Analýza přímých investic v oblasti služeb

Transkript

1 Analýza přímých investic v oblasti služeb Zpracoval: odbor mnohostranné a společné obchodní politiky Březen 2009

2 1 Úvod Přímé zahraniční investice Analýza PZI a PI Objem a struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Objem PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Objem a struktura tuzemských PI alokovaných v zahraničí Objem tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí Struktura tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí Saldo a obrat tuzemských PI ve službách Podíl ekonomických zón na tuzemských PI alokovaných v zahraničí Závěr Seznam grafů Seznam tabulek... 29

3 1 Úvod Materiál Analýza exportu přímých investic má navázat na již vytvořený dokument Analýza exportu služeb ČR, jehož úkolem bylo získat základní informace o charakteru a struktuře zahraničního obchodu České republiky se službami. Tento dokument si klade za cíl přehledným způsobem popsat rozsah, strukturu (jak odvětvovou, tak teritoriální) a možné trendy, které se vyskytují v oblasti vývozu investic pocházejících z České republiky, a tímto poskytnout vodítko pro vytvoření alespoň základní představy o nich. Hlavní otázky, jež by měly být zodpovězeny tedy jsou zejména: - jaký podíl mají přímé investice v oblasti služeb českých společností na celkových přímých investicích, kam tyto směřují; - jakou mají odvětvovou a teritoriální strukturu, jaký je jejich vývoj a tempo tohoto vývoje. Zdrojem tabulek, grafů a komentářů jsou údaje České národní banky, které jako jediné zachycují zkoumanou oblast v alespoň takovém rozsahu, aby mohla být zpracována tato analýza. Dokument nejprve popisuje problematiku přímých zahraničních investic, posléze zahrnuje vypracování samotné analýzy a v závěrečném shrnutí jsou pak rekapitulována podstatná data. Časová řada, z které analýza vychází představuje období mezi lety , uvedené veličiny jsou stavové (tedy ne tokové). 3

4 2 Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (PZI) popsané v tomto dokumentu, vycházejí z údajů České národní banky. Jejich definice vychází z požadavků OECD a ta je v souladu s Eurostatem a Mezinárodním měnovým fondem: Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Podnik přímá investice je dále definován jako Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku. 1 Přímá investice závisí na několika faktorech. U prvního je důležitý podíl investora na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Z tohoto hlediska rozlišujeme přidružené společnosti (podíl investora 10 50%), dceřiné společnosti (podíl investora větší než jedna polovina) a pobočky (100% podílu nebo pozemky a stavby přímo vlastněné nerezidentem či mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok). Podíl na základním kapitálu není jediná složka přímé investice, její složení lze vyjádřit jako: PI = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál kde: - Základní kapitál vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti - Reinvestovaný zisk podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend - Ostatní kapitál přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dlouhodobých cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. Podle formy přílivu rozeznáváme přímé investice na: - Greenfield investment (investice na zelené louce), kde je charakteristickým rysem výstavba nových závodů a výrobních prostor, vysoký počáteční příliv investic, vytváření nových pracovních míst - Brownfield investment představuje investici do nákupu nebo pronájmu existujících objektů a výrobních ploch, obvykle znamená rychlejší realizaci investice než investování na zelené louce - Akvizice a fúze představuje změnu majitele podniku, obvykle také spojenou s restrukturalizací a optimalizací procesů v převzaté společnosti 1 Zdroj: Česká národní banka 4

5 - Joint ventures neboli vytváření společných podniků umožňuje spolupráci výhodnou pro všechny zúčastněné společnosti, jako například průnik na tuzemský trh pro jednu společnost a získání odbytiště na zahraničních trzích pro druhou Ve vztahu, kdy jsou investice směřovány do ČR, budeme dále mluvit v tomto dokumentu o přímých zahraničních investicích (PZI), opačným směrem o přímých investicích (PI). 5

6 3 Analýza PZI a PI Z hlediska exportu služeb a jeho podpory nás budou zajímat zejména tuzemské investice na zahraničních trzích. Nicméně pro srovnání je vhodné uvést i opačný stav přímé zahraniční investice alokované v České republice (dále jen ČR). Budeme tak moci porovnat strukturu a množství investic, které proudí oběma směry. Odvětvové členění je založeno na Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodně užívané klasifikaci NACE. V tabulkách jsou vždy zachyceny stavy investic pro daný rok (tedy nikoliv jejich toky). 3.1 Objem a struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Pro potřeby této analýzy jsou důležitější PI alokované v zahraničí, nicméně pro srovnání je vhodné podat stručnou informaci o přímých zahraničních investicích umístěných na území ČR. V celosvětovém měřítku patřilo České republice v oblasti přílivu přímých zahraničních investic (PZI, anglická zkratka FDI Foreign Direct Investments) v roce 2005 dvacáté místo a v roce 2007 třicáté sedmé místo. Ze států s přibližným počtem obyvatel jako má ČR se na vyšších pozicích nachází již jen Švédsko, Belgie a Nizozemí. Největším celosvětovým příjemcem byly v roce 2007 USA (233 mld. amerických dolarů), následovány Velká Británií (224 mld. USD), Francii (cca 155 mld. USD). graf 1 Příliv PZI ve světě, 20 neúspěšnějších zemí, [mld. USD] Zdroj: OSN - 6

7 Podle výzkumu společnosti Ernst&Young z roku 2005 považuje ČR za nejatraktivnější místo pro investici 8% společností, což jej v této oblasti řadí na 7. příčku na světě, nicméně jak můžeme vidět v grafu č. 1, skutečnost v alokovaných částkách je poněkud odlišná. Celkově patří region střední a východní Evropy k druhému neatraktivnějšímu na světě (52%), hned po Evropě západní (68%). ČR získala v roce 2007 celkově 131 projektů (zdroj CzechInvest) Objem PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Na počátku sledovaného období, v roce 1999, dosahovaly investice číslo převyšující 656 mld. Kč. V roce 2007 již představovaly investice zahraničních společností v České republice částku přibližně 2 bilionu Kč, což představuje 3 násobný objem. tabulka 1 PZI sektoru služeb v ČR v letech [tis. Kč] Celkem služby stavebnictví služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI 51,01 53,26 54,44 56,18 49,69 51,78 55,65 52,23 51,38 Tempo růstu S&S X 30,14 22,68 22,46-11,85 23,99 25,18 4,89 19,94 Tempo růstu PZI celkem X 24,64 20,03 18,65-0,32 30,36 16,47 11,75 21,92 graf 2 Podíl služeb a stavebnictví na PZI v ČR v letech [tis. Kč] Celkem Služby a stavebnictví Zdroj: ČNB Jak je z tabulky č. 1 a přehlednějšího grafu č. 2 patrné, rostl v ČR jak celkově PZI, tak i k trvale rostly prostředky alokované na území ČR do samotného sektoru služeb. Výjimku tvoří pouze rok 2003, kdy celkové investice dosáhly cca 99,7% roku předchozího, služby zaznamenaly ještě větší propad na 88,2% oproti roku Celkově se tedy zvýšily přímé zahraniční investice na území ČR mezi lety 1999 a 2007 více než 3krát, zhruba stejně jako služby se stavebnictvím. Růst podílu služeb na investicích by byl ještě výraznější, nebýt zmiňovaného propadu v roce Jednotlivé změny tempa růstu (poklesu) a podíl služeb na PZI jsou zachyceny v grafu č. 3. 7

8 graf 3 Tempo růstu a podíl služeb na PZI v ČR v letech [%] 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00-10,00-20, Podíl S&S na PZI Tempo růstu S&S Tempo růstu PZI celkem Struktura PZI v oblasti služeb alokovaných v ČR Služby se podílely na zahraničních investicích v ČR průměrně 53%. Největší podíl zaujímá s necelou třetinou sektor finančního zprostředkování, následuje s téměř 24% obchod a opravy. Naopak nejmenší podíl na růstu PZI ve službách měly sektory pohostinství a ubytování, stavebnictví a ostatní služby. tabulka 2 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech [%] STAVEBNICTVÍ 1,90 2,90 2,70 3,31 4,60 OBCHOD A OPRAVY 29,76 28,23 27,68 21,16 24,73 POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ 1,79 0,58 1,31 2,07 1,72 DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE 23,01 21,10 19,04 24,12 11,97 FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 28,45 27,61 27,19 28,28 33,79 NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY 13,94 17,30 20,94 16,50 18,04 OSTATNÍ SLUŽBY 1,15 2,27 1,14 4,56 5, Průměr STAVEBNICTVÍ 3,69 2,11 2,74 1,98 2,88 OBCHOD A OPRAVY 24,95 17,54 19,53 18,74 23,59 POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ 1,82 1,19 1,40 1,15 1,45 DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE 11,99 21,80 14,64 15,08 18,08 FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 31,80 33,73 32,08 31,96 30,54 NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY 21,81 22,09 27,45 28,64 20,75 OSTATNÍ SLUŽBY 3,93 1,53 2,16 2,45 2,70 Investice v České republice nejsou v jednotlivých letech vyvážené a rovněž také kolísá hodnota, kterou se na nich podílí jednotlivé sektory. Na stavu PZI v ČR se podílel nejvyšší průměrnou hodnotou sektor finančního zprostředkování a to téměř třetinově, naopak nejmenší zaznamenané průměrné hodnoty vykázalo pohostinství a ubytování (1,45%), což je dobře patrné z grafu č. 4. 8

9 graf 4 Podíl sektorů služeb na PZI v ČR v letech (průměrná hodnota) [%] STAVEBNICTVÍ 21% 30% 3% 3% 24% 18% 1% OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY 3.2 Objem a struktura tuzemských PI alokovaných v zahraničí Pro plnění cílů této analýzy jsou české investice alokované na zahraničním území relevantnější, proto jim budeme věnovat větší pozornost. Stejně jako v předchozí kapitole se nejprve zaměříme na objem PI v oblasti služeb, které byly umístěny v zahraničí, poté jejich strukturu, teritoriální umístění, vývoj v jednotlivých oblastech a na také jejich obrat a saldo vůči PZI umístěnými v ČR Objem tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí Vzhledem k velikosti české ekonomiky oproti možnostem světové ekonomiky je export investic řádově nižší než jejich import, v roce 1999 představovaly vyvezené celkové investice pouhá 3,8% dovezených, v roce 2007 již 7,6%. Ještě zajímavější číslo lze získat u poměru v oblasti služeb za sledované období představovala velikost tuzemských investic ve službách vůči zahraničním 4,6%, respektive 10% na konci sledované periody. Tento fakt můžeme označit za pozitivní vzhledem k tomu, že služby mají vysokou přidanou hodnotu. tabulka 3 Tuzemské PI v zahraničí v letech [tis. Kč] Celkem služby stavebnictví služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI 79,74 86,31 89,72 81,98 83,65 Tempo růstu S&S X 20,25 53,42-1,48 34,65 Tempo růstu PZI celkem X 11,09 47,59 7,82 31, Celkem služby stavebnictví

10 služby a stavebnictví (S&S) Podíl S&S na PZI 77,29 83,02 68,67 67,85 Tempo růstu S&S 75,93 13,39-2,40 45,94 Tempo růstu PZI celkem 104,21 5,57 17,99 47,70 Další pozitivní rys českých přímých investic vyplývá z jejich struktury služby v nich oscilují kolem hodnoty 80% a v roce 2001 tento podíl dokonce překročil více než 89%. Z těchto čísel a materiálů vypracovaných v minulosti lze odvodit, že zatímco tradičnímu exportu dominuje zboží oproti službám, u exportu přímých investic jsou čísla naprosto opačná, tedy exportovány jsou především investice vztahující se k sektoru služeb. V absolutních číslech představovaly celkové investice ve službách a stavebnictví hodnotu přibližně 20 mld. Kč v roce 1999 a necelých 105 mld. na konci sledovaného období, což představuje nárůst více než 5-ti násobný, respektive o 84 mld. Kč. Jak se vyvíjely české investice v absolutních hodnotách, je názorně vidět na grafu č. 5. Zde také můžeme vyčíst velký podíl služeb na celkových PI alokovaných v zahraničí. graf 5 Poměr služeb a stavebnictví tuzemských PZI v zahraničí v letech [tis. Kč] PZI Celkem Služby a stavebnictví Z údajů v tabulce č.3 či grafu č.6 vidíme, že v letech 2002 a 2004 nastal pokles podílu služeb na celkových investicích. Tempa růstu v obou letech mají podobný průběh (což je samozřejmě také způsobeno silnou závislostí vývoje celkových investic na vývoji českých investic v oblasti služeb a stavebnictví) a kolísají. Zcela výjimečný charakter mají výsledky za rok 2002, kdy služby zaznamenaly nejen nižší tempo růstu, ale snížení spadlo do červených čísel a proto nastal pokles i v absolutních číslech (graf 6), konkrétně o 1,48%. V tomto roce tedy došlo k desinvestici nebo ke ztrátě v celkové výši 548 mil Kč. Celkovým investicím se podařilo udržet v kladných hodnotách a zaznamenaly růst slabě přesahující 7%. Druhé období, kdy služby nezvyšovaly své tempo růstu rychleji než celkové investic, bylo v roce I přes velice vysoké tempo růstu přesahující 32%, rostly celkové investice o téměř 11 procentních bodů více a podíl investic ve službách na celkových investicích poklesl na 77% z 83% v roce předchozím. 10

11 graf 6 Tempo růstu a podíl služeb na tuzemských PZI v zahraničí v letech [%] 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00-20, Podíl S&S na PZI Tempo růstu S&S Tempo růstu PZI celkem Struktura tuzemských PI v oblasti služeb alokovaných v zahraničí České investice do zahraničí mají v odvětvové struktuře podobný charakter jako investice proudící opačným směrem. Podíváme-li se na průměrné hodnoty, podílu sektorů služeb sledovaného období, zachycené v grafu 7, pak dominantní postavení patří finančnímu zprostředkování, ovšem necelou třetinu u PZI v ČR zde nahrazuje téměř 50% podíl tohoto odvětví. Další významný, více než čtvrtinový, podíl dosahovalo odvětví obchod a opravy, následovaná nemovitostmi a službami pro podniky (cca 9%). Ostatní služby zaujímají cca 7 procent, stavebnictví a pohostinství s ubytováním patří již jen okrajová část celé alokované hodnoty. graf 7 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v letech (průměrná hodnota) [%] STAVEBNICTVÍ 8,7% 6,6% 1,6% 25,4% OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 1,8% NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY 46,0% 11

12 graf 8 Podíl sektorů na tuzemských PI v zahraničí v roce 2007 [%] 6,2% 2,0% 14,3% 0,0% 1,3% 20,9% 55,3% STAVEBNICTVÍ POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSTATNÍ SLUŽBY OBCHOD A OPRAVY DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY Porovnáme-li vývoj investic za celé sledované období a jejich stav v roce 2007, tak došlo k významnému nárůstu u sektoru nemovitostí a služeb na 55%, finanční zprostředkování kleslo na 21% a obchod a opravy se snížil na 14%. Nízký podíl si udržely sektory pohostinství a ubytování, stavebnictví a dopravy. tabulka 4 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v jednotlivých odvětvích v letech [tis. Kč] STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY Zdroj: ČNB Tabulka 4 přehledně zobrazuje, jak se vyvíjely jednotlivé české investice v zahraničí. Ještě v roce 1999 patřilo finančnímu zprostředkování druhé místo za odvětvím obchodu a oprav. Zatímco ale zprostředkování vzrostlo ve sledovaném období více než 3 krát, pak investice do obchodu a oprav vzrostly za stejné období pouze 2 krát. Nicméně největší nárůst zaznamenalo odvětví nemovitostí a služeb pro podniky až 33 krát. Další zajímavostí je desinvestice (ztráta) u dopravy a telekomunikací z let 2002 a Více o tomto problému se bude psát v dalších částech materiálu, které se budou podrobněji zabývat vývojem v jednotlivých odvětvích. V dalším textu této podkapitoly jsou jednotlivé oblasti popsány. Finanční zprostředkování Do odvětví finančního zprostředkování jsou zařazeny: - Peněžnictví - Pojišťovnictví (kromě sociálního zabezpečení) - Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím 12

13 Nejvýraznější položku tvoří peněžnictví, nicméně v průběhu sledovaných let rostl význam obou zbylých skupin, zejména pak činností souvisejících s úvěry a pojišťovnictvím. tabulka 5 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; finanční zprostředkování [1999=100] FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ Shora uvedená tabulka jasně dokládá, že popisované odvětví je po stavebnictví druhé, které soustavně rostlo až do roku 2005, konkrétně dosáhly PI v posledním roce více než 5,5 násobnou hodnotu oproti prvnímu období, nicméně v roce 2007 už to byl pouze 3,4 násobná hodnota oproti prvnímu období. Při základně v roce 1999 byl nejvyšší růst zaznamenaný v prvních letech, mezi roky a růst zpomalil, nicméně i tak to byl desetiprocentní (respektive téměř osmiprocentní) růst k předchozímu období. graf 9 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; finanční zprostředkování [tis. Kč] Zdroj: ČNB Z hlediska absolutních čísel představuje tedy růst ze základny 6,5 mld. Kč až na 36,7 mld v roce 2005 nicméně v roce 2007 činila hodnota 22 mld. Kč. Jak bylo řečeno výše, z původní částky investic v roce 1999 tvořila oblast peněžnictví více než 94% veškerého odvětví finančního zprostředkování. Podobný obrázek skýtají i následující dvě sezóny (89% a 95% podílu). První výraznější změna nastává v roce 2002, kdy se podílelo peněžnictví na investicích z 68% a to díky nárůstu u činností souvisejících s úvěry a pojišťovnictvím, kterým připadlo s 7,69 mld. Kč necelých 31%. Oproti proinvestovaným 243 mil Kč z roku předchozího byl tento nárůst skutečně významný. Po další dva roky si tyto činnosti udržely podobné hodnoty a to 7,8 a 7,1 mld. Kč, pojišťovnictví také vzrostlo na významu investice do něj představovaly 6 mld. v roce 2003 a 2,9 mld. v roce následujícím (tedy i přes viditelný propad hrály důležitou roli). Díky vývoji v ostatních oblastech přestavovalo peněžnictví v roce 2002 již jen 55% všech investic v oblasti finančního zprostředkování. Klesající trend byl opět přerušen v následujícím 13

14 roce (70% pro peněžnictví díky nejvyšší proinvestované částce 24 mld. Kč), nicméně v posledním sledovaném období byla struktura investic zcela odlišná od předchozích zjištění. Rok 2005 představoval ztrátu dominantního postavení u peněžnictví, kterému patřilo pouhých 35% a naopak činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím zaznamenaly podíl téměř 58%. Tento fakt byl způsoben poklesem u první jmenované oblasti téměř na polovinu (13 mld. Kč z 24 mld. Kč v předchozím roce) a samozřejmě také růstem druhé jmenované skupiny investic na více než 21 mld. Kč. Obchod a opravy Do kategorie obchodu a oprav patří tři složky: - Prodej, údržba a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) - Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) Dominantní je druhá z výše jmenovaných. Roky 2000 a 2001 sice vykazují nárůst, ale v dalším období představovaly celkové investice v této kategorii propad na pouhých 91% roku 1999 a to díky stažení části kapitálu (cca 1 mld. Kč) a ztrátě na straně reinvestic (- 3,3 mld. Kč). tabulka 6 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; obchod a opravy [1999=100] OBCHOD A OPRAVY Následuje opětovné oživení v roce 2003, kdy se alokované zdroje dostávají téměř na hodnotu prvního sledovaného období. Poté přichází výraznější růst na indexovou hodnotu 212, respektive 272 a v dalších letech dochází k mírnému propadu na úroveň 199% v roce Číselným vyjádřením byly investice v roce 1999 na úrovni přibližně 7,5 mld. Kč, propad nastal pod hranici sedmi miliard v roce 2002, v roce 2005 byla překročena částka 20 mld. Kč a v roce 2007 došlo ke snížení na 15 mld. Kč. graf 10 Vývoj tuzemských PI v letech ; obchod a opravy [tis. Kč] Zdroj: ČNB Na rozdíl od stavebnictví je zde patrný výrazný negativní podíl reinvestic. Ty jsou u maloobchodu dokonce stále v minusu (mimo let 2000 a 2001) a výrazněji zasahují do průběhu investic. Reinvestice u velkoobchodu a jejich kolísání v některých letech ovlivňuje podobu celého roku, ať už ve smyslu pozitivním (např. v letech 2004 a 2005, kdy představovaly částku přesahující 4 mld. Kč, respektive 5,5 mld. Kč, což čítá více než 25% celkových 14

15 investic do oblasti obchodu a oprav) nebo negativním (2002 a částka přesahující 3,3 mld. Kč). Nemovitosti a služby pro podniky Odvětví nemovitostí patří mezi celkovými investicemi první místo a jejich podíl na celkových investicích představuje více než 50%. Investice směřovaly do: - činnosti v oblasti nemovitostí - pronájmu strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu, pronájem zboží osobní potřeby a pro domácnost - zpracování dat a související činnosti - výzkumu a vývoje - služeb převážně pro podniky tabulka 7 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; nemovitosti a služby pro podniky [1999=100] NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY Položky, které tvoří charakter průběhu investic v oblasti nemovitostí jsou jednak činnosti v oblasti nemovitostí, ale zejména nejdůležitější položka služby převážně pro podniky. Popis růstu či poklesu alokovaných zdrojů bude tedy do značné míry popisem těchto dvou sektorů. Všeobecný růst byl přerušen dvěma propady v roce 2002 a částečně roce Nicméně žádný z těchto propadů neznamenal nižší hodnotu než v roce V letech 2006 a 2007 došlo k výraznému nárůstu a to až na téměř 3300 % oproti roku První pokles představoval 136% alokovaných zdrojů vůči původnímu roku a byl způsoben (i přes značné navýšení základního kapitálu) vysokou zápornou hodnotou reinvestovaného zisku v oblasti služeb převážně pro podniky. Druhý propad byl dokonce na úrovni 532% k roku Tento druhý propad byl způsobený zejména díky velice vysokým hodnotám investic v roce 2004 (výrazné navýšení základního kapitálu a hodnota reinvestovaného zisku v částce 3,5 mld. Kč) při méně skokovém zvýšení by jmenovaný pokles pravděpodobně nenastal. Výrazný podíl na tomto mělo nakumulování značného zisku (cca 3,5 mld. Kč) v roce 2004 a naopak uplatnění ztráty (případně vyplacení velkého množství dividend) v celkové výši 2,4 mld. Kč v položce služby převážně pro podniky. 15

16 graf 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; nemovitosti a služby pro podniky [tis. Kč] Vývoj ZI ČR: Nemovitosti a služby pro podniky Zdroj: ČNB K roku 1999 se pojí proinvestovaná částka 1,76 mld. Kč, hranice 4 mld. Kč byla poprvé překročena v roce 2001 (4,79 mld. Kč), šestimiliardová hranice o dva roky později (6,44 mld. Kč) a více než deset miliard Kč představovaly PI českých firem v roce 2004 (11,01 mld. Kč) a téměř 55 mld. Kč dosáhla hodnota v roce Jak již bylo řečeno, charakteristický vývoj se opírá zejména o dvě položky. Prvním sledovaným rokem se podílely služby převážně pro podniky z 83%, další místo patřilo činnostem v oblasti nemovitostí (cca 13,7% mil Kč), další činnosti, výzkum a vývoj, patřila s částkou 47 mil. Kč již jen marginální část všech investic, necelých 2,69%. Následuje zpracování dat a související činnosti (cca 0,26% 4,6 mil Kč) a poslední částka lehce přesahující dvě stě tisíc se váže ke kategorii pronájem strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu, pronájem zboží osobní potřeby a pro domácnost. Následující období mají podobnou strukturu, ovšem se vzrůstajícím významem činností v oblasti nemovitostí v roce 2001 představují už téměř jednu třetinu všech investic v dané kategorii. Propad následujícího období je způsoben propadem právě ve dvou hlavních položkách. Ty shodně vykazují nižší čísla díky záporným hodnotám reinvestovaného zisku. Rok 2003 je výjimečný tím, že jej nahoru táhl pronájem strojů (přibližně 2,4 mld. Kč představující 37%), který byl druhou nejvyšší položkou. Služby převážně pro podniky měly podobné hodnoty jako v předchozím období a činnosti v oblasti nemovitostí se vrátily nad hranici překračující jednu miliardu (1,27 mld. Kč) a k podílu přibližně jedné pětiny. Poslední roky jsou investice taženy zejména dříve zmiňovanou nejsilnější kategorií, doplněné opět o činnosti v oblasti nemovitostí. Ostatní kategorie zabírají promilové, maximálně pár procentní hodnoty. Ostatní služby Mezi ostatní služby jsou řazeny ty oblasti služeb, které nenašly umístění v žádné z předchozích kategorií. Ostatní služby se dlouhodobě podílejí na investicích v zahraničí hodnotou přibližně 5%, s tendencí na zvýšení tohoto čísla. Patří sem: - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti - Odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města 16

17 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti - Ostatní služby - Domácnosti zaměstnávající personál - Exteritoriální organizace a spolky tabulka 8 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; ostatní služby [1999=100] OSTATNÍ SLUŽBY Vývoj českých investic v zahraničí v odvětví ostatních služeb byl za uplynulé období charakterizován nepravidelnými výkyvy v důsledku vysoké fragmentace jednotlivých oblastí. Jediné odvětví, které dosahovalo trvalého růstu, byla oblast, která se jmenuje stejně jako celá skupina tedy ostatní služby. Do značné míry je relativní stabilita ve vývoji celého odvětví ostatních služeb ovlivněna právě touto položkou a jejím vývojem. Rok 1999 pak představoval hranici, která byla překonána až poslední sledované období. Pouze roky 2002 a 2003 se velmi těsně přiblížily částce 2,7 mld. Kč z roku 1999, ostatní byly hluboko pod jmenovanou hodnotou. V roce 2007 dosáhla hodnota téměř 6,5 mld Kč. Vyšší částka v investicích za první období je dána jednak ostatními službami (1,46 mld. Kč) a také položkou odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čistění města (1,06 mld. Kč). Další tři položky nemají na celkový vývoj zásadnější dopad a tvoří zbylých 6,5% investic daného roku. Následující dva roky mají podobný průběh dominující ostatní služby (1,03 mld. Kč 64,7% a 1,41 mld. Kč 73,9%), druhé místo patří rekreační, kulturní a sportovní činnosti (32,5% respektive 24,8%). Při součtu vidíme, že další druhy služeb zabírají pouze několikaprocentní podíl. graf 12 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; ostatní služby [tis. Kč] Vývoj ZI ČR: Ostatní služby Zdroj: ČNB Investice v roce 2002 a 2003 mají velice podobný charakter jako předchozí dvě období pouze s tím rozdílem, že rekreační činnosti představují minimální částku či úplně chybí a byly 17

18 nahrazeny zdravotnictvím, veterinární a sociální činností s podílem 29,4 a 34,5%. Ostatním služby opět zaujímají vedoucí pozici s částkou 1,8 mld. Kč (69%) a 1,7 mld. Kč (65%). Zajímavé v těchto dvou letech je, že se pouze v nich objevuje položka exteritoriální organizace a spolky, investice do nich se ani druhý rok nezměnila a činila cca 3,7 mil. Kč. Propad v roce 2004 nastal proto, že investice v ostatních službách dosáhly svých minimálních hodnot za sledované období a to necelých 240 mil. Kč. Reinvestovaný zisk měl sice minusové znaménko, nicméně hlavním viníkem byla nízká hodnota základního kapitálu (snížená o více než 1 mld. Kč oproti předchozímu roku), což se podepsalo na celkovém výsledku. Od ještě většího propadu pomohla alokace zdrojů do zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti o celkové výši 760 mil. Kč. V roce 2005 dosáhla položka ostatních služeb svého nejlepšího výsledku, 3,55 mld. Kč představující 89% z celku, a to se odrazilo na hodnotách celé skupiny, které byly nejvyšší za sledované období. Druhou nejvýznamnější položkou bylo opět zdravotnictví (7,6%), následované odstraňováním odpadních vod a zcela minimální procento (2,1 mil Kč 0,05%) patří investicím do oblasti školství. Pohostinství a ubytování Pohostinství je první ze sledovaných oblastí, u které se celková hodnota investic dostala do červených čísel. Zatímco základní kapitál v roce 2000 činil 31,5 mil. Kč, reinvestovaný zisk spolu s ostatním kapitálem byl v záporných číslech (-94,5 mil. Kč). Hlavní příčinu zde sehrálo stažení základního kapitálu mezi lety 1999 (kdy činil téměř 900 mil Kč) a 2000 (propad na 31 mil Kč). graf 13 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; pohostinství a ubytování [tis. Kč] Vývoj ZI ČR: Pohostinství a ubytování Zdroj: ČNB Rok 2001 ještě zaznamenal pouze mírně kladné hodnoty, ale následující období již dospělo k výraznějšímu růstu. Z hlediska investic byl nejsilnější rok 2003 (2,72 mld. Kč), zde nijak do průběhu nezasáhl nulový ostatní kapitál, druhé dvě položky představovaly kladné hodnoty. Poté následoval opět pokles způsobený jednak nižším objemem základního kapitálu (roky 2004 i 2005) a také zápornou hodnotou reinvestovaného zisku (2004). 18

19 tabulka 9 Vývoj tuzemských PI v letech ; pohostinství a ubytování [1999=100] POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ V indexové tabulce pohostinství a ubytování jasně vidíme, že léta nedosahovala v žádném případě hodnot prvního období, jen rok 2002 se přiblížil alespoň na poloviční hodnotu. Následující období představovalo investice více než 3x vyšší oproti basickému období, posléze byl růst utlumen, ale stále si udržovaly investice hodnoty vyšší než v roce 1999, nicméně rok 2007 znamenal propad na úroveň roku Stavebnictví Stavebnictví bylo jednou z oblastí, kde se export PI vyvíjel relativně stabilně, celkově tak nastal ve sledovaném období téměř 14-násobný růst. tabulka 10 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; stavebnictví [1999=100] STAVEBNICTVÍ Zdroj: ČNB, vlastní výpočet Podle grafu i podle indexové tabulky (základem je rok 1999) je patrné, že mezi lety byl růst více či méně pozvolný. Nicméně v roce 2003 byl zaznamenán zásadní skok, kdy se investice zvýšily z necelých 390 mil. Kč až na více než 980 mil. Kč, což představuje růst 590 mil Kč během jediného roku. Následující období již nedocházelo k tak výraznému růstu, ale i přesto představují investice v hodně 400, respektive 360 mil. Kč významné číslo. graf 14 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; stavebnictví [tis. Kč] Vývoj ZI ČR: Stavebnictví Zdroj: ČNB I přesto, že stavebnictví představovalo malé procento z celkových českých přímých investic v zahraničí, můžeme konstatovat, že růst tohoto sektoru představuje zajímavou hodnotu. Na daných číslech se podílí zejména základní kapitál a mimo let 1999, 2000 a 2001 také reinvestovaný zisk. Položka ostatního kapitálu má pouze nízké nebo dokonce záporné hodnoty. 19

20 Doprava a telekomunikace Sektor dopravy a telekomunikací obsahuje několik složek, které nejsou pro jednotlivé roky zcela shodné: - Pozemní doprava a potrubní přeprava - Vodní doprava - Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří - Činnosti poštovní a telekomunikační Do oblasti vodní dopravy bylo investováno pouze v letech , posléze byly významnější přírůstky zaznamenány až v posledních letech. tabulka 11 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; doprava a telekomunikace [1999=100] DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE Zatímco tedy v letech 2000 a 2001 byly investice o 9%, respektive 68% vyšší, než v roce 1999, v následujících dvou letech byl zaznamenán hluboký propad do červených čísel. Poslední čtyři sledované roky byly opět kladné. V roce 2004 je nízké číslo tvořeno zejména zápornou hodnotou reinvestovaného zisku (-2,5 mld. Kč) u položky 6400 Činnost poštovní a telekomunikační, který vyrovnává vysoký přebytek u ostatního kapitálu. Rok 2005 zaznamenává nízké hodnoty díky všeobecně nižším číslům u všech položek, ať se jedná o kladné, nebo o záporné hodnoty. Ze sledovaných odvětví služeb má doprava a telekomunikace jeden primát díky výsledkům z let 2002 a 2003 má spojnice trendu negativní sklon. Tato skutečnost nastala z důvodu kombinace dvou faktorů, jednak nízké hodnotě základního kapitálu, ale zejména díky vysokým záporným cifrám u reinvestovaného zisku. Celá skupina byla ovlivněna tímto trendem díky vývoji v oblasti poštovní a telekomunikační činnosti. graf 15 Vývoj tuzemských PI v zahraničí v letech ; doprava a telekomunikace [tis. Kč] Vývoj ZI ČR: Doprava a telekomunikace Zdroj: ČNB 20