VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza ekonomických dopadů využití stravenek v zaměstnaneckém stravování (diplomová práce) Autor: Bc. Jana Nenáhlová Vedoucí práce: Ing. Lena Mlejnková

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne.. podpis studenta 2

3 Poděkování: Úvodem bych ráda poděkovala Ing. Leně Mlejnkové za cenné rady a připomínky při vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat majiteli restaurace Červená cibule p. Janu Venclovi za poskytnutí potřebných informací o restauraci. 3

4 Obsah Úvod Charakteristika základní použité terminologie Restaurační veřejné stravování Účelové stravování Subjekty v pracovněprávních vztazích Zaměstnanecký benefit Stravenka Historie společného stravování Vývoj restauračního stravování Vývoj restauračního stravování v ČR Vývoj stravování zaměstnanců Vznik stravenek Vývoj stravování zaměstnanců v ČR Zaměstnanecké stravování dnes Analýza současného stavu využívání stravenek Stravenky ve světě Stravenky v ČR Legislativa v oblasti stravování zaměstnanců Stravenkové společnosti Fungování stravenkového systému v ČR Zaměstnavatelé a stravenky Spotřebitelé a stravenky Restaurační zařízení a stravenky Ekonomický rozbor dopadů možného zrušení daňové výhodnosti stravenek Dopad zrušení daňové výhodnosti stravenek na zaměstnance Vliv na mzdy zaměstnanců

5 4.1.2 Psychologický efekt stravenek a spotřební chování Dopad zrušení daňové výhodnosti stravenek na zaměstnavatele Dopad zrušení daňové výhodnosti stravenek na stát Vliv na příjmy a výdaje státního rozpočtu Vliv na zaměstnanost Dopad zrušení daňové výhodnosti stravenek na restaurace Dopad zrušení daňové výhodnosti stravenek na příkladu konkrétní restaurace Základní informace o restauraci Konkurenční prostředí restaurace Nabídka restaurace Propagace restaurace Charakteristika klientely restaurace Základní ekonomické ukazatele restaurace Vliv zrušení stravenek na ekonomickou situaci restaurace Závěr Seznam zdrojů Seznam tabulek a obrázků Seznam příloh Přílohy

6 Úvod Stravování je jednou ze základních lidských potřeb. Způsob a kvalita výživy se dlouhodobě odráží na zdravotním stavu obyvatelstva. Je proto velmi důležité, aby trh nabízel kvalitní a na živiny pestré suroviny. Lidé si stravu zajišťují jednak sami doma, ale protože velkou část svého času tráví mimo své domovy, vznikla řada podniků, která nabízí již hotové pokrmy. Tyto podniky poskytují služby jednak residentům, ale jsou také součástí infrastruktury cestovního ruchu, kdy pomáhají zajistit stravu lidem během jejich dovolených či jiných cest. Stejně důležitá je ale možnost obyvatelstva tyto suroviny získat a zpracovat. V současné době tráví lidé velkou část svého času v práci. Během pracovního týdne lidé pobývají na svých pracovištích třetinu i více dne. Čas, který mohou během této doby strávit mimo pracoviště je velmi omezen. Obvykle je tato doba vyhrazena pro obstarání oběda a často bývá stanovena jen na třicet minut. Kvalitní oběd hraje významnou roli nejen pro zdraví zaměstnanců z dlouhodobého hlediska, ale má také příznivý vliv na produktivitu práce. Z tohoto důvodu vznikla ve stravovacích službách nová odnož zabývající se právě stravováním zaměstnanců. Tento obor má v našem státě dlouholetou tradici a je tak hojně využíván. Velké podniky často zakládají závodní jídelny. Vznikla ale řada alternativních způsobů zajištění stravy vhodná rovněž pro menší podniky. Jedním z nich je příspěvek zaměstnavatele formou stravenek. Tato forma příspěvku zapojuje do zaměstnaneckého stravování širokou škálu restaurací, které byly primárně zakládány jako součást infrastruktury měst a pro účely cestovního ruchu. Právě touto oblastí se zabývá následující práce. Stravenky jsou v posledních letech často diskutovaným tématem na vládní úrovni. Je zde snaha o zrušení daňové výhodnosti, kterou stravenky přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům. Cílem práce je analyzovat současný stav využívání stravenek v České republice a současně upozorňovat na důsledky pro subjekty zapojené do řetězce stravování zaměstnanců touto formou v případě, že by byla daňová výhodnost stravenek zrušena. Pro účely analýzy byly stanoveny následující hypotézy: 1. Stravenky jsou hojně využívány. Jsou oblíbeny mezi zaměstnavateli i zaměstnanci. 2. Stravenky mají silný psychologický a multiplikační efekt. Ovlivňují velké množství subjektů. 3. Zrušení daňové výhodnosti stravenek by poškodilo obor pohostinství. 6

7 K dosažení cíle byly využity tři vědecké metody kompilace, analýza, syntéza. Metoda kompilace je využita především v teoretické části práce, částečně je ale použita i pro zpracování dalších kapitol. Metoda analýzy je uplatněna zejména při zpracování kapitoly 3 a 4. Syntéza je využita pro vytvoření dílčích i hlavního závěru. V první části práce vymezuje základní pojmy, které přímo souvisí s danou problematikou. Dále popisuje vývoj restauračního i účelového stravování ve světě a v České republice. Další kapitola analyzuje současný postoj firem, jejich zaměstnanců a restauratérů ke stravenkám, což je důležitým východiskem pro praktickou část práce. Ta analyzuje dopady případného zrušení daňové výhodnosti stravenek na zaměstnance, zaměstnavatele, stát a v neposlední řadě restaurace. V úplném závěru práce uvádí příklad vlivu stravenek na ekonomickou situaci konkrétní restaurace. Hlavním zdrojem pro účely analýzy využití stravenek a dopadů zrušení daňové výhodnosti stravenek jsou výzkumy spotřebního chování provedené zavedenými společnosti. Hlavním zdrojem informací pro závěrečnou část práce zabývající se konkrétní restaurací je rozhovor s majitelem této restaurace. 7

8 1 Charakteristika základní použité terminologie Práce se zaměřuje na služby společného stravování v souvislosti s příspěvky zaměstnancům na stravování během pracovní směny. První kapitola se zaměří na objasnění několika základních pojmů, které s danou problematikou souvisí. 1.1 Restaurační veřejné stravování 1 Restaurační stravování představuje síť gastronomických provozoven a souhrn služeb jako součást infrastruktury měst a obcí. Tyto provozy poskytují služby jednak rezidentům, jednak účastníkům cestovního ruchu. Do současnosti se vytvořila široká škála podniků, které tak poskytují různé služby od základního stravování, přes doplňkové občerstvení až po služby společensko - zábavní. Tyto provozy fungují buď jako nezávislé restaurace vlastněné jednotlivci nebo jsou součástí řetězců, často mezinárodních, fungujících na principu franchisingu. Je tak možné rozlišovat např. následující typy provozoven: - Restaurace stravovací funkce - Bistra a bufety - stravovací funkce nebo funkce občerstvení - Rychlá občerstvení stravovací funkce, specifická úprava provozovny z hlediska konzumace - Hotelové restaurace a střediska cestovního ruchu stravovací funkce především pro účastníky cestovního ruchu - Denní bary grill bar, snack bar, lobby bar apod., funkce společensko zábavní, občerstvení - Noční bary diskotéky, kluby, kasina, funkce společensko zábavní - Provozovny specializované na podávání nápojů vinárny, pivnice, kavárny, čajovny, funkce společensko zábavní - Automatový prodej funkce občerstvení - Donáška do domu stravovací funkce, mimo prostory provozovny 1 S využitím: a. Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE, 2009.; b. Horner Susan, Swarbrooke, John. Cestovní ruch, ubytování, stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003.; c. Jones, Ursula. Hotel and catering studies. London: Hodder and Stoughton,

9 1.2 Účelové stravování 2 Účelové stravování je určeno velkým skupinám osob, které spojuje příslušnost k určité organizaci či instituci. Od restauračního stravování se tak odlišuje zejména tím, že klientela je předem známá a provozovna poskytující stravovací služby svou nabídku přizpůsobuje specifickým potřebám klientů. Na úhradě ceny pokrmů se navíc obvykle kromě konečného spotřebitele podílí další subjekt. Účelové stravování nejčastěji zajišťují jídelny, které zřizují příslušné organizace buď jako vlastní provozovny nebo prostřednictvím smluvních poskytovatelů, kteří zajišťují stravování v provozních zařízeních dané organizace, případně je využíváno služeb cateringu. Do účelového stravování řadíme především: - Stravování zaměstnanců závodní jídelny, kantýny - Školní stravování školní jídelny a menzy - Stravování v nemocnicích, lázních různé typy diet - Stravování v nápravně výchovných zařízeních - Stravování v armádě - Sociální stravování (pečovatelská služba, domovy pro seniory) - Stravování při hromadných kulturních a sportovních akcích Subjekty v pracovněprávních vztazích 4 Zaměstnavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává jednu a více fyzických osob v pracovněprávním vztahu. Může to být jak soukromý podnikatelský subjekt, tak státní instituce. Zaměstnancem se potom rozumí fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k soukromému podnikatelskému subjektu či státní instituci. Nemůže se tedy jednat o osobu samostatně výdělečně činnou. 2 S využitím: a. Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE, 2009.; b. Horner Susan, Swarbrooke, John. Cestovní ruch, ubytování, stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003.; c. Jones, Ursula. Hotel and catering studies. London: Hodder and Stoughton, Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE, S využitím zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 9

10 1.4 Zaměstnanecký benefit 5 Benefit je možné definovat jako výhodu či prospěch někoho ve srovnání s jiným, tedy jako benefit účastníka nějakého systému jako výhoda plynoucí z takového účastenství. [ Pelc, Vladimír. 2010] V případě zaměstnaneckého benefitu se potom jedná o určitý typ výhody, který plyne z titulu zaměstnaneckého poměru k zaměstnavateli. Takové benefity jsou často daňově zvýhodněny. Představují tak pro zaměstnavatele možnost legálního snižování daňových povinností v oblasti mzdových nákladů. Zároveň se stávají součástí personální politiky dané společnosti, čímž slouží k přilákání a udržení kvalitních zaměstnanců. V tomto případě je jejich účelem odlišení se od konkurence a zvýšení atraktivity zaměstnavatele z pohledu uchazečů o zaměstnání a k posílení pozitivního vztahu k podniku z pohledu stávajících zaměstnanců. 1.5 Stravenka Příspěvky na stravování zaměstnanců jsou jedním z nejrozšířenějších zaměstnaneckých benefitů. Jedním z nástrojů poskytování tohoto příspěvku je stravenka. Stravenkou se rozumí příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců formou poukázky, kterou může zaměstnanec uplatňovat ve smluvních stravovacích zařízeních. Taková poukázka může mít klasickou papírovou podobu nebo podobu elektronické platební karty, na kterou zaměstnavatel nechává pravidelně nahrávat hodnotu příspěvku na stravování. Část nominální hodnoty poukázky hradí sám zaměstnanec v zákonem stanovené výši. 5 S využitím: Pelc, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011 Daňové a pojistné režimy benefitů. Praha: Leges,

11 2 Historie společného stravování Obor pohostinství má velmi dlouhou tradici. Během vývoje se rozdělil na dvě hlavní části restaurační a účelové stravování. Jedná se o sektor, který se dlouhodobě podílí na HDP řady států a významně také na zaměstnanosti. Obor se změnami životního stylu obyvatelstva přináší stále nové trendy. Následující kapitola se proto zaměřuje na vývoj obou typů společného stravování od počátků až po současné trendy ve světě i v České republice. 2.1 Vývoj restauračního stravování 6 Vývoj společného stravování začal již před více než lety. Evropské domorodé kmeny začaly připravovat a konzumovat jídlo společně a položily tak základ společnému stravování, které se vyvíjí dodnes. První místa, která začala plnit nejen stravovací, ale i společensko zábavní, funkci vznikala již v antice za dob římského impéria. Římané s oblibou navštěvovali podniky, které podávaly teplé pokrmy či podniky, které se zaměřovaly na prodej vína a likérů a plnily tak zábavní funkci. Středověk přinesl úpadek a ekonomická síla se soustředila v panských sídlech, kde bylo seskupeno velké množství lidí, pro které bylo nutné zajistit stravu. V královských sídlech se ale také pomalu začal vyvíjet jídelní servis a modernější gastronomie. Zejména potom v období renesance se po chudém středověku začala gastronomie znovu rozvíjet. Vlivem královských sňatků a výprav cestovatelů se také začaly šířit nové potraviny a úpravy pokrmů národních kuchyní do zbytku světa. Jako příklad je možné jmenovat sňatek francouzského prince Jindřicha Orleánkého s Caterinou de Medici. Caterina de Medici s sebou na francouzský dvůr přinesla toskánskou kuchyni a francouzští kuchaři tak začali používat nové produkty jako olivový olej, špenát, fazole či artyčoky. 7 Díky objevným zámořským cestám se do Evropy dostaly nové plodiny jako brambory, kukuřice, čaj, káva, kakaové boby a další. Trvalo několik staletí, než se na jídelních stolech objevil servis tak, jak ho známe dnes. Spolu s tím také kuchaři začali opouštět servírování na velkých podnosech a začali se věnovat uměleckým úpravám pokrmů, zejména potom v 19. století ve Francii. 6 S využitím: LATTIN, G. W. The Lodging and food service industry. East Lansing, Michigan: Educational Institute, ISBN X; 7 Firenze Caterina de Medici. [on-line] [ ].Dostupné z: 11

12 Vlivy královské kuchyně se postupně přenesly do hostinců. V roce 1765 otevřel A. Boulanger v Paříži první restauraci. Zval hladové k pohoštění do zařízení, jež pojmenoval Le restaurant divin a nabízel zde vydatnou polévku a několik dalších pokrmů. Dal tak vzniknout pojmu restaurace, který byl odvozen od slova restaurer, které ve francouzštině znamená pohostit pozvané. Jeho podnik se stal velmi populárním, a tak se začaly podobné provozovny otevírat po celé Francii a následně se přenesly do dalších částí Evropy. Restaurační zařízení se v 17. století začala rozvíjet rovněž v Americe. V roce 1634 byl založen první hostinec, v roce 1656 byl potom ve státě Massachusetts vydán zákon, který požadoval hostinec v každé kolonii. Ve druhé polovině 17. století začaly vznikat první coffee house. Mezi americkým obyvatelstvem začala růst poptávka po větším množství restaurací a hotelů. Začátek 19. století s sebou přináší pro oblast gastronomie řadu událostí. Začínají se používat nové nástroje jako je lednice, myčka apod.. Dále se rozvíjí různé typy gastronomických zařízení, která plní nejen stravovací funkci, ale i funkci zábavní. Dvacáté století přináší postupnou změnu životního stylu, která s sebou nese i změny v oblasti gastronomických zařízení. Restaurační provozy získávají stále více na významu a roste i jejich počet. Lidé se stále více stěhují do měst a využívají služeb jak stravovacích zařízení, tak zařízení spíše zábavního charakteru, kde se servírují nápoje, ale i pokrmy. Kromě tradičních restaurací se začínají objevovat různé typy provozoven rychlého občerstvení, které se až do současnosti stávají více a více populárními. Vznikají první řetězce rychlého občerstvení. Uvolňováním mezinárodního obchodu dochází k rozšiřování národních gastronomií po celém světě. Především ve větších městech po celém světě lze nalézt restaurace zaměřené na mezinárodní a etnické kuchyně, často provozované zahraničními obchodníky. Dochází také k rozvoji nového modelu provozování restaurací na principu franchisingu, kdy majitel konceptu poskytuje za finanční podíl jiným podnikatelským subjektům licenci, na jejímž základě provozují restauraci stejného typu, dodržují stejné technologie a sledují stejné požadavky na kvalitu. 12

13 2.2 Vývoj restauračního stravování v ČR 8 Restaurační stravování má na území České republiky dlouholetou tradici. Již v dobách Rakousko Uherska se jednalo o tradiční řemeslo, které se neustále rozvíjelo. Byla zde snaha o vzdělávání kuchařů a získávání co nejlepší praxe. V meziválečném období v Čechách existovala řada nejen restauračních zařízení, ale docházelo také k rozvoji dalších typů gastronomických provozoven, které byly často společensko zábavního charakteru. V této době na území našeho státu fungovalo více než provozoven. Po druhé světové válce se změnil charakter provozu těchto zařízení. Zatímco v meziválečném období se jednalo o drobnou řemeslnou činnost, ve druhé polovině dvacátého století přecházejí gastronomická zařízení do vlastnictví státu a družstev, čímž vznikají velké organizační celky. Pohostinské služby pro místní obyvatelstvo byly zajišťovány podniky Restaurací a jídelen či podniky družstev Včela a Jednota. Pro zahraniční turisty přijíždějící do Československa byla stravovací zařízení separována a spravována podniky Interhotelů. Počet provozoven oproti meziválečnému období klesl. Po roce 1989 došlo k privatizaci a provozování gastronomických provozoven se opět vrátilo do rukou drobných živnostníků. Kromě malých provozoven se začaly objevovat nové trendy. V 90. letech na český trh vstoupily mezinárodní řetězce, které provozují sítě restaurací a zařízení rychlého občerstvení. Na český trh se tak dostaly nové koncepty restauračních zařízení, které s sebou nesou nové standardy a nároky na kvalitu. Rozrostla se také nabídka služeb a vznikla řada restaurací či občerstvení nabízejících zahraniční kuchyně. Zatímco počet restauračních zařízení do roku 1989 neustále klesal, během devadesátých let se dostal na úroveň z roku 1953 a dále roste. Tabulka 1: Vývoj počtu stravovacích zařízení v ČR Rok Československo z toho ČR / / Zdroj: Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE, 2009.; Český statistický úřad. Počty restauračních zařízení v jednotlivých krajích a v ČR celkem v roce [on-line] [ ]. Dostupné z: vlastní zpracování 8 S využitím: Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE,

14 2.3 Vývoj stravování zaměstnanců 9 V souvislosti se změnou struktury ekonomiky v 18. a 19. století, kdy docházelo k silné industrializaci, se začal vyvíjet nový směr společného stravování. V továrnách bylo koncentrováno velké množství pracovníků. Majitelé průmyslových podniků se snažili docílit co nejvyšší produktivity práce a v souvislosti s tím začaly vznikat programy stravování zaměstnanců. V roce 1815 založil Robert Owen první jídelnu, ve které zajišťoval stravování pro své pracovníky a jejich rodiny. Započal tak vývoj stravování zaměstnanců v Americe, který se nadále rozvíjel a začal přecházet od průmyslové výroby i do jiných sfér ekonomiky. Např. v roce 1834 byl vytvořen program stravování zaměstnanců v New Yorkské bance The Bowery Savings Bank of New York. Když na počátku 20. století společnost Sears Roebuck založila restauraci Seroco restaurant, jejímž účelem bylo zajištění stravovacích služeb pro zaměstnance, stalo se stravování zaměstnanců definitivně podnikatelskou činností. Restaurace připravovala jídel denně. Oblast stravování zaměstnanců se nadále rozvíjela po druhé světové válce. 2.4 Vznik stravenek 10 V 60. letech 20. století došlo v oblasti stravování zaměstnanců k velkým změnám. Dosud bylo stravování zajištěno formou provozoven přímo určených pro stravování zaměstnanců daného podniku. Ovšem v roce 1954 začal John Hack ve Velké Británii vyvíjet systém stravenek. John Hack si v jedné restauraci všiml, že někteří lidé platí za jídlo papírovými lístečky. Od číšníka zjistil, že jsou to zaměstnanci nedalekých firem, které mají s restaurací dohodu, že uhradí jídlo konzumované jejich zaměstnanci. Británie v té době opustila přídělový systém potravin a firmy byly povinny zajistit pro pracovníky náležitou stravu. Podniky, které neměly možnost zřídit závodní jídelnu, se tak dostávaly do značné nevýhody. John Hack se rozhodl tento systém propracovat a založil první stravenkovou firmu, která za poplatek spravovala pro firmy vydávání, zpětný výběr a proplacení poukázek na jídlo. Brzy získal výhody v oblasti daní a odvodů na pojistné. Stravenky se staly snadnou alternativou k závodním jídelnám pro podniky, které si nemohly dovolit vlastní jídelnu. Navíc daly 9 S využitím: LATTIN, G. W. The Lodging and food service industry. East Lansing, Michigan: Educational Institute, ISBN X 10 S využitím: Wanjek, C., Food at work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases. Geneva, International Labour Office,

15 zaměstnancům možnost volby co, kde a s kým budou konzumovat. Stravenky se tak staly velmi populárními a začaly se šířit i do dalších zemí. 2.5 Vývoj stravování zaměstnanců v ČR 11 Rovněž na území České republiky se začalo stravování zaměstnanců rozvíjet v souvislosti s průmyslovou velkovýrobou. Jedním z prvních organizátorů závodního stravování byl za první republiky Tomáš Baťa, který začal pro své zaměstnance ve zlínských obuvnických závodech vytvářet program stravování zaměstnanců. Během druhé světové války bylo potom zavedeno závodní stravování pro pracovníky v muničních závodech. V období socialismu obliba závodního stravování dále narůstala. Rozvoj závodního stravování byl v této době v režii Revolučního odborového hnutí. Během prvních deseti let po druhé světové válce se počet závodních kuchyní zdvojnásobil, počet strávníků v nich se zvýšil více než čtyřnásobně. Od 70. let se začala rozvíjet nová forma stravování. Byly vydávány poukázky, na které zaměstnavatel finančně přispíval, a zaměstnanci se mohli stravovat v restauracích. Od 90. let dochází ke změnám v systému stravování zaměstnanců. S rozvojem soukromé podnikatelské sféry se stravování zaměstnanců stalo jednou z forem zaměstnaneckých benefitů, který firmy začaly využívat ke zlepšení svého postavení na trhu práce. Na český trh vstoupilo několik mezinárodních firem, které se zabývaly stravenkovým systémem. S větším rozšířením malých a středních podniků získaly stravenky na oblíbenosti. Pomalu se tak začalo na úkor závodních jídelen přecházet k využívání stravenek. Od roku 1989 do roku 2004 klesl počet porcí v závodních jídelnách o více než 50%. Naopak počet porcí v restauračním stravování se za deset let od roku 1989 zvýšil o 92%. 12 Kromě stravenek se začaly rozvíjet rovněž služby cateringových firem. Velký význam na českém trhu získávají řetězce jídelen, které zřizují své provozovny v budovách větších podniků a státních institucí, jako jsou firmy Sodexo s.r.o., Sodexo zařízení školního stravování s.r.o., Aramark s.r.o., Eurest s.r.o. apod. 11 S využitím: Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE, Výživa a potraviny. Štiková, Olga, Sekavová, Helena. Dlouhodobý vývoj veřejného stravování v ČR - ekonomická analýza. [online]2006[ ]. Dostupné z www: 15

16 2.6 Zaměstnanecké stravování dnes 13 V současné době existuje několik způsobů, jak může zaměstnavatel zajistit stravování na pracovišti. Prvním způsobem je zřízení kuchyně a k ní náležející jídelny, kterou zaměstnavatel sám provozuje. Dříve bylo závodní stravování velmi oblíbené, v dnešní době ale stále nabývají na síle především malé a střední podniky, které pro závodní jídelnu nemají ani prostory, ani dostatek financí na provoz. Tato forma je tedy vhodná pro společnosti, které zaměstnávají velký počet lidí soustředěný v jednom místě, jako jsou automobilky a jiné průmyslové výroby. Další možností je zřízení kuchyně s jídelnou, která je provozována externí firmou. Společnost, která má o stravování zaměstnanců zájem, poskytne své prostory, které jsou vybaveny zařízením potřebným pro provoz kuchyně a jídelny. Smluvní cateringová firma se poté stará o provoz a přípravu pokrmů. Zaměstnanci společnosti, která jídelnu zřizuje, zde mají stravování za nižší ceny, zbytek je hrazen z příspěvku zaměstnavatele. Často taková provozovna poskytuje služby i pro širokou veřejnost, ovšem za plnou cenu. Dochází tak k prolínání účelového a restauračního stravování. Pokud podnik nemá prostory vhodné ke zřízení jídelny, může využít služeb cateringových společností, které rozváží již připravené jídlo přímo do firem nebo může uzavřít dohodu s jinou organizací, která poskytuje závodní stravování. Zaměstnanci tak dochází na stravování mimo objekt zaměstnavatele, ale čerpají stejné finanční výhody jako v případě, že by jídelnu zřídil sám zaměstnavatel. Tyto formy stravování již s sebou nenesou požadavky na vhodné prostory ani drahý provoz, jsou proto dostupné také pro malé firmy. Poslední a v současnosti velmi oblíbenou formou zajištění stravování pro zaměstnance je poskytování příspěvků ve formě stravenek. Zaměstnavatel za každou odpracovanou směnu poskytuje zaměstnanci poukázku, jejíž nominální hodnota je zčásti hrazena zaměstnavatelem a zčásti z platu zaměstnance. Tradiční stravenka má papírovou podobu, ovšem v současné době se v některých státech pomalu přistupuje k přechodu na elektronickou formu platební karty. Využívání tohoto příspěvku se tak pro zaměstnance i zaměstnavatele stává snazší. Zaměstnanec poté stravenky využívá v široké síti smluvních provozoven, které jsou součástí běžné infrastruktury měst a obcí. Zde se již účelové stravování plně prolíná se stravováním restauračním. Zaměstnanci se stravují v provozovnách, které jsou běžně využívány širokou veřejností z řad rezidentů i účastníků cestovního ruchu a platí zde stravenkou plnou cenu své konzumace. 13 S využitím: Mlejnková, Lena. Služby společného stravování. Praha: VŠE,

17 3 Analýza současného stavu využívání stravenek Stravenky jsou celosvětovou formou zajištění stravování v pracovní době. V některých státech přetrvává původní význam stravenek, tedy zajištění racionální výživy obyvatelstva, ve vyspělých ekonomikách se z těchto příspěvků stal nástroj pro motivaci zaměstnanců. Následující kapitola stručně mapuje využití stravenek ve světě, podrobněji se potom zaměřuje na míru využití v České republice. Analyzuje zejména legislativní úpravu příspěvku na stravování zaměstnanců a postoj zaměstnavatelů, zaměstnanců a restauratérů ke stravenkám. 3.1 Stravenky ve světě 14 Jak bylo vyloženo v předešlé kapitole, stravenky se začaly vyvíjet v poválečné Velké Británii ve znovu se rozvíjející ekonomice, kdy byli zaměstnavatelé povinni zajistit svým zaměstnancům stravování. Do současné doby se stal tento systém mnohem propracovanějším a rozšířil se do řady států v Evropě, Americe, Asii, Africe a Austrálii. Pro každý stát má ovšem poskytování stravenek jiný význam, a tak se liší i legislativní zastřešení tohoto systému. Zaměstnavatelé poskytují svým pracovníkům příspěvky na stravování v plné výši nominálních hodnot stravenek nebo se musí pracovníci na určité části nominální hodnoty stravenky podílet ze své mzdy. Stát potom pro zaměstnavatele i zaměstnance legislativně vymezuje daňovou výhodnost ve větší či menší míře. Situaci v Evropě ilustruje tabulka na následující stránce. Nejvíce jsou stravenky rozšířeny v Belgii, Maďarsku a na Slovensku, kde stravenky využívá přibližně třetina pracujícího obyvatelstva, následuje Česká republika a Rumunsko, kde je do systému zapojena asi čtvrtina zaměstnanců. 14 S využitím: a. Wanjek, C. Food at work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases, Geneva. International Labour Office, 2005 b. c. 17

18 Země Tabulka 2: Využití stravenek v Evropě Daňově uznatelné pro zaměstnavatele Osvobozeno od daně z příjmů pro zaměstnance Osvobozeno od odvodů na sociální pojištění Ekonom. aktivní populace v tis. Počet denních uživatelů Denní uživatelé v % Rakousko Ne Ano Ano ,3 Belgie 1,00 Ano Ano ,7 Bulharsko Ano Ano Ano ,0 ČR Ano Ano Ano ,8 Francie Ano Ano Ano ,0 Německo Ne Ne Ano ,6 Řecko Ano Ano Ano ,5 Maďarsko Ano Ano Ne (25%) ,8 Itálie Ano Ano Ano ,0 Lucembursko Ano Ano Ano 200 x x Nizozemí Ano Ne Ne ,03 Polsko Ano Ne Ano ,1 Portugalsko Ano Ano Ano ,2 Rumunsko Ano Ne Ano ,2 Slovensko Ano Ano Ano ,1 Španělsko Ano Ano Ano ,6 Švédsko Ano Ne Ne ,2 Švýcarsko Ano Ano Ano x x Turecko Ano Ano Ano ,3 Spojené Ne Ano Ano království 0,03 Zdroj: vlastní zpracování s využitím interních materiálů Edenred CZ s.r.o. V jednotlivých státech je obvykle možné nalézt regionální poskytovatele stravenek. Ti se ovšem po nějaké době často stávají předmětem akvizice již zavedených celosvětově úspěšných společností. Největšími hráči na světovém trhu v oblasti poskytování stravenek jsou společnosti Sodexo, působící v 80 státech světa jako poskytovatel stravenek a závodního stravování, a Edenred, působící ve 38 státech světa. Přítomnost těchto dvou skupin v jednotlivých státech je uvedena v příloze č. 2. V západní Evropě jsou do systému často zapojeny ekonomicky vyspělé státy, kde do nedávné doby stravenky představovaly především motivační prvek v jejich mzdovém ohodnocení. S počátkem hospodářské krize si však subjekty zapojené do stravenkových systémů více uvědomují původní smysl stravenek spočívající v umožnění racionální výživy zaměstnanců a optimalizaci nákladů zaměstnavatele. Tím, že jsou stravenky určeny na nákup jídla, jsou zaměstnanci motivováni k zajišťování pravidelných obědů, zatímco, 18

19 kdyby příspěvky nedostávali nebo by byly v peněžní formě, dali by přednost uplatnění v jiných oblastech. Navíc tyto státy v posledních letech bojují s rostoucí mírou obezity ve společnosti. Je zde proto patrná snaha využít stravenkových programů k propagaci zdravé výživy a regulaci stravování zaměstnanců od fast-foodů směrem k hodnotnějším typům pokrmů poskytovaných restauracemi. Jako příklad je možné uvést projekty, do kterých se zapojuje skupina Edenred. Tato společnost má za sebou úspěšný program Food and Balance, který byl zaměřen na lepší informovanost o zdravé výživě mezi restauracemi a zaměstnanci ve dvanácti státech. Ve Francii byl vytvořen symbol Gustino, kterým byly v jídelních lístcích vyznačeny zdravé pokrmy v restauracích, jež se do projektu zapojily. Na tento počin navazuje projekt nový, zahájený v roce 2008 pod záštitou Evropské Unie The FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand). Cílem je zvýšit povědomí o zásadách správného stravování mezi zaměstnanci a zlepšit nutriční hodnotu nabídky jídel díky spolupráci s provozovateli restaurací, kuchaři a číšníky. Projekt je opět koordinovánán skupinou Edenred, financován je z Evropských fondů. 15 Obrázek 1: Gustino logo Zdroj: 15 S využitím: a. EDENRED CZ s.r.o. Food. (on-line)( ). Dostupné z: b. Ruth Soroko. BALANCED NUTRITION AT WORK The European FOOD project: a successful Public Private Partnership. (on-line) 05/2011 (cit ). Dostupné z: 19

20 Naopak pro méně rozvinuté oblasti má správně regulovaný systém stravenek význam v podpoře místní ekonomiky. V místech, kde chyběla dostatečná infrastruktura v oblasti hotových pokrmů, napomáhají stravenky k růstu počtu míst, kde se zaměstnanci mohou stravovat. Poskytnutí stravenek vyvolává u zaměstnanců stimul k návštěvě restaurace, což motivuje potenciální podnikatele k zakládání nových provozoven, a tím k vytváření nových pracovních příležitostí v pohostinství, ale také v dalších souvisejících odvětvích, jako je zemědělství či potravinářský průmysl. Pokud jsou navíc podmínky fungování systému správně nastaveny, můžou být patrné další efekty jako snížení daňových úniků v podobě nepřiznaných příjmů v pohostinství. Jako příklad může být uvedeno fungování systému v Maďarsku, kde bylo při uvedení stravenek na trh do programu zahrnuto více než 80% pracujících. Systém zde byl zaveden pro lepší regulaci výběru daní a podporu zdraví pracujícího obyvatelstva. Jako další příklad je možno uvést Brazílii, kde je do programu zahrnuto více než 30% pracujících. Zavedení systému oživilo tamní ekonomiku a výrazně snížilo podvýživu. Právě podvýživa je dalším světovým problémem, který se v některých rozvojových zemích snaží řešit zavedením stravenek. Jak je patrné z tabulky v příloze 1 světoví poskytovatelé stravenek hojně působí v oblastech Jižní Ameriky, Asie a začínají pronikat i na území Afriky, kde se snaží těmto problémům čelit, podpořit tamní ekonomiky a zkvalitnit výživu obyvatel. Například Brazílie stanovuje výživové hodnoty potravin, které mohou být za poukázku nakoupeny. V řadě těchto ekonomik navíc kromě klasických stravenek do restaurací existují poukázky na jídlo, aby byla zajištěna racionální výživa pro rodiny. Společnosti vydávající stravenky se navíc angažují i ve státech, kde zatím není vyvinuté prostředí pro uplatňování stravenek nebo stravenky nejsou dostatečně rozšířeny do nižších sociálních vrstev a snaží se zde podporovat boj proti podvýživě jinými způsoby. Jako příklad je možné uvést projekt skupiny Sodexo STOP HUNGER, v jehož rámci dochází k podpoře racionální výživy v různých státech světa například pomocí potravinových sbírek. Tato iniciativa působí i v rozvinutějších státech. Vždy se zaměřují na problém s výživou, který v dané společnosti přetrvává S využitím: Sodexo.com. STOP HUNGER. (on-line)( ). Dostupné z: 20

21 3.2 Stravenky v ČR Také v České republice se stravenky staly vedle závodního stravování oblíbeným způsobem stravování zaměstnanců. Podle průzkumů z posledních let jsou stravenky nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem, který firmy využívají k motivaci zaměstnanců. Tato kapitola se proto zaměřuje na legislativní úpravu stravování zaměstnanců v České republice a na postoj zaměstnavatelů, zaměstnanců a restauračních zařízení ke stravenkovému systému Legislativa v oblasti stravování zaměstnanců Zákon 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v 236 stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování. Daňová legislativní úprava v České republice proto na tuto oblast pamatuje a poskytuje zaměstnavatelům možnost zajistit pro zaměstnance stravování za zvýhodněných podmínek. První možností je provoz vlastního stravovacího zařízení. Daňově uznatelnými výdaji jsou v tomto případě výdaje na provoz takového zařízení, kromě hodnoty potravin. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení je podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, považováno i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů. Pokud zaměstnavatel nemá možnost provozovat vlastní stravovací zařízení, může zajistit stravování pomocí příspěvků na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů. V tomto případě zaměstnavatelé nejčastěji přistupují k poskytování příspěvku ve formě stravenek. Zákon umožňuje poskytnutí těchto příspěvků až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného. Podmínkou pro uplatnění daňové výhodnosti je délka směny alespoň tři hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin. 17 Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů je pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. 18 A jako taková podle zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální 17 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, 24 odst. 2 písm. j) bod 4 18 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, 6 odst. 9 písm. b) 21

22 zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, není ani součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. V případě, že by zaměstnavatel přistoupil k peněžním příspěvkům, nejednalo by se o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob ani pojistného. Podle 236 Zákoníku práce může být zvýhodněné stravování, tedy i stravenka, poskytnuto také zaměstnanci, který čerpá dovolenou nebo je v dočasné pracovní neschopnosti. V tomto případě se jedná o nezdanitelný příjem z pohledu zaměstnance. Pro zaměstnavatele se ale jedná o daňově neuznatelný náklad v plné výši stravenky Stravenkové společnosti V České republice působí v oblasti poskytování zaměstnaneckých benefitů v současné době tři společnosti Edenred CZ, s.r.o., Sodexo Pass Česká republika, a.s. a Le Chèque Déjeuner, s.r.o.. Všechny tři společnosti se zabývají komplexním řešením pro firmy, které chtějí svým zaměstnancům nabídnout kromě běžného platu něco navíc. Mají tak ve své nabídce jednak stravenky, jednak poukázky, které pokrývají téměř celé spektrum zaměstnaneckých benefitů, které česká legislativa připouští, případně nabízí firmám systém Cafeterie benefity na míru. 20 Tyto společnosti se samozřejmě také starají o zajištění široké sítě provozoven, kde lze jimi vydávané poukázky uplatňovat. Společnost Edenred CZ, s.r.o. je součástí světové skupiny Edenred se sídlem ve Francii, která působí ve 38 zemích světa v Evropě, Americe, Asii a Africe. Její služby ve světě využívá asi firem, což představuje 34,5 milionu každodenních uživatelů. Do České republiky společnost vstoupila v roce 1993 pod názvem Accor Services CZ s.r.o.. V současné době zde poukázky Edenred využívá uživatelů, kteří je mohou uplatňovat v přibližně provozovnách. Pro své zákazníky zajišťuje síť poboček ve 13 městech Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Chrudim, Jihlava, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Písek, Praha a Zlín Zákon č. 262/2006 sb., Zákoník práce, 236 odst Cafeterie systém zaměstnaneckých benefitů, kdy každý zaměstnanec dostane určitý počet bodů, za které si může vybrat libovolný bendit či kombinaci benefitů z nabídky zaměstnavatele 21 S využitím: EDENRED CZ s.r.o. Základní informace (on-line)( ). Dostupné z : 22

23 Rovněž společnost Sodexo je součástí světové skupiny působící v 80 státech v Evropě, Americe, Asii, Africe a Austrálii, která byla založena v roce 1966 ve Francii. Společnost má dvě hlavní divize. První se zaměřuje na provozování sítě provozoven závodního stravování, v ČR ji zabezpečuje firma Sodexo, s.r.o. a Sodexo zařízení školního stravování, s.r.o., druhá potom na poskytování zaměstnaneckých benefitů formou poukázek, což zajišťuje firma Sodexo Pass Česká republika, a.s. Ve světě jejích služeb využívá 50 milionů každodenních uživatelů. Na český trh společnost vstoupila v roce 1992, kdy otevřela první restauraci. O dva roky později rozšířila svou působnost rovněž do oblasti poukázek. V současné době využívá stravenky Sodexo asi uživatelů. Uplatňovat je mohou v široké síti smluvních zařízení, která čítá přibližně provozoven. Své služby poskytuje na 11 místech České republiky Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem a Zlín. 22 Také společnost Le Chèque Déjeuner, s.r.o. má původ ve Francii, kde byla založena v roce V současné době působí v jedenácti státech Evropy a v Maroku. V České republice působí od roku 1995 a jejích služeb využívá zaměstnanců. Síť provozoven akceptujících stravenky této společnosti čítá asi provozoven. Pro své zákazníky vybudovala síť poboček v 11 městech Brno, Český Těšín, Karlovy Vary, Most, Náchod, Olomouc, Pardubice, Plzeň, Praha, Třebíč a Ústí nad Labem. 23 Obrázek 2: Uživatelé stravenek podle poskytovatele Počet uživatelů stravenek podle poskytovatele 19% 42% 39% Edenred CZ s.r.o. Sodexo Pass ČR a.s. Le Chèque Déjeuner s.r.o. Zdroj: vlastní zpracování s využitím více zdrojů 22 S využitím: Sodexo Pass s.r.o. Historie Sodexo. [on-line][cit ]. Dostupné z : 23 S využitím: Le Chèque Déjeuner s.r.o.. O Chèque Déjeuner. [on-line][cit ]. Dostupné z : Le Chèque Déjeuner s.r.o.. O Groupe Chèque Déjeuner. [on-line][ ]. Dostupné z : 23

24 3.2.3 Fungování stravenkového systému v ČR Do stravenkového systému, jak je nastaven v ČR, je zapojeno 5 skupin subjektů zaměstnavatelé, zaměstnanci, stravenkové společnosti, restaurace (příp. obchody s potravinami) a stát. Vztahy mezi těmito subjekty ilustruje následující obrázek. Obrázek 3: Fungování stravenkového systému schéma Zdroj: Wanjek, C., Food at work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases, Geneva, International Labour Office, 2005; vlastní zpracování Společnost vydávající stravenky na základě objednávky prodá zaměstnavateli stanovený počet stravenek v určité nominální hodnotě. Za tuto službu inkasuje od podniku smluvně stanovenou provizi. Podnik následně distribuuje stravenky mezi své zaměstnance. Zaměstnanec obdržené stravenky použije v restauraci, příp. v obchodě s potravinami, podle toho, kde se rozhodne čerpat stravovací služby - oběd. Cenu za tyto služby uhradí stravenkou, ta pro něj tedy představuje peněžní ekvivalent. Obchodník, který platbu přijal, následně stravenky vrátí zpět stravenkové společnosti, jež mu za stravenky poskytne peníze. Za tuto službu stravenková společnost inkasuje smluvně dohodnutou provizi. Uprostřed systému figuruje stát, který zastřešuje systém po legislativní stránce. Vytváří legislativní podmínky v podobě daňových výhod, čímž vytváří stimuly pro zapojení se do tohoto systému. 24

25 3.2.4 Zaměstnavatelé a stravenky Pro každého zaměstnavatele je velice důležité najít zaměstnance, který bude spolehlivý a svou práci bude odvádět co nejlépe. Ještě důležitější je potom si takového zaměstnance udržet. V současné době, kdy se situace na trhu práce stává vyhrocenou stále trvající ekonomickou krizí, která s sebou přináší neustále se zvyšující nezaměstnanost, je pro firmy zásadní udržet si kvalitní zaměstnance, aby vysoká fluktuace nespokojených zaměstnanců nezvyšovala jejich náklady. Zaměstnavatelé se tak snaží hledat cesty, jak motivovat zaměstnance k práci pro jejich společnost. To je jeden z důvodů proč se po celém světě, včetně České republiky, rozmáhají systémy nejrůznějších zaměstnaneckých benefitů od poskytování a čištění uniforem, přes občerstvení na pracovišti, příspěvky na pojištění, volnočasové aktivity až po týden dovolené navíc. Odhaduje se, že hodnota poskytovaných benefitů činí asi 10% hrubých příjmů zaměstnanců. [Pelc, Vladimír. 2011] Nějaké zaměstnanecké benefity poskytuje 88% soukromých a 99% veřejných subjektů. 24 Zároveň se ale snaží optimalizovat mzdové náklady. Režim daňové výhodnosti u různých typů zaměstnaneckých benefitů tak umožňuje zaměstnavatelům v době tlaku na růst mezd ze strany zaměstnanců poskytovat vyšší reálné mzdy s nižším dodatečným zatížením v oblasti mzdových nákladů. Poskytování zaměstnaneckých benefitů se liší napříč spektrem odvětví, ve kterém firma působí. Typy benefitů se liší také podle pracovní pozice, kterou určitý zaměstnanec zastává. Zaměstnanci vrcholového managamentu jsou pro společnost velmi zásadní, jejich ztráta by mohla mít pro společnost fatální důsledky. Právě pro tuto sortu zaměstnanců slouží benefity k motivaci a firmy tak nabízejí automobily či počítače pro osobní účely, práci z domova, dovolenou navíc, vzdělávání, incentivní cesty apod. Pro střední management a zaměstnance v administrativě jsou potom charakteristické různé příspěvky na dovolenou, volnočasové aktivity, zdraví, vzdělávání apod. 25 Pracovníci na nižších pozicích v hierarchii zaměstnaneckých postů potom často čerpají benefity, které umožňují zaměstnavateli daňově optimalizovat mzdové náklady a zároveň svým zaměstnancům ulevit od určitých výdajů. Můžou to být například firemní pracovní pomůcky, čištění uniforem apod. Některé typy benefitů bývají ve firmách poskytovány plošně všem zaměstnancům. Často se jedná o příspěvek na stravování. 24 Pelc, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011 Daňové a pojistné režimy benefitů. Praha: Leges, 2010, s CFOWorld. Zaměstnanecké benefity za časů krize. [on-line] [cit ] Dostupné z: 25

26 Právě stravenky se v České republice staly jedním z nejoblíbenějších benefitů, který se postupem času stává pro středně velké a velké podniky standardem. Příspěvky na stravování zaměstnanců mají v našem státě dlouhou tradici. V minulosti se jednalo především o závodní stravování, které je ovšem pro moderní podnik, který nemá velký počet zaměstnanců nebo má řadu odloučených pracovišť po celé republice velmi nákladné. Proto si tyto podniky oblíbily možnost poskytovat příspěvky na stravování formou stravenek. Podle údajů Asociace provozovatelů poukázkových systémů poskytuje stravenky s průměrnou nominální hodnotou Kč 26 v České republice zaměstnavatelů. Vladimír Pelc ve své publikaci uvádí, že příspěvky na stravování zaměstnanců poskytuje 70% soukromých subjektů a 94% veřejných subjektů. 28 Tabulka 3: Výhody poskytované podle kolektivních smluv podnikatelské sféry v roce Zaměstnanecké výhody [%] 1. Příspěvek na stravování 94,8 2. Zvýšení nároku na dovolenou 83,3 3. Odměna při významném pracovním a životním výročí 76,9 4. Poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy při překážce v práci na straně zaměstnance Příspěvek na penzijní připojištění 57,5 6. Zvýšení odstupného v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele 51,7 7. Sociální fond/program mzda 42,3 9. Pružná pracovní doba 22,9 10. Příspěvek na životní pojištění 19 Zdroj: ISPV. Zaměstnanecké výhody byly v roce 2010 poskytovány nejčastěji v peněžnictví a pojišťovnictví. ( ). Dostupné z: Oblibu stravenek mezi zaměstnavateli potvrzují i průzkumy trhu, které jsou v posledních letech pravidelně vypracovávány. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2008 představují stravenky pro 70% respondentů z řad zaměstnavatelů významný firemní benefit a motivační nástroj pro zaměstnance Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Fakta o stravenkách. [on-line][ ]. Dostupné z: 27 tamtéž 28 Pelc, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011 Daňové a pojistné režimy benefitů. Praha: Leges, 2010, s Analyzováno kolektivních smluv zaměstnavatelů podnikatelské sféry, které zastupovaly 19 sekcí ekonomických činností s více než 762 tis. zaměstnanci. 30 STEM/MARK. Postoje ke stravovacím poukázkám. [on-line] únor 2008 [cit ] Dostupné z: http: 26

27 Obrázek 4: Význam stravenek pro zaměstnavatele Představují pro Vaši společnost stravenky významný benefit a motivační nástroj pro zaměstnance? 3% 27% 70% Ano Ne Nevím Zdroj:STEM/MARK. Postoje ke stravovacím poukázkám. (únor 2008) Dostupné z: http: Důležitost stravenek pro zaměstnavatele dokazuje rovněž průzkum, který vypracovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v souvislosti s navrhovaným rušením daňové výhodnosti stravenek v rámci daňové reformy. Průzkum byl proveden mezi 547 majiteli malých a středních podniků z oborů výroba, služby, obchod a zemědělství z celé České republiky. 73% malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována, přičemž by 84% firem poskytujících stravenky považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, které mohou zřizovat především velké podniky, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek dostupné i menším podnikům. 31 Jak již bylo vyloženo v podkapitole Legislativa v oblasti stravování zaměstnanců, jsou stravenky osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a částečně pro zaměstnavatele představují daňově uznatelný náklad. Firmy je proto také kromě motivace zaměstnanců využívají k optimalizaci mzdových nákladů. Podle vyhlášky č. 429/2011 Sb., která vstoupila v platnost , činí výše stravného na služebních cestách 76 Kč. Z této částky se dle zákona o daních z příjmů vypočítává maximálně daňově uznatelná částka příspěvku na stravování 70%. Maximálně daňově uznatelný náklad je tedy 53,20 Kč, což odpovídá nominální hodnotě stravenky 96Kč BusinessInfo.cz. Průzkum zmapoval názory podnikatelů a živnostníků na daňovou reformu. [on-line] [cit ]. Dostupné z 32 Vyhláška č. 429/2011 Sb. stravné, náhrady za používání motorových vozidel a ceny PHM 27

28 3.2.5 Spotřebitelé a stravenky Nejvíce výhod v souvislosti se stravenkami čerpají koncoví uživatelé, tedy zaměstnanci. Stravenky pro ně představují nedaněnou část příjmu, která je rovněž osvobozena od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Oproti dříve více využívanému závodnímu stravování navíc stravenka dává spotřebiteli možnost volby restaurace či obchodu, který využije. Podle údajů Asociace provozovatelů poukázkových systémů stravenky v ČR využívá 1,3 milionu zaměstnanců, což představuje přibližně 25% zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z června 2007 na vzorku 902 respondentů se stravenky staly natolik rozšířeným zaměstnaneckým benefitem, že je zaměstnanci vnímají jako samozřejmost. 56% dotázaných souhlasí s tvrzením, že příspěvek na stravenky je normální a pouze 4% ho považují za zbytečný luxus. 33 Obrázek 5: Postoj zaměstnanců ke stravenkám Příspěvek zaměstnavatele na stravenky je normální Příspěvek zaměstnavatele na stravenky je zbytečný luxus 2% 1% 6% Naprosto souhlasím Spíše souhlasím 4% 5% Naprosto souhlasím 35% 56% Spíše nesouhlasím Naprosto nesouhlasím Žádná odpověď 70% 21% Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Naprosto nesouhlasím Zdroj: STEM/MARK. Užívání stravovacích poukázek v ČR. [on-line][cit ] dostupné z : 33 STEM/MARK. Užívání stravovacích poukázek v ČR. [on-line][cit ] dostupné z : 28