ZPRÁVY České parazitologické společnosti

Transkript

1 ZPRÁVY České parazitologické společnosti Ročník 27, číslo 4 prosinec 2019 ISSN

2 OBSAH Oznámení výboru České parazitologické společnosti 3/ Placení členských příspěvků a volby do výboru ČPS Libor Mikeš Životní jubilea 9/ RNDr. Eva Nohýnková Věra Tolarová 10/ Půlstoletí Davida Modrého Jan Votýpka Vzpomínáme 12/ Počátky Československé společnosti parasitologické při ČSAV a jejích pracovních tradic Milan Daniel 17/ Šesťdesiat rokov parazitologických spoločností Pavol Dubinský, František Ondriska 20/ Vzpomínka na Josefa Chalupského ( ) Petr Kodym 24/ Vzpomínka na první setkání s Josefem Chalupským Helena Kulíková 25/ Josef Chalupský a Spolek sběratelů a přátel exlibris Felix Černoch 26/ Josef Chalupský pro Zprávy ČPS Iva Kolářová O čem se píše... 30/ Vánoční speciál 2015: kapr nejen na talíři Přírodovědci.cz 31/ Brněnští vědci vyvinuli postřik proti jmelí. ČT24 32/ Papilomy se objevují kvůli parazitům? Facebook ČPS 33/ PARAZITI Přírodovědci.cz 34/ Paraziti a kinematografie: Parazit a Bluesman ČSFD Nabídka PhD, zaměstnání, praxe 35/ CEITEC a VFU, Brno Luděk Žurek 36/ Nemocnice Na Bulovce, Praha Lenka Richterová 37/ IPVZ: Diagnostika krevních parazitů Lenka Richterová 39/ kalendář akcí 43/ autoři příspěvků 44/ PF

3 Placení členských příspěvků a volby do výboru ČPS Vážení členové České parazitologické společnosti, v průběhu ledna proběhne 1. kolo voleb do výboru společnosti. Právo volit a být volen budou mít pouze platní členové ČPS, tzn. ti, kteří mají zaplacené členské příspěvky aspoň za rok Podle stanov by těm, kdo nemají zaplaceno za rok 2017, mělo být ukončeno členství. Níže naleznete seznam členů české parazitologické společnosti s číslem legitimace (používá se při placení příspěvků jako variabilní symbol) a rokem, kdy byl naposledy zaplacen členský příspěvek. Prosím doplaťte příspěvky během měsíce ledna Roční členský příspěvek činí: 50,- Kč pro seniory, kteří v daném roce dosáhnou věku 65 let 250,- Kč pro všechny ostatní řádné členy Členské příspěvky lze hradit přímým bankovním převodem na účet ČPS nebo složenkou typu A, rovněž na účet ČPS: Číslo účtu: Česká spořitelna /0800 Sídlo společnosti: Česká parazitologická společnost Katedra parazitologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, Praha 2 VS: Jako variabilní symbol uveďte číslo své členské legitimace, které naleznete v níže přiloženém seznamu členů. Jen tak bude moci být Vaše platba identifikována!!! Libor Mikeš předseda ČPS 3

4 Seznam členů ČPS a stav placení členských příspěvků k Jména jsou uvedena bez titulů a seznam je řazený abecedně podle příjmení. Jméno Příjmení Číslo legitimace Naposledy zaplaceno Jitka Asma Aldhoun Eva Bártová Michal Benovics Michal Beran Nicol Bernardová Ivana Bílková Jan Brabec Ondřej Brzoň Jana Bulantová Kristina Civáňová Ivan Čepička Šárka Čondlová Milan Daniel Vlasta Danielová Vojtěch David Andrei Diakin Oleg Ditrich Zdeněk Doležil Jana Doležílková Zuzana Drašnarová 345 Tomáš Drmota František Dusbábek Jan Dvořák Vít Dvořák Hana Dvořáková Karel Fajfrlík Petra Fajtová Anna Faltýnková Ivan Fiala Jaroslav Flegr Ivona Foitová Zoltán Füssy 367 Milan Gelnar Lenka Gettová Marie Glavanakovová Libor Grubhoffer Vladimír Hampl Iveta Hodová Lada Hofmannová Nikola Holubová Petr Horák

5 Číslo legitimace Naposledy zaplaceno Jméno Příjmení Michaela Horčičková Aleš Hozák Zuzana Hůzová Jana Chaloupecká Josef Chalupský Michaela Chmelíková Jana Ilgová Nasir Ahmad Jalili Ivana Jankovská Lucie Jedličková Alena Jelínková Petr Ježek Monika Ježková Kateřina Jirků- Pomajbíková Dušan Kadlec Vilma Kajerová Barbora Kalousová Martin Kamler Denisa Kašičková Martin Kašný Pavlína Kellerová Maria Lujza Kičinjaová Nikol Kmentová Petr Kodym Iva Kolářová Libuše Kolářová Lukáš Konečný Martin Kostka Alena KoŠťálová Michaela Kotková Zuzana Kotrbová Michael Kotyk Magdaléna Kováčiková Vadym Krasnovyd Veronika Krčmářová Alžběta Krupičková Karel Křivanec Jiří Kubek Roman Kuchta Jaroslav Kulda Martin Kváč Romana Kyralová

6 Jméno Příjmení Číslo legitimace Naposledy zaplaceno Iveta Angela Kyriánová Jiří Lamka Roman Leontovyč Vladimíra Loydová Julius Lukeš Miroslav Macek Tomáš Macháček Martin Majer Jan Martinek Karel Martínek Romana Mašková Šárka Mašová Petra Matoušková Hynek Mazanec Libor Mazánek Janka Melicherová Klára Melounová Libor Mikeš Jan Minář Barbora Mitková David Modrý Pavel Moravec Anna Mynářová Jitka Myšková Vladimíra Najdrová Stanislav Navrátil Veronika Němečková Helena Neumayerová Linh Thuy Nguyen Eva Nohýnková Lukáš Novák Miloš Otčenášek Tomáš Pánek Alena Panicucci Zíková Jan Pankrác Lucie Panská Veronika Pavlíková Erich Pazdiora Terézia Perháčová Martin Podhorský Marie Poislová Zuzana Pokrupová Kateřina Poláková Nikola Polanská

7 Jméno Příjmení Číslo legitimace Naposledy zaplaceno Veronika Prantlová Markéta Pravdová Iva Přikrylová Jan Pyrih Karol Račka Chahrazed Rahmouni Ludmila Raisingerová Petra Rašticová Nikol Reslová František Rettich Lenka Richterová Eva Rmoutilová Johana Rotterová Pavel Roudnický Eva Řehulková Jovana Sádlová Iveta Sekerášová Tomáš Scholz Jiljí Sitko Vladimír Skála Kateřina Skulinová Pavla Smejkalová Tamara Smutná Pavla Sojková Miroslava Soldánová Tereza Sosnová Petr Soukal František Stejskal Darja Stojanovová Michal Stoklasa Milena Svobodová Vlasta Svobodová Romana Šašková Šárka Šebelová Tereza Ševčíková Josef Šikula Michal Šíma Lucie Škorpíková Barbora Šmídová Eliška Šrámová Jitka Štáfková Jana Šulcová Petr Táborský Jiří Ťápal

8 Jméno Příjmení Číslo legitimace Naposledy zaplaceno Markéta Tietzová Věra Tolarová Aleš Tomčala Pavla Tůmová Libuše Turjanicová Jiří Týč Tomáš Tyml Ilya Udalov Lucie Uhrová Jan Urban Vojtěch Vacek Jaroslav Vadlejch Hana Váchová Andrea Valigurová Antonín Valkoun Jindra Valkounová Danuše Vaňková Michaela Vaščiková Eva Vernerová Matej Vesteg Linda Vlčková Pavlína Vobořilová Ivan Vokřál Petr Volf Oldřich Vondráček Jiří Vorel Jan Votýpka Kristýna Vrbová Tereza Vyhlídalová Jana Wagnerová Pavla Wagnerová Vyacheslav Yurchenko Kristína Záhonová Markéta Zajíčková Ivana Zicklerová Vojtěch Žárský Zdeněk Žižka

9 RNDr. Eva Nohýnková Při příležitosti životního jubilea dr. Evy Nohýnkové, bych jí touto cestou ráda podělovala za dlouhodobou práci v referenční laboratoři pro tropické a oportunní parazitózy, jejíž kvalita a vysoká úroveň byla oceňována nejen pracovníky parazitologických laboratoří v celé republice, ale i odbornou veřejností z klinických pracovišť. Činnost referenčních laboratoří je založena hlavně na osobním nasazení a vkladu těch, kteří se, přes všechny překážky, snaží udržet vysokou úroveň diagnostiky v našich laboratořích. Eva se především v diagnostice i výzkumu zejména vzácných oportunních parazitóz stala autoritou, na kterou se s důvěrou obraceli nejen řadoví pracovníci rutinních laboratoří, ale i specialisté a odborníci z řad lékařů a klinických pracovníků, při řešení složitých případů, kdy se původně na parazitární onemocnění ani nepomýšlelo. Věra Tolarová Rádi bychom se touto cestou připojili s poděkováním dr. Nohýnkové také za dlouholetou činnost v rámci výboru České parazitologické společnosti a péči, s jakou se léta věnovala vydávání Zpráv ČPS. Přejeme jí do dalších let hodně zdraví a mnoho dalších osobních i pracovních úspěchů! za výbor ČPS Iva Kolářová 9

10 Půlstoletí Davida Modrého Pojďme udělat mikrobiom bankovek! Schválně jak se liší mezi městem a vesnicí. Zatímco venku leje a já se přehrabuji v hromadě mastných, špinavých a zapáchajících liberijských dolarů, David dostal další ze svých neortodoxních nápadů. Právě neustálý tok neotřelých idejí, podivných nápadů, zdánlivě bláznivých hypotéz a chuť pouštět se stále do nových a nových projektů je jedním z nejcharakterističtějších rysů Davidovy povahy. Až s dětským nadšením pomyslně otvírá nové a nové dveře a raduje se z toho, co za nimi nachází. Téměř každý vědec je duší alespoň trochu objevitel tedy badatel z časů minulých, kdy na mapách ještě stávalo hic sunt leones a David je hypertrofovaným prototypem objevitele. Je sice veterinářem, parazitologem, profesorem, přednostou Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutické univerzity (FVL VFU) Brno a vědeckým pracovníkem Parazitologického ústav BC AVČR v Českých Budějovicích, ale to je jen malá část toho, co opravdu je. Podobně jako jeho oblíbenec Jára Cimrman, po kterém pojmenoval i jednu z nově objevených kokcidií, je i David osobnost mnoha profesí a zájmů. Mimo jiné se náruživě věnuje fotografování. Snímky lidí, zvířat i přírody příležitostně vystavuje, a dokonce i ve své odborné činnosti vždy kromě samotného vědeckého poznání zvažuje i přínos estetický. Když jsem ho ještě jako student potkal poprvé, věnoval se naplno plazím kokcidiím, jejichž hostitele také ve velkém choval. Dokonce jim časem udělal ve své kanceláři tak velký výběh, že občas nebylo příliš zřejmé, jestli agamy a další ještěři žijí u něj, nebo zda David žije u nich. Kokcidie také stály v pozadí zájmu jeho prvních objevitelských cest do Subsaharské Afriky, zejména Keni tento kout naší Země si zamiloval a opakovaně se tam vrací už po třicet let. S trochou nadsázky říká, že do Afriky by měl jet povinně každý. Spolu s kolegy zde mj. objevil a popsal několik nových druhů endemických chameleonů, jednoho i v pohoří Mt. Kulal. Zde se stal náčelníkem (členem rady starších) jedné z osad, kde vybudoval základnu a následně se začal dlouhodobě věnovat vakcinaci psů proti vzteklině. Tento projekt stále běží, a aby byl lépe administrativně zaštítěn, stal se David zakladatelem a prvním ředitelem společnosti Veterináři bez hranic ČR (Vétérinaires sans Frontiéres Czech Republic). V nedalekém jezeře Turkana pak studoval rybí parazity s cílem zlepšit perspektivy dlouhodobě udržitelného rybářství v této oblasti. Keňu si opravdu zamiloval mimo jiné sepsal i některé místní pohádky a bajky, které umně převyprávěl a vydal spolu s dalšími autory v půvabné knize Pohádky z jiných světů. David je šťastný v pouštích, kde je sucho, rozhled a světlem nerušená noční obloha, a i proto se věnuje infekčním onemocněním zvířat v pasteveckých komunitách východní Afriky. Za pouštní krajinou se však vydává i do mnoha 10

11 dalších míst. Ze svých četných cest po Jordánsku sepsal i jedinečnou herpetologickou monografii, a tento svůj počin k poznání místních plazů ještě podpořil vybudováním polopouštní herpetologické zoologické zahrady. Suché krajiny ho však lákají stále. Jedním z projektů, na kterém v současné době pracuje, je i záchranné centrum pro gepardy v Somalilandu zajišťuje jim nejenom veterinární péči, ale snaží se i omezit jejich nelegální odlov a obchod s nimi. Není divu, že časem jeho těkavou duši a mysl zaujali i naši nejbližší příbuzní. A tak se začal zabývat parazity lidoopů, především pak v souvislosti s fenoménem emerging infectious diseases. Založil Laboratory for Infectious Diseases Common to Humans and Primates (HPI-lab), dokázal proniknout do světové vědecké komunity primatologů s novým pohledem na studovanou tématiku, získal si respekt a vydal i velmi oceňovaný atlas k určování parazitů lidoopů. Gorily a šimpanze zkoumá se svým týmem v mnoha afrických zemích, i když vzhledem k životním nárokům lidoopů je teď mnohem častěji v tropických či horských deštných lesích. Studnice Davidových nápadů je téměř bezedná. Jeho kroky stále častěji míří i na mořské a oceánské ostrovy. Tam například sleduje infekční onemocnění, zavlečená invazními ptačími hostiteli, která ohrožují místní endemickou avifaunu. Dalším objektem jeho současného zájmu je angiostrongylóza, postupně se šířící subtropickými oblastmi. David je sice typický suchozemec, ale přesto odborně vstoupil i do mořského světa, a to ve chvíli, kdy se rozhodl, že zorganizuje a propojí vědecké skupiny studující infekční onemocnění kytovců, zejména pak delfínů ve Středozemním moři. Zdálo by se, že se David straní Evropy, ale není to pravda. Organizuje různé letní školy, zejména pak v Rumunsku, aktivní je i v Itálii, na Kanárských ostrovech a v mnoha dalších destinacích. V Česku pak zajišťuje například očkování psů lidí bez domova nebo studuje vektory přenášené zoonózy vyskytující se u synantropních zvířat v našich velkých městech. V rámci tzv. citizen science zorganizoval velmi úspěšnou kampaň najdi pijáka mapující šíření klíšťat rodu Dermacentor na našem území. David dokáže chodit s očima otevřenýma, a to obrazně i doslova. Nejenže neustále hledá nové podněty a nápady, ale do svých velkých, trochu vykulených očí chytá i drobné mušky rodu Phortica, aby tak mohl sledovat možný přenos thelazií na našem území. Do boje se odhodlaně pouští jak s patogeny lidí a zvířat, tak i s nesmyslnou administrativou či s lidskou malostí a bezohledností. David je bez nadsázky zvířecí doktor bez hranic, a tak nezbývá než mu do dalšího půlstoletí popřát, ať mu co nejdéle vydrží bezbřehé nadšení, díky kterému nás bude moci stále překvapovat tak trochu bláznivými a šílenými nápady. Jan Votýpka 11

12 Počátky Československé společnosti parasitologické při ČSAV a jejích pracovních tradic Československá společnost parasitologická při ČSAV je mateřskou organizací České parazitologické společnosti, která vznikla na jejím základě po rozdělení Československa, podobně jako sesterská Slovenská parazitologická spoločnosť při SAV. Všechny tři tak mají společnou počáteční historii. Je proto vhodné připomenout kořeny společného vzniku, jména pracovníků, kteří se o založení především zasloužili, a také se pokusit nastínit podmínky, které v té době panovaly. V průběhu desetiletí po druhé světové válce došlo v osvobozeném Československu k významnému zvýšení zájmu o obor parazitologie a jeho uplatnění v humánním i veterinárním lékařství. Velkou zásluhu na tomto procesu měly knihy prof. Otty Jírovce publikované záhy v poválečných letech. Prvou z nich připravil O. Jírovec ve spolupráci s manželkou M. Jírovcovou a nazval ji stručně Parasiti člověka (vydala Grafická Unie, Praha, 1946). Byla určena jak odborné, tak i širší veřejnosti a zdůrazňovala význam parasitologie pro zdraví člověka nejen v tropech, ale i v našem mírném pásu. Další díla jsou určena ryze odborným zájemcům. Knihu Parasitologie pro lékaře (nakladatelství Melantrich, Praha, 1948) charakterizoval O. Jírovec úvodními slovy: Kniha tato je určena v prvé řadě pro potřebu našich vyšetřovacích laboratoří a jako učebnice pro mladé lékaře. Je třeba dodat, že toto poslání dokonale plnila přinejmenším dalších třicet let druhé rozšířené vydání vydalo Avicenum, Praha, až v roce V roce 1948 vyšla také Jírovcova Parasitologie pro zvěrolékaře (Nakladatelství České Akademie, Praha). Půda byla připravena, semena zaseta a začala zdárně klíčit. Po první poválečné dekádě úspěšného rozvoje zájmu o parasitologii vyvstala reálná potřeba navázat kontakty mezi jednotlivými pracovníky a koordinovat pracovní postupy jednotlivých pracovišť humánního i veterinárního směru. Dozrál čas seznámit také veřejnost s hlavními dosaženými výsledky a demonstrovat jejich význam. Stejně důležité bylo prezentovat tyto výsledky zahraničním odborníkům a navázat s nimi spolupráci. Tyto úkoly se staly programem 1. sjezdu československých parasitologů, který zasedal ve dnech října 1957 v Obecním domě v Praze. Sjezd uložené úkoly beze zbytku splnil. Navíc se stal významným předstupněm založení Československé společnosti parasitologické a učinil v tomto směru prvé organizační kroky, jak dokládá sjezdová rezoluce. Zásluhou redakce současných Zpráv České parazitologické společnosti mohou se zájemci seznámit na internetu v plném znění s hlavními sjezdovými dokumenty (viz Zprávy ČPS, ročník 27, speciální vydání, září 2019, ISSN

13 7897). Nicméně je vhodné uvést aspoň několik základních údajů dokládajících význam a velikost tohoto sjezdu, která v té době byla zcela unikátní. Jednání se zúčastnilo 193 domácích účastníků a 60 zahraničních hostů. (Země jsou uvedeny v pořadí podle počtu účastníků a názvy států podle tehdejší politické konfigurace: SSSR, Polsko, Maďarsko, NDR, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, NSR, Holandsko, Dánsko, Francie, Itálie a Albánie.) Poprvé se v jednom sále sešli všichni zájemci o rozvoj parazitologie v Československu, vyměnili si pracovní zkušenosti a dosažené výsledky. Prof. O. Jírovec napsal v závěru oficiální zprávy o průběhu sjezdu: Největším kladem je předvedení práce čsl. parasitologů za10 let a vzájemné seznámení našich parasitologů s evropskými vedoucími pracovníky v parasitologii. Význam sjezdu pro vznik parazitologické společnosti je dokumentován v odstavci Resoluce I. sjezdu čs. parasitologů přijaté při závěrečném zasedání, v němž je uvedeno: Z průběhu celého zasedání vysvitla nutnost založení parasitologické společnosti, která by soustředila všechny vědecky činné parasitology našeho státu. Z tohoto důvodu navrhujeme plénu sjezdu, aby schválilo přípravný výbor této společnosti v následujícím složení: Akademik Jírovec jako předseda a členové Dr. B. Erhardová, Dr. O. Havlík, prof. Dr. J. Hovorka, doc. Dr. J. Kramář, Dr. O. Mačička, Dr. B. Rosický a Dr. B. Ryšavý. Přípravný výbor připraví základnu pro jmenování členů společnosti, dále podle platných směrnic ČSAV vypracuje stanovy a zajistí jejich schválení. Poté svolá ustavující valné shromáždění. Přípravný výbor po dvouleté práci splnil svěřený úkol a po založení Československé společnosti parasitologické při ČSAV (1959) jeho členové byli spolu s dalšími zvoleni do jejího výboru, který zahájil další činnost ve složení (uvedeny tituly platné v oné době): předseda: akademik Otto Jírovec (Praha) I. místopředseda: člen koresp. SAV prof. J. Hovorka (Košice) II. místopředseda: člen koresp. ČSAV B. Rosický (Praha) vědecký tajemník: Dr. O. Havlík (Praha) členové výboru: Dr. M. Breza (Košice) doc. Dr. J. Kramář (Praha) Dr. G. Čatár (Bratislava) Dr. M. Halaša (Bratislava) Dr. Z. Šebek (Jihlava) Dr. B. Ryšavý (Praha) Dr. I. Zmoray (Košice) revizoři: Dr. B. Erhardová (Praha) Dr. L. Červa (Praha) 13

14 V roce vzniku měla společnost 72 registrovaných členů. V krátké době postihla výbor smutná událost. 12. srpna 1960 zemřel Dr. Otto Havlík, dříve než se mohl naplno ujmout funkce vědeckého tajemníka. Ve věku dožitých pouhých 37 let patřil k významným parazitologům své doby a výraznou měrou se podílel na úspěšné práci přípravného výboru. V této situaci ustanovil výbor ( ) do funkce vědeckého tajemníka Dr. M. Daniela a PhMr. M. Zástěru. Historicky první číslo Zpráv Čs. společnosti parasitologické (1960) symbolicky přineslo na prvém místě Havlíkův nekrolog. K vydání prvního čísla Zpráv je třeba připojit několik poznámek. V době, kdy psané slovo bylo jedinou komunikační možností výboru se základnou, bylo vydávání informačního zpravodaje jistě nutným základním organizačním počinem. V tomto směru vyznívá i úvodní slovo, kterým výbor společnosti oznamuje v 1. čísle zahájení edice Zpráv. Redakcí byl původně pověřen Dr. M. Petrů (Praha), který se však ve skutečnosti této funkce neujal, takže příprava dalších ročníků přešla na sekretariát do rukou Dr. M. Daniela. Redakce Zpráv byla jednoduše zajištěna. Podstatně složitější bylo vyřešení jejich tisku. Protože se nejednalo o oficiálně povolené a registrované periodikum, žádná z tiskáren, které tehdy přicházely v úvahu, nemohla takovou zakázku zařadit do plánu nejen na běžný, ale ani na další rok a nárokovat na ni příděl papíru. Právě omezený příděl papíru byl problémem i při hledání alternativních cest. V roce 1960 se počet registrovaných členů zvýšil na 106 a s tím i potřebná velikost nákladu Zpráv. Situaci vyřešil Biologický ústav ČSAV v Praze (cestou oddělení parazitologie), který umožnil reprodukovat prvé (ale i další) číslo Zpráv pomocí cyklostylu. Toto zařízení ovšem v rámci ústavu obhospodařovalo výhradně kádrové oddělení, podle platných předpisů o restrikci a kontrole všech způsobů rozmnožování tiskovin. Postup byl proto následující. Redaktor na kádrovém oddělení vyfasoval přísně kontrolovaný počet rozmnožovacích blan a naklepal na ně psacím strojem příslušný text. Kádrový referent text potom srovnal s původním rukopisem schváleným výborem Společnosti a vložil do rozmnožovacího stroje. Redaktor pak mohl točit klikou, zatímco kádrovák odpočítával hotové výtisky, zaprotokoloval jejich počet a předpisově zničil použité blány. Prvé vydání Zpráv bylo na světě! Touto cestou byly vydány Zprávy také v letech 1961 a Teprve v roce 1963 se již podařilo vytisknout Zprávy profesionálně rotaprintem ve Středočeských tiskárnách n.p. v Praze. Pevné pojítko výboru a členské základny bylo navázáno a založena tradice pravidelného vydávání Zpráv, která přetrvává dodnes, samozřejmě modifikovaná soudobými technickými možnostmi. Kromě funkce aktuálního informačního zdroje jsou při ohlédnutí nazpět Zprávy svým způsobem kronikou Společnosti. 14

15 V roce 1961 ustanovil výbor pro zajištění průběžného plnění hlavních cílů Společnosti pracovní komise a jejich vedení svěřil následujícím pracovníkům: 1) komise terminologická: čl. koresp. SAV J. Hovorka 2) standardizace parazitologických metodik: Dr. Z. Šebek 3) vědecké propagace: Dr. M. Přívora Řešila se též otázka realizace průběžného informování o dosažených výsledcích a zkušenostech získávaných v praxi i výzkumu v humánním i veterinárním zdravotnictví. Členové byli vyzváni, aby oznamovali sekretariátu citace jimi publikovaných prací a umožnili tak zveřejňovat každoročně ve Zprávách jejich přehled. Po řadu let tyto bibliografické přehledy pro tisk pečlivě připravoval Dr. B. Pokorný. Prof. O. Jírovec dále navrhl připravit základní bibliografickou bázi všech do té doby uveřejněných parazitologických publikací československých autorů, která by současně dokumentovala vznik a vývoj tohoto vědního oboru u nás. Prof. Jírovec také nabídl vložit do tohoto projektu svoji kartotéku, která obsahovala kolem 600 položek, jíž sám po léta shromažďoval. Záměr byl výborem oceněn, ale řešení odsunuto na dobu, kdy by bylo možno finančně zabezpečit spolupráci profesionálního dokumentátora. I tento problém prof. Jírovec vyřešil. Získal pro spolupráci svého přítele Miroslava Fendrycha, renomovaného autora několika knižních přehledů a středoškolských učebnic biologie. Odměnou mu měl být autorský honorář, vyjde-li bibliografie knižně. M. Fendrych pracoval čtyři roky na revizi, úpravě a doplnění všech dostupných citací. Prof. Jírovcovi se mezitím podařilo prosadit vydání knižního titulu: M. Fendrych Bibliografie československé parasitologické literatury do konce roku 1961 (Nakladatelství ČSAV, Praha, 1966). Třetí valné shromáždění ( ) zvolilo pro další období ( ) nový výbor opět ve stejném složení jako byl předchozí a touto volbou potvrdilo ve funkci vědeckého tajemníka Dr. M. Daniela a PhMr. M. Zástěru, kooptované výborem v r po úmrtí Dr. O. Havlíka. Mimo jiné v dalším také schválilo uspořádání prvního členského celodenního pracovního zasedání Aktuální parasitologické otázky, které se uskutečnilo V posluchárně zoologických ústavů Přírodovědecké fakulty UK v Praze 53 účastníci vyslechli a prodiskutovali 16 referátů. Zrodila se nová tradice, která v různých modifikacích se stala osou práce společnosti. Postupně se rozrůstala členská základna (v pátém roce existence 1964 bylo registrováno 133 členů), obohacoval se pracovní program a zvyšoval se počet akcí v jednotlivých regionech a pracovních směrech. K pětiletému výročí se pokusil shrnout hlavní body činnosti Dr. J. Jíra v článku uveřejněném ve Zprá- 15

16 vách (V/2,1964). V témže čísle je uveřejněn také kompletní adresář členské základny. Je to současně zajímavý přehled zakladatelů a prvních budovatelů Společnosti a také i pracovišť, která se v té době věnovala parazitologické problematice. Milan Daniel 16

17 Šesťdesiat rokov parazitologických spoločností Možno prekvapí množné číslo v nadpise, ale vystihuje skutočnosť, lebo od Československej spoločnosti parazitologickej pri ČSAV odvodzujú svoj vznik súčasná Česká parazitologická společnost aj Slovenská parazitologická spoločnosť pri SAV. Československá spoločnosť parazitologická pri Československej akadémii vied bola založená v roku 1959, ako dobrovoľné združenie vedeckých a odborných pracovníkov odboru parazitológa a príbuzných odborov. Úlohou Spoločnosti bolo orientovať vedeckú a odbornú činnosť v parazitológii na výskum, prevenciu, diagnostiku a terapiu parazitov človeka, zvierat a rastlín, štandardizovať pracovné metódy, zjednocovať parazitologické názvoslovie a podporovať publikačnú činnosť. Pri založení Spoločnosti stáli poprední parazitológovia vedení prof. Ottom Jírovcom, ktorý bol zvolený za predsedu. Túto funkciu zastával až do roku Už za päť rokov mala spoločnosť 132 členov, čo zdôraznilo potrebu jej založenia a prezieravosť tých, ktorí stáli pri jej zrode. Spoločnosť bola založená skôr, ako podobné spoločnosti v Nemecku, Francúzku či v Holandsku a v ďalších krajinách. Za predsedov Spoločnosti boli v ďalších rokoch zvolení: prof. Bohumír Rosický, DrSc. (1972) prof. Ján Hovorka, DrSc. (1977) prof. Bohumíl Ryšavý, DrSc. (1988) RNDr. Lubor Červa, DrSc. (1991) V roku 1983 bola založená Sekcia lekárskej parazitológie a za predsedu bol zvolený RNDr. L. Červa, DrSc. V roku 1985 bola ustanovujúca schôdza Východoslovenskej pobočky ČSSP a za predsedu jej výboru bol zvolený prof. Ján Hovorka, DrSc. Československá spoločnosť parazitologická pri ČSAV zanikla k a nástupnickými spoločnosťami sa stali Česka parazitologická společnosť a Slovenská parazitologická spoločnosť pri SAV. Ich členmi sa automatický stali členovia zaniknutej Čs. spoločnosti a jej výbor sa transformoval na prípravné výbory oboch nástupnických spoločnosti. Aj keď pôvodná federálna Spoločnosť po 33 rokoch pôsobenia administratívne zanikla, jej nástupnícke Spoločnosti dnes oslavujú šesťdesiate výročie vzniku spoločnosti parazitológov v Čechách aj na Slovensku a potvrdzujú správnosť myšlienky otcov zakladateľov. Činnosť a aktivity Spoločnosti boli hneď po jej založení mimoriadne, tak doma aj v zahraničí. Jej predstavitelia stáli pri založení Svetovej federácie parazitoló- 17

18 gov v roku 1962 za účastí 12 národných parazitologických spoločnosti a v roku 1966 Európskej federácie parazitológov. Do výborov oboch medzinárodných spoločnosti boli mnohokrát zvolení aj členovia našej Spoločnosti, čo bolo uznaním jej medzinárodného postavenia. Obe federácie sú organizátormi významných konferencií (ICOPA, EMOP). Účasť členov Spoločnosti na konferenciách v zahraničí bola skôr sporadická a tak kontakt so svetom suplovali návštevy významných parazitológov na podujatiach organizovaných Spoločnosťou doma. Organizácia konferencií, seminárov aj individuálnych prednášok poskytovala príležitosť pre nadväzovanie medzinárodnej spolupráce a umožňovala obísť prekážky a obmedzenia kladené štátom. Spoločnosť organizovala tiež pracovné podujatia, kurzy, semináre venované lekárskej parazitológii a iným témam na ktorých bola veľmi aktívna účasť členov Spoločnosti, ale aj ďalších odborníkov z praxe. Spoločnosť zabezpečovala vydávanie abstraktov prednášok v špecializovaných číslach Správ Spoločnosti a tak sa informácie o takýchto podujatiach dostávali ku každému členovi Spoločnosti. V období, keď tlačené slovo bola jediná forma informovania členov Spoločnosti, jej výbor kládol veľký dôraz na pravidelné vydávanie Správ československej spoločnosti parazitologickej, ktoré od roku 1960 vychádzali pravidelne 4 razy ročne ako jednotlivé čísla, alebo dve dvojčísla. Redakcia a tlačenie Správ bolo zabezpečované z Prahy a od roku 1983 z Košíc. Jedno číslo bolo vždy venované životu Spoločnosti, správam výboru, plenárnym schôdzam, správam z domácich aj zahraničných konferencii, blahoželaniu jubilantom, plánovaným domácim aj zahraničným podujatiam a ďalším aktuálnym informáciám, najmä obhájeným diplomovým, dizertačným a iným prácam s parazitologickou problematikou. Od roku 1970 sa začali uverejňovať aj výročné správy o činnosti vedeckých ústavov Akadémie vied aj ústavov a katedier fakúlt VŠ. Od roku 1977 jedno číslo Správ, ktoré zostavoval RNDr. B. Pokorný, bolo venované zoznamu publikácií členov uverejnených v predchádzajúcom roku. Posledné číslo Zpráv čs. společnosti parazitologické vyšlo v decembri 1992, ako XXXII. ročník. Po tom sa začala nová éra dvoch samostatných publikácií: Zprávy české parazitologické společnosti a Správy Slovenskej parazitologickej spoločnosti pri SAV. Napriek rozdeleniu Československej parazitologickej spoločnosti spolupráca oboch národných Spoločností pokračovala a pokračuje úspešne ďalej, čoho dôkazom je, okrem iného, organizovanie Českých a slovenských parazitologických dní v dvojročných intervaloch striedavo v oboch krajinách. História týchto podujatí bola spracovaná jedným zo spoluautorov tohto príspevku a uverejnená v Správach oboch společnosti (Zprávy ČPS č. 2/2012, str. 13). 18

19 História Československej spoločnosti parazitologickej by si možno zasluhovala rozsiahlejšie a podrobnejšie spracovanie, lebo je poučná aj pre súčasníkov a odráža vznik a činnosť parazitologickej spoločnosti v zložitom období našich dejín. V súčasnej uponáhľanej dobe preferujeme pohľad do budúcnosti, na to čo nás čaká. V prípade, že naši spolupracovníci sa chcú zoznámiť z minulosťou, môžu tak urobiť na adrese: kde sú oskenované všetky čísla Správ Spoločnosti. Za túto vzácnu možnosť patrí poďakovanie RNDr. Ive Kolářovej, Ph.D. Pavol Dubinský František Ondriska 19

20 Vzpomínka na Josefa Chalupského ( ) Nad budovou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve Viničné 7 v Praze zavlála černá vlajka. Jak by taky ne, když ji 30. října 2019 opustil doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc., možná jedna z posledních renesančních osobností polyhistor s širokým rozhledem a nadhledem, znalec historie, umění, grafiky, ex libris, cizích jazyků (oblíbil si zejména francouzštinu a italštinu), milovník Japonska, a především přírodovědec, jehož profesí a hlavní vášní byla parazitologie. Josef Chalupský se narodil 12. března Jeho dětství poznamenala válečná atmosféra. Ve svých pamětech píše: Jako senzitivní dítko jsem ji prožil v ustavičném napětí. Válka toto znamenala. Začalo to již v roce 1938, kdy se očekával útok Němců. A to i plyny! Nakonec byla Praha bombardována dvakrát 14. února a 2. března Jinak, celou válku jsem chodil denně do školy kolem pankrácké trestnice. Od roku 1943, kdy tam byla postavena gilotina, tam byli připravováni o život, popravováni lidé. Potkával jsem tam často příslušníky SS. Z fragmentů pamětí, které napsal na sklonku života, se lze dozvědět mnohé o významných vědeckých osobnostech 20. století (i o těch kontroverzních psal převážně v dobrém), ale o samotném autorovi tam toho moc není. Je zřejmé, že na fakultu přišel studovat v r Nastoupil tehdy na parazitologické oddělení Zoologického ústavu vedeného prof. Otto Jírovcem. Mladého adepta parazitologie se asi v r ujal (pozdější) akademik Bohumil Ryšavý, známý jako Rýša. Josef Chalupský o něm píše: Rýša byl na té levé straně ústavu a byl členem KSČ. Zaplať pámbu! Když si Jírovec nevěděl s něčím choulostivým rady, šel na Rýšu. Musil všechny zaštítit svými 'širokými stranickými zády'. Na fakultě zůstal J. Chalupský již jako pedagog a vědecký pracovník i po r. 1953, kdy vznikla sloučením s oddělením hydrobiologie katedra ekologické zoologie, která byla v r přejmenována na katedru parazitologie a hydrobiologie. Šlo mu vždy o samotnou práci, sbírání titulů a služebnímu postupu se úspěšně vyhýbal. V r se stal vedoucím katedry prof. Jaroslav Kramář, který rozšířil spektrum studovaných organismů o krevsající hmyz, zvláště komáry. A do výzkumu komárů, jak píše ve svých pamětech, se zapojil i Josef Chalupský: V těch padesátých letech se blblo na kvadrát. Stále se prý dala očekávat bakteriologická válka, při které by nepřítel k nám házel infikovaný hmyz! Takže pod dohledem vojáků jsme zkoumali každý rok postupně v jednotlivých krajích komáry. Kramář si vzal na starost dospělé, já larvy. 20

21 Další novinkou, kterou využívali asistenti prof. Kramáře při výzkumu a diagnostice parazitárních infekcí, byly techniky imunofluorescence. Když později Ústav sér a očkovacích látek v Praze převzal výrobu imunofluorescenčních souprav pro sérologickou diagnostiku toxoplazmózy, prováděl J. Chalupský výstupní kontrolu každé nové šarže. Jakmile se v 80. letech objevila lymeská borelióza, našla imunofluorescence uplatnění i u této, do té doby neznámé infekce. Praktická parazitologie byla vždy v popředí jeho zájmu. Byl v neustálém kontaktu s pracovníky diagnostických laboratoří, kteří mu dodávali zajímavý materiál. Nesmírně ho bavila detektivní práce při odhalování neobvyklých či vzácných původců trápení lidí a zvířat. Díky neuvěřitelně bohatým znalostem a zkušenostem se mu podařilo většinu případů úspěšně vyřešit. Dosti často za ním chodili lidé, kteří trpěli spíše psychickými poruchami jako třeba akarofobií a po nichž různé brebery lezly jen v jejich děsivých představách. Své žáky potom učil, jak s takto postiženými osobami jednat. Josef Chalupský měl ohromný přehled v celé parazitologii a v knihovnách doslova číhal na nejnovější novinky ze světa. To vše potom zúročil ve svých přednáškách a cvičeních. V době mých studií počátkem 80. let minulého století byla Chalupského Arachnoentomologie snad nejlepší přednáškou vůbec, nejen díky logicky a srozumitelně podanému zajímavému obsahu, ale i díky vpravdě uměleckému provedení. Z přednášejícího zářilo obrovské nadšení, a tak se přesvědčení, že právě dnešní téma je ta nejzajímavější věc na světě, přenášelo i na posluchače. Tehdy nebyly dataprojektory s vizualizacemi, takže např. proces přisávání se klíštěte byl demonstrován formou baletu, obřad zaříkání uštknutí černou vdovou zase procítěnou recitací v jihoslovanském jazyce. Zkouška potom byla dlouhá a těžká, a to tak, že se examinátorovi nepodařilo ze svého diplomanta vydolovat, že papule po kousnutí blechou se vlastně říká pupínek. Ve třetím ročníku jsem i já při výběru školitele podlehl kouzlu osobnosti Josefa Chalupského. Navíc témata diplomových prací, která nabízel, neřešila jen nějaký střípek do skládačky tématu řešeného po léta generacemi studentů a asistentů, jak tomu bývalo zvykem, ale slibovala, že vyřešení přinese zcela nový zásadní objev značného teoretického i praktického významu. Diplomant, sice parazitologie a laboratorní práce dosud naprosto neznalý, ale infikovaný nadšením svého školitele, by se hned vrhl do práce. Nevěděl však, jak na to. Školitel, který téma jen tak zachytil někde v proudu informací, ale přímo se jím nezabýval, nevěděl o moc více. A ostatní Chalupského diplomanti měli každý úplně jiné téma takže ani oni nemohli se zavedením a naučením potřebných metodik. Diplomant si potom mohl buď někde adoptovat jiné školitele nebo rádce, nebo se v tom nějak plácat. Byla to pro něj taková zkouška, jak si poradí. V mém případě, kombinací obou výše uvedených postupů jsem naštěstí dospěl k odevzdání a úspěšnému obhájení diplomové práce, nikoli však k nějakému zásadnímu objevu. Přesto mi setkání s J. Chalupským mnoho dala a mám jej ve velké úctě. 21

22 Na závěr by se slušelo odpovědět na otázku, na jaká odborná témata se vlastně soustřeďoval jeho zájem. Jen tak tuším (ale možná se mýlím), že ho bavilo tolik zajímavých věcí z celé parazitologie i daleko mimo ni, že se nedokázal rozhodnout pro jednu, do které by se vrhl naplno, čímž by ty ostatní musel zcela opomenout... a neviděl by celek v souvislostech. Dnešní doba úzce specializovaných fachidiotů není k osobnostem se širokým rozhledem příznivá. O to více nám chybějí vzdělaní polyhistoři, jako byl i Josef Chalupský. Petr Kodym Originál textu vyšel v časopisu Živa 6/2019 a je ke stažení na Převzato se souhlasem redakce. doc. Josef Chalupský foto Jan Tachezy 22

23 novoročenka doc. Josefa Chalupského archiv: Iva Kolářová 23

24 Vzpomínka na první setkání s doc. Chalupským Bylo to v roce 1982 na podzim, kamarádila jsem s parazitology - spolužáky z ročníku a plus minus vyšších nižších Honzou Tachezym, Ivem Rubíkem, Zdenkem Peckou, Tomáše Scholzem a spolu s dcerou parazitoložky dr. Žofie Černé, Olinou, jsme vyrazili na historicky první ryby (nyní kurz z parazitologie ryb). Akce byla vydařená (popis patří do jiných pamětí), pořídili jsme spoustu fotek na černobílé filmy, a ty jsme spolu s Olinou vyvolávaly a dělaly pozitivy právě v parazitologické temnici, v sobotu, od které jsme měly půjčené klíče. Temnici tenkrát spravoval pravě dr. Chalupský, snažil se vtipnými nápisy udržovat pořádek. Na temnici byla vyvěšena pravidla používání této magické laboratoře napsaná Chalupského fontem, která končila výstrahou: "Kdo tato pravidla poruší, bude si muset hledat jinou tmu!". Utkvělo mi také "červené žárovky nejsou koťata, aby se přenášely z místa na místo". Za námi se do temnice vloudili zvědaví kolegové, vytahovali ještě mokré pozitivy z vymývací vodní lázně po ustalovači a smáli se fotkám. Přišel Ivo i Zdeněk, možná i Honza, to už si přesně nepamatuju. A ten poslední, jak za sebou zamykal, zlomil klíč v zámku, a my byli uvnitř uvězněni. Sobota odpoledne. Na volání Iva Rubíka "pomoc pomoc" nikdo nereagoval. Až pak Ivo měl spásný nápad: Hele, v laborce je ještě Chalupský, on má náhradní klíč. Někdo malý a lehký (významně se na mne zadíval *) vyleze támhle tím okýnkem a pak světlíkem na schodiště. Ale bacha, Chalupský je hrozně přísný, musíš na něj zlehka, aby se nerozčilil. No já se bála. Cesta pavučinovým okénkem a špinavým světlíkem, štěstí, že okno na schody bylo otevřené, a teď tedy k tomu hroznému dr Chalupskému, co se ho všichni bojí. Ťuk ťuk, dobrý den (udivený pohled), víte, já jdu tak náhodou kolem, a oni říkali, že jste hrozně přísný, ale víte, ono se stala taková věc, zlomili jsme klíč v temnici, zevnitř, ale vyndali jsme ho, ale oni nemůžou ven, tak mě vyslali. Pohled už nemohl být udivenější, myslel si, že mě přeskočilo. Nicméně vzal náhradní klíč, a šel se mnou k temnici, odemkl a z té malinké místnůstky s velikým fotopultem, zvětšovákem, lázněmi vyšlo asi 5 lidí. A to ho tak překvapilo, že se začal smát. Klíč jsme nechali udělat nový a žádný vroubek jsme snad neměli. Helena Kulíková 24

25 Josef Chalupský a spolek sběratelů a přátel exlibris Je to velice záslužným počinem vzdání úcty čisté duši a poctivě odevzdanému dílu kolegy, který mi byl i spolehlivým přítelem. S ohledem na svou jazykovou vybavenost pravidelně sledoval dění ve světě a především naší oborové nadnárodní organizace FISAE (the Fédération Internationale des Sociétés d Amateurs d Ex-Libris). Přispíval pak zprávami o tom do našich periodik, jako je kvartálník Knižní značka či Sborník pro exlibris a drobnou grafiku. Neocenitelné byly jeho informace o mezinárodních výstavách pro naše kmenové výtvarníky. Zde je ona ztráta dosud adekvátně nenahrazenou. Podílel se i na tvorbě Slovníku tvůrců exlibris, kde mimo jiné skvěle zpracoval dílo Josefa Lady a podobně přispěl rovněž do Sborníku originálním zpracováním profilu grafika Dajče. Do třetice uvádím ještě mnou také redigovanou stať o našem někdejším předsedovi a jeho spolupracovník Karlu Samšiňákovi pro Dějiny sebevědomí v rámci slovensko-českého projektu, jehož jsem byl editorem. Je to jen střípek jeho spolkové aktivity za dlouhou dobu členství, během něhož byl dokonce i členem výboru SSPE. Felix Černoch Poznámka reakce: K osmdesátinám doc. Chalupského vyšel v roce 2011 v periodiku Knižní značka medailonek Jubilant Josef Chalupský. Autorem je Jan Langhammer a text je dostupný na adrese: strana 6 25

26 Josef Chalupský pro Zprávy ČPS Doc. Chalupský byl dlouholetým přispěvatelem Zpráv České parazitologické společnosti. V posledních deseti letech byli námětem jeho příspěvků zejména jeho učitelé, kolegové a přátelé z řad parazitologů: název rok číslo strana Zemřel Miloš Vojtěchovský Odešel Jindřich Jíra Zemřel Petr Jurkovič Devadesátník Jindřich Jíra RNDr. Milena Vojtěchovská Zemřel Ivo Rubík Zprávy o knihách a nejen o nich KÝHO VÝRA: Invaze parazitů v ČR Karel Samšiňák zemřel Kromě jiných aktivit přispíval také popularizačními články do časopisů Vesmír a Živa. Záběr jeho zájmů však byl velmi široký a zasahoval i do umělecké sféry. Publikoval hojně například v periodiku spolku sběratelů a přátel exlibris, jehož byl dlouholetým členem. Parazitologicko-umělecké zájmy pak ve své osobě spojuje i jeho diplomant, RNDr. Peter Jurkovič, autor textu Doc. Josef Chalupský jubilantem, který byl uveřejněn ve Zprávách ČPS č. 1/2011 k osmdesátinám pana docenta. Dr. Jurkovič, vystudovaný parazitolog a zakladatel kapely Trichomonas Jazz & Rock Band, se následně stal celosvětově vyhledávaným výrobcem kytar značky Jurkovič Guitars. Vraťme se však k osobě doc. Chalupského. Ve Zprávách ČPS se ikonickou stala především jeho rubrika KÝHO VÝRA, ve které pravidelně informoval členy ČPS o tom, jak jsou paraziti prezentováni široké veřejnosti v médiích, převážně těch tištěných. Níže je uveden jeho poslední kýhovýrový příspěvek z ledna 2007 (Zprávy ČPS č.3+4/2006). Iva Kolářová 26

27 27

28 28

29 29

30 Paraziti a vánoce Budete mít na Vánoce kapra? Zkuste se na něj letos podívat trochu jinak třeba očima parazitologa. Kapří maso je pochoutka, která se na našem jídelníčku objevuje díky tradici zejména při štědrovečerní večeři, a to v podobě rybí polévky nebo obalovaných řízků. Kromě uspokojení svých chuťových pohárků však můžete kapra využít i pro vzrušující bádání v oboru parazitologie. Kapr obecný, vědeckým názvem Cyprinus carpio, totiž může být hostitelem širokého spektra parazitů. K jejich nalezení a bližší prozkoumání je potřebná jen lupa, případně základní typ mikroskopu. Pokud se rozhodnete svého vánočního kapra podrobit zjednodušené parazitologické pitvě, připravte si nástroj na otevření břišní dutiny (nůž nebo ostré nůžky), pinzetu, pitevní jehlu, kapátko, různě velké Petriho misky nebo jiné vhodné nádoby na vnitřní orgány, podložní a krycí sklíčka pro pozorování drobných objektů pod mikroskopem a přibližně 200 ml základního fyziologického roztoku. Ten vytvoříte jako 0,9% roztok kuchyňské soli ve vodě (zhruba jedna Autoři textu: Jana Bulantová a Tomáš Macháček, katedra parazitologie Přírodovědecké fakulty UK Autorkou všech obrázků ve článku je Jana Bulantová. Celý text naleznete na:

31 Paraziti a vánoce Listí ze stromů už dávno opadalo, v jejich korunách tak nápadně vyniknou zelené keře jmelí bílého. Pro vědce z Mendelovy univerzity je to ideální čas, kdy nový postřik proti škůdci testovat. Látka obsahuje růstové stimulátory, které zelené jmelí, na rozdíl od stromů mimo vegetační období, lidově řečeno probudí. Bez živin a vody, kterou strom v zimě nepumpuje vzhůru, ale parazit uhyne. Celý text naleznete na: vedci-vyvinuli-postrik-proti-jmeli-kvuli-parazitu?fbclid=iwar27fgy9z6degy7- NNZ_LaONMKfIZMbz3jpKRlZwybSPSpR62V5p38aY6W4,

32 Dezinformace o parazitech Česká parazitologická společnost 32

33 Populárně o parazitech Zajímavé texty a nevšední fotografie od členů katedry parazitologie PřF UK najdete v zářijovém vydání časopisu Přírodovědci.cz. Z obsahu: Jan Votýpka: Bezbřehá rozmanitost parazitů Jan Votýpka: Paraziti, kam se podíváš! Jana Bulantová, Petr Horák: Slunce, seno, motolice David Modrý, Jan Votýpka: O gorilách a lidech Vladimír Hampl: Superorganismus ve střevech termitů Časopis si můžete virtuálně prolistovat zde: =f99d0635-de02-11e9-b4c e353a (je však nutné mít nainstalovaný Adobe Flash Player) Převzato z:

34 Paraziti a kinematografie Letos měli premiéru dva filmy, svým způsobem spojené s parazity: PARAZIT Drama / Komedie / Thriller Jižní Korea, 2019, 132 min Režie: Džun-ho Pon Hodnocení na ČSFD: 85% Obsah Černá komedie režiséra Bong Joon-hoa (Snowpiercer, Okja) sleduje chudou, ale mazanou čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne infiltrovat do bohaté domácnosti byznysmena Parka. Co se může stát, když se setkají dva tak odlišné světy? Originální dílo mistrovsky pracuje s prvky thrilleru, dramatu i satiry a přináší vtipný a nepředvídatelný divácký zážitek. Parazit byl oceněný Zlatou palmou a podle mnohých ohlasů se tak stal nejzábavnějším vítězem festivalu v Cannes od dob Pulp Fiction. (Aerofilms) Převzato z: BLUESMAN Dokumentární / Hudební Česko, 2019, 75 min Režie: Michal Rákosník Hodnocení na ČSFD: 70% Obsah Chceš si sáhnout na život? Zkus BLUES! Hudební dokument pro milovníky kytar a blues. Billy Gibbons nebo Eric Clapton mají jedno společné. Elektrické kytary od českého výrobce RNDr. Petera Jurkoviče. Na motivy jeho příběhu vznikl film, který propojuje nejen umělce bluesové scény. (Pilot Film) Převzato z: 34

35 Nabídka zaměstnání a PhD pozice: CEITEC VFU, Brno Research assistant position (part-time) and graduate research assistantship are available at the Central European Institute of Technology and the University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences in Brno, Czech Republic The project is focused on the gut microbial ecology, epithelial immunity, and vector competence of ticks, Ixodes ricinus and Amblyomma americanum, for Borrelelia and Francisella pathogens, respectively. This is in collaboration with the Czech Academy of Sciences in Ceske Budejovice. Start day is flexible but ideally January 1, Candidates with interest and background in bacteriology and/or molecular and vector biology should contact: Prof. Ing. Ludek Zurek, Ph.D. Department of Pathological Morphology and Parasitology Center for Zoonotic Diseases Central European Institute of Technology (CEITEC) University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Palackeho 1946/ Brno Czech Republic zureklu@vfu.cz 35

36 Nabídka zaměstnání: Nemocnice Na Bulovce, Praha 36

37 Morfologický kurz parazitologie: diagnostika krevních parazitů INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Přihláška: 37

38 38

39 kalendář akcí

40

41 41

42 42

43 Autoři příspěvků Doc. PhDr. Felix Černoch předseda Spolku sběratelů a přátel exlibris cernochvip@seznam.cz RNDr. Milan Daniel, DrSc. midaniel@seznam.cz Prof. MVDr. Pavol Dubinský, DrSc. Parazitologický ústav Slovenskej akadémie vied, Košice dubinsky@saske.sk RNDr. Petr Kodym, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha petr.kodym@szu.cz RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Praha iva.kolarova@natur.cuni.cz RNDr. Helena Kulíková Katedra parazitologie PřF UK, Praha helena.kulikova@natur.cuni.cz RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Praha mikes@natur.cuni.cz Prof. RNDr. František Ondriska, PhD. Medirex a.s., Bratislava frantisek.ondriska@medirex.sk RNDr. Věra Tolarová, CSc. vetolar@volny.cz Doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Praha vapid@natur.cuni.cz 43

44 PF 2020 Foto a úprava: Markéta Rehbergervá, Helena Kulíková, Iva Kolářová 44

45 Česká parazitologická společnost, z.s. Výbor Předseda Místopředseda Tajemník Hospodář Členové Revizní komise Předseda Člen: Sídlo spolku Internetové stránky RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc. prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. doc. RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D. RNDr. Martin Kašný, Ph.D. Katedra parazitologie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Viničná 7, Praha Informace pro autory Příspěvky zasílejte ve formátu DOC nebo DOCX, Times New Roman 14, jednoduché řádkování, pouze s výchozím formátováním. Obrázky zasílejte zvlášť. Soubory posílejte em na adresu redakce kolarova2011@gmail.com. Redakce Iva Kolářová, Lukáš Konečný, Lenka Pacáková, Kristýna Peterková, Jana Říhová Vydala Česká parazitologická společnost, z.s. Viničná 7, Praha 2 Česká parazitologická společnost, 2019 Foto na titulní straně Iva Kolářová, 2019 ISSN Upozornění Veškeré příspěvky mohou být dále zveřejňovány pouze se svolením redakce. 45