[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky

Transkript

1 [ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) 2005

2 Poděkování: Partnerům a řešitelům indikátorů ve městech za cenné příklady jejich praktického využití Vladimíra Šilhánková, Hradec Králové, Miroslava Dudíková, Hodonín, Šárka Trunečková, Chrudim, Marek Antoš, Svitavy, Věra Goldová, Milan Půček, Jiří Trezner, Vsetín Tato publikace vznikla díky podpoře Ministerstva životního prostředí ČR (projekt Uplatnění sady společných evropských indikátorů při sledování udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice a vlámské vlády (projet Local Sustainability Indicators for Czech Towns and Cities ) (Tyto instituce nenesou žádnou odpovědnost za obsah publikace). Zrcadlo místní udržitelnosti Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky Autoři: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s Agentura Koniklec REC Česká republika Sdružené do Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) Mirek Lupač, Josef Novák, Michael Pondělíček, Simona Kosíková Šulcová a Viktor Třebický Vydal Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., v nakladatelství Studio Gabreta, Grafická úprava: Lenka Blažejová Tiskárna: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Náklad 500 kusů Druhé aktualizované a doplněné vydání, podzim 2005 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj ISBN:

3 Motto: Indikátory nám a našim dětem lepší život nezajistí, ale mohou nám říci, kde jsme a kam jdeme!

4 Obsah Úvod edice Zrcadlo místní udržitelnosti 5/ Udržitelný rozvoj na místní úrovni nedosažitelný cíl? 6/ Účel a obsah prvního dílu edice 7/ Co jsou to indikátory udržitelného rozvoje? 8/ Možnosti využití indikátorů při řízení města a jeho rozvoje 9/ Jak se volí vhodné indikátory? 10/ Jaké indikátory jsou použitelné 10/ Existují cílové hodnoty indikátorů? 11/ Společné evropské indikátory 12/ Jaké jsou vstupní podmínky pro sledování indikátorů ve městě? 14/ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 15/ Indikátor A1 16/ Indikátor A3 19/ Indikátor A4 22/ Indikátor A5 24/ Indikátor B6 27/ Indikátor B7 30/ Indikátor B8 32/ Indikátor B9 34/ Specifické indikátory 37/ Komunikace s veřejností a propagace indikátorů 40/ Vybrané zahraniční zdroje informací a dat 42/ Příloha 1: Dotazníky A1, A3 a B6 43/

5 4/5 Úvod edice Zrcadlo místní udržitelnosti Zástupci měst a obcí v České republice dnes stojí před nelehkým úkolem. Na jedné straně je to požadavek moderního řízení municipalit, které jim jejich občané svěřili do správy; management obcí je v současnosti více než kdy před tím provázaný s rostoucím počtem požadavků, a už ze strany vyšších složek veřejné správy (kraje, vláda ČR či orgány Evropské unie), či ze strany stále emancipovanějších občanů a jejich sdružení. Na straně druhé stojí povážlivý nedostatek kvalitních a relevantních ukazatelů, které by zástupcům obcí ale i občanům poskytly srozumitelnou a názornou informaci o obci, v které žijí a pracují. Těmto ukazatelům nebo-li indikátorům, způsobu jejich výběru, hodnocení, prezentace a využití v městech a obcích České republiky je věnována edice Zrcadlo místní udržitelnosti, jejíž první, revidovaný díl držíte v rukou.

6 Udržitelný rozvoj na místní úrovni nedosažitelný cíl? V souvislosti s rozvojem obcí a kvalitou života jejich obyvatel se dnes v České republice, ale i v mnoha dalších zemích, hovoří o udržitelném rozvoji na místní úrovni. Obecně deklarovaným cílem koncepce, či strategie udržitelného rozvoje je zajiš ovat potřeby současných generací, aniž by tím došlo k omezení možnosti příštích generací uspokojovat jejich potřeby 1. Tato lákavá vize byla v roce 1992 rozpracována Organizací spojených národů do podoby globální strategie nazvané Agenda 21. K cílům Agendy 21 a dalších dokumentů se následně připojily prakticky všechny státy světa a udržitelný rozvoj se stal běžnou součástí slovníku politiků, úředníků i odborníků v souvisejících oblastech. Autoři Agendy 21 nezapomněli ani na roli místních samospráv. Vyzvali je, aby začaly plánovat a realizovat tzv. místní Agendy 21 participativní procesy směřující k udržitelnému rozvoji města či obce. Naneštěstí zapomněli uvést, jak by při tom obce měly postupovat, a co konkrétně místní Agenda 21 znamená. Obecná výzva Agendy 21 přesto v druhé polovině 90. let vzbudila velký ohlas mezi městy v řadě zemí světa. Tento ohlas byl logický vždy právě na místní úrovni se každodenně setkáváme s tím, jak provázané jsou problémy ekonomické (např. nedostatek pracovních míst), sociální (odloučení otců od rodin z důvodu cestování za prací) a environmentální (znečištění životního prostředí díky rostoucí dopravě). V souvislosti s udržitelným rozvojem a místní Agendou 21 se říká, že naším cílem by mělo být právě sladění těchto tří oblastí života společnosti. Původní nadšení a dobrá vůle těchto měst něco udělat přesto v mnoha případech po několika letech vystřídala únava, ztráta zájmu a skepse a nepochopení vyšších úřadů a institucí. Místní Agendy 21 často přinesly dílčí úspěchy zlepšení komunikace mezi radnicí a občany či neziskovými organizacemi, renovaci parku se zapojením veřejnosti, apod. Bohužel však nedokázaly zvrátit celkově neudržitelný vývoj měst v uplynulém desetiletí. Ten je dobře potvrzeným faktem jak v případě měst v ČR, tak v EU, v USA či v rozvojových zemích. Co je na pováženou neudržitelně se vyvíjela a vyvíjí jak města s místní Agendou 21, tak (valná většina měst), která o tomto konceptu nikdy neslyšela. Znamená to, že myšlenka udržitelného rozvoje měst je mylná či scestná? Jistě nikoliv. Nepříliš úspěšné příklady posledního desetiletí však poukazují na přinejmenším tři problémy: Neudržitelný rozvoj na mezinárodní a národní úrovni, který do značné míry znemožňuje udržitelný rozvoj měst a regionů. Nedostatečné, nejasné a málo konkrétní vymezení obsahu, cílů a limitů místního udržitelného rozvoje. Chybějící věrohodné, srozumitelné a měřitelné indikátory místního udržitelného rozvoje. Cílem této publikace, stejně tak jako jejích autorů, sdružených do Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), je pomáhat městům a obcím s posledně jmenovaným problémem, či spíše výzvou. Věříme, že usilování o místní udržitelný rozvoj bude reálné a věrohodné pouze tehdy, bude-li založené na vhodných indikátorech, které umožní sledování a hodnocení skutečného pokroku k udržitelnému rozvoji, nikoliv pouze na proklamacích, formálních kritériích a zbytečných, by dobře zaplacených expertizách. 1 Gro Harlem Brundtlandová, Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991.

7 6/7 Účel a obsah prvního dílu edice Účelem prvního dílu edice Zrcadlo místní udržitelnosti je představit indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni v podmínkách měst v České republice. Vychází z tříleté zkušenosti iniciativy TIMUR se zaváděním indikátorů místního udržitelného rozvoje a hodnocení využití indikátorů partnerskými městy TIMUR. Důraz je kladen na Společné evropské indikátory, jednotnou sadu indikátorů navrženou Evropskou komisí. S těmito indikátory dnes pracuje řada měst v Evropské unii, včetně 12 měst v České republice. Příručka přináší praktický návod, jak tyto indikátory sledovat a hodnotit na úrovni města či obce a jak je využít při odpovědném plánování a řízení rozvoje na místní úrovni. Je určena pro představitele obcí, mikroregionů a krajů, pro zainteresované zástupce neziskového sektoru i všechny další zájemce o problematiku hodnocení udržitelnosti rozvoje. První díl edice podává názorný výklad k 8 z 11 Společných evropských indikátorů (dále též ECI, z anglického European Common Indicators), které jsou v rámci partnerských měst TIMUR sledovány. Každému z těchto indikátorů je věnován samostatný metodický list, který zahrnuje definici a stanovení podrobnějšího ukazatele či ukazatelů pro naplnění daného indikátoru. Dále obsahuje popis způsobu jejich měření, první výsledky sledování a popis praktických zkušeností, jakož i výhod a nevýhod spojených s jejich využitím. Důležitou roli v procesu sledování těchto indikátorů hraje veřejnost, proto je další část příručky věnována nástrojům komunikace a zapojení veřejnosti a možnostem spolupráce s občany při stanovování a zavádění dalších indikátorů specifických pro danou komunitu (tzv. specifické indikátory). Tato část obsahuje i stručný popis dvou případových studií z měst Hradec Králové a Vsetín kde se do výběru specifických indikátorů podařilo zapojit širokou veřejnost. V závěrečných částech nalezne čtenář užitečné kontakty na mezinárodní internetové stránky, které se věnují tématům udržitelného rozvoje a sledování indikátorů, dále vzorové dotazníky k ECI indikátorům A1, A3 a B6 a kontakty na členy iniciativy TIMUR a iniciativu TIMUR samotnou (zadní stránka obálky). Přáním autorů je, aby se tato malá brožura stala průvodcem a dobrým pomocníkem při volbě vhodných ukazatelů právě pro vaše město, obec či mikroregion. Měla by napomoci i při praktickém používání indikátorů v plánování, řízení a vyhodnocování rozvoje vašeho města. Je vhodné ji považovat za úvod do problematiky, podrobnější informace nalezne čtenář na internetu ( jakož i v dalších plánovaných dílech edice Zrcadlo místní udržitelnosti.

8 Co jsou to indikátory udržitelného rozvoje? Jde o ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Vzhledem k tomu, že je řeč o udržitelném rozvoji, jde o sledování jevů, které s tímto tématem úzce souvisí. Příkladem je indikátor veřejná zeleň. U něj můžeme sledovat například údaje týkající se počtu pokácených a nově vysazených stromů na veřejných pozemcích. Jako měřítko pro hodnocení indikátoru bude stanoven poměr těchto dvou hodnot vyjádřený za časovou jednotku sledování. Můžeme vycházet i z jiných údajů, např. poměr nově vzniklých ploch veřejné zeleně a ploch, které ustoupily výstavbě nebo jinému využití území. Správně zvolený indikátor místního udržitelného rozvoje v sobě mimo jiné odráží hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany životního prostředí, ale zároveň také snahu o posílení role místní samosprávy nebo zabezpečování místních potřeb na místní úrovni. Indikátory umožňují vidět problematické oblasti a ukázat cestu k jejich nápravě. Uplatnění jednotné sady zvolených indikátorů umožní mimo jiné posoudit, jak si daná obec vede ve srovnání s jinými 2 a usnadňuje poznání jejích silných a slabých stránek. Indikátory, které si společnost vybere, aby mohla vydávat zprávy o sobě pro sebe, mají překvapivou moc. Odráží společně sdílené hodnoty a formují společná rozhodnutí. Společnost, která sleduje tahy lososů ve své řece, nebo řeší bezpečnost na svých ulicích, volí jiné možnosti než společnost, která věnuje pozornost pouze růstu ekonomiky, měřeném pomocí HDP. Důležitou skupinou místních indikátorů udržitelného rozvoje jsou tzv. programové indikátory uplatňované ve strategických (plánovacích) procesech. Ty slouží jako kontrolní nástroj pro vyhodnocování účinnosti a úspěšnosti naplánovaných opatření (například v rámci strategických plánů rozvoje města). Jsou vypracovávány v průběhu plánovacích procesů vždy specificky pro daný účel. Snahy o sledování indikátorů udržitelného rozvoje jsou rozvíjeny nejen na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Kromě sady Společných evropských indikátorů existuje i řada dalších pokusů o standardizaci jednotných indikátorových sad (viz. seznam internetových adres na konci příručky). Na místní úrovni existuje řada příkladů ze zahraničí (Německo, Velká Británie, USA, Kanada atd.). 2 Platí však, že srovnání má smysl pouze u obcí s podobnou velikostí a dalšími charakteristikami. Srovnávání (benchmarking) nelze považovat za hlavní smysl indikátorů udržitelného rozvoje.

9 8/9 Možnosti využití indikátorů při řízení města a jeho rozvoje V úvodu příručky jsme naznačili problémy, s kterými se potýkají snahy o udržitelný rozvoj měst. Uvedli jsme, že indikátory jsou jedním z nástrojů, které převládající akademický, formální a realitě vzdálený přístup k udržitelnosti měst mohou konkretizovat, kvantifikovat a učinit srozumitelnější jak pro občany, tak pro představitele obcí. Indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni slouží jako zrcadlo, které odráží důsledky místní politiky a občanské aktivity. Obyvatelé města nebo obcí získávají průběžné informace o vývoji vybraných klíčových jevů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Mohou sledovat důsledky rozhodování v místní politice (nebo rozhodnutí činěných místními politiky) a argumentovat ve prospěch svých oprávněných zájmů. Poznávají silné a slabé stránky místa, ve kterém žijí a pokud hledají místo ke spokojenému životu, mohou podle zveřejněných výsledků hodnocení vybraných ukazatelů vybrat obec či město, které vyhovují jejich nárokům a představám o spokojeném a zdravém životě. Sledování místních indikátorů má i výchovný účinek ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Zastupitelé získávají zpětnou vazbu ke své místní politice. Řada indikátorů vyhodnocuje subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s vývojem ve vybrané oblasti politici tak mohou posoudit i priority svých voličů. Mohou se pochlubit výsledky svých vlastních původních akcí pro místní udržitelný rozvoj. Regionální a ústřední státní správa čerpá z místních zkušeností a údajů a může je zohlednit v regionálním i národním strategickém plánování. Pro řadu municipalit je lákavá možnost srovnávat s pomocí indikátorů své výsledky s ostatními městy. Platí, že k tomuto srovnání je nutné přistupovat opatrně, nebo města mají odlišné výchozí geopolitické podmínky a charakteristiky. Srovnání je možné uplatňovat především ve skupinách měst obdobné velikosti, proto je velkou výhodou sady ECI, že stanovuje standard pro sledování udržitelnosti v rámci celé Evropy s velkým počtem zapojených měst (více než 160). Za důležitější než srovnání považujeme opakované sledování stejných indikátorů v rámci zapojených měst, které umožní odhalit vznikající pozitivní či naopak negativní trendy. Věříme, že tato příručka i celá edice přispějí k tomu, že města v České republice začnou používat indikátory místního udržitelného rozvoje jako standardní nástroje pro hodnocení svého vývoje a kvality života svých obyvatel.

10 Jak se volí vhodné indikátory? Existují v zásadě dva základní přístupy k vývoji indikátorů pro společenské a geografické celky (např. města, regiony, státy, nebo národy). První přístup spoléhá na experty, kteří určí vhodný indikátor pro měření směru vývoje trendu. Jiný přístup spoléhá na přístup od kořenů a je vázán na hodnoty, které vyznávají jeho účastníci, tzn. obyvatelé města, jehož vývoj ukazatelé mají sledovat. Mnohé programy a iniciativy, včetně iniciativy TIMUR, uplatňují přístup kombinující zapojení obyvatel a doporučení technických expertů. Jedním z učebnicových příkladů místního udržitelného rozvoje a zavádění indikátorů je severoamerické město Seattle. V tomto městě se indikátory dlouhodobě sledují v partnerství místní správy a občanské veřejnosti. Celý proces iniciovaly a řídí obyvatele města a jejich iniciativy. Avšak základ pro indikátory poskytují vědecké údaje a metody, tak aby vybraná měřítka byla pochopitelná a platná. Je to opakující se proces, v kterém informace putují tam a zpět mezi občanskou veřejností, skupinou zástupců místní správy a skupinou technických poradců. Jaké indikátory jsou použitelné? Indikátor je informace, která se vztahuje k určité oblasti nebo podmínce. Jejím účelem je ukázat, jak daný systém funguje. Pokud se setkáme s nějakým problémem, indikátor nám může pomoci určit, kterou cestu zvolit pro jeho řešení. Indikátory jsou tak různorodé, jako jsou druhy jevů, které jsou jimi sledovány. V každém případě lze jmenovat vlastnosti, které by měl mít každý indikátor, pokud má být efektivní. Efektivní indikátory se vztahují tématicky k oblasti, kterou sledujeme; podávají o systému informaci, kterou chceme zjistit. Efektivní indikátory jsou srozumitelné všem, tedy i těm, kteří nejsou v dané oblasti odborníky. Efektivní indikátory jsou hodnověrné; můžete věřit informaci, kterou vám poskytují. Efektivní indikátory jsou založeny na přístupných a měřitelných datech; informace je k dispozici, nebo se dá získat v době, kdy je čas s ní pracovat. Existuje ještě celá řada dalších požadavků na správně volené indikátory (např. významnost, jedinečnost, náklady a užitek, průhlednost, načasování); zájemce o jejich podrobnější rozbor odkazujeme na specializovanou literaturu 3.

11 Existují cílové hodnoty indikátorů? 10/11 Logicky se klade otázka, zda pro jednotlivé indikátory dokážeme určit hodnoty, které lze s klidným srdcem označit za udržitelné. Jinými slovy, existuje cílová hodnota, o kterou by měla města usilovat, o po jejímž dosažení by dostala oficiální certifikát udržitelné město, třída 0, 1, 2 apod.? Jakkoli lákavý by podobný přístup byl, a jakkoli se ho snaží různé instituce ve větší či menší míře uplatňovat, musíme ho odmítnout. Udržitelný rozvoj měst je natolik komplexní fenomén a naše znalosti jeho jednotlivých aspektů jsou do té míry omezené a fragmentární, že je více než problematické tvrdit, že kupříkladu ta a ta úroveň mobility občanů je udržitelná (třída 0) a jiná úroveň je neudržitelná (třída 7). S narůstajícími vědeckými znalostmi o vztahu člověka a jeho prostředí se naopak ukazuje, jak těžké je např. stanovit limity znečištění ovzduší (pro potřebu příslušných právních předpisů). Výzkumy naznačují, že i podlimitní dávky škodlivin mají dopad na zdraví člověka, zvláště v kombinaci různých sloučenin. Jako v životě i v případě indikátorů je vždy důležitý souběh faktorů a ukazatelů. Vytvoření společných indikátorů evokuje zároveň jejich společné působení, tedy působení, kdy se ovlivňují uvnitř, mezi sebou a zároveň jsou součástí jakési imaginární funkce celku jako takového. Znamená to tedy, že to, co jsme dosud napsali o indikátorech, neplatí, že nejsou měřítkem udržitelnosti měst? Nikoliv. Jsou vynikajícím nástrojem pro management měst i informovanost občanů. Pouze je třeba otevřeně říci, že vztah konkrétní hodnoty indikátoru a udržitelnosti či neudržitelnosti města zatím v mnoha případech dobře neznáme. Můžeme se ho snažit ohodnotit různými grafickými symboly (viz. tabulka níže), ale jen těžko lze na základě indikátorů či jiných kritérií říci, že to či ono město je udržitelnější než druhé. Výsledek Porovnání s ostatními městy Největší podíl cest vybraného vzorku obyvatel + je proveden pěším způsobem (42,2 %) Podíl cest automobilem dosahuje 30 % 0 Podíl cest veřejnou dopravou představuje 22,4 % + Podíl cest uskutečněných na kole je 4 % - Hodnocení z hlediska UR Legenda: + Výsledek je v porovnání s ostatními městy lepší Výsledek je z hlediska UR spíše pozitivní 0 Výsledek je v porovnání s ostatními městy srovnatelný Výsledek je z hlediska UR spíše neutrální - Výsledek je v porovnání s ostatními městy horší Výsledek je z hlediska UR spíše negativní Výsledek nelze s ostatními městy porovnat 3 V češtině např. Moldan, B.: Indikátory trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 1996.

12 Společné evropské indikátory Jak vznikly? V roce 1999 byla Evropskou komisí zahájena iniciativa Společných evropských indikátorů (ve zkratce ECI, z anglického European Common Indicators), která proběhla ve dvou fázích teoretické přípravě a pilotním testování. Původně se diskuse rozvíjela kolem 18 témat pokrývajících více než 100 indikátorů. Výsledkem intenzivního procesu konzultací a jednání s místními úřady desítek evropských měst bylo zúžení seznamu na sadu 10 tématických indikátorů, dodatečně rozšířeným o souborný ukazatel ekologické stopy (Ecological Footprint) 4. Indikátory jsou vytvořeny na základě šesti definovaných hledisek udržitelnosti a každý z indikátorů v sobě odráží různý počet těchto hledisek. Testovací fáze sledování těchto indikátorů byla oficiálně odstartována na 3. Evropské konferenci o udržitelných městech v Hannoveru v roce 2000 a trvala do roku Do indikátorové iniciativy se postupem času dobrovolně zapojilo více než 160 místních úřadů v celé Evropě. Tato města také poskytla získaná data pro účely prověření navržených metodiky i pro účely srovnávání. Výsledky testování jsou shrnuty v anglicky psané publikaci 5. Budoucnost iniciativy ECI je nyní v rukou samotných místních samospráv. Evropská komise po ukončení pilotního testování nevyvíjí žádnou systematickou aktivitu týkající se ECI. Rostoucí zájem českých a moravských měst o tyto indikátory ukazuje, že iniciativa je životaschopná i bez bruselského vedení. Pro uplatnění indikátorů v našich městech byla nutná úprava a konkretizace obecné evropské metodiky, aby vycházela z místních podmínek a byla přenositelná v rámci měst. Shrnutí upravených metodických listů přináší tato příručka. Základní prvky udržitelnosti, které tvoří podklady pro výběr indikátorů 1. rovnost a společenské začlenění (dostupnost přiměřených a cenově přijatelných základních služeb pro všechny, např. vzdělání, zaměstnání, energie, zdraví, bydlení, školení, doprava) 2. místní správa/pravomoci/demokracie (účast všech skupin místní komunity na místních plánovacích a rozhodovacích procesech) 3. lokální/globální vztahy (uspokojovat místní potřeby místně, od výroby po spotřebu a odpad; uspokojovat ty potřeby, které nelze uspokojit lokálně, udržitelnějším způsobem) 4. místní hospodářství (sladit místní dovednosti a potřeby s dostupností zaměstnání a dalšími zařízeními tak, aby co nejméně ohrožovaly přírodní zdroje a životní prostředí) 5. ochrana životního prostředí (přijmout přístup vytváření ekosystémů; minimalizovat využívání přírodních zdrojů a půdy, tvorbu odpadů a znečiš ujících emisí, chránit biologickou rozmanitost) 6. kulturní dědictví/kvalita vybudovaného životního prostředí (ochrana, zachování a rehabilitace historických, kulturních a architektonických hodnot, včetně budov, památníků, událostí; rozšiřovat a chránit přitažlivost a funkčnost prostor a budov) 4 Vzhledem ke komplexnosti tohoto indikátoru mu bude věnován jeden z budoucích dílů edice Zrcadlo místní udržitelnosti. 5 Ambiente Italia Research Institute. Final Project Report: Development, Refinement, Management and Evaluation of European Common Indicators

13 12/13 Přehled Společných evropských indikátorů A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím Úroveň spokojenosti občanů (obecně a s ohledem na různé rysy fungování obce) A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu* Ekvivalentní emise CO 2 (celkové množství a odchylka) A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících Počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a dopravy Celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy A.4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Přístup obyvatel k nejbližším veřejným prostranstvím a jiným základním službám A.5 Kvalita místního ovzduší Počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečiš ujících ovzduší. Existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší B.6 Cesty dětí do a ze školy Způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět B.7 Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly a používají environmentální a sociální metody řízení B.8 Zatížení životního prostředí hlukem Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí Hlukové hladiny ve vybraných částech obce Existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu B.9 Udržitelné využívání území Urbanizovaná území, nezastavěná území, brownfileds, nový rozvoj, intenzita využívání území, chráněné přírodní oblasti. B.10 Výrobky propagující udržitelnost* Podíl spotřeby výrobků se štítkem ekologicky šetrný, organického původu, energeticky úsporných výrobků, výrobků ze spravedlivého obchodu a výrobků z certifikovaného dřeva Dostupnost na trhu a jeho zásobení Ekologická stopa Souhrnný indikátor environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Metodika jeho výpočtu na místní úrovni se rozvíjí. Indikátoru bude věnováno jedno z příštích vydání edice Zrcadlo místní udržitelnosti Jako výchozí technické podklady pro uplatnění Společných evropských indikátorů slouží Technická zpráva a Metodické listy pro jednotlivé indikátory. Technická zpráva odkazuje na souvislosti evropské politiky, popisuje cíle, základní principy a předpoklady, proces a metodiku sledování a hodnocení indikátorů. Metodické listy byly upraveny tak, aby vyhovovaly českým podmínkám a datovým zdrojům. Jak Technická zpráva, tak Metodické listy jsou v českém jazyce ke stažení na webových stránkách TIMUR Iniciativa společných indikátorů má svůj význam nejen pro svůj přístup k vývoji indikátorů procesem zdola-nahoru, z nejnižší úrovně správy věcí veřejných, ale také pro svoji přizpůsobivost zvolené indikátory nemusí nutně nahrazovat, ale spíše doplňují již existující národní a místní procesy sledování ukazatelů. Iniciativa TIMUR svým partnerským městům doporučuje kombinaci ECI indikátorů, specifických indikátorů a programových indikátorů strategických plánů a procesů.

14 Jaké jsou vstupní podmínky pro sledování indikátorů ve městě? Obecným předpokladem úspěšného zapojení dané obce je zájem představitelů města (a už zástupců samosprávy či státní správy) o problematiku indikátorů a objektivního hodnocení rozvoje města a kvality života jeho občanů. Jde o dobrovolnou aktivitu, a proto se její úspěch odvíjí od vstřícného přístupu zainteresovaných lidí. Nesmí chybět ani ochota získané informace volně šířit. A to i v případě, že neposkytnou o městě a práci jeho správců zcela lichotivý obrázek. U dosud zapojených měst z ČR však platí opak výsledky indikátorů jsou vesměs lepší než u jejich západoevropských protějšků. Jednou z důležitých vstupních podmínek pro úspěch dlouhodobého sledování a hodnocení indikátorů je podpora zastupitelstva. Proto TIMUR preferuje politické schválení přistoupení k iniciativě Zastupitelstvem nebo Radou města. Tomu obvykle předchází několik jednání zástupců TIMUR s představiteli města, představení indikátorů a iniciativy a příprava důvodové zprávy pro zastupitelstvo. Součástí usnesení zastupitelstva o přistoupení k TIMUR je zpravidla určení odpovědné osoby v rámci úřadu, určení počtu sledovaných indikátorů a termínu pro jejich vyhodnocení a prezentaci voleným zástupcům města. Zavedení a sledování indikátorů závisí nejen na osobním uvědomění a odpovědnosti představitelů města, ale klade určité nároky na čas a lidskou kapacitu, zejména pracovníků několika vybraných odborů města (životní prostředí, regionální rozvoj, informatika, školství a kultura). Znamená i pokrytí nákladů spojených se sledováním a vyhodnocováním dat a zveřejňováním získaných informací (orientační náklady jsou uvedeny u každého indikátoru v další části příručky). Fundraising iniciativy TIMUR směřuje k tomu, aby její zástupci byli schopni na základě grantů poskytovat nezbytnou metodickou podporu, včetně návštěv měst, prezentací výsledků atd. Iniciativa TIMUR též organizuje a částečně finančně zajiš uje akce pro veřejnost, určené k výběru specifických indikátorů. Prostředky na vlastní sběr dat a jejich zpracování zajiš uje město samo. Zatím se jednoznačně ukazuje, že řada evropských indikátorů přináší výstupy, které by město dříve či později stejně pořizovalo za jiným dílčím účelem (hluková studie, studie mobility, atd.), nebo data již průběžně sleduje (imisní situace). Řadu dat, které slouží jako podklad indikátorů, také rutinně sleduje Český statistický úřad. Většina měst v ČR s počtem obyvatel vyšším než disponuje kvalitními nástroji, které pořízení dat značně zjednoduší (např. geografické informační systémy).

15 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 14/15 V České republice byla pro uplatnění koncepce sledování místní udržitelnosti pomocí indikátorů vytvořena v roce 2002 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (ve zkratce TIMUR), jejímž posláním je podpora udržitelného rozvoje měst, obcí a jejich sdružení v ČR a zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje. Iniciativa TIMUR vznikla jako volné sdružení nestátních neziskových organizací a partnerských měst a založily ji tři organizace Ústav pro ekopolitiku, o.p.s, REC Česká republika a Agentura Koniklec. Iniciativa vychází z evropské kampaně Sustainable Cities (Udržitelná města), z projektu Evropské komise European Common Indicators (ECI, Společné evropské indikátory), úspěšných procesů zavádění místních indikátorů v zahraniční a z procesů místního plánování a rozhodování za účasti občanů v ČR (místní Agendy 21). První impuls jejímu vzniku dal v roce celostátní pracovní seminář Místní Agendy 21 v ČR, pořádaný Ministerstvem životního prostředí. V letech 2002 až 2003 probíhal pilotní projekt na zavádění Společných evropských indikátorů místního udržitelného rozvoje, který vedl k zapojení dvou českých měst Vsetína a Hradce Králové. Od počátku roku 2004 bylo možné aktivity TIMUR postupně rozšiřovat díky finanční podpoře vlámské vlády v rámci projektu Local Sustainability Indicators for Czech Towns and Cities. Proběhla také společná informativní schůzka TIMUR s městy a se zástupci vlámské organizace vytvářející indikátory udržitelného rozvoje v Belgii. V roce 2004 se do partnerství s TIMUR zapojila další města Svitavy a Krnov a mikroregion Záhoran. Aktivity TIMUR v tomto roce byly podpořeny také Ministerstvem životního prostředí, v rámci dotací na podporu projektů předložených NNO. V roce 2005 se iniciativa úspěšně rozšiřovala o další partnerská města (Chrudim, Kladno, Mladá Boleslav, Třebíč, Příbram, Velké Meziříčí, Děčín, Kopřivnice). Pokračoval projekt podpořený vlámskou vládou a v červnu se uskutečnila týdenní studijní cesta zástupců partnerských měst do Vlámska. V květnu roku 2005 došlo k transformaci právně neukotvené iniciativy TIMUR na občanské sdružení. Důvodem je větší transparentnost vůči partnerským městům, zvýšení organizační efektivity a jednodušší financování. Děčín Mladá Boleslav Hradec Králové Kladno Příbram Chrudim Svitavy Velké Meziříčí Třebíč Záhoran Krnov Vsetín Kopřivnice

16 Indikátor A1 [ Spokojenost občanů s místním společenstvím ] Definice: Indikátor vyčísluje spokojenost občanů s životem ve městě, stejně jako spokojenost s různými rysy fungování města či s kvalitou veřejných služeb Metodika: Naplňování indikátoru se provádí pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů města (dotazník je uveden v příloze 1). Reprezentativní vzorek občanů města se vybere z registru obyvatel (starší než 18 let, více osob ve vzorku by nemělo bydlet v jedné domácnosti). K distribuci dotazníků se v ideálním případě používá proškolených osob (studentů, důchodců ), kteří nejen vyplňují s vybranými občany dotazník přímo, ale zároveň kontrolují vpisované údaje. Další možností je distribuce poštou nebo pomocí obecního nebo městského zpravodaje, avšak návratnost i kvalita dat je nízká. Velikost reprezentativního vzorku závisí na velikosti města a pohybuje se v rozmezí od 700 do 1000 respondentů. Frekvence měření: Jednou za dva roky Výsledky: Titulkový indikátor: Průměrná spokojenost s místním společenstvím Jak jste spokojen s vaší obcí, jako s místem, kde žijete a pracujete? (v %) Hradec Králové [CZ] nespokojen Chrudim [CZ] Záhoran [CZ spokojen Krnov [CZ] Hodonín [CZ] Vsetín [CZ] Velké Meziříčí [CZ] Třebíč [CZ]

17 16/17 Jak jste spokojen s (0 nejnižší, 10 nejvyšší): Vsetín Chrudim Hodonín Krnov Velké Meziříčí Třebíč Mezilidskými vztahy v obci? Možnostmi provozovat své záliby a koníčky? Základními veřejnými službami? Kvalitou okolního životního prostředí? Možnostmi zaměstnání ve vašem městě? Možnostmi účastnit se místního plánování? 6,60 6,61 6,29 5,89 6,90 6,46 6,87 7,04 6,93 6,05 6,84 6,80 6,85 6,58 6,96 7,18 6,48 7,18 6,76 6,27 5,97 6,75 6,93 3,43 4,18 3,06 2,32 4,55 2,87 5,33 4,64 5,44 3,09 5,59 4,80 Zhodno te kvalitu služeb (0 nejnižší, 10 nejvyšší): Hodonín Chrudim Vsetín Třebíč Sportovní zařízení 7,16 8,12 7,16 6,85 Divadla a kina 6,39 7,74 5,9 6,48 Muzea, výstavní síně 6,98 8,00 6,72 6,34 Kulturní domy 6,91 6,33 6,05 6,03 Knihovny 8,02 8,58 7,69 7,25 Využití: Výsledky tohoto indikátoru jsou názorným příkladem zpětné vazby pro místní samosprávu, která zjistí názory občanů na stav města a na kvalitu života v něm. Kupříkladu v Hodoníně se díky otázce na bezpečnost pokouší vytipovat nebezpečné lokality, na které se město prostřednictvím městské policie může zaměřit. Do dotazníkového průzkumu lze vložit další otázky na témata, které odrážejí aktuální dění a problémy ve městě. Cena: Při orientační ceně 50 Kč/dotazník a 700 dotazníků/město se celková cena pohybuje okolo Kč (v ceně je zadávání dat do počítače a zpracování výsledků). Pro ušetření nákladů je vhodné spojit s dotazníkovým průzkumem k indikátoru A3.

18 Výhody: zpětná vazba pro místní samosprávu; výborný komunikační nástroj s veřejností; oproti komerčním výzkumům levná záležitost. Nevýhody: finanční náklady spojené s dotazníkovým šetřením (tazatelé); výsledky výzkumu mohou být ovlivněny dočasnou nespokojeností občanů s děním ve městě (například z důvodu rušení školy); delší administrativní příprava sledování indikátoru; občané mohou být zahlceni podobnými výzkumy. Odkazy: Sociologický ústav AV ČR Sociologický webzin vydávaný Sociologickým ústavem AV ČR Centrum pro výzkum veřejného mínění SÚ AV ČR Středisko empirických výzkumů poskytuje komerční služby a konzultace v oblasti průzkumů veřejného mínění. Centrum pro komunitní práci nezisková organizace zaměřená na spolupráci místní samosprávy a veřejnosti. Potenciální partner při provádění průzkumu pro ECI A1. Podrobná studie vztahu obyvatel Ostravy ke svému městu zpracovaná v roce Průzkum názorů veřejnosti zahrnující analýzu spokojenosti občanů jako podklad pro Program rozvoje města Plzně z roku 2002 Vyhodnocení ECI A1 ve městě Oslo pdf indicators/citizen_satisfaction_with_the_local_ community.htm

19 18/19 Indikátor A3 [ Mobilita a místní přeprava cestujících ] Definice: Indikátor zjiš uje a popisuje způsob dopravy občanů žijících na území dané obce či města. Součástí indikátoru je řada důležitých údajů o dopravě po městě: a) průměrný počet cest každého občana za den; b) účel cest a jejich pravidelnost během týdne, poměr systematických (do zaměstnání či do školy) a nesystematických (např. za nákupy) cest; c) průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); d) délka trvání cest (čas cesty v minutách); e) použité druhy dopravy pro tyto cesty; f) spokojenost s kvalitou dopravy a časem stráveným cestováním. Metodika: Naplňování indikátoru se provádí stejným způsobem jako u indikátoru číslo A1 tj. pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů obce nebo města (popis metody viz. výše). Standardizovaný dotazník pro tento indikátor je jednodušší než u hodnocení spokojenosti občanů a zahrnuje pouze 3 otázky (dotazník je uveden v příloze 1). Z hlediska úspory finančních nákladů je výhodné obě dotazníkové šetření spojit, což se prakticky osvědčilo při sledování indikátoru ve třech pilotních městech Chrudimi, Vsetíně a Hodoníně v roce Frekvence měření: Jednou za tři roky Jednotky měření: Základní indikátor: a) celkový počet cest (rozdělených na druhy cest, na systematické a nesystematické cesty, jednotlivé způsoby dopravy), průměrná doba strávená cestováním. Doplňkový indikátor: b) km na osobu za den, procento na každý způsob dopravy a účel cesty. Výsledky: Titulkový indikátor: Procento cest osobními automobily A3 Mobilita a místní přeprava cestujících po městech (% celkového počtu cest) Ancona [I] Nord Milano [I] Oslo [N Turku [FIN] Parma [I] Barcelona [ESP] Vitoria-Gasteiz [ESP] Záhoran [CZ] Chrudim [CZ] Velké Meziříčí [CZ Třebíč [CZ] Vsetín [CZ] Hodonín [CZ] Hradec Králové [CZ] pěšky na kole veřejnou dopravou na motorce autem

20 A3 Doprava po městě osobním automobilem a pěšky (v % celkového počtu cest) Záhoran [CZ] pěšky Chrudim [CZ] autem Velké Meziříčí [CZ Využití: Výsledky indikátoru nacházejí v praxi českých a moravských měst široké využití. Umožňují lepší plánování spojů MHD a zkvalitnění veřejné dopravy z hlediska časového rozložení spojů a většího komfortu cestování. Ve většině pilotních měst plánují radnice na základě tohoto indikátoru dále rozvíjet cyklostezky a činit opatření na podporu ekologických forem dopravy. V Hradci Králové tvoří indikátor podklad pro urbanistické a dopravní studie zpracovávané pro odbor hlavního architekta. Cena: Při orientační ceně 50 Kč/dotazník a 700 dotazníků/město se celková cena pohybuje okolo Kč (v ceně je zadávání dat do počítače a zpracování výsledků). Pro ušetření nákladů je vhodné spojit s dotazníkovým průzkumem k indikátoru 1, což vede k úspoře nákladu na jeden indikátor na polovinu. Třebíč [CZ] Vsetín [CZ] Hodonín [CZ] Hradec Králové [CZ] Výhody: ve dvou městech (Hradec Králové a Hodonín) byl (či bude) indikátor použit v příloze k žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU (SROP, podopatření Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech); lze využít jako indikátor existujících či připravovaných strategických plánů měst; město získává detailní přehled o způsobu přepravy svých občanů; při opakovaných šetření indikátor umožňuje sledovat údaje o vývoji času stráveného na cestě do/ze zaměstnání a dalších parametrech místní dopravy; indikátor poskytuje kvalifikované argumenty pro volené představitele města; některé parametry indikátoru lze srovnat s vyššími úrovněmi (ČR, EU). Nevýhody: finanční náklady spojené s dotazníkovým šetřením (tazatelé); delší administrativní příprava sledování indikátoru, relativní organizační a časová náročnost dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení; omezená možnost porovnání výsledků s dalšími městy v ČR, vzhledem k dosud malému počtu zapojených měst.

21 20/21 Odkazy: Evropský týden mobility dobrá příležitost pro uskutečnění průzkumu Mezinárodní asociace pro veřejnou dopravu Evropská cyklistická federace Evropská asociace Greenways Zelené stezky Zelené stezky Greenways ČR Evropský den managementu mobility 22. září Evropské fórum managementu mobility je určeno politikům, poskytovatelům dopravních služeb, konzultantům a projektantům dopravních systémů. Výzkumný a demonstrační projekt Evropské komise MOSES Více než 170 příkladů dobré praxe v oblasti místní mobility. Evropský projekt na podporu osvěty a vzdělávání v oblasti podpory udržitelné místní přepravy 15 případových studií Zpráva o výsledku sledování ECI A3 v Hradci Králové A3%20na%20web.doc

22 Indikátor A4 [ Dostupnost místních prostranství a služeb ] Definice: Dostupnost je definována jako bydlení ve vzdálenosti 300 metrů od veřejných prostranství nebo služeb. Veřejná prostranství jsou definována jako veřejné parky, zahrady či otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, vyjma zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů (kromě případů, kdy místní samospráva připustí jejich rekreační funkci, případně přírodní, historický nebo kulturní význam); nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti; soukromá prostranství (zemědělské plochy, soukromé parky), bezplatně přístupná veřejnosti. Základní služby jsou definovány jako: primární zdravotnické služby veřejnosti; linky hromadné dopravy s minimální frekvencí alespoň po část pracovního dne; veřejné školy; obchody se základními potravinami a obchody s čerstvým ovocem a zeleninou; služby sběru separovaného odpadu a nádoby na separovaný odpad. Metodika: Nejúčinnější metoda pro naplnění indikátoru A.4 je použití geografických informačních systémů (GIS). Jednotlivé plochy veřejného prostranství či body odpovídající základním službám se zanesou do prostředí GIS, vyznačí se hranice 300 m od těchto ploch nebo bodů 6 a stanoví se počty osob bydlících v odpovídající vzdálenosti. Pro vyčíslení indikátoru je nutné znát počty osob v jednotlivých označených objektech. Frekvence měření: Jednou za dva roky Jednotky měření: Počet obyvatel, kteří bydlí v okruhu 300 m od volných prostranství nebo základních služeb / celkový počet obyvatel = % populace Výsledky: Titulkový indikátor: Dostupnost veřejných prostranství (nad 5000 m 2 ) A4 Dostupnost veřejných prostranství (v %) Barcelona [ESP] Parma [I] Ancora [I] Bristol [UK] všechna nad m 2 Stocholm [S] Hradec Králové [CZ] Svitavy [CZ] Vsetín [CZ] Třebíč [CZ] Kladno [CZ] 6 Ve složitějším případě se do modelu musí zahrnout i bariéry průchodu občanů typu čtyřproudé komunikace či železnice.

23 Množství obyvatel, které bydlí ve vzdálenosti 300 m od základních služeb (v %): 22/23 Hradec Králové Vsetín Svitavy Třebíč Kladno Primární zdravotní služby Linky městské hromadné dopravy Veřejné školy Místa sběru recyklovaného odpadu Obchody se základními potravinami a pečivem Využití: Přístup občanů k veřejným prostranstvím a základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat. Nesplněné základní požadavky na zásobování potravinami a poskytování základní zdravotní péče vedou k neuspokojování sociálních potřeb. Nedostatek obchodů s čerstvým ovocem a zeleninou v určité části města může indikovat počínají úpadek dané čtvrti. Díky získaným údajům lze ve městě optimalizovat rozmístění nádob pro recyklovaný odpad, zastávky městské hromadné dopravy nebo ovlivňovat existenci obchodů či zdravotnických ordinací. Dále lze získané informace využít jako podklad pro urbanistické, dopravní a jiné studie. Cena: Od Kč (propojení GIS a registru obyvatel ve Vsetíně) po Kč v případě Hradce Králové (použili komplikovanější metodu výpočtu dostupnosti za přítomnosti bariér). Výhody: zlepší se znalost rozložení jednotlivých veřejných prostorů a služeb ve městě; vznikne nástroj na sledování některých úkolů strategického a akčního plánu města; zpracované výsledky v GIS umožňují kombinaci s jinými daty; dojde ke zlepšení image města způsobem zpracování indikátorů; lze využít jako přílohu k žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU. Nevýhody: vyšší pořizovací cena dat při jejich prvním pořízení, aktualizace jsou však výrazně levnější vzhledem k potřebě aktualizovat jen změněné údaje; město, které nemá funkční GIS a vyškoleného experta, naplní tento indikátor jen stěží. Odkazy: Veřejná prostranství Nadace Partnerství Společnost pro trvale udržitelný život Péče o zeleň Komunikující město zeleň GIS and Mapping software GIS Day Výsledky indikátoru A4 v Hradci Králové v mapové podobě (včetně bariér) php?ukaz= (kategorie Evropské indikátory)

24 Indikátor A5 [ Kvalita místního ovzduší ] Definice: Kvalita ovzduší závisí na stupni znečištění některými látkami (plyny nebo prachovými částicemi), které jsou škodlivé lidskému zdraví a kvalitě života a které, pokud překročí rizikové či prahové hodnoty, mají negativní vliv na přírodní ekosystémy. Základní otázkou tedy je: Kolikrát do roka kvalita ovzduší překročí mezní limity? V tomto indikátoru se jedná o následující škodliviny: oxid siřičitý (SO 2 ), oxid dusičitý (NO 2 ), prachové částice (PM 10 ), oxid uhelnatý (CO) a ozón (O 3 ). Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření. Mezní hodnoty určené dceřinými směrnicemi odpovídají směrným hodnotám doporučeným Světovou zdravotnickou organizací. Metodika: V návaznosti na rámcovou směrnici o kvalitě ovzduší (96/62/EC) zavádějí související dceřiné směrnice mezní hodnoty pro odstranění, prevenci či snížení škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí jako celek. Jedná se o směrnice 1999/30/EC a 2000/69/EC, které definují mezní hodnoty koncentrací oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, prachových částic a oxidu uhelnatého. Směrnice 2002/3/EC stanovuje mezní hodnoty pro ozón. Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření. Mezní hodnoty určené dceřinými směrnicemi odpovídají směrným hodnotám doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V České republice jsou imisní limity sledovaných látek upraveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění pozdějších předpisů. Evropská směrnice 1999/30/EC, 2000/69/EC a 2002/3/EC Znečiš ující látka Průměrová doba Normy a cíle kvality ovzduší SO 2 24 hodin 125 μg/m 3 nesmí být překročena více než třikrát za rok NO 2 1 hodina 200 μg/m 3 nesmí být překročena více než 18-krát v kalendářním roce PM hodin 50 μg/m 3 nesmí být překročena více než 35-krát v kalendářním roce CO Maximální denní 8-hodinová průměrná koncentrace μg/m 3 O 3 Denní 8-hodinové maximum 120 μg/m 3 nesmí být překročena více 25 dní v kalendářním roce v tříletém průměru

25 24/25 Frekvence měření: Pro měření jsou vybrané látky znečiš ující ovzduší měřeny každou hodinu na stálých místech odběru vzorků a výsledky jsou vykazovány jednou ročně. Jednotky měření: Počet případů překročení mezních hodnot mínus počet případů připuštěných dceřinými směrnicemi 96/62/EC za kalendářní rok. Jestliže počet případů překročení mezní hodnoty je menší než počet povolených překročení, indikátor je nula. Výsledky: Titulkový indikátor Počet případů překročení limitu pro PM 10 A5 Počet případů překročení limitu pro PM 10 za rok Ferrara [I] Gdansk [PL] Mantova [I] Modena [I] Parma [I] Provincia Torino [I] Svitavy [CZ] Vsetín [CZ] Hradec Králové [CZ] Počet případů překročení imisních limitů SO 2 NO 2 PM 10 CO O 3 Ferrara [I] Gdansk [PL] Mantova [I] Modena [I] Parma [I] Provincia Torino [I] Svitavy [CZ] Vsetín [CZ] Hradec Králové [CZ]

26 Využití: poskytuje podklad pro řízení kvality místního ovzduší ve městě; umožňuje doplnění městského informačního systému o problematiku kvality ovzduší. Cena: Cena za naplnění indikátorů je nulová. Pokud však ve městě není vybudován automatický imisní monitoring (AIM), je jeho pořizovací cena okolo 200 tisíc. Provozní náklady AIM se pohybují okolo 130 tisíc/rok. Výhody: data o kvalitě ovzduší jsou ve srozumitelné formě přístupná veřejnosti; indikátor odráží i malé změny v kvalitě místního ovzduší; sledují se hlavní znečiš ující látky místního ovzduší, reagující na různé zdroje znečištění ve městě (doprava, lokální topeniště, spalování odpadů a další); poskytuje možnost srovnání měst z hlediska kvality ovzduší. Nevýhody: vysoká pořizovací cena AIM a relativně vysoké provozní náklady; nemožnost sledování indikátoru ve městech, která nemají v provozu AIM. Odkazy: Český hydrometeorologický ústav Světová meteorologická organizace Měření kvality ovzduší Legislativa v oblasti ochrany ovzduší Imisní limity v ČR Časopis ochrana ovzduší Evropská unie ochrana ovzduší Státní zdravotní ústav vztah ovzduší a zdraví

27 26/27 Indikátor B6 [ Cesty dětí do školy a zpět ] Definice: Indikátor hodnotí způsob dopravy dětí z určité obce či města do škol. Jedná se o nejběžnější způsob přepravy, což je způsob dopravy používaný v alespoň 50 % školních dní v roce. Cílovou skupinou jsou žáci základních škol, výběr je možné rozšířit i na mateřské školy. Sledování indikátoru lze rozdělit na letní a zimní období a kromě způsobu dopravy je možné sledovat i další parametry (vzdálenost bydliště od školy, důvod cesty autem, bezpečnost cesty, problematická místa atp.). Frekvence měření: Jednou za rok Jednotky měření: Procento dětí cestujících jednotlivými způsoby dopravy. Výsledky: Titulkový indikátor: Procento dětí dopravující se do školy autem Metodika: Indikátor se sleduje pomocí dotazníkového šetření, které na rozdíl od indikátorů A1 a A3 probíhá přímo ve školách (dotazník je uveden v příloze 1). Standardizované dotazníky dané evropskou metodikou lze doplnit o místně specifické otázky, podle požadavků města či zástupců škol. Šetření se provádí bu ve všech základních (a event. mateřských) školách ve městě a ve všech třídách, nebo v jejich reprezentativním vzorku. Jeho výběr je popsán v detailní metodice ( Před vlastním šetřením je vhodné uspořádat setkání se zástupci škol, kde je jim objasněn cíl a smysl šetření a způsob jeho provedení. Následně jsou dotazníky rozdány žákům, kteří je bu vyplní sami (II. stupeň), nebo spolu s rodiči či třídním učitelem (I. stupeň). Výsledky jsou vloženy do počítačové databáze a vyhodnoceny. Zadávání může probíhat v rámci výuky výpočetní techniky ve školách. B8 Procento dětí dopravujících se do školy autem , , Kladno [CZ] Hradec Králové [CZ] Vsetín [CZ] Svitavy [CZ] Chrudim [CZ] Modena [I] Bristol [GB] Turku [FIN] Aarhus [DK] Oslo [N] 8 Barcelona [ESP]

28 Cesty dětí do školy a zpět (%): Město Pěšky Na kole Veřejná doprava Kladno [CZ] Hradec Králové [CZ] Vsetín [CZ] Svitavy [CZ] Chrudim [CZ] Modena [I] Nord Milano [I] Bristol [GB] Turku [FIN] Aarhus [DK] Oslo [NO] Barcelona [ESP] Auto Využití: Výsledků indikátoru lze využít např. při rozhodování o procesu optimalizace sítě základních škol ve městech, pro posilování hlídek Městské policie (na přechodech apod.) a při plánování školních spojů MHD. Indikátor může poskytnout vodítko pro rozhodování o prioritách při rekonstrukcích a výstavbě nové dopravní infrastruktury. V Hradci Králové došlo na základě jeho výsledků k výstavbě nové kruhové křižovatky s přechody na jednom z nejnebezpečnějších míst ve městě, dále k vyznačení nových přechodů přes frekventované komunikace a k dostavbě chodníků a úpravě přechodů pro chodce. Ve Vsetíně vedlo zjištění, že malé procento žáků dojíždí do základních škol na jízdním kole, k instalaci bezpečnostních stojanů na jízdní kola u všech základních škol. Cena: Kč Výhody: větší informovanost škol a rodičů o cestách jejich dětí a o jejich bezpečnosti; informovanost a osvěta široké veřejnosti o trvale udržitelných způsobech dopravy ve městě; pozitivní reakce rodičů na zájem města řešit kritická místa při cestách jejich dětí; posílení zájmu nejmladší generace o věci veřejné (v případě realizace opatření uvedených dětmi v dotazníku); zpracování výsledků v GIS umožňuje kombinaci s jinými daty o městě, aplikace prostřednictvím webových stránek je veřejně přístupná (Hradec Králové); využití jako indikátoru existujících či připravovaných strategických plánů měst; možnost srovnání s vyšší úrovní (kraj, ČR výsledky SLDB); zlepšení image města způsobem zpracování a zveřejnění indikátoru, možnost prezentace před odbornou veřejností.