Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

Transkript

1 Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let Únor 2014 Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová

2 Obsah 1. Úvod a metodologie Hledání zaměstnání Doba hledání prvního místa Získání prvního zaměstnání Kvalifikovaná práce během studia a předchozí kontakt se zaměstnavatelem Nástupní platy Aktuální postavení absolventů na trhu práce Aktuální pracovní statut absolventů VUT v Brně Celková délka nezaměstnanosti Aktuální zaměstnavatel absolventů Současná pracovní pozice Kariérní posun u současného zaměstnavatele Současné platy Spokojenost s pracovním místem Využívání získaného vzdělání v zaměstnání Vnímaná obtížnost změny pracovního místa Místo zaměstnání absolventů Počet zaměstnavatelů Ohlédnutí za studiem Opakování volby VŠ? Dostačující znalosti? Využití znalosti jazyků Zájem o další vzdělávání Zájem o kontakt s univerzitou Závěr Seznam použitých zdrojů výzkumné zprávy... 35

3 1. Úvod a metodologie Průzkum mezi absolventy VUT v Brně, který byl ke konci roku 2013 realizovaný již pošesté, představuje pro univerzitu cenné informace o rychlosti a způsobu vstupu absolventů na pracovní trh, jejich současné situaci, ale také zpětnou vazbu k samotné výuce a tomu, jakým způsobem byli absolventi pro praxi připraveni. Zjišťuje také, zda by absolventi v případě opakované volby zvolili opět VUT v Brně, i zda mají zájem o to dále se vzdělávat. Díky svému longitudinálnímu charakteru můžeme sledovat trendy, které se na trhu práce, kde se absolventi VUT v Brně pohybují, projevují, získáváme také zpětnou vazbu na provedená opatření a změny. Výzkum je tak vhodným (kvantifikovaným) doplňkem k přímým kontaktům, které mají představitelé univerzity a jednotlivých fakult se zaměstnavateli. V zatím posledním průzkumu byli osloveni absolventi prezenčního navazujícího magisterského studia, kteří studium úspěšně ukončili v roce 2011 a Sběr dat probíhal v období říjen-prosinec 2013, tedy rok až dva po jejich absolutoriu. Oslovení probíhalo poprvé dvojí cestou absolventi, kteří v průběhu studia uvedli svůj soukromý a udělili souhlas k jeho využití k podobným účelům, byli osloveni prostřednictvím elektronické pošty, zbytku byl dotazník zaslán na jejich adresu uvedenou v informačním systému. I ti však měli možnost vyplnit dotazník prostřednictvím absolventské stránky na internetu. V průběhu listopadu byli absolventi osloveni ještě jednou, připomenutí probíhajícího výzkumu výrazně navýšilo jeho response rate. Celkem jsme získali dotazníků, z toho 91 % bylo vyplněno online, 151 absolventů zaslalo dotazník poštou. Celková návratnost tak činí 41 %. Data byla před analyzováním převážena. Využití vah zajišťuje, že odpovědi absolventů fakult, ze kterých odpoví více, nebo naopak méně absolventů, než by proporčně odpovídalo jejich celkovému počtu, neovlivní celkové výsledky. Tab. 1: Oslovení absolventi a návratnost dotazníků Počet oslovených Počet vyplněných absolventů dotazníků Návratnost FA % FAST % FaVU % FEKT % FCH % FIT % FP % FSI % ÚSI % VUT % 1 Zahraniční absolventi osloveni nebyli.

4 2. Hledání zaměstnání 2.1 Doba hledání prvního místa Vstup absolventů VUT v Brně na pracovní trh je poměrně snadný téměř polovina si našla zaměstnání ještě před ukončením studia, 84 % pak do 3 měsíců. Došlo tak ke zlepšení od minulého šetření, kdy jsme u absolventů většiny fakult zaznamenali prodloužení doby hledání prvního zaměstnání. Nejsnáze si zaměstnání již tradičně hledají absolventi FIT (94 % do 3 měsíců), výrazně si však od minule polepšili absolventi FSI, kterých si našlo práci do 3 měsíců 91 %, ještě před ukončení studia dokonce 56 %, tedy více než na FIT. Tab. 2: Za jak dlouho našli absolventi první zaměstnání ještě před ukončením studia 55 % 43 % 60 % 51 % 44 % 53 % 42 % 56 % 41 % 49 % do 3 měsíců 26 % 37 % 10 % 32 % 30 % 41 % 38 % 35 % 34 % 35 % do 6 měsíců 7 % 13 % 10 % 11 % 15 % 4 % 13 % 6 % 14 % 10 % do 1 roku 9 % 5 % 0 % 4 % 7 % 1 % 6 % 2 % 10 % 4 % po více než 1 roce 3 % 1 % 20 % 1 % 4 % 1 % 1 % 1 % 0 % 2 % 2.2 Získání prvního zaměstnání Tab. 3: Způsoby získání prvního zaměstnání reakce na inzerát 14 % 26 % 20 % 42 % 43 % 37 % 52 % 34 % 50 % 36 % nabídka zaměstnavateli 19 % 27 % 0 % 13 % 17 % 8 % 10 % 22 % 7 % 18 % pomoc rodičů nebo známých nabídka od zaměstnavatele 18 % 19 % 30 % 13 % 19 % 12 % 10 % 12 % 25 % 15 % 12 % 12 % 30 % 16 % 15 % 19 % 11 % 16 % 11 % 14 % personální agentura 0 % 0 % 0 % 10 % 0 % 18 % 6 % 6 % 4 % 6 % začal(a) jsem podnikat 28 % 7 % 20 % 1 % 0 % 4 % 9 % 2 % 0 % 6 % úřad práce 0 % 1 % 0 % 1 % 2 % 1 % 0 % 2 % 0 % 1 % Nejčastějším způsobem získání zaměstnání je mezi absolventy VUT v Brně reakce na inzerát takto práci získalo 36 %. Tato varianta je také mezi jednotlivými šetřeními nejvíce na vzestupu. Na druhém

5 místě je s polovinou (18 %) osobní nabídka vytipovaným firmám. Začali podnikat především absolventi FA (28 %), FaVU (20 %) a FP (9 %). Naopak nabídku přímo od zaměstnavatele, která je určitým indikátorem kvality absolventů, dostali nejčastěji absolventi FIT (19 %) a také FaVU (30 %) výsledky za tuto fakultu však silně ovlivňuje nízký počet absolventů, a tím i respondentů. Je však korektní uvést, že i v případě FaVU měla nabídka ze strany zaměstnavatele výrazné zastoupení již v minulém šetření. Tab. 4: Využití aktivit ze strany VUT při hledání zaměstnání? ne, zaměstnání jsem si hledal sám spolupráce v rámci studia (diplomová práce, projekt, přednášky, atd.) dny firem na VUT, pracovní veletrhy (spolu)pořádané univerzitou inzerce na webu fakulty aktivita vyučujícího inzerce na webu univerzity ( poradenské služby ICV poradenské služby fakulty 97 % 89 % 90 % 75 % 74 % 74 % 89 % 69 % 93 % 81 % 1,7 % 7 % 10 % 10 % 13 % 12 % 6 % 16 % - 9 % - 0,4 % - 13 % 7 % 7 % 6 % 13 % - 7 % - 1,2 % - 3 % 7 % 8 % 1,9 % 4 % - 3 % - 1,6 % - 1,5 % 1,9 % - - 1,0 % - 1,0 % - 0,2 % - 0,3 % 1,9 % 1,2% - 1,3 % 3,6 % 0,7 % - 0,4 % ,6% - 1,9 % 3,6 % 0,7 % - 0,2 % - 0,3 % 1,9 % 0,6% 0,6 % 0,3 % - 0,4 % jiné 1,7 % 1,0 % - 1,5 % - 4 % - 1,3 % - 1,2 % Celkem 19 % absolventů při hledání zaměstnání využilo možností nabízených VUT v Brně. Někteří respondenti přitom využili více než jednu aktivitu. Nejfrekventovanější z nich byla spolupráce během studia (9 %) a prezentace firem v rámci dnů firem nebo na specializovaných veletrzích (spolu) organizovaných fakultou/univerzitou (7 %). Nadprůměrně pomohla univerzita při hledání zaměstnání zejména studentům FSI zde to bylo již 31 %, FIT, FCH (shodně 26 %) a FEKT (25 %). V případě FIT a FCH šlo často také o inzerci pracovních pozic na fakultním/univerzitním webu.

6 2.3 Kvalifikovaná práce během studia a předchozí kontakt se zaměstnavatelem Tab. 5: Kvalifikovaná práce během studia? Pracovali jste kvalifikovaně již v průběhu studia? ano, byl(a) jsem stabilně 27 % 17 % 20 % 18 % 9 % 29 % 30 % 21 % 21 % 21 % zaměstnán(a) ano, občas jsem si takto přivydělával(a) 61 % 54 % 50 % 34 % 26 % 42 % 27 % 32 % 18 % 39 % Ne 12 % 29 % 30 % 48 % 65 % 29 % 43 % 47 % 61 % 40 % 6 z 10 absolventů kvalifikovaně pracovalo již během studia, 21 % přitom stabilně. Nejčastěji při studiu bez rozlišení intenzity úvazku pracovali studenti FA (88 % v minulém šetření to však bylo dokonce 93 %), FAST, FIT (obojí 71 %) a FaVU (70 %). Stabilně zaměstnaní byli převážně absolventi FP (30 %), FIT (29 %) a FA (27 %). Naopak nejmenší pracovní zkušenosti měli v době ukončení studia absolventi FCH (35 %) a ÚSI (39 %). To, zda student kvalifikovaně pracuje již během studia, má přitom velký vliv na rychlost nalezení prvního zaměstnání i na výši nástupního platu (v tomto případě se však odlišují zejména ti, kteří byli zaměstnáni stabilně; rozdíl, mezi absolventy, co byli během studia zaměstnáni občas, a těmi, kteří vůbec, se ukázal jako minimální). Tab. 6: Vliv kvalifikované práce během studia na rychlost najití prvního zaměstnání ano, byl(a) jsem stabilně zaměstnán(a) ano, občas jsem si takto přivydělával(a) ještě před ukončením studia 83 % 52 % 27 % do 3 měsíců 14 % 35 % 47 % do 6 měsíců 1 % 7 % 18 % do 1 roku 2 % 4 % 6 % po více než 1 roce 0 % 2 % 2 % 83 % absolventů, kteří byli stabilně kvalifikovaně zaměstnáni již během studia, mělo místo zajištěné ještě před ukončením studia. Oproti tomu, mezi absolventy, kteří nepracovali kvalifikovaně vůbec, to bylo 27 %. Dokonce 97 % stabilně kvalifikovaně pracujících pak mělo práci do 3 měsíců. Tab. 7: Vliv kvalifikované práce během studia na výši nástupního platu průměrný hrubý nástupní plat ano, byl(a) jsem stabilně zaměstnán(a) ano, občas jsem si takto přivydělával(a) ne ne

7 Tab. 8: Kontakt se zaměstnavatelem již během studia na VUT Kontakt s budoucím zaměstnavatelem? ano 60 % 36 % 56 % 33 % 22 % 41 % 36 % 39 % 25 % 37 % ne 40 % 64 % 44 % 67 % 78 % 59 % 64 % 61 % 75 % 63 % Absolventům jsme také položili otázku, zda již byli se svým budoucím zaměstnavatelem v kontaktu během studia (formou zadání diplomové práce, poskytnutí stipendia, brigády, částečného úvazku apod.). Podíl studentů s kontaktem na svého budoucího zaměstnavatele již během studia je nyní na 37 %, vrátil se tak na stejnou hodnotu, jako byl v šetření před 4 lety (v minulém to bylo 35 %). Opět platí souvislost mezi tímto kontaktem a rychlostí nalezení místa. Z absolventů, kteří byli se svým budoucím zaměstnavatelem v kontaktu, jich mělo zajištěno místo dopředu dokonce 85 %, zatímco mezi těmi, kteří nikoliv, to bylo 27 %. Nejčastěji jsou v kontaktu již tradičně absolventi FA (60 %).

8 2.4 Nástupní platy Graf 1: Průměrné nástupní platy (v Kč) FaVU FAST FCH FA ÚSI FP VUT FSI FEKT FIT Průměrný nástupní plat absolventa VUT v Brně je Kč. Již třetí šetření po sobě mají nadprůměrné platy absolventi FSI ( Kč), FEKT ( Kč) a FIT ( Kč), u absolventů všech těchto fakult také došlo k nárůstu od minulého výzkumu (například absolventi FIT dostali dříve v průměru nástupní plat Kč). Modální (nejčastější) hodnota je však již čtvrté šetření po sobě stejná Kč (tento plat má jako nástupní 15 % absolventů). Na druhém místě nejčastěji absolventi dostávají Kč (12 %). Rozdíl v nástupních platech absolventů obou ročníků, které jsme tentokrát zkoumali, je pak 138 Kč ( Kč byl průměrný nástupní plat absolventů 2011 a Kč roku 2012).

9 Graf 2: Průměrné nástupní platy relativní velikost vztažená k VUT 140% 128 % 120% 99 % 100 % 108 % 109 % 100% 86 % 87 % 89 % 92 % 80% 74 % 60% 40% 20% 0% FaVU FAST FCH FA ÚSI FP VUT FSI FEKT FIT I přes nepříznivý ekonomický vývoj nástupní plat absolventů VUT v Brně stále roste, jak ukazuje také následující graf: Graf 3: Vývoj průměrného nástupního platu (v Kč) absolventi , a absolventi absolventi absolventi

10 3. Aktuální postavení absolventů na trhu práce 3.1 Aktuální pracovní statut absolventů VUT v Brně Většina absolventů VUT v Brně (s výjimkou FA, kteří nejčastěji podnikají) jsou stále zaměstnanci (72 %), ačkoliv tato kategorie v každém výzkumu klesá (před 4 lety to bylo 81 %, v minulém šetření 75 %). V porovnání s minulým šetřením poklesl podíl dále studujících absolventů, a to jak v kategorii těch, kteří se věnovali čistě dalšímu/pokračujícímu studiu (3 % v porovnání se 6 % v minulém šetření), tak i těch, kteří studují při práci (pokles o jeden procentní bod). Dále pokračují ve studiu převážně absolventi ÚSI a pak FCH (studující zahrnuje také možnost jiné jedná se o kombinaci předešlých možností, například studující na mateřské dovolené). Graf 4: Aktuální pracovní statut absolventů zaměstnanec a další studium 2,9% mám více než jeden zaměstnanecký poměr 2,5% nezaměstnaný 2,7 % mateřská/rodičovsk á dovolená 1,6% jiné 4% další studium 3 % zaměstnanec a soukromě podnikám 4% zaměstnanec 72% soukromě podnikám 7%

11 Tab. 9: Aktuální pracovní statut absolventů zaměstnanec 25 % 72 % 23 % 82 % 65 % 73 % 71 % 81 % 65 % 72 % soukromě podnikám 38 % 10 % 23 % 2,4 % - 6 % 9 % 2,2 % 6 % 7 % zaměstnanec a soukromě podnikám další/pokračující studium zaměstnanec a další/pokračující studium jsem nezaměstnaný(á) mám více než jeden zaměstnanecký poměr jsem na mateřské/rodičovsk é dovolené 5 % 2, 9% 8 % 4 % - 9 % 7 % 2,5 % 3 % 4 % 3 % 4 % - 1,8 % 5 % 3 % 1,2 % 3 % 10 % 3 % 3 % 2,6 % - 3 % 9 % 2,9 % 1,2 % 3 % 3 % 2,9 % 6 % 2,9 % 15 % 1,8 % 4 % 0,6 % 3 % 1,2 % 6 % 2,7 % 0 % 1,2 % - 2,4 % 4 % 2,9 % 4 % 3 % 3 % 2,5 % 6 % 2,0 % 8 % - 4 % - 1,9 % 0,9 % 3 % 1,6 % jiné 13 % 2,8 % 23 % 2,6 % 11 % 2,9 % 1,2 % 3 % - 4 % 3.2 Celková délka nezaměstnanosti Celková délka nezaměstnanosti je 2,8 měsíce. Od minulého šetření (43 %) však vzrostl podíl absolventů, kteří nebyli nikdy nezaměstnaní, na 48 %. Pokud tyto absolventy z analýzy vyloučíme, průměrná délka nezaměstnanosti u absolventů, kteří s ní již mají nějakou zkušenost, je 5,5 měsíce. Tab. 10: Délka nezaměstnanosti (všichni absolventi): 4,5 3,7 3,7 2,2 3,1 1,6 3,0 2,0 4,0 2,8

12 3.3 Aktuální zaměstnavatel absolventů Největší podíl absolventů (42 %) pracuje v české soukromé společnosti. Tento druh firmy je již tradičně nejčastějším zaměstnavatelem absolventů VUT v Brně, ačkoliv její podíl mezi zaměstnavateli postupně klesá. Dlouhodobě v českých soukromých firmách pracují především absolventi FAST (mezi nimi je to 59 %). Zahraniční/nadnárodní firmy jsou naopak jak se již poněkolikáté ukazuje zaměstnavateli především absolventů FEKT, kde jsou dokonce nejčastějším druhem zaměstnavatele (40 %), a FSI (37 % shodně jako české firmy), stoupá podíl zahraničních/nadnárodních firem jako zaměstnavatelů FIT (z 18 % u absolventů z let na současných 34 %). Státní/veřejný sektor je pak častým zaměstnavatelem absolventů FaVU (40 %), FCH (31 %) a ÚSI (19 %). Podnikatelů je nejvíce mezi absolventy FA (dohromady 41 %). Graf 5: Aktuální zaměstnavatel vlastnictví společnosti státní nebo veřejné organizace 9% samostatné podnikání 6% podnikání se zaměstnanci 1,5% jiné 1,3% česká firma se zahraniční kapitálovou účastí 14% česká soukromá firma 42% zahraniční či nadnárodní firma 27%

13 Tab. 11: Aktuální zaměstnavatel vlastnictví společnosti česká soukromá firma 39 % 59 % 20 % 34 % 27 % 42 % 35 % 37 % 27 % 42 % zahraniční či nadnárodní firma 8 % 9 % - 40 % 27 % 34 % 31 % 37 % 31 % 27 % česká firma se zahraniční 4 % 10 % 10 % 14 % 15 % 14 % 18 % 18 % 19 % 14 % kapitálovou účastí státní nebo veřejná organizace 4 % 10 % 40 % 8 % 31 % 4 % 3 % 5 % 19 % 9 % samostatné podnikání 33 % 10 % 20 % 1,8 % - 4 % 5 % 2,3 % 4 % 6 % podnikání se zaměstnanci 8 % 0,6 % 10 % 0,9 % - 0,6 % 5 % 0,3 % - 1,5 % jiné 4 % 1,1 % - 0,9 % - 1,8 % 2,0 % 1,3 % - 1,3 % Čtvrtina absolventů VUT v Brně pracuje ve společnostech, které zaměstnávají více než lidí. Naopak v menších-středně velkých firmách do 100 zaměstnanců pracuje 44 %, toto číslo přitom koresponduje s údajem z minulého šetření. Protože existuje vztah mezi velikostí a typem vlastnictví společnosti (dle našeho výzkumu 70 % zahraničních/nadnárodních firem, kde dotázaní absolventi pracují, má 501 a více zaměstnanců, zatímco v případě českých je to jen 9 %), větší společnosti jsou častěji záležitostí absolventů FEKT (45 % s 501 a více zaměstnanci), FSI (42 %) a FIT (41 %). Naopak naprostá většina (98 %) absolventů FA pracuje ve společnostech do 100 lidí, nejvíce v malých firmách do 10 zaměstnanců. Graf 6: Aktuální zaměstnavatel velikost společnosti více než lidí 25 % do 10 lidí 16 % 501 až lidí 7 % 11 až 100 lidí 28 % 101 až 500 lidí 23 %

14 Tab. 12: Aktuální zaměstnavatel velikost společnosti do 10 lidí 76 % 26 % 50 % 6 % - 8 % 19 % 5 % 12 % 16 % 11 až 100 lidí 22 % 34 % 40 % 24 % 36 % 33 % 27 % 25 % 15 % 28 % 101 až 500 lidí 2 % 22 % - 25 % 25 % 18 % 18 % 29 % 42 % 23 % 501 až lidí - 5 % 10 % 8 % 10 % 9 % 7 % 9 % 4 % 7 % více než lidí - 12 % - 37 % 29 % 32 % 29 % 33 % 27 % 25 % Většina absolventů VUT v Brně pracuje v průmyslu jejich podíl se vrátil po předchozím propadu na 48 % opět na 52 %. Již tradičně je průmysl doménou především absolventů FAST (v současném šetření 76 %) a FSI (71 %). Naopak většina absolventů FP (68 %) pracuje v komerčních službách. Ve výzkumu a vývoji již opakovaně nejčastěji pracují absolventi FEKT, FCH a FIT, rostě v něm však také podíl absolventů FSI (před 4 lety v něm působilo 14 % absolventů, nyní je to 22 %). Celkově nyní výzkum a vývoj představuje působnost 16 % absolventů. Jak ukáže graf 8, za posledních 10 let (od prvního výzkumu realizovaného v roce 2003) tak došlo ke zdvojnásobení. Graf 7: Aktuální zaměstnavatel sektor hospodářství státní a veřejný sektor 6% zemědělství 0,7% jiné 0,3% výzkum a vývoj 16% průmysl 52% komerční služby 25%

15 Tab. 13: Aktuální zaměstnavatel sektor hospodářství průmysl 53 % 76 % - 43 % 46 % 12 % 23 % 71 % 32 % 52 % komerční služby 41 % 10 % 60 % 24 % 8 % 49 % 68 % 5 % 48 % 25 % výzkum a vývoj 2 % 3 % - 26 % 29 % 35 % 2 % 22 % 8 % 16 % státní a veřejný sektor 4 % 8 % 40 % 5 % 15 % 4 % 5 % 1 % 12 % 6 % zemědělství - 1,1 % - 0,6 % - 0,6 % 1,3 % 0,3 % - 0,7 % jiné - 0,4 % - 1,2 % 1,9 % - 0,7 % 0,3 % - 0,3 % Graf 8: Vývoj podílu absolventů pracujících ve výzkumu a vývoji 18% 16% 15 % 16 % 14% 12% 10% 8% 8 % 10 % 12 % 12 % 6% 4% 2% 0% absolventi 1999-absolventi absolventi 2006 absolventi absolventi 2009-absolventi

16 3.4 Současná pracovní pozice Téměř třetina absolventů VUT v Brně (30 %) již rok až dva po absolutoriu pracuje na manažerské pozici většina (19 %) v nižším managementu, vedou tedy oddělení, která se již dále nečlení. Již tradičně však 4 % absolventů působí ve vrcholovém managementu, tedy jako ředitelé celé organizace. Nejčastěji se jedná o absolventy FA (15 %; ti však bez výjimky vedou organizaci do 10 zaměstnanců) a FP (12 %). Absolventi FP a FA jsou celkově nejméně často v pozici řadového zaměstnance (59 %, resp. 56 %). Naopak nejméně často na manažerských postech působí absolventi FIT (13 %). Graf 9: Současná pozice ve firmě střední management 7% vrcholový management 4% nižší management 19% řadový zaměstnanec (bez přímých podřízených) 70%

17 Tab. 14: Současná pozice ve firmě řadový zaměstnanec 56 % 62 % 67 % 80 % 65 % 87 % 59 % 75 % 73 % 70 % nižší management 23 % 24 % 33 % 14 % 25 % 11 % 22 % 16 % 23 % 19 % střední management 6 % 9 % - 4 % 10 % 1 % 7 % 8 % 4 % 7 % vrcholový management 15 % 4 % - 2 % - 1 % 12 % 1 % - 4 % 3.5 Kariérní posun u současného zaměstnavatele Zajímalo nás také, jestli do organizace, ve které působí na nějaké vedoucí pozici, absolventi již na tuto pozici nastupovali, nebo začínali jako řadoví zaměstnanci a vypracovali se. Přesun 12 % absolventů u současného zaměstnavatele z řadové pozice na některou manažerskou pozici odpovídá údajům i z minulého šetření i tehdy přitom na řadové pozici začínalo 82 % absolventů. Zajímavostí přitom je, že téměř nehraje roli to, o kolikátého zaměstnavatele se jedná. Graf 10: Podíl absolventů pracujících na manažerských pozicích nástupní vs. aktuální pozice u současného zaměstnavatele nástup současnost 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 27% 44% 26% 38% 22% 33% 10% 20% 23% 35% 4% 13% 25% 41% 25% 15% 15% 27% 18% 30% 0%

18 3.6 Současné platy Současný průměrný plat absolventa VUT, který ukončil studia v roce 2011 nebo 2012, činí Kč. Mezi absolventy let 2011 a 2012 je přitom rozdíl Kč absolventi roku 2011 berou v průměru Kč hrubého, o rok mladší ročník pak Kč. Modus (nejčastější hodnota) je pak Kč. Další analýzy ukázaly, že rozdíl mezi průměrným platem řadového zaměstnance a absolventem pracujícím na manažerské pozici je vs Kč (je dáno do velké míry tím, že absolventi fakult, kteří mají nejvyšší platy, nepůsobí tak často na manažerských pozicích). Nejvyšší stávající plat mají absolventi FIT Kč, kteří také s nejvyššími platy začínají. Nadprůměrné platy v rámci celého VUT mají také absolventi FSI a FEKT. Pod Kč mají v současné době absolventi pouze jedné z fakult FaVU (v posledním šetření to byli také absolventi FA, kteří se nyní výrazně přiblížili průměru). Graf 11: Průměrné současné platy dle fakult FaVU FCH FAST ÚSI FA FP VUT FEKT FSI FIT

19 Graf 12: Průměrné současné platy relativní velikost vztažená k VUT 140% 134 % 120% 100% 80% 69 % 81 % 87 % 94 % 97 % 99 % 100 % 105 % 107 % 60% 40% 20% 0% FaVU FCH FAST ÚSI FA FP VUT FEKT FSI FIT Směrodatná odchylka napovídá, že nejvíce homogenní jsou současné platy absolventů FaVU a FCH. Naopak velké rozdíly jsou mezi odměňováním absolventů FIT a FA. U obou fakult přitom vyšší extrémní hodnoty představují absolventi pracující v zahraničí. Dalším doplňujícím údajem je proto medián (středová hodnota), který dělí dané absolventy na dvě poloviny 50 % má nižší plat, než uvádí medián, 50 % pak vyšší. Medián tak v porovnání s aritmetickým průměrem není ovlivněn extrémními hodnotami, což se projevuje právě v případě FA medián jejích absolventů je druhý nejnižší, je tak jak za FAST, ÚSI i FCH, kteří se, pokud bereme v potaz pouze aritmetický průměr, ocitli až za absolventy FA. Tab. 15: Medián, aritmetický průměr a směrodatná odchylka současné platy FA FAST FaVU FEKT FCH FIT FP FSI ÚSI Medián Aritmetický průměr Směrodatná odchylka

20 Jak již jsme naznačili, místo, kde absolventi pracují, má velký vliv na jejich odměňování. Tabulka 16 ukazuje, že nejvyšší platy mají absolventi pracující v zahraničí. Jejich průměrná mzda činí Kč. Z krajů v České republice mají nejvyšší platy absolventi pracující v Praze (32 006), v porovnání s nimi berou absolventi v Brně v průměru o Kč méně ( Kč). Tento významný rozdíl je zde přesto, že 67 % absolventů FIT, kteří mají nejvyšší platy, pracuje v Brně. Tab. 16: Průměrný současný plat podle místa zaměstnání (kraje nad 40 respondentů) Místo práce Současný průměrný plat (v Kč) zahraničí (mimo SR) Praha Středočeský Jihočeský Jihomoravský přímo Brno Moravskoslezský Olomoucký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský kromě Brna Vysočina Zlínský Kromě místa zaměstnání hrají ve výši platu roli také další faktory, jakými jsou velikost společnosti, (s tím související) vlastnictví společnosti nebo to, zda absolventi využívají vysokoškolské vzdělání ve svém oboru. Rozdíly představí tabulky Tab. 17: Průměrný současný plat podle velikosti společnosti Velikost společnosti Současný průměrný plat (v Kč) více než lidí až lidí až 500 lidí až 100 lidí do 10 lidí Tab. 18: Průměrný současný plat podle vlastnictví společnosti (typu zaměstnavatele) Vlastnictví společnosti Současný průměrný plat (v Kč) zahraniční či nadnárodní firma česká firma se zahraniční kapitálovou účastí česká soukromá firma státní nebo veřejná organizace

21 Tab. 19: Průměrný současný plat podle využívání dosaženého vzdělání Potřebné vzdělání Současný průměrný plat (v Kč) vysokoškolské vzdělání v oboru vysokoškolské vzdělání mimo obor středoškolské vzdělání v oboru středoškolské vzdělání mimo obor nižší než středoškolské vzdělání N/A Poslední pohled na současný plat je z časové perspektivy. Po mírném poklesu v minulém šetření mají absolventi z let v průměru o 779 Kč více. Největší nárůst zaznamenaly platy absolventů FA, FIT a ÚSI. Graf 13: Vývoj průměrného stávajícího platu absolventi , , absolventi absolventi absolventi Jak výrazně rostou absolventům platy? Největší platová dynamika vyjádřená procentuálním rozdílem mezi nástupním a současným platem je v případě absolventů FA. Jak ale napovídá směrodatná odchylka (viz tabulka 15), která je druhá nejvyšší, platy absolventů FA jsou značně heterogenní. V průměru rostou platy absolventům o 26 %, nejmenší dynamika je v případě absolventů FCH a FaVU. Pod průměrem je dynamika také v případě absolventů FEKT a FSI, ty i přesto patří vedle FIT k nejvyšším. Platová dynamika u absolventů FSI byla však v minulém šetření společně s absolventy FIT nejvyšší (32 %, nyní FSI 25 %, FIT druhá nejvyšší 31 %).

22 Tab. 20: Platová dynamika Fakulta Rozdíl průměrný současný Průměrný nástupní plat Průměrný současný plat vs. nástupní plat FA % FIT % ÚSI % FAST % FP % VUT % FSI % FEKT % FaVU % FCH % 3.7 Spokojenost s pracovním místem Stejně jako v minulém šetření je mezi absolventy 89 % těch, kteří jsou se svým místem spokojeni. Došlo však k přesunu 3 procentních bodů do kategorie velmi spokojen/a (nyní 34 %). Méně spokojeni se svým zaměstnáním jsou absolventi ÚSI (velmi nebo spíše spokojeno je jich 65 %). Naopak spokojeno je dokonce 99 % absolventů FIT (46 % dokonce velmi). Velmi spokojeni jsou také často absolventi FEKT a FSI. Již tento fakt indikuje, že celková spokojenost výrazně souvisí s platem, což potvrzuje tabulka 22. Graf 14: Celková spokojenost se současným zaměstnáním velmi nespokojen(a) 2% spíše nespokojen(a) 9% velmi spokojen(a) 34% spíše spokojen(a) 55%

23 Tab. 21: Celková spokojenost se současným zaměstnáním Míra spokojenosti velmi spokojen(a) 25 % 26 % 20 % 40 % 25 % 46 % 35 % 38 % 23 % 34 % spíše spokojen(a) 67 % 59 % 60 % 52 % 63 % 53 % 52 % 54 % 42 % 55 % spíše nespokojen(a) 6 % 13 % 20 % 7 % 12 % 1 % 10 % 7 % 31 % 9 % velmi nespokojen(a) 2 % 3 % - 1 % % 1 % 4 % 2 % Absolventi, kteří uvádí, že jsou se svým zaměstnáním velmi spokojeni, berou v průměru Kč. Tento plat s rostoucí nespokojeností klesá, absolventi, kteří jsou velmi nespokojeni, mají průměrný plat Kč. Tab. 22: Celková spokojenost se současným zaměstnáním vs. výše platu Míra spokojenosti Současná průměrná výše platu (v Kč) velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Míra spokojenosti souvisí také s využíváním dosaženého vzdělání. Výjimku tvoří pouze absolventi, kterým dle jejich názoru stačí i nižší než středoškolské vzdělání, přesto jsou spokojeni (ve všech případech se jedná o soukromé podnikatele). Tab. 23: Podíl spokojených se současným zaměstnáním vs. využívání vzdělání Potřebné vzdělání % spokojených se zaměstnáním vysokoškolské vzdělání v oboru 94 % vysokoškolské vzdělání mimo obor 88 % středoškolské vzdělání v oboru 81 % středoškolské vzdělání mimo obor 63 %

24 3.8 Využívání získaného vzdělání v zaměstnání Téměř tři čtvrtiny (74 %) absolventů VUT v Brně využívají získané vysokoškolské vzdělání.. V tomto šetření jsme zaznamenali výrazné zlepšení situace u absolventů FCH, kterých nyní využívá VŠ vzdělání dokonce 88 %, tedy nadprůměr v rámci VUT. Již pravidelně se ukazuje, že VŠ vzdělání v oboru nejvíce uplatní absolventi Fakulty architektury. Tab. 24: Využívání získaného vzdělání v zaměstnání požadované vzdělání VŠ v oboru, který jsem vystudoval(a) 92 % 59 % 30 % 62 % 73 % 78 % 50 % 69 % 38 % 63 % VŠ mimo obor 2 % 5 % 30 % 16 % 15 % 3 % 19 % 11 % 27 % 11 % SŠ v oboru 4 % 31 % 20 % 19 % 8 % 16 % 21 % 17 % 12 % 21 % SŠ mimo obor 2 % 5 % 20 % 3 % 4 % 1 % 7 % 3 % 19 % 4 % nižší než SŠ vzdělání - 0,4 % - 1 % - 2 % 3 % 0,3 % 4 % 1 % 3.9 Vnímaná obtížnost změny pracovního místa V součtu dvou kategorií si 46 % absolventů myslí, že by pro ně nalezení nového místa bylo snadné, což je stejně jako v minulém šetření. Došlo však ke zvýšení podílu těch, kteří to označují za velmi snadné z 5 % na 7 %. Optimističtí jsou zejména absolventi FIT (v součtu 84 %), následují absolventi FSI se 67 %, nadprůměrný podíl je optimistický také mezi absolventy FEKT (60 %). Většina absolventů dalších fakult se však přiklání k tomu, že by změna místa pro ně v současné době byla obtížná. Kromě FaVU se to týká zejména absolventů FA (78 %) a FAST (77 %). Tab. 25: Jak by podle respondentů bylo obtížné najít si/změnit místo? velmi snadné 4 % 1 % 10 % 11 % 2 % 23 % 3 % 11 % 8 % 7 % spíše snadné 18 % 22 % - 49 % 25 % 61 % 37 % 56 % 27 % 39 % spíše obtížné 57 % 59 % 70 % 35 % 63 % 14 % 49 % 30 % 54 % 44 % velmi obtížné 21 % 18 % 20 % 5 % 10 % 2 % 11 % 3 % 11 % 10 %

25 3.10 Místo zaměstnání absolventů 40 % absolventů zůstane po studiu v Brně, dalších 9 % v Jihomoravském kraji. Působení v dalších krajích představí obrázek 1. V Brně pracovně zůstávající nejčastěji absolventi FIT (67 %), naopak nejméně často (kromě FaVU) absolventi FSI (31 %) a FAST (32 %). V zahraničí pak pracují nejčastěji absolventi FA (10 %), po 4 % pak absolventi FIT a FSI. Obrázek 1: Místo zaměstnání absolventů VUT v Brně

26 Tab. 26: Místo zaměstnání absolventů VUT Brno 51 % 31 % 30 % 44 % 35 % 67 % 49 % 31 % 48 % 40 % Jihomoravský - kromě Brna 2,0 % 6 % 10 % 6 % 14 % 2,4 % 11 % 14 % 15 % 9 % Vysočina 2,0 % 10 % - 8 % 2,0 % 1,8 % 8 % 12 % 4 % 8 % Zlínský 6 % 7 % - 10 % 8 % 4 % 3 % 9 % - 7 % Praha 12 % 6 % 20 % 6 % 10 % 10 % 13 % 2,3 % 11 % 7 % Olomoucký 8 % 7 % 20 % 3 % 8 % 3 % 7 % 7 % - 6 % Moravskoslezs ký 4 % 7 % 4 % 10 % 4 % 3 % 5 % - 5 % Pardubický 2,0 % 6 % 7 % 4 % 1,2 % 3 % 4 % - 5 % Středočeský - 2 % 1,8 % 6 % - 2,0 % 5 % 15 % 3 % zahraničí kromě SR 10 % 3 % 3 % - 4 % - 4 % - 3 % Jihočeský - 3 % 20 % 3 % - 0,6 % 0,7 % 3 % 4 % 3 % Královéhradec ký 2,0 % 5 % - 2,4 % 2,0 % 1,8 % 0,7 % 1,0 % - 3 % Liberecký - 2,4 % ,6 % Plzeňský - 0,6 % ,7 % 4 % 0,4 % Ústecký - 0,9 % - 0,3 % - - 0,3 % - 0,4 % Karlovarský - 0,4 % ,3 % - 0,2 % Slovensko ,0 % - 0,7 % - - 0,2 % jiné 2,0 % 1,3 % - 0,3 % ,3 % - 0,5 %

27 3.11 Počet zaměstnavatelů 73 % absolventů VUT v Brně pracuje stále u svého prvního zaměstnavatele. Průměrný počet zaměstnavatelů je pak 1,3. Téměř se od sebe přitom neliší absolventi let 2011 a 2012 rozdíl je 0,1. S výjimkou FaVU a ÚSI (zde je však vyšší riziko zkreslení kvůli nižšímu počtu respondentů) přitom nejsou výrazné rozdíly ani mezi jednotlivými fakultami, jak ukáže tabulka 27. Graf 15: Počet dosavadních zaměstnavatelů absolventů 3 zaměstnavatelé 5% 4 zaměstnavatelé 0,6% 5 zaměstnavatelů 0,2% 2 zaměstnavatelé 21% 1 zaměstnavatel 73% Tab. 27: Průměrný počet dosavadních zaměstnavatelů 1,5 1,4 2,0 1,3 1,4 1,3 1,3 1,2 1,6 1,3

28 4. Ohlédnutí za studiem 4.1 Opakování volby VŠ? Absolventů jsme se ptali, jak by se rozhodli nyní, kdyby měli znovu vybírat vysokou školu. 88 % absolventů VUT v Brně by šlo na VUT studovat znovu, 76 % přitom stejnou fakultu, kterou vystudovali. Zatímco tradičně nejloajálnější ke své fakultě jsou absolventi FIT, FSI a FEKT, mezi absolventy FA, FCH, FaVU a ÚSI je stejně jako minule naopak nadprůměrný podíl těch, kteří by šli v případě nové volby studovat na jinou vysokou školu. Graf 16: Opakování volby VŠ? jiná fakulta VUT 12 % nešel (nešla) bych studovat vysokou školu 3 % jiná VŠ 9 % stejná fakulta 76 % Tab. 28: Opakování volby VŠ? stejná fakulta 70 % 71 % 69 % 81 % 66 % 87 % 70 % 86 % 61 % 76 % jiná fakulta VUT 6 % 15 % 8 % 14 % 16 % 3 % 14 % 7 % 16 % 12 % jiná vysoká škola 21 % 10 % 23 % 4 % 18 % 9 % 12 % 4 % 16 % 9 % nešel(šla) bych studovat VŠ 3 % 3 % - 2 % - 2 % 4 % 2 % 6 % 3 %

29 4.2 Dostačující znalosti? Absolventů se pravidelně ptáme, zda jim v zaměstnání stačily znalosti získané na VUT v Brně, vyjádřit se mají k 10 oblastem. Jako nejvíce nedostačující se opakovaně ukazuje připravenost v oblasti získávání finančních prostředků (76 %) a manažerských dovedností (48 %), které jsou zaměstnavateli čím dál častěji vyžadovány. Je však třeba uvést, že podíl absolventů, kteří tyto oblasti jako deficitní označují, lehce klesá (týká se zejména manažerských znalostí z 52 % v předminulém šetření a 50 % v minulém na současných 48 %). Stejně tak se v čase zlepšuje připravenost absolventů ve znalosti jazyků. Tato znalost společně se znalostí softwaru se ukazovala jako nedostačující v dřívějších šetřeních. Graf 17: Dostačující znalosti v uvedených oblastech? Dostačovaly získané znalosti v zaměstnání? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne získávání finančních zdrojů 4% 20% 41% 35% manažerské dovednosti 11% 41% 33% 15% odborné praktické dovednosti 12% 42% 31% 14% znalosti cizích jazyků 22% 41% 24% 13% znalosti, jak se prosadit na trhu práce 13% 50% 29% 8% odborné teoretické znalosti 17% 52% 24% 7% prezentační a sebeprezentační dovednosti 22% 54% 21% 3% komunikační dovednosti 23% 55% 18% 3% znalost ovládání potřebného softwaru 36% 45% 14% 6% schopnost řešit nové problémy 28% 56% 14% 2% 0% 20% 40% 60% 80% 100%

30 4.3 Využití znalosti jazyků V tomto šetření jsme se poprvé zaměřili na to, znalosti jakých jazyků v současné době absolventi uplatní. Většina (71 %) používá angličtinu. Druhým jazykem je němčina se 16 %, další jazyky jsou již oborově-firemně specifické. Z jednotlivých fakult nejčastěji angličtinu vyžadují zaměstnavatelé absolventů FIT 96 %, FEKT (90 %) a FSI (86 %). FSI je přitom vedle absolventů FA fakultou, jejíž absolventi nadprůměrně využívají také znalost němčiny (26 % a 22 % v případě FA souvisí také s vyšším procentem absolventů pracujících v německy mluvících zemích). Naopak většina absolventů FAST nepotřebuje k zaměstnání znalost žádného cizího jazyka. Tyto požadavky na jazykové znalosti kromě oborové specifičnosti (vyšší používání angličtiny u informatiků bez ohledu na to, o jakou společnost se jedná) samozřejmě do značné míry korespondují také s vlastnictvím společnosti, kde absolventi pracují. Jak ukazuje tabulka 30, v zahraniční/nadnárodní firmě používá znalost anglického jazyka 96 % absolventů, znalost žádného nepožaduje jen 3 % absolventů pracujících v těchto společnostech. Naopak v české společnosti, případně státním/veřejném sektoru nepotřebuje znalost jazyků 42 %, resp. 44 % absolventů. Tab. 29: Potřebná znalost jazyků v současném zaměstnání anglický 69 % 38 % 60 % 90 % 77 % 96 % 77 % 86 % 56 % 71 % znalost cizích jazyků není vyžadována 29 % 61 % 40 % 9 % 23 % 4 % 23 % 13 % 44 % 28 % německý 22 % 9 % 30 % 15 % 13 % 9 % 18 % 26 % 12 % 16 % ruský 2,0 % 1,9 % - 6 % - 2,4 % 3 % 7 % - 4 % francouzský 6 % 0,9 % 10 % 1,5 % 1,9 % - 0,7 % 2,0 % - 1,4 % polský 2,0 % 1,7 % - 0,9 % - - 1,3 % 0,3 % - 0,9 % italský 4 % 0,2 % ,3 % 0,7 % - 0,5 % španělský - 0,2 % - 1,2 % - - 0,7 % 0,3 % - 0,4 % jiný 2,0 % 0,2 % - 0,6 % - - 0,7 % 1,0 % - 0,5 %

31 Tab. 30: Potřebná znalost jazyků v současném zaměstnání podle typu společnosti v zahraniční či nadnárodní firmě v české firmě se zahraniční kapitálovou účastí v české soukromé firmě ve státní nebo veřejné organizaci anglický 96 % 84 % 57 % 56 % znalost cizích jazyků není vyžadována 3 % 15 % 42 % 44 % německý 25 % 20 % 10 % 9 % ruský 4 % 5 % 4 % 0,6 % francouzský 2,4 % - 1,0 % 2,1 % polský 1,0 % 1,7 % 0,6 % - španělský 1,2 % 0,5 % 0,1 % - jiný 0,7 % 2,0 % 0,4 % - 5. Zájem o další vzdělávání Téměř dvě třetiny respondentů (65 %) se domnívají, že v budoucnu využijí možnosti vzdělávání v rámci programů celoživotního vzdělávání na VUT v Brně. Jedná se o přibližně stejné procento absolventů jako v minulém šetření (66 %). Tradičně je nejnižší podíl zájemců u FaVU, stejně jako v minulém výzkumu naopak nejvyšší zájem projevují absolventi ÚSI. Tab. 31: Zájem o další vzdělávání na VUT jednorázové specializační a odborné kurzy a studia v rámci programu celoživotního vzdělávání? ano 65 % 67 % 46 % 67 % 70 % 57 % 57 % 66 % 74 % 65 % ne 35 % 33 % 54 % 33 % 30 % 43 % 43 % 34 % 26 % 35 % Čtvrtina absolventů VUT v Brně má zájem o doktorské studium, a to převážně v kombinované formě (16 %). 7 % absolventů přitom v současné době již doktorským studiem prochází. Největší zájem je již standardně na straně absolventů FCH a FA, došlo k nárůstu zájmu o doktorské studium také mezi absolventy FSI.

32 Graf 18: Zájem o doktorské studium na VUT? zájem o doktorské studium prezenční formou 1,6% zájem o doktorské studium v kombinované formě 16% aktuálně absolvuji doktorské studium 7% o doktorské studium na VUT nemám zájem 75% doktorské studium jsem již absolvoval(a) 0,1% Tab. 32: Zájem o doktorské studium na VUT? ano 32 % 21 % 23 % 20 % 39 % 19 % 24 % 33 % 23 % 25 % ne 68 % 79 % 77 % 80 % 61 % 81 % 76 % 67 % 77 % 75 % Absolventů, kteří uvedli, že o doktorské studium nemají zájem, jsme se ptali na důvody. Otázka byla polouzavřená respondentům tak byly předloženy varianty, mohli však uvést také jiné odpovědi; těch mohli zvolit i více (součet tak nedává 100 %). Absolventi všech fakult, kteří nemají zájem o doktorské studium, se shodují především na tom, že by jim nepřineslo z profesního hlediska nic užitečného, jako druhý nejčastěji uváděný důvod je problematické skloubení práce se studiem. Jiné (než předložené) důvody byly natolik odlišné (vyplývající z osobní situace konkrétních absolventů ať už se jednalo o studium další vysoké školy, úvahám směřovat další studium spíše k MBA programu, vzdálenost od Brna nebo rodinnou situaci), že je více v tabulce nespecifikujeme.

33 Tab. 33: Důvody nezájmu o doktorské studium pouze absolventi, kteří uvedli, že o něj nemají zájem nepřineslo by mi z hlediska profesního uplatnění nic 65 % 60 % 40 % 57 % 60 % 58 % 75 % 60 % 61 % 61 % užitečného doktorské studium nelze skloubit s 47 % 37 % 10 % 45 % 37 % 42 % 26 % 46 % 26 % 39 % pracovním úvazkem nemám chuť dál setrvávat ve škole 19 % 23 % 40 % 31 % 17 % 35 % 27 % 29 % 13 % 27 % finanční neúnosnost 28 % 16 % - 22 % 14 % 25 % 11 % 19 % 17 % 18 % jiné 16 % 9 % 50 % 13 % 9 % 16 % 11 % 10 % 13 % 12 % 6. Zájem o kontakt s univerzitou Absolventů jsme se také ptali, zda mají zájem o některou z předložených forem kontaktu/spolupráce s univerzitou. Největší zájem je o účast na odborných a vzdělávacích akcích organizovaných VUT v Brně, který projevilo 76 % absolventů. O 6 % méně má zájem o absolventská setkání, 57 % pak o zasílání novinek na (v aplikaci, prostřednictvím které většina vyplňovala dotazník, se k odběru newsletteru mohli rovnou přihlásit). 8 % absolventů pak zmínilo ještě další formy spolupráce, které nebyly ve výčtu jedná se například o přístup do laboratoří VUT nebo zájem podílet se na výuce. Tab. 34: Zájem o udržení kontaktu s univerzitou podíl absolventů, kteří uvedli, že mají o danou formu zájem účast na odborných a vzdělávacích akcích organizovaných VUT FA FAST FaV U FEKT FCH FIT FP FSI ÚSI VUT 86 % 86 % 54 % 73 % 75 % 72 % 66 % 79 % 77 % 76 % setkání absolventů 73 % 73 % 54 % 73 % 77 % 55 % 68 % 72 % 65 % 70 % novinky na 54 % 54 % 38 % 56 % 67 % 45 % 60 % 59 % 55 % 57 %

34 7. Závěr Uplatnění absolventů VUT v Brně je i navzdory ekonomické situaci a rostoucímu počtu absolventů vysokých škol velmi dobré. Míra nezaměstnanosti je nyní 2,7 % a vzhledem k obecné situaci na trhu práce je stále nízkou. Od minulého šetření se navíc zvýšil podíl absolventů, kteří nebyli nikdy nezaměstnaní ze 43 % na 48 %. Již tradičně si v klíčových ukazatelích, jakými jsou rychlost najití zaměstnání nebo výše nástupního i současného platu, vedou dobře absolventi Fakulty informačních technologií. V tomto šetření se však ukázalo, že ještě před ukončením studia má práci zajištěnou dokonce 56 % absolventů Fakulty strojního inženýrství (v případě informatiků je to 53 %), 31 % přitom uvádí, že jim v tom výrazně pomohly aktivity ze strany vysoké školy (spolupráce v rámci studia, prezentace firem na fakultě atd.). Za celé VUT je podíl absolventů s jistým místem ještě před ukončením studia 48 %. To, jak rychle si absolventi najdou zaměstnání, přitom silně koreluje s odbornou prací při studiu, se kterou má zkušenost 6 z 10 absolventů. Rozdíl v praxi je pak citelný také v porovnání obou zkoumaných ročníků zatímco nástupní platy absolventů z let 2011 a 2012 se lišily pouze o 138 Kč (průměrný nástupní plat těchto dvou ročníků však vzrostl v porovnání s absolventy z let o 781 Kč na současných Kč), rok po škole navíc již znamenal rozdíl Kč v platech aktuálních v době probíhajícího šetření. V průměru pobírají absolventi z let rok až dva po absolutoriu Kč. Nadprůměrné platy již tradičně mají absolventi Fakulty informačních technologií ( Kč), Fakulty strojního inženýrství ( Kč) a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií ( Kč). Pozitivním faktem vzhledem k zaměření univerzity je, že se v posledních 10 letech zdvojnásobil podíl absolventů, kteří směřují do oblasti výzkumu a vývoje (nyní 16 %). Již opakovaně v něm nejčastěji pracují absolventi Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulty chemické a Fakulty informačních technologií, rostě v něm také podíl absolventů Fakulty strojního inženýrství. Nejvíce absolventů však stále pracuje v průmyslu (52 %). Nejčastějším zaměstnavatelem je česká soukromá společnost (42 %), absolventi Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií nejčastěji pracují v zahraničních/nadnárodních společnostech (40 %). Poprvé jsme tak od absolventů zjišťovali také to, znalost jakých jazyků v zaměstnání využijí. Pouze 28 % absolventů nepotřebuje znát žádný cizí jazyk (jejich vyšší podíl je v českých společnostech a státním a veřejném sektoru), naopak v zahraničních/nadnárodních firmách využívá 96 % absolventů angličtinu. Na druhém místě je vyžadována znalost němčiny, uplatní ji zejména absolventi Fakulty strojního inženýrství (26 %). Dobrou zprávou je, že ze subjektivního hodnocení absolventů právě jazykové znalosti nejsou tak deficitní, jako tomu bylo v dřívějších šetřeních. Většina však stále postrádá větší znalosti v oblasti získávání finančních zdrojů (např. podávání grantů).

35 Již rok až dva po absolutoriu je 30 % absolventů v některé vedoucí pozici, 4 % pak pracují ve vrcholovém managementu. V řídících pozicích nejčastěji najdou uplatnění absolventi Fakulty podnikatelské a Fakulty architektury. 89 % absolventů je se svým místem spokojeno, téměř stejný podíl absolventů (88 %) by šel v případě opakované volby znovu studovat na VUT v Brně. Téměř dvě třetiny absolventů také zvažují další vzdělávání na VUT v Brně z nabídky kurzů celoživotního vzdělávání. Právě účast na vzdělávacích akcích je nejpreferovanější formou, jakou si absolventi přejí zůstat s VUT v Brně v kontaktu. Uvádějí však také zájem o absolventská setkávání. 8. Seznam použitých zdrojů výzkumné zprávy Šeďa, V., Šeďová K. (2012): Uplatnění absolventů Vysokého učení technického v Brně v praxi - absolventi z let 2009 a 2010 Šeďa, V., Šeďová K. (2009): Uplatnění absolventů VUT z let 2007 a 2008 v praxi Šeďa, V., Šeďová K. (2006): Uplatnění absolventů VUT z let v praxi