Klepítkatci. Milan Dundr

Transkript

1 Klepítkatci Milan Dundr

2 kmen: Členovci (Arthropoda)

3 končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) 1. pár přeměněn v klepítka (chelicery) příjem potravy zachycují jimi kořist a pomáhají si při jejím pohlcování

4 končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) 2. pár přeměněn většinou v makadla (pedipalpy) hmatová funkce někdy jimi chytají kořist

5 končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) na hlavohrudi (cephalothoraxu) ještě 4 páry kráčivých končetin

6 končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) zadeček obvykle nečlánkovaný bez končetin

7 Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - primitivní formy mořské - pokročilejší formy suchozemské

8 Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: u vodních žábry

9 Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: u suchozemských: embryonálně se též zakládají žábry v dalším vývoji se ale nevychlipují, nýbrž vchlipují dovnitř přeměňují se v plicní vaky spojené s vnějším okolím otvůrky (stigmaty) (Chelicerata)

10 Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: (Chelicerata) u suchozemských: vzdušnice vrůzném stupni vývoje redukován krevní oběh» nemusí roznášet dýchací plyny

11 Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: (Chelicerata) u suchozemských: drobné druhy dýchají celým povrchem těla

12 Podkmen: Klepítkatci nervová soustava: žebříčková pouze u embryí (Chelicerata) ve vývoji pak různý počet párových zauzlin spolu s podhltanovou splývá v jeden celek

13 Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) gonochoristé vývoj přímý jen u některých nepřímý hrotnatci nohatky někteří roztoči

14 Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) Třída: Hrotnatci (Merostomata)

15 Třída: Hrotnatci (Merostomata) vyhynulí: kyjonožci devonská moře velcí až 2 m!!! neměli štít, spíš připomínali štíry 6. pár nohou veslovitě rozšířen popsáno asi 200 druhů

16 kyjonožci

17 Třída: Hrotnatci (Merostomata) recentní ostrorepi (Xiphosura) živoucí zkameněliny (relikty) žili již v prvohorních mořích známi z evropských zkamenělin) dnes známo 5 druhů

18 ostrorepi (Xiphosura) zahrabáni do dna loví tam měkkýše a larvy mořských bezobratlých mladší jedinci mohou plavat i naznak

19 ostrorepi (Xiphosura) - tělo dorzoventrálně zploštělé, kryté plochým krunýřem

20 ostrorepi (Xiphosura) na hlavohrudi 6 párů končetin: 1. pár klepítka (chelicery)

21 ostrorepi (Xiphosura) - na zadečku - také 6 párů konč. (!! výjimka mezi klepítkatci!!) - 5 z nich má lupenité žábry - vodu k nim přivádějí končetiny stálým pohybem

22 ostrorepi (Xiphosura) larvy vzhledem připomínají trilobity tělo zakončeno dlouhým hrotem (telson)

23 Zástupci:

24 ostrorep americký až 60 cm mělčiny při pobřeží Mexického zálivu a New Founlandu

25 ostrorep americký

26 ostrorep americký krvomíza s obsahem mědi (hemocyanin) lékařství zjišťuje se nezávadnost léků v látce nebezpečná bakterie - krvomíza se sráží

27

28

29 Třída: Pavoukovci (Arachnida)

30 Řád: Štíři (Scorpionida)

31 Řád: Štíři (Scorpionida) od siluru stavba těla: kryto silným chitinovým krunýřem malé klepítkovité chelicery (1) mohutné pedipalpy zakončené silnými klepety (2)

32 Řád: Štíři (Scorpionida) stavba těla: 4 páry kráčivých končetin hruštičkovitě rozšířený přívěsek posledního článku párová jedová žláza bodec (8) hrot může být použit v jakékoli poloze

33 Řád: Štíři (Scorpionida)

34 Řád: Štíři (Scorpionida) dýchací soustava: 4 páry plicních vaků 4 páry stigmat na zadečku

35 Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: páření předcházejí zásnubní hry : sameček uchopí samičku makadly, přetahuje ji dozadu a dopředu přitom vypouští spermatofor samice spermatofor přijme

36 Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: samečkové bývají delší, ale štíhlejší někdy se líhnou mladí štírci hned po snesení vajíček jindy rodí živá mláďata obojí je vejcoživorodost

37 Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: mláďata až do 1. svlékání na hřbetě samice svlékají se pak po celý život

38 Řád: Štíři (Scorpionida) výskyt: suché biotopy vesměs noční dravci přes den ve škvírách, pod kameny apod.

39 Řád: Štíři (Scorpionida) výskyt: většina druhů v tropech a subtropech jen několik druhů v Jižní Evropě přežijí vysoké dávky radioaktivního záření nejvíce ze všech živočichů

40 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: kořist nehoní zaregistrují ji, až když se jí dotknou pak ji uchvátí do klepet pedipalp žerou hmyz, stonožky, pavouky, červy

41 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: není-li kořist usmrcena klepety, ohnou přes hlavu jedový hrot a bodnou chelicerami pak vytrhávají kousky měkkých částí u úst na ně vylučují přívěsky trávicí soustavy enzymy

42 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: natrávenou potravu nasávají do hltanu mohou přijmout hodně potravy (výběžky střeva) pak vydrží dlouho hladovět

43 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: člověka napadnou jen při přišlápnutí nebo jsou-li v oděvu evropské druhy jsou bolestivé, ale ne nebezpečné max. křeče a horečka

44 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: tropické druhy pro děti i smrtelné průměrná váha suchého jedu v jednom uštknutí = 0,3 mg tato dávka usmrtí 50 bílých myší při max. koncentraci může být v jednom uštknutí až 3 mg suchého jedu teoreticky by stačil na 500 bílých myší

45 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: existují séra proti uštknutí i v ošetřených případech je úmrtnost dětí 2,6% děti umírají za hodin dospělí čtvrtý den po uštknutí

46 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: proti vlastnímu jedu je každý druh štíra imunní (!): po staletí se v literatuře traduje, že štír obklopený kruhem žhavého uhlí spáchá sebevraždu je to nesmysl jen kolem sebe seká bodcem a pak upadne do stavu strnulosti (dělá se mrtvým) když nebezpečí pomine, procitne a uteče

47 Řád: Štíři (Scorpionida) chování: účinnost jedu není závislá na velikosti druhu

48 Zástupci:

49 v západním Středomoří největší evropský druh až 7 cm žlutý až hnědý štír středomořský bodnutí silné bolesti - 3 hodiny neohrožuje život (Buthus occitanus)

50 největší 18 cm téměř černý vzemi chodby o průměru 4 cm tropická západní Afrika veleštír obrovský (Pandinus imperator) jeho uštknutí není životu nebezpečné

51 štír kýlnatý (Euscorpium carpathicus) nejběžnější evropský druh 3 4 cm okolí Středozemního moře u nás byl vysazen na malém území blízko Slapské přehrady (udržel se)

52

53 Řád: Pavouci (Araneida)

54 Řád: Pavouci (Araneida) asi druhů stavba těla: hlavohruď a zadeček spojeny stopkou zadeček není (až na výjimky) článkován na hřbetní i břišní straně hlavohrudi je štít

55 Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: chelicery (1) srpovitý tvar do nich ústí jedová žláza (2)

56 Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: pedipalpy (3) buď kráčivá funkce nebo hmatová funkce někdy ohraničují předústní prostor, ve kterém probíhá vnější trávení u samců jsou kopulačním orgánem

57 Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: 4 páry kráčivých noh na konci dva hřebínky s drápky ke snování pavučin

58 Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: snovací bradavky (18) zakrnělé a přeměněné končetiny 10. a 11. článku zadečku na konci jemné otvůrky = ústí snovací žlázy sekret na vzduchu tuhne ve vlákna (silná až 0,4 m)

59 Řád: Pavouci (Araneida) trávicí soustava: štěrbinovitý ústní otvor mezi horním a dolním pyskem hltan = sací pumpa

60 Řád: Pavouci (Araneida) trávicí soustava: po průchodu stopkou se trávicí trubice bohatě keříčkovitě rozvětvuje větve vyplňují prakticky celý zadeček zde též ústí jaterní žláza před řitním otvorem kloaka

61 Řád: Pavouci (Araneida) vylučovací soustava: malpighické trubice ústí do kloaky

62 Řád: Pavouci (Araneida) dýchací soustava: u vývojově starších pavouků 2 páry plicních vaků (14)v zadečku u vývojově mladších pavouků 1 pár plicních vaků (14) vzadečku u některých i tracheje

63 Řád: Pavouci (Araneida) cévní soustava: jsou-li plicní vaky, je srdce dlouhé a je i složitý cévní systém jsou-li tracheje, je obojí kratší a jednodušší

64 Řád: Pavouci (Araneida) nervová soustava: 2 velké zauzliny: nadhltanová oči, chelicery podhltanová makadla, nohy, vnitřní orgány

65 Řád: Pavouci (Araneida) smyslové orgány: hmat brvy a tyčinky tamtéž i chemický smysl 8 jednoduchých očí (někdy i 6 nebo 2)

66

67 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: gonochoristé pohlavní dimorfismus samečkové štíhlejší, menší s delšíma nohama

68 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: samci: párová varlata chámovody společné ústí dole na zadečku

69 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: samice: vaječníky vejcovody společný vývod (vagína) dole na zadečku semenné váčky ústí do vagíny

70 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: makadla pomocné kopulační ústrojí samec jimi přenáší pohlavní buňky do semenných váčků samice

71

72 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: oplozená vajíčka zámotek (kokon) někdy i péče o potomstvo

73 Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: často kanibalismus po kopulaci samička požírá samce kopulaci předcházejí zásnubní hry

74 Řád: Pavouci (Araneida) výskyt: od tropů po Arktidu souš, ale vodouch stříbřitý pod vodní hladinu

75 Řád: Pavouci (Araneida) chování: většina dělá pavučiny mohou na nich i létat (babí léto) ve výšce až 4 km do dálky až 100 km

76 Řád: Pavouci (Araneida) chování: většinou loví hmyz ale jeden druh loví rybky, žabky a pulce velcí sklípkani loví ještěrky i ptačí mláďata

77

78 Řád: Pavouci (Araneida) chování: některé druhy jedovaté i pro člověka u nás jen zápřednice jedovatá stepník moravský oba jsou vzácní jižní Morava zápřednice se v posledních letech občas objeví i jinde

79 Zástupci:

80 sklípkani největší, až 10 cm živí se: velkým hmyzem ptáky kuřaty apod. na stromech v Brazílii horizontálně doskočí až 0,5 m

81 sklípkani jiné druhy v zemi v Austrálii dokola stébla reagují na dotyk často nesprávně (i ve filmech) označováni tarantule

82

83 sklípkani člověku způsobí jen bolestivé kousnutí indiánské děti je vodí na provázku králíka zabijí za 4 minuty Křováci složka šípového jedu

84

85

86

87

88 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) žije na všech kontinentech známa po celém světě nejblíže Středomoří

89 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) svérázné místní názvy: Itálie malmignatto nebo marmignatto (=mramorovaný) jihoasijské stepi bývalých ruských republik karakurt (= černý vlk) Austrálie jockey spider Severní Amerika black widow (= černá vdova) černě zbarvená samička po kopulaci samečka obvykle sežere, ovdoví název se ujal i v Evropě: Německo schwarze Witwe bývalá Jugoslávie crna baba

90 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) samice i s nohama až 35 mm samec mnohem menší a jinak zbarvený samice černá, na břišní straně zadečku červené skvrny

91 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) tmavá skrytá místa pavučina; i lidská obydlí a zahrady vamerice i v plechovkách od konzerv

92 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) žijí obvykle v koloniích a sítě staví hustě vedle sebe

93 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) americká snovačka sítě pod prkny venkovských záchodů kousnutí do pohlavních orgánů je pak jedním znejčastějších poranění

94 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) známa již Aristotelovi ve středověku byla středem zájmu tarantule nebezpečí černé vdovy bylo opomíjeno zprávy o otravách po kousnutí z 18 stol.

95 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) - zvláště citliví na jed - býložravci (koně, skot, velbloudi) - pokusně uhynul kůň po dávce jedu z 1 pavouka (!)

96 u lidí: snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) USA léčených případů přímořské oblasti Jugoslávie 180 lidí 1953 v okolí Říma podlehl mladý muž 1952 Almaatské oblasti potrat ženy po kousnutí karakurtem

97 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) jedová žláza obsahuje 0,3 0,5 mg vazkého žlutého jedu - neurotoxin poruchy srdeční činnosti až smrt (9%) kouše jen v sebeobraně

98

99 dnes sérum snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba - vyvolávalo se hojné pocení: Řecko, Korsika nemocný ohříván v pekařské peci jižní oblasti Ruska horké lázně Habeš tanec až do vyčerpání

100

101 snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba - vyvolávalo se hojné pocení: Maroko kousnutý posazen do vykopané jámy v zemi, která byla předem vyhřáta hořícím dřevem Jugoslávie postižený houpán na natažených lanech

102

103 křižák obecný složitá pavučina svislá základní silná nosná vlákna lepkavá okružní vlákénka

104 křižák obecný

105 křižák obecný

106 křižák pruhovaný - samice

107 křižák pruhovaný - samec

108 křižák pruhovaný

109 pokoutník domácí - vodorovné sítě - v rozích místnosti - v rohu přecházejí v krátkou rourku

110 vodouch stříbřitý jediný pod vodou obklopen bublinou ta mu adhezí drží na chlupech několikrát během dne si v ní obnovuje zásobu vzduchu

111 vodouch stříbřitý vodorovná pavučina pod vodou plná vzduchu stříbřité zvonovité hnízdo staví ho asi 1,5 hodiny umí plavat

112 vodouch stříbřitý

113 slíďák tatarský náš největší pavouk (až 3 cm) stepní druh česká tarantule

114 slíďák tarentský tarantule - nevinný pavouk (Lycosa tarentula) - opředený mýtem o jeho jedovatosti a schopnosti vyvolat u člověka záhadnou nemoc, takzvaný tarantismus

115 slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) pověra se objevila ve středověku v jižní Itálii v souvislosti se zvláštní nemocí křeče duševní poruchy nenormální veselost nebo naopak deprese

116 slíďák tarentský tarantule - nebyl žádný lék - nemocný musel do vyčerpání tancovat - hojné pocení - jed měl s potem vystoupit z těla (Lycosa tarentula) - hudba k tomu hraná na housle se dodnes zachovala - pastorale a tarantola

117

118 slíďák tarentský tarantule poté, co tancující vysílením klesl, byl uložen do postele, nechal se vyspat a po probuzení byl vyhojen (Lycosa tarentula)

119 slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) 1. případ tarantismu 1370 v jižní Itálii záznamy o nemoci dalších 300 let až pak prokázáno, že slíďák za to nemůže

120 slíďák tarentský tarantule různá vysvětlení: (Lycosa tarentula) epidemická neuróza v té době byla v Evropě rozšířena mohla to způsobovat snovačka jedovatá (černá vdova) záchvaty trpěli žebráci a tuláci místní obyvatelé je v době nemoci ošetřovali a krmili mohli tedy svou nemoc též předstírat

121 slíďák tarentský tarantule - původ názvu tarantule - nejspíš z názvu města Tarentu v jižní Itálii - v jeho okolí bylo nejvíce případů nemoci (Lycosa tarentula)

122 slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) dodnes v některých oblastech jižní Evropy tato pověra přežívá ani název tarantule není zapomenut stal se lidovým označením velkých amerických sklípkanů

123 běžník květomilný některé druhy babí léto jiní nestaví vůbec pavučinu barvoměna

124 - kořisti se zmocňuje skokem skákavka pruhovaná

125

126

127 Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)

128 Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) tělo dlouhé několik mm široký článkovaný zadeček nasedá na hlavohruď v chelicerách nejsou jedové žlázy

129 Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) velké klepítkovité pedipalpy v jejich špičkách jedové žlázy 4 páry kráčivých končetin 2 páry vzdušnic

130 Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) gonochoristé bez sexuálního dimorfismu štěrbiny vlhko pod kůrou odumřelých stromů v rostlinném trouchu v budovách

131 Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) chytnou se na nohách hmyzu přenáší je v domácnostech, knihovnách a sbírkách užiteční hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz

132 Zástupci:

133 štírek obecný až 4 mm napadá jiný hmyz (i štěnice)

134 štírek knihový menší ve starých knihách ptačích hnízdech stodolách mlýnech

135 Řád: Solifugy (Solpugida)

136 Řád: Solifugy (Solpugida) hlavohruď rozdělena na hlavu s předními hrudními články a zadní hrudní články článkovaný zadeček

137 Řád: Solifugy (Solpugida) chelicery tvar klepítek mohutné nemají jedové žlázy pedipalpy podobné kráčivým nohám

138 Řád: Solifugy (Solpugida) složité dýchací orgány základ = 2 páry dlouhých a rozvětvených vzdušnic stepi a pustiny teplých krajin jen v Indii i lesní druhy

139 Řád: Solifugy (Solpugida) noční dravci žerou členovce, menší obratlovce (žáby, ještěrky) větší druhy mohou člověka chelicerami kousnout až do krve

140 Řád: Solifugy (Solpugida) při setkání s protivníkem obranný postoj přitom třou chelicery praskavé zvuky

141 Řád: Solifugy (Solpugida) asi 570 druhů vevropě 6 největší druhy až 7 cm

142 Řád: Solifugy (Solpugida)

143 Zástupci:

144 solifuga egejská 3-4 cm dlouhá hustě chlupatá

145 Řád: Sekáči (Opilionida)

146 Řád: Sekáči (Opilionida) 3200 druhů zadeček článkován, nasedá na hlavohruď vplné šíři hlavohruď rozdělená jako u solifug

147 Řád: Sekáči (Opilionida) chelicery dlouhé klepítkovité pedipalpy se podobají nohám

148 Řád: Sekáči (Opilionida) velmi dlouhé kráčivé nohy umí je oddělit (= autotomie končetin) ještě asi 30 min vykonává končetina prudké trhavé pohyby ( seká )

149 Řád: Sekáči (Opilionida) - jeden pár silně rozvětvených vzdušnic

150 Řád: Sekáči (Opilionida) samice složité kladélko (vajíčka do štěrbin) samci často velmi dlouhý penis (obr) (=druhový znak)

151 Řád: Sekáči (Opilionida) po celém světě tropičtí velmi bizarní tvary hlavní orientační smysl = hmat zrak podřadný dravci loví členovce, měkkýše a červy u nás asi 40 druhů

152 Zástupci:

153 sekáč domácí mírný pás Evropa, Asie, Amerika i ve velkoměstech

154 sekáč rohatý prosluněné biotopy zahrady, louky, pole, vrcholky borovic rozšíření po světě jako předchozí druh na chelicerách rohovitý výrůstek

155 sekáč rohatý

156 Řád: Roztoči (Acarina)

157 Řád: Roztoči (Acarina) asi druhů veliké rozdíly ve stavbě těla 0,1 mm několik mm (výj. i cm)

158 Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: hlavohruď a zadeček splývají ve vakovitý útvar vnější splynutí částí těla provází i splývání vnitřní

159 Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: 4 páry končetin u pokročilejších rozděleny rýhou na 2 a 2 někdy oddělena přední část těla s ústním ústrojím

160 Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: chelicery: klepítkovitá stavba mnohdy přeměněny v bodací ústroje

161 Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: pedipalpy: u dravých normální, u ostatních zkrácené 4 páry noh různé přeměny dle způsobu života

162 Řád: Roztoči (Acarina) trávicí soustava: složitý předústní prostor ústní otvor sací hltan střevo svýběžky

163 Řád: Roztoči (Acarina) trávicí soustava: masožraví býložraví parazité mají v sobě populace bakterií, které jim pomáhají trávit složité látky (např. celulosu)

164 Řád: Roztoči (Acarina) vylučovací ústrojí: malpighické trubice koxální žlázy některé střevní buňky

165 Řád: Roztoči (Acarina) dýchací ústrojí: vzdušnice drobní celým povrchem těla

166 Řád: Roztoči (Acarina) cévní soustava: otevřená redukovaná srdce jen někdy (např. u klíšťat)

167 Řád: Roztoči (Acarina) nervová soustava: koncentrována do nadhltanové a podhltanové zauzliny ne žebříčková, ale provazcovitá (pásková)

168 Řád: Roztoči (Acarina) smyslové orgány: brvy mechanoreceptory na těle i na končetinách hmat je hlavní smysl 1. pár noh přebírá funkci tykadel vnímají otřesy podkladu i vzduchové proudy

169 Řád: Roztoči (Acarina) smyslové orgány: 1-2 páry velmi primitivních očí zrak podružný Hallerův orgán chemoreceptor na chodidlech 1. páru kráčivých noh

170 Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: gonochoristé varlata i vaječníky párové pohlavní otvor nepárový

171 Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: sameček oplozuje samičku pomocí: penisu chelicer 3. páru noh nebo spermatofor samice sbírá pohlavním otvorem

172 Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: někdy samice kladélko 4 vývojová stadia, některá mohou chybět

173 Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: často partenogeneze umožňuje rychle obsadit areál střídá se s normálním sexuálním rozmnožováním často živorodost

174 Řád: Roztoči (Acarina) výskyt: všude po světě suchozemští, sladkovodní i mořští často cestují přichyceni na některém hmyzu apod.

175 Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: půdní malé okrouhlé tělo čím hlouběji žijí, tím menší krátké nohy

176 Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: ti, co žijí vpeří ptáků a srsti savců tělo protažené na končetinách háčky kpřidržování se při lezení

177 Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: vodule prodloužený poslední pár noh s brvami k plavání

178 Řád: Roztoči (Acarina) význam: škody na zásobách potravin i na kulturních rostlinách zdravotnictví kožní onemocnění prašivina svrab

179 Zástupci:

180 čmelík kuří ve dne ve skulinách kurníků v noci napadá drůbež a saje krev při silném rozmnožení může ohrozit chov

181 čmelík kuří - při nedostatku potravy může přejít na savce - koně - dobytek - i člověka

182 čmelík kuří - je na něm vidět vývoj: - nejprve v hnízdech žral jiné škůdce - pak si cucnul krve a už při ní zůstal

183 Varroa jacobsoni krabovitý roztoč, velký jako špendlíková hlavička zavlečen z Indie (tam na včelách neškodí)

184 Varroa jacobsoni čím víc na západ, tím víc na včelách škodí z vých. Slovenska ho dovezli do vých. Čech včelstva se musela pálit dnes už je prostředek proti němu

185 klíště obecné (Ixodes ricinus) nasátá samička až11 mm sameček jen 2 mm nepřijímá potravu

186 klíště obecné (Ixodes ricinus) - ústní ústrojí chobot - na spodní straně četné zahnuté háčky - klíšťkovité chelicery

187 klíště obecné (Ixodes ricinus) nařízne pokožku hostitele, vráně se pevně zachytí nelze je vytáhnout ani násilím

188 klíště obecné (Ixodes ricinus) při sání vypouští do rány výměšek slinných žláz obsahuje enzym ixodin zamezuje srážení krve

189 klíště obecné (Ixodes ricinus) - 4 páry noh - na konci háčky - larva - 3 páry noh

190 klíště obecné (Ixodes ricinus) - trávicí soustava - přizpůsobena parazitismu - na střevě velké postranní laloky - = zásobárna nasáté krve

191 klíště obecné (Ixodes ricinus) dýchá vzdušnicemi po stranách 4. páru noh je pár stigmat cévní soustava je vyvinuto srdce dospělí napadají savce včetně člověka, ptáky

192 klíště obecné (Ixodes ricinus) samička naklade na rostliny několik tisíc vajíček z nich po několika týdnech larvy vyhledají hostitele (ptáky, ještěrky) sají 3-5 dnů, pak se pustí

193 klíště obecné (Ixodes ricinus) v detritu půdy se přemění v nymfu vyhledá nového hostitele saje několik dnů pak se pustí

194 klíště obecné (Ixodes ricinus) - změní se v dospělé klíště - samice saje krev 7-13 dnů - pak klade vajíčka - samec krev nesaje - na jiného živočicha leze za samicí

195 klíště obecné (Ixodes ricinus) - celý koloběh trvá min. 1 1,5 roku - je na 3 hostitelích

196 klíště obecné (Ixodes ricinus) - samička sedí na trávě - na předních nohách má Hallerův orgán - vnímá teplo nebo chemické látky - CO 2 - přední nohy roztažené na přátelské objetí - při dotyku se vrhá na hostitele

197 klíště obecné (Ixodes ricinus) - přetrhneme-li klíště násilím, může rána zhnisat

198 klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet encefalitidu - virus (očkování)

199 klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet lymskou boreliózu - bakterie - Borrelia burgdorferi

200 klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet i skvrnitý tyf aj. - nová nemoc - ehrlichióza - bakterie Candidatus neoehrlichia mikurensis - u nás vzácně

201 klíště obecné (Ixodes ricinus) - vpřírodě - přenos původce nemoci z nakažených zvířat na zdravá - udržují tzv. ohnisko

202 klíště obecné (Ixodes ricinus) - na dálném Východě - přenáší i pohlavní choroby

203 roztočík včelí - škůdce včel vniká do jejich vzdušnic - akarinóza

204 roztočík včelí

205 sviluška chmelová nabodává buňky chmelových rostlin vysává jejich obsah hnědé skvrny, které se zvětšují jiné svilušky v suchých bytech na rostlinách při ústředním topení

206 sviluška chmelová samice klade denně 2/3 své váhy vajíček odolnost vůči většině pesticidů i vůči organofosfátům či pyrethroidům

207 sviluška chmelová prorezistence = odolnost proti něčemu, co vživotě nepotkal nutno nasadit dravého roztoče

208 trudník lidský protáhlé tělo 0,4 mm v mazových žlázách na čele na nose na bradě

209 trudník lidský - neškodí - masově se množí při trudovině (akné) - nění jasné, je-li prvotní trudovina či trudník

210 trudník lidský - jiné druhy na různých savcích - u psů způsobují trudníci trudovitost (prokázáno)

211 sametka ochlupené tělo chelicery přeměněny v bodavě savý hákovitý bodec kožní onemocnění člověka

212 sametka koncem léta drobné šestinohé larvy v ohromném množství na trávu a keře napadají zvířata i lidi zavrtávají se do kůže (hlavně tam, kde je jemná) velmi svědící pupence a vyrážky

213 sametka po 3-5 dnech sání opustí hostitele a nepříjemné příznaky zmizí mohou přenášet bakterie letní návratná horečka

214 sametka letní návratná horečka chřipkové projevy na travnatých pruzích ve městech velké nákazy v Asii těžké horečky zimnice poruchy nervové soustavy

215 sametka

216 sametka

217 vodule přizpůsobeny životu ve sladké vodě vpobřežních zónách bohatých na vegetaci 4. pár noh veslování obrvené

218 vodule nemají ochlupené tělo tělo kulovité tělo pestře zbarveno červeně žlutě černě s bílou kresbou dospělí 1-8 mm

219 vodule v dospělosti dravé žerou drobné korýšky larvy parazitují na: hmyzu žijícím ve vodě škeblích černé tečky na žábrách

220 0,5 mm výskyt: sýpky skladiště mouky mlýny spíže ničí: obilí mouku kroupy skladokaz moučný

221 skladokaz moučný

222 skladokaz moučný

223 peříčkovec domácí žere suchý rostlinný materiál zcela zničí např. polštářování nábytku, matrace aj.

224 roztočík (Cheilethus) dravec rychle se množí nasazován proti skladokazům nakonec se sám zredukuje

225 roztočík (Cheilethus) - lze zakoupit namnožené a podchlazené v pytlících se salátovými semínky

226 zákožka svrabová - kožní choroba svrab - u hygienicky (sociálně) slabších skupin - stále u nás dosti častý

227 0,4 mm dělají si chodbičky v lidské pokožce denně 0,5 3 mm vnichkladou vajíček larvy zákožka svrabová

228 zákožka svrabová - hlavně tam, kde je jemná pokožka (mezi prsty rukou, na břiše, na prsou apod.) - nikdy však na obličeji a na krku

229 zákožka svrabová vrtání chodbiček vyvolává nesnesitelné svědění dnes zarudlá pokožka dříve tzv. borkový typ

230 zákožka svrabová - nákaza: - tělesným stykem s nakaženou osobou - vnečistých noclehárnách - v lázních apod.

231 zákožka svrabová

232 Dermatophagoides chlupatý v posteli množí se při vyšších teplotách žere šupiny opadané kůže a vypadané vlasy

233 Dermatophagoides alergie: lámavé chlupy na těle bobky s dráždivými látkami žlázy produkují alergenní látky lze nadechnout celého roztoče

234 Dermatophagoides - přímořské oblasti - Holandsko - Austrálie - v Austrálii na to umřely malé děti

235 lupovka kuří parazituje na slepicích a jiných ptácích ptáci hubnou a mohou i uhynout

236 lupovka kuří zavrtává se do kůže na běhácích místa se zanítí strupy s bílým povlakem tzv. vápenka

237 lupovka kuří

238 vlnovníci protáhlé tělo hálky na rostlinách