Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Zpracování učebního textu odborného výcviku pro 1. ročník oboru Kosmetička

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Zpracování učebního textu odborného výcviku pro 1. ročník oboru Kosmetička Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Lenka Danielová, Ph.D. Vypracovala: Monika Tapšíková Brno 2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Zpracování učebního textu odborného výcviku pro 1. ročník oboru kosmetička vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.. podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní Ing. Lence Danielové, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracovávání práce. Také děkuji všem ostatním, kteří mě jakýmkoliv způsobem podporovali a byli mi nápomocni.

4 ABSTRAKT V bakalářské práci jsou vymezeny základní vlastnosti učebnice, její funkce a další parametry. Dále se zabývá vytvořením tematického plánu, odpovídajícího pro daný obor a ročník. Návrhem a zpracováním vlastního učebního textu, který bude sloužit při výuce Odborného výcviku oboru Kosmetička L/ 01, který je zakončen maturitní zkouškou. Práce je rozdělena do části teoretické a části praktické. Teoretická část se zabývá učebnicí a jejími částmi, které jsou důležité pro její vytvoření historie, sledované parametry textu učebnice, funkce učebnice, obsah učebnice, didaktická stránka učebnice, jazyková stránka učebnice, technická a estetická stránka učebnice. V praktické části je uveden školní vzdělávací program SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s. r. o. a popsány jeho jednotlivé části, z uvedené učební osnovy byl vytvořen příslušný tematický plán pro 1. ročník odborného výcviku oboru Kosmetička. Stěžejní částí praktické části bakalářské práce je vytvoření vlastní učebního textu pro 1. ročník odborného výcviku oboru Kosmetička. Klíčová slova: učebnice, funkce učebnice, parametry učebnice, učební text, školní vzdělávací program.

5 ABSTRACT The thesis defined the basic features of a schoolbook, its fiction and other parameters. Furthermore, the work deals with the creation of thematic plan appropriate for the profession and year, project and processing their own schoolbook text that will be used in the teaching field Beautician L / 01, which is completed by graduation. The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with schoolbook and parts thereof, that are important for its creation - history, parameters monitored text in schoolbook, features, content, didactic aspect, language aspect, technical and aesthetic aspects of schoolbook. In the practical part includes a school educational program SOU and SOŠ SČMSD, Znojmo, s.r.o. and describe the individual parts, mentioned curriculum was created by the thematic plan for 1st Year specialized training field beautician. The main part, of the practical part of the thesis, is to create your own textbook for the 1st Year training field beautician. Keywords: textbooks, textbook functions, parameters, textbooks, teaching materials, school educational program..

6 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Charakteristika didaktických prostředků Členění didaktických prostředků Historie učebnic Učebnice Funkce učebnice Strukturní komponenty učebnice Tvorba učebního materiálu Obsah učebnice Didaktická stránka učebnice Jazyková stránka učebnice Technická a estetická stránka učebnice PRAKTICKÁ ČÁST Střední odborné učiliště a střední odborná škola, SČMSD, Znojmo, s.r.o Rámcový vzdělávací program Školní vzdělávací program oboru Kosmetička Profil absolventa VÝSLEDKY PRÁCE Vypracování tematického plánu pro předmět Odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník Návrh vlastního učební textu pro Odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

7 1. ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je Zpracování učebního textu odborného předmětu se zaměřením na Odborný výcvik oboru Kosmetička. Toto téma mi přijde zajímavé, a protože působím jako učitelka odborného výcviku, je mi nápomocí k mé práci. Vytváření učebních textů je nedílnou součástí přípravy na vyučování odborného výcviku, kde bohužel nemáme možnost využívání učebnic. Texty si připravujeme sami a žákům je předáváme formou okopírovaných listů nebo formou diktování textu, kdy si žáci zapisují poznámky do sešitu. Toto zprostředkování listů s učivem pro každého žáka je časově náročné a finančně nákladné. Navíc mnohdy žáci ztratí nějakou část s textem a nemohou se připravit. S kolegyní usilujeme o to, vytvořit co nejkvalitnější a ucelený materiál, který budeme využívat pro výuku a žáci k domácí přípravě. Ke každému tématu je zpracován podrobný technologický a také obrázkový postup. Každá z nás připravuje jiné téma a poté si ho předáváme. Proto jsem si vybrala toto téma ke zpracování své bakalářské práce, abych poukázala na to, že v našem oboru jsou výukové texty nedostatečné a je potřeba zapracovat na jejich obnově a informace z teoretické části využiji právě při přípravě nových výukových textů, jimiž se zabývám v části praktické

8 2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je seznámit s problematikou zpracování učebního textu a základních parametrů učebnice a navrhnout kvalitní učební text, který bude sloužit při výuce odborného výcviku oboru Kosmetička 1. ročníku. V teoretické části je cílem definovat a analyzovat didaktické prostředky, jejich členění a funkce, dále popsat a porovnat vybavenost učebnice. Cílem praktické části je analyzovat pedagogické dokumenty oboru Kosmetička a vypracovat vlastní tematický plán. Dílčím cílem je navrhnout a vytvořit vlastní učební text pro odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník, který bude obsahovat nejnovější poznatky z oblasti nehtové modeláže a poskytne žákyním podrobný náhled do této problematiky. V praktické části budou v učebním textu vyobrazeny fotografie, které budou sloužit k názorné ukázce a přiblížení učiva žákyním

9 3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Ke zpracování bakalářské práce na téma Zpracování učebního textu odborného předmětu jsem si nejprve stanovila cíle, čeho chci prací dosáhnout. V průběhu zpracovávání teoretické části bakalářské práce jsem pracovala převážně s analýzou odborné literatury a následně jsem ze získaných poznatků učinila syntézu. Dále jsem také provedla komparaci. Publikace uvádím v seznamu literatury. Pro vypracování byla také použita metoda práce s internetem a fotografiemi. V teoretické části se zabývám analýzou školního vzdělávacího programu, formulací odborných textů. V praktické části byly použity metody vyhledávání textů a nejaktuálnějších informací v modeláži nehtů, dále analýza odborných textů a pořizování fotografií technologických postupů sloužících k výuce a tyto materiály jsem použila k vytvoření učebního textu pro odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník. K vytvoření bakalářské práce a její úpravě byl využit textový editor Microsoft Office Word

10 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1. Charakteristika didaktických prostředků Didaktické prostředky jako pojem nemají v současné době jednotnou definici. S pojmem didaktické prostředky se můžeme setkat v různých publikacích a materiálech v oblasti didaktiky a pedagogiky. Různí autoři uvádějí různá pojetí didaktických prostředků, ale ve své podstatě se většinou shodují. Maňák (2003) chápe didaktické prostředky jako: Předměty a jevy sloužící k dosažení vytyčených cílů. Prostředky v širokém smyslu zahrnují vše, co vede ke splnění výchovně vzdělávacích cílů. Janiš (2006) uvádí: V nejširším slova smyslu jsou didaktickými prostředky chápány všechny prostředky materiální (např. reálné předměty, jevy, názorné pomůcky, tabule aj.) a nemateriální (např. metody, organizační formy výuky aj.) povahy, které přispívají k celkové efektivitě vyučovacího procesu. Obst (2009) popisuje, že jsou didaktické prostředky zároveň nástrojem pedagoga, pomocí kterých učitel řídí a reguluje vyučovací proces. Didaktické prostředky a didaktická technika tedy ovlivňují průběh výuky, jsou její součástí, činí ji zajímavější a bez použití těchto prostředků by se výuka neobešla. Žákům napomáhají tyto prostředky k lepšímu a rychlejšímu pochopení a zvládnutí učiva a tím přispívají k dosažení všech cílů v procesu výuky. Podle uvedených autorů vyplývá, že didaktické prostředky napomáhají k dosahování vzdělávacích cílů a také přispívají k efektivnímu vyučovacímu procesu. Dnešní výuka se už většinou neobejde bez didaktických prostředků, didaktické techniky, učebních pomůcek atd., které do jisté míry ovlivňují proces vyučování, průběh a kvalitu vyučování. Didaktické prostředky napomáhají učitelům např.: k tomu, aby mohli učivo prezentovat s aktuálními informacemi pro žáky, protože např.: učebnice, které používáme pro výuku předmětu Kosmetika, jsou vydané v roce 2001 a mnohé postupy a informace v nich jsou již zaktualizované a provádí se jiným způsobem, ale ještě žádný autor nevydal nové přepracované vydání. Didaktické prostředky mohou udělat hodinu zajímavou a také jsou výhodou pro žáky, kterým napomáhají k lepšímu

11 a rychlejšímu pochopení a zvládnutí učiva. Z mého pohledu učitele je to velká pomůcky při výuce Klasifikace didaktických prostředků Geschwinder a kol. (1995) dělí didaktické prostředky na nemateriální a materiální. Mezi nemateriální prostředky patří vyučovací metody, organizační formy a vyučovací zásady. K materiálním pomůckám přiřazuje Geschwinder vyučovací pomůcky, žákovské pomůcky, učebny a didaktickou techniku. Zdroj: Geschwinder et al., 1995 Obr. 1 Klasifikace didaktických prostředků Didaktické prostředky jsou nedílnou součástí dnešního vyučování. Učitelé je ve svých hodinách používají ke zkvalitnění výuky, pro kvalitnější dosažení cílů výuky a oživení výuky tím, že využívají různých didaktických pomůcek, jakou jsou například interaktivní tabule s interaktivními programy, na kterých si žáci mohou procvičovat učivo formou doplňování vět, správnou skladbou např.: obrázků, technologických postupů atd. A také mnohdy usnadní chápání složitějšího učiva pro žáky. Rambousek a kol. (1989) člení materiálně didaktické prostředky do šesti základních kategorií: 1. Učební pomůcky 2. Metodické pomůcky 3. Zařízení

12 4. Didaktická technika 5. Školní potřeby 6. Výukové prostory 1. Učební pomůcky Patří k největší součásti obsahu výuky mezi didaktickými prostředky. Lze pomocí nich dosáhnout cílů výuky. Mezi učební pomůcky řadíme učebnice, školní obrazy, modely, promítaná zobrazení, video i audiozáznamy, výukové počítačové programy. 2. Metodické pomůcky Nejsou určeny žákům, ale slouží učitelům. Pomocí nich může učitel zvolit vhodnou metodu ve vyučovacím procesu. Řadíme sem různé metodické příručky, literaturu z oblasti pedagogiky, psychologie, apod. 3. Zařízení Přístroje a zařízení neovlivňují přímo obsah výuky a rozhodně se nevyužívají jako učební pomůcky. Může se sem řadit např. školní nábytek, nářadí, různé měřící přístroje, laboratorní přístroje a jiné vybavení učeben. 4. Didaktická technika Rambousek a kol. (1998) uvádí, že,,podle obecného pojetí lze zařadit didaktickou techniku do kategorie zařízení, jak uvádí, ale vzhledem k jejímu významu, specifickým možnostem a univerzálnímu použití ji většina autorů uvádí jako samostatnou skupinu materiálních didaktických prostředků. Pomocí didaktické techniky lze uvést a aplikovat učební pomůcky. Do této skupiny patří např. videorekordéry, magnetofony, počítače, kamery, ale i např. tabule. 5. Školní potřeby Jsou to nástroje, které používají především žáci. Mohou to být sešity, štětce, rýsovací potřeby, atd

13 6. Výukové prostory Rambousek a kol. (1989) zahrnují do této skupiny vnitřní nebo venkovní prostory, které slouží k uskutečňování vyučovacího procesu. Řadíme sem učebny, laboratoř, přednáškové sály, dílny, ale také školní pozemky, hřiště, apod. Didaktické prostředky jsou využívány v teoretickém i praktickém vyučování. Každý předmět i každý obor využívá jiných didaktických prostředků. V této kapitole popisuji didaktické prostředky, které jsou využívány při výuce odborného výcviku oboru Kosmetička. V kosmetické provozovně SOU a SOŠ, SČMSD Znojmo, s.r.o., která je rozdělena do tří částí - kosmetická, manikérská a pedikérská provozovna, je využíváno nejmodernějších učebních pomůcek. Provozovny jsou vybaveny dle nejmodernějších trendů. Na zdech provozoven jsou umístěny obrazy s líčením, obrazy s lymfatickým systémem, které slouží žákyním v orientaci lymfatických toků při lymfatické masáži. Mezi další obrazy patří seznam a popis jednotlivých bylin, které obsahují éterické oleje, se kterými žákyně pracují při kosmetickém ošetření. Dále mají žákyně k dispozici na nástěnce dezinfekční plán, kterým se musí řídit, rozpis směn, školní řád, provozní řád kosmetické provozovny, provozní řád pro manikúru a pedikúru. Jako metodické pomůcky jsou využívány metodické příručky, které jsou k dispozici na školních serverech a má k nim přístup každý učitel. K dalšímu bodu, a to zařízení, patří např.: přístroje. V našich provozovnách jsou využívány různé přístroje. K nejdůležitějším patří sterilizátor, bez kterého by nebyl provoz provozoven možný. Jsou využívány také nástroje, které přispívají k lepší a rychlejší práci a těmi jsou např.: bruska na nehty, bruska na odstranění odumřelé kůže, dále přístroj, bez kterého by nebyla možná modeláž nehtů a tím je UV lampa a dále přístroje, které slouží k rozšíření nabídky služeb pro zákazníky a těmi jsou parafínová vana, depilační přístroje, masážní přístroj proti celulitidě. Didaktická technika má v kosmetické provozovně také své uplatnění. Učitel UOV má k dispozici PC se všemi potřebnými programy jako jsou např.: elektronická třídní kniha, elektronický zápis známek, školními servery a také s internetovým připojením. PC není k dispozici žákům. V kosmetické šatně máme také PC s napojením na LED televizor, na kterém jsou promítána videa a postupy práce a na zdi je umístěna nástěnná tabule. Nedílnou součástí pro výuku jsou školní potřeby. Školní potřeby, které naši žáci používají, můžeme rozdělit do několika skupin a v každé z nich uvedu pár příkladů

14 Školní potřeby dostávají žáci na začátku školního roku v kosmetickém kufru, který si mohou za poplatek 7000,- zakoupit nebo si sehnat veškeré školní potřeby sami. Všichni naši žáci si z prozatímních zkušeností objednají celkově vybavený kosmetický kufr. Nástroje pro péči o obličej patří například expresor, který slouží k vytlačení mazu a nečistot z kožních pórů, pinzetu k odstranění nežádoucího ochlupení, kosmetické štětce k líčení. K péči o oči potřebují žákyně dva druhy pinzet a to pinzetu špičatou a zahnutou, kartáček na rozčesání řas a foukací balonek na podporu zaschnutí lepidla. Mezi pomůcky pro péči o ruce patří manikérské nástroje jako je pomerančové dřívko, očkové štipky, štipky, nůžky, pilník, pomůcky pro nehtovou modeláž- gilotina, pilníky různé hrubosti, štětec na nanášení gelu a na zdobení nehtů. K péči o nohy potřebujeme čepelky, násadka skalpel, seřezávač, pilník, škrabka na nohy, exkavátor. A jako poslední z výčtu didaktických prostředků uvedu, Vám popíši výukové prostory v našich školních provozovnách, které využívají pouze žákyně oboru Kosmetička. Jak jsem již zmínila, naše kosmetická provozovna patří k velmi dobře vybaveným provozovnám jak vybavením, tak i kvalitou poskytované péče. Kosmetická část provozovny je vybavena 6 kosmetickými polohovacími lehátky, která jsou pokryta prostěradly, ručníkem pod hlavou zákazníka, dále každému lehátku přísluší prostěradlo na přikrytí zákazníka a deka. Ke každému lehátku náleží kosmetický stolek, který je vybaven základními potřebami kosmetičky- např.: barvy na obočí a řasy, vanička s vatovými pomůckami, misky na vodu a použité věci, potravinářskou fólií, nůžkami, dezinfekcí na nástroje, očními kapkami, peroxidem. Před lehátky je umístěn učitelský stůl, který je vybavený počítačem a uzamykatelnou skříňkou. Po boku provozovny jsou umístěna zrcadla a pod nimi jsou skříňky, ve kterých jsou uloženy kosmetické přípravky, ručníky, náhradní pomůcky pro všechny prováděné úkony. Mezi jednotlivými bloky zrcadel jsou umístěné skleněné vitríny, v nichž jsou umístěny aktuálně používané přípravky, éterické oleje, líčidla a pomůcky potřebné k provádění kosmetických úkonů. Máme také masérská lehátka, která mají povrch opatřen stejnými prostěradly a ručníky jako lehátka na kosmetiku. V roce 2013 byla vybudována nová místnost, ve které se vykonávají pouze úkony- manikúra vč. nehtové modeláže a pedikúra. Místnost je moderně vybavena, její součástí je umyvadlo, odkládací prostor pro zákazníky, 2 manikérské stolky, které jsou vybaveny veškerými pomůckami, které žákyně potřebují při vykonávaných úkonech, dále jsou vybaveny odsávačkou prachu, UV-lampou, lampičkou a po jejich boku jsou umístěny skříňky, ve kterých se nachází laky na nehty, akrylové barvy, gely na nehtovou modeláž. Na závěsné polici za manikérským stolkem je umístěna parafínová

15 vana pro aplikaci parafínových zábalů. Dále jsou v místnosti 2 místa pro pedikúru, které obsahují 2 křesla pro zákazníky, 2 podnožky, 2 mobilní vaničky pro odmáčení nohou, 2 otočné židle pro pedikérku. Po obou bocích se nacházejí vybavené a pojízdné pracovní stolečky, ve kterých jsou uloženy veškeré pomůcky, přípravky a nástroje k výkonu pedikúry. Průchodem projdeme do další místnosti, která se nazývá výlevna a do té žákyně odnáší vodu po pedikúře. Dále je v místnosti umístěn sterilizační přístroj, který je nutným vybavením pro sterilizaci nástrojů. Dalším prostorem sloužícím k výuce je kosmetická šatna opatřená šatními skříňkami, kde se před zahájením OV žáci převlékají do pracovního oděvu a během výuky v kosmetické provozovně slouží žákyním jako odpočívárna, kam chodí na povinnou 30 minutovou přestávku, ale je také vybavena lavicemi a je zde k dispozici počítač, který je napojen na LED televizi, kterou využívá učitel k promítání videí, prezentací a materiálů potřebných k výuce. Obr.2 Pedikérna Zdroj: vlastní Obr. 3 Manikérna Zdroj: vlastní

16 Zdroj: vlastní Obr. 4 Kosmetická provozovna Zdroj: vlastní Obr. 5 Kosmetické přípravky 4.3. Historie učebnic Učebnice mají v historii dlouhodobou a zajímavou tradici. Již v dávných dobách se měli lidé potřebu vzdělávat a toužili po vědění, a proto mnohdy používali knihy jako svoje učebnice. Protože každá kniha může být učebnicí a učebnice knihou. Tyto informace poté předávali dál svým blízkým a rodinám. Z dochovaných nálezů je patrné, že dříve používali lidé učebnice, jejichž text byl vyrytý do hliněných destiček nebo byl text napsaný na pergamenovém svitku. Chtěli tak uchovat dřívější poznatky, které byly většinou z duchovní tematikou. Učebnice i knihy se dříve přepisovaly ručně, což bylo jak časově náročné tak i finančně nákladné. Knihtisk byl proto velice vítaným vynálezem, který usnadnil práci s texty. V dnešní době, v době kdy převládají multimediální prvky, se učebnice ve školách stále využívají a ba naopak je jich stále větší množství a každá škola si může vybrat, s jakými učebnicemi bude pracovat. Dokonce je možné využívat učebnice, které byly napsány již dříve, ale přestaly se vydávat a nyní prošly určitými opravami a vrátily se zpět na trh. Průcha (2009) uvádí, že učebnice jsou jedním z nejstarších materiálních prostředků sloužících k edukaci. Již ve starověkých kulturách Asyřanů, Egypťanů a Řeků byly vytvářeny texty instruktivního typu. Také v průběhu celého středověku a zvláště po Gutenbergově vynálezu knihtisku v 15. století se učebnice používaly jako základní didaktická pomůcka. Neměli bychom také zapomínat na slova vyřčená Janem Amosem Komenským, který byl, jak píše ve své knize Moderní pedagogika Jan Průcha (2002), jedním ze

17 zakladatelů teorie a tvorby moderních školních učebnic. To je dnes obecně uznáváno zahraničními pedagogickými odborníky, v Evropě i v USA a jinde. Zvláště významné byly Komenského učebnice jazyků nejznámější z nich jsou Dveře jazyků otevřené (Janus linguarum reserata, 1631) a Svět v obrazech (Orbis sensualium pictus, 1658) Učebnice Mnoho autorů ve svých publikacích popsalo význam učebnice, jaká by měla být jejich struktura, jaký má mít obsah a funkce. Pro učitele je učebnice součástí vyučování, slouží také k upevňování učiva žáky při domácím studování. Informace v učebnicích jsou uváděny dle ročníků a bývají v souladu s učebními osnovami. Průcha (1998)uvádí, že Učebnice vychází z obsahové normy učebních osnov a vymezuje a konkretizuje obsah a rozsah učiva daného vyučovacích předmětu v daném postupném ročníku. Další definice uvádí Průcha (1998) takto: Učebnice: Prostředek vyučování a učení v knižní formě, ve kterém jsou určitá odborná témata a okruhy daného předmětu metodicky uspořádány a didakticky ztvárněny tak, že umožňuje učení. Sikorová (2004)říká, že Učebnice není pouze obsah látka, ani pedagogika, ani literatura, ani informace, ani morálka, ani politika. Je to pirát ve veřejných informacích, operující v šedé zóně mezi komunitou a domovem, vědou a propagandou, specifickým předmětem a obecným vzděláváním, dospělým a dítětem. Dle pedagogického slovníku od Mareše (2009) je učebnice druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou. Má řadu typů, z nichž nejrozšířenější je školní učebnice. Ta funguje jako prvek kurikula, tj. prezentuje výsek plánovaného obsahu a pak jako didaktický prostředek, tj. je informačním zdrojem pro žáky, učitele, řídí a stimuluje učení žáků. Wahla (1983) říká, že..učebnice vychází z obsahové normy učebních osnov a vymezuje a konkretizuje obsah a rozsah učiva daného vyučovacího předmětu v daném postupném ročníku

18 Obecně platí, že tyto definice jsou nepochybně správné, ale neúplné - vystihují jen některé z podstatných rysů jevu nazývaného učebnice. Průcha (1998, s. 13) objasňuje učebnici komplexněji, a to tak, že postupuje od obecného zařazení učebnice k jejím specifickým vlastnostem. Vymezení pojmu učebnice totiž závisí na tom, v jakém systému ji budeme nahlížet. Učebnice je začleněna nejméně do tří systémů jakožto edukační konstrukt, tj. jako výtvor zkonstruovaný pro specifické účely edukace. Učebnice lze dle Kalhouse (2002) charakterizovat z různých hledisek. Ve vztahu k učebním osnovám můžeme učebnici charakterizovat jako konkretizaci projektu didaktického systému daného vyučovacího předmětu. Lze jí také charakterizovat jako základní vyučovací a učební prostředek, který konkretizuje výchovné a vzdělávací cíle učebních osnov, vymezuje rozsah a obsah učiva, poskytuje podklady pro vypěstování intelektuálních a praktických dovedností, stanovených učebními osnovami. Z hlediska jejího vztahu k procesu výuky se školní učebnice charakterizuje jako obecný model scénáře vyučovacího procesu. Z hlediska pedagogické komunikace, lze učebnici charakterizovat jako prostředek komunikace žáka (příp. i učitele) s učivem, a to prostředek komunikace zprostředkované. Kalhous, Obst a kol. (2002) uvádí ve své knize, že podle vztahu učebnice k charakteru vyučovacího předmětu rozlišujeme tyto typy učebnic: - Učebnice v užším slova smyslu zaměřené především na osvojování učiva. Převažuje v nich výkladový text, většina z nich má tyto komponenty: prezentace učiva (formou slovní nebo formou názorovou), aparát řídící osvojování učiva a aparát orientační. Obsahem výkladové složky je vlastní výkladový text, text doplňující a text vysvětlující. - Cvičebnice, pracovní sešity určené především k procvičování učiva či samostatné práce žáků. - Čítanky Funkce učebnice Průcha (1998) vysvětluje funkci učebnice jako roli, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním procesu. Z tohoto hlediska rozlišuje:

19 - Funkci učebnice pro žáky: pro žáky je učebnice pramenem, z něhož se učí, osvojují si poznatky, dovednosti a hodnoty. Žáci ji používají zejména ke studiu nové látky a pro doplnění poznámek z výkladu učitele. Důležitou roli má učebnice také v domácí přípravě, zpravidla při vypracovávání domácích úkolů, procvičení a zopakování učiva. - Funkci učebnice pro učitele: pro učitele představují učebnice informační zdroj, který slouží pro orientaci v obsahu učiva konkrétního předmětu a jsou východiskem pro plánování i samotnou realizaci učiva ve výuce. Učitelé je mohou dále využívat pro samostatnou práci žáků, nebo jim z učebnice zadávat domácí úkoly. Podle Skalkové (1999) jsou funkce učebnice: - poznávací a systemizační - upevňovací a kontrolní - motivační a sebevzdělávací (stimuluje k samostatnému osvojování učiva - koordinační (mezi různými didaktickými prostředky) - rozvíjející, výchovná - orientační (pomocí obsahu, rejstříku, pokynů informuje žáky a učitele) Kalhous, Obst a kol. (2002) rozlišují dva druhy funkcí učebnic: a) Didaktické funkce - Informativní funkce - Formativní funkce - Metodologické funkce b) Organizační funkce a) Didaktické funkce - Informativní funkce Informativní funkcí se rozumí zprostředkování informací o učivu. - Formativní funkce Jejím smyslem je to, aby se osvojené systémy vědomostí a dovedností staly vnitřními hodnotami žáků. - Metodologické funkce

20 Jejich cílem je, aby si žáci osvojovali i metody poznání. b) Organizační funkce Zahrnují funkce plánovací, motivační, řídící proces výuky, funkce kontrolní a sebekontrolní. Další klasifikaci funkcí učebnic vypracoval D. D. Zujev v knize Jako tvoriť učebnice (1986). Rozlišil 8 funkcí: - Informační funkce vymezuje obsah vzdělávání v určitém předmětu či oboru vzdělávání. Platí to i o rozsahu a dávkování informací určených žákům. - Transformační funkce - poskytuje přepracování (didaktickou transformaci) odborných informací z určitého vědního oboru, z technické či jiné oblasti tak, aby tyto informace byli přístupné žákům. - Systematizační funkce rozčleňuje učivo podle určitého systému do jednotlivých ročníků nebo stupňů školy vymezuje také posloupnost jednotlivých částí učiva. - Zpevňovací a kontrolní funkce - umožňuje žákům pod vedením učitele osvojovat si určité poznatky a dovednosti, procvičovat je a kontrolovat (pomocí úkolů) jejich osvojení. - Sebevzdělávací funkce - stimuluju žáky k samostatné práci s učebnicí a vytváří u nich učební motivaci a potřeby poznávání. - Integrační funkce - poskytuje základ pro chápání a integrování těch informací, které žáci získávají z různých pramenů. - Koordinační funkce - zajišťuje koordinaci při využívání dalších didaktických prostředků, které na ni navazují. - Rozvojově- výchovná funkce - přispívá k utváření různých rysů,,harmonicky rozvinuté osobnosti žáků (formování estetického vkusu) Strukturní komponenty učebnice Průcha (2002) říká, že typická školní učebnice může člověku připomínat kteroukoliv běžnou knížku, protože má určitý text a obrázky. Ve skutečnosti by ale měla kvalitně

21 zpracovaná učebnice představovat velmi důmyslné médium s bohatě členěnou strukturou a velmi funkčně konstruovanými komponenty této struktury. Strukturní komponenty učebnic výstižně definuje D. D. Zujev (1986): Strukturním komponentem školní učebnice je určitý blok prvků, který je v těsném vzájemném vztahu s jinými komponenty učebnice (s nimiž v souhrnu vytváří celistvý systém, má přesně vymezenou formu a své funkce realizuje pomocí svých vlastních prostředků). Sikorová (2007) uvádí ve své knize schéma, kterým lze vyjádřit obecný model struktury učebnice. UČEBNICE Textová složka (strukturovaná do specifických komponentů) Mimotextová složka (strukturovaná do specifických komponentů) Zdroj: Sikorová (2007, s. 17) Obr. 6 Hodnocení a výběr učebnice v praxi Jakubcová (2012) uvádí ve své bakalářské práci, že v 70. letech 20. století vypracovali badatelé Výzkumného ústavu odborného školství J. Doleček, M. Řešátko a Z. Skoupil klasifikaci strukturních komponentů textové složky učebnice, které vymezili na základě jejich funkcí. Celkem rozlišili sedm textových komponentů: - motivační text (v učebnici slouží k uvedení do učiva, k vysvětlení, proč se určité učivo probírá, k zainteresování žáka pro aktivní činnost či k navázání na dříve probrané učivo) - výkladový text (zprostředkovává sdělování poznatků, faktů, teorií, norem, hodnot a postojů atd.) - regulační text (slouží k aktivizaci žáka při čtení textu, uděluje pokyny k provádění cvičení aj.) - ukázky a příklady (funkce není autory definována) - cvičení (vedou žáka k záměrnému opakování činnosti a tím k získávání určitých dovedností, návyků aj.)

22 - otázky (aktivizující funkce jako v předchozím komponentu) - prostředky zpětné vazby (získávání informací o postupu učení, např. výsledky výpočtů, klíč k jazykovým cvičením aj.) Průcha (1998) uvádí, že vlastnosti učebního textu a učebnic pokrývají různé základní rysy jejich kvalit. Jsou zastoupeny nejdůležitější tři druhy vlastností: - komunikační - obsahové - ergonomické Tyto vlastnosti spoluurčují, jak učební texty fungují. Komunikační parametry odrážejí vlastnosti vyjadřovacích prostředků učebnice, které určují stupeň sdělitelnosti jejího obsahu pro uživatele. Druhou stránkou je rozsah (množství a dávkování) učiva. Je známou skutečností, že mnohé učební texty bývaly přesyceny neúměrným množstvím poznatků encyklopedického charakteru, což vyvolává negativní důsledky. Tato záležitost souvisí s vymezením tzv. základního učiva. Má to závažný smysl pro praktické účely. Obsahové vlastnosti představují důležitou oblast ve výzkumu učebnic, protože odrážejí kvalitativní parametry učebnic. Jde o analýzy toho, jakou povahu, strukturu, vztahy a návaznosti mají začleněné vzdělávací obsahy a co vlastně tvoří náplň těchto obsahů. Ergonomické parametry jsou to vlastnosti, které uzpůsobují, aby kvalita byla vyhovujícím pracovním nástrojem pro žáky. Jsou dány např. druhem a velikostí písma, využitím barev nebo grafickým odlišením základních a méně důležitých částí Tvorba učebního materiálu Průcha (1998) říká, že tvorba učebního materiálu je velice důležitá. Každá tvorba učebnic je dosti složitý proces. Podílí se na něm autoři (odborníci z jednotlivých vědních oborů, odborníci z ústavů vysokých škol), odborní lektoři, redaktoři, grafici i také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které uděluje schvalovací doložku některým učebnicím pro určité obory zájmu

23 Hlavní důležité přednosti pro tvorbu učebnic jsou platné kutikulární dokumenty a také platná kritéria MŠMT. Při posuzování daných hodnotících hledisek existuje osnova MŠMT, která obsahuje 9 kritérií. V dnešní době se odborné literatuře objevují návrhy, jak by měla být v současné době i do budoucna optimalizována učebnice pro žáky základních, středních a vysokých škol. V první tabulce jsou uvedena hodnotící kritéria u učebnic, které mohou být použita při výzkumu učebnic a ve druhé tabulce je uvedené pořadí důležitosti jednotlivých komponentů učebnice. Tab. 1 : Hodnotící kritéria 1. Soulad učebnice Se standardem, učebním plánem a s konkrétním vzdělávacím programem 2. Celková koncepce členění, návaznost 3. Odborná a obsahová správnost a text, tabulky, grafy přiměřenost věku žáků 4. Jazyková a terminologická k danému věku žáka správnost 5. Didaktické rozpracování učiva základního a rozšiřujícího 6. Doprovodné materiály pracovní sešity 7. Návaznost na předchozí či následné otázky a úkoly materiály 8. Vyjádření lektora k udělení doložky hodnocení příslušné učebnice Zdroj: Průcha (1998, s. 117) Tab. 2 : Optimalizace učebnic Pořadí důležitosti Jednotlivé návrhy optimalizace 1. zařazení otázek a úkolů pro žáky z praxe daného oboru 2. zvýšení množství učiva v učebnicích 3. srozumitelný text v celé učebnici 4. názornost na každé stránce 5. začlenění testů do učebnic za každé kapitoly 6. učivo zajímavé a přitažlivé 7. snížení počtu odborných pojmů 8. odlišení základního a rozšiřujícího učiva 9. zvýšení počtu otázek a úkolů 10. zařazení učiva k opakování Zdroj: Skalková (2007, s )

24 Průcha (1998) uvádí obecná hlediska pro autory při ztvárnění textu učebnic: - hledisko čtenáře (učitel, žák), - hledisko grafické stránky učebnice, - hledisko odbornosti textu učebnice, - hledisko kontroly a procvičování. Při ztvárnění textu je důležité dbát na předem stanovená pravidla pro jazykové ztvárňování učebnic. Tvůrci textu by měli brát zřetel na to, aby text, který je obsažen v učebnicích, nebyl psán pouze v odborných termínech, protože se žákům špatně zpracovává. Přílišné hledání významu slov, kterému žák nerozumí, odvádí jeho soustředěnost a pozornost od vnímání uceleného významu textu a tím je pro žáka učení složitější. Slova by měl být stručná a výstižná, tak aby si je žák uchoval v paměti. Pokud žáci slovům nerozumí a nejsou obsažena v rejstříku pojmů, je důležité vysvětlení významu slova učitelem. Stejně jako je důležitý význam slov je důležitá i délka vět. Čím jsou věty delší, tím hůře se žákům zapamatovávají a také mnohdy neví, co bylo v textu na samém začátku. Text by mě být psaný výkladovou formou a k doplnění dalších informací slouží žákům informace od učitele či referáty nebo odborná literatura. Průcha (1998) a Jonák (2005) rozdělují pravidla pro jazykové ztvárnění textu učebnice na: 1. Výběr slov 2. Úroveň vět 1. Výběr slov - abstraktnost x konkrétnost = nespočet abstraktních slov zvyšuje obtížnost daného textu, - vyhýbat se používání častých speciálních odborných termínů v daném předmětu a oboru (místo rentabilita napsat ziskovost), - čím je počet slov s minimální frekvencí větší, tím je obtížnější pro čtení, - u speciálních odborných termínů podávat čtenáři jejich vysvětlení, - zařadit do učebnice rejstřík pojmů i s vysvětlením pro dané speciální odborné termíny, - čím je slovo delší (co se týká počtu slabik), tím je obtížnější pro čtení a pochopení pro žáka,

25 - v komunikaci a psaném textu se více používají kratší slova stejného významu. 2. Úroveň vět - zabývat se délkou vět v učebnici (věta by neměla mít více jak 15 slov). Čím je věta delší, tím obtížnější je pro čtení a pochopení. U příliš dlouhých vět, žák potom neví, co bylo na začátku věty. Nemůže si skloubit hlavní myšlenku příslušného textu v učebnici. - text by neměl být psaný úsečně, ale jen výkladově, - v textu by měla být návaznost mezi větami a používáním spojovacích a odkazovacích prostředků Obsah učebnice Obsah učebnic by měl být v souladu s učebními osnovami. Konkrétním příkladem, který nevyhovuje parametrům, jsou naše učebnice Kosmetiky, které nejsou aktuální. Žákyně dostanou v 1. ročníku všechny učebnice, které musí nosit, protože učivo v učebnicích neodpovídá učebním osnovám a tudíž to co probíráme s žákyněmi např.: ve 2. ročníku je v učebnici pro ročníky 3. Z tohoto důvodu naše učebnice nevyužíváme a připravujeme si vlastní učební materiál. Ouroda (2008) říká, že,,obsah učebnice vyhovuje požadavkům vědeckosti. Učební témata se shodují s tématy učebních osnov. Učebnice poskytují příležitosti pro aplikaci vědomostí. Učivo je přiměřené možnostem žáků a to jak obsahem, i jeho rozsahem. Učební celky jsou uspořádané do logických struktur Didaktická stránka učebnice Průcha (1998) říká, že učebnice je také součástí souboru didaktických prostředků. Termínem didaktické prostředky v didaktické teorii vnímáme jako soubor všech materiálních předmětů fungujících při realizaci vzdělávání. Z tohoto hlediska je vhodné nahlížet v učebnicích nejen na obsah a cíle vzdělávání, ale na souvislosti s kurikulárními dokumenty. Též nahlížíme ve vztahu k vlastnostem a fungování jiných konkurujících didaktických prostředků. Toto hledisko je zvlášť významné v současné éře moderních technických prostředků pro učení, vyučování, jakými jsou zejména

26 audiovizuální média. Pro vzdělávací účely jsou dnes nabízeny různé programy uplatňující multimediální prezentace, které spojují text s vizuálními a zvukovými prostředky. Tyto elektronické učebnice jsou vskutku atraktivní a ve srovnání s tištěnými učebnicemi se mohou jevit jako dokonalejší. Jan Průcha tvrdí, že tištěné učebnice mají oproti elektronickým učebnicím některé vlastnosti, které je činí nenahraditelnými ve funkci didaktického prostředku. Především to, že tištěné učebnice jsou snadno dostupné, přenosné a nevyžadují žádné technické zařízení. S tím souvisí stránka ekonomická. Tištěné učebnice jsou nepoměrně levnější než výukové programy a technická zařízení k nim potřebná. Konečně je tu stránka psychologická. Jako jsou na jedné straně počítačoví nadšenci, tak také jsou (a vždy budou existovat) lidé, kteří nemají k technickým výukovým prostředkům zcela pozitivní vztah. Ale jsou tu i jiné faktory vedoucí k tomu, že část vzdělávajících se subjektů (nejen mladých lidí, ale i dospělých) a ovšem i učitelů, preferuje tištěnou učebnici před počítačovou verzí. Průcha (1998)uvádí, že školní učebnice je doprovázena dalšími druhy didaktických textů, o něž se často opírá, je jimi doprovázena apod. V důsledku toho vznikl v teorii učebnice pojem didaktický textový komplex, jímž se označuje to, že pro určitý vyučovací předmět jsou konstruovány kromě učebnice ještě další texty určené pro využití ve výuce. Dále Ouroda (2008) říká, že,,didaktická stránka učebnice má zajišťovat, aby byl výklad jednoznačný, stručný a přesvědčivý. Aby byla naplněna zásada názornosti slovní (vysvětlení neznámých názvů) i obrazová. Aby bylo odlišeno základní učivo od ostatního. Výklad učiva v učebnici by měl být vedený při využití logických metod, zejména analyticko syntetických, srovnávacích, induktivních, deduktivních Jazyková stránka učebnice Ouroda (2008) uvádí, že jazyková stránka učebnice,,předpokládá užití vytříbené jazykové kultury, vysvětlení neznámých výrazů a přiměřenost z hlediska vývoje slovní zásoby žáků

27 4.11. Technická a estetická stránka učebnice Učebnice musejí odpovídat také normám, co se týká výroby a materiálu. Vazba učebnic by měla být pevná, aby učebnice dlouho vydržela a nerozpadla se. Tisk by měl být prováděn na kvalitní papír, aby se nestalo, že text přestane být vidět. Pokud budou v učebnici obsaženy obrázky, je důležitá kvalita jejich tisku, aby bylo poznat, co se na obrázku nachází. Další věcí, která je důležitá je písmo. Úměrná velikost písma, rozdělené odstavce tak, aby žák věděl správnou návaznost učiva. U technické a estetické stránky učebnice jak říká Ouroda (2008),,je důležitá například vazba učebnice, aby se učebnice nerozpadala. Kvalita papíru, velikost písma, řádkování, funkčnost ilustrací aj. V neposlední řadě i rozsah (hmotnost učebnice)

28 5. PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se zabývám analýzou základních pedagogických dokumentů oboru Kosmetička, dále se zabývám vytvořením odborného učebního textu pro 1. ročník oboru Kosmetička 5.1. Střední odborné učiliště a střední odborná škola, SČMSD, Znojmo, s.r.o. První zmínky o učňovském školství ve Znojmě sahají do roku Dřívější učňovská škola, na kterou je v dnešní době navázáno, byla zřízena 1. září 1959 a na počátku v ní studovalo 125 žáků. V roce 1976, tedy o 17 let později, byla zahájena výuka v nové budově na Přímětické ulici a v roce 1979 byl změněn název školy na Střední odborné učiliště. K 1. lednu 1981 se ve škole uskutečnila reorganizace SOU pod správu SOU Praha. 27. ledna 1973 byly obě školy transformovány na obchodní společnost a zapsány do obchodního rejstříku jako Střední odborné učiliště a Střední odborná škola, SČMSD, Znojmo, s.r.o.. K 1. září 1993 byla škola zařazena MH ČR SOU a MŠMT ČR SOŠ do rejstříku odborných škol. Naše škola patří ve znojemském regionu k největším školským zařízením a pomáhá zabezpečovat střední odborné a úplné střední odborné vzdělávání. K studuje na škole celkem 803 žáků, z toho 511 žáků učebních oborů, 292 žáků studijních oborů. Tím, že se činnosti školy rozšířily o studijní obory středního odborného školství a o další aktivity doplňuje tradiční učňovskou přípravu. Absolventi studijních oborů nacházejí uplatnění v oblasti obchodu, společného stravování, ve službách, cestovním ruchu i v dalších oblastech podnikatelské sféry. Dále škola umožňuje absolventům všech učebních oborů si doplnit vzdělání v nástavbovém studiu oborů Podnikání denní, dálková forma, Společné stravování a Vlasová kosmetika. Ve škole je také během studia organizováno několik odborných kurzů, jako např.: somelierský kur, kurz studené kuchyně, kurz vyřezávání ovoce a zeleniny, baristický kurz a barmanský kurz. Tyto kurzy jsou určeny žákům i dospělým. Kvalitnější výuku, rozšiřování a prohlubování zkušeností a dovedností zajišťují zahraniční odborné stáže a odborné praxe, odborné exkurze i lyžařské výcvikové kurzy. Při výuce je kladen důraz na teoretické a praktické poznatky zvoleného oboru na vysoké úrovni. Důraz je také kladen na odborné předměty a praktickou činnost, která je důležitá při přípravě na povolání

29 Praktická výuka jednotlivých oborů probíhá v SOU a SOŠ, na pracovištích odborného výcviku a na provozních pracovištích organizací schválených ředitelem SOU a SOŠ. Od 1. září 2012 je k dispozici žákům oboru automechanik zcela nové moderní pracoviště pro odborný výcvik. Jako škola jsme oslovováni nejrůznějšími organizacemi, které chtějí zabezpečit své společenské akce a chtějí spolupráci našich žáků, kteří tímto přispívají k dobrému jménu školy. K největším akcím, které jsou pořádány v budově naší školy a podílejí se na nich žáci, jsou např.: Den otevřených dveří, Vánoční výstava odborných dovedností žáků školy, Řemeslo má budoucnost. Dále pomáháme našimi službami při zajištění Znojemského historického vinobraní, slavnostních banketů, plesů, rautů a jiných společenských akcích pořádaných Znojemskou besedou, Městským úřadem Znojmo, Okresní hospodářskou komorou a dalšími institucemi, organizacemi a firmami. Od školního roku 1997/1998 se žáci naší školy spolupodílí na zajištění společenských akcí Ambasády a Českého centra ve Vídni a od školního roku 2003/2004 v Budapešti, kde získávají nové poznatky a dovednosti nejen v praktické činnosti, ale také v cizím jazyce. Vybavení školy: Škola je vybavena 33 učebnami, z toho 8 učeben odborných (2 moderně vybavené učebny výpočetní techniky, 1 učebnu technologie, 1 učebnu stolničení, 1 multimediální jazykovou učebnu, 1 multimediální učebnu pro cestovní ruch, 1 odbornou učebnu pro sociální činnost), kosmetickou provozovnu, kadeřnickou provozovnu, provozovnu pedikúry a manikúry, tělocvičnu, gymnastický sál, moderní posilovnu a venkovní hřiště s umělým povrchem. K výchově a vzdělávání žáků přispívá vlastní školní kuchyně, cvičná restaurace, bufet a také bar s odpočinkovou zónou, kde probíhá odborný výcvik žáků učebního oboru Prodavač a Kuchař číšník a odborná praxe oboru Hotelnictví a turismus. Kadeřníci a kosmetičky vykonávají odborný výcvik v kadeřnické a kosmetické provozovně, která je umístěna v budově školy. Jsou zde nabízeny služby pro veřejnost, které zabezpečují žáci daného oboru. Škola je vybavena moderními učebními pomůckami a odbornou literaturou. Ve škole mají žáci také k dispozici školní knihovnu

30 5.2. Rámcový vzdělávací program Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání byly vytvářeny postupně od roku 2007 do roku Pro každý obor vzdělání uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy samostatný RVP (celkem bylo vydáno 281 RVP). Školy jsou povinny postupovat podle vydaných RVP, tj. zpracovat školní vzdělávací program a zahájit výuku, nejpozději do dvou let od vydání příslušného RVP, a to s účinností od 1. ročníku. ( Dokument je pro školu povinný a zodpovídá za něj ředitel školy. Školní vzdělávací program (ŠVP) je kurikulární dokument, který si každá střední škola v České republice vytváří, aby realizovala požadavky rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro daný obor vzdělávání. Struktura ŠVP: - úvodní identifikační údaje (uvedené na titulním listu); profil absolventa; - charakteristika vzdělávacího programu; - učební plán; - učební osnovy nebo vzdělávací moduly; - popis způsobu rozvoje klíčových kompetencí a začleňování průřezových témat a návrh, popř. i ukázka žákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetencí; - popis materiálního zajištění výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání; - charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP. ( Metodika tvorby ŠVP, Praha 2005)

31 5.3. Školní vzdělávací program oboru Kosmetička V této kapitole je znázorněna ukázka školního vzdělávacího programu L/01 Kosmetička, vytvořeného ve škole SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s.r.o., který je zaměřen na odborný výcvik 1. ročníku a jeho další části jsem uvedla do Přílohy 1. Tab. 3: Přehled týdenní hodinové dotace OV Odborný výcvik Název školy: Název a kód ŠVP: SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s.r.o L/01 Kosmetička Platnost osnovy od: ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník dotace povinnost (skupina) povinný povinný povinný povinný Zdroj: Školní vzdělávací program L/01 Kosmetička,SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s.r.o.(2009) Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu Odborný výcvik je poskytovat znalosti a dovednosti nezbytné k praktickému osvojení vědomostí a dovedností v péči o pleť, péči o ruce a nohy a rozvíjet kompetence tak, aby žáci a žákyně: - upevňovali své profesionální návyky - aplikovali vědomosti získané v teoretických předmětech - dodržovali technologické postupy, bezpečnostní předpisy a hygienické zásady - správně jednali zákazníky - sledovali trendy a novinky v kosmetické péči Charakteristika učiva Učební osnova předmětu vychází ze vzdělávací oblasti kosmetická péče z RVP pro obor vzdělání kosmetické služby

32 - žáci aplikují a prohlubují v odborném výcviku poznatky z předmětů kosmetika, zdravověda, materiály, společenské vědy apod., kde dochází k procvičování a prohlubování poznatků z teoretických předmětů při práci na zákaznících, - na začátku každého školního roku a bezprostředně před každým úkonem jsou žáci proškoleni o BOZP, při praktických úkonech dodržují zásady hygieny a BOZP, - odborný výcvik je realizován v kosmetické provozovně, od druhého pololetí 2. ročníku mají žáci možnosti vykonávat praxi na smluvních pracovištích Profil absolventa Hlaďo, Horáčková, Danielová (2010) uvádí, že profil absolventa,,charakterizuje kompetence absolventa vymezené v rámcovém vzdělávacím programu z hlediska záměrů školy a odvíjí se od něj koncepce a obsah celého vzdělávacího programu. Ve školním vzdělávacím programu L/01 Kosmetička, SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo,s.r.o.(2009) je uvedeno uplatnění absolventa v praxi: Absolvent vykonává svoji praxi jako kosmetička, manikérka, pedikérka v malých i středně velkých provozovnách, salónech či studiích jako zaměstnanec nebo živnostník. Vzdělání v tomto oboru umožní absolventovi poskytovat poradenskou službu v péči o pleť obličeje, dekoltu, rukou a nohou a při této péči zvolit takové technologické postupy, které budou v souladu s diagnózou zákazníka, jeho individuálním přáním či módními trendy. Absolvent rozpozná i základní kožní choroby a při jejich léčení naváže spolupráci s dermatologem. Po nezbytném zapracování je schopen podnikat tomto oboru. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělání se ukončuje maturitní zkouškou. Zadávání maturitní zkoušky proběhne v souladu s platnou legislativou ((vyhláška č. 47/2005Sb., o ukončování vzdělávání ve

33 středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem). Maturitní zkouška se bude skládat ze společné části a profilové části. Maturitní zkouška probíhá dle následujícího rozpisu: Společná část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek: - český jazyk a literatura: písemná i ústní zkouška, - cizí jazyk: komplexní zkouška, - volitelná zkouška: matematika, společenskovědní základ, informatika. Profilová část maturitní zkoušky se skládá z 3 povinných zkoušek: - odborné předměty - blok I: písemná zkouška: chemie, společenská výchova, ekonomika, - odborné předměty - blok II: praktická zkouška a maturitní práce s obhajobou (kombinace: kosmetika, materiály, odborný výcvik), - odborné předměty - blok III: ústní zkouška kosmetika, zdravověda, materiály. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Úspěšné složení maturitní zkoušky umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve vyšších odborných školách nebo na vysoké škole. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními a kurzy. Další informace o profilu absolventa naleznete v Příloze

34 6. VÝSLEDKY PRÁCE 6.1. Vypracování tematického plánu pro předmět Odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník V této kapitole je nastíněna ukázka tematického plánu, jehož celá část je uvedena v Příloze 3. Tematický plán je vytvořen pro Odborný výcvik oboru Kosmetička 1. ročník. Je tvořen na základě školního vzdělávacího programu a platných učebních osnov. Tento tematický plán je již využíván při výuce Odborného výcviku a je plně v souladu s tematickým plánem teoretického předmětu Kosmetika. Je provázán a učivo vždy navazuje. Nejprve je probíráno teoreticky a následně na OV prakticky. Vždy je upravován na začátku školního roku, dle aktuálních informací o nejnovějších metodách a technologických postupech v kosmetické praxi. S O U a S O Š S Č M S D, Z n o j m o, s. r. o., Z n o j m o, P ř í m ě t i c k á / 5 0 Tematický plán L/01 Kosmetické služby Školní rok 2012/2013 Tab. 4 Vlastní návrh tematického plánu Ev. číslo TP Učitel: Předmět: Tap1 Monika Tapšíková Odborný výcvik Ročník: KO 1.A