Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města

Transkript

1 Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města

2

3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za její odborné vedení, ochotu, cenné rady a připomínky, které mi při vypracování práce velice pomohly. Dále panu Zdeňku Urbanovi, majiteli hotelu, za poskytnutí velmi podstatných informací, panu Antonínu Lindenthalovi, díky kterému jsem měla možnost nahlédnout do Městské kroniky a získat tak hodnotná data a historické fotografie a dalším, se kterými jsem měla možnost spolupracovat. Své rodině a příteli děkuji za podporu po celou dobu studia a za trpělivost při psaní této práce.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města Bakalářská práce Autor: Tereza Urbanová Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2014

6 Copyright 2014 Tereza Urbanová

7 Anotace URBANOVÁ, Tereza: Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radmila Mitisková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Podstatou mé bakalářské práce je zpracování návrhu projektového záměru na revitalizaci hotelu U Černého Medvěda v památkové zóně města Jablonné nad Orlicí s cílem zpřístupnění objektu handicapovaným osobám. V teoretické části je popsán obecně cestovní ruch, historie hotelnictví, klasifikace a kategorizace ubytovacích zařízení a památková péče. Dále je teoretická část zaměřena na projektový záměr, význam a charakteristiku projektu. Praktická část pojednává o hotelu, jeho bohaté historii, městě, ve kterém se hotel nachází a převážně o samotném projektu na výstavbu výtahu a rekonstrukci hotelových koupelen s bezbariérovým přístupem. Jsou zde základní informace o projektu a jeho zdůvodnění. Blíže je zde popsán investor a postup pro výběr zhotovitele. V závěru je uveden předběžný rozpočet projektu, jeho financování a rizika. Klíčová slova Revitalizace, památka, projektový záměr, handicapovaní, bezbariérový přístup

8 Annotation URBANOVÁ, Tereza: Draft of a project plan of revitalizing hotel, which is situated in the historically preserved zone of the town. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Radmila Mitisková. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava pages. My bachelor thesis deals with the draft of a revitalizing project plan of U Černého Medvěda Hotel situated in the historically preserved zone of the town Jablonné nad Orlicí. The project goal is focused on making the access to the hotel available for people with a physical handicap. The theoretical part describes in a general way the topics of tourism, history of hotel business, classification and categorization of accommodation facilities and monument preservation. The theoretical part further on concentrates on the project plan, importance and characterisation of the project. The practical part describes the hotel, its rich history, town where the hotel is situated and mainly the project on the construction of a lift and reconstruction of hotel bathrooms with a barrier-free access. There is basic information on the project and its reasons. The thesis provides in a more detailed way the description of the investor and the procedure of the tender on the contractor. The conclusion includes the project budget, its financing and risks. Key words Revitalization, preserved monument, project plan, persons with a handicap, barrier-free access

9 Předmluva Pro zpracování své bakalářské práce jsem si samostatně zvolila téma pojednávající o revitalizaci hotelu, který je kulturní památkou a nachází se v malebném městečku v podhůří Orlických hor. Tato oblast je mi velice blízká a je po celý život mým domovem. Dané téma jsem si zvolila, abych prosadila, že šanci na revitalizaci, a zároveň lepší umístění na trhu cestovního ruchu, by měla dostat národní kulturní památka i menších rozměrů, než jsou ty významné zastřešované státem. Zároveň je tato přestavba velmi užitečná, jelikož je zacílena na handicapované osoby převážně na invalidním vozíku Dle údajů ze statistického úřadu je v České republice v současnosti okolo vozíčkářů, což v případě bezbariérového uzpůsobení znamená pro hotel rapidní nárůst klientely. Práci jsem zpracovávala jak za pomoci odborné literatury a internetových zdrojů, tak i s využitím osobních konzultací s příslušnými lidmi a převážně na základně vlastních zkušeností.

10 Obsah Úvod Cestovní ruch Podstata cestovního ruchu Systémová teorie cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu Okolí systému cestovního ruchu Vývoj cestování a cestovního ruchu Vývoj cestování a cestovního ruchu ve světě Vývoj cestování a cestovního ruchu v České republice Hotelnictví Vývoj hotelnictví a ubytovacích služeb Rozdělení ubytovacích zařízení Kategorizace ubytovacích zařízení Klasifikace ubytovacích zařízení Památková péče Vývoj památkové péče Národní památkový ústav Městská památková zóna Městská památková rezervace Projekt Projektový záměr Definice projektu Charakteristické rysy projektu Jedinečnost Trojrozměrný cíl... 30

11 4.3.3 Zdroje Organizace Kategorie a druhy projektů Projektový management a řízení Praktická část Představení cíle Seznámení s prostředím Jablonné nad Orlicí Hotel U Černého Medvěda Odůvodnění projektového záměru Důvody revitalizace Rozsah zásahu do budovy Zadavatel projektu Zhotovitel projektu Dílčí činnosti První podzemní a první nadzemní podlaží Druhé nadzemní podlaží Třetí nadzemní podlaží Čtvrté nadzemní podlaží Časový harmonogram Přípravná fáze projektu Realizační fáze projektu Provozní fáze projektu Předběžná kalkulace projektu Financování projektu Projektový tým a řízení projektu Investor... 56

12 Projektant a projektový tým Technický dozor Stavbyvedoucí Zhotovitel stavby Rizika spojená s realizací projektu Případná realizace projektu Závěr Sezam použitých zdrojů Tištěné zdroje Internetové zdroje Další zdroje Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh... 65

13 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na zpracování návrhu projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města. Téma jsem si navrhla sama, protože mě problematika plánování a projektování velice zajímá a rekonstruovaný objekt velice dobře znám. Samotné zpracovávání mě bavilo, jelikož jsem měla možnost dostat se k historickým informacím, ke kterým má přístup pouze omezené množství osob. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo za pomoci návrhu projektového záměru zpřístupnit hotel s restaurací osobám s tělesným postižením, převážně handicapovaným na invalidním vozíku. Dále jsem také chtěla docílit toho, aby bezbariérové úpravy sloužili k většímu pohodlí starším osobám a rodinám s malými dětmi. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretické a praktické. Teoretická část nejdříve pojednává o obecné teorii cestovního ruchu, jeho definicích a charakteristikách. Za zmínku k cestovnímu ruchu stála ve zkratce i historie cestování a cestovního ruchu, kde jsou vymezena jednotlivá období. Další kapitolou teoretické části je hotelnictví, kde svou klíčovou roli hrají ubytovací zařízení. Uvádím historický vývoj, jejich klasifikaci a kategorizaci. Neméně důležitou kapitolou je památková péče, kde je definován význam slova památka, památková zóna či památková rezervace. Za nejvýznamnější a nejobsáhlejší část teorie považuji kapitolu, zabývající se projektovou problematikou. Popisuji zde význam konkrétních pojmů jako je projektový záměr, projektová žádost či projektové řízení. V kapitole je podrobně vylíčen také význam samotného projektu, jeho kategorie a druhy. Bližší specifikace je uvedena i k projektovému managementu. V druhé, tedy praktické části se věnuji konkrétnímu objektu a projektu. Tento objekt jsem zvolila proto, že ho velice dobře znám a mám s ním nemalé zkušenosti ať už pracovní či osobní. Město, ve kterém se nachází, je mým rodným městem. Proto se dá říci, že zpracování tohoto tématu pro mne bylo srdeční záležitostí. První kapitola praktické části představuje město Jablonné nad Orlicí, jeho historii i současnost. Dá se říci, že toto město je navzdory své velikosti turistickým střediskem, plným historických klenotů. Bližší specifikaci uvádím i k samotnému hotelu s názvem Hotel U Černého Medvěda. Objekt je národní kulturní nemovitou památkou s velice bohatou a zajímavou historií a je atraktivitou i v současnosti. Dále je uvedeno odůvodnění, proč revitalizaci provést, 13

14 jaká je celková představa, kdo bude zadavatelem a kdo zhotovitelem projektu. V dalších kapitolách už popisuji konkrétní dílčí činnosti, které budou provedeny, aby došlo ke splnění vytyčeného cíle. V neposlední řadě je v praktické části uveden časový harmonogram, podle kterého bude postupováno při realizaci projektu a časové vymezení jednotlivých fází realizace. Pro podrobný přehled o finanční stránce projektu uvádím podrobnou kalkulaci všeho materiálu, vybavení a prací spojených s revitalizací. Důležitým bodem, který jsem ve svém návrhu projektového záměru neopomenula, je charakteristika možností financování projektu a sestavení projektového týmu. V závěru praktické části jsou vylíčena rizika, která mohou v případě realizace projektu nastat. Celkovým výstupem praktické části je návrh, který může posloužit jako předloha v případě uskutečnění projektového záměru. 14

15 1 Cestovní ruch Existuje mnoho definic cestovního ruchu od mnoha různých autorů, ale za hlavní zlom v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování, lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization), která se konala v Ottawě roku 1991, kde došlo k hlavnímu vymezení většiny pojmů v oblasti cestovního ruchu. [14] str. 18 Dle UNWTO (1995) je tedy cestovní ruch definován jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. [14] str. 18. Z definice je tedy patrné, že se nejedná o cesty za prací a výdělkem, ani o dlouhodobé přestěhování, nýbrž jde pouze o krátkodobé, časově omezené přemisťování osob. Druhou definicí, kterou je nutno zmínit, je definice dle AIEST (Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu), kde je cestovní ruch definován jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. [14] str Podstata cestovního ruchu Cestovní ruch je důležitou součástí národního hospodářství. Značný vzrůst jeho významu byl zaznamenán ve 20. století a pro obyvatele vyspělých států se stal součástí jejich každodenního života. Významnou mírou ovlivňuje tvorbu hrubého národního produktu, napomáhá k vyrovnání regionálních disparit 1. [10] str. 10 Cestovní ruch je v dnešní době významným ekonomicko-společenským fenoménem. Ve světovém měřítku patří ke třem největším exportním odvětvím. [5] str. 9 Cestovní ruch získal interdisciplinární charakter, jehož středem je člověk a uspokojování jeho specifických potřeb mimo místo jeho trvalého bydliště a převážně ve volném čase. Je také předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. Poznatky z jednotlivých disciplín tvoří interdisciplinární 2 vědu - teorii cestovního ruchu. [4] str Regionální disparitou se rozumí oblastní nerovnosti, odlišnosti a rozdílnosti mezi lidmi 2 Interdisciplinární věda se zabývá více obory a větším množstvím úseků, je tedy mezioborová 15

16 1.2 Systémová teorie cestovního ruchu Cestovní ruch je často zkoumán s využitím systémové teorie jako formální vědy o struktuře, vazbách a chování nějakého systému. [6] Systémová teorie cestovního ruchu je výsledkem modelování cestovního ruchu z ekonomického hlediska. Přitom model představuje zjednodušené vnímání skutečnosti. [10] str. 15 Na základě východisek systémové teorie sestavil v roce 1975 Claude Kaspar Model cestovního ruchu. Podle něho je systém jednotou vztahů a rozhodnutí mezi různými prvky a zabývá se možností vytvoření těchto vztahů. [5] Dvěma důležitými podsystémy jsou subjekt a objekt cestovního ruchu a jejich vzájemné vazby. [5] str ekonomické prostředí politické prostředí Cestovní ruch subjekt CR objekt CR sociální prostředí technicko-technologické prostředí Obrázek 1: Cestovní ruch jako systém[6] ekologické prostředí Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu z ekonomického hlediska je míněn účastník cestovního ruchu, který uspokojuje své potřeby během cestování, mimo místo trvalého bydliště obvykle ve svém volném čase. Tento účastník je tedy na trhu cestovního ruchu nositelem poptávky a je spotřebitelem statků v cestovním ruchu. [5] str. 13 Na již zmíněné národní konferenci OSN bylo definováno také hledisko statistické, díky kterému je možné pohlížet na subjekt cestovního ruchu. Dle této konference jsou cestu- 16

17 jící zahrnovaní do statistiky cestovního ruchu definováni jako návštěvníci, ke kterým patří rezident 3, turista 4 a výletník 5. [4] str Obrázek 2: Subjekt cestovního ruchu [3] Objekt cestovního ruchu Objektem cestovního ruchu je pro subjekt vše, co může být důvodem pro opuštění místa jeho trvalého pobytu, ať už je to příroda, kultura, hospodářství nebo společnost. Objekt je nositelem nabídky. Na trhu cestovního ruchu lze požadavky návštěvníka (subjektu) uspokojit jen v případě, že existují vhodné ekvivalenty k jeho potřebám a zároveň pokud cílové místo prostřednictvím podniků a institucí cestovního ruchu (objekt) tyto ekvivalenty nabízí. Cílovým místem se rozumí středisko cestovního ruchu, region nebo stát. Cílové místo musí disponovat vhodným přírodním a kulturním potenciálem, nebo je zde nutné atraktivitu, která bude pro budoucí návštěvníky cílem cestování a pobytu, vytvořit uměle. Cílové místo lze jinak také nazývat destinací cestovního ruchu. [4] str Rezidentem se rozumí osoba, která je usídlena trvale v určité oblasti a je jejím stálým obyvatelem 4 Turistou je míněn návštěvník, který je trvale usazen v místě pobytu a cestuje za účelem dovolené, přičemž cesta musí zahrnovat alespoň jedno přenocování 5 Výletníkem se stává osoba, která cestuje a zůstává v navštíveném místě kratší dobu než 24 hodin bez přenocování [4] str

18 1.2.3 Okolí systému cestovního ruchu Vymezení cestovního ruchu jako otevřeného systému zdůrazňuje význam vlivu okolí (vnějšího prostředí) na jeho strukturu a vývoj. Pozornost je věnována hlavně ekonomickému, politickému, sociálnímu, kulturnímu, technologickému a ekologickému prostředí. Jde o nadřazené systémy, které nemají k cestovnímu ruchu výlučný vztah, ale v různé míře ovlivňují jak poptávku, tak i nabídku. [4] str Vývoj cestování a cestovního ruchu Vývoj cestování a cestovního ruchu ve světě Za vůbec nejstarší cestovatele lze považovat Egypťany, Peršany, Sumery a Féničany, kteří cestovali za obchodem. V období od 5. století před n. l. až do 16. století patří k největším objevitelům a mořeplavců Kryštof Kolumbus, Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama, Amerigo Vespucci a benátský kupec Marco Polo. Období mezi polovinou 19. století je nazýváno moderním cestovním ruchem. V roce 1827 byl s cílem zpřístupnění cestování pro větší množství lidí vydán Karlem Baedeckerem první tištěný průvodce. V roce 1841 byla Angličanem Thomasem Cookem založena první cestovní kancelář. Novodobý cestovní ruch je datován od přelomu 19. a 20. století do roku Po první světové válce mohli lidé neomezeně cestovat. Ve třicátých letech však byly nuceny mnohé země zavést určitá bezpečnostní opatření v celní, pasové a vízové oblasti. Víza, celní kontroly vývozu a dovozu. Některé další bezpečnostní zásahy přetrvaly dodnes. Současné období bylo započato rokem V této době byl zaznamenán značný nárůst letecké dopravy. K dynamickému rozvoji došlo také v oblasti informačních technologií (Internet), díky kterým se nabídky cestovních kanceláří i ubytovacích zařízení staly dostupnější, výběr rychlejší a pohodlnější. [14] str Vývoj cestování a cestovního ruchu v České republice Po roce 1948 došlo v tehdejším Československu k omezení volného pohybu osob. Výjezdy do nesocialistických zemí byly striktně regulovány ze strany státu, jako povolení musela být policií vydána výjezdní doložka (povolení vycestovat) a devizový příslib vydán bankou. 18

19 Po roce 1989 se podmínky pro cestování u nás výrazně zlepšily. Došlo k rapidnímu nárůstu vzniku nových cestovních kanceláří, hotelů, podniků a institucí, vzniklo na tisíce nových subjektů. Hotely se odštěpovaly od monopolního Čedoku, osamostatnily se, docházelo k jejich rekonstruování a začal se tvořit konkurenční trh. Nové hotely a restaurační zařízení vznikaly ve velkém množství jak ve městech, tak i na venkově. Nabídka cestovních kanceláří však začala masivně převyšovat poptávku a postupně docházelo k hromadným krachům těchto touroperátorů. Toto období je také považováno za vznik mnoha nových forem cestovního ruchu, jako příklad lze uvést počátky agroturistiky 6 a ekoagroturistiky 7. Po roce 2000 se situace dále vyvíjela. V hotelích po celé České republice a zejména v Praze se zvýšila lůžková kapacita. Došlo také k nárůstu účasti zahraničních společností na rozvoji cestovního ruchu, například řetězce Hilton, služby American Express a jiné, spolupracující na základě franchisingu 8. [14] str Agroturistika je způsob trávení volného času v typických venkovských podmínkách spojené s dobrovolnou, neplacenou prací v zemědělství, nebo napodobováním tradičních venkovských zvyků. Agroturistika. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 Ekoagroturistika je jedna z forem agroturistiky, vykonávaná na ekologicky hospodařících farmách, kde nejsou při živočišné a rostlinné výrobě používána žádná syntetická hnojiva 8 Franchising lze vysvětlit jako systém smluvních vztahů mezi firmami zahrnující úplatné postoupení práv na používání ochranné známky a jména zavedeného podniku na jiný podnik 19

20 2 Hotelnictví Na cesty se lidé vydávali už od starověku. Jednalo se o cesty obchodní, diplomatické, studijní, vojenské, náboženské pouti nebo cesty z existenční nutnosti. Některé trvaly týdny, měsíce i roky. Cestovalo se pěšky, na koních i za pomoci primitivních vozů, za slunečného i nepříznivého počasí, v ohrožení všemožnými živly. Na každé této cestě však řešili lidé jeden stejný problém, a to nalézt během cestování nějaké přístřeší či ubytování se stravou. 2.1 Vývoj hotelnictví a ubytovacích služeb O prvních nuzných přístěncích, poskytujících na cestách střechu nad hlavou, jsou zmínky již v druhém tisíciletí před naším letopočtem. Vůbec první nejstarší hotel byl vybudován roku 717 v Japonsku. Roku 820 se jakým si prototypem hotelu stal klášter St. Gallen, jehož součástí bylo i zemědělské hospodářství. To zajišťovalo obživu jak členům řádu, tak i ubytovaným hostům. V 11. století byly kláštery pro cestující hlavním místem útočiště a po celé období středověku byly symbolem vzdělanosti a pohostinství. Vedle klášterů existovala i tzv. hospitia (špitály), kde se starali nejenom o cizince a poutníky, ale také o staré, nemocné lidi a sirotky. Tato hospitia byla zakládána při kostelech, ale také i rytířskými řády, bratrstvy a městy. Ve 12. a 13. století začala vznikat města jako centra výroby a obchodu. V těchto městech byly zakládány vedle špitálů i hospody pro pocestné, kde se mohli ubytovávat obchodníci, tovaryši a jiní cestující. Od počátku 14. století začaly vznikat zájezdní hostince, kde bylo poskytováno ubytování včetně stravy. Středověká města však postrádala kanalizaci a tekoucí čistou vodu, proto až do novověku nebylo ubytování žádným luxusem. Jako pomůcka při orientaci ve větších městech sloužili ozdobně malované cedulky se jménem majitele a názvem hostince, které byly umisťovány nad staveními. Na štítcích bylo zároveň vyobrazeno to, na co se hosté uvnitř mohli těšit. Věnec například označoval, že se v hostinci čepuje pivo, kolo zase možnost ubytování. Držení hostinského povolení se dědilo z generace na generaci a bylo právoplatným majetkem rodu. Dnešní podoba hotelu se začala ve větších městech a lázeňských centrech objevovat teprve až okolo poloviny 19. století. Rozvoj hotelnictví byl patrný obzvláště v zemích 20

21 s příznivými podmínkami pro rozvoj obchodu a cestovního ruchu (např. Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Německo a další). Velké hotely byly budovány v blízkosti frekventovaných železničních stanic, které byly situovány převáženě do středu metropolí. Díky stále se rozšiřující železniční dopravě nastal rapidní rozvoj ubytovacích služeb. Avšak i v druhé polovině 19. století zůstávalo cestování stále výsadou obchodníků a vyšších vrstev obyvatelstva. Stále modernější hotely se lišily od zájezdních hostinců hlavně architektonickými prvky. Dle přání majitelů budov byly objekty stavěny jako napodobeniny honosných palácových staveb historie. Koncem 19. století, začal být kladen větší důraz na hygienu provozu ubytovacích a stravovacích zařízení. Jídelny v hotelích již nebyly součástí výčepu a kuchyně zároveň, nýbrž byly odděleny od ostatních prostor. Na dodržování této hygieny přísně dbaly městské a živnostenské úřady. Provozování hoteliérství spadalo pod koncesovanou živnost 9 a jejím držitelem mohl být pouze mravně a odborně způsobilý člověk. Postupně se začalo objevovat modernější hotelové vybavení, jako hydraulický výtah, ústřední topení nebo telefon. Hotely se od roku 1900 stávaly i centry společenského dění ve městech. Jako příklad hotelů, kde je zachována tradice společenského života evropské smetánky je možné uvést hotel Ritz v Paříži, hotel Negresco v Monaku nebo Grandhotel Pupp v Karlových Varech. [9] str Do roku 1990 byly u nás největší hotely, které sloužily především zahraničnímu cestovnímu ruchu, provozovány podnikem Interhotely (GŘ Čedok). Čedok byl přímo řízen ministerstvem obchodu a cestovního ruchu. Podnik Interhotely zahrnoval 10 územně členěných jednotek ( IH Praha, IH Karlovy Vary, IH České Budějovice, IH Liberec, IH Krkonoše, IH Brno, IH Ostrava, IH Bratislava, IH Rožumberok, IH Tatry). [5] str. 58 Hotely byly provozovány také podniky Restaurace a jídelny (RaJ), spotřebními družstvy, cestovními kancelářemi, dalšími společenskými organizacemi, Městskými Národními výbory a úřady. Po roce 1989 byla díky zákonu o restrukturalizaci většina ubytovacích zařízení vrácena nazpět původním majitelům. Mnohá z těchto zařízení prošla privatizací. [5] str Koncesovanou živnost lze provozovat na základě státního povolení neboli udělením koncesní listiny. Pro získání koncese je zapotřebí prokázat odbornou způsobilost a splňovat další podmínky uvedené v živnostenském zákoně. Koncesovaná živnost. [online]. [cit ]. Dostupné z: 21

22 2.2 Rozdělení ubytovacích zařízení O hotelu se hovoří jako o místě, kde se za úplatu poskytuje ubytování všem kategoriím hostů. V závislosti na začlenění do určité jakostní skupiny, mohou být v hotelu poskytovány hostům i doplňující služby, a to stravovací, společensko-zábavní, relaxační, konferenční a další. Aby mohlo být ubytovací zařízení považováno za hotel, je nutné, aby disponovalo minimální kapacitou 10 pokojů, pokud národní norma neurčuje jinak. Ubytovací zařízení je možné z marketingových důvodů členit z různých hledisek. Mezi nejčastěji uváděná patří hlediska podle umístění, převažujících doplňkových služeb nebo podle velikosti. V případě dělení podle umístění se hovoří o přímořských, horských, městských, lázeňských a rekreačních ubytovacích zařízeních. Dle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření lze ubytovací zařízení třídit na kongresová či konferenční, lázeňská a wellness, sportovní a relaxační, případně rodinná. [5] str Ubytovací zařízení se podle velikosti rozlišují na malá, která disponují kapacitou do 50 pokojů, střední, kde se množství pokojů pohybuje obvykle mezi 50 až 150, velká, kde se nachází 150 až 400 pokojů, a mega, kde počet pokojů přesazuje 400. Oscilace 10 se u každé skupiny může pohybovat okolo 20 %. [9] str Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace je procesem, kdy dochází k rozdělování ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií podle druhů dle daných pravidel. Kategorií existuje velice mnoho a všechny mají své definice. Nejčastěji se hovoří o těchto kategoriích: hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Mezi další kategorie ubytovacích zařízení patří například ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy, chaty či bungalovy. Hotel, jak již bylo zmíněno, je ubytovacím zařízením disponujícím minimálně 10 pokoji pro hosty, které mají dostatečné vybavení pro poskytnutí přechodného ubytování a dalších, nejčastěji stravovacích služeb. 10 Oscilace označuje odchýlení od zadané hodnoty, dále střídání, kmitání či kolísání 22

23 Hotel garni je taktéž ubytovacím zařízením minimálně s 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a je uzpůsoben pouze k omezenému rozsahu stravovacích služeb, nejčastěji snídaně. Motelem je míněno opět ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které nabízí přechodné ubytování a služby s tím spojené převážně pro řidiče. Tento druh ubytovacího zařízení se nachází nejčastěji v blízkosti rychlostních silnic a dálnic a nabízí možnost parkování. Penzionem se nazývá ubytovací zařízení, které disponuje nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty. Penzion nabízí pouze omezený rozsah stravovacích služeb, avšak ubytovací služby jsou identické se službami, které poskytuje hotel. V případě botelu se jedná o ubytovací zařízení, které je umístěno v osobní lodi, která je trvale zakotvena v přístavu. Všechny tyto uvedené kategorie lze dále rozdělit do tříd. V případě hotelu se hovoří o členění do pěti tříd. Ostatní zmíněná ubytovací zařízení je možné rozdělit do čtyř tříd. [9] str Je nutné zmínit také tři specifická ubytovací zařízení. Prvním je lázeňský Spa hotel, který poskytuje lázeňskou péči pro své hosty, nachází se v místě se statutem lázeňského města a nabízí stejnou úroveň sužeb, jako hotel garni. Druhým je ubytovací zařízení Resort, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* - 5* a jedná se o uzavřené seskupení budov, kde se může restaurace a recepce nacházet mimo ubytovací část. Třetím ubytovacím zařízením je Golf resort, který musí kromě výše uvedeného, být vybaven navíc minimálně devíti-jamkovým normovaným hřištěm dle parametrů České golfové federace. [17] 23

24 2.4 Klasifikace ubytovacích zařízení Pro rozdělení hotelů do různých kategorií, jak cenových, tak i kvalitativních, používá sektor cestovního ruchu klasifikaci ubytovacích zařízení. Díky této klasifikaci by se mělo docílit toho, že čím výše klasifikovaný hotel si host vybere, tím větší mu bude poskytnuta kvalita služeb. V Evropské unii po dlouhou dobu však přetrvával problém v nejednotnosti klasifikace, proto nebylo možné srovnávat mezi sebou hotely z různých států. K eliminaci tohoto problému přispělo sestavení Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, motel, penzion a botel profesními svazy AHR ČR 11 a UNIHOST 12 dle usnesení Vlády ze dne č. 717, za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. AHR ČR je od roku 1993 členem evropské konfederace HOTREC 13, která zodpovídá za hotely a restaurace v Evropské unii. Na podpoře Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení se v Čechách dobrovolně pracuje již od roku [9] str. 23 Počátek roku 2010 byl novým zlomem v přidělování hvězdiček, neboť hotelové asociace 7 zemí EU založily tzv. Hotelstars Union, unii, jejímž cílem bylo sjednocení klasifikace hotelových služeb. V současné době aplikuje společná kritéria v udělování hvězdiček těchto 15 zemí: Německo, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko, Litva, Lotyšsko a Estónsko, v roce 2012 se přidala Malta a v roce 2013 Belgie, Dánsko a Řecko. Klasifikace hotelů probíhá za pomoci hodnotících kritérií, kterých je v současné době 270. Tato kritéria vznikla na základě průzkumů potřeb trhu a očekávání hotelových hostů. Systém je však podložen převážně povinnými kritérii. [17] Klasifikační znaky neboli samolepky, se udělují na tříleté období pouze těm ubytovacím zařízením, která jsou ochotna dobrovolně klasifikací projít a která jejich majitel do certifikace přihlásí. Na rozhodnutí o udělení certifikace a případné spory při klasifikaci dohlíží klasifikační komise. 11 Asociace hotelů a restaurací České republiky 12 Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách 13 Hotels, Restaurants and Cafés in Europe je mezinárodní asociací, jež na evropské úrovni reprezentuje sektor hotelů, restaurací a kaváren 24

25 Vedle označení hvězdičkami, může hotel získat i pojmenování Superior, a to v případě, že v rámci jednotlivých klasifikačních tříd splňuje více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií. [9] str. 24 Luxury First Class Standard Economy Tourist * ** *** **** ***** Graf 1: Označení klasifikačních tříd pomocí hvězdiček Zdroj: Vlastní zpracování dle [9] str

26 3 Památková péče 3.1 Vývoj památkové péče Počátky péče o kulturní dědictví v dnešním slova smyslu, sahají až do 18. století, do období vlády Marie Terezie. V tomto období došlo k vývoji péče státní moci o kulturní dědictví. Na konci roku 1850 tehdejší Ministerstvo obchodu, průmyslu a veřejných prací zřídilo Ústřední komisi, která měla zastřešovat zajišťování a zachování stavebních památek. Z počátku se tato komise věnovala památkám pouze nemovitým, od roku 1872 byla její působnost rozšířena i na památky movité. Od roku 1909 měla Ústřední komise snahu prosadit a uvést v platnost zákon o ochraně kulturních památek, bohužel však marně. To trvalo až do roku V těchto letech začalo být zřejmé, že je nevyhnutelné vytvořit právní normu, která by zahrnovala problematiku památkové péče. Následně tedy došlo k vypracování zákona o kulturních památkách, který nabyl účinnosti pod číslem 22 dne Zákon stanovil povinnosti spojené s udržováním kulturních památek, zásady ochrany a evidence kulturních památek, pravidla konservace, obnovy a jejich další využití. V následujících letech se v České republice rapidně změnila právní situace, proto bylo nutné několikrát původní zákon č. 20/1987 Sb. novelizovat. Ve spojení s těmito změnami byly v letech 2007 a 2008 vydány dvě vyhlášky. Vyhláška Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., stanovující obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy a č. 420/2008 Sb., která jmenuje náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón. [26] 3.2 Národní památkový ústav Předchůdcem dnešního Národního památkového ústavu od roku 1958 byl Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, vzniklý ze zákona 22/1958 Sb. a Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Po odloučení odboru ochrany přírody, který přešel z oblasti kultury do působnosti ministerstva životního prostředí a po zániku Krajského Národního výboru, kde všechny krajské organizace přešly do působnosti ministerstva kultury, došlo v roce 1991 ke zkrácení názvu Státního ústavu památkové péče 26

27 a ochrany přírody na Památkový ústav. V roce 2001 byl název změněn na Státní památkový ústav. Vznik nynějšího Národního památkového ústavu byl spojen se splynutím dosavadních odborných organizací státní památkové péče k [20] 3.3 Městská památková zóna Městské památkové zóny jsou ucelené části historických měst a jejich území má diferencovanou památkovou hodnotu. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys, prostorová skladba a panorama. [11] str. 25 Městská památková zóna je částí města, která je nějakým způsobem významná. V konkrétních městech tuto zónu vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky prostřednictvím vydaných vyhlášek, díky kterým je zabezpečena památková ochrana zóny a jejího historického prostředí. Při prokázání významné kulturní hodnoty, jsou orgány státní památkové péče oprávněny omezit stavební a jiné úpravy na samotné památce nebo v celé zóně. [11] str Městská památková rezervace Městská památková rezervace je na rozdíl od městské památkové zóny pouze určitá část historického jádra města s původními budovami, městskou infrastrukturou či archeologickými nalezišti, jež je doporučeno chránit. Městská památková rezervace patří pod nejvyšší stupeň památkové ochrany. V této oblasti se vztahuje ochrana i na nemovitosti které nejsou prohlášeny za kulturní památky. Jmenovány jsou na základě nařízení vlády nebo výnosem Ministerstva kultury. V jejich blízkém okolí je navíc možné stanovit ochranné pásmo. Přehled měst s vyhlášenou Městskou památkovou rezervací je dostupný v databázi Národního památkového ústavu, kde je možné dohledat nejen konkrétní rezervaci, ale také i všechny budovy a památky, které jsou její součástí. [11] str

28 4 Projekt Pojmy jako projekt, projektový záměr, projektový management či projektové řízení se během posledních desetiletí, dostaly do povědomí každého člověka. Díky projektům je možné provádět výzkumy, vytvářet návrhy rozsáhlých změn a přestaveb a pomáhají následně tyto návrhy uskutečňovat. Již během povinné školní docházky se děti seznamují s prvním plánováním a uskutečňováním projektů v podobě různých úkolů a seminárních prací. Dále s projekty přicházejí do kontaktu lidé jak v zaměstnání, tak i v soukromém životě, v případech nutnosti řešení nastalých situací, které vyžadují tvorbu návrhů na změny, plánování a realizaci těchto změn. Avšak s největším množstvím projektů se setkávají velké firmy a instituce, kde jsou k tomuto účelu zřizovány speciální úseky a oddělení, jako příklad lze uvést projektový management. Tento úsek dále zabezpečuje projektové řízení, rozhodování a financování. [16] str Projektový záměr Projektovým záměrem se musí zabývat každý, kdo se v budoucnu chystá realizovat nějaký projekt. Projektový záměr je totiž konkrétní představou o budoucím projektu. Bývá tedy použit jako předloha pro sepsání projektové žádosti 14 a následné uskutečnění plánovaného projektu. V případě ručně psaného papírového náčrtu projektového záměru by měl být rozsah souboru okolo dvou stran, na kterých budou zmíněny všechny podstatné informace, jako jsou cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. [25] 4.2 Definice projektu V minulosti byl význam slova projekt v projektové praxi vysvětlován jako návrh, námět, plán a komplexní vyřešení stanoveného úkolu. V současnosti se ale vychází z anglosaského významu slova project jako procesu plánování a řízení rozsáhlých změn. Není tedy podstatné pouze zhotovení projektové dokumentace, ale i sama tvůrčí činnost. [12] str Projektová žádost je formulář, který vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu, předkládá ve stanoveném termínu a vždy musí obsahovat: údaje o žadateli, informace o projektu, rozpočet a financování projektu atd. Projektová žádost. [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

29 Ve spojení s fondy EU je možné pohlížet na projekt jako na konkrétní a kompletní podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt je souhrn aktivit, které vedou k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle, je omezován určitým časovým limitem a finančním rozpočtem. [23] V odborné literatuře lze najít mnoho odlišných definic projektu od různých autorů. Jako příklad uvádím tři z těchto definic. První definice vysvětluje projekt jako: Cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. Sleduje konkrétní cíl, definuje strategii vedoucí k dosažení daného cíle, určuje nezbytně nutné zdroje a náklady včetně očekávaných přínosů z realizace záměru a vymezuje jeho začátek a konec. [12] str. 11 Druhá definice představuje projekt jako: Časově ohraničenou a ucelenou sadu činností a procesů, jejímž cílem je zavedení, vytvoření nebo změna něčeho konkrétního. Projekt je třeba určitým způsobem řídit a je charakterizován typickými znaky. Projekt musí mít jasný cíl, výsledek či užitek, tedy něco, co má realizovat, vytvořit či změnit. Projekt je v čase omezený, obvykle v řádu měsíců a jedná se o neopakovatelný, unikátní sled činností, který vyžaduje specifický způsob řízení (projektové řízení). [22] Dle třetí definice je projektem míněn Jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má dán specifický cíl, jenž má být jeho realizací splněn, má definováno datum začátku a konce uskutečnění a stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci. [16] str Charakteristické rysy projektu Projekt je možné charakterizovat pomocí čtyř typických znaků, které pokud se vyskytují pohromadě, odlišují řízení projektu od jiných manažerských činností. Mezi tyto znaky patří jedinečnost, trojrozměrný cíl, zahrnutí zdroje a realizace v rámci jedné organizace. [13] str Jedinečnost Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se provádí vždy originálně a neopakovatelně. I když se může zdát, že jsou dva projekty naprosto totožné, vždy se najde nějaká odlišnost, která zajistí jedinečnost každého z nich. Projekt je dočasný, proto může docházet 29

30 k nejistotám, například termín začátku uskutečnění projektu a podobně. Zároveň se ve většině případů práce zúčastní jiná skupina osob. Díky této obměně lidí, podílejících se na daných projektech, může docházet k novým přátelstvím a známostem, v některých případech ale také ke vzájemným antipatiím a sporům. [13] str Trojrozměrný cíl Podstatou trojrozměrného cíle je současné splnění požadavků na věcné provedení, časový plán a rozpočtové náklady. Nejznámější označení pro trojrozměrný cíl je trojimperativ. Tyto tři podmínky musí být měřitelné (konkrétní a ověřitelné) a dosažitelné, aby bylo řízení projektu úspěšné. Je velice důležité, aby lidé, pracující na daném projektu věděli, jak trojimperativu dosáhnout a jak ho splnit. [13] str Zdroje Projekty se realizují za pomoci lidských nebo materiálních zdrojů. Avšak ne nade všemi zdroji má manažer projektu plnou kontrolu, některé zdroje mohou být totiž v kompetenci jiných osob nebo oddělení. Manažer projektu musí dobře organizovat lidské zdroje, aby byly využity dostupné materiální zdroje. Řízení lidských zdrojů často patří mezi ty nejtěžší úkoly manažera a je velice důležité vyvarovat se zbytečnému nervovému a emočnímu vypětí. Při obsazování pozic manažerů, prochází uchazeči zvláštním výběrem, kde je u těchto osob zjišťována schopnost snášet zátěž a schopnost řešení krizových situací. [13] str Organizace Každá organizace se současně zabývá širokým spektrem cílů. Důvodem je to, že tým pracovníků v organizaci je tvořen lidmi s různými zájmy, profesemi, povahovými vlastnostmi a hlavně nepředvídatelnými reakcemi. Projektový manažer tak bývá často frustrován 15 množstvím dalších směrů, kterými se organizace ubírá. Toto odlišné zaměření vzniká v důsledku osobních ambicí a zájmů. Na organizaci mohou působit i vnější vlivy, jako například zákazníci, uživatelé nebo dodavatelé. V mnohých situacích se manažer může cítit až skoro bezmocně ve své snaze dovést projekt ke zdárnému konci. [13] str Frustrace je utrpením, zklamáním, zmařením touhy, či stav, který nastává při závažném neuspokojení lidských potřeb 30

31 4.4 Kategorie a druhy projektů Lze říci, že projekty jsou nesrovnatelné, a to z hlediska rozsahu, nákladů a času. Dají se rozdělit do různých kategorií a dle jejich obsahu a účelu je možné je rozčlenit na určité druhy. Kategorie projektu komplexní speciální jednoduchý Specifikace unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, mnoho činností, speciální organizační struktura, vysoké náklady, mnoho zdrojů, velký počet subprojektů, apod. střednědobý, nižší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, dekompozice na subprojekty, odpovídající zdroje a náklady malý projekt, krátkodobý (měsíce), jednoduchý cíl, vyhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, využití standardizovaných postupů Tabulka 1: Kategorie projektů Zdroj: [12] str. 12 Projekty spojené s výstavbou Specifikace všechny kategorie projektů, kdy je k dosažení cílů nutná nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů výzkumné a vývojové projekty řešící inovace technologické organizační projekty zavádění nových technologií bez zásahů do staveb projekty změn určitých struktur (např. systému řízení) nebo uspořádání významných akcí Tabulka 2: Druhy projektů Zdroj: [12] str Projektový management a řízení Projektový management je možné stejně jako projekt samotný charakterizovat pomocí různých definic. Pro příklad jsou zde uvedeny dvě definice od různých autorů. 31

32 První definice zní: Projektové řízení neznamená jen používání metod a technik, ale znamená především určitou filozofii a styl práce a určitý způsob myšlení. [2] Druhá definice konstatuje, že jde o určitou filozofii přístupu k řízení projektu s jasně stanoveným cílem, který musí být dosažen v požadovaném čase, nákladech a kvalitě, při respektování určené strategie a při současném využití specifických projektových postupů, nástrojů a technik. V projektovém managementu je specifické to, že jde o neopakovatelný proces, vylučující rutinní přístup. [12] Dá se říci, že projektový management se zabývá převážně řízením změn. Je také nezávislý na předmětu činnosti, kterým se organizace (společnost, firma, podnik) zabývá a utváří se jako samostatná specifická disciplína v oblasti obecného managementu (teorie řízení). Projektový management, jehož předmětem je projekt samotný, zajišťuje jeho plánování a úspěšné uskutečňování. Převážně díky aplikaci odborných znalostí, činností a technik má snahu splnit všechny požadavky a vytyčené cíle. [1] str Zároveň se projektový management dá považovat za složitý komplex problematiky oblasti řízení. Obecně jsou v tomto komplexu zahrnovány aktivity, které souvisí s řízením předmětu, služby nebo jejich kombinace, která má díky realizaci projektu vzniknout. Velký důraz je kladen na dosažení požadované úrovně kvality výstupů projektu. Jako další skupinu činností v projektovém managementu lze zmínit aktivity spojené s řízením nákladů a ekonomických požadavků na efektivitu, dále úkony související s vlastním řízením procesů v čase, koordinací jednotlivých úseků práce a souvisejících nároků na komunikaci mezi účastníky projektu. Poslední důležitou aktivitou je budování mezilidských vztahů, inspirování a motivace členů projektového týmu spolu s efektivním řízením případných konfliktů. [16] str Každý projekt, každé projektové rozhodnutí by mělo začínat otázkou: Co je cílem? Co vlastně chci? Jak získat důvěru a přesvědčit ostatní? A pak za tím jít. To je skutečná orientace na výsledky, která patří k základním kompetencím manažera. Během své realizace musí každý projekt projít několika cykly, postupně od zadání, přes plánování, vlastní realizaci až po úspěšné ukončení projektu a následnému předání konečnému zákazníkovi. [24] 32

33 Je také nutno zmínit značný rozdíl mezi dvěma často užívanými pojmy, které veřejnost nerozlišuje, jimiž jsou Management projektu a Projektový management. Lidé tyto pojmy považují za synonyma, i když identické nejsou. Je zřejmé, že projekt je potřeba naplánovat (včetně jeho vypracování) a následně pak řídit i jeho realizaci. Pro tuto činnost je používán souhrnný pojem řízení (management) projektu. [12] str. 22 Ve větších podnicích (zejména projektových, poradenských a jiných dodavatelských firmách) se však často paralelně pracuje na více projektech, které je nutné vzájemně koordinovat, tedy řídit. Řízení jednotlivých projektů a jejich organizování a koordinování je pak souhrnně nazýváno projektovým řízením (managementem). [12] str. 23 Obrázek 3 Management projektu a projektový management Zdroj: [12] str

34 5 Praktická část 5.1 Představení cíle V praktické části představím zkoumaný objekt a město, ve kterém se nachází. Následně vypracuji Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu U Černého Medvěda v památkové zóně města Jablonné nad Orlicí, který by mohl v budoucnu posloužit jako podklad pro realizování samotného projektu. Cílem této revitalizace je zpřístupnění hotelu handicapovaným osobám. Uvedené ceny materiálu, vybavení a práce jsou pouze orientační, neboť až v případě uskutečnění projektu, bude pořádáno výběrové řízení na dvě konkrétní stavební firmy, které přestavbu provedou, a jejich kalkulace cen se může od mého zpracovaného odhadu lišit. K práci jsou přiloženy historické fotografie, dokumenty pojednávající o hodnotě budovy č. p. 24 a nákres půdorysů všech podlaží s vyobrazením umístění výtahu, který byl architektem zpracován jako náčrt v roce Seznámení s prostředím Jablonné nad Orlicí Město Jablonné nad Orlicí se nachází ve Východních Čechách v Pardubickém kraji. Jedná se o malé městečko o rozloze 4,37 km 2, které má okolo obyvatel a leží v podhůří Orlických hor. Toto město má bohatou historii a vypráví se o něm mnoho legend. Historie Území, na němž se město rozkládá, bylo součástí původního pohraničního pralesa a bylo založeno na soutoku potoka Orličky a řeky Tichá Orlice. Tato část pohraničního pralesa patřila od 10. století mnoha pánům a rodům. Jako příklad lze uvést rod Slavníkovců nebo pány ze Švábenic. Krajinu tehdy protínaly staré stezky, po kterých putovalo mnoho pocestných. Jako orientační bod jim sloužil dodnes zachovalý 700 let starý dub. Původní název města není znám, avšak pan profesor Dominik Filip, rodák z Jablonného, ve své Krátké kronice města Jablonného nad Orlicí píše: Na nejdůležitějších stezkách se ve středověku stavěly celnice, kde se vybíraly poplatky za přepravovanou sůl. Nazývaly se gablony a poplatek byl znám jako gabela. Je možné, že jedna z nich exis- 34

35 tovala i u křižovatky stezek na území dnešního Jablonného. V nejstarších dochovaných listinách je místo uváděno vždy jako městys Gablona. Za krále Václava II, bylo Jablonné součástí lanšperského panství a následně bylo věnováno Zbraslavskému klášteru. Život poddaných nebyl nijak jednoduchý, neboť od nich vrchnost požadovala vysoké platy a trpěli nájezdy loupeživých rytířů. Vždy na podzim, po ukončení sklizně, lanšperský purkrabí posílal do obcí vozy a ozbrojenou čeleď, která vybírala naturální dávky jako obilí, maso, med, ryby, máslo a další. Někdy se ale stávalo, že výběrčí byli falešní a vybírali do vlastní kapsy, proto purkrabí s čeledí posílal buď mnicha, nebo alespoň opatskou berlu jako průkaz totožnosti. Velice známá legenda, která se vztahuje ke znaku města Jablonné nad Orlicí, na kterém je vyobrazen černý medvěd, který předními tlapami drží opatskou berlu, praví, že jednou se opět k Jablonnému blížil po lesní cestě vůz s čeledí, naložený naturáliemi, mezi kterými byl i med. Jeho vůně přivábila medvěda. Vystrašená čeleď se rozutekla a nechala na voze onu opatskou berlu. Zvíře vylezlo na vůz, když v tom se koně, táhnoucí vůz splašili a dali se do zběsilého útěku. Medvěd nemohl seskočit, snažil se tedy alespoň zachránit před pádem, předními tlapami se zachytil o berlu a takto se vůz vřítil na Jablonské náměstí. Na památku této události, svolil opat, aby městys dostal do znaku medvěda s berlou. V roce 1898 byla obecním zastupitelstvem podána žádost o přiznání statutu města a teprve až 24. listopadu roku 1906 bylo císařem Františkem Josefem I. žádosti vyhověno a městys byl povýšen na město. [7] str Ve městě se nachází mnoho historicky cenných a památných staveb. Největší počet je ale situován přímo v jeho středu. Z tohoto důvodu bylo náměstí v Jablonném prohlášeno městskou památkovou rezervací. Některé z těchto staveb jsou zároveň chráněny Národním památkovým ústavem jako kulturní nemovité památky, nebo nemovité památky s lidovou architekturou. Jako příklad lze uvést dům č. p. 24, o kterém tato práce pojednává. Současnost V současnosti je město Jablonné nad Orlicí pomyslným průmyslovým centrem, neboť se zde nalézá několik velkých firem z dřevařského (Dřevotvar), elektrotechnického (Isolit Bravo) či automobilového průmyslu (Formplast). 35

36 V zimních měsících je také horským střediskem s vlastní sjezdovkou. V okolí km jsou dostupná známá velká horská střediska jako Čenkovice, Říčky, Červená voda, Deštné v Orlických horách a další. Z pohledu cestovního ruchu je Jablonné nad Orlicí, navzdory své velikosti, celkem značně navštěvované městečko. Svou zásluhu na tom má jak bohatá historie města, tak i krásné historické jádro. Dominantou náměstí jsou roubené stavby, morový sloup a další významné prvky. Avšak hlavním turistickým lákadlem je obrovská dřevěná lžíce, do které přes den pomalu přitéká voda a ve zhruba tříhodinových intervalech se voda z ní zase vylévá. Tyto lžíce jsou na světě pouze dvě a obě od stejného autora Ing. arch. Petra Fuchse. Jedna se nachází v Koreji a jedna u nás. Podle statistik za uplynulé tři roky, které jsem získala na informačním centru v Jablonném, navštívilo město průměrně turistů za rok Hotel U Černého Medvěda Historie Obrázek 4: Historický pohled na dům č. p. 24 Zdroj: Scan fotografie z archivu Města Jablonné nad Orlicí 36