Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce: Bc. Nikola Exnerová Ing. Dana Žídková, Csc. 2004

2 1. Cíl práce a jeho zdůvodnění Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku. Obec je povinna každoročně sestavit rozpočet a následně sledovat naplňování rozpočtu (hospodaření obce). Sestavování rozpočtu, závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem, tj. zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při sestavování rozpočtu obce se obec setkává s řadou problémů. Cílem diplomové práce je analyzovat problémy spojené s tvorbou rozpočtu na úrovni územních samosprávných celků. Pro zpracování jsem zvolila komplexní pohled na tuto problematiku zejména z důvodu, že se dotýká nás všech jako občanů a je velmi málo publikovaná. Většinou se setkáváme až s výstupem, tj. schváleným rozpočtem obce. Při zpracování diplomové práce jsem vycházela z konkrétních podmínek Města Litvínova. Město Litvínov má obyvatel a nachází se na jižním úpatí mostecké části Krušných hor v euroregionu Krušnohoří. Jedná se o příhraniční oblast se Spolkovou republikou Německo, tedy i s Evropskou unií. Město Litvínov leží současně na příhraniční ose měst Děčín-Teplice- Chomutov. Díky této poloze hraje Město Litvínov a celý jeho region strategickou roli nejen v mosteckém okrese, ale i v rámci celé ČR. V diplomové práci se soustřeďuji na proces tvorby rozpočtu, zejména harmonogram prací a strukturu rozpočtu. Rozpočet porovnávám z různých hledisek podle rozpočtové skladby. V první části jsem vysvětlila základní pojmy vztahující se k financování obce včetně zákonů majících vliv na rozpočet obce. Zmínila jsem vliv státního rozpočtu na rozpočet obce, a to z pohledu dotací a přenechání výnosu některých daní. V další části jsem nastínila metodiku 2

3 tvorby rozpočtu, pro kterou jsem použila údaje ze schváleného rozpočtu Města Litvínov na rok 2003 a Následně jsem provedla srovnání rozpočtu v souladu s rozpočtovou skladbou, která umožňuje členění z různých pohledů. Uspořádání rozpočtu podle druhového třídění a funkčního třídění umožňuje zcela rozdílné pohledy na rozpočet obce. Jako podklad jsem použila položkový rozpočet Města Litvínov, tj. nejpodrobnější členění rozpočtu v souladu s rozpočtovou skladbou. Pro nastínění výhledu hospodaření Města Litvínov jsem vycházela z materiálů schválených zastupitelstvem města. Použila jsem údaje z programu rozvoje města na rok a rozpočtového výhledu na rok Tyto materiály obecně vycházejí z rozpočtů let minulých a předpokládaného makroekonomického vývoje. Program rozvoje města i rozpočtový výhled zobrazují konkrétní potřeby Města Litvínova včetně analýzy zdrojů na jejich financování. V současné době se jeví jako významný zdroj financování výdajů územně samosprávných celků dotace a granty ze státního rozpočtu, státních fondů a fondů Evropské unie. V diplomové práci se zabývám analýzou možností využívání dotací či grantů jako možného zdroje pro financování potřeb města. Pro tuto analýzu jsem použila údaje uveřejněné na internetových stránkách jednotlivých ministerstev, fondů, rozvojových regionálních agentur, krajského úřadu aj. Získané údaje jsem následně posoudila z hlediska možného konkrétního použití ve Městě Litvínov. Samotná analýza problémů při sestavování rozpočtu obce se zabývá tvorbou provozního a kapitálového rozpočtu včetně analýzy možných zdrojů pro financování zejména kapitálových výdajů. 3

4 2. Problémy obce při sestavování rozpočtu obce Rozpočet obce je základním ekonomickým nástrojem řízení veškerých činností obce směřující k zajištění funkčnosti obce. Důležitým podkladem pro tvorbu rozpočtu jsou dlouhodobé plány, a to zejména program rozvoje obce, rozpočtový výhled, případně plán investic. Při tvorbě rozpočtu je nezbytné, aby byly dodrženy základní cíle: - plánování výdajů obce tak, aby byla zajištěna podmínka solventnosti, - stanovení priorit v poskytování veřejných statků, - rozdělení zdrojů mezi různé aktivity obce, - určení výše vybíraných poplatků, - zajištění zákonnosti výdajů, - poskytování úplných údajů pro určení efektivnosti činnosti obce, - stanovení dlouhodobých i krátkodobých cílů obce. Důležité je sestavit vyrovnaný, případně přebytkový rozpočet, aby nedocházelo k postupnému zadlužování obce. V případě, že bude sestaven rozpočet deficitní, je nezbytné zajistit zdroje pro úhradu plánovaného schodku. Rozpočet musí být reálný i z časového pohledu. Z tohoto důvodu je třeba vytvořit časový harmonogram naplňování příjmů a čerpání výdajů. Nemělo by se stát, že skutečné příjmy prvního čtvrtletí nepokryjí výdaje prvního čtvrtletí přesto, že čerpání výdajů je v souladu s rozpočtem. Při tvorbě rozpočtu se často setkáváme s tím, že návrh provozního rozpočtu je schodkový. Provozní rozpočet musí být sestaven minimálně jako vyrovnaný, aby bylo zřejmé, že obec je schopna svými běžnými (pravidelnými) příjmy pokrýt své běžné (pravidelné) výdaje. V případě, že obec chce část svých výdajů financovat úvěrem, je nezbytné, aby byl rozpočet sestaven jako přebytkový, minimálně ve výši roční splátky úvěru. 4

5 Některé výdaje jsou svým charakterem spíše investice, ale podle rozpočtové skladby je musíme zařadit do provozních výdajů a tím negativně ovlivňují výsledek provozního rozpočtu. Při přípravě rozpočtu obvykle nejsou známy konkrétní výše dotací ze státního rozpočtu. V případě, že následně budou ve státním rozpočtu schváleny odlišné výše jednotlivých dotací, může to také negativně ovlivnit schválený rozpočet obce. Nemalým problémem při sestavování rozpočtu je návrh kapitálového rozpočtu. Požadavky na investiční výdaje obvykle převyšují možnosti obce. Je nezbytné analyzovat nutné potřeby na investiční výdaje a následně zajistit potřebné zdroje na jejich realizaci. Kapitálové příjmy (tj. příjmy z prodeje majetku) v současné době představují jen malý podíl na příjmech obce. Převážná část majetku obcí byla prodána již v minulých letech a příjmy z těchto prodejů již byly většinou spotřebovány na realizaci kapitálových výdajů. Jako možné zdroje pro financování investičních výdajů obce se jeví přijetí úvěru nebo půjčky. V tomto případě je však nutným krokem vyhodnotit zda a v jakém rozsahu je obec schopna úvěr splácet. Významným zdrojem financování kapitálových výdajů jsou dotace a granty ze státního rozpočtu a Evropské unie. Město Litvínov má bohaté zkušenosti s využíváním podpor a dotací ze státního rozpočtu. V těchto aktivitách bude i nadále pokračovat. Na Městském úřadě v Litvínově bylo vytvořeno oddělení, které se zabývá oblastí dotací a podpory ze státního rozpočtu. Při své práci spolupracuje s externími společnostmi zabývajícími se touto problematikou, např. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje a. s. V současné době jsou vyhlašovány programy financované z fondů Evropské unie, které se specifikují na podporu velkých projektů. Město Litvínov by se mělo snažit vlastními silami a ve spolupráci se specializovanými organizacemi připravovat projekty, na které doposud nebylo možné získat dostatečné množství finančních prostředků. Očekává se, že s novými programy s kombinovaným financováním České republiky a Evropské unie ubude počet 5

6 programů financovaných pouze ze státního rozpočtu České republiky. Dále bude u těchto programů docházet ke snižování objemu vyčleněných prostředků a tedy i snížení šancí na úspěch žádosti. Pracovníci Městského úřadu v Litvínově se budou snažit orientovat na programy, které budou nově vyhlašovány a které budou financovány ze zdrojů Evropské unie a České republiky. Město Litvínov má zpracovanou řadu projektů z různých oblastí, a to např. oprava a rekonstrukce starých objektů, bydlení, turistický ruch, kultura, rozvoj podnikání, životní prostředí a prevence kriminality. S problémy se setkáváme i v rozpočtovém roce při vlastním hospodaření dle schváleného rozpočtu. Občas dochází k nesouladu mezi naplňováním příjmů a čerpáním výdajů. Příjmy ani výdaje neprocházejí rozpočtem rovnoměrně. Je tedy nezbytné zajistit zdroje pro případný krátkodobý nesoulad mezi příjmy a výdaji. V průběhu roku se může stát, že některé příjmy nebudou naplněny v plánované výši anebo vyvstanou neočekávané potřeby na realizaci výdajů. Rozpočtovým opatřením musí být navrženo náhradní financování výdajů. 6

7 3. Závěr Problematika tvorby rozpočtu je velmi rozsáhlá. Obec se setkává s problémy ve všech fázích sestavování rozpočtu. Na počátku je to zejména dodržení základních cílů rozpočtu. Poté následuje sestavení vyrovnaného rozpočtu, případně deficitního se zajištěním zdrojů pro krytí schodku. V tomto momentě se problematika dělí do dvou částí, a to na provozní a kapitálový rozpočet. Provozním rozpočtem rozumíme pravidelné příjmy a pravidelné výdaje obce. Tento rozpočet by měl být sestaven minimálně jako vyrovnaný, případně přebytkový ve výši ročních splátek úvěrů. Kapitálový rozpočet zahrnuje příjmy z prodeje majetku obce a investiční výdaje. S ohledem na to, že obce již vlastní pouze malé množství majetku z jehož výnosu z prodeje by bylo možné financovat kapitálové výdaje, je hlavním úkolem pro zpracovatele rozpočtu hledat potřebné zdroje. V současné době považuji za významný zdroj financování kapitálových výdajů dotace a granty ze státního rozpočtu, státních fondů a fondů Evropské unie. 7

8 8