Kótování na technických výkresech

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kótování na technických výkresech"

Žaneta Černá
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Kótování na technických výkresech Základní pojmy: Kóta číselná hodnota vyjádřena v příslušných měřících jednotkách určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů předmětu bez ohledu na měřítko, ve kterém je předmět zakreslen. Posuzuje se se zřetelem na - funkci výrobku - postup jeho výroby a montáže - způsob kontroly jeho rozměrů funkční kóta rozměr důležitý z hlediska funkce předmětu nefunkční kóta rozměr, který není důležitý z hlediska funkce předmětu informativní kóta přibližný rozměr uvedený pouze v oblých závorkách pro informaci Provedení kót: Kótovací čarou rozumíme čarou ohraničenou hraničícími značkami, výjimku tvoří zkrácená kótovací čára, která má hraničící značku jednostranně.

Posuzuje se se zřetelem na - funkci výrobku - postup jeho výroby a montáže - způsob kontroly jeho rozměrů funkční kóta rozměr důležitý z hlediska funkce předmětu nefunkční

2 Pomocnými čarami rozumíme vynášecí a odkazové čáry, přičemž a) vynášecí čára se kreslí kolmo ke směru kótovacího prvku, je-li to nezbytné, mohou být kresleny jako šikmé, avšak spolu rovnoběžné. - Při kótování rovinných úhlů se kreslí vynášecí čáry jako úsečky vycházející z vrcholů úhlů a kótovací čáry se pak kreslí jako oblouky kružnic se středy ve vrcholech těchto úhlů

3 - Vynášecí čáry se nepatrně prodlužují za kótovací čáry - Protínající se vynášecí čáry se prodlužují nepatrně za jejich průsečík b) odkazová čára se použije tehdy, je-li nedostatek místa nad kótovací čarou nebo kótovací čára v nevhodné poloze pak se kóta zapisuje nad odkazovou čáru

čára se použije tehdy, je-li nedostatek místa nad kótovací čarou nebo

4 - lze ji použít i v případě, že nelze kótovací čáru nakreslit Veškeré kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkými plnými čarami. Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar: - kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s obrysovými, odkazovými ani vynášecími čarami, ani nesmí být pokračováním - kótovací čáry mohou být pokračováním os pouze v tom případě, že jsou použité jako vynášecí čáry

Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar: - kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s

5 - pomocné čáry nemají protínat kótovací čáry, není-li to nevyhnutelné - kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř plochy řezu, nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačujících materiál v řezu - je dovoleno užit vynášecích čar současně jako čar jako čar kótovacích při kótování - kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů - je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou, umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu - vzdálenost mezi kótovacími čarami a vzdálenost kótovacích čar od čar obrysových má být taková, aby zapsaná kóta byla vždy jednoznačně vázána k příslušné kótovací čáře (optimální vzdálenost 7 mm) Zkrácenou kótovací čáru lze použít ke kótování: - poloměrů

je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou, umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu - vzdálenost mezi kótovacími čarami a vzdálenost kótovacích čar od

6 - průměrů bez ohledu na to, je-li zobrazena celá kružnice nebo pouze její část - průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu - částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů - rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čarami přeplněn - ke kótování vzdálenosti od prvku, který není zobrazen na výkrese Hraničící značky - kótovací čáry se ukončují hraničícími šipkami Pravidla pro kreslení hraničících značek: - velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese - hraničící značky se kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5až 5) - úhel rozevření hraničící šipky má být mezi 15 až 90, přičemž hraničících šipek s úhlem 90 se nemá používat při řetězcovém způsobu kótování - hraničící šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar dle obrázku

kótovací čáry se ukončují hraničícími šipkami Pravidla pro kreslení hraničících značek: - velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese - hraničící značky se kreslí tenkými

7 - není-li mezi čarami dostatek místa pro nakreslení obou hraničících šipek nebo zapsání kóty, mohou se kreslit šipky vně pomocných nebo obrysových čar - hraničící značky nesmí protínat žádná čára - hraničící šipky se kreslí vně ploch s grafickým vyznačením materiálu v řezu

obrysových čar - hraničící značky nesmí protínat žádná čára -

8 - hraničící šipky se kreslí skloněné pod úhlem 45 vpravo, jejich délka má být v rozmezí 2,5-5 mm - střídají-li se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraničící šipky u kratších kót vynechat - je-li za sebou v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých rozměrů, dvě k sobě přilehlé hraničící šipky nahradíme jedinou hraničící úsečkou Zapisování kót kóty se zapisují písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti dostatek místa pro umístění kóty umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára není-li na výkrese dostatek místa pro umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry za nedílnou součást kóty se považuje písemné a obrazové značky (např. průměr) jestliže by nějaká čára měla protnout nebo rozdělit kótu, pak takovou čáru musíme v místě kóty přerušit kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti, se podtrhává úsečkou v tlustém provedení a podtržení se umísťuje pod kótovací čáru u součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry se nepřerušují teoretický rozměr se zapisuje v rámečku, kresleném tenkou plnou čarou

písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti dostatek místa pro umístění kóty umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára není-li na výkrese dostatek místa pro umístění

9 Soustavy kót 1. Řetězcové kótování jedná se o řetězce bezprostředně za sebou následujících kót Větší počet stejných rozměrů je možné kótovat součinem, v němž první člen udává počet roztečí prvků a druhý člen udává rozměr roztečí

10 Samostatnou kótou se zakótuje první rozměr v řetězci tehdy, neníli zobrazen plný počet prvků nebo při přerušení obrazu. 2. Kotování od základny má-li poloha kótovaných prvků funkční vztah k jednomu prvku, kótují se délkové i úhlové rozměry od tohoto prvku, který je zároveň společnou základnou pro kótování. Kótovací čáry délkových nebo úhlových rozměrů vycházejí od téže vynášecí čáry nebo osy.

Kotování od základny má-li poloha kótovaných prvků funkční vztah k jednomu prvku, kótují se

11 3. Smíšené kótování je-li účelné, mohou se uvedené soustavy kót na výkrese kombinovat. Otázky k opakování: 1. Objasni pojmy: kóta, funkční kóta, nefunkční kóta, informativní kóta 2. Vysvětlete základní způsoby provedení soustav kót a jednotlivé případy znázorněte na konkrétních příkladech 3. Vyjmenujte základní způsoby umísťování kót 4. Specifikujte pravidla pro kreslení hraničících značek Použitá literatura Technické kreslení a deskriptivní geometrie, J. Švercl, Scientia 2003 Technické kreslení, Ing. Václav Slanař, Nakladatelství J&M Písek 199 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Iveta Konvičná Dostupné z Metodického portálu ISSN , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Specifikujte pravidla pro kreslení hraničících značek Použitá literatura Technické kreslení a deskriptivní geometrie, J. Švercl, Scientia 2003 Technické kreslení, Ing.

Podobné dokumenty

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ PRAVIDLA PRO KÓTOVÁNÍ SOUČÁSTÍ