VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY OD

Transkript

1 VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY OD Autor: 1 225

2 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY SEVEn Středisko pro efektivní využívání energie o.p.s. Americká 579/17, Praha 2 Praha leden

3 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY OBSAH: SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGEICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY PRO RADU HL. M. PRAHY... 8 ÚVOD - MANAŽERSKÝ SOUHRN VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V ČÍSLECH Bytová výstavba Klimatické podmínky Vyhodnocení souladu vstupních parametrů ÚEK VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA SOUČASNÁ - VE SPOTŘEBĚ ENERGIE Trend vývoje primární spotřeby paliv a energie na území města Vyhodnocení energetických toků v kontextu energetických bilancí VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S ELEKTŘINOU Obchod s elektřinou Distribuce elektřiny Výroba elektřiny Vyhodnocení elektroenergetického systému města z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby elektrické energie VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S PLYNEM Obchod se zemním plynem Distribuce zemního plynu Vyhodnocení plynárenských systémů z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby plynu VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S TEPLEM Vyhodnocení teplárenských soustav města VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAŽSKÁ KOLEKTOROVÁ SÍŤ VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V DOPRAVĚ Opatření 2.7 Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované HMP Opatření 2.9 Úspory energie a ekologizace v dopravě podporou elektrické trakce Elektromobilita v individuální dopravě VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA ÚSPORNĚ Požadavky Nařízení vlády 195/2001 Sb Popis úspor ve stávající ÚEK a AP k ÚEK Připomínky k vývoji v letech Zhodnocení vývoje realizací úsporných opatření v období Doporučení pro aktualizaci ÚEK

4 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 8.6. Úspory energie v domácnostech Průzkum domácností aneb Šetřit může opravdu každý a začít můžete už dnes Mladí, bezdětní Rodina s malými dětmi Rodina s dospívajícími dětmi Rodina s nezávislými dětmi Starší, ekonomicky neaktivní Elektrická energie poradenství PRE přehled Elektrická energie - ukázky výstupů pro domácnosti VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ALTERNATIVNÍ ZDROJE Závod na energetické využití odpadů (Spalovna Malešice) Skládky komunálního odpadu Perspektivy výstavby komunální bioplynové stanice na likvidaci bioodpadů v Praze Energetické využití kalů z čistíren odpadních vod Alternativní paliva v dopravě Solární energie, tepelná čerpadla a KVET Popis v ÚEK hl. m. Prahy a Akčním plánu k ÚEK hl. m. Prahy Připomínky k vývoji v letech Vyhodnocení aktivit Akčního plánu v oblasti OZE Doporučení pro aktualizaci ÚEK VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA VE VÝHLEDU - BILANCE EMISÍ A SPOTŘEBY ENERGIE Způsob sledování a výpočtu emisí v ČR Výstupy a doporučení stávající ÚEK Vývoj v letech Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výstupy a doporučení stávající ÚEK Výstupy zpracované SEA k ÚEK hl. m. Prahy (z roku 2003) Současný stav v oblasti ochrany ovzduší a vliv spotřeby paliv a energie Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA KONCEPČNÍ - IMPLEMENTACE ÚEK Vyhodnocení Akčního plánu k realizaci Územní energetické koncepce hl. m. Prahy v letech Cíle a opatření Akčního plánu ÚEK Vývoj po roce

5 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 13. VYHODNOCENÍ ČÁSTI MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT ROZVOJE VYHODNOCENÍ ČÁSTI VAZBA ÚEK HL. M. PRAHY NA STÁTNÍ ENERGETICKOU KONCEPCI ČR VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č.1 ENERGETICKÉ BILANCE SOUČASNÝ STAV Přehled datových vstupů Databáze REZZO Dodávka tepla Dodávka elektřiny Dodávka zemního plynu Shrnutí zajištění podkladů pro sestavení energetických bilancí VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 2 ÚSPORY ENERGIE, ENERGY PERFORMANCE CONTRACTING Vývoj potenciálu úspor energie Hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhl. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov založeno na legislativě EU Energetická náročnost budov Nákladově optimální úroveň Novela tepelně-technické normy národní úroveň Norma ČSN Dotace z fondů Vývoj potenciálu pro projekty EPC Změna ekonomických parametrů pro stanovení potenciálu EPC Vývoj trhu EPC Podpora přípravy projektů EPC v rámci programu EFEKT Realizované projekty EPC Vzorová smlouva pro projekt EPC VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 3 OBNOVITELNÉ ZDROJE, DRUHOTNÉ ZDROJE ENERGIE A KVET VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 4 VYBRANÉ ZDROJE A SEKTORY SPOTŘEBY Teplárna Malešice II Elektrárna Mělník I a TN Mělník-Praha Cementárna Radotín Popis ve stávající ÚEK Připomínky k vývoji v letech Doporučení pro aktualizaci ÚEK Elektrárna Mělník Popis ve stávající ÚEK Připomínky k vývoji v letech

6 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY Doporučení pro aktualizaci ÚEK VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 5 REGULAČNÍ NÁSTROJE PRO REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Obsah Přílohy č. 5 k ÚEK Změny v legislativních předpisech od roku Zákon 406/2000 Sb.,, v platném znění a jeho nejvýznamnější nástroje Energetický zákon Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákon 458/2000 Sb., v platném znění Novela směrnice o energetické účinnosti dle COM (2011) 370 final Zákon o ochraně ovzduší Environmentální legislativa a zdroje CZT Územně analytické podklady hl. m. Prahy Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy Dopad změn legislativy na způsob aktualizace ÚEK a výběr regulačních nástrojů VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 6 LEGISLATIVA SE VZTAHEM K REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 7 INFORMAČNÍ ENERGETICKÉ MODELY A APLIKACE Databázový informační systém Geografické informační vstupy a výstupy Internetová prezentace energetických a emisních bilancí Doporučení pro tvorbu energetických modelů a aplikací při aktualizaci ÚEK VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 8 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Německo Rakousko Velká Británie VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 9 SPOLEHLIVOST ZÁSOBOVÁNÍ Energetická bezpečnost Energetická bezpečnost české republiky Uhlí Zemní plyn Energetická bezpečnost v platných dokumentech Energetická bezpečnost v posledním zveřejněném návrhu státní energetické koncepce Energetická bezpečnost v platné územní energetické koncepci hlavního města Prahy Situace a promítnutí výsledků vědy a výzkumu do ÚEK hl. m. Prahy a souvisejícího akčního plánu Bezpečnost energetických transformací a distribuce energie

7 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY Zkušenosti z blackoutů posledních let ve světě Doporučení vyšetřovacích komisí Ostrovní provozy s pohledu krizového řízení Vize zodolnění velkých měst Přístup veřejné správy Současný stav Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na státní úrovni Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na lokální úrovni Možnost přechodu do ostrovního provozu Závěr VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 10 SHRNUTÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PRO RADU HL. M. PRAHY ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ REFERENCE SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků Seznam tabulek

8 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGEICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY PRO RADU HL. M. PRAHY Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (dále ÚEK hl. m. Prahy) byla zpracovaná pro období let v roce ÚEK obsahuje všechny části závazně předepsané zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a nařízením vlády 195/2001 Sb., v platném znění k roku Cílem Vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je naplnit požadavek zákona 406/2000 Sb. ( 4 odst. 7) na vyhodnocení naplňování územní energetické koncepce pořizovatelem nejméně jedenkrát za 4 roky. Vyhodnocení zahrnuje popis vývoje v analyzovaných oblastech energetického hospodářství na území hl. m. Prahy od doby vyhotovení koncepce a identifikuje části koncepce, jež je nutné aktualizovat. Na základě rozsáhlého odborného vyhodnocení lze shrnout, že vzhledem k podstatné změně řady faktorů jak ekonomických, tak technických i legislativních od doby zpracování koncepce, je nutná její podstatná aktualizace. Jak je vidět v tabulkách na následující straně, aktualizováno by mělo být více než 80% obsahu hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy a více než 70% obsahu jejich příloh. To bude v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., který uvádí, že na základě vyhodnocení koncepce je možné zpracovávat návrhy na její změnu. Kromě toho, že aktualizace ÚEK hl. m. Prahy přinese přesně statisticky popsaný stav energetického hospodářství území hl. m. Prahy, bude mít několik zásadních přínosů: efektivní řešení energetického hospodářství území hl. m. Prahy v podobě nového scénáře rozvoje; využití potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů; snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší na území hl. m. Prahy a tím i ke zlepšení místní kvality ovzduší; zvýšení bezpečnosti dodávek energie na území hl. m. Prahy; návazně na nově vybraný scénář rozvoje v ÚEK hl. m. Prahy bude také připraven aktualizovaný soubor opatření k prosazení schváleného scénáře rozvoje v Akčním plánu k realizaci ÚEK hl. m. Prahy. Od doby vypracování ÚEK hl. m. Prahy došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících využití energie na území hl. m. Prahy. Významný růst cen energie zvýšil ekonomickou efektivnost úsporných opatření a rozšířil tak ekonomicky potenciál úspor energie. Dále tento trend podpořilo snížení investičních výdajů na realizaci úsporných opatření vlivem větší konkurence mezi dodavateli, ekonomickou stagnací posledních let a úspor nákladů z většího rozsahu zavádění technologií. Došlo také ke zpřísnění legislativy, a to zejména v podobě nově zavedených technických předpisů zpřísňujících požadavky na výstavbu a požadavků předpisů k ochraně ovzduší. Potenciál úspor energie identifikovaný v ÚEK byl na území hl. m. Prahy využit jen částečně, a to také díky podpoře z dotačních programů. Proto by v rámci aktualizace ÚEK hl. m. Prahy měla být přijata opatření pro maximální využití existujícího ekonomického potenciálu úspor energie, který přinese rozsáhlé úspory provozních výdajů na energie. Kvalitní projekty úspor energie je možné realizovat i bez nároků na investiční prostředky vlastníků objektů, a to za pomoci vhodné aplikace energetických služeb. Přílohou shrnutí vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je manažerský souhrn obsahující výčet hlavních zjištění a závěrů vyhodnocení a návrhy na aktualizaci ÚEK hl. m. Prahy

9 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY Tabulka 1 Stručný přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy ( ) Číslo kapitoly Název kapitoly hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy Rozsah nutné aktualizace 1. Praha v číslech 70% 2. Praha současná - ve spotřebě energie 100% 3. Praha s elektřinou 100% 4. Praha s plynem 100% 5. Praha s teplem 100% 6. Pražská kolektorová síť 30% 7. Praha v dopravě 80% 8. Praha úsporně 100% 9. Praha a alternativní zdroje 71% 10. Praha ve výhledu - bilance emisí a spotřeby energie 100% 11. Praha a životní prostředí 100% 12. Praha koncepční - implementace ÚEK 88% 13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje 100% 14. Vazba ÚEK hl.m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR 100% Celkem aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy 89% Tabulka 2 Stručný přehled nutné aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy ( ) Číslo přílohy Název přílohy ÚEK hl. m. Prahy Rozsah nutné aktualizace 1. Energetické bilance současný stav 99% 2. Úspory energie, Energy Performance Contracting 80% 3. Obnovitelné zdroje, druhotné zdroje energie a KVET 32% 4. Vybrané zdroje a sektory spotřeby 70% 5. Regulační nástroje pro realizaci územní energetické koncepce 91% 6. Legislativa se vztahem k realizaci územní energetické koncepce 100% 7. Informační energetické modely a aplikace 100% 8. Zahraniční zkušenosti 80% 9. Spolehlivost zásobování, energetická bezpečnost 100% 10. Shrnutí energetické koncepce pro Radu hl. m. Prahy 89% Celkem aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy 79% 9 225

10 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY ÚVOD MANAŽERSKÝ SOUHRN Úvod Cílem Vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je naplnit požadavek zákona 406/2000 Sb. ( 4 odst. 7) na vyhodnocení naplňování územní energetické koncepce pořizovatelem nejméně jedenkrát za 4 roky. Vyhodnocení zahrnuje popis vývoje v analyzovaných oblastech energetického hospodářství na území hl. m. Prahy od doby vyhotovení koncepce v letech až do současnosti a identifikuje části koncepce, jež je nutné aktualizovat. Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (dále ÚEK) byla vyhotovena dle zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění k roku 2004, a obsahuje všechny části závazně předepsané tímto zákonem a nařízením vlády 195/2001 Sb., tj.: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, d) hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, e) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno dle zákona 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a v souladu se Směrnicí č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků některých plánů a programů na životní prostředí. V rámci ÚEK hl. m. Prahy byla zpracována podrobná energetická bilance stávajícího stavu poptávky a spotřeby energie na území hl. m. Prahy k roku 2001 včetně produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší v členění dle sektorů spotřeby, velikosti zdrojů a paliva, a to za všechny 864 urbanistické obvody. Byla provedena SWOT analýza stávajícího stavu a navrženy a ve spolupráci s řídícím výborem upřesněny specifické cíle a priority energetické koncepce a navrženo třicet hlavních konkrétních opatření pro realizaci územní energetické koncepce, včetně způsobu implementace a monitorování výsledků. Podrobně byly analyzovány tři scénáře budoucího vývoje poptávky po energii, a to v osmi variantách pokrytí poptávky dodávkou paliv a energie. Energetické a emisní bilance stávajícího stavu i rozvojových variant byly navíc zpracovány jednotlivě i pro všech 57 městských částí. Samotné vyhodnocení je zde předkládáno detailně v rozsahu hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy a rozsahu všech příloh této zprávy. Přitom zpráva je členěna dle kapitol hlavní zprávy k ÚEK hl. m. Prahy a následovně: 1. Praha v číslech 2. Praha současná ve spotřebě energie 3. Praha s elektřinou 4. Praha s plynem 5. Praha s teplem 6. Pražská kolektorová síť 7. Praha v dopravě 8. Praha úsporně

11 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 9. Praha a alternativní zdroje 10. Praha ve výhledu bilance emisí a spotřeby energie 11. Praha a životní prostředí 12. Praha koncepční implementace ÚEK 13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje 14. Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR Zatímco hlavní výstupy příloh č k ÚEK jsou vyhodnoceny v rámci kapitol hlavní zprávy, další detailnější vyhodnocení je provedeno v navazujících kapitolách č Souhrn vyhodnocení Územní energetická koncepce hlavního města Prahy byla vyhotovena v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění k roku 2004, a obsahuje všechny části závazně předepsané tímto zákonem a nařízením vlády 195/2001 Sb. Na základě vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy lze shrnout, že vzhledem k značné změně řady faktorů jak ekonomických, tak technických i legislativních od doby zpracování koncepce v letech do dnešního dne, je nutná její podstatná aktualizace. Na základě expertního vyhodnocení naplňování jednotlivých částí Územní energetické koncepce hlavního města Prahy zpracované na období let bylo odhadnuto, že je potřebné provést aktualizaci kapitol hlavní zprávy z více než 80% a aktualizaci jejich příloh z více než 70% (viz Tabulka 3 Přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy ( )). Co se týče Akčního plánu k realizaci ÚEK hl. m. Prahy, návazně na nově vybraný scénář rozvoje by měl být také připraven aktualizovaný soubor opatření k prosazení schváleného scénáře. Níže jsou shrnuty hlavní výsledky vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy v členění dle kapitol ÚEK. 1. Praha v číslech První kapitola vyhodnocuje vývoj vstupních parametrů energetické koncepce včetně relevantního okolí, jako např. aktuální demografický vývoj a aktuální vývoj klimatických podmínek. Ačkoliv počet obyvatel v Praze od poloviny devadesátých let klesal, od roku 2001 se tento pokles zastavil a došlo naopak k růstu. Současný počet obyvatel v Praze je V porovnání s rokem 2001, který byl výchozím rokem poslední ÚEK hlavního města Prahy, došlo k nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel o cca 7,5 % Nová bytová výstavba v Praze zaznamenala po roce 2000 rozvoj. V průběhu roku 2010 v hl. m. Praze pokračoval pokles bytové výstavby nastolený v roce 2008, který ukončil několikaleté období růstu a tak došlo opětovně k poklesu bytové výstavby. Celkový roční vývoj v hlavním městě byl do určité míry nerovnoměrný, na jedné straně poklesla nově zahájená výstavba, ale na druhé straně vzrostl počet dokončených bytů. V roce 2010 v hl. m. Praze vzrostl počet dokončených bytů oproti roku 2002 o téměř 92 % (6 151 dokončených bytů). Ve struktuře dokončených bytů bylo 86 % realizováno v bytových domech, 11 % v rodinných domcích a zbytek v ostatních budovách. Od roku 2001 (výchozí datový rok poslední ÚEK) do roku 2010 bylo na území hlavního města Prahy dokončeno celkově bytů. Nejvíce bytů se dokončilo v roce 2007, kdy bylo v Praze realizováno rekordních bytů. Analýza dat dospěla k závěru, že je nutné do aktualizace ÚEK hl. m. Prahy zapracovat výsledky posledního sčítání lidu, bytů a domů SLDB 2011 a vyhodnotit vývoj ve struktuře zástavby (materiál obvodových stěn, stáří, průměrná vytápěná plocha, způsob vytápění)

12 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 2. Praha současná ve spotřebě energie V rámci druhé kapitoly zprávy bylo provedeno vyhodnocení energetických toků v kontextu energetických bilancí a jednotlivých segmentů jako je průmysl, doprava, nevýrobní sféra, obyvatelstvo, apod. na základě podkladů, které jsou zpracovávány v rámci přípravy dat pro Ročenku Praha ŽP a údajů dostupných z výročních zpráv distribučních společností (PT, a.s., PP, a.s. a PRE, a.s.). V mezidobí 2001 (výchozí rok ÚEK) a 2010 došlo k významnému poklesu spotřeby paliv, spalovaných na území hl. m. Prahy a naopak k nárůstu spotřeby energie (jak tepla, tak elektřiny), které jsou vyráběny ve zdrojích mimo území hl. m. Prahy. Spotřeba tuhých paliv klesla za uvedené období na cca 72,6 %, spotřeba kapalných paliv na cca 21,9 % a plynných paliv na 79,5 %. Naopak využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (OZE) vzrostlo na 133 % oproti roku Pokles spotřeby fosilních paliv je v případě tuhých paliv dán především vytěsňováním tuhých paliv vlivem rozšiřující se plošné plynofikace zástavby, jednak poklesem spotřeby tuhých paliv v cementárně Radotín, reflektujícím množství výroby a modernizaci provozu výroby. V rámci aktualizace ÚEK by měla být sestavena bilance pro vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) od roku 2001 do současnosti na základě podrobných vstupních údajů od správců dat, především energetických rozvodných společností (PRE, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s.) a databází REZZO. Z výsledků analýzy vývoje struktury spotřeby paliv a energie od roku 2001 a zahrnutím změn nově koncipovaného Územního plánu hlavního města Prahy oproti územnímu plánu z roku 1999, bude nutné provést verifikaci scénářů predikce vývoje spotřeby paliv a energie v současně platné ÚEK. 3. Praha s elektřinou Třetí kapitola je věnována vyhodnocení elektroenergetického systému města z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby elektrické energie. Oproti výchozímu stavu platné ÚEK (rok 2001) došlo ve struktuře elektroenergtického systému v období k zásadním změnám v souladu s evropskou legislativou byl v roce 2004 zahájen proces unbundlingu původní společnosti PRE, a.s., tj. oddělení regulovaných a neregulovaných činností, což znamenalo faktické rozdělení společnosti na dva nezávislé subjekty. V roce 2010 došlo též k výrazné změně akcionářské struktury. Společnost EnBW převzala 41 % akcií Pražské energetiky, a.s., od společnosti Energetický a průmyslový holding a získala tak přímo a prostřednictvím Holdingu PRE ve společnosti obchodní podíl ve výši přibližně 70%. Mezi oběma největšími akcionáři, tedy mezi EnBW a Hlavním městem Prahou byla uzavřena smlouva o spolupráci, jejímž cílem je podpořit další strategický rozvoj Pražské energetiky, a. s. Z hlediska provozu zasáhly elektroenergetický systém v mezidobí negativně nejprve povodně roku 2002, jednak počínaje rokem 2009 všeobecná ekonomická krize. I přesto spotřeba elektřiny na území hlavního města Prahy má od roku 2001 do roku 2010 neustále vzrůstající trend ve všech kategoriích odběratelů. Zatímco však u domácností je tento nárůst pozvolný od roku 2001 do roku 2010 o cca 12 %, tak u podnikatelského maloodběru je to o cca 29 % a u velkoodběru dokonce o cca 38 %. Aktualizace ÚEK by měla analyzovat příčiny tohoto rozdílného trendu vývoje ve spotřebě elektřiny od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (MOO, MOP, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od PRE, a.s. by měly být vyčleněny pouze údaje za spotřebu elektřiny, realizovanou na území hlavního města Prahy (PRE, a.s. dodává elektřinu i na území města Roztoky u Prahy)

13 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 4. Praha s plynem V rámci čtvrté kapitoly bylo provedeno vyhodnocení plynárenských systémů z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby plynu. Obdobně jako v elektroenergetickém systému i v systému plynárenském došlo k výrazné strukturální změně původní společnosti Pražská plynárenská, a.s. od 1. ledna 2007 k plnému otevření trhu se zemním plynem v České republice a činnost zahájila dceřiná společnost Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., čímž byl splněn legislativní požadavek na právní oddělení regulované činnosti distribuce zemního plynu od obchodu s touto komoditou. V témže roce zahájila Pražská plynárenská, a. s. projekt na podporu užití stlačeného zemního plynu (CNG) pro pohon automobilů. Z hlediska provozu se i do plynárenského systému v mezidobí negativně promítly dopady povodní roku 2002 a všeobecná ekonomická krize v posledních letech. I přes neustálý nárůst nových odběratelů zemního plynu, způsobený jednak připojováním nové zástavby, jednak pokračující plošnou plynofikací a zahušťováním stávajících odběrů, celková spotřeba zemního plynu trvale klesá. V jednotlivých odběratelských kategoriích má však vývoj v posledních 10 ti letech rozdílný trend. Zatímco spotřeba zemního plynu v kategorii domácnosti osciluje vlivem působení klimatických podmínek kolem původní hodnoty (v roce 2010 vykazuje oproti roku 2001 pokles o 2,1 %), tak spotřeba ve velkoodběru trvale klesá ( 24 %). Opačný trend vykazuje spotřeba v maloodběru, který vykazuje nárůst +42 %. Aktualizace ÚEK by měla zodpovědět otázky, do jaké míry má na vykazované trendy vývoje vliv cenová politika, odstavování spalovacích zdrojů (v souvislosti s rozšiřování Pražské teplárenské soustavy Mělník Praha), pokles energetické náročnosti budov a regulace otopných soustav v souvislosti s energetickými audity či nárůst spotřeby v důsledku realizace nové zástavby. Aktualizace by měla analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě zemního plynu od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (DOM, MO, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) na základě podkladových dat od Pražské plynárenské. S využitím podkladů o způsobu užití zemního plynu (vytápění, ohřev TV, vaření a technologie) by měly být vyhodnoceny trendy vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období. 5. Praha s teplem Pátá kapitola je věnována vyhodnocení teplárenských soustav města z pohledu výroby, distribuce, bezpečnosti a spotřeby tepelné energie. V rámci provozování teplárenské soustavy se na území hlavního města v posledním desetiletí neustále zvyšuje podíl tepla, vyrobeného v centrálním zdroji mimo území města. V návaznosti na přepojení plynových blokových kotelen na Jižním Městě na tepelný napáječ Mělník Praha v letech se v mezidobí rozšířily oblasti vytápěné mělnickým teplem o Modřany, Krč, Lhotku, Libuš, Invalidovnu a Petrovice. Počet tepelných zdrojů, provozovaných Pražkou teplárenskou, a.s. na území hlavního města Prahy tak klesl o cca 22 %. Celková spotřeba tepla ze soustav centrálního zásobování teplem má od roku 2001 sestupný trend rychleji klesá spotřeba v bytových objektech (v roce 2010 o cca 14,4 % oproti roku 2001) než v nebytových ( 0,6 %). Aktualizace ÚEK by měla přinést analýzu příčin tohoto poklesu a vysvětlení disproporce mezi bytovými a nebytovými objekty. Měla by analyzovat vývoj ve spotřebě tepla ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (byty, nebyty) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z podkladů od Pražské teplárenské, a.s. o rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (využití tepla z elektrárny Mělník) by měla být provedena verifikace předpokladů rozvoje sítí CZT a vytěsňování spalovacích procesů z území města (pokračujícího přepojování zdrojů CZT na tepelný napáječ Mělník

14 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY Praha) včetně vyhodnocení ekologického přínosu. Dále s využitím podkladů o způsobu užití tepla ze soustavy CZT (vytápění, ohřev TV, technologie) by měl být vyhodnocen trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné klimatické podmínky otopného období. 6. Pražská kolektorová síť Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum Smíchov. Ty doplní stávající funkční kolektory C1 vedoucí z I.P. Pavlova na Senovážné náměstí zásobující odbočkou i Anenské náměstí, C1 A vedoucí mezi Příkopy a Státní operou, zásobeny jsou Rudolfinum, Nová Radnice, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Nově budovaný kolektor Revoluční propojí existující kolektory Příkopy a Nábřeží L. Svobody. Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů, je vhodné provést aktualizaci ÚEK i v této části. 7. Praha v dopravě V této kapitole bylo provedeno na základě veřejně přístupných zdrojů hodnocení plnění opatření ÚEK v dopravě. K dopravě se vztahují opatření 2.7 a 2.9, která ukládají úkoly z oblasti snížení energetické náročnosti a snížení emisní zátěže města. Následující úkoly byly splněné ve stanovených termínech: nákup 2 hybridních autobusů (velkokapacitní), nákup 35 svozových vozidel s pohonem na CNG, repase vozů metra linky B zbývá posledních 14 souprav (stav 2010) a přestavba tramvají T 3 probíhá průběžně s tím, u části se počítá s vyřazení po dodání tramvají T 15 (nebudou tedy již repasovány). Zásadní novelizaci lze doporučit v oblasti aktualizace statistických dat, zapracování změny vozového parku IAD ve prospěch dieselových motorů a zapracování zásad územního rozvoje kraje a nového investičního plánu. Je nutné provést aktualizaci statistických dat do roku 2010 v souvislosti se změnou metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Došlo k zásadní změně dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Také je nutné aktualizovat údaje dle nejnovějších statistických zdrojů (REZZO4, Ročenka dopravy ministerstva dopravy, Ročenka dopravy hl. m. Prahy, Výroční zpráva Dopravního podniku hl. m. Prahy). Došlo také k zásadní změně poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Je nutné provést aktualizaci dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP). Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad na Územní plán Prahy, respektive ke vzniku zásad územního rozvoje. Další dopady měla a má změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy. Část této kapitoly věnovaná železniční dopravě by měla být aktualizována s ohledem na zavedení linek s taktovou dopravou. 8. Praha úsporně Pořád platí, tak jak se uvádí v Příloze č. 2 ÚEK, že energetická náročnost v konečné spotřebě energie je v České republice značně vyšší než ve většině členských zemí EU. Značný potenciál úspor energie identifikovaný v ÚEK byl však na území hl. m. Prahy využit v posledních letech jen částečně. Od roku 2003 došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících potenciál úspor energie a jeho strukturu, a proto je nutné provést aktualizaci potenciálu vzhledem k novému vývoji. Jedním z nejvýznamnějších faktorů rozšiřujících potenciál úspor energie byl významný růst cen energie, jenž podpořil

15 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY ekonomickou efektivnost energetických úspor. Dále investiční výdaje na realizaci úsporných opatření se snížily vlivem větší konkurence mezi dodavateli, k čemu v posledních letech přispěla i ekonomická stagnace. Mnohé výrobky, technologie i práce se stávají běžnějšími a dochází tak k úsporám nákladů z rozsahu. Snížení investičních výdajů těchto opatření způsobilo, že se stala ekonomicky efektivnějšími oproti stavu z před deseti let a dostaly se tak do kategorie tržně realizovatelného potenciálu. Došlo také ke zpřísnění legislativní požadavků, a to zejména ve spojení s nově zavedenými technickými předpisy (ČSN Tepelná ochrana budov a Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov) zpřísňujícími požadavky na výstavbu v České republice. Část energeticky efektivního potenciálu byla na území hl. m. Prahy využita díky podpoře z dotačních programů (Zelená úsporám, OPŽP), nicméně došlo tak jen k částečnému využití tržního a ekonomického potenciálu energetických úspor, tak jak byl identifikován v ÚEK, a proto by měly být přijaty opatření pro jeho razantně větší využívání. Zejména by měla být vypracována strategie využívání a podpory realizace projektů úspor energie za pomocí metody energetických služeb se zárukou (EPC) jenž je výjimečná tím, že umožňuje realizovat projekty bez potřeby investičních prostředků na straně vlastníků objektů. Aktualizace ÚEK by měla zahrnout v návaznosti na požadavky Nařízení vlády č.195/2001 Sb. také potenciál úspor energie nejen ve spotřebitelských sektorech, ale také u výrobních a distribučních systémů zejména úspory ve výrobě a distribuci tepla, ale také ve výrobě a distribuci elektřiny, případně v distribuci zemního plynu. Potenciál by měl být vyčíslen minimálně v rozsahu příloh nařízení vlády jako technicky dostupný a ekonomicky realizovatelný. 9. Praha a alternativní zdroje V rámci této kapitoly byl vyhodnocen vývoj v oblasti alternativních zdrojů za dobu od vypracování ÚEK. V oblasti zpracování odpadů došlo k významné změně v Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v roce 2010 kdy po spuštění kogenerační jednotky do zkušebního provozu došlo k navýšení ročního objemu zpracování odpadu z t zhruba o jednu třetinu. Kogenerace vyrábí nejen tepelnou, ale i elektrickou energii v objemu ekvivalentním spotřebě přibližně pražských domácností. Proto je v této souvislosti nutné provést aktualizaci bilančních toků využívaného tuhého komunálního odpadu pro výrobu energie. Také je nutné aktualizovat ÚEK vzhledem k implementované evropské legislativě zejména v oblasti ukládání biologicky rozložitelných odpadů, provozování skládek komunálních odpadů a energetického využívání skládkových plynů. Také je vhodné aktualizovat přístup k podpoře využití bioplynu jako alternativního paliva pro dopravu. Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn. Nadále je jeho energetický potenciál omezen na využití cestou anaerobní fermentace na ÚČOV na Císařském ostrově pro výrobu elektřiny a tepla, které jsou v plném množství využívány pro potřeby čistírny. Bude li provoz kalové koncovky na ústřední čistírně zachován, nabízí při odpovídajících technických opatřeních možnost vyšší míry autonomie čistírny, co se týče spotřeby elektřiny (produkce až 40 GWh/rok), možnost dodávat relativně významné množství tepla mimo její areál. Dle ÚEK nebylo očekáváno masové rozšíření fotovoltaických systémů, které se díky později nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům stalo realitou. Proto je zapotřebí výpočty výroby elektřiny ze solární energie plně aktualizovat. Naopak, v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad ÚEK ve výši 120 GWh roční výroby tepla ze solárních kolektorů bude nezbytné ověřit. Také některé uváděné technické údaje se za posledních 10 let významně změnily a je je nutné aktualizovat

16 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel je bráno jen 2000 h/r. Tyto údaje by mělo být přepočteno. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Instalace tepelných čerpadel pro využití odpadního tepla v průmyslu nebo terciární sféře (především nemocnice) je třeba vzhledem k četnosti výskytu vhodných zdrojů a jejich technické využitelnosti považovat za okrajové. Z počtu instalací tepelných čerpadel v období let tvoří tepelná čerpadla vzduch voda prakticky dvě třetiny všech instalovaných. Lze předpokládat, že přibližně stejné rozdělení zájmu o jednotlivé druhy tepelných čerpadel bude platné i pro Prahu. Navrhujeme úplnou aktualizaci této části zprávy. Také je nutné aktualizovat závěry a zapracování doporučení odborných studií v oblasti využití CNG a elektromobility s ohledem na zasazení konceptu inteligentních sítí do aktualizace ÚEK z pohledu využití elektromobility jako regulačního prvku distribuční soustavy. 10. Praha ve výhledu bilance emisí a spotřeby energie Kapitola posuzuje ÚEK v kontextu emisí souvisejících zejména se spotřebou energie, a to včetně vlivu dopravy. ÚEK hl. m. Prahy uvádí emisní bilance z roku 2001, jenž byly zpracovány za všechny skupiny spalovacích a technologických zdrojů a také za mobilní zdroje dopravu. Byly zpracovány za hl. m. Prahu jako celek a také za 57 městských částí a po urbanistických obvodech. Zdroje byly zachyceny v GIS. Podrobné členění bilancí emisí je nezbytné zejména pro možnost analýzy dopadů variant rozvoje zásobování územního celku palivy a energií na kvalitu ovzduší a potřebný rozvoj energetických systémů v dané lokalitě. Emise z výroby a spotřeby paliv a energie odpovídají spotřebě energie, legislativním předpisům vztahujícím se ke spalovacím zdrojům, regulaci zdrojů stacionárních, tak mobilních, apod. Výpočty emisních bilancí se budou odlišovat od výpočtu v původní ÚEK vzhledem k přísnějším emisním limitům a dalším odlišnostem v emisních faktorech. Vlastní scénáře vývoje spotřeby paliv a energie se budou také odlišovat od scénářů uvedených v ÚEK. Proto by měla být celá kapitola aktualizována tak, že výchozí stav a očekávaný vývoj spotřeby paliv a energie bude reflektován v nově formulovaných scénářích (jak v konečné spotřebě tak ve spotřebě primární). S tím se také změní výsledné výhledové bilance emisí. 11. Praha a životní prostředí Kapitola posuzuje ÚEK z hlediska dopadů na životní prostředí. V této kapitole jsou vyhodnoceny podíly jednotlivých kategorií zdrojů (REZZO 1 4) na emisích v hl. městě Praze od roku Byly vyhodnoceny jak emise na území města, tak také emise vyvolané spotřebou tepla, které je dodáváno z Elektrárny Mělník I (emise na území Středočeského kraje). Emise základních škodlivin byly podrobně rozčleněny s využitím OKEČ do sektorů spotřeby. Bylo uvedeno hodnocení stavu v kvalitě ovzduší v roce 2001 pro jednotlivé základní škodliviny. Tuto část by měla být aktualizována na nový výchozí rok, který se odlišuje od předpokládaného vývoje ve scénáři II. Výchozí rok bude v bilanční i popisné části plně upřesněn a doplněn a také bude aktualizován popis kvality ovzduší v návaznosti na zpracované dokumenty hl. m. Prahy v této oblasti. Bude vyhodnocen i možný dopad scénářů rozvoje na kvalitu ovzduší, aktualizace zahrne i programy, kterými hl. m. Praha podporuje vytěsňování tuhých paliv

17 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 12. Praha koncepční implementace ÚEK V této kapitole je posouzen návrh scénářů rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy. celkový rozsah a vliv navržených opatření, úspěšnost implementace ÚEK a monitoring výsledků, včetně vyhodnocení výsledků multikriteriálního vyhodnocení variant rozvoje. Závěrem je také provedeno porovnání souladu ÚEK se Státní energetickou koncepcí ČR. Akční plán (AP) k ÚEK hl. m. Prahy byl vypracován v roce 2006 pro období let 2007 až Akční plán vycházel ze základních strategických dokumentů města, které spolu s ÚEK tvořil Strategický plán pro hl. m. Prahu, Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace hlavní město Praha a Studie spolehlivosti a strategické bezpečnosti v energetice. Akční plán respektuje v navrhovaných opatřeních závěry uvedené v koncepčních materiálech a jejich doporučení. AP vycházel z priorit v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem provedeného hodnocení je následující souhrn doporučení: Je nezbytné aktualizovat scénáře zabezpečení rozvoje energetického hospodářství návazně na návrh variant / scénářů rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy, který bude respektovat rozsah VN č. 195/2001 Sb., cíle a priority rozvoje energetického hospodářství podle potřeb hl. m. Prahy a priorit územního a strategického rozvoje. Návazně na nově vybraný scénář rozvoje by pak měla být aktualizována opatření k prosazení schváleného scénáře/varianty. K aktualizovaným opatřením k realizaci ÚEK budou také aktualizovány ukazatele pro její monitoring. Zásady pro určení priorit a výběr opatření budou vycházet z aktualizovaných cílů ÚEK. Nepředpokládáme významné změny v prioritách ÚEK, ale změny budou nutné v navrhovaných opatřeních vzhledem k vývoji v politických prioritách (předpokládané priority SEK) a v legislativě. ÚEK bude také provázána na ostatní strategické dokumenty města, které byly v době existence ÚEK vytvořeny (Strategie města, Zásady územního rozvoje, Programy zlepšení kvality ovzduší a další). Části této kapitoly (opatření) navrhujeme zařadit do kapitoly Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce na závěr, po výběru doporučeného scénáře rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy a jejich vybraných částí. Návrh na založení energetické agentury jako jedno z opatření pro realizaci ÚEK a jejího AP byl s městem diskutován a byl vytvořen podrobný návrh na založení agentury. Její založení je jedním z opatření, které město Praha plně rozpracovalo, ustavení agentury ale nebylo prozatím městem schváleno. Proto by mělo být ustavení agentury projednáno pro zařazení do aktualizované ÚEK. V podrobném návrhu na založení ENAP je navržen i způsob financování jejích činností. Vychází z původní ÚEK ale je navržen podrobně. Zařazení této kapitoly do aktualizované ÚEK bude projednáno s Magistrátem hl. m. Prahy. Monitoring souvisí s navrženými opatřeními k realizaci ÚEK hl. m. Prahou a dalšími partnery a bude aktualizován v návaznosti na nově navrhovaná opatření. Opatření a také nástroje budou vycházet z platné a připravované legislativy. 13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje Celá kapitola ÚEK věnována multikriteriálnímu vyhodnocení variant rozvoje musí být aktualizována podle nově navržených variant rozvoje energetického hospodářství. Kapitola by měla předcházet návrhu opatření k realizaci a prosazení navrhovaného (vybraného a schváleného) scénáře rozvoje energetického hospodářství

18 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 14. Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR Státní energetická koncepce, na kterou se odkazuje a kterou analyzuje v této kapitole stávající ÚEK hl. města Prahy, nebyla aktualizována od roku Navržené aktualizace nebyly schváleny. Další aktualizace Státní energetické koncepce bude provedena pravděpodobně v roce 2012, a proto je také v tomto roce vhodná doba pro aktualizaci ÚEK tak aby byla v souladu s nově aktualizovanou Státní energetickou koncepcí. Tabulka 3 Přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy ( ) Č. Název kapitoly hlavní zprávy Části, které je nutné aktualizovat Rozsah nutné aktualizace (%) Podíl části (%) Celkem aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy 89% 100% 1 Praha v číslech V rámci aktualizace ÚEK zapracovat výsledky posledního sčítání lidu, bytů a domů SLDB Kromě demografie vyhodnotit vývoj ve struktuře zástavby (materiál obvodových stěn, stáří, průměrná vytápěná plocha, způsob vytápění). 2 Praha současná - ve spotřebě energie 3 Praha s elektřinou Na základě podrobných vstupních údajů od správců dat, především energetických rozvodných společností (PRE, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s.) a databází REZZO, sestavit bilance pro vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) od roku 2001 do současnosti. Z výsledků analýzy vývoje struktury spotřeby paliv a energie od roku 2001 a zahrnutím změn nově koncipovaného Územního plánu hlavního města Prahy (který by mohl vstoupit v platnost v letošním roce) oproti ÚP z roku 1999, provést verifikaci scénářů predikce vývoje spotřeby paliv a energie v současně platné ÚEK. Analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě elektřiny od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (MOO, MOP, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od PRE, a.s. vyčlenit pouze spotřebu elektřiny, realizovanou na území hlavního města Prahy (PRE, a.s. dodává elektřinu i na území města Roztoky u Prahy). 4 Praha s plynem Analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě zemního plynu od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (DOM, MO, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od Pražské plynárenské, a.s. vyčlenit pouze spotřebu zemního plynu, realizovanou na území hlavního města Prahy (PP, a.s. dodává zemní plyn i do přilehlých obcí ve Středočeském kraji). S využitím podkladů o způsobu užití zemního plynu (vytápění, ohřev TV, vaření a technologie) vyhodnotit trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období. 70% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

19 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 5 Praha s teplem Analyzovat vývoje ve spotřebě tepla ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (byty, nebyty) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z podkladů od Pražské teplárenské, a.s. o rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (využití tepla z elektrárny Mělník) provést verifikaci předpokladů rozvoje sítí CZT a vytěsňování spalovacích procesů z území města (pokračujícího přepojování zdrojů CZT na tepelný napáječ Mělník-Praha) včetně vyhodnocení ekologického přínosu. S využitím podkladů o způsobu užití tepla ze soustavy CZT (vytápění, ohřev TV, technologie) vyhodnotit trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období. 100% 100% 6 Pražská kolektorová síť Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum-Smíchov. Ty doplní stávající funkční kolektory C1 vedoucí z IP Pavlova na Senovážné náměstí zásobující odbočkou i Anenské náměstí, C1 A vedoucí mezi Příkopy a Státní operou, zásobeny jsou Rudolfinum, Nová Radnice, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Nově budovaný kolektor Revoluční propojí existující kolektory Příkopy a Nábřeží L. Svobody.Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů, je vhodné provést aktualizace ÚEK i v této části. 30% 100% 7 Praha v dopravě 80% 100% Energetická bilance - současný stav Individuální automobilová doprava Městská hromadná doprava Železniční doprava Aktualizace statistických dat do roku 2010 v souvislosti se změnou metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Došlo k zásadní změně dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Aktualizace údajů dle nejnovějších statistických zdrojů - REZZO4, Ročenka dopravy ministerstva dopravy, Ročenka dopravy hl. m. Prahy, Výroční zpráva Dopravního podniku hl. m. Prahy. Zásadní změna poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Aktualizace dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP). Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad do Územního plánu Prahy, respektive ke vzniku Zásad územního rozvoje kraje (ZUR). Další dopady měla a má změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy. 100% 20% 80% 10% 80% 60% Zavedení linek s taktovou dopravou 40% 10%

20 VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY 8 Praha úsporně Aktualizace zahrne také kapitolu k úsporám energie. Tato kapitola v návaznosti na požadavky Nařízení vlády č.195/2001 Sb. zahrne potenciál úspor energie nejen ve spotřebitelských sektorech, ale také u výrobních a distribučních systémů - zejména úspory ve výrobě a distribuci tepla, ale také ve výrobě a distribuuci elektřiny, případně v distribuci zemního plynu. Potenciál bude vyčíslen min. v rozsahu příloh Nařízení vlády jako technicky dostupný a ekonomicky nadějný. 9 Praha a alternativní zdroje 100% 100% 71% 100% Závod na energetické využití odpadů - Spalovna TKO Malešice Skládky komunálního odpadu Perspektivy výstavby komunální bioplynové stanice Energetické využití kalů z čistíren odpadních vod Solární energie Teplo okolního prostředí a jeho využití tepelnými čerpadly Aktualizace bilančních toků využívaného TKO a výroby energie v souvislosti se zprovozněním kombinované výroby elektřiny a tepla. Změna ekonomických a technických parametrů provozu zařízení - technologie čištění spalin, parametrizace výstupů. Optimalizace provozu zdroje (výroba tepla a elektřiny) v rámci městského energetického systému. Aktualizace v návaznosti na implementaci evropské legislativy zejména v oblasti ukládání biologicky rozložitelných odpadů, provozování skládek komunálních odpadů a energetického využívání skládkových plynů. 80% 15% 20% 10% Využití bioplynu jako alternativního paliva pro dopravu 20% 15% Čistírenské kaly - popisná část ÚEK s návrhy předpokládající budoucí podobu ÚČOV Praha, kde jsou dnes kaly energeticky využívány. Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn. 80% 15% Dle ÚEK nebylo očekáváno masové rozšíření fotovoltaických systémů, ale díky později nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům byl vývoj v této oblasti v posledních letech přesně opačný. Je zapotřebí výpočty výroby elektřiny ze slunce plně aktualizovat. Naopak v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok tepla vyrobeného solárními kolektory. Tento předpoklad bude nezbytné ověřit. Také některé uváděné technické údaje se za posledních 10 let významně změnily - aktualizace zahne výpočty i text. 100% 15% Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel je bráno jen 2000 h/r. Tyto údaje bude třeba přepočíst. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Instalace tepelných čerpadel pro využití odpadního tepla - v průmyslu nebo terciární sféře (především nemocnice) - je třeba vzhledem k četnosti výskytu vhodných zdrojů a jejich technické využitelnosti považovat za okrajové. Z počtu instalací tepelných čerpadel v období let tvoří tepelná čerpadla vzduch voda prakticky dvě třetiny všech instalovaných. Lze předpokládat, že přibližně stejné rozdělení zájmu o jednotlivé druhy tepelných čerpadel bude 100% 15%