a renesanční sál se zmíněnými dřevěnými stropy. Krátkodobé výstavy se pořádají v bývalých hospodářských budovách a informace o nich najdete na stránkách muzea. K zámku se dostanete od roztockého nádraží po modré turistické značce. Je možné zde zakončit výlet Tichým údolím, popřípadě výlet z Levého Hradce do Roztok podél Vltavy. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Hrad Vyšehrad 50 3'52.30"N 14 25'2.55"E Vyšehrad, který je národní kulturní památkou, se nachází v Praze 2. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána? Cihelná či Nová? je empírová z roku Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou. Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok? kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, Kostel Sv. Petra a Pavla. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Řepora Skanzen 50 2'27.52"N 14 18'25.31"E Středověké městečko Řepora je ukázkou lidové architektury 14. století a navozuje co nejvěrnější představu o tehdejším životě a práci.skládá se ze šesti usedlostí,dále jsou zde stážní věže,kostelík i tržnice. Celé městečko je obehnáno hradbou a vodním příkopem. Unikátní je především tím, že je postaveno podle stavebních technologií tehdejší doby a jen z přírodních materiálů.(dřevo,hlína,kámen, sláma) Návštěvní doba Od 01. dubna do 30. září: Út - Pá So - Ne Mimo otevírací dobu pouze na objednávku pro skupiny. Vstupné Dospělý 80,- Kč Důchodce/student 60,- Kč Dítě starší 6 let mimo skupinu 40,- Kč ZŠ skupiny - žáci 60,- Kč MŠ skupiny - děti 30,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Učitelský doprovod zdarma Při dnech s programem je výše vstupného stanovena dle programu. Další možnosti: Možnost občerstvení v krčmě na rychtě. Nabízíme speciální program pro školy. Víkendové dny a večery s programem. Kontakty: Řepora a.s. Dřevčice 1, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 1 okres Praha-východ fax: mobil: , vladimir.zenisek@villadreucici.eu ; info@repora.cz URL: Informace o programech a akcích: Info@repora.eu Detailní popis přístupových tras ke skanzenu je kdispozici na Autor článku: Aleš Hanousek Další informace najdete zde: Park Královská obora - Stromovka 50 6'24.63"N 14 25'19.53"E Královská obora Stromovka leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory - cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským Hradem. Byl zde založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem, která byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek - vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Park Chotkovy sady 50 5'37.43"N 14 24'25.36"E Chotkovy sady se rozprostírají pod Královským letohrádkem mezi ulicí Mariánské hradby a Chotkovou ulicí na rozloze 3,7 ha. Byl zde první městský veřejný park v Praze. Ve 14. a 15. století zde byla řada vinic a pastviny, v 17. století prostor sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu, zejména k ukládání stavebního a palivového dřeva a sena. Konávaly se tu i různé hry, jezdecké soutěže, rytířské turnaje apod. Když v čele zemské správy začal působit hrabě Karel Chotek, zasloužil se jako nejvyšší purkrabí o rozsáhlou modernizaci a zkrášlení Prahy vysazováním zeleně. Tak založil v r i nejstarší veřejný park ve východní části Královské zahrady nedaleko Letohrádku královny Anny. Byl to park anglického typu s původním názvem Obecní nebo Lidová zahrada (Volksgarten), od roku 1841 slavnostně pojmenována podle svého zakladatele Chotkovy sady. Autorem plánu byl patrně Josef Fuchs, veškeré práce vedl zkušený zahradník Jiří Baul, financovány byly z obecních prostředků. Založení parku navázalo na stavbu Chotkovy silnice v letech , která spojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami a nahradila starou velmi příkrou úvozovou cestu zvanou Myší díra. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Jenštejn Zřícenina 50 8'54.09"N 14 36'43.98"E Zřícenina gotického hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné vsi ve Středočeském kraji. Nejvýraznější a nejlépe dochovanou hradní částí je mohutná Okrouhlá věž, která má ve 2. patře kapli s kruhovou lodí a presbytářem. Ze tří palácových křídel, které původně obklopovaly přibližně trojúhelníkové nádvoří, se dochovaly pouze zbytky nádvorních zdí. Severně od věže je polokruhově zakončená vstupní brána. K vidění zde je malá expozice představující dějiny hradu a leteckou archeologii. Z vrcholu se otvírá působivá vyhlídka. Historie Hrad založil ve 2. čtvrtině 14. století dvorský sudí Jeneč z Janovic. Od roku 1379 vlastnil hrad Jan z Jenštejna, který jej dal velkoryse přestavět. Během 15. a 16. století se zde vystřídala řada majitelů. Posledním majitelem byl do roku 1583 Jan Dobřichovský z Dobřichova, poté byl Jenštejn připojen k brandýskému panství a ztratil funkci panského sídla. Jenštejn byl proto ponechán svému osudu a již v roce 1597 se připomíná jako pustý. Během třicetileté války? v roce 1641? jej pak zcela zničili Švédové. Do opuštěného hradního areálu, který se rychle proměnil ve zříceniny, bylo později vestavěno několik vesnických domů. Další informace najdete zde: Průhonice Zámek 50 0'1.37"N 14 33'10.15"E Pseudorenesanční zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem potoka Botiče v Průhonicích ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt se čtyřpatrovou hranolovou věží, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. V západním křídle zdobí zámek arkády. K hlavní zámecké budově přiléhá tzv. Malý zámek, který vznikl přestavbou pivovaru. Součástí zámeckého areálu se stal i původní románský kostelík. Rozlehlý zámecký areál obklopuje Zámecký park z 19. století, který je jedním z největších a nejcennějších přírodně krajinářských parků v Evropě a jedním z nejvýznamnějších děl evropské zahradní architektury. Na zámku je k vidění pamětní síň hraběte A. E. Sylvy Tarouccy. Romantický vzhled zámeckého areálu byl často předmětem zájmu filmařů a vytvořil kulisu v řadě našich především pohádkových filmů. Historie Na místě dvora při románském kostelíku byla postavena tvrz, která byla počátkem 16. století rozšířena o mohutnou věž a vnější opevnění a pak se již označovala jako hrad. Za Zapských ze Zap byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 18. století upraven a barokně rozšířen a počátkem 19. století klasicistně rozšířen. Dnešní podobu zámek získal v 90. letech 19. století, kdy jej hrabě Arnošt Emanuel Sylva Taroucca nechal přestavět ve stylu tzv. české renesance. V roce 1920 vykoupil zámecký areál stát, po roce 1945 byl svěřen do správy Botanického ústavu ČSAV. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Botanická zahrada hl. města Prahy v Troji Botanická zahrada 50 7'16.86"N 14 25'23.38"E Botanická zahrada hl. m. Prahy je z pohledu ostatních Botanických zahrad benjamínkem. Svou činnost zahájila v roce 1969, první expozice byly otevřeny v létě Nemůžeme se chlubit bohatou minulostí, ale zajímavými rostlinami (sbírky rostlin čítají neuvěřitelných taxonů), expozicemi i akcemi pro veřejnost. V naší zahradě se nachází tropický skleník vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická Vinice sv. Kláry i meditační japonská zahrada. V přírodním areálu, který expozice obklopuje, a kde neuslyšíte žádné rušivé zvuky velkoměsta, si můžete připadat jako na venkově. Zahrada se rozvíjí, vznikají nové expozice. Proto je v současné době náš areál poněkud nespojitý. Navštívit můžete tzv. Areál JIH (venkovní expozice s japonskou zahradou a Vinice sv. Kláry jsou otevřeny denně), Areál SEVER (venkovní expozice s pivoňkovou loukou a sbírkou zimuvzdorných kaktusů zvanou Mexiko jsou do konce října otevřeny pouze o víkendech) a skleník Fata Morgana). Areál JIH a Vinice sv. Klára Areálem JIH v současné době nazýváme venkovní expozice v Nádvorní ulici spolu s Vinicí sv. Klára. Jeho dominantou je malá kaplička sv. Kláry, stojící na vrcholu stejnojmenné vinice. Mezi návštěvnicky nejatraktivnější patří Japonská zahrada. Tato expozice vytváří prostředí vhodné k uklidnění a uvolnění. Při výsadbě rostlin byl kladen důraz na eleganci stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů a zároveň se počítá s proměnlivostí scenerie během roku. Japonská zahrada je rozdělena na dvě části. První představuje "krajinu s horami, stromy, potůčkem a jezírkem". Ve druhé, sbírkové části, japonské zahrady jsou představeny dřeviny pocházející z Japonska a Číny. Během léta je vizuálně nejatraktivnější centrální trvalkový a letničkový záhon, na kterém v letních měsících kvete kolem 300 druhů a kultivarů letniček. Kromě toho v celém areálu soustředěna cenná kolekce cibulovin. Již od března rozkvétají ladoňky, šafrány, hyacinty, modřence, snědky, ke kterým se později přidávají narcisy, a tulipány. Sbírka drobných cibulovin a hlíznatých rostlin je doplněna nízkými pokryvnými skalničkami, které vyniknou především po zatažení cibulovin. V srpnu a září u jezírka rozkvétají ocúny, které společně se zlátnoucími travami navozují krásnou podzimní náladu. Pod vyhlídkou u Vinice sv. Kláry je soustředěna sbírka vřesovištních rostlin. Vřesy, vřesovce, medvědice, azalky a rododendrony spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvářejí prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku. Na výslunné stráni pod Japonskou zahradou je umístěna Flora Středomoří a Turecka. Většina rostlin pochází z expedičních sběrů z let 1995 a Pěstujeme zde druhy skalních stepí, polopouští a pastvin střední části Malé Asie a horské druhy středomořské květeny jako např. polštářovité mařinky, písečnice, hvozdíky, kostřavy a pěchavy. Vinice sv. Klára Památkově chráněná Vinice sv. Kláry připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II. S určitostí lze říct, že zde vinohrad byl za vlády Karla IV. Vinice sv. Kláry původně náležela k Trojskému zámku, který nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka v letech Zde se také hrozny zpracovávaly v ohromných sklepích, do kterých se dalo vjet celými povozy. Současně se zámkem byla postavena kaple pro jeho manželku, která ji nechala zasvětit své patronce sv. Kláře. Drobná kaplička sv. Kláry vytváří pohledovou dominantu nejen nad zámkem, ale nad celou Trojou. Se zámkem byla kaple spojena nejen kompozičně, ale i fakticky, a to cestou stoupající od zámku až ke kapli. Se zámkem spojovala kapli i osoba stavebníka. Tím byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Kaple byla zasvěcena sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu. Sortiment révy vinné nacházející se na této historické vinici je velice obsáhlý a skládá se z části produkční a části ukázkové. V tzv. produkční části jsou zastoupeny bílé moštové odrůdy Ryzlink rýnský, Müller- Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé. Z červených moštových odrůd zde nechybí Modrý Portugal a Rulandské modré. Ze stolních odrůd jsou v produkční části vysazeny odrůdy Chrupka bílá, Chrupka červená a Královna vinic. V ukázkové části najdeme sortiment téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice. V další částí ukázkové vinice je zastoupeno zhruba padesát stolních odrůd révy vinné, nachází se zde odrůdy vhodné jak pro pěstování venku, tak i ve skleníku, odrůdy s různou velikostí a barvou hroznů a bobulí. Pěstujeme i odrůdy s hrozny o hmotnosti až jeden kilogram, odrůdy vhodné pro přímý konzum, ale i pro zavařování či výrobu lehkých stolních vín. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Výroba vín z Vinice sv. Klára má dlouholetou tradici, na kterou bylo znovu navázáno v roce 2003, kdy se jeho produkce a výroba obnovila. Díky jižnímu svahu a bohatému oslunění dozrávají hrozny na zdejší vinici do výborné kvality. Produkují se zde jak vína odrůdová jakostní, tak vína přívlastková, která jsou odrůdově typická, lehká, svěží, harmonická a chuťově čistá. V současné době jsou k dostání vína odrůd Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Sauvignon, Modrý Portugal, a v budoucnu přibudou odrůdy Rulandské šedé a Rulandské modré. Na Vinici svatá Klára je od roku 2004 budována nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Areál SEVER Část oplocené plochy na severním okraji území Botanické zahrady, která sousedí se sídlištěm Bohnice, slouží jednak jako tzv. zásobní zahrada. Ale na větší ploše se nachází velice atraktivní expoziční plochy a sbírky rostlin. Zejména během května a června je hojně navštěvovaná Pivoňková louka. Tato travnatá plocha s okrajovými pásy dřevin, místy vyplněná trvalkami, sortimentem narcisů, ocúnů a drobných cibulovin, je po obvodu osázena bylinnými pivoňkami a uvnitř plochy je trávník se sortimentem dřevitých pivoněk a magnólií. Pod pivoňkovou loukou našly ve vyvýšeném spirálovém záhonu své místo kosatce. Celý sortiment vysokých zahradních kosatců je sestaven podle barev začínají bílou a končí tmavě modrou až modročernou. Po jednobarevných kosatcích následují výsadby dvou a více barevných kosatců. Na spodním záhonu jsou pěstovány botanické druhy a kolem vnitřních cestiček nízké zahradní kosatce. V Areálu SSEVER se nachází i velice zajímavá sbírka cesmín a stínomilných trvalek, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Návštěvníci zde najdou i rozsáhlý sortiment zakrslých jehličnanů a listnatých dřevin. Na tyto výsadby navazuje rašeliniště a jezírko osázené vodními a rašeliništními rostlinami. Celoročně je největším lákadlem Areálu SEVER sbírka zimuvzdorných kaktusů zvaná Mexiko. Expozice je především zaměřena na severoamerické zástupce rodu opuncie. Mimo rostlin z čeledi kaktusových lze nejčastěji v expozicích pozorovat notoricky známou juku vláknitou a její křížence, s obřími, až dva metry vysokými nažloutle bělavými květenstvími a několik dalších druhů juk. Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem. Skleník je zapuštěn do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 metrů čtverečních, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí s xerickou (suchomilnou) vegetací jižního Mexika a několika oblastí Afriky, mezi nimiž nejvíce zaujme kapský Namaqualand a Little Karoo. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může znovu potěšit pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou, nebo se může na chvíli pozastavit na vyhlídkové terase a za zvuku blízkého vodopádu vstřebávat atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely, formaci tzv. tepuí. Na e- mailu pruvodci@botanicka. cz si můžete předem objednat průvodcovskou službu; pro rodiny s dětmi nebo školní třídy nabízíme zajímavé programy s pracovními listy (Detektivem v Botanické zahradě, Léčivé rostliny, Masožravky, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Jehličnany...) Bližší informace o vstupném, otevírací době, akcích pro veřejnost, dopravním spojení i expozicích a sbírkách najdete na Autor článku: Pavel K. Další informace najdete zde: Golf Černý most - golf 50 5'33.22"N 14 35'13.70"E Nově vybudované krásné 18 jamkové hřiště. Drobným handicapem je blízkost dálnice (zvláště na 1. devítce). Zázemí je na velmi vysoké úrovni. Výborná restaurace s dobrou kuchyní. Trasa hriště viz Autor článku: Miloslav Jakeš Další informace najdete zde: ZOO Pražská ZOO 50 7'4.04"N 14 25'24.35"E Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strávený den s rodinou. A myslíte si, že vás návštěva pražské zoo zrujnuje? Kdepak! Rodinná celodenní vstupenka s 2 rodiči a 2 dětmi vás vyjde na 450Kč. Myslím si, že to není zas až tak hodně. Navíc zoo je velmi dobře přístupná po celý rok. Pokud byste si chtěli pořídít nějaký ten suvenýr, také to není problém. V areálu najdete několik stánků se suvenýry. Co se týče cen, jsou stejné asi jako v každé jiné zoo. Na závěr vám mohu tento výlet jen a jen doporučit :). Dospělí 150 Kč 500 Kč Děti 3*-15 let, studenti, důchodci, ZTP, ZTP/P Doprovod dospělých s průkazkou ZTP/P má vstup volný. Dospělý doprovod dětí s průkazkou ZTP nebo ZTP/P má vstup volný. 100 Kč 300 Kč Rodiny (2 dospělí + 2 děti) 450 Kč 1200 Kč Děti 0-3 roky Vstup volný - Skupiny nad 10 osob V případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup volný. (Na 10 dětí maximálně 1 dospělý, pro děti předškolního věku na 5 dětí maximálně 1 dospělý.) Sleva 10% - Důchodci s průkazkou na slevy PID 1 Kč - Důchodci nad 70 let (včetně) 1 Kč - Psi 20 Kč 100 Kč Lanová dráha 20 Kč - Parkoviště - osobní vozy Držitelé průkazek ZTP a ZTP/P mají parkování bez poplatku. 50 Kč / den - Parkoviště - autobusy 200 Kč / den - Večerní procházky s průvodcem (vybrané dny v srpnu, prosinci a lednu) Dospělí 200 Kč Děti 110 Kč - Vyhlídkový vláček (Jezdí jen v sezoně - duben až říjen) Dospělí 30 Kč Děti, studenti, důchodci, držitelé ZTP 20 Kč - Trojská karta Dospělí 250 Kč Děti 6-15 let 130 Kč Rodinná (2 dospělí + 2 děti 6-15 let) 650 Kč - Autor článku: baruska100 Další informace najdete zde: Restaurace Bobová dráha Cyklisté vítáni 50 6'52.02"N 14 29'21.84"E Stravování, adresa: Prosecká 36, Praha 9 Telefon: , , info@restpoint.cz Kapacita: 240 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurace na bobové dráze v Praze 9 na Proseku je součástí areálu bobové dráhy a nachází jen pár minut od rušného centra Prahy, avšak obklopena zelení a klidem. Mezi vinicí Máchalka a přilehlým lesem si můžete se svými přáteli, rodinou, kolegy nebo klienty vychutnat nejen čerstvá jídla z pestré nabídky restaurace, ale také výhled na Prahu a bobovou dráhu. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Dendrologická zahrada Botanická zahrada 50 0'24.66"N 14 33'40.82"E Dendrologická zahrada V Průhonicích je zcela ojedinělým zařízením svého druhu na území Česka. Vznikla za účelem prověřování a uchovávání okrasných rostlin použitelných v našich klimatických podmínkách již v polovině sedmdesátých let minulého století. Ve své činnosti tak nepřímo navazuje na odkaz zakladatele Průhonického parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, ale i na odkaz někdejší Dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách), která v Průhonicích působila v první polovině dvacátého století. Jedinečností Dendrologické zahrady je její uspořádání. Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Střídají se zde rozlehlé luční plochy s výsadbami jehličnatých a listnatých dřevin. Systém výsadby rostlin se zcela zásadně odlišuje od stávajících Botanických zahrad či arboret. Sortimenty dřevin a trvalek jsou uspořádány do tematických skupin, které mají různé uplatnění v zahradní tvorbě (pnoucí dřeviny, zakrslé dřeviny, podrostové byliny a dřeviny, živé ploty atd.). Některé zahradnicky významné rody tvoří samostatné celky (rododendron, smrk, borovice, javor, buk a další). Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které většinou doplňují tematické skupiny dřevin. Dendrologická zahrada spravuje genofondy neprodukčních rostlin. Ty je možné vymezit do třech skupin sbírky okrasných rostlin, genofondy endemických dřevin a kolekce vybraných jedinců památných a kulturně významných stromů České republiky. Vedle udržování genofondů rostlin nabízíme také řadu osvětově vzdělávacích aktivit. Jednoznačně nejoblíbenější jsou sezónní výstavy rostlin, např. Tulipány v Průhonicích, Rhododendrony, Balkonové květin, apod. Dále pak zábavné akce pro rodiny s dětmi Rodinné odpoledne ke dni stromů. A v neposlední řadě i populárně naučné komentované exkurze konané v různých ročních obdobích, vedené odborníky na rozličná témata. Neméně důležitá je také rekreační funkce zahrady v přelidněném jihovýchodním okraji Prahy. Zahrada tak oslovuje širokou skupinu veřejnosti od odborníků hledajících zde poučení, přes zahrádkáře a milovníky rostlin, kteří k nám chodí pro inspiraci, až pro naprosté laiky, hledající jen odpočinek v příjemném prostředí. Zahrada je otevřena každoročně od dubna do října. Jediným zavíracím dnem je pondělí, pokud není státem uznaným svátkem. Zahradu mohou využívat i návštěvníci s omezením hybnosti. Většina cest je sjízdná pro vozíčkáře. Ve vstupním areálu je bezbariérové zázemí. S ohledem na vzácné kolekce rostlin, je zahrada uzavřena návštěvníkům se psy. Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti Průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. Soustřeďuje přes 7000 různých druhů okrasných dřevin, trvalek a cibulovin na 72 hektarech. V průběhu roku nabízí výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit. Zahrada je ideálním místem nejen pro milovníky květin, ale i pro ty, kteří hledají místo k odpočinku. Dětem je určeno velké dětské hřiště u vstupu do zahrady. Vstupné: Plné vstupné: 60 Kč Snížené vstupné (senioři nad 60 let, děti do 15 let, studenti): 30 Kč; Senioři nad 70 let, děti 3-6 let, studenti zahrad. škol): 15 Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Rodinné vstupné: 150 Kč Roční vstupenka: 600 Kč Roční vstupenka poloviční (senioři nad 60 let, děti do 15 let, studenti): 300 Kč Roční vstupenka rodinná: 1000 Kč Výukové programy pro školy: 40 Kč Zdarma: držitelé průkazů ZTP a ZTP/P pedagogický doprovod školních výprav děti do 3 let Otvírací doba: úterý neděle: duben 9:00 18:00 / květen srpen 9:00 19:00 / září 9:00 18:00 / říjen 9:00 17:00 Jak se k nám dostanete: Autobusy MHD ze stanice metra Opatov č. 385, 363 a 328 do stanice Čestlice-Aquapalace Autem D1 Exit Průhonice, směrem na Uhříněves, vlevo za čerpací stanicí Tank & Go / možno parkovat v krytých garážích hotelu Aquapalace 5 min. pěšky Adresa: Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Za dálnicí 146, Průhonice, telefon: , Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: Golf Zbraslav - golf 18 jamkové hřiště s krásným zázemím '12.36"N 14 22'23.92"E Velmi příjemné je, že hned před 1. jamkou je ještě malé cvičné odpaliště. Farewaye a greeny jsou pěkně udržované a zvláště jamky kolem jezer jsou velmi pěkné. Zajímavostí jsou velké písečné plochy, které však nejsou bunkery. Pokud se chcete podívat na trasu hřiště klepněte zde. Autor článku: Miloslav Jakeš Další informace najdete zde: Dům U Velké Boty Cyklisté vítáni 50 5'15.00"N 14 23'53.16"E Ubytování, adresa: Vlašská 333/30, Praha 1 Telefon: , , info@dumuvelkeboty.cz Kapacita: 18 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Dům U Velké Boty je malý rodinný hotel nacházející se přímo v historickém centru Prahy. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Havlíčkovy sady Zahrada 50 4'8.76"N 14 26'37.59"E Ve svahu mezi Botičem a Vinohrady leží rozlehlá zahrada? Havlíčkovy sady, někdy zvaná i Gröbovka. Od Vinohrad je přístupná starou branou v ulici U Havlíčkových sadů, přístup zdola od Vršovic je v místech, kde Rybalkova ulice přechází plynule v ulici U Vršovického nádraží. Dříve zde bývaly dvě hospodářské usedlosti Dolní a Horní Landhauska s vinicemi, které patřily Jakubu Wimmerovi. Dalším majitelem byl dvorní rada Josef Lumbe, který zde postavil letohrádek a kus vinice proměnil v sad. Od něho pozemky s oběma usedlostmi zakoupil podnikatel Moritz Gröbe, proto Gröbovka. Vinice je jedinou připomínkou původního využití okolních pozemků a dokladem o původu názvu celé čtvrti Vinohrad. Vinice sv. Kláry byla založena v místě terénního zlomu, kde býval kdysi lom. Na něj bylo vyvezeno povozů zeminy ze stavby vinohradského tunelu, na níž se průmyslník Gröbe podílel. Po roce 1989 bylo vše svěřeno do správy městské části Prahy 2, která park i jednotlivé objekty od počátku 90. let postupně obnovuje. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Botanická zahrada Arboretum 50 7'13.91"N 14 25'9.42"E Botanická zahrada Hlavního města Prahy byla založena v roce 1969 a pro veřejnost otevřena v roce V zahradě si návštěvníci mohou prohlédnout parkově upravené plochy s výstavnou kolekcí okrasných zahradních rostlin, jako např. kosatců, denivek, letniček, zahradních trvalek a skalniček. K prohlídce zve také Japonská zahrada, expozice Turecka a Středomoří a sbírka vřesovištních rostlin. Vyhlídka na Vinici sv. Kláry nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na historické centrum Prahy. Zahrada v současné době zažívá dynamický rozvoj a jsou připravovány nové expozice. Více na Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Valdštejnská zahrada Zahrada 50 5'23.58"N 14 24'25.98"E Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského nám. 4. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ul. a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1, 7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, Cihelny a dalších pozemků. Byla zbudována jako manýristický park podle vzoru italských palácových zahrad pozdní renesance se sallou terrenou, voliérou, grottou, kašnami, volnými plastikami, jízdárnou a geometricky upravenými záhony. Bronzové plastiky mytologyckých postav a koní vytvořil A. de Vries. V průběhu 18. století doznala úprava zahrady změny k volnějšímu pojetí pod vlivem aglických parků a v 50. letech 20. století se uskutečnila rekonstrukce s novým rozmístěním kopií původních plastik (originály odvezla v roce 1648 drancující švédská armáda po obsazení Malé Strany). Současný vzhled zahrady je výsledkem rekonstrukce z let Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Národní Divadlo, Praha Dům, budova 50 4'50.62"N 14 24'49.27"E Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V. I. Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B. Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V. Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Muzeum Bertramka v Praze Muzeum 50 4'13.73"N 14 23'42.25"E Při jedné z návštěv Prahy jsem navštívil zajímavý objekt nacházející se v Praze na Smíchově. Jeho jméno zní Bertramka. Před vchodem do budovy se dočítám následující: Po desítkách let okupace Bertramky státními institucemi a jejich podnájemníky byla Bertramka v prosinci 2009 vrácena Mozartově obci. Vyrabovaná. České muzeum hudby, MČ Praha 5 a firma nájemníka K. Muzikáře Comenius odvezli z expozice i exponáty a zařízení patřící Mozartově obci. Té pak muzeum vzkázalo, ať si je vymáhá soudní cestou. Takový proces trvá léta. Naštěstí existují jiné instituce a spolky, které zapůjčením svých expozic umožňují oživit výstavní sály Bertramky už v sezóně Národní divadlo prokázalo k pražskému mozartovskému památníku jiný vztah než Národní muzeum. Německá Hasse- Gesellschaft, slavící v roce 2010 sto let své existence, jde ve stopách skladatele J. A. Hasseho: ten kdysi podpořil mladého Mozarta, ona nyní pomáhá pražské Mozartově společnosti. Vcházím tedy, platím vstupné, prohlížím si výstavy a také se vyptávám. V době mé návštěvy zde byly dvě expozice. První se jmenovala Mozartova Zahradnice a její osudy. Tuto výstavu o Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) sem zapůjčilo Národní divadlo v Praze. Výstavu, věnovanou této málo uváděné opeře devatenáctiletého Mozarta, připravila muzikoložka Mgr. Milada Jonášová, Ph.D. (Kabinet hudební historie EÚ AVČR) ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti prvního uvedení opery La finta giardiniera v Národním divadle a návštěvníci ji mohli shlédnout na přelomu roku 2008 a Z vystavených materiálů se dozvídám, že Mozart operu psal během podzimu 1774 pro mnichovskou karnevalovou sezonu na objednávku tamního divadelního intendanta Josepha Antona von Seeau. Předlohou mu bylo libreto Giuseppa Petroselliniho, které už před ním použil italský skladatel Pasquale Anfossi (1774). La finta giardiniera byla Mozartovým již devátým jevištním dílem a teprve jeho druhou komickou operou. 13. ledna 1775 se v mnichovském Salvator-Theater Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 konala její premiéra. Inscenace byla sice úspěšná, ale v Mnichově se hrála již jen dvakrát a bylo to také poslední představení původní italské verze této opery za autorova života. Jsou zde k vidění stránky z autografní partitury, Mozartův dopis otci s popisem příprav nastudování opery v mnichovském Salvatortheater nebo kopie nedávno objeveného fragmentu partitury z hudební sbírky Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově. Mozart také vytvořil i německojazyčnou verzi této italské opery s názvem Die verstellte Gärtnerin. Expozice dále předvádí partituru a provozovací materiál ze soukromého provedení Gärtnerin v upravené verzi na zámku v Náměšti nad Oslavou. Zaujali mne také fotografie z nedávných inscenací Zahradnice v Bruselu, Kolíně n. R., Linci a v Salcburku. Druhá výstava s názvem Johann Adolf Hasse - Leben und Werk byla zapůjčena od J. A. Hasse-Gesellschaft Bergedorf (Hamburg). Johann Adolf Hasse není u nás známým skladatelem. Žil v letech 1699 až Jeho dílo překonalo hranice neapolské operní školy, ke které bývá řazen a stal jedním ze zakladatelů klasického hudebního období. Přestože řada originálů jeho děl byla zničena, dochovalo se víc než 60 oper, 12 oratorií, 60 mší a rekviem, 90 kantát a stovky dalších skladeb. Mezi nimi např. 80 flétnových koncertů psaných pro krále Fridricha II., který byl znamenitým amatérským hudebníkem. Soupis jeho děl zahrnuje na 1635 položek. Málokterý skladatel se za svého života těšil tak mimořádnému úspěchu jako Johann Adolf Hasse. Jeho umění nadšeně aplaudovalo měšťanské publikum i korunované hlavy Neapole, Vídně, Drážďan, Berlína, Londýna i Paříže. Během svého života se setkal s Johanem Sebasrianem Bachem i Wolfgangem Amadeem Mozartem a s oběma hudebními velikány ho pojila vzájemná úcta. Obě výstavy se mi líbily, i když nejsem hudební znalec. Zajímavý je také samotný objekt Betramky a okolní zahrada. Tak jsem si našel něco z historie: Původně na tomto místě stával starý dřevěný viniční domek. Prvním stavebníkem dnešní Bertramky se stal zámožný malostranský měšťan a sládek Jan František Pimskorn, který koupil pozemky roku Když je roku 1710 prodával, stálo na nich už obytné stavení z lomové opuky a stodola s vozy. V březnu 1743 koupila usedlost v dražbě choť vrchního revidenta berního úřadu Františka z Bertramu. Později byla usedlost upravena na letovisko po vzoru předměstských vil. V roce 1784 objekt koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm Františkem Xaverem Duškem. V letech 1787 a 1791 zde měli vzácného hosta, Wolfgang Amadeus Mozart využíval zdejšího klidu i pro komponování a dokončoval tady například operu Don Giovanni před její pražskou premiérou. S Bertramkou je těsně spjata i historie Mozartovy obce. Tento spolek byl založen v roce 1927 a v lednu 1929 se stal majitelem této nejvýznamnější pražské mozartovské památky a započal s rekonstrukcí. V poválečném komunistickém období začala česká bolševická byrokracie normalizační éry vymýšlet způsob, jak převést Bertramku do státního majetku se zdáním legálního postupu. Po návratu demokratického režimu se Mozartova obec snažila o vrácení objektu zpět do svého vlastnictví. Soudní spor o Bertramku trval 18 let. Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená Průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s třípatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. V zahradě se nachází Pomník Wolfganga Amadea Mozarta. Celý objekt prošel rekonstrukcí v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a Zajímavostí je část původního malovaného trámového stropu z počátku 18. století, který se zachoval. Návštěvníci si ho můžou prohlédnout v jedné z místností muzea. Usedlost, která je od roku 1964 památkově chráněna, se nachází v Mozartově ulici č. p. 2. Objekt pod označením Bertramka vstoupil do českých i zcela určitě i evropských kulturních dějin. Je proto škoda, že okolo něho probíhají takové nehezké věci. Musím říct, že se mi zde líbilo včetně přístupu k návštěvníkům a mohu tedy prohlídku pouze doporučit. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 V okolí tohoto objektu je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam: - magický vrch Petřín: - Kampa: - Petřínská rozhledna: - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko: www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - hladová zeď: - Rotunda sv. Martina: - Vyšehradský hřbitov: - Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Břevnovský klášter v Praze Klášter 50 5'0.82"N 14 21'23.11"E Pokaždé, když jedu přes Vypich po Bělohorské ulici směrem do centra Prahy, upoutá mne na levé straně jedna dominantní stavba. Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí jakousi ústavou, které se říká Řehole. Tu pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Benediktinští mniši jsou křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují, přičemž za jistý druh modlitby považují benediktini i práci. Život tohoto řádu vystihuje nejlépe tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj. Klášter byl založen v roce 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Jednalo se o vůbec první mužský klášter na českém území. V 11. století byl v Břevnově (opat Menhard) postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se zachovala pod dnešní bazilikou (v nedávné době byla odkryta). Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka. Ten najal přední stavitele a umělce své doby, jakými byli Kryštof Dientzenhofer, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací v letech vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvěcen roku Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval syn slavného stavitele, Kilián Ignác Dientzenhofer. Na bočních oltářích je umístěno šest obrazů Petra Brandla nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní vahany. Na jižní stěně kostela se nachází zajímavý gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře. V době po druhé světové válce nepřály dějiny ani tomuto klášteru. V roce 1950 byl Břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Objekt kláštera během komunistické éry značně zchátral. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15

16 Po sametové revoluci se obnovené benediktinské komunitě za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce Při této příležitosti bylo papežem Břevnovské opatství obdařeno čestným titulem»arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak také osobně v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice navštívil. S opravami celého komplexu se průběžně pokračuje. Návštěvníci Břevnovského kláštera si mohou prohlédnout barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce se konají v sobotu a v neděli (za letního času: ; 14.00; 16.00, v zimním čase: 10.00; ). Kontakt pro případné objednání v jinou dobu: tel: ; klaster@brevnov. cz. Vstupné by mělo v letošním roce činit pro dospělé 80 Kč, studenti, důchodci zaplatí 50 Kč. Kromě zajímavých budov se v areálu Břevnovského kláštera nachází i krásná klášterní zahrada. Její stávající podoba je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších. Klauzurní (dolní část), v níž stojí samotný objekt kláštera je veřejnosti přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30, v ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem. Její součástí je i barokní pavilon zvaný Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem nacházející se gotická křížová klenba je jediným pozůstatek gotického kláštera. Podle legendy se na tomto místě setkali sv. Vojtěch a kníže Boleslav při založení kláštera. V zahradě se dále nalézají terasy, pozůstatky skleníků a soustava barokních štol, jimiž byla voda zaváděna do kláštera. Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále. Zajímavá je také sochařská výzdoba areálu. Například vstupní bráně dominuje socha sv. Benedikta nebo v severozápadním rohu nádvoří se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého. V Praze jsem navštívil mnoho zajímavých míst, asi nejblíže se nacházejí tato: - bitva na Bílé hoře: - magický vrch Petřín: - bitva na Bílé hoře: - muzeum Bertramka: - hladová zeď: - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko: www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - kříž Kalvárie v Praze Motole: - letohrádek Hvězda: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Emauzy Klášter 50 4'20.24"N 14 25'3.18"E Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 16

17 staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním. Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Prašná brána Praze Muzeum 50 5'14.14"N 14 25'40.15"E Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků, světců, Ježíše Krista, Panny Marie, Adama a Evy a znaky českých zemí. Na stěně přilehlé k Obecnímu domu je výklenek, který prý sloužil jako záchod. Výška věže je 65 metrů, ochoz je ve výšce 44 metrů, ve tam 186 schodů. Původně byla založena o 9 metrů hlouběji na dně příkopu, který byl součástí Městského opevnění a po kterém je pojmenována ulice Na Příkopech. K věži tehdy vedl most. V těsném sousedství je secesní Obecní dům. Obě budovy vedle sebe působí jako zajímavý slohový kontrast. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: 27 křížů na Staroměstském náměstí v Praze Drobné památky 50 5'13.88"N 14 25'14.95"E U stěny Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze najdeme v dlažbě dvacet sedm bílých křížů. Je to památka na popravu 27 českých pánů, která se konala právě na tomto místě dne 21. Června Na stěně radnice je pamětní deska se jmény popravených. Popravení byli významnými osobnostmi stavovského povstání v letech , kdy se české stavy (privilegované společenské vrstvy) bouřili proti vládnoucím Habsburkům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 17

18 Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Podolská vodárna Dům, budova 50 3'26.20"N 14 25'11.42"E Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína Engela, jenž má na svědomí třeba také urbanistické řešení pražských Dejvic. Stavba reprezentuje monumentální novoklasickou architekturu komponovanou do celistvých bloků a její vznik odstartoval začátek moderního úpravárenství vody v hlavním městě. Dnes už je však Podolská vodárna svou produkcí 12% pitné vody nejmenší výrobnou v metropoli a je spíše rezervním zdrojem v případě poruchy vodárny v Káraném či na Želivce. Vodárna v Podolí byla dvakrát rekonstruována. Na první rekonstrukci v 50. letech se podílel opět Antonín Engel, který tak mohl dokončit započaté dílo. Roku 1952 tady navíc vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které zde sídlí dodnes. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v průběhu 90. let. O jedinečnosti monumentální stavby, která je jedním ze zásadních symbolů podolské čtvrti, hovoří fakt, že v roce 2000 uspěla v rámci kategorie průmyslové stavby v celostátní soutěži Stavba století a Česká televize jí ve svém seriálu Deset století architektury věnovala speciální díl. Do systému zásobování Prahy vodou dnes patří zejména vodní dílo Želivka, které je největší úpravnou vody na našem území. Pitná voda z Podolí se mísí s vodou hlavních zdrojů z Želivky a Káraného. Podolská vodárna s velmi dobrou kvalitou pitné vody dnes zásobuje svým výkonem část města, kterou nelze zásobovat z ostatních úpraven, jde zejména o Staré Město a Josefov a hodně podolské vody jde do vodojemů na Floře. Výkon Podolské vodárny bude významný při obnově vodovodních a kanalizačních sítí v historickém centru města. Optimální výkon vodárny je 500 l za sekundu, lze ho však zvýšit až na kapacitní výkon 2200 litrů za sekundu. Vodárna je také významným záložním zdrojem vody pro Prahu v případě havárie hlavních zdrojů. Muzeum pražského vodárenství Expozice Muzea pražského vodárenství se nachází v objektu staré filtrace úpravny vody Podolí v Praze 4. Tato nová expozice byla otevřena v roce Muzeum bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti v roce 1952 v suterénních místnostech budovy na Národní tř. 13 v Praze 1. Muzejní expozice Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněnou stěnou a tak se návštěvníkům naskytne neuvěřitelný výhled do Engelovy "katedrály" s filtry. Celá expozice zachovává chronologické členění historického vývoje pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské snahy konce 19. století, až po současné zásobování hl. m. Prahy vodou. Je zde vystaven originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. a řada dalších exponátů. Trojrozměrné předměty doplňuje řada kopií unikátního a dosud nevystavovaného archivního materiálu a množství historických fotografií. Velmi cenné jsou sbírky druhů vodovodního potrubí, uzavíracích elementů a další historických přístrojů a nástrojů. Samostatně je prezentována unikátní sbírka vodoměrů. Zřizovatelem Muzea pražského vodárenství v Praze 4 - Podolí je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace. Návštěvu muzea je možné objednat na telefonním čísle: nebo u: jiri.dejmek@pvk.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Památník Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze 50 5'15.86"N 14 25'16.03"E Pomník mistra Jana Husa stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Byl odhalen v roce 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Autorem je sochař Ladislav Jan Šaloun, který zvítězil ve veřejné soutěži. Stavba byla financována z veřejné sbírky. Mistr Jan Hus se dívá směrem k Týnskému chrámu, který byl centrem kališníků. Obklopují ho postavy husitů a pobělohorských emigrantů. Po obvodu jsou vytesány čtyři nápisy, mezi nimi i Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český, který byl doplněn až v roce 1926 v době, kdy už existovalo samostatné Československo. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 18

19 Okolo památníku jsou lavičky. Mezi lavičkami a památníkem je pruh květin, možná i proto, aby se neuctiví turisté neusazovali na stupních památníku. Žádnou úctu nemají ani holubi, kteří se na sochách usazují v hojném počtu. Zvláště mají v oblibě hlavu mistra Jana, protože je nejvyšším bodem celého sousoší. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 19