PROFIL MĚSTA MĚLNÍKA ZPRACOVÁNO JAKO PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA MĚLNÍK V ROCE 2004 (PODZIM, 2003)

Transkript

1 PROFIL MĚSTA MĚLNÍKA ZPRACOVÁNO JAKO PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA MĚLNÍK V ROCE 2004 (PODZIM, 2003) AKTUALIZACE PROFILU MĚSTA MĚLNÍKA ZPRACOVÁNA C & M Consult CZ s.r.o. Na Fialkách 806, Mělník Tel: Lukas.Cechura@centrum.cz V ČERVNU 2007

2 PŘEDMLUVA Profil města Mělníka byl zpracován podle zadané osnovy jako podklad pro členy Strategické komise, kteří se budou podílet na přípravě Strategického plánu ekonomického rozvoje města. Kromě toho zpřístupní potřebné informace o Mělníku všem potenciálním zájemcům a investorům. Nejvýznamnějšími zdroji informací byly podklady odborných útvarů Městského úřadu města Mělníka, údaje Českého statistického úřadu v Mělníku, Úřadu práce Mělník, OHK Mělník a údaje mnoha jiných institucí sídlících na území města. Podkladem byl i koncept územního plánu města Mělníka. Byly použity nejaktuálnější dostupné údaje. Záměrem zpracovatelů bylo shromáždit nejnovější informace k dané problematice, ne vždy však tyto informace byly dostupné. S ohledem na dostupnost některých informací, na proměnlivost prostředí a na snahu po maximální stručnosti nemůže Profil zahrnovat všechny problémy, které život města utvářejí. Profil předkládá fakta o městě Mělníku, avšak nečiní si nárok na hodnocení situace. To je úkolem členů strategického týmu, který by se měl následně zkonstituovat. Regionální rozvojová agentura Střední Čechy a partneři PŘEDMLUVA K AKTUALIZOVANÉ VERZI Aktualizace dokumentu Profil města Mělníka byla provedena na základě následujících nově vzniklých dokumentů: 1. Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky, 2. Sociodemografická analýza města Mělník, 3. Výzkum příjemců a poskytovatelů sociálních služeb na Mělníku Souhrnná syntetická studie, 4. Akční plán realizace strategie rozvoje města Mělníka na rok 2007 (zejm. kap. 4), 5. Inventarizace a pasportizace ploch pro podnikání a průmysl, 6. Schválená dokumentace k projektu průtahu města Mělníka, 7. Souhrnná zpráva o činnosti městského úřadu v Mělníku za roky Dále byla využita nejnovější data z Úřadu práce Mělník a odborných útvarů MÚ města Mělník. 2

3 Obsah PŘEDMLUVA... 2 PŘEDMLUVA K AKTUALIZOVANÉ VERZI ÚVOD KRÁTCE Z HISTORIE KULTURNÍ PAMÁTKY GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA VÚCS STŘEDNÍ ČECHY ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA OKRES MĚLNÍK ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA ORP MĚLNÍK ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA MĚSTO MĚLNÍK POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI REGIONU OBYVATELSTVO ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBYVATELSTVU MĚSTA VÝVOJ POČTU OBYVATEL MĚSTA STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU POHYB OBYVATELSTVA MĚSTA MĚLNÍK NÁRODNOST VZDĚLÁNÍ NÁBOŽENSTVÍ STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PRACOVNÍ SÍLY VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ CENA PRACOVNÍ SÍLY NEZAMĚSTNANOST MÍSTNÍ EKONOMIKA HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ Přehled průmyslových oblastí Seznam významných podniků Zemědělství Obor činnosti a právní forma podnikatelských subjektů ROZPOČET MĚSTA Příjmy Výdaje ROZPOČET Financování Přehled organizací řízených a financovaných městem ROZVOJ MĚSTA MĚLNÍKA Realizace strategie rozvoje města Mělník přehled projektů Projekty financované z fondů EU DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ DOMÁCNOSTI A RODINNÝ STAV OBYVATELSTVA BYDLENÍ Možnosti nové bytové výstavby Výstavba v okrese Mělník TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODA KANALIZACE ELEKTRICKÁ ENERGIE PLYN TEPLO TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE DOPRAVA SILNIČNÍ Hromadná doprava Městská hromadná doprava

4 Cyklistická doprava Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka Doprava v klidu ŽELEZNIČNÍ LETECKÁ VODNÍ KVALITA ŽIVOTA SLUŽBY ŠKOLSTVÍ LÉKAŘSKÁ PÉČE SOCIÁLNÍ PÉČE KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚLNÍK VÝZKUM PŘÍJEMCŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MĚLNÍKU Výzkum poskytovatelů sociálních služeb hlavní zjištění a závěry Výzkum příjemců sociálních služeb hlavní zjištění a závěry SPORT KULTURA MÍSTNÍ SPRÁVA CESTOVNÍ RUCH INFRASTRUKTURA PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Pravidelné sportovní akce v Mělníku ANALÝZA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ MAS VYHLÍDKY Výzkum poskytovatelů služeb cestovního ruchu hlavní zjištění a závěry Výzkum příjemců služeb cestovního ruchu hlavní zjištění a závěry ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ODPAD OVZDUŠÍ HLUK RADONOVÉ RIZIKO EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE INVENTARIZACE A PASPORTIZACE PLOCH PRO PODNIKÁNÍ A PRŮMYSL FUNKČNÍ PRODUKČNÍ PLOCHY BROWNFIELDS GREENFIELDS SHRNUTÍ TABULKOVÁ SUMARIZACE ANALYTICKÁ VÝCHODISKA PRO SWOT ANALÝZU MAPOVÁ PŘÍLOHA

5 1. ÚVOD Krátce z historie 1 Mělník leží v úrodné polabské oblasti, která byla osídlena od pravěku. Město Mělník se rozkládá na opukovém kopci v malebné krajině soutoku Labe a Vltavy. Stopy lidské činnosti sahají do časů starší doby kamenné, tj. staršího paleolitu tisíc let př.n.l. Úrodná půda, příznivé klima a blízkost vodních toků spolupůsobily na přítomnost lidí v této oblasti od nejstarších časů. Avšak svědectví o souvislém osídlení lze datovat do období prvních zemědělců v mladší době kamenné neolitu 5 3 tisíc let př.n.l. V období vlády Přemyslovců se na území kolem soutoku usídlili Pšované a vystavěli zde zřejmě dřevěný knížecí hrad Pšov. Pšov se stal sídlem Vratislava, jehož matka kněžna Ludmila stojí za vznikem vinic v této oblasti. Později, pravděpodobně na příkaz Boleslava II., byl na místě dnešního mělnického zámku vystavěn raně románský hrad Mělník. Raně románský kostel sv. Petra situovaný v místě románského hradu původně jako jednolodní stavba byl v roce 1122 rozšířen na trojlodní baziliku, jež byla zasvěcena apoštolům Petru a Pavlovi. Od 13. století byl Mělník již pravidelně sídlem českých královen až do 15. století. Za vlády Přemysla Otakara II. se město stalo důležitou obchodní křižovatkou. Velkého rozmachu se dostalo Mělníku za dob Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Karel IV. ustanovil Mělník natrvalo královským věnným městem a přiřkl mu značně rozsáhlé panství a privilegia. Karel IV. se taktéž zasloužil o rozkvět vinic. Nechal dovézt burgundskou vinnou révu a povolal francouzské vinaře. V průběhu šestnáctého století nastal úpadek města, který se ještě zhoršil po potlačeném povstání českých měst roku 1547, kdy císař Ferdinand zabavil městu všechen majetek, zrušil cechy a dosadil 1 Informace historického charakteru jsou volně zpracovány podle publikace M. Brožovského Mělník: Státní zámek, památky města a okolí, Středisko státní památkové péče, Praha,

6 sem svého rychtáře. Mělník dále zdevastovala třicetiletá válka. Emigrací drtivé většiny řemeslníků a vinařů se město téměř vylidnilo. Od konce 18. století se město stává centrem zemědělské činnosti, zásobujícím pražskou aglomeraci. Průmyslová činnost se v tomto období nerozvíjí. Mělník slouží pouze jako průchozí místo dálkového obchodu. Významný obrat k lepšímu zaznamenává město v druhé polovině 19. století, kdy se Mělník stává okresním městem. Dalšímu rozvoji pomohla výhodná poloha města, roku 1845 přijel po Labi první parník, roku 1874 bylo město napojeno na železniční síť. Ke konci 19.století vzniklo první přístavní překladiště a několik peněžních ústavů, roku 1885 zde byla založena první vinařská škola v Čechách Kulturní památky Zámek Mělník Složitá stavební historie mělnického zámku začala již v 10. století románským hradem. Každá slohová éra se po svém zapsala do podoby zámku, nejpatrnější je však vliv renesance. Na zámeckém nádvoří se nachází pozůstatek gotické věže s baldachýnovým okénkem a renesančních slunečních hodin. Majitelé zámku, Lobkowizcové, zpřístupňují v současnosti některé jeho atraktivní prostory, zejména vinné sklepy ze 14. století, kde se naskýtá možnost degustace vín z produkce zámeckého vinařství. Dále jsou zpřístupněny interiéry se sbírkami. Za severním křídlem zámku stojí na vyhlídkovém místě socha Karla IV, kterou roku 1878 vytvořil sochař Josef Max. Chrám sv. Petra a Pavla s kostnicí Mělnický chrám patří k významným stavebním památkám včetně interiéru se vzácnými ukázkami umění a řemeslné zručnosti starých mistrů. O tom, že stavitelé chrámu věřili kromě vlastní zručnosti též na pověry, svědčí nález zazděné kočky, která byla objevena před několika lety při opravách. Kočka za živa zazděná měla zaručit životnost stavby a ochránit ji před zkázou. Vzhledem k tomu, že chrám stále stojí a odolává staletím se zdá, že pověra nelhala. Nejcennější součástí někdejšího chrámového pokladu je pozdně gotická monstrance, která je ze stříbra a váží 7 kg. K chrámu patří též kostnice, jedna z nejzajímavějších v Čechách. Její dnešní vzhled je dílem profesora Jindřicha Matiegky. Pražská brána Veřejně přístupná Pražská brána, přestavěná kolem r. 1500, je spolu se zbytkem hradu jediným pozůstatkem původního městského opevnění, v renesančním portálku věžních hodin je uveden letopočet Regionální muzeum Mělník Specializované vinařské muzeum Regionální muzeum Mělník vzniklo v roce 1888 a patří tak k nejstarším v Čechách. Sídlí v opraveném objektu bývalého kapucínského kláštera, na náměstí Míru, vedle radnice. Mělnické muzeum se jako jediné v Čechách specializuje na vinařství, kterému je věnována další část expozice a možnost návštěvy sklepů a ochutnávky vína. Areál kostela sv. Ludmily Kostel sv. Ludmily se nachází na bývalém pražském předměstí. Byl postaven roku 1583 z odkazu mělnické měšťanky Anny Hronové. Na místě, kde kostel stojí, přenocovala podle pověsti sv. Ludmila po přijetí křesťanské víry, protože ji Mělničtí, tehdy ještě pohané, nechtěli do města pustit. Za třicetileté války ho Švédové spolu s pražským předměstím pobořili, po roce 1683 byl znovu obnoven. Je to jednoduchá jednolodní stavba zakončená polygonálním presbytářem. V parku vedle kostela, kde byl původně hřbitov, se nyní nachází dřevěná zvonice, která byla přenesena roku 1895 z národopisné výstavy. 6

7 Historické centrum Historické centrum Mělníka je náměstí Míru, které zdobí kamenná kašna se sousoším Vinobraní od sochaře Vincence Májovského z roku 1938, dominantou náměstí je barokní radnice, jejíž dnešní podoba vznikla v letech Mělnické vinobraní Slavnosti vinobraní se vyvinuly z lidových zvyklostí, které doprovázely konec sbírání vinné révy. Poté, co se poslední káď odznakovaného vína odvezla do kvasírny, vinař se spolu se svými pomocníky a viničními bábami ozdobili vinnou révou, a přáním všeho dobrého majiteli vinice zahájili veselici. První vinařská slavnost se v Mělníce konala roku 1878 u příležitosti pětistého výročí úmrtí Karla IV, který se o rozvoj vinařství zasloužil. Další slavnost v podobě lidové veselice se konala v roce 1911 a poté v roce 1922, kdy se jí účastnil T.G.Masaryk.V tomto roce vznikla tradiční scéna příjezdu krále Karla IV s družinou. Od roku 1933 se mělnická slavnost vinobraní koná pravidelně Geografie a klimatické podmínky Město Mělník je tvořeno dvěma katastrálními územími - Mělník (2 118 ha) a Vehlovice (379 ha). Osu větší části území tvoří říčka Pšovka, západní hranici Labe. Mezi těmito dvěma vodními toky se nachází opukový ostroh Turbovického hřbetu, na němž bylo město založeno. Celé území Mělníka a Vehlovice je vysoce ovlivněné činností člověka. Charakteristický je malý podíl lesů a rozptýlené zeleně. Převládají rozsáhlé plochy orné půdy, v městu bližších polohách plochy vinic a intenzivních sadů. Přírodními podmínkami daná řídká síť vodotečí je degradována úpravami (napřímené zpevněné navigace) a vysokou mírou znečišťování (vyústění kanalizace, splachy chemikálií z polí). Širší okolí města patří do teplé oblasti s ročním průměrem nad 8 o C s průměrnými ročními srážkami pod 800 mm. V území převládají větry západního kvadrantu. Ve městě je však větrné proudění výrazně ovlivněno geomorfologií terénu. V údolních polohách Labe a Pšovky je menší intenzitou větrného proudění a větší vlhkostí vzduchu podmiňována větší četnost výskytu inverzí. Katastrální území Mělníka patří díky své poloze v Polabí k nejteplejším a nejsušším oblastem Čech. Roční charakteristiky: počet dnů s teplotou 10 o C: dnů průměrný počet dnů se srážkami 1 mm: dnů počet zamračených dnů: dnů 7

8 počet jasných dnů: dnů Geologické a geomorfologické podmínky Geologické podloží na území města tvoří z větší části horniny svrchní křídy, slínovce a slíny. Podél toku Labe zaujímají velké plochy pokryvné útvary štěrkopískových teras. Na Mělníku je to hlavně v prostoru Mlazic, Vehlovic a Kelských luk. Významné jsou též polohy jezerní křídy a vápnité slaniny v Mělnickém úvalu. Katastrální území města náleží dle geomorfologického členění do oblasti Středočeské tabule, podcelku Mělnická kotlina a Jizerské tabule, podcelku Dolnojizerská tabule. Z geomorfologického hlediska má Mělnická kotlina ráz ploché erozní sníženiny se stupňovinou říčních teras. Ze severovýchodní strany přiléhá k Mělníku členitější pahorkatina Polomených hor. Dominantním prvkem je Turbovický hřbet, oddělující Mělnický úval od údolí Labe. Hydrogeologické podmínky Zájmové území spadá od širšího povodí Labe (Labe a Jizera). Hlavní vodotečí řešeného území je Labe, které tvoří jižní hranici řešeného území. Pravobřežní přítoky Labe jsou: Liběchovka a Pšovka. Labe na okrese Mělník v úseku mezi Brandýsem n. Labem a Štětím má ráz nížinného toku v Mělnické kotlině, tok Labe je regulovaný a proti původnímu stavu značně zkrácen. Celý tok je vodohospodářsky významný, v řešeném území mimopstruhová voda. Labe bylo donedávna velmi silně znečištěno (IV. tř.). Od Opatovic, resp. od soutoku s Vltavou, je Labe splavné s hlavními přístavy v Mělníku, Ústí n. Labem a Děčíně. Celková plocha povodí a průtok pod soutokem s Liběchovkou: ,43 km 2. Liběchovka pramení 1,5 km sv. od Dubé ve výšce 280 m n. m., ústí zprava do Labe v Liběchově v 153 m n. m., plocha povodí 157,2 km 2, délka toku 24,1 km, průměr průtok u ústí 0,89 m 3.s -1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast, chráněný úsek CHKO Kokořínsko, - součást mezinárodně chráněných mokřadů Mokřady Pšovky a Liběchovky, čistota vody I. tř. Pšovka pramení 2 km jv. od Blatců na severním úpatí Zámeckého vrchu u Housky ve výšce 308 m n. m., ústí zprava do Labe v Mělníku v 156 m n. m., plocha povodí 158,1 km 2, délka toku 33,6 m, prům. průt. u ústí 0,86 m 3.s -1. Trvalým přítokem je potok Žebrák vtékající do Pšovky zprava u Vojtěchova. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda pod mlýnem ve Lhotce, chráněná rybí oblast, chráněný úsek v ochranném pásmu vodárenských zdrojů od Kokořína k Mělnické Vrutici, čistota vody I. tř. Tok protéká PR Kokořínský důl. Mimo zastavěnou část Mělníka je Pšovka součástí vyhlášených a navržených mezinárodně chráněných mokřadů Mokřady Pšovky a Liběchovky. 8

9 Začlenění do biogeografického systému Území města spadá pod Polabský bioregion, který se rozkládá v jižní části České tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Bioregion patří k termofytu. Potenciální přirozenou vegetací jsou lužní porosty v říčních nivách. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy, které na extrémnějších stanovištích přecházely v bory, zřejmě i s autochtonní borovicí. Bioregion zabírá starou sídelní oblast, osídlenou již od neolitu. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentární, na odlesněných plochách převažují agrocenózy, s jedním zbytkem nivních luk v prostoru tzv. Kelštice. Městská a příměstská zeleň Občané města mohou využívat dvě rozsáhlejší plochy zeleně, a to především park Polabí, založený v roce 1894 s promenádní alejí 178 lip a souběžného pásu zeleně a dále park Na Podolí, založený o 100 let později navazující na tok Pšovky. Kromě těchto parků má město celou řadu menších ploch zeleně, zejména kolem historických budov. Z příměstské zeleně je významný les Chloumek a Hořínský park s řadou exotických druhů dřevin. Seznam památných stromů ve městě Mělník Platanus occidentalis, U bývalého Mlýna, Čertovská ul. Tilia cordata, Hřbitov Chloumek Sophora japonica, Park, Zádušní ul. Ulmus leavis, ul. Čertovská Quercus robur, pod silnicí na Hadík Quercus robur, Hřbitov Mělník Populus nigra 33 ks, Přístav Průměrná nadmořská výška Mělníka činí 215 m n. m. nejnižší místo ve městě: 155,1 m n. m. (u Labe) nejvyšší místo ve městě 282,2 m n. m. (vrch Chloumeček) Základní přehled za VÚCS Střední Čechy VÚCS Střední Čechy je tvořen dvanácti okresy Statutární město: Praha, Kladno Počet obyvatel: Hustota obyvatel na km 2 : 100 Počet obcí celkem: Počet obcí se statutem města: 68 Podíl městského obyvatelstva: 55,1 % Základní přehled za okres Mělník Celková výměra území v km 2 : 712,4 Počet obyvatel: Hustota obyvatel na km 2 : 133 Počet obcí: 70 Podíl městského obyvatelstva: 62,2 % 9

10 1. 6. Základní přehled za ORP Mělník Celková výměra území v km 2 : 456,6 Počet obyvatel: Hustota obyvatel na km 2 : 88 Počet POU: 2 - Mělník, Mšeno Počet obcí: 39 Podíl městského obyvatelstva: 51,4 % (města Mělník, Mšeno) Základní přehled za město Mělník Celková výměra území v ha: 2497 Počet obyvatel: Hustota obyvatelstva na km 2 : 766 Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: Postavení města v rámci regionu Mělník je přirozeným centrem regionu, jehož charakteristickými rysy jsou: blízkost hlavního města Prahy, příznivá věková skladba obyvatelstva, vysoká úroveň technické vybavenosti obcí vzhledem ke krajskému průměru, která činí z tohoto regionu rozvojové území kraje. Zároveň se v regionu nachází velcí zaměstnavatelé v průmyslu (Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice). Z celého regionu se z těchto charakteristik vymyká pouze venkovský mikroregion Mšeno. Hlavní hospodářská odvětví jsou na Mělnicku energetický a chemický průmysl. Díky své poloze v úrodné nížině je na Mělnicku rozvinutá také zemědělská výroba. Významný je i podíl potravinářské, strojírenské, dřevozpracující výroby a výroby stavebních hmot. Celý region je tedy spíše průmyslově orientován, což vyvažuje samotné město Mělník, které není pouze sídlem průmyslových podniků, ale především centrum kultury a vinohradnictví a zároveň 10

11 výchozím bodem do jedné z nejhezčích oblastí celých Čech - do chráněné krajinné oblasti Kokořínska. Říká se, že město dělá řeka, díky soutoku dvou největších českých řek Vltavy a Labe je tedy Mělník městem dvakrát. Avšak povodně v roce 2002, které nepříznivě zasáhly do všech sfér života regionu, nejen připomněly, že ani ve 21. století nejsou lidé pány nad vodními toky, ale mimoto zasáhly do hospodářství, životního prostředí regionu i života jeho obyvatel. Město leží na historické dopravní křižovatce cest, zabezpečující dopravní spojení se severem republiky a dále s Německem a Prahou. Relativní blízkost hlavního města a dobré dopravní spojení není pouze výhodou, druhou stranou mince je, že hlavní město odčerpává kvalifikovanou a kvalitní (žádanou) pracovní sílu. Do roku 2002 byl Mělník okresním městem. Po zrušení okresních úřadů funguje město Mělník jako obec s rozšířenou pravomocí (ORP) pro správní obvod 39 obcí velké části bývalého mělnického okresu (bez Kralupska a Neratovicka). Tento správní obvod ORP se skládá ze dvou správních obvodů pověřených obecních úřadů (POU) Mělník a Mšeno. POU Mělník zahrnuje 36 obcí v okolí města Mělníka. 11

12 2. OBYVATELSTVO Základní informace o obyvatelstvu města Podle počtu obyvatel je Mělník se svými obyvateli na sedmém místě ve Středočeském kraji. Nejlidnatějšími městy ve Středočeském kraji jsou podle počtu obyvatel Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín, Kutná Hora a Mělník. Průměrný věk obyvatel Mělníka je jen o málo vyšší než republikový, krajský či okresní průměr. Tabulka č. 2.1: Počet obyvatel ve městě Mělník Území Počet obyvatel k Podíl města v % Průměrný věk celkem muži ženy Česká republika ,19 40 Střední Čechy ,67 39,9 Okres Mělník ,16 39,7 Město Mělník ,6 Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel města Celkový počet obyvatel žijících v městě Mělník činil k Při tomto celkovém počtu hustota obyvatel na jeden km 2 dosahovala výše 766. Jak již bylo poznamenáno v úvodní kapitole, území města Mělníka bylo obýváno od dávných časů. Celkový počet obyvatel žijících v městě byl významně determinován historickými událostmi. Velkého rozkvětu město dosáhlo za doby Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Naopak chmurné období zažili obyvatelé Mělníka v průběhu třicetileté války a po ní. Obyvatelstvo bylo postiženo hladem, ale též morovými epidemiemi. V roce 1640 obývalo Mělník dokonce pouhých 15 obyvatel. Situace se zlepšila v druhé polovině devatenáctého století, kdy se Mělník stává okresním městem. Od této doby město opět nabývá na významu a s tím je i spojen nárůst počtu obyvatel. Jaký byl vývoj počtu obyvatel od druhé poloviny devatenáctého století? To lze podrobněji rozebrat s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v třinácti opakováních mezi lety 1869 až Tabulka č. 2.2 obsahuje údaje o počtu obyvatel ze třinácti šetření Sčítání lidu, domů a bytů mezi roky 1869 až Délka periody mezi sčítáním byla přibližně deset let s výjimkou let čtyřicátých, kdy v průběhu 2. světové války se šetření neuskutečnilo. Mezi sčítáním v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v Mělníku 7112 obyvatel, což bylo přibližně o polovinu méně než v roce 1970 a téměř o dvě třetiny méně než v roce Z grafu č. 2.1 lze přehledně sledovat dynamiku vývoje počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními. Z odhadnuté lineární trendová funkce (viz záhlaví grafu č. 2.1) plyne, že počet obyvatel v Mělníku rostl mezi roky 1869 až 2001 přibližně o 1000 obyvatel za 10 let (chybějící údaj za čtyřicátá léta zde byl interpolován). 12

13 Tabulka č. 2.2 Počet obyvatel v letech 1869 až 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů Počet obyvatel v letech Zdroj: ČSÚ Tento závěr je však pouze hrubým popisem dynamiky vývoje počtu obyvatel v čase. Při bližším prozkoumání grafu č. 2.1 lze rozpoznat, že dynamika vývoje počtu obyvatel byla přibližně stejná mezi lety 1869 až V tomto období lineární trendová funkce dobře prokládá pozorovaná data a tudíž výše uvedený závěr pro toto období platí. Změna však nastává po 2. světové válce, kdy nejprve došlo k menšímu úbytku obyvatel a následně od roku 1950 k rychlému růstu populace města. Významný nárůst lze sledovat především mezi roky 1960 až 1970 a 1970 až Po roce 1990 dochází ke stagnaci, resp. k menšímu úbytku obyvatel, což je však trend postihující celou Českou republiku. Změny ve vývoji, které nastaly po druhé světové válce, měly souvislost s rodinnou politikou (pronatalitní opatření) a imigrací v 60. a 70. letech a se změnou modelu reprodukčního chování po roce Graf č. 2.1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 až trend y y = 5027, ,511*x Tabulka č. 2.3 Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 Rok Počet obyvatel k Rok Počet obyvatel k Rok Počet obyvatel k Rok Počet obyvatel k Zdroj: ČSÚ Při zaměření se na vývoj počtu obyvatel po roce 1970 lze obecně říci, že tento vývoj byl v ČR významně ovlivněn dvěma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex přijatých pronatalitních opatření a po roce 1990 změna životního stylu, resp. změna modelu reprodukčního chování v celé ČR jako důsledek systémových změn vedoucích ke zvýšení svobody, a tedy možnosti seberealizace lidí. Z tabulky č. 2.3, resp. z grafu č. 2.2 lze vyčíst, že tyto faktory měly zcela opačný účinek na vývoj 13

14 populace v Mělníku. Zatímco v sedmdesátých letech pronatalitní opatření přispěly k významnému nárůstu počtu obyvatel 2, změna životního stylu a větší svoboda lidí působí na pokles počtu obyvatel od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Počet obyvatel tak nejprve od roku 1971 vzrostl z na v roce 1990, mezi lety 1991 a 1997 stagnoval v rozmezí a a poté začal mírně klesat na úroveň dnešních obyvatel. Graf č. 2.2 Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 y y = 16588, ,9166*log10(x) Dynamiku vývoje počtu obyvatel města mezi roky 1971 a 2005 lze vystihnout pomocí relativních změn (měr růstu) v grafu č Z grafu je tak možné přehledně pozorovat, že zatímco v prvním období dochází až na výjimky k růstu počtu obyvatel města Mělník, tak v druhé polovině spíše k jeho poklesu. Graf č. 2.3 Míry růstu počtu obyvatel (%) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00-1, / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /2004-2,00 2 Podrobná demografická analýza vývoje počtu obyvatel ukazuje, že významný vliv na nárůst počtu obyvatel v těchto letech měla i imigrace. 14

15 2. 3. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Struktura obyvatel města Mělník podle pohlaví je zanesena v tabulce č Z tabulky je patrné, že celkový počet mužů k činil 9 257, zatímco celkový počet žen k tomuto datu dosahoval Na 1000 žen tak připadlo 938 mužů. Počet žen převyšoval celkový počet mužů ve všech sledovaných obdobích, tj. od roku 1991, což je charakteristika typická pro celou Českou republiku. Průměrný počet mužů byl ve sledovaném období a průměrný počet žen Minima dosáhl počet mužů a žen shodně v roce 2004, stejně tak jako maximálního počtu v roce Směrodatná odchylka nabývá hodnot 188,22 u mužů a 137,69 u žen. Tabulka č. 2.4 Obyvatelstvo města Mělník podle pohlaví Rok Muži Ženy Celkem Muži/Ženy , , , , , , , , , , , , , , ,938 Průměr 9485, , ,47 0,943 Minimum 9193, , ,00 0,932 Maximum 9709, , ,00 0,957 Sm. odch. 188, , ,563 0,008 Zdroj: ČSÚ Graf č. 2.4 Míry růstu muži, ženy a obyvatelstvo celkem (%) 2,00 1,50 Muži Ženy Oby v atelstv o celkem 1,00 0,50 0, / / / / / / / / / / / / / /2004-0,50-1,00-1,50-2,00 Graf č. 2.4, ve kterém jsou zobrazeny relativní změny v počtech mužů a žen oproti úrovni předchozího roku (v %), ukazuje dynamiku vývoje počtu mužů a žen. Z grafu je možné pozorovat tempa poklesu mužů a žen po roce U mužů je vidět, že dochází k neustálému meziročnímu poklesu až do Počty žen s výjimkou dvou let taktéž klesají, přičemž tempa poklesu jsou kromě roku 2001 nižší než 15

16 tempa poklesu počtu mužů. Vývoj mezi lety 2003 a 2005 je výrazně volatilní. Tento vývoj může být signálem značícím na přerušení dosavadního klesajícího trendu, ale vzhledem k nastoleným společenským tendencím jde spíše jen o krátkodobý výkyv. Věková struktura obyvatel města Mělník Tabulka č. 2.5 Věková struktura obyvatel města Mělník Rok Věková struktura Podíl věkové kategorie na celku 0-14 let let 60 a více let 0-14 let let 60 a více let ,2045 0,6097 0, ,1997 0,6137 0, ,1944 0,6149 0, ,1838 0,6246 0, ,1803 0,6255 0, ,1754 0,6536 0, ,1710 0,6560 0, ,1678 0,6569 0, ,1634 0,6579 0, ,1522 0,6638 0, ,1512 0,6612 0, ,1453 0,6623 0, ,1432 0,6569 0, ,1391 0,6559 0,2050 Průměr 3312, , ,36 0,170 0,640 0,190 Minimum 2661, , ,00 0,140 0,610 0,170 Maximum 4035, , ,00 0,200 0,660 0,200 Sm. odch. 468, , ,294 0,022 0,021 0,010 Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatel města Mělník je v agregované podobě zanesena v tabulce č V tabulce lze pozorovat počty obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let, let a 60 a více let v období 1991 až Z těchto hodnot je zřejmé, že populace města stárne. Zatímco v roce 1991 bylo zastoupeno v kategorii 0-14 let 4035 občanů města, let občanů a 60 a více let občanů, což odpovídá následujícím podílům: 0,2045; 0,6097 a 0,1858; pak v roce 2005 dosáhly tyto hodnoty v kategorii 0-14 let občanů města, let občanů a 60 a více let občanů, což je v relativním vyjádření: 0,1391; 0,6559 a 0,2050. Pokles relativního podílu kategorie 0-14 let o 6,5 % mezi těmito lety je významný a má přetrvávající tendenci, což lze z hlediska budoucího vývoje považovat za rizikový faktor, a to především vzhledem k růstu seniorské kategorie. Je proto nezbytné věkovou strukturu analyzovat podrobněji, a to s využitím tzv. stromů života (viz následující grafy). Grafy č. 2.5 a 2.6 obsahují počty občanů města Mělník v jednotlivých věkových kategoriích v letech 1998 a Prostřednictvím grafů je možné sledovat, jak se měnila věková struktura obyvatel města Mělník v posledních osmi letech. Graf č. 2.5 prezentuje věkovou strukturu obyvatel města Mělník v roce Z grafu je patrné, že silně jsou zastoupeny kategorie 46 až 55 let, 33 let a 19 až 28 let. První kategorie souvisí s populačním boomem v poválečném období a poslední kategorie je výsledkem pronatalitních opatření v sedmdesátých letech. Dále je možné sledovat výrazně nízké počty v kategorii 0 až 5 let. Nízká porodnost od roku 1993 má souvislost s již zmíněnou změnou životních hodnot v devadesátých letech. Z grafu č. 2.6 plyne, že zmíněné kategorie se posouvají, tj. silně zastoupené ročníky stárnou. Porodnost se významněji zvyšuje od roku Tento nárůst porodnosti lze spojovat s tím, že silně zastoupené ročníky ze sedmdesátých let, které po roce 1990 měnily svůj životní styl směrem k západoevropskému modelu reprodukčního chování, začaly zakládat své rodiny. Z grafu dále plyne, 16

17 že silně zastoupené poválečné ročníky se přibližují seniorské kategorii a budou představovat zvýšené nároky v sociální oblasti. Graf č. 2.5 Věková struktura k Zdroj: MÚ Mělník Graf č. 2.6 Věková struktura k Zdroj: MÚ Mělník Porovnání věkových struktur v roce 1998 a 2005 v rozčlenění dle pohlaví lze provést pomocí grafu č. 2.7 a 2.8. Z těchto grafů je možné přehledně pozorovat zmíněné tendence a porovnat situaci mezi muži a ženami. Z grafů je patrné, že populace se dožívá stále vyššího věku. Zatímco v roce 1998 bylo v kategorii nad 90 let 39 občanů, pak v roce 2005 to bylo 61 občanů. S tím jak budou do vyšších kategorií přicházet silnější ročníky se budou tato čísla dále zvyšovat. 17

18 Graf č. 2.7 Věková struktura k muži a ženy Muži (1998) Ženy (1998) Zdroj: MÚ Mělník Graf č. 2.8 Věková struktura k muži a ženy Muži (2005) Ženy (2005) Zdroj: MÚ Mělník 18

19 Z demografického hlediska lze populaci rozčlenit na tři skupiny, resp. složky, tj. na dětskou složku (0-14 let), reprodukční složku (15-49 let tento věkový interval vychází z rodivého věku žen) a postreprodukční složku (50 let a více). Reprodukční složka se obecně pohybuje kolem 50 %. V případě města Mělníka tomu bylo v průměru 50,5 % (viz tabulka č. 2.6). Maxima dosáhla reprodukční složka v roce 1998 a naopak minima v roce Z hodnot v tabulce č. 2.6 je zřejmé, že reprodukční složka se v čase zmenšuje. Tento klesající trend lze velmi dobře vystihnout lineární trendovou funkcí, a to vzhledem k téměř konstantním absolutním úbytkům této veličiny. Směrnice trendové funkce je jak pro absolutní hodnoty reprodukční složky, tak pro relativní hodnoty zanesena opět v tabulce č Z hodnoty této směrnice lze vyčíst, že v případě absolutních hodnot dochází každoročně k poklesu v reprodukční složce o 82 osob. V relaci k ostatním složkám klesá reprodukční složka o 0,3 % ročně (dle trendové funkce). Při porovnání zbylých dvou složek je možné určit typ věkové struktury. Z relativního podílu složek je zřejmé, že postreprodukční složka převyšuje dětskou složku, a to v průměru o 19,1 %. Z toho plyne, že město Mělník vykazuje regresivní typ věkové struktury. To znamená, že v důsledku převahy postreprodukční složky nad složkou dětskou dochází ke stárnutí a úbytku počtu obyvatel. Z tabulky č. 2.6 je dále patrné, že vývoj dětské složky má klesající trend se směrnicí -91,012, resp. -0,004 (u relativního vyjádření). Jinak řečeno, dětská složka se z roku na rok snižuje přibližně o 91 dětí a v relaci k ostatním složkám o 0,4 % ročně. Opačný trend má postreprodukční složka, která roste tempem přibližně 107 osob za rok. Ve vztahu k ostatním složkám je to o 0,7 % ročně, což je rovno poklesu v dětské a reprodukční složce. Z vývoje dětské a postreprodukční složky je zřejmé, že převaha postreprodukční složky nad dětskou se v průběhu let zvyšuje, z čehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Tabulka č. 2.6 Vývoj dětské, reprodukční a postreprodukční složky Rok Dětská složka Reprodukční složka Postreprodukční složka Relativní zastoupení složek 0-14 let let 50 a více let 0-14 let let 50 a více let ,167 0,517 0, ,164 0,512 0, ,158 0,504 0, ,152 0,508 0, ,150 0,504 0, ,145 0,503 0, ,142 0,499 0, ,138 0,498 0,364 Průměr 2948, , ,375 0,152 0,505 0,343 Minimum 2659, , ,000 0,138 0,498 0,316 Maximum 3271, , ,000 0,167 0,517 0,364 Sm. odch. 224, , ,583 0,010 0,007 0,017 Trendová fce (směrnice) -91,012-81, ,610-0,004-0,003 0,007 R2 0,988 0,983 0,904 0,987 0,851 0,968 Zdroj: ČSÚ Věkovou strukturu města Mělník lze dále podrobněji analyzovat s využitím charakteristik věkového složení, tj. průměrného věku, indexu stáří, indexu ekonomického zatížení a indexu závislosti. Průměrný věk, index stáří, index ekonomického zatížení, popřípadě index závislosti I 3 a II 4 jsou charakteristiky, které se používají k hodnocení věkové struktury obyvatelstva. Průměrný věk, index stáří a index ekonomického zatížení v letech 1998 až 2005 je pro město Mělník zanesen v tabulce č. 3 Index závislosti I reprezentuje počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let. 4 Index závislosti II je ukazatel počtu osob ve věku 65 let a více na 100 osob ve věku 15 až 64 let. 19

20 2.7. Z tabulky lze vyčíst podobné tendence ve věkové struktuře, které již byly zmíněny výše. Jinak řečeno, charakteristiky věkové struktury potvrzují, že obyvatelstvo města významně stárne. Negativní trend ve vývoji vykazují všechny zmíněné ukazatele. Průměrný věk vzrostl mezi lety 1998 až 2005 z 38,236 let na 40,55 let, což je podle trendové funkce přibližně o jeden rok během tří let. Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení je pro přehlednost zanesen do grafu č Z grafu lze pozorovat, že index stáří v analyzovaném období roste, a to dle směrnice trendové funkce o 3,57 bodu za rok. Z toho plyne, že stále více osob ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. V roce 2005 tento ukazatel dokonce překročil hodnotu 100, což znamená, že v městě Mělník již seniorská kategorie, resp. kategorie nad 64 let převyšuje kategorii dětskou. Index ekonomického zatížení má naopak trend klesající, což znamená, že na 100 osob ve věku 15 až 64 let připadá méně osob ve věku 0 až 14 let a 65 let a více. Tento klesající trend by z hlediska ekonomické životaschopnosti obce nemusel být negativní, kdyby pokles nebyl způsoben poklesem v zastoupení dětské složky. To lze názorně pozorovat z grafu č. 2.10, tj. z vývoje ukazatelů závislosti I a II. Tabulka č. 2.7 Charakteristiky věkové struktury města Mělník Rok Věková struktura města Mělník 0-14 let let 65 a více let Průměrný věk Index stáří Index ekonomického zatížení ,236 78,111 42, ,561 80,914 42, ,593 86,074 41, ,409 90,536 40, ,631 92,008 40, ,990 96,022 39, ,294 99,191 39, , ,422 39,198 Průměr 2948, , ,750 39,533 90,780 40,680 Minimum 2659, , ,000 38,236 78,111 39,198 Maximum 3271, , ,000 40, ,422 42,417 Sm. odch. 224,258 59,936 61,769 0,800 8,780 1,229 Trendová fce (směrnice) -91,012 1, ,262 0,3128 3,5701-0,4967 R2 0,988 0,004 0,851 0,9178 0,992 0,9797 Zdroj: ČSÚ Graf č. 2.9 Index stáří a index ekonomického zatížení 110, ,000 90,000 80,000 70,000 60,000 50,000 40,000 y = 3,5701x + 74,719 R 2 = 0,992 y = -0,4967x + 42,911 R 2 = 0,9797 Index stáří Index ekonomického zatížení Lineární (Index stáří) Lineární (Index ekonomického zatížení) 30, Ukazatel závislosti I, tj. počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má výrazně klesající trend, směrnice funkce -0,66, tj. stále méně dětí připadá na osoby v produktivním věku. Naopak ukazatel index závislosti II, vyjadřující počet osob ve věku nad 64 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má trend rostoucí se směrnicí 0,167. Právě výrazný pokles indexu závislosti I způsobuje, že 20

21 index ekonomického zatížení klesá, avšak při vyšším zastoupení osob nad 64 let a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva lze tento vývoj považovat za negativní a z hlediska budoucího vývoje za rizikový. Graf č Index závislosti I a II 25,00 24,00 23,00 22,00 21,00 20,00 19,00 18,00 y = -0,6636x + 24,372 R 2 = 0,9859 y = 0,1669x + 18,539 R 2 = 0,9426 Index záv islosti I Index záv islosti II Lineární (Index záv islosti II) Lineární (Index záv islosti I) 17, Při porovnání vývoje v městě Mělník s vývojem ve Středočeském kraji lze dospět k následujícím závěrům. Průměrný věk ve Středočeském kraji mezi lety 2002 až 2004 vzrostl na hodnotu 39,84 (viz tabulka č. 2.8), což je nepatrně nižší hodnota ve srovnání s průměrným věkem obyvatelstva v Mělníku. Index stáří meziročně taktéž roste, avšak dosahuje v roce 2004 výrazně nižší hodnoty než v městě Mělník. Index ekonomického zatížení je ve Středočeském kraji přibližně o dva body vyšší. Z toho lze usuzovat, že obyvatelstvo města Mělník stárne o něco rychleji než v průměru obyvatelstvo Středočeského kraje. Tabulka č. 2.8 Věková struktura obyvatelstva Středočeského kraje Rok Věková struktura Středočeského kraje 0-14 let let 65 a více let Průměrný věk Index stáří Index ekonomického zatížení ,49 91,51 42, ,67 92,83 41, ,84 93,63 41,28 Věková struktura Středočeského kraje - muži Rok ,98 69,58 38, ,18 70,70 37, ,37 71,61 37,27 Věková struktura Středočeského kraje - ženy Rok ,94 114,60 46, ,10 116,16 45, ,24 116,83 45,35 Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Pohyb obyvatelstva města Mělník Pohyb obyvatelstva města v období 1971 až 2005 lze charakterizovat s využitím údajů v tabulce č Z tabulky plyne, že průměrný počet narozených dětí dosahuje přibližně 265 za období 1971 až Na druhé straně průměrný počet zemřelých byl 193 osob, přičemž variabilita hodnot kolem průměru je 23,7 %, resp. 7,66 %. Minima dosáhl počet narozených v roce 1998 (156 dětí) a maxima 21

22 v roce 1974 (374 dětí), což je příznačné pro vývoj této veličiny. Z grafu č lze pozorovat, že vývoj počtu živě narozených má od roku 1974, kdy dosáhl svého maxima, klesající tendenci. Klesající trend lze především přičíst vysoké porodnosti v sedmdesátých letech a naopak nízké porodnosti v druhé polovině let devadesátých. Tabulka č. 2.9 Pohyb obyvatelstva v městě Mělník v období 1971 až 2005 Období Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek migrací Celkový přírůstek Počet obyvatel k Průměr 246,94 192,71 566,83 489,29 54,23 77,54 131, ,26 Minimum 156,00 154,00 290,00 324,00-50,00-153,00-178, ,00 Maximum 374,00 220, ,00 655,00 192,00 687,00 865, ,00 Sm. odch. 62,85 14,78 197,80 88,56 68,10 185,65 229,20 942,03 Zdroj: ČSÚ Počet zemřelých dosáhl svého minima v roce 1981 (154 osob) a svého maxima v roce 1995 (220 osob). Z grafu č je zřejmé, že vývoj počtu zemřelých má mírně rostoucí trend. Tento rostoucí trend lze přičíst stárnutí populace. Do vyšších věkových kategorií se dostávají silnější ročníky a to má za následek vyšší úmrtnost, resp. růst úmrtnosti ve srovnání s předchozími lety. 22

23 Z grafu č dále plyne, že počty narozených se svým klesajícím trendem a počty zemřelých s mírně rostoucím trendem se v průběhu let sbližují. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tj. přirozený přírůstek či úbytek dosahoval nejvyšších hodnot v letech sedmdesátých. V osmdesátých letech přirozený přírůstek byl přibližně o polovinu nižší než v předchozí dekádě, ale dosahoval stále významně kladných hodnot. Situace se obrátila v roce 1994, kdy poprvé počet zemřelých převýšil počet narozených. Od tohoto roku dále dochází pravidelně k přirozenému úbytku. Rok 1994 lze označit za zlomový bod v přirozeném přírůstku obyvatel. Přirozený přírůstek dosáhl svého minima v roce 2000, kdy ubylo 50 obyvatel přirozenou měnou, naopak svého maxima nabýval v roce 1974, tehdy přibylo 193 obyvatel. Ve vývoji přirozeného přírůstku lze identifikovat dvě významná období, která ovlivnila vývoj populace na Mělníku. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy přijatá pronatalitní opatření podnítila růst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 změny ve společnosti vyústily v pokles porodnosti. Graf č Vývoj narozených a zemřelých 1971 až y = 417,42x -0,2113 R 2 = 0,5125 Narození Zemřelí y = 170,93x 0,0445 R 2 = 0, Počty přistěhovalých a vystěhovalých dosahují průměrných hodnot 566,83 a 489,29, s variabilitou hodnot kolem průměru 34,9 % a 18,1 %. Vzhledem k povaze těchto veličin lze vysokou variabilitu očekávat. To je patrné i z maximálních a minimálních hodnot. Počty přistěhovalých dosáhly svého maxima v roce 1973 s úrovní osob, naopak svého minima v roce 1997 s počtem 290 osob. Počty vystěhovalých měly své maximum v roce 1986 s hodnotou 655 osob a minimum v roce 1995, kdy se vystěhovalo 324 osob. Rozdíl mezi počty přistěhovalých a vystěhovalých, tj. saldo migrace je v průběhu let proměnlivé. Z grafu č plyne, že kladných hodnot nabývá především v období do roku 1992 a záporných od roku 1993 do současnosti. Maxima dosahuje v roce 1973, kdy přírůstek migrací činil 687 osob, a minima v roce 2004, kdy ubylo migrací 153 osob. Vývoj salda migrace byl determinován obdobím. Zatímco do roku 1990 a především v letech sedmdesátých lze kladné saldo migrace přičíst tomu, že se lidé do města stěhovali za pracovními příležitostmi, po roce 1990 je tomu spíše naopak. Vývoj celkového přírůstku/úbytku je dán součtem přirozeného přírůstku/úbytku a přírůstku/úbytku migrací. Tento vývoj vzhledem k jeho determinantům se taktéž v průběhu analyzovaného období měnil. Maximální hodnoty dosáhl v roce 1973, kdy celkový přírůstek činil 865 osob, minimální hodnoty nabýval v roce 2004, kdy ubylo 178 osob. Vývoj celkového přírůstku včetně jeho determinant je zanesen v grafu č Z grafu je tak možné sledovat, jak jednotlivé determinanty přispívaly v daném období k hodnotě celkového přírůstku, a 23

24 tedy jak se podílel na vývoji celkového počtu obyvatel přírůstek/úbytek přirozenou měnou a přírůstek/úbytek migrací. Graf č Vývoj přistěhovalých a vystěhovalých 1971 až y = 1093x -0,2718 R 2 = 0,4481 Přistěhovalí Vystěhovalí y = 503,51x -0,0173 R 2 = 0, Graf č Vývoj celkového přírůstku (úbytku) 1971 až Celkov ý přírůstek Přírůstek migrací Přirozený přírůstek y = -10,979x + 275,17 R 2 = 0, y = -5,9179x + 160,75 R 2 = 0, K identifikaci váhy jednotlivých determinantů celkového přírůstku lze využít graf č Z tohoto grafu lze vyčíst, jak se přirozený přírůstek podílel na hodnotě celkového přírůstku/úbytku 5. Z vývoje hodnot v grafu č plyne, že přirozený přírůstek působil na velikost celkového přírůstku přibližně stejně jako saldo migrací až do poloviny osmdesátých let. Od této doby převažuje vliv salda migrací. Z grafu tedy plyne, že nejen pronatalitní opatření v sedmdesátých letech a změny v reprodukčním chování v letech devadesátých měly vliv na vývoj počtu obyvatelstva města Mělník. Významným faktorem působícím na tento vývoj byla rovněž migrace. Vývoj migrace (viz výše) měl pak z větší míry ekonomické pozadí. 5 Vzhledem k tomu, že v některých letech je přirozený přírůstek a přírůstek migrací záporný, výpočet váhy determinantů celkového přírůstku byl proveden z absolutních hodnot přirozeného přírůstku a přírůstku migrací. 24

25 Graf č Determinace celkového přírůstku přirozeným přírůstkem (v %) 1971 až ,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, Tabulka č Porovnání vývoje populace v Mělníku a Středočeském kraji Mělník Středočeský kraj Období Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel Migrační přírůstek na 1000 obyvatel Celkový přírůstek na 1000 obyvatel Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel Migrační přírůstek na 1000 obyvatel Celkový přírůstek na 1000 obyvatel ,9 3,5 5,4-1,7-0,9-2, ,3 4,5 6,7-1,6 0, ,5-0,4 3,2-1,6 0,5-1, ,1-2,7-2,8-2,8 2-0, ,9-0,6-1,4-3,6 2,5-1, ,5-0,9-1,4-3,6 2,2-1, ,2-3,6-3,7-3,3 4 0, ,5-5,4-6,9-2,7 5 2, ,1-2,2-3,3-3,3 5,9 2, ,6 1,0-1,5-2,6 5,9 3, ,5-1,6-4,1-2,2 4,3 2, ,5-7,0-7,4-1,7 5,9 4, ,5 9,5 8,0-2,1 8,4 6, ,3-8,0-9,3-1,1 8,4 7,3 Zdroj: ČSÚ Porovnání vývoje populace v Mělníku se Středočeským krajem lze provést s využitím tabulky č a grafu č Z tabulky plyne, že přirozený přírůstek, zde vyjádřen jako přírůstek na 1000 obyvatel, nabývá ve Středočeském kraji ve všech sledovaných letech, tj. od roku 1991 do roku 2004 záporných hodnot. Tyto hodnoty jsou pak vyšší než v městě Mělník. To znamená, že v celém Středočeském kraji je úbytek přirozenou měnou vyšší než v městě Mělník v období 1991 až Migrační přírůstek na 1000 obyvatel je kromě roku 1991 kladný. Počet přistěhovalých je tak ve Středočeském kraji vyšší než počet vystěhovalých. Tento vývoj je způsoben procesem suburbanizace. Lidé se z hlavního města Prahy stěhují za bydlením do jeho blízkého okolí. Středočeský kraj, resp. některé jeho oblasti se stávají centrem imigrace. Vývoj migračního přírůstku na Mělníku je pak v letech 1993 až 2004 zpravidla opačný. Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji je zanesen v grafu č Z grafu je patrné, že zatímco v městě Mělník dochází od roku 1994 (vyjma roku 2003) 25

26 k celkovému úbytku obyvatel, tak ve Středočeském kraji je celkový přírůstek od roku 1997 kladný, a to s rostoucím trendem. Graf č Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji 10,0 8,0 6,0 Mělník Středočeský kraj 4,0 2,0 0,0-2, ,0-6,0-8,0-10,0-12, Národnost Národnostní struktura obyvatelstva je ve městě Mělník homogenní. Při sčítání se k české národnosti přihlásilo 94,82 % obyvatelstva. Co se týče ostatních národností, pak převažuje národnost slovenská s podílem 1,45 % následována národností romskou (0,20 %) a německou (0,19 %). Složení obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti české a ostatních či nezjištěných údajů názorně prezentuje graf č Tabulka č Složení obyvatelstva podle národnosti město Mělník a okres Mělník (SLDB 2001) Národnost Město Mělník Okres Mělník Absolutně Relativně (v %) Absolutně Relativně (v %) Česká , ,93 Slovenská 280 1, ,83 Moravská 31 0, ,15 Romská 39 0, ,13 Polská 19 0, ,12 Německá 36 0, ,10 Vietnamská 6 0, ,11 Ukrajinská 32 0, ,22 Ruská 9 0, ,10 Ostatní a nezjištěno 546 2, ,30 Celkem Zdroj: ČSÚ Složení obyvatelstva podle národnosti v okrese Mělník je podobné městu Mělník. Česká národnost je zastoupena z 94,93 %. Z ostatních národností opět převládá slovenská s 1,83 %. Na druhém a třetím místě však na rozdíl od města Mělník figuruje národnost ukrajinská s 0,22 % a národnost moravská s 0,15 %. Složení obyvatelstva podle národnosti ve Středočeském kraji je opět, co se zastoupení české národnosti týče, podobné městu Mělník, potažmo okresu Mělník. U ostatních národností je shoda v tom, že na prvním místě opět figuruje národnost slovenská s 1,36 %. Další pořadí se však od města 26

27 Mělník liší. Na druhém místě je národnost ukrajinská s 0,26 % a na třetím místě je národnost polská s 0,19 %. Tabulka č Složení obyvatelstva podle národnosti Středočeský kraj (SLDB 2001) Národnost Středočeský kraj Absolutně Relativně (v %) Česká ,71 Slovenská ,36 Moravská ,14 Slezská 89 0,01 Romská ,13 Polská ,19 Německá ,10 Vietnamská ,12 Ukrajinská ,26 Ostatní a nezjištěno ,98 Celkem Zdroj: ČSÚ Z výše uvedených údajů plyne, že zastoupení české národnosti v městě Mělníku převažuje a je na shodné úrovni jak s okresem Mělník, tak se Středočeským krajem. U ostatních národností dominuje slovenská národnost. Další místa jsou zastoupena v městě Mělník, okrese Mělník a Středočeském kraji různě. Avšak vzhledem k nízké četnosti jiné než české národnosti, a to především v městě Mělník, může být toto pořadí v čase silně proměnlivé. Graf č Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti české) město Mělník slovenská moravská romská polská německá vietnamská ukrajinská ruská Zdroj: ČSÚ Vzdělání Ve struktuře vzdělání největší část zaujímají občané vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, celkově 38,09 %. Druhou nejpočetnější skupinou s úrovní 27,79 % tvoří občané s úplným středním vzděláním s maturitou. Celých 18,14 % obyvatel má pouze základní nebo dokonce nedokončené základní vzdělání. Vysokoškolsky je vzděláno 8,93 % občanů a 4,47 % obyvatel má vyšší odborné a nástavbové vzdělání. Při hodnocení struktury vzdělání v městě Mělník se lze pozastavit nad vysokým zastoupením obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním a na druhé straně nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tato charakteristika je však typická pro celou Českou republiku (viz následující 27

28 analýza) a představuje základní rozdíl mezi vzdělanostní strukturou České republiky a států EU. Poměry se však významně liší v různých věkových kategorií a v posledních letech nastává obecný trend k růstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který je generován významně rostoucí nabídkou vysokoškolského vzdělání v ČR na jedné straně a obecně vysokou společenskou poptávkou po něm na straně druhé. Tabulka č Obyvatelstvo podle stupně vzdělání v městě Mělník v tom podle stupně vzdělání Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Počet v % Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání 70 0,43 základní vč. neukončeného ,94 vyučení a střední odborné bez maturity ,09 úplné střední s maturitou ,79 vyšší odborné a nástavbové 725 4,47 vysokoškolské ,31 nezjištěné vzdělání 318 1,96 Graf č Struktura vzdělání v městě Mělník bez v zdělání základní v č. neukončeného 4% 8% 2% 0% 19% v y učení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou v y šší odborné a nástav bov é v y sokoškolské nezjištěné v zdělání 28% 39% Úroveň vzdělanosti obyvatel města Mělník lze s využitím tabulky č srovnat se vzdělaností obyvatel okresu Mělník, s ostatními okresy Středočeského kraje, s celkovou úrovní vzdělanosti ve Středočeském kraji a v celé České republice. Struktura vzdělanosti obyvatel města Mělník a okresu Mělník se do jisté míry liší. V městě Mělník žije více lidí s vysokoškolským vzděláním, vyšším odborným, resp. nástavbovým vzděláním a úplným středním vzděláním s maturitou. Naopak méně jsou zastoupeny skupiny občanů, kteří jsou vyučeni nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity, a dále se základním či neukončeným vzděláním. Srovnáním struktur vzdělanosti v tabulce č lze dojít k závěru, že vzdělání obyvatel v jednotlivých okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice se liší jen velmi málo. Identifikovaný rozdíl ve struktuře vzdělání mezi městem Mělník a okresem Mělník lze tedy najít i při srovnání vzdělanosti města s úrovní v jiných okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice. Z toho lze vyvodit závěr, že úroveň vzdělání v městě Mělník je nadprůměrná ve srovnání jak s úrovní v okrese Mělník, tak ve Středočeském kraji, popř. v celé České republice. 28

29 Tabulka č Vzdělání obyvatel podle okresů Středočeského kraje z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) SLDB 2001 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní a neukončené vyučení a stř.odb. bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání Česká republika ,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,7 Středočeský kraj ,1 41,8 22,9 3,3 7,0 1,9 Benešov ,6 41,7 22,8 3,2 6,2 1,5 Beroun ,0 43,1 23,3 2,9 6,0 1,7 Kladno ,3 40,3 23,0 3,5 6,9 2,0 Kolín ,7 41,9 23,0 3,2 6,1 2,1 Kutná Hora ,7 41,9 23,2 3,1 6,4 1,7 Mělník ,6 43,1 21,5 3,2 6,2 2,4 Mladá Boleslav ,9 42,6 22,9 3,5 6,4 1,7 Nymburk ,8 42,8 22,5 3,8 6,6 1,5 Praha-východ ,7 41,6 24,0 3,7 9,5 1,5 Praha-západ ,0 40,4 23,1 3,5 11,2 1,8 Příbram ,7 41,5 23,4 3,2 6,7 1,5 Rakovník ,5 42,2 21,7 3,0 5,8 1,8 Zdroj: ČSÚ Náboženství V rámci posledního Sčítání uvedlo přes 71 procento obyvatel Mělníka, že je bez náboženského vyznání, což je podobné číslo jako za okres Mělník (71,9 %) a o více než deset procent více než je krajský průměr (59 % bez vyznání) a o něco málo vyšší než v rámci celé republiky (69 %). Téměř desetina obyvatel Mělníka náboženskou příslušnost nedeklarovala. Věřící nejčastěji patřili k církvi římskokatolické (15 % obyvatelstva) a k Čs. církvi evangelické (2 % obyvatel). Podíl obyvatel Mělníka v ostatních církvích byl statisticky nevýznamný. Graf č. 2.18: Struktura obyvatel podle náboženského vyznání 29

30 73% 9% 0%2% 1% 15% Církev římskokatolická Církev čs. husitská Čsb. církev evangelická ostatní bez vyznání nezjištěno Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 3. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI Pracovní síly Z údajů ze SLDB 2001 zanesených v tabulce č. 3.1 plyne, že ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří z celkového počtu obyvatel 54,2 %. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje, z toho je 4,3 % pracujících důchodců a 2,1 % žen na mateřské dovolené a 8 % je nezaměstnaných. Z ekonomicky neaktivních je 45,9 % nepracujících důchodců a 37,8 % žáků, studentů a učňů. Tabulka č. 3.1 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem % Ekonomicky aktivní celkem ,2 zaměstnaní v tom z toho pracující důchodci 417 4,3 ženy na mateřské dovolené 200 2,1 nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem ,6 nepracující důchodci ,9 z toho žáci, studenti, učni ,8 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 234 1,2 Zdroj: ČSÚ Ekonomická aktivita obyvatel je tedy determinována nejen ekonomickými charakteristikami obce, resp. regionu, které přímo působí na strukturu ekonomicky aktivních obyvatel, ale je rovněž určována věkovou strukturou obyvatel, která určuje poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. Zároveň však ekonomické charakteristiky obce, resp. regionu jsou v delším období jedním z determinantů vývoje obyvatelstva a tedy i jeho věkové struktury, vedle již popsaných faktorů. Tabulka č. 3.2 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví SLDB 1991 SLDB 2001 % Obyvatelstvo celkem Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem Ekonomicky aktivní celkem Zemědělství, lesní a vodní hospodářství 751 6,99 Zemědělství, lesnictví a rybolov 280 2,68 % 30

31 Průmysl ,31 Průmysl ,36 Stavebnictví 744 6,93 Stavebnictví 870 8,33 Obchod aj. výr. činnosti ,78 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží ,11 Byt.hosp., komunál.služby 463 4,31 Pohostinství a ubytování 336 3,22 Doprava a spoje 836 7,78 Doprava, pošty a telekomunikace 712 6,82 Věda, výzkum a vývoj 50 0,47 Peněžnictví a pojišťovnictví 335 3,21 Školství, kultura a zdravotnictví ,72 Ostatní nevýrobní činnosti ,59 Bez udání odvětví 122 1,14 Zdroj: ČSÚ Činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum 568 5,44 Veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení 895 8,57 Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,77 Ostatní veřejné a osobní služby 492 4,71 Nezjištěná odvětví 917 8,78 Tabulka č. 3.2 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel podle odvětví dle Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a Z tabulky je patrné, že 2,68 % obyvatel pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je pokles o 4,31 % ve struktuře oproti úrovni v roce V průmyslu bylo v roce 2001 zaměstnáno 25,36 % ve srovnání s 37,31 % v roce Zbylé kategorie nebudou přímo srovnávány, jelikož se jejich obsah významně liší. Srovnání je však možné při rozčlenění kategorií na primární, sekundární a terciární sektor, popř. kvarterní sektor. Do primárního sektoru lze řadit zemědělství, lesnictví a rybolov. Pokles zaměstnanosti primárního sektoru souvisí s ekonomickými změnami v celé České republice v průběhu devadesátých let. Zemědělství zmenšovalo svůj rozměr v absolutním vyjádření z důvodu přebytečných kapacit vzhledem k úrovni poptávky. S rozvojem ekonomiky v transformačním a postransformačním období se snižoval relativní podíl zemědělství na tvorbě HDP a s tím i jeho společenská významnost. Sekundární sektor, jenž je tvořen průmyslem a stavebnictvím, zaznamenal také pokles ve struktuře zaměstnanosti, a to ze 44,24 % na 33,69 %. Tento pokles lze vedle jiného spojovat s růstem vyspělosti ekonomiky. Výrobní sféra se stává efektivnější a méně pracovně náročná. Je soustředěna pozornost na produkty s vyšší přidanou hodnotou vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu. S rostoucí ekonomickou úrovní se dále zvyšuje kupní síla obyvatelstva a narůstá na významu sektor terciární, popřípadě kvarterní. Terciární sektor, tj. sektor služeb zaměstnává v přibližně 54,85 % ekonomicky aktivních obyvatel města Mělník oproti 47,64 % v roce Z 54,85 % připadá část na sektor kvarterní, ale vzhledem k vyšší agregaci některých položek nelze podíl kvarterního sektoru přesně určit. Kvarterní sektor obsahuje vědu, výzkum a školství. Podíl tohoto sektoru ve vyspělých ekonomikách narůstá. Tento trend je spojen s růstem důležitosti znalostí a informací v ekonomice, proto se také v této souvislosti hovoří o znalostní ekonomice. Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva v členění na primární, sekundární a terciární sektor v letech 1991 a 2001 je znázorněna v grafech č. 3.1 a,b. Z grafů je patrný přesun mezi sektory, který nastal v rozmezí let 1991 a 2001, tj. v období, kdy česká ekonomika přecházela z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Útlum tradiční odvětvové a oborové struktury, tj. pokles významu zemědělství, zpracovatelského průmyslu pro zemědělství, strojírenství i chemického průmyslu, daný privatizačním a restrukturalizačním procesem a narůstající zahraniční konkurencí umožnil v Mělníku postupně vzniknout novým či nástupnickým podnikům. Probíhající společenské a ekonomické změny tak dávají šanci prosadit bohatší škálu odvětví a to i v sofistikovaných oborech. Probíhající změny se postupně odráží také v klesající zaměstnanosti v mělnických podnicích, ať už je to vliv útlumových výrob nebo zaváděním nových technologií. 31

32 Graf č. 3.1a,b Ekonomická aktivita obyvatel dle sektorů primární sektor sekundární sektor terciární sektor nezjištěno primární sektor sekundární sektor terciární sektor nezjištěno Při srovnání ekonomické aktivity v městě Mělník s krajskou a republikovou úrovní lze říci, že vzhledem k příznivému indexu stáří, ve srovnání s krajským i republikovým průměrem, je ekonomická aktivita ve městě Mělníku o něco vyšší. Tabulka č. 3.3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ek. aktivní obyvatelstvo Podíl pracujících v zemědělství Podíl pracujících průmyslu a stavebnictví Podíl pracujících ve službách Obec Mělník 54,2 2,7 33,7 63,6 okres 52,9 4,0 39,4 56,6 Středočeský kraj 46,8 6,5 47,4 46,1 Česká republika 45,0 5,2 43,6 51,2 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Z hlediska postavení v zaměstnání jsou tři čtvrtiny z ekonomicky činných obyvatel zaměstnanci. U žen je tento podíl ještě vyšší (více než čtyři pětiny). Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné se podílejí na celkové zaměstnanosti z patnácti procent, u mužů je podíl zaměstnavatelů a samostatně činných o něco vyšší. Tabulka č. 3.4: Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Celkem Muži Ženy Abs. % Abs. % Abs. % Zaměstnanci , , ,1 Zaměstnavatelé 463 4, , ,8 Samostatné činnosti , , ,9 Členové družstev 7 0,1 3 0,1 4 0,1 Ostatní a nezj , , ,1 Celkem Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Vyjížďka do zaměstnání Téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel pracují v místě bydliště a pětina v rámci okresu. Dojížďka mimo obec je vyšší v rámci okresu, kde je příležitostí v místě bydliště daleko méně. 32

33 Nepříznivě pravděpodobně působí omezení dopravních spojení v rámci okresu do oblastí mimo hlavní dopravní trasy (Mšensko, Kokořínsko, Liběchovsko a Kostelecko). Vyjížďka za zaměstnáním mimo obec je častější u ekonomicky aktivních mužů jak ve městě Mělníku, tak o to více v rámci okresu Mělník. Tabulka č. 3.5: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v % Odvětví Celkem ekon. aktivní z trvale bydlících obyv. Muži ekon. aktivní z trvale bydlících obyv. Ženy ekon. aktivní z trvale bydlících obyv. Město Mělník Okres Mělník Město Mělník Okres Mělník Město Mělník Okres Mělník V rámci obce 60,7 43,6 50,2 38,4 72,2 49,3 okresu 20,1 27,6 27,5 29,9 12,2 24,9 kraje 2,6 8,7 3,9 10,3 1,2 6,8 Do jiného kraje 16,5 20,2 18,4 21,3 14,4 19,0 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Bilance dojížďky za prací dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je zanesena v tabulce č. 3.6 Z bilance dojížďky je patrné, že z celkového počtu zaměstnaných osob za prací vyjíždí Naopak na Mělník za prací dojíždí osob. Saldo dojížďky je tedy kladné ve výši 940 osob. Z toho plyne, že na Mělníku je obsazeno celkem pracovních míst. Tabulka č. 3.6 Bilance dojížďky za prací (SLDB 2001) Zaměstnan é osoby celkem Dojíždějící Vyjíždějící Saldo dojížďky z toho denně celkem z toho denně celkem z toho denně Obsazená pracovní místa na 1000 celkem zaměstnanýc h Mělník Zdroj: ČSÚ Při zaměření se na vyjíždějící osoby lze vyjížďku hodnotit podle pohlaví a věku vyjíždějících osob, směru vyjížďky a dle již zmíněného odvětví. Tabulka č. 3.7 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001) Vyjíždějíc í z obce celkem v tom v tom ve věku muži ženy a více Mělník Zdroj: ČSÚ nezjištěn o Tabulka č. 3.7 uvádí počty vyjíždějících osob v členění podle pohlaví a věku. Z celkového počtu vyjíždějících osob tvoří 65,9 % muži a 34,1 % ženy. Nejvíce vyjíždějících osob je z věkové kategorie let a dále let vzhledem k délce jejího intervalu, naopak nejméně vyjíždí osoby starší 60 let. Vyšší četnosti v kategoriích let a let lze vysvětlit silnějším zastoupením těchto věkových kategorií v populaci. Nízké zastoupení kategorie 60 a více let souvisí s odchody do důchodu. Počty vyjíždějících za prací v intervalu 15 až 24 let jsou dále ovlivněny nižším počtem osob v tomto věku a dále skutečností, že velká část osob z této kategorie studuje. Hlavní město Praha je hlavním směrem vyjížďky za prací pro obyvatele města Mělník (viz tabulka č. 3.8). Z celkového počtu vyjíždějících osob pracuje v Praze 956. Tabulka dále uvádí srovnání vyjíždějících osob dle okresů Středočeského kraje, údaje o vyjíždějících žácích, studentech a učních a dále obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník. Z uvedených údajů 33

34 plyne, že okres Mělník patří mezi okresy s nejnižším procentem vyjíždějících osob z celkového počtu zaměstnaných. Celkový počet žáků, studentů a učňů vyjíždějících z Mělníka je 774, tj. 23,4 % z celkového počtu žáků, studentů a učňů. Dále lze uvést, že z 69 obcí okresu Mělník má 28 obcí za hlavní směr dojížďky město Mělník. Z celkového počtu vyjíždějících osob v roce 2001 (viz tabulka č. 3.9) 2,85 % osob pracuje v zemědělství, 36,85 % v průmyslu, 10 % ve stavebnictví, 7,58 % v obchodu, opravě motorových vozidel a spotřebního zboží, dále 7,43 % v dopravě, 4,79 % ve školství, 4,11 % ve zdravotnictví a 26,39 % v ostatních zde neuvedených oborech. Při srovnání s rokem 1991, jež lze provést opět jen pro některé kategorie (viz sledování v jiném členění), lze říci, že tak jako ve struktuře ekonomické aktivity obyvatelstva došlo mezi roky 2001 a 1991 k poklesu podílu osob pracujících v zemědělství a průmyslu, snížil se i podíl osob vyjíždějících za prací do těchto odvětví. Tabulka č. 3.8 Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí (SLDB 2001) Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní celkem z toho ženy Vyjížďka z obce za prací v % ze zaměstnaných celkem vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet Vyjížďka z obce do škol vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů Kraj celkem , x x ,5 v tom okres: Benešov , x x ,8 Beroun , x x ,7 Kladno , x x ,7 Kolín , x x ,0 Kutná Hora , x x ,5 Mělník , x x ,3 Mladá Boleslav , x x ,1 Nymburk , x x ,1 Praha - východ , x x ,8 Praha - západ , x x ,9 Příbram , x x ,8 Rakovník , x x ,6 Mělník , Hl.m.Praha ,4 Obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník Býkev ,1 91 Mělník ,3 Byšice ,6 227 Mělník ,8 Cítov ,4 218 Mělník ,8 Čečelice ,4 176 Mělník ,8 Dobřeň ,4 33 Mělník ,0 Dolní Beřkovice ,3 310 Mělník ,2 Dolní Zimoř ,8 21 Mělník ,0 Horní Počaply ,2 152 Mělník ,3 Hořín ,0 231 Mělník ,6 Hostín ,2 75 Mělník ,4 Chorušice ,6 95 Mělník ,8 Kanina ,1 6 Mělník ,0 Kly ,6 282 Mělník ,8 Kokořín ,3 92 Mělník ,8 Lhotka ,7 76 Mělník ,0 Liběchov ,5 252 Mělník ,5 Lužec nad Mělník Vltavou , ,4 34

35 Malý Újezd ,4 258 Mělník ,6 Medonosy ,2 21 Mělník ,0 Nebužely ,3 100 Mělník ,9 Řepín ,4 137 Mělník ,0 Střemy ,8 110 Mělník ,8 Tuhaň ,8 155 Mělník ,8 Tupadly ,9 26 Mělník ,2 Velký Borek ,6 263 Mělník ,5 Vidim ,6 25 Mělník ,0 Vysoká ,7 192 Mělník ,2 Želízy ,7 118 Mělník ,0 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 3.9 Vyjížďka podle odvětví SLDB 1991 SLDB % Ekonomicky aktivní celkem 3 Ekonomicky aktivní celkem Vyjíždějící za prací celkem Vyjíždějící za prací celkem Zemědělství, lesní a vodní Zemědělství, lesnictví a hospodářství 279 7,91 rybolov 93 2,85 Průmysl ,69 Průmysl ,85 Stavebnictví 316 8,95 Stavebnictví ,00 Obchod a jiné výr. činnosti 242 6,86 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží 247 7,58 Byt.hosp., komunál.služby 67 1,90 Doprava, pošty a telekomunikace 242 7,43 Doprava a spoje 111 3,15 Školství 156 4,79 Věda, výzkum a vývoj 39 1,11 Zdravotnictví, soc.činnosti 134 4,11 Školství, kultura a zdravotnictví 229 6,49 Ostatní ,39 Ostatní nevýrobní činnosti 301 8,53 Bez udání odvětví 15 0,43 Zdroj: ČSÚ Tabulka č uvádí dojížďku za prací do města Mělník. Nejvíce osob z celkového počtu dojíždějících pracuje v průmyslu (1 014), dále pak v dopravě a telekomunikacích (491) a obchodu (481). Tabulka č Dojížďka za prací do města Mělník dle odvětví (SLDB 2001) z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc.činnosti Dojíždějící Zdroj: ČSÚ Doplňujícími údaji k dojížďce za prací do města Mělník jsou informace o pohlaví a věku dojíždějících osob a o frekvenci dojížďky. Dojížďka za prací podle pohlaví a věku je uvedena v tabulce č Z celkového počtu dojíždějících je mužů, tj. 57,8 %. Nejvíce dojíždějících pochází z věkové kategorie let a nejméně z kategorie 60 a více let. Toto zastoupení je shodné s vyjížďkou osob a má i stejné vysvětlení. Z frekvence dojížďky plyne (viz tabulka č. 3.12), že 83,3 % dojíždějících osob dojíždí denně. Toto vysoké procento je dáno převahou pracovních poměrů na plný úvazek. Více než hodinu dojíždí do zaměstnání každý pátý z celkového počtu dojíždějících (viz tabulka č. 3.13). % 35

36 Tabulka č Dojížďka za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001) v tom z toho ve věku Celke m muži ženy a více Dojíždějící Zdroj: ČSÚ Tabulka č Dojížďka za prací podle frekvence (SLDB 2001) v tom frekvence dojížďky Dojíždějící Dojíždějící v tom: Muži Ženy Zdroj: ČSÚ do obce celkem denně týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno počet v % 100,0 83,3 4,2 1,2 10,5 0,8 počet v % 100,0 80,5 6,1 1,6 11,0 0,8 počet v % 100,0 87,1 1,6 0,6 9,8 0,8 Tabulka č. 3.13: Doba cesty denního dojíždění za prací ( v %) (SLDB 2001) Doba cesty Celkem Muži Ženy Město Mělník Okres Mělník Město Mělník Okres Mělník Město Mělník Okres Mělník Do 14 minut 7,4 14,6 7,0 14,1 8,1 15, minut 34,1 32,8 36,8 33,4 29,2 31, ,9 23,6 24,7 24,4 19,6 22, ,4 14,4 15,1 13,9 18,8 15,0 60 a více 19,2 14,7 16,5 14,2 24,3 15,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ Cena pracovní síly 6 Tabulka č Průměrná měsíční mzda Okres Mělník Průměr Průměrná měsíční mzda zaměstnance Zdroj: ČSÚ Průměrná měsíční mzda zaměstnance v okresu Mělník činila v roce Kč (viz tabulka č. 3.14). Ve srovnání s rokem 2000 průměrná mzda vzrostla přibližně o Kč. To představuje nárůst o 32 % v průběhu 5 let. Meziroční míry růstu byly následující: 2001/2000 6,9 %; 2002/2001 6,4 %; 2003/2002 2,9 %, 2004/2003 6,1 % a 2005/2004 6,1%, což odpovídá průměrné meziroční míře růstu 5,5 %. Tuto velikost průměrné meziroční míry růstu lze považovat za dosti vysokou. Při srovnání průměrných mezd s ostatními okresy Středočeského kraje (viz tabulka č. 3.15) lze říci, že Mělník s úrovní průměrné mzdy Kč, resp Kč na přepočtené osoby je na 5. místě z 12 okresů Středočeského kraje. Největší průměrná mzda je v okrese Mladá Boleslav, a to ve výši Pozn.: Údaje o průměrné mzdě nejsou za město dostupné, údaje jsou pouze za okres Mělník. 36

37 Kč. Naopak nejnižší průměrná mzda je v okresech Příbram, Benešov a Nymburk, kde nepřekračuje úroveň Kč (fyzické osoby). Tabulka č Mzdy ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2004 Mzdové prostředky bez OON Průměrná měsíční mzda zaměstnance celkem fyzické osoby přepočtené osoby tis. Kč index 2004/2003 Kč index 2004/2003 Kč index 2004/2003 Kraj celkem , , ,8 v tom okresy: Benešov , , ,5 Beroun , , ,6 Kladno , , ,1 Kolín , , ,3 Kutná Hora , , ,6 Mělník , , ,9 Mladá Boleslav , , ,8 Nymburk , , ,8 Praha-východ , , ,0 Praha-západ , , ,9 Příbram , , ,1 Rakovník , , ,3 Zdroj: ČSÚ Ze srovnání je patrné, že sociální situace obyvatel okresu Mělník a tedy i města Mělník je podle výše průměrné mzdy v rámci Středočeského kraje nadprůměrná. Výše průměrné mzdy jako ukazatel celkové sociální situace obyvatel však může být mnohdy zavádějící, a to v závislosti na rozdělení této veličiny. Výše průměrné mzdy se dále liší nejen v prostoru, ale též v rámci odvětví a zaměstnaneckých tříd. Srovnání úrovně platů dle hlavních zaměstnaneckých tříd obsahuje tabulka č Hrubá měsíční mzda se významně liší jak mezi jednotlivými hlavními třídami zaměstnání, tak v rámci nich. Průměr (aritmetický) jako jedna z měr poloh však v tomto případě není dostačující popisnou charakteristikou pro toto srovnání. V tabulce jsou proto dále využity statistiky medián, 1. decil, 1. kvartil, 3. kvartil a 9. decil. Nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy je dosahováno v první hlavní třídě zaměstnání, která obsahuje mzdy zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků. Průměrná mzda je v této třídě ve výši Kč. Variabilita v této třídě je však vysoká. Z velikosti 1. decilu Kč plyne, že 10 % platů v této třídě je menších než Kč. Dále pak 25 % platů je menších než Kč a medián říká, že 50 % platů je menších než Kč. Medián jako další charakteristika střední hodnoty poskytuje signifikantně odlišnou informaci o velikosti střední hodnoty než průměr, a to o Kč, což je 26,8 % průměru. 3. kvartil informuje, že 25 % platů je vyšších než Kč a 9. decil říká, že 10 % nejvyšších platů v této třídě je vyšších než Kč. Rozložení mezd uvnitř ostatních tříd lze snadno vyčíst z tabulky č Z tabulky plyne, že největší diferenciace mezd je v první třídě a dále pak ve druhé a třetí. Nejnižších mezd je dosahováno ve třídě 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu), 6 (dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). 37

38 Tabulka č Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd zaměstnání ve Středočeském kraji Hlavní třída zaměstnání KZAM - R Struktura Diferenciace zaměstnanců Medián 1. decil 1. kvartil 3. kvartil 9. decil Průměr 2006 % Kč/měs Kč/měs Kč/měs Kč/měs Kč/měs Kč/měs 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 6, Vědečtí a odborní duševní pracovníci 6, Techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci Nižší administrativní pracovníci 7, Provozní pracovníci ve službách a obchodu 5, Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 3, Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé 21, Obsluha strojů a zařízení 23, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci C E L K E M - podnikatelská sféra Zdroj: ÚP Mělník Nezaměstnanost Podle údajů k byla míra nezaměstnanosti v Mělníku nepatrně nižší než republikový průměr, ale vyšší než ve Středočeském kraji. Na Mělnicku dochází ke snížení míry nezaměstnanosti sezónně v první půli roku, díky absolventům a sezónním pracem míra nezaměstnanosti stoupá v druhé polovině roku. Míra nezaměstnanosti nižší než deset procent je v městě Mělníku a přilehlých obcích, ve Mšeně a obcích sousedících s okresem Praha východ (okresu s jednou z nejnižších nezaměstnaností v republice). Nejvyšší nezaměstnanost na Mělnicku je v okrajových obcích regionu v severní a západní části v zemědělských oblastech. Vzhledem k nevyhovující dopravní obslužnosti a soustředění průmyslu v Mělníku je oblast CHKO Kokořín jednou z nejproblémovějších lokalit v okrese i kraji. Tab. č. 3.17: Míra nezaměstnanosti k Lokalita Počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti (%) Česká Republika ,9 Středočeský kraj ,2 Okres Mělník ,1 Město Mělník 791 7,6 Zdroj: ČSÚ Vývoj míry nezaměstnanosti v městě Mělník v letech 1994 až 2005 je uveden v tabulce č Z vývoje je patrné, že v průběhu sledovaného období měla míra nezaměstnanosti převážně rostoucí trend. Nejnižší úrovně, tj. 2 %, dosahovala v roce Naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo v městě Mělníku dosaženo v roce 2004, 8,1 %. Z řetězového indexu míry nezaměstnanosti lze vyčíst, že s výjimkou let 2000 a 2001 docházelo od roku 1995 do roku 2004 k významným meziročním přírůstkům míry nezaměstnanosti. V roce 2005 klesla míra nezaměstnanosti z úrovně 8,1 % v roce 2004 na 7,6 %, tj. v relativním vyjádření meziroční pokles přibližně o 6 %. Tento významný pokles může znamenat změnu v trendu vývoje míry nezaměstnanosti. Z vývoje nezaměstnanosti lze tak 38

39 usuzovat na zlepšení ekonomické situace v městě Mělník a jeho okolí, což má spojitost s celkovým významným oživením ekonomiky České republiky v těchto letech. Tabulka č Vývoj míry nezaměstnanosti v městě Mělník Rok (k ) Míra nezaměstnanosti (%) Řetězový index míry nezaměstnanosti (%) , , ,7 135, ,9 144, ,7 146, ,5 131, ,9 92, ,6 95, ,4 112, ,8 105, ,1 103, ,6 93,83 k ,9 90,79 Průměr 5,87 109,44 Minimum 2,00 62,50 Maximum 8,10 146,15 Sm. odchylka 2,15 25,34 Zdroj: ČSÚ Tabulka č Počty volných pracovních míst v městě Mělník 1998 až 2005 ( ) Mělník Průměr Celkový počet volných míst ,63 Počet volných míst - bez vzdělání ,13 Počet volných míst - neúplné základní vzdělání ,00 Počet volných míst - základní vzdělání ,13 Počet volných míst - nižší střední vzdělání ,00 Počet volných míst - nižší střední odborné vzdělání ,00 Počet volných míst - střední odborné vzdělánívyučen ,50 Počet volných míst - střední nebo střední odborné vzdělání ,13 Počet volných míst - ÚSV vzdělání ,75 Počet volných míst - ÚSO vzdělání- vyučení s maturitou ,50 Počet volných míst - ÚSO vzdělání s maturitou ,38 Počet volných míst - vyšší odborné vzdělání ,38 Počet volných míst - bakalářské vzdělání ,00 Počet volných míst - vysokoškolské vzdělání ,75 Počet volných míst - doktorské vzdělání ,00 Počet volných míst - vzdělání neudáno ,00 Zdroj: ÚP Mělník Vývoj počtu volných pracovních míst mezi roky 1998 a 2005 vždy za období je uveden v tabulce č Tabulka navíc obsahuje tento vývoj v členění dle požadovaného vzdělání na nabízené pracovní místo. Z tabulky plyne, že největší počet volných pracovních míst byl k dispozici v městě Mělník v uvedeném měsíci v roce Mezi roky 1998 a 1999 nabídka volných pracovních míst dramaticky poklesla, ze 122 na 37, a dosáhla tak svého minima ve sledovaném období. Po roce 39

40 1999 opět dochází k růstu nabízených pracovních míst a v mezidobí 2002 až 2005 s menším výkyvem v roce 2004 se úroveň volných pracovních míst pohybuje kolem 100. Průměrný počet volných pracovních míst za celé období, vzhledem k popsanému výkyvu na konci devadesátých let, dosahoval nižší hodnoty, a to přibližně 85 míst. Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdělání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdělání (v průměru 20,13 míst), se středním odborným vzděláním (průměr 29,5 místa) a s ÚSO vzděláním s maturitou (průměr 22,38 míst). Tabulka č Uchazeči o zaměstn. obecně a dle věkové struktury město Mělník ( ) Položka Počet Průměr Uchazeči o zaměstnání ,0 Uchazeči o zaměstnání - ženy ,5 Uchazeči - osoby zdravotně postižené ,5 Uchazeči - osoby zdravotně postižené - žen ,6 Invalidních uchazeči (z počtu OZP) ,9 Invalidní uchazeči (z počtu OZP) - ženy ,3 Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů ,9 Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů - ženy ,9 Uchazeči tvořící rizikovou skupinu ,1 Uchazeči tvořící rizikovou skupinu - ženy ,6 Uchazeči potřebující zvláštní péči ,9 Uchazeči potřebující zvláštní péči - ženy ,4 Uchazeči - věková skupina 19 let a méně ,8 Uchazeči - věková skupina 19 let a méně - ženy ,5 Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let ,1 Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let - ženy ,4 Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let ,3 Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let - ženy ,9 Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let ,4 Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let - ženy ,1 Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let ,9 Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let - ženy ,8 Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let ,1 Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let - ženy ,6 Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let ,0 Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let - ženy ,6 Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let ,8 Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let - ženy ,5 Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let ,4 Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let - ženy ,0 Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let ,4 Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let - ženy ,3 Uchazeči - věková skupina nad 60 let ,1 Uchazeči - věková skupina nad 60 let - ženy ,3 Průměrný věk uchazečů ,1 34,9 35,4 36,4 37,1 37,2 35,0 Průměrný věk uchazečů- ženy 32,9 33,5 35,4 36,6 36,3 36,9 37,4 37,8 35,9 Zdroj: ÚP Mělník Tabulka č nabízí přehled počtu uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 v členění dle pohlaví, obecných kritérií a věku uchazeče. Z údajů v tabulce je patrné, že ve všech letech v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání převažovaly ženy. Z průměrného počtu 740 uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 bylo 427 žen, což představuje 58 %. Vyšší míra nezaměstnanosti žen je obecná 40

41 charakteristika, která má své především objektivní důvody (viz mateřství), ale může být zapříčiněna i faktory strukturálního charakteru. V tabulce č lze dále nalézt údaje o uchazečích se zdravotním postižením, o invalidních uchazečích, uchazečích uvolněných z organizačních důvodů, uchazečích tvořících rizikovou skupinu a potřebujících zvláštní péči. V největší míře jsou zastoupeni uchazeči tvořící rizikovou skupinu. Druhou největší skupinou jsou uchazeči zdravotně postižení. Počet uchazečů zdravotně postižených tvoří v roce 2005 přibližně jednu osminu všech uchazečů o zaměstnání. Vývoj jejich počtu má v průběhu let 1998 až 2005 rostoucí tendenci, tak jako vývoj celkového počtu uchazečů, přičemž výše zmíněný poměr je v průběhu let přibližně shodný. Z vývoje počtu uchazečů se zdravotním postižením a z podílu skupin uchazečů se zdravotním postižením a uchazečů tvořící rizikovou skupinu na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je zřejmé, že aktivní politika zaměstnanosti by se měla cíleně zaměřit na tyto dvě skupiny. Členění uchazečů o zaměstnání podle věku je v tabulce č uvedeno v pětiletých intervalech, počínaje skupinou mladistvích uchazečů do 19 let a konče věkovou kategorií nad 60 let. Nejpočetněji zastoupenými skupinami byli v roce 2005 uchazeči ve věku 20 až 24 let, 25 až 29 let, 30 až 34 let a 50 až 54 let. Podle průměru za sledované období to pak byly především kategorie 20 až 24 let a 25 až 29 let. Tabulka č prezentuje údaje o počtech uchazečů v členění podle dosaženého stupně vzdělání a dále podle primárního požadavku na KZAM. Z údajů o průměrných počtech uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání je patrné, že nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v období 1998 až 2005 s nižším středním odborným vzděláním, dále pak se základním vzděláním a praktickou školou a s ÚSO vzděláním. Obecně lze tedy říci z řad občanů s nižším a středním vzděláním. Při členění uchazečů o zaměstnání podle požadavku na KZAM bylo nejvíce uchazečů z tříd 9, 5, 3 a 7. Devátou třídu v průměru vyžadovalo 230 uchazečů, pátou třídu 109 uchazečů, třetí třídu 88 uchazečů a sedmou třídu 86 uchazečů. Obsah těchto tříd je následující: 9. třída pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 5. třída provozní pracovníci ve službách a obchodu, 3. třída techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci a 7. třída řemeslníci, výrobci a zpracovatelé. 7 V posledních letech však též významně narůstá počet uchazečů primárně vyžadujících čtvrtou třídu, tj. nižší administrativní pracovníci. Z obsahu výše uvedených pracovních tříd je zřejmý vztah mezi uchazeči v členění podle vzdělání a požadavkem na třídu KZAM. Z rozboru počtu uchazečů v členění dle vzdělání a požadavku na třídu KZAM plynou následující závěry. Nejvíce uchazečů o zaměstnání pochází z řad uchazečů se základním vzděláním nebo s nedokončeným základním vzděláním a s nižším odborným vzděláním, tj. z řad uchazečů primárně vyžadujících především KZAM tř. 9 a tř. 7, popř. 5. Z toho by mohlo být usuzováno na skutečnost, že uchazeči s nízkým, resp. nižším vzděláním obtížně nacházejí práci vzhledem k požadavkům trhu práce. Avšak vezme-li se v úvahu struktura nabízených volných pracovních míst, ve které převažuje nabídka míst s požadavkem na základní vzdělání a nižší střední odborné vzdělání (vyučení), pak lze dojít k závěru, že lidé při dané výši mezd, jež je v třídách 9 a 5 jedna z nejnižších, a daném nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Dále lze z analýzy struktury uchazečů identifikovat strukturální problém, kdy kvalifikace uchazečů neodpovídá požadavkům trhu práce. Především pak skupina uchazečů KZAM tř. 4 nižší administrativní pracovníci mají vzhledem ke struktuře pracovního trhu nízkou šanci na uplatnění, což vyžaduje jejich rekvalifikaci. 7 Obsah zbylých tříd lze nalézt v tabulce č

42 Tabulka č Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání a KZAM ( ) Položka Počet Průměr Uchazeči bez vzdělání ,0 Uchazeči bez vzdělání - ženy ,0 Uchazeči s neúplným základním vzděláním ,0 Uchazeči s neúplným základním vzděláním - ženy ,0 Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou ,5 Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou - ženy ,9 Uchazeči s nižším středním vzděláním ,5 Uchazeči s nižším středním vzděláním - ženy ,5 Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním ,4 Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním - ženy ,1 Uchazeči s nižším stř. odb. vzděláním (vyučení) ,8 Uchazeči s nižším stř. odb. vzd. (vyučení) - ženy ,9 Uchazeči se středním vzděláním (bez maturity) ,5 Uchazeči se středním vzd. (bez maturity) - ženy ,4 Uchazeči s ÚSV vzděláním ,1 Uchazeči s ÚSV vzděláním - ženy ,0 Uchazeči s ÚSO vzděláním (vyučen s maturitou) ,9 Uchazeči s ÚSO vzd. (vyučen s maturitou) - ženy ,1 Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) ,0 Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) - ženy ,1 Uchazeči s vyšším odborným vzděláním ,1 Uchazeči s vyšším odborným vzděláním - ženy ,8 Uchazeči s bakalářským vzděláním ,1 Uchazeči s bakalářským vzděláním - ženy ,6 Uchazeči s vysokoškolským vzděláním ,1 Uchazeči s vysokoškolským vzděláním - ženy ,1 Uchazeči s doktorským vzděláním ,0 Uchazeči s doktorským vzděláním - ženy ,0 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,4 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.1 - ženy ,8 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,9 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.2 - ženy ,8 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,4 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.3 - ženy ,9 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,6 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.4 - ženy ,4 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,3 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.5 - ženy ,3 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,6 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.6 - ženy ,0 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,4 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.7 - ženy ,5 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,6 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.8 - ženy ,3 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,9 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.9 - ženy ,6 Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř ,1 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.0 - ženy ,0 Uchazeči bez uvedení KZAM ,9 42

43 Uchazeči bez uvedení KZAM - ženy ,1 Zdroj: ÚP Mělník Tabulka č Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence město Mělník ( ) Položka Počet Průměr Uchazeči o zaměstnání ,0 Uchazeči o zaměstnání - ženy ,5 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců ,3 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců - ženy ,3 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 3 a 6 měsíci ,5 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 3 a 6 měsíci - ženy ,8 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 6 a 9 měsíci ,0 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 6 a 9 měsíci - ženy ,3 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 9 a 12 měsíci ,0 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 9 a 12 měsíci - ženy ,5 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 12 a 24 měsíci ,8 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 12 a 24 měsíci - ženy ,0 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců ,5 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců ,8 Průměrná doba evidence pro uchazeče celkem ,1 Průměrná doba evidence pro evidované ženy ,3 Zdroj: ÚP Mělník Tabulka č uvádí počty uchazečů v členění podle délky evidence. Z tabulky plyne, že polovina z průměrného počtu 740 evidovaných uchazečů o zaměstnání je v evidenci do 6 měsíců, přičemž z toho je 221 uchazečů v evidenci do 3 měsíců a 151 uchazečů v evidenci od 3 do 6 měsíců. Tento poměrně vysoký podíl uchazečů v evidenci do 6 měsíců je příznivý, jelikož uchazeči, kteří neseženou pracovní místo do 6 měsíců zpravidla rozšíří řady uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných. Na druhé straně negativním rysem je rostoucí průměrná doba evidence. Zatímco v roce 1998 byla průměrná doba evidence 240 dnů, v roce 2005 dosáhla 530 dnů. Průměr průměrné doby evidence za období 1998 až 2005 je 391 dnů, u žen pak 437 dnů. Tento zvyšující se trend průměrné doby evidence uchazečů nasvědčuje tomu, že uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, obtížně nacházejí nové zaměstnání. To může být podpořeno tím, že s rostoucí délkou doby hledání nového zaměstnání se uchazeči stávají pasivnějšími, popř. na hledání nového pracovního místa rezignují. Rostoucí trend průměrné délky doby evidence je dále podpořen uchazeči, kteří ve skutečnosti nejeví zájem o nalezení pracovního místa. Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Mělník 8 se zaměřovala na pět oblastí, jmenovitě na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace, vytvoření míst pro ZPS a v roce 2001 na provoz chráněných dílen. Z tabulky č je zřejmé, že hlavními těžišti aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Mělník byly veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikační programy. Lze tak říci, že tyto aktivity z velké části korespondují s požadavky uchazečů o zaměstnání, a to vzhledem k jejich struktuře (viz výše). 8 aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou sledovány pouze na okresní úrovni. 43

44 Tabulka č Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti Veřejně prospěšné práce Počet uzavřených dohod Počet zřízených míst celkem Počet umístěných uchazečů Společensky účelná pracovní místa Počet uzavřených dohod Počet umístěných uchazečů Vyčerpáno (Kč) Rekvalifikace Pro uchazečů o zaměstnání Skutečně nastoupilo Odstoupilo před nástupem Celkové náklady (v tis. Kč) Vyplaceno vzdělávacím agenturám ( v tis. Kč) Vytvořená místa pro ZPS Počet vytvořených míst Počet umístěných uchazečů Počet umístěných uchazečů se zdrav. omez Příspěvek na provoz chráněných dílen Počet uzavřených dohod Počet vytvořených nových míst Příspěvek (v tis. Kč) Zdroj: ÚP Mělník 44

45 4. MÍSTNÍ EKONOMIKA Místní ekonomika je charakterizována: postavením města jako centra v průmyslově zemědělské oblasti širokým záběrem tradičních průmyslových odvětví, (strojírenský, chemický, energetický, potravinářský) zároveň útlumem tradičních výrob, zejména potravinářství, a pomalým nastartováním životaschopné restrukturalizace kvalifikační strukturou, odpovídající tradiční průmyslové struktuře pracovní síla v porovnání se středočeským průměrem vzdělanější na trh práce mají vliv zejména malí a střední zaměstnavatelé, hlavním zdrojem pracovních sil je zejména obyvatelstvo okresu Hospodářský vývoj Celý region je historicky zemědělský s výraznými průmyslovými centry Neratovice a Kralupami. Odvětvová skladba průmyslové výroby v regionu je spíše jednostranná s převažujícím chemickým a energetickým průmyslem. Průmysl se soustřeďuje převážně do povodí řek Labe a Vltavy. K rozvoji průmyslové výroby došlo na sklonku osmnáctého století. Nejstarším mělnickým průmyslovým podnikem je cukrovar založený v roce Vlastník cukrovaru společnost Cukrovary TTD se však rozhodl ukončit k výrobu cukru v cukrovaru. S rozvojem průmyslu v devatenáctém století se rozvíjela i logistika. Pro hospodářský rozvoj Mělníka bylo rozhodující postavení železnice v roce 1874, přemostění Labe v roce 1888 a dále zřízení přístavního překladiště a zbudování přístavu. Ve dvacátém století se Mělník stal střediskem průmyslu v regionu. Před druhou světovou válkou vznikla řada podniků: Škoda Mělník, strojírenský podnik zaměřený na výrobu vozidel a v roce 1941 také Mefrit, který původně založila pražská firma bratří Eliášů na začátku dvacátého století. Největším průmyslovým podnikem, založeným po druhé světové válce, byl komplex technologických celků Elektrárna Mělník, dále podnik Metalex v roce 1969 a Liberta. V regionu i v samotném městě dochází zejména k rozvoji chemického průmyslu. Nové hospodářské i politické podmínky koncem 20. století přinesly změny i v Mělníku. Po roce 1989 byly ve městě založeny firmy jako Erwin Junker, Mepla nebo Patron Bohemia. Firma Qualichem vznikla v roce 1990 a v roce 1998 Ekoplast, nyní Ekoplastik PET. Výrobu naopak ukončila firma Liberta. Řada firem prošla restrukturalizací, změnila výrobu, vlastníka či existuje pod jiným názvem. V současné době produkují ve městě převážně podniky zaměřené na strojírenství a chemický průmysl. Během posledních let dochází v mělnických podnicích ke snižování počtu zaměstnanců (viz již zmíněné ukončení výroby v cukrovaru). Zároveň se však otvírají nové možnosti pro investory, a to jednak ve stávajících průmyslových oblastech, nevyužitý je např. areál loděnic, tak v prostorech předpokládané nové průmyslové zóny. 45

46 Přehled průmyslových oblastí Rousovice V Rousovicích sídlí cukrovar Mělník a Uhelné sklady. Podolí Průmyslové podniky se nacházejí zejména u železniční trati v ulicích Nádražní, Chloumecká, podél železničních vleček, zejména jihovýchodním směrem (např. Stavebniny Staveko, MEGUM, KOVGUM). Průhon V této lokalitě jsou situovány firmy a organizace Technické služby města Mělníka, Správa silnic, několik firem zabývajících se spedicí, strojírenskou výrobou atd. Pšovka Tato městská část má velký podíl zastoupení průmyslových a velkoobchodních areálů, zejména v oblasti ústí Pšovky do Labe. Městská zástavba je obklopená prstencem průmyslových podniků a provozoven rovněž napojených na vlečky. Mezi největší patří areál Českých přístavů, a.s., Mefrit Mělník, a.s. a Erwin Junker. V prostoru mezi Českolipskou ulicí a Labem se rovněž nachází nejrozsáhlejší z nich - areál přístavu - kde je v současnosti velké mezinárodní překladiště dánské firmy Maersk Seeland. Areál přístavu dále přechází do areálu loděnic, kde se nachází několik drobných provozoven. V lokalitě Pšovka se nachází též chemický podnik Qualichem. Mlazice V této části města se průmyslová výroba soustřeďuje severně od ulic K Přívozu a Strážnická. Při Strážnické ulici se rozprostírají dva výrobní areály Afimetal, Ekoplastik PET a Mepla. V oblasti ulice K Přívozu se nachází celní úřad a několik firem zabývajících se spedicí a celním odbavení. Celní úřad se nalézá v areálu ČSAD. V Mlazicích můžeme nalézt též firmu Patron Bohemia, s. r. o.. Možnost nových prostor Další rozvoj výrobní sféry ve městě je možný ve stávajících průmyslových oblastech, a to jak v prostorách podniků, které ukončily svou činnost, tak na územním plánem vymezených rozvojových územích těchto oblastí, zejména v Mlazicích, na Pšovce a v Podolí (blíže viz kapitola č. 11). Prostory pro nové průmyslové zóny se předpokládají na levém břehu Labe při silnici směrem na Kralupy Seznam významných podniků Tabulka č. 4.1: Seznam největších zaměstnavatelů v Mělníku a okolí (podle počtu zaměstnanců) Zaměstnavatel/Firma Ulice Zaměření Počet zam. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. Pražská č.p. 528 Zdravotnictví 618 Erwin Junker, brousící technika Mělník a.s. Řípská č.p. 863 Výroba a opravy strojů a zařízení 338 SGM s.r.o. Nad Jatkami č.p Ostatní zpracovatelský průmysl 185 Veř.správa a hospodářská a Město Mělník nám. Míru č.p. 1 společenská politika 183 Středočeské vodárny, a. s. Chloumecká č.p Úprava a rozvod pitné a užitkové vody 169 FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ V PRAZE Bezručova č.p. 605 Veř.správa a hospodářská a společenská politika 123 ČSAD Střední Čechy, spol. s.r.o. K Přívozu č.p Ostatní pravidelná osobní pozemní doprava

47 LOGO TRANS, spol. s r.o. K Přívozu č.p Silniční nákladní doprava 107 Zásobování a.s. Chloumecká č.p Ostatní podnikatelské činnosti 106 ČSAD Mělník, a.s. K Přívozu č.p Silniční nákladní doprava 103 Kurýrní činnosti jiné než činnosti státní Mediaservis s.r.o. Bezručova č.p. 187 pošty 101 PATRON Bohemia s.r.o. Kpt. Jaroše č.p. 307 Výr.zdravot.přístrojů a zařízení 99 Beck International, s.r.o. Blatecká č.p Ostatní podnikatelské činnosti 95 Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a. s. Kokořínská č.p Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 89 VOŠ zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník sady Na Polabí č.p. 411 Střední (sekundární) vzdělávání 87 OKRESNÍ SOUD V MĚLNÍKU Krombholcova č.p. 264 Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví 85 Centrum seniorů Mělník Fügnerova č.p Ústavní sociální péče 85 HZS Středoč.kraje se sídlem v Kladně Bezručova č.p Činnosti v oblasti protipožár.ochrany 84 Výr.chem.látek, přípravků, léčiv a MEFRIT, spol. s r.o. Českolipská č.p. 798 KRINGS VERBAU INTERNATIONAL s.r.o. Strážnická č.p chem.vláken 82 Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů 80 Cukrovary TTD a. s. Pražská č.p Výroba cukru (přírodního) 79 Vlastimil Fryč - Fryč a spol. Havlíčkova č.p. 304 Stavebnictví 71 Česká spořitelna, a.s. Fibichova č.p. 220 Finanční zprostředkování 69 ÚŘAD PRÁCE v MĚLNÍKU Nová č.p. 204 Zprostředkování (nábor) a obstarávání prac.sil 68 ZDRAV. ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Bezručova č.p Ostatní činnosti související se zdravotní péčí 60 OSSZ Tyršova č.p. 106 Činnosti v oblasti povinného sociál.zabezpečení 60 Integrovaná střední škola technická K Učilišti č.p Střední (sekundární) vzdělávání 58 Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník Pražská č.p Základní vzdělávání 57 RETAL Czech a.s. Strážnická č.p Výroba plastových výrobků 56 LECTUS, s.r.o. Plavební č.p. 735 Stavebnictví 54 Střední (sekundární) všeobecné Gymnázium Jana Palacha Mělník Pod Vrchem č.p vzdělávání 50 ČESKÁ POJIŠTOVNA A.S. Bezručova č.p. 605 Pojišťovnictví a penzij.financování 50 KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ Bezručova č.p. 109 Zeměměřičské a kartografické činnosti 45 ŠNAJDR stavby Mělník, s.r.o. Panešova č.p Pozemní a inženýrské stavitelství 45 Základní škola Mělník, Jungmanovy sady Tyršova č.p. 93 Základní vzdělávání 43 WETEST pneu, spol. s r.o. Nádražní č.p Protektorování pneumatik 43 VŠEOBECNÁ ZDRAV.POJIŠTOVNA ČR Fibichova č.p. 267 Pojišťovnictví a penzijní financování 42 PRIORITY, spol. s r.o. K Přívozu č.p Ostatní podnikatelské činnosti 41 MEGUM s.r.o. Nádražní č.p Výroba ostatních pryžových výrobků 41 Střední průmyslová škola stavební Českobratrská č.p. 386 Střední (sekundární) všeobecné vzdělávání 41 KLIMEX CZ, spol. s r.o. K Přívozu č.p Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 40 Zdroj: OHK, ÚP Mělník Zemědělství Město Mělník leží v oblasti s tradiční zemědělskou výrobou. Středočeský kraj má díky úrodnému Polabí nadprůměrně příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství. Jak Mělník, tak jeho okolí, je po staletí zásobárnou ovoce a zeleniny pro hlavní město. V okrese je v zemědělství zaměstnáno osm 47

48 procent obyvatelstva v produktivním věku, v samotném městě je v zemědělství zaměstnáno 2,7 procent obyvatelstva v produktivním věku. Město Mělník je historicky známé svým vinařstvím, což našlo odraz i v české klasické literatuře. Mělnická vinařská oblast s rozlohou cca 160 ha je největší součástí české vinařské oblasti, položené nejseverněji v Evropě. Rozvoj moderního vinařství v devatenáctém století dal vzniknout vinařskému spolku v roce 1873 a v roce 1881 byla založena vinařská škola. Na začátku dvacátého století se proslavila mělnické vína i sekty na mezinárodním trhu. Po roce 1948 vznikl z lobkovického a liběchovského vinařství Státní statek Mělník, rovněž byly založeny České vinařské závody. Po roce 1989 se mělnické vinice vrací do majetku lobkovického rodu. V současné době se produkcí vína v Mělníku zabývají následující výrobci: Mělnické zámecké vinařství, Mělnické vinařství Kraus, Školní statek Střední zahradnické školy Mělník a Česká zemědělská univerzita Praha, Školní zemědělský podnik Lány středisko Mělník Chloumek. Kvalitě podmínek pro zemědělství odpovídá struktura pozemků. V katastru obce se rozprostírají vinice, sady a zahrady. Podíl zemědělské půdy je jak ve městě (61,9 %), tak v mělnickém okrese (66,1 %) vyšší než ve Středočeském kraji (60,9 %) či republikový průměr (54,3 %). Tabulka č. 4.2: Výměry zemědělské půdy v Mělníku v ha % Celková výměra pozemku 2496,6 100,0 Zemědělská půda 1545,9 61,9 Zahrady 220,1 8,8 Louky 71,7 2,9 Orná půda 964,9 38,6 Ovocné sady 120,9 4,8 Vinice 168,2 6,7 Nezemědělská 950,7 38,1 Vodní plochy 73,2 2,9 Ostatní plochy 551,7 22,1 Lesní půda 149,4 6,0 Zastavěné plochy 176,4 7,1 Zdroj: ČSÚ Obor činnosti a právní forma podnikatelských subjektů Z celkového počtu se nejvíce podnikatelských subjektů věnuje obchodu, prodeji a opravě motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, celkem subjektů. Dále jsou to ostatní obchodní služby (938 subjektů), průmysl (588 subjektů), stavebnictví (564 subjektů) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby (420 subjektů). Z toho plyne, že 2,96 % podnikatelských subjektů provozuje svou činnost v primárním sektoru, 23,98 % v sekundárním sektoru a 73 % v sektoru terciárním. Struktura je přibližně shodná s výše uvedenou strukturou ekonomické aktivity a značí především na průmyslový a obslužný charakter současné ekonomiky města Mělník. Tabulka č. 4.3 dále obsahuje 48

49 členění subjektů podle právní formy. V tomto členění převládají podnikatelé-fyzické osoby. Z celkového počtu podnikatelů však může být mnoho tzv. mrtvých živností. Tabulka č. 4.3 Podnikatelské subjekty dle oboru činnosti a právní formy Hospodářská činnost (rok 2004) Počet % Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov 142 2,96 Průmysl ,24 Stavebnictví ,74 Doprava a spoje 225 4,68 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství ,70 Ostatní obchodní služby ,53 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 3 0,06 Školství a zdravotnictví 161 3,35 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 420 8,74 Členění dle právní formy: Státní organizace 31 0,65 Akciové společnosti 20 0,42 Obchodní společnosti 374 7,79 Družstevní organizace 98 2,04 Peněžní organizace 0 0,00 Podnikatelé-fyzické osoby ,80 Samostatně hospodařící rolníci 100 2,08 Svobodná povolání 258 5,38 Ostatní právní formy 376 7,84 Zdroj: ČSÚ Rozpočet města Graf č. 4.1: Srovnání příjmů a výdajů města Mělníka v letech Celkové příjmy Celkový výdaje Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor Nová daňová soustava byla v ČR zavedena k 1. lednu Znamenala zásadní změnu dosavadního daňového systému. Snad největším posunem oproti stávající úpravě bylo zavedení daně z přidané hodnoty. Výše daní se postupem času prostřednictvím zákonů mění. Daňová kvóta (celková daňová 49

50 povinnost dopadající na jedince) se nemění, dochází pouze k přesouvání daňové zátěže od daní přímých k daním nepřímým. To má zejména dva důvody: za prvé se jedná o trend, vysledovatelný v celé západní Evropě, a za druhé (a to především) to souvisí s neúspěšností státních orgánů vybrat uložené daně. Od roku 2001 vstoupila v platnost nová rozpočtová pravidla, podle kterých se sdílené daně rozdělují ze státního rozpočtu podle počtu obyvatel s koeficientem podle velikostní kategorie obce. Rozpočet města je současnosti víceméně vyrovnaný (viz graf č. 4.1) Příjmy Příjmy města tvoří zejména výnosy daní, vlastních, dotačních a kapitálových příjmů. Do příjmů jsou zahrnuty také správní poplatky. V časové řadě 4 let byly vždy příjmy města naplněny na více jak 100%. Absolutní výše celkových příjmů se pohybovala ročně kolem 450 mil.kč. V roce 2003 byla výše příjmů výrazně vyšší z důvodu dotací účelově poskytnutých na výdaje související s povodněmi a z důvodu mimořádného prodeje majetku (akcie, plynárenské zařízení) a naopak v roce 2005 byla výše příjmů ponížena o mzdové prostředky pro školská zařízení, neboť kraj začal posílat mzdové prostředky přímo školským zařízením. Vývoj příjmů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 4.4: Příjmy města Mělník za roky (tis. Kč) Rozpočet Uprav.rozpočet Skutečnost % plnění Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor Daňové příjmy Daňové příjmy se naplňovaly celkem rovnoměrně a mírně stoupaly. V roce 2002 činily 141 mil.kč, v roce 2005 již dosáhly výše 187 mil.kč. Účelové dotace Každoročně město žádá o účelové dotace na různé tituly a za období 2002 až 2005 město získalo téměř 70 různých dotací v celkové výši cca 134 mil.kč. Mezi ty nejvýznamnější lze řadit dotace na Vybudování parku Na Polabí či na Bytový dům Sokolská nebo dotace na Rekonstrukci autobusového nádraží. Kapitálové příjmy Příjmy z prodeje majetku jsou výrazným příjmem do rozpočtu města a jsou vždy čerpány na důležité investiční akce. Za období 4 let město získalo za prodej nemovitostí 124 mil. Kč, za prodej akcií 25 mil. Kč a obdrželo investiční dary v celkové výši téměř 7 mil.kč Výdaje Výdaje města se každým rokem pohybovaly kolem 450 mil.kč. V roce 2003 a v roce 2005 byla výše výdajů ovlivněna stejnými faktory jako u příjmů, což dokládá níže uvedený přehled. Nejvíce provozních finančních prostředků město vynakládá do oblasti školství, oblasti sportu, kultury a zájmové činnosti, dále do oblasti životního prostředí a v neposlední řadě dává nemalé fin. 50

51 prostředky do oprav a údržby svého majetku včetně komunikací, veřejného osvětlení atd. Během čtyřletého období nedošlo nikdy k překročení plánovaných provozních výdajů. Každoročně město investuje kolem 50 až 60 mil. Kč do rekonstrukce nebo modernizace majetku či do nových investičních akcí. Tabulka č. 4.5: Výdaje města Mělník za roky (tis. Kč) ROZPOČET Uprav.rozpočet Skutečnost % plnění Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor Financování Do položky financování patří všechny druhy půjček, jejich splácení a zapojení volných zdrojů z minulých let do rozpočtu. Tabulka č. 4.6: Financování rozpočtu (tis. Kč) Úvěr FRB povodně x Úvěr (investiční) x 0 Splácení úvěrů a návr.fin.výpomoci Zapojení volných zdr. z min.let do rozpočtu Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor Zadluženost města po celé období byla nízká, podíl dluhové služby na běžných příjmech se snižovala z 9% na 5% Přehled organizací řízených a financovaných městem Řízené příspěvkové organizace: Technické služby města Mělníka, Mladoboleslavská 476, Mělník Masarykův kulturní dům, U Sadů 326, Mělník Základní škola J. Seiferta, J. Seiferta 148, Mělník Základní škola Jungmannovy sady, Jungmannovy sady 93, Mělník Městská policie, Husova 32, Mělník Sociální a ubytovací služby (Azylový dům), Na Fialkách 819, Mělník Autokemp, Klášterní ul., Mělník Krytý plavecký bazén, Řipská ul., Mělník Lesy a veřejná zeleň města Mělníka, Pražská 415, Mělník Útulek pro zvířata v nouzi Mělník, Řipská ul., Mělník Centrální sběrový dvůr, Karolíny Světlé, Mělník

52 Jesle, Pod Vrchem 2995, Mělník Sociální ubytovna, Dukelská 2668, Mělník Domov důchodců Mělník, Vágnerova 3523, Mělník Domy s pečovatelskou službou, 17. listopadu 246, Sokolská 1058, Mělník Pečovatelská služba, Vágnerova 3523, Mělník Klub důchodců, Kosmonautů 3018, Mělník Rozvoj města Mělníka Realizace strategie rozvoje města Mělník přehled projektů Realizace dlouhodobé strategie rozvoje města Mělník vychází ze Strategického plánu. Strategickým dokumentem obsahujícím aktuální priority realizace dlouhodobé strategie rozvoje města je Akční plán. CELKOVÁ VIZE V roce 2020 je Mělník městem: s vyřešenou dopravní sítí, oddělenou od klidové zóny, s vyřešeným parkováním a funkční městskou hromadnou dopravou; podporujícím podnikatelské subjekty a ekologicky šetrné technologie s maximální efektivností vynaložených nákladů; kladoucím důraz na cestovní ruch; s rozvinutou infrastrukturou a službami pro volnočasové aktivity, kulturu a sport pro občany i návštěvníky města a s komplexním informačním systémem; emisně minimálně zatíženým a s životním prostředím slučitelným se zdravím člověka; garantujícím svým občanům komplexní sociální ochranu a bezpečnost (bydlení, vzdělávání, sociální zabezpečení, zdravotnictví, zaměstnanost); s živým historickým centrem v duchu tradice vína. GLOBÁLNÍ STRATEGICKÉ CÍLE o Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém s odlišenou tranzitní dopravou od místní dopravy s důrazem na dopravní uzel a s vyřešeným parkováním o Vybudovat efektivní a účelnou strukturu pěších a cyklistických tras s vhodným začleněním centra města o Systémově podporovat drobné a malé podnikání a vytvořit podmínky pro průmyslovou výrobu o Vyvážený urbanistický rozvoj celého území města o Prosperující cestovní ruch o Vytvořit fungující komunikační systém dostupný všem o Rozvoj komunity a občanské společnosti o Vytvořit zdravé životní prostředí pro člověka o Mít ekologicky vzdělaného občana města o Minimalizovat přírodní vlivy na život občanů (povodně) o Udržovat a rozvíjet kvalitu bydlení o Trvale udržovat a zlepšovat zdravotní a sociální služby ve městě o Zajišťovat celoživotní vzdělávání o Minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí o Zvyšovat bezpečnost občanů ve městě (život, zdraví, majetek) 52

53 VÝZNAM ZKRATEK TYP (typ projektu) IA = investiční akce (včetně přípravné fáze) ZD = zpracování a schválení závazné dokumentace, které není součástí přípravy investiční akce SK = zpracování koncepce, studie, analýzy atd., které nejsou součástí přípravy investiční akce NJ = neinvestiční jednorázové akce NK = neinvestiční kontinuální projekt (dlouhodobě probíhající jako např. vydávání Zpravodaje) NP = neinvestiční periodicky se opakující akce (např. Slavnosti růže) PRIORITA 1 = nezbytné a urgentní (nutné bezodkladně řešit, např. kvůli odvrácení škody nebo významu pro navazující akce) 2 = nezbytné, ale ne urgentní (nutné řešit, ale ne bezodkladně) REALIZOVATELNOST (z hlediska financí a kapacit) RU = realizace projektu je zajištěna v úplném rozsahu RC = realizace projektu je zajištěna jen v částečném rozsahu PR = realizace projektu je podmíněna (zejména získáním dotace) NR = realizace projektu není zajištěna ani podmíněně STAV (současný stav přípravy a realizace projektu) 0 = zatím nebyla zahájena ani příprava projektu P = probíhá příprava projektu R = probíhá realizace projektu H = projekt je hotový (byl již realizován) I = práce na projektu byly přerušeny Z = projekt byl zrušen nebo vyjmut z Akčního plánu PRIORITNÍ, REALIZOVANÉ A OSTATNÍ PROJEKTY Tabulka č. 4.7: Prioritní projekty Název projektu Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav První etapa obchvatu města (Pražská - IA 03/ / PR R Boleslavská) Parkoviště Na vyhlídce IA 01/ /2008 RC P Patrové parkoviště - sídliště Rousovice SK 01/ / NR 0 Patrové parkoviště - Tyršova ulice SK 01/ / NR 0 Dopravní napojení přístavu - sjezd z mostu IA 01/ / PR P do ulice Nůšařská Plynofikace městské části Staré Rousovice IA 01/ / PR 0 Komunikační panel (SW produkt pro podchycení předkládaných problémů, návrhů, doporučení týkajících se podmínek podnikání, jejich třídění, sledování projednání a řešení, archivování.) NK 01/ NR 0 Vyhledávání financování projektů a příprava NK 01/ RU P projektových žádostí Mělník - Kanalizace a ČOV IA 05/ / PR P Koordinace rekonstrukce inž. sítí v IA 07/ / NR 0 historickém centru města Revitalizace historického centra města Mělník IA 06/ / PR P 53

54 Pokračování tabulky č. 4.7 Název projektu Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav Příspěvek na zpřístupnění věže chrámu sv. IA 01/ / RC P Petra a Pavla Zbudování cykloturistické trasy Mělník- Neratovice-Brandýs n.labem (1. fáze zpracování projektové dokumentace) IA 01/ / PR 0 Hřiště u ZVŠ Sportovní Hřiště Vehlovice povrch ZŠ Mlazice um.povrch hřiště Bios povrch Sportovní hřiště v lokalitě Pivovar Rekonstrukce Autocampu Vybudování multifunkčního kulturně a vzdělávacího centra (1. fáze zpracování projektové dokumentace) IA 06/ / NR P Zkvalitnění orientačního systému ve městě a umístění informačních tabulek o historii významných památkových objektů IA 05/ / PR R Vytvoření ucelené a systematické propagace NJ 09/ / PR R města (v návaznosti na zpracování komunikační strategie města - projekt ) Internetová prezentace - www stránky města NK 03/ RC R (pro občany, podnikatele a návštěvníky) - v návaznosti na projekt Úspora paliv, zvýšení účinnosti spalovacího NK 11/ PR R zařízení Informační systém environmentální NK 01/ RC R výchovy, vzdělávání a osvěty MODUL 1 - Výchovné programy pro NK 04/ RC R mateřské, základní a střední školy v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Protipovodňová opatření IA 01/ /2010 RC P Regenerace historických parků IA 01/ /2008 NR P Zřízení komunitního centra IA 07/ / PR P Výstavba podporovaných bytů (DPS) IA PR 0 Výstavba bytového domu (náhradní IA 01/ PR 0 ubytování v souvislosti s obchvatem města) Komunitní plán sociálních služeb Mělník NJ 12/ / PC R Dostavba ZŠ Blahoslavova IA PR P Zpracování komunikační strategie města SK 01/ / NR 0 Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období 54

55 Tabulka č. 4.8: Realizované projekty Název projektu Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav Podjezd vlečky do přístavu - Bezručova ul. SK 06/ / NR H Modernizace autobusového terminálu IA 05/ / PR H Mělník Inventarizace a pasportizace ploch pro podnikání a průmysl dle ÚZ města ZD 06/ / RC H Zpracování studie "Hodnocení podmínek pro SK 01/ / PR H rozvoj cestovního ruchu v Mělníku a doporučení pro realizaci podpory v této oblasti městem" Rekonstrukce biokoridoru IA 03/ / NR H Rekonstrukce sociální ubytovny v Mělníku, Dukelská 2668 IA 03/ / PR P Vytvoření sítě veřejně přístupných míst k internetu v Mělníku (v návaznosti na zpracování komunikační strategie města) IA 08/ / PR H Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období Tabulka č. 4.9: Ostatní projekty Název projektu Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav Podjezd kolejí Řípská x Chloumecká SK 06/ /2006 NR 0 Rekonstrukce objektů čp. 31 a 32 Husově IA 01/ /2007 RC 0 ulici Víceúčelová hala s hledištěm - Podolí IA 01/ /2009 NR P Vybudování veřejně přístupného sportoviště IA 01/ /2006 NR 0 při ZŠ Pšovka Vybudování hřiště pro cyklokros a skatepark IA 01/ /2007 NR 0 Studie vybudování říčních lázní na Labi SK 01/ /2006 PR 0 (koupaliště mezi soutokem a starými lázněmi) MODUL 2 - Environmentální výchova ve NK 01/ RC P volném čase dětí a mládeže MODUL 3 - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty NK 01/ RC P MODUL 4 - Působení na veřejnost v oblasti NK 01/ RC P environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy IA 01/ /2009 NR P chodníků v ul. kpt Jaroše Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy IA 01/ /2008 NR P chodníků v ul.17. listopadu Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy IA 07/ /2007 NR P chodníků v ul. Pražská Rekonstrukce veřejné zeleně na sídlištích IA 01/ /2012 NR P Vytvoření informačního a vzdělávacího střediska pro žáky, pedagogy a širokou veřejnost (DVPP, rekvalifikační kurzy, univerzita třetího věku, zájmové kurzy ) NK 01/ PR Z Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období 55

56 Projekty financované z fondů EU Od listopadu roku 2004 do března roku 2006 podalo město Mělník celkem 6 žádostí o spolufinancování rozvojových projektů v rámci různých opatření programu SROP a na dalších 2 se podílelo ve formě partnerské spolupráce. Všechny žádosti o spolufinancování byly úspěšné. 1. Modernizace autobusového terminálu Mělník (dokončeno) V listopadu 2004 město Mělník připravilo žádost o finanční příspěvek z fondů EU na projekt Modernizace autobusového terminálu Mělník a v lednu 2005 byl tento projekt zařazen mezi úspěšné. Rekonstrukce autobusového terminálu byla rozdělena na dvě etapy. 1. etapa se uskutečnila v roce 2005 a řešila polovinu současné provozní plochy, přičemž zde vzniklo zastřešené bezbariérové nástupiště, nové povrchy komunikací a pás zeleně. Ve 2. etapě došlo v první polovině roku 2006 k odstranění všech asfaltových ploch a zbudování nových ploch zeleně. Zároveň byl instalován nový informační systém pro cestující ve formě elektronické tabule, která uživatele permanentně informuje o aktuálních časech odjezdů autobusových linek. Finančně náročnější první etapa (cca 21,8 mil. Kč) byla dokončena přesně dle harmonogramu, tedy Druhá etapa byla dokončena v měsíci červnu s náklady (cca 8,3 mil. Kč). Celkové náklady projektu ve výši cca 30 mil. Kč byly spolufinancovány z fondů EU ve výši 75 % (22,5 mil. Kč) a z 25 % ze zdrojů města Mělníka (7,5 mil. Kč). 2. Veřejně přístupné místo k internetu v prostorách budovy Centra seniorů v Mělníku (dokončeno) Cílem projektu bylo vytvořit veřejně přístupné místo k internetu pro širokou veřejnost, včetně osob s omezenou schopností pohybu. Realizací projektu vzniklo 0,5 úvazku pracovního místa pro osobu se sníženou pracovní schopností pohybu, možnost využívání širokopásmového připojení k internetu zdarma a vytvoření 3 PC míst s bezdrátovým přístupem. Ve spolupráci s partnerem projektu (Úřad práce v Mělníku) má široká veřejnost k dispozici aktuální přehled o volných místech v regionu. Partner projektu o.s. MaSON poskytuje internetové připojení zdarma. Z celkových nákladů projektu Kč přispěla EU částkou Kč a státní rozpočet ČR tis. Kč. 3. Rekonstrukce sociální ubytovny v Mělníku, Dukelská 2668 (dokončeno) Město Mělník již při tvorbě Strategického plánu rozvoje města v roce 2004 definovalo své cíle pro následující roky i v oblasti rozvoje sociální péče. V akčním plánu rozvoje města pak stanovilo jako prioritním cílem zrekonstruovat sociální ubytovnu v Dukelské ulici, která poskytuje možnost krátkodobého ubytování sociálně znevýhodněným osobám a byla v nevyhovujícím technickém stavu. S přípravou projektu již v prvotní fázi městu Mělník pomáhaly Úřad práce v Mělníku a občanské sdružení Lepší život, především pak při vytvoření sociálně právní poradny v objektu. V provozní fázi projektu již odbor sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s těmito partnery zajišťují fungování této poradny. Z celkových nákladů projektu Kč přispěla EU částkou Kč a státní rozpočet ČR Kč. 4. Rozvoj služeb cestovního ruchu na Mělnicku (v realizaci) Projekt zahrnuje tvorbu a distribuci řady šesti tématických letáků: Region Mělnicko pokladnice historie a úrodné srdce Čech, Mělnickem na kole, Krajinou romantika - Máchova cesta, Mělnické vinařství a Mělnické vinobraní, Kam za dobrým jídlem a klidným spánkem, Aktivní dovolená na Mělnicku. Dále vznikne brožura Průvodce městem, virtuální prohlídka na webových stránkách města, orientační mapa regionu a budou zřízeny dva velkoplošné informační a orientační plány města. Navrhované letáky jsou tištěny ve třech jazykových verzích, stejně jako další výše uvedené projekty. Z celkových nákladů projektu Kč přispěla EU částkou Kč, rozpočet Středočeského kraje Kč a státní rozpočet ČR Kč. 56

57 5. Síť VPMI (veřejně přístupně místo k internetu) v centru města Mělník (v realizaci) Základní zaměření projektu spočívá v rozšíření možnosti přístupu na internet široké veřejnosti (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) vybudováním páteřní sítě pro připojení k internetu s maximální kapacitou 20Mbps, která umožní rychlé připojení novým uživatelům, vytvoření 3 nových VPMI a obnově 2 VPMI v centru města a vytvoření lokální WiFi sítě v historickém centru města. Na vzniku a realizaci tohoto projektu se na základě partnerské spolupráce podílí občanské sdružení MaSON. Z celkových nákladů projektu Kč přispěla EU částkou Kč a státní rozpočet ČR Kč. 6. Komunitní plán sociálních služeb Mělník (v realizaci) Realizací projektu, která zahrnuje celou řadu činností (zpracování socio demografické analýzy, analýz poskytovatelů a příjemců sociálních služeb, přes organizaci informačních a propagačních akcí zaměřených na sociální integraci v regionu, tiskem a distribucí Katalogu sociálních služeb až po následnou tvorbu strategické části KPSS), by mělo město Mělník v konečném důsledku disponovat Komunitním plánem sociálních služeb, který bude veřejně schváleným plánem aktivit, jak snižovat riziko sociálního vyloučení sociálně ohrožených osob a podpořit tak proces sociální integrace v regionu. Na přípravě a realizaci tohoto projektu se podílejí: Centrum seniorů Mělník, Úřad práce v Mělníku, Regionální rozvojová agentura Střední Čechy, Babylón o.s. Z celkových nákladů projektu Kč přispěla EU částkou Kč a státní rozpočet ČR Kč. Výsledky partnerské spolupráce města Mělník Na základě partnerské spolupráce poskytovalo město Mělník odbornou asistenci dvěma žadatelům o finanční příspěvek z programu SROP. Společnost RAČEK s.r.o. získala na projekt Rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích kapacit hotelu Ludmila částku cca 4,5 mil. Kč a Jan Staněk na projekt Penzion Alabama Mělník částku cca 3,5 mil. Kč. Město Mělník dále poskytuje poradenství těmto subjektům při realizaci a administraci těchto projektů. Město Mělník dále spolupracuje s mnohými subjekty v regionu při přípravě dalších rozvojových projektů např. s MAS Vyhlídky, která získala finanční podporu z programu Leader, Přemyslovy Středními Čechy, které zpracovávají analýzu rozvoje cestovního ruchu na území Mělnicka, Kokořínska a povodí Liběchovky, a dalšími. 57

58 5. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ Domácnosti a rodinný stav obyvatelstva Tabulka č. 5.1 Domácnosti podle typu a počtu členů město Mělník (SLDB 1991 a 2001) SLDB 2001 Celkem Domácnosti s počtem členů počet v % a více Průměrný počet členů Hospodařící domácnosti celkem , ,36 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,32 2 a více cenzovými domácnostmi 108 1,3 x ,09 Cenzové domácnosti celkem , ,32 v tom: úplné rodiny ,7 x ,02 bez závislých dětí ,5 x ,43 se závislými dětmi ,2 x x ,77 neúplné rodiny ,4 x ,48 bez závislých dětí 411 5,0 x ,27 se závislými dětmi 693 8,4 x ,60 vícečlenné nerodinné domácnosti 160 1,9 x ,19 domácnosti jednotlivců , x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně , x x x x 1,00 Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný SLDB 1991 počet počet v % členů Hospodařící domácnosti celkem , ,57 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,56 2 a více cenzovými domácnostmi 44 0,6 x x Cenzové domácnosti celkem , ,56 v tom: úplné rodiny ,2 x x bez závislých dětí ,9 x x se závislými dětmi ,3 x x x neúplné rodiny ,4 x x bez závislých dětí 284 3,7 x x se závislými dětmi 509 6,7 x x vícečlenné nerodinné domácnosti 23 0,3 x x domácnosti jednotlivců , x x x x x z toho bydlící samostatně , x x x x x Zdroj: ČSÚ Celkový počet cenzových domácností mezi lety 1991 a 2001 narostl ze na Struktura cenzových domácností se taktéž měnila. Úplné rodiny zaznamenaly pokles ze na domácností, tj. pokles v rámci struktury cenzových domácností z 65,2 % na 54,7 %. V rámci úplných rodin vzrostlo zastoupení rodin bez závislých dětí ze 42,7 % na 55 %, což je v absolutních hodnotách růst ze na Naopak úplné rodiny se závislými dětmi zaznamenaly pokles z na domácností. Další typ cenzových domácností neúplné rodiny vzrostl ze 793 na 1 104, což je v celkové struktuře z 10,4 % na 13,4 %. V rámci těchto rodin se struktura významně neměnila, tzn. že relativní zastoupení neúplných rodin bez závislých dětí a neúplných rodin se závislými dětmi zůstalo téměř beze změn. Dále došlo ke zvýšení počtu vícečlenných nerodinných domácností a domácností jednotlivců. Vícečlenné nerodinné domácnosti v celkové struktuře zabíraly v roce ,3 %, zatímco v roce ,9 %. Významný nárůst ve struktuře cenzových domácnosti zaznamenaly 58

59 domácnosti jednotlivců, a to zvýšení z 24,1 % na 30 %. Průměrný počet členů domácnosti se snížil z 2,56 na 2,32, právě díky růstu zastoupení domácností jednotlivců. Z výše prezentovaných výsledků plyne, že mezi lety 1991 a 2001 došlo k významným změnám, které měly vliv na vývoj domácností. Tyto změny působily na růst počtu domácností jednotlivců, úplných rodin bez závislých dětí, neúplných rodin a na pokles počtu úplných rodin se závislými dětmi. Mezi tyto změny lze řadit již zmíněný posun hodnot ve společnosti v průběhu devadesátých let směrem k západoevropskému modelu chování. Po roce 1990 se mladým lidem otevřela celá řada možností, společnost se stávala otevřenější a s rostoucí ekonomickou výkonností se zvyšovala kupní síla obyvatelstva. Tyto a další charakteristiky transformačního a postransformačního období v ČR působily na změnu chování lidí. Mladí lidé žijí nesezdaní v tzv. faktických manželstvích, popřípadě uzavření sňatku a založení rodiny odkládají do pozdějšího věku. Tím, jak se společnost stala otevřenější, změnil se i postoj k rozvodům, jež se staly společensky přijatelnější. Výsledkem těchto změn byl již výše zmíněný vývoj domácností. Tabulka č. 5.2 Obyvatelstvo podle rodinného stavu SLDB 2001 v tom podle rodinného stavu SLDB 2001 Celkem svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo celkem v tom: relativní vyjádření (v %) 100,0 35,7 47,6 8,4 7,4 0,8 muži relativní vyjádření (v %) 100,0 40,2 49,0 7,3 2,6 0,9 ženy relativní vyjádření (v %) 100,0 31,5 46,4 9,5 12,0 0,7 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 5.3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu SLDB 1991 SLDB 1991 Celkem v tom: ženatí, vdané Obyvatelstvo celkem v tom: relativní vyjádření (v %) 100,0 51,4 muži relativní vyjádření (v %) 100,0 52,6 ženy relativní vyjádření (v %) 100,0 50,3 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 5.2 uvádí rodinný stav obyvatelstva podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku Z tabulky plyne, že z celkového počtu obyvatel v roce 2001 bylo 35,7 % svobodných, 47,6 % ženatých, resp. vdaných, 8,4 % rozvedených, 7,4 % ovdovělých a 0,8 % bylo nezjištěno. Při srovnání se situací v roce 1991, jež uvádí tabulka č , plyne, že podíl ženatých, resp. vdaných činil v tomto roce 51,4 %, tj. téměř o 4 % více. Tento pokles podílu ženatých, resp. vdaných v roce 2001 oproti roku 1991 lze přičíst výše uvedeným změnám společenských charakteristik. Tento vývoj odpovídá situaci v celém Středočeském kraji, kde dochází k postupnému nárůstu podílu svobodných a rozvedených, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. V tabulkách je dále uveden rodinný stav dle pohlaví. 9 Tabulka č. 5.3 uvádí pouze počet ženatých, resp. vdaných. Údaje o počtu svobodných, rozvedených, ovdovělých nebyly k dispozici. 59

60 Graf č. 5.1 Struktura obyvatel podle rodinného stavu SLDB 2001 sv obodní ženatí, v dané rozv edení ov dovělí nezjištěno V grafech č. 5.1 a 5.2 a,b je prezentována struktura obyvatel podle rodinného stavu. Z grafů je tak názorně vidět, které kategorie ve společnosti převládají a jak se liší situace dle pohlaví. Graf č. 5.2 a, b Struktura obyvatel podle rodinného stavu Muži (a), Ženy (b) SLDB Muži sv obodní ženatí, v dané rozv edení SLDB Ženy sv obodní ženatí, v dané rozv edení ov dovělí ov dovělí nezjištěno nezjištěno Bydlení Tabulka č. 5.4: Základní údaje o bytovém fondu ve městě v roce 2001 Domy celkem Trvale obydlené domy podíl rodinných domků (%) 84,3 Trvale obydlené byty podíl v rodinných domcích (%) 33,5 Průměrné stáří trvale obydlených domů 48,8 Průměrná celková plocha na 1 byt (v m 2 ) 72,0 Průměrná obytná plocha 1 bytu (v m 2 ) 47,1 Průměrný počet obytných místností na 1 byt 2,7 Průměrný počet osob na 1 byt 2,6 Průměrná obytná plocha na osobu (v m 2 ) 17,8 Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ Domovní fond v roce 2001 tvořilo domů z toho domů trvale obydlených. Neobydlené domy představovaly 13 %. Převahu měly rodinné domy 2 617, z toho trvale obydlených. V rodinných domcích bydlí obyvatel Mělníka, tj. 36 %. Jedna pětina bytů v Mělníku pochází z let Po druhé světové válce dochází k výraznější výstavbě. Více než jedna čtvrtina bytového fondu v Mělníku byla postavena v letech

61 Graf č. 5.3: Podíl počtu obydlených bytů podle doby výstavby (v %) 23, ,1 8,4 10,1 9, Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ Více než polovinu bytů tvoří v Mělníku byty v družstevním vlastnictví, buď jsou to byty členů bytových družstev nebo členů družstev nájemců. Nájemních bytů v Mělníku je téměř čtyřicet procent. Do osobního vlastnictví patří osm procent trvale obydlených bytů. Graf č. 5.4: Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu člen družstva nájemců 21% osobní vlastnictví 8% člen bytového družstva 32% nájemní 39% Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ Podle výsledků sčítání 2001 patří většina bytů v Mělníku do první kategorie. Zejména v bytových domech tvoří byty I. kategorie téměř 96 procent. Nižší podíl bytů první kategorie se nachází v rodinných domech. Tabulka č. 5.5: Trvale obydlené byty v Mělníku podle kategorie bytu Kategorie Byty v rodinných domech Byty v bytových domech Ostatní domy Byty v domech celkem Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % I. kategorie , , , ,6 II. kategorie , ,4 6 8, ,6 III. kategorie 62 2,6 14 0,3 5 7,2 81 1,1 IV. kategorie 40 1,7 10 0,2 2 1,4 51 0,7 celkem , , , ,0 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Stávající bytový fond města Mělníka celkem 377 bytových jednotek - spravuje: Koncept Fast, s. r. o. se sídlem Krušnohorská 786, Ostrov, pobočka Mělník, Rohelova 2596, Mělník, tel.: a tel

62 Žádostí o byt evidované na MěÚ v roce 2002 bylo 259, v roce 2003 bylo evidováno cca 300 žádostí. Rada města Mělníka dne zrušila pořadník na přidělování městských bytů a schválila přidělování volných městských bytů obálkovou metodou, nejvýhodnější nabídce. Z celkového počtu bytů je 18 bytů nově vystavěných po povodních, 64 bytů tzv. startovacích, 40 bytů v DPS a 255 ostatních bytů vč. bytů v ZŠ a MŠ. Kritéria pro výběr nájemců do startovacích bytů upravují Pravidla pro uzavření smlouvy o nájmu bytu v domech č.p a 2663, v ul. K Učilišti v Mělníku. Město pronajímá 146 nebytových prostor v Mělníku za cenu v rozmezí od 360,-- do 1400,- Kč za m 2 /rok (částka za pronájem je vždy schvalována radou města, výše záleží na účelu nájmu a lokalitě). Město je nevětším pronajímatelem nebytových prostorů v Mělníku Možnosti nové bytové výstavby Výstavba bytových domů V Bezručově ulici, mezi zimním stadionem a bývalým areálem Okresního stavebního podniku, se předpokládá podle územního plánu možnost nové bytové výstavby. Počítá se se stavbou osmi domů s kapacitou 331 bytů. Jedná se o lokalitu v blízkosti všech inženýrských sítí, dostupnou z kapacitně vyhovující městské komunikace v blízkosti říčky Pšovky, která je obklopena zeleným biokoridorem. V lokalitě Slovany a Nůšařská město uvažuje o stavbě sociálních bytů (pro příjmově omezené osoby). Jedná se celkem o 34 bytových jednotek Výstavba v okrese Mělník Ve srovnání s ostatními okresy Středočeského kraje nevykazuje okres Mělník výraznější stavební aktivity. Tabulka č. 5.6: Srovnání bytové výstavby v okresech Středočeského kraje k ) Rozestavěné byty Zahájené byty Dokončené byty k ) Počet vydaných stavebních povolení skutečnost index 2006/2005 skutečnost index 2006/2005 skutečnost index 2006/2005 skutečnost index 2006/2005 Kraj celkem , , , ,9 v tom okresy: Benešov , , , ,5 Beroun , , , ,4 Kladno , , , ,3 Kolín , , , ,3 Kutná Hora , , , ,5 Mělník , , , ,1 Mladá Boleslav , , , ,3 Nymburk , , , ,0 Praha-východ , , , ,3 Praha-západ , , , ,4 Příbram , , , ,1 Rakovník , , , ,1 1) Předběžné údaje Zdroj: Statistický bulletin, ČSÚ 62

63 Počty stavebních povolení od roku 2004 klesají. Vysoká je naopak rozestavěnost bytů, která má rostoucí tendenci. Tabulka č. 5.7: Srovnání bytové výstavby v okrese Mělník v letech 2002 až počet stavebních povolení zahájené byty dokončené byty rozestavěné byty Zdroj: Statistický bulletin, ČSÚ 63

64 6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Kapacita technické infrastruktury v Mělníku je vcelku dostačující. Důležitým počinem bylo vybudování nové ČOV v roce 1999, v současnosti se pracuje na modernizaci vodovodního řadu a kanalizace. Plynofikace města je téměř stoprocentní, kapacita elektrické energie pro Mělník rovněž vyhovuje. Zapojení digitální ústředny zvýšilo kapacitu pevných linek a zaručuje plnou telefonizaci Mělníka Voda Systém: Mělník je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Kladno - Slaný - Kralupy - Mělník (SV KSKM). Pitná voda ze všech tří zdrojů je přivedena do vodojemu Pod Chloumkem o objemu 2 x 3000 m 3. Ze zdroje Horní Liběchovka je přiváděno průměrně 75 l/s od severovýchodu přes vodojem Rymáň o objemu 2 x 1500 m 3. Vodovodem ze zdroje Záskalí přichází ze severního směru průměrně 12 l/s a ze zdroje Mělnická Vrutice západně od města cca 20 l/s. Rozsáhlá přestavba vodovodní sítě zejména z hlediska vodojemů a čerpacích stanic byla dokončena. Vodovodní sítí je v Mělníce zásobováno prakticky celé zastavěné území. Delší vodovodní přípojky mají zpravidla vybudovány i samostatné objekty v severovýchodní a severní části města. Vodovodní síť nemá výrazné deficity ani z hlediska kapacity ani životnosti vodovodů. Zdroj: Zdroje pitné vody se nacházejí mimo administrativní území města. Na zásobování Mělníka se v rámci SV KSKM podílejí zdroje Horní Liběchovka, Mělnická Vrutice a Záskalí. Na území města se nachází kvalitní zdroj pitné vody Světice s kapacitou 4 l/s. Vzhledem k nízkému podílu zdroje na celkovém množství potřeby vody ve městě není zdroj do vodovodní sítě připojen a je využíván jako zdroj požární vody. Voda ze zdroje Světice by měla být využita k zásobování vodou malé vodní plochy v parku u Pšovky. Zajišťuje: Vodovody Kladno - Mělník Kanalizace Systém: V roce 1999 byla v Mělníku postavena ČOV. Čistírna odpadních vod je koncipována pro ekvivalentních obyvatel, základní návrhové kapacity jsou uvedeny v následujících řádcích: r byt. fond + vybavenost m 3 /den průmysl m 3 /den r byt. fond + vybavenost m 3 /den průmysl m 3 /den Současný stav kanalizační sítě vychází z koncepce jednotné stokové soustavy. Naléhavé řešení vyžaduje rovněž havarijní stav některých stok. Jedná se zejména o stoky v centru města, které nebudou rekonstruovány v rámci popsaných koncepčních úprav stokové sítě. Zajišťuje: Vodovody Kladno - Mělník 64

65 6. 3. Elektrická energie Systém a zdroje: V severovýchodní části prochází přes řešené území nadřazené trasy velmi vysokého napětí (VVN) 2 x 110 kv. Další nadzemní vedení 110 kv je trasováno v jižní části kolem sídliště Slovany, Starých Rousovic a Malého Borku, připojuje rozvodnu Mělník 110/22 kv a stáčí se k severozápadu souběžně s již popsaným vedením 2 x 110 kv. Z rozvodny Mělník je napojena vysokonapěťová distribuční síť města sestávající z kabelových a nadzemních rozvodů 22 kv. Z rozvodny jsou vyvedena 4 nadzemní vedení a 3 kabelové trasy o napětí 22 kv (jedna pro rozvodnou síť města, druhá pro cukrovar a třetí pro areál přístavu Mělník). V severním a dále severozápadním směru procházejí řešeným územím nadzemní vedení 22 kv, č Neramše, 2914 Rousovice a 2915 Vehlovice. Napříč městem ve směru východ - západ prochází vzdušné vedení VN 22 kv č Vraňany, které vede šikmo podél ulice Nad jatkami přes areál autokempinku a jižně kolem areálu Benziny přes Labe. Zajišťuje: Středočeská energetika, a. s Plyn Systém a zdroje Plynovodní síť je v Mělníce rozšířena na většině zastavěného území. V minulých letech byla celá plynovodní síť ve městě převedena ze svítiplynu na zemní plyn. Převodem na zemní plyn byly vyřešeny i všechny kapacitní problémy v plynovodní síti. Město Mělník je připojeno na nadřazenou plynovodní síť vysokotlakou plynovodní přípojkou DN 150, která vede z levého břehu Labe od Brozánek v tělese starého silničního mostu a je zakončena regulační stanicí vysokotlak/středotlak v ulici Plavební (naproti areálu Vinařství Rybáře). Z vysokotlaké regulační stanice je zásobována celá městská plynovodní síť. Z důvodu posílení nízkotlaké plynovodní sítě v centru města je navržena regulační stanice středotlak/nízkotlak ve Vodárenské ulici. Nový středotlaký přívod Vodárenskou ulicí bude napojen na stávající plynovod v ulici Nad pivovarem. Zajišťuje: Středočeská plynárenská, a. s. ( ) Teplo Systém. Koncepce zásobování teplem využívá blízkosti velkého tepelného zdroje Elektrárny Mělník. Celá síť centrálního zásobování teplem ve městě byla připojena na přivaděč z Elektrárny Mělník. Síť je řešena jako horkovodní primární rozvod s výměníkovými stanicemi a sekundárními rozvody. V současné době je v zimním období přiváděno do města z Elektrárny Mělník cca 70 MW tepla. Kapacita vybudovaného přivaděče je cca 100 MW. Pro rozšiřování horkovodů v rozvojových územích je tedy v přivaděči rezerva zhruba 30 %. Primární horkovodní potrubí DN 600 z Elektrárny Mělník je přivedeno z levého břehu Labe (u cukrovaru v Dolních Beřkovicích) ocelovým mostem. Zdroj: Elektrárna Mělník, Horní Počaply Zajišťuje: Energotrans, s. r.o. 65

66 6. 6. Telekomunikace a radiokomunikace Telefonické služby ve městě zajišťuje jedna digitální telefonní ústředna, díky které je celé území Mělníka plně telefonizované s dostatečnou kapacitou. Administrativním územím města Mělníka prochází několik tras dálkových kabelů, které se spojují v centru města. Kromě dálkových kabelů ve správě Telefónica O2 Czech Republic a.s., prochází podél železniční trati dálkový kabel ve správě ČD. Na území Mělníka se nachází radiokomunikační středisko Chloumek, s kruhovým ochranným pásmem o poloměru 1000 m vyhlášeným ONV Mělník pod značkou VUP /82. Z RKS Chloumek vedou dvě radioreléové trasy - jedna RKS Chloumek - RKS Strahov a druhá RKS Chloumek - Buková hora. Řešeného území se dotýká první trasa, výška ochranné Fresnellovy zóny však nezasahuje stávající ani navrhovanou zástavbu. Území města je pokryto signálem GSM společností Vodafone Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Telefónica O2 Czech Republic a.s. 66

67 7. DOPRAVA Město Mělník leží na křižovatce významných dopravních cest, představované silnicemi první třídy napojenými na rychlostní komunikace, v železniční dopravě na styku dvou tratí, v říční síti na soutoku řeky Labe a Vltavy a upravené splavné říční cestě s přístavy Mělník - Hamburk. Na rozvoj dopravy má rovněž vliv význam města v rámci regionu a blízkost Mělníka ku Praze. V těchto přepravních každodenních vztazích se projevuje značná gravitační síla hlavního města Prahy. Významná je také rekreační funkce Kokořínska a údolí Liběchovky, kam směřuje převažující část rekreační dopravy ze směru od Prahy Silniční V současnosti Mělníkem procházejí průjezdní úseky nebo zde začínají tyto silniční tahy: Silnice I. třídy I/9: Praha - Neratovice Mělník Dubá Česká Lípa Rumburk hr. přechod Jiříkov I/16: Řevničov Slaný Velvary Mělník Mladá Boleslav (s napojením na dálnici D8 cca 12 km od Mělníka) Silnice II. třídy II/273: Mělník Obora u Doks II/246: Mělník Roudnice nad Labem Louny II/261: Mělník Litoměřice Ústí nad Labem Děčín Po silnici I/9 prochází doprava ve směru od Prahy na Českou Lípu, po silnici I/16 pak probíhá doprava mezi východními a západními Čechami, po dokončení celistvého tahu dálnice D 8 se lépe zpřístupní a zrychlí doprava směřující na jeden z budoucích transevropských multimodálních koridorů (vybraný evropský dopravní systém v rámci Evropské unie) Praha - Ústí nad Labem - Drážďany - Berlín. Silnice první třídy doplňuje síť silnic II. a III. třídy a místní komunikace v Mělníku. Ve správě Technických služeb města Mělníka je cca 82 km (z toho 40 % s asfaltovým povrchem, 30 % dlážděné, 30 % ostatní povrch). 67

68 Na území správního obvodu POU Mělník se nachází tato struktura silniční sítě: Tabulka č. 7.1: Přehled silniční sítě v ORP Mělník 10 Druh komunikace Jednotka ORP Mělník % Silnice I. třídy km 61 17,8 Silnice II. třídy km 56 16,4 Silnice III. třídy km ,8 Dálnice km - - Rychlostní komunikace km - - Celkem km Zdroj: MěÚ Mělník, odbor dopravy Za účelem analýzy současných dopravních vazeb a jejich výhledového posouzení na území města v návaznosti na varianty postupu rozvoje silnic I. a II. tříd byla zpracována studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka. Tato potřeba vychází především ze stávajícího zatížení silnic I/9 a I/16, které prochází městem v souběhu, včetně dalších páteřních komunikací se všemi negativními vlivy, které nevhodným způsobem ovlivňují životní prostředí obyvatel Mělníka. Cílem studie bylo definovat nejvhodnější postup ve výstavbě silnic I. a II. tříd na území města Mělníka. Návrhy a doporučení plynoucí ze zpracované studie jsou prezentovány v kapitole č Hromadná doprava Hromadnou obsluhu města a zájmového území zajišťuje doprava železniční a autobusová, kterou je podle územního plánu do budoucna nezbytné systémově koncipovat jako ucelený, integrovaný systém městské a příměstské hromadné dopravy. Těžiště autobusové dopravy je situované do prostoru autobusového nádraží, které je plošně omezené, napojené na hlavní vnitroměstské pěší osy a pro nemotorovou dopravu vzájemně propojené s vlakovým nádražím. Hromadnou autobusovou dopravu v Mělníku provozuje celkem osm firem: Jaroslav Štěpánek, ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., ČSAD MHD Kladno a.s., NERABUS s.r.o., Kokořínský SOK s.r.o., ČSAD Česká Lípa a.s., Quick BUS a.s., DP INTERCITY s.r.o., Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. 10 Pozn.: Informace o silniční síti v okrese Mělník nebyly v daném časovém termínu k dispozici vzhledem ke zrušení okresních úřadů. Městský úřad poskytl informace o silniční síti na území ORP Mělník. 68

69 Seznam linek veřejné osobní dopravy oblast Mělníka Číslo linky Trasa linky Dopravce Praha-Jablonné v Podještědí Jaroslav Štěpánek Praha-Mělník-Štětí ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Praha-Mělník-Horní Počaply-Štětí ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Kladno-Mladá Boleslav ČSAD MHD Kladno a.s Mělník-Neratovice NERABUS s.r.o Mělník,Mlazice-Chlumín-Kralupy nad Vltavou ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník,Mlazice-Kostelec n.l-.brandýs n.l.-stará Boleslav ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Kostelec n.l.-brandýs n.l.-stará Boleslav ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Mělnické Vtelno-Mladá Boleslav ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Liběchov-Štětí ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Kokořín-Dobřeň,Střezivojice ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Želízy-Kokořín,Truskavna ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Dobřeň,Střezivojice-Mělník-Praha ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Vidim,Horní-Mělník-Praha ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Liběchov-Mělník-Libiš-Neratovice-Kojetice-Praha ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Želízy-Dubá ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Mělnické Vtelno-Mšeno ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Řepín-Mělnické Vtelno,Vysoká Libeň ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Velký Borek-Lhotka-Hostín-Nebužely ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Kokořín,Kokořínský Důl-Mšeno ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Střemy-Mšeno ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Horní Počaply-Štětí-Roudnice n.l. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Všetaty-Byšice-Hostín ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Všetaty ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Neratovice-Mělník-Horní Počaply ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Kralupy n.vlt.-nová Ves-Jeviněves-Lužec n.vlt.-mělník ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Spomyšl-Kralupy n.vlt. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Lužec n.vlt.-kralupy n.vlt. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Cítov-Roudnice n.l. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Horní Beřkovice-Roudnice n.l. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Mělník-Velký Borek,Mělnická Vrutice-Hostín Kokořínský SOK s.r.o Mšeno-Kokořín-Mělník Kokořínský SOK s.r.o Dobřeň,Střezivojice-Kokořín-Mělník Kokořínský SOK s.r.o Dobřeň,Střezivojice-Kokořín-Liběchov-Mělník Kokořínský SOK s.r.o MHD Velký Borek,Skuhrov-Mělník,Rousovice- Mělník,Fibichova-Mělník,Mlazice-Liběchov ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o MHD Mělník,Chloumek,MŠ-Mělník,Fibichova- Mělník,aut.st.-Mělník,u Nováků ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Nový Bor-Česká Lípa-Praha ČSAD Česká Lípa a.s Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha ČSAD Česká Lípa a.s Šluknov-Rumburk-Varnsdorf-Nový Bor-Česká Lípa-Praha Quick BUS a.s Šluknov-Rumburk-Varnsdorf-Nový Bor-Česká Lípa-Praha DP INTERCITY s.r.o Štětí-Horní Počaply-Mělník-Praha ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o Roudnice n.l.-bechlín-mělník Doprav. podnik Ústeckého kraje Roudnice n.l.-dolní Beřkovice-Mělník Doprav. podnik Ústeckého kraje Louny-Roudnice n.l.-mělník-mladá Boleslav Doprav. podnik Ústeckého kraje 69

70 Městská hromadná doprava MHD je v Mělníku zajišťována firmou ČSAD Střední Čechy, spol.s r.o., U přístavu 811, Brandýs nad Labem Stará Boleslav. V provozu jsou dvě linky a to Velký Borek, Skuhrov Mělník,Rousovice Mělník,Fibichova Mělník,Mlazice Liběchov a Mělník,Chloumek Mělník,Fibichova Mělník,aut.st.- Mělník,u Nováků. Cena jízdenky při platbě v hotovosti činí 10,-Kč při platbě čipovou kartou 6,-Kč (rok 2007) Cyklistická doprava Cyklistické cesty jsou významnou součástí dopravního systému města, které plní funkce každodenní dojížďky do zaměstnání, škol a za vybaveností (příp. k autobusovému či vlakovému nádraží) a funkce příměstské rekreace a odpočinku tzv. zelené cesty. Hlavní cyklistická osa vytváří základ systému, na který je vázána síť vnitroměstských a příměstských cyklocest (zelené cesty). V případě vyššího využívání železniční a autobusové dopravy v každodenní dojížďce do zaměstnání, škol, apod. je nezbytné posílit atraktivní podmínky pro cyklistiku jako formy kombinované dopravy, kde dojížďka k autobusovému či vlakovému nádraží může probíhat z větší části roku na kole. Podmínkou je kromě jiného kvalitní vybavenost pro cyklisty v těchto přepravních uzlech (např. úschovny, umývárny, šatny apod.) Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka Studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka je zaměřena na analýzu dosud navrhované a diskutované varianty dopravního řešení na území města s cílem definovat nejvhodnější další postup ve výstavbě silnic I. a II. tříd, zejména s přihlédnutím na komplikovaný souběh silnic I/9 a I/16. Posouzení jednotlivých variant rozvoje silniční sítě bylo provedeno z hlediska technické a investiční náročnosti, hygienických vlivů na obyvatelstvo, zásahu do cenných ploch urbanizovaného nebo přírodního území a z hlediska celkového ovlivnění dopravní situace na silniční síti v souvislosti s navrženými řešeními. Všechna hlediska byla poté u dílčích scénářů vzájemně konfrontována formou mulrikriteriální analýzy a shrnuta do výsledního doporučení. Návrh dalšího postupu se skládá z doporučení dílčích hodnotících hledisek, které do analýzy a následného posouzení vstoupily. Jedná se o dopravně-inženýrské hledisko, hledisko vlivů na ŽP, hledisko zásahu do cenných ploch urbanizovaného území a technicko-ekonomické hledisko. Každé hledisko má jiné hodnotící priority, jiné podmínky pro hodnocení a finálně se proto jednotlivá doporučení také nepatrně liší. Všechny se však zásadně shodují na skutečnosti, že referenční scénář (tedy případ nedělat nic nulový scénář) by bylo nejhorším řešením. Celkové shrnutí nabízí tabulka č Z pohledu výhledového dopravního zatížení získal nejlepší hodnocení, scénář 2 - spojení silnic I/9 a I/16 v prostoru Kelských Vinic přes Turbovický hřbet, trasa pokračuje přes Pšovku a mimoúrovňové křížení železniční trati č. 076 na uvažovaný průtah v severní části města do ulice nová Dobrovského. Dále je scénář shodný se scénářem 1A (zprovozněna mimoúrovňová křižovatka s Řípskou ulicí a mimoúrovňové křížení s železniční tratí, napojení průtahu na silnici I/9 v oblasti Nad Oborou). Současně je zprovozněna Nová Cukrovarská, nová křižovatka se silnicí I/16, Nová Kokořínská a mimoúrovňové křížení s železniční tratí. Uvažováno je i s přeložkou silnice II/273. Z výsledků dopravně inženýrského posouzení rovněž mimo již zmíněné závěry vyplývá, že nejhorší variantou je nulový stav, tedy stav kdy ve výhledových letech zůstane silniční síť na úrovni stavu k roku Při zhodnocení dopravně inženýrských kritérií v roce 2030 se jako nejlepší ukázalo vedení obchvatu města dle scénáře 2 popřípadě 3A, a to i v dlouhodobém výhledu do roku

71 Doporučení z pohledu vlivů na člověka a krajinu je směrováno zejména na skupinu tzv. vyvážených variant. Ty mají určité negativní dopady na přírodu a krajinu, ale současně významně snižují stávající hlukovou a imisní zátěž v urbanizovaném území, a tedy mají příznivý vliv na obyvatelstvo a jeho zdraví. Jedná se o kompromisní varianty, které jsou akceptovatelné jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska vlivů na obyvatelstvo. Urbanistické posouzení se zabývalo hodnocením všech uvažovaných variant a byly brány v úvahu hodnotící kritéria demolic objektů, rozsahu záboru ZPF, průchodu zastavěným obytným územím, narušení krajinného rázu míry zásahu do krajiny a narušení krajinných prvků viničních tratí, vysoké zeleně a prostorů biocenter a biokoridorů. Po celkovém zhodnocení všech kritérii v multikriteriální analýze lze konstatovat, že i z pohledu vlivů zásahů do urbanizovaného území se jeví jako nejméně konfliktní varianta E. Techniko-ekonomické hledisko se zabývalo posouzením variantních návrhů jak pohledu technického (směrové poměry, dopravní závady a estetika návrhu), také z pohledu ekonomického (vyčíslení záborů, demolic a stavebních nákladů) a to samostatně. Poté byly obě hlediska vzájemně konfrontovány v multikriteriální analýze. Jako nejvhodnější varianta z pohledu technickoekonomického hlediska se jeví varianta H. Jedná se o variantu scénáře 1, která prochází areálem cukrovaru a dále pak ve stopě přes lokalitu Neuberk. Popis výsledné varianty Návrh vedení varianty E začíná napojením na silnici I/9 (Pražská ulice) za vlečkou společnosti Cukrovary TTD a.s., dále je trasa vedena v současné době uvolněným prostorem této společnosti. Napojuje se na navrženou okružní křižovatku s ulicí Mladoboleslavskou. Od okružní křižovatky pokračuje stopa komunikaci rovnoběžně s vlečkou cukrovaru do prostoru Pšovky (staničení cca 1,0km), kterou překročí mostním objektem. Tento mostní objekt dále pokračuje přes obě železniční tratě 072 i 076. Estakáda dosahuje délky přibližně 300 metrů. Návrh trasy dále sestupuje zpět na stávající terén. Pokračuje dle vedení návrhu obsaženém v ÚPN SÚ Mělník, přimyká se k železniční trati a je napojena na ulice Dobrovského a Řípskou, kde je nutné překonávat železniční trať rampou křižovatky. Varianta je ukončena ve stejném bodě, na křižovatce stávající silnice I/9 s místní komunikací směr Mlazice. Přehledné schéma vedení doporučované varianty je na následujícím obrázku. Varianta E, která se jeví na základě celkového posouzení jako nejvhodnější, by měla průvodní jevy celospolečenského rozvoje (tj. nárůst mobility související s růstem životní úrovně a jeho důsledky) eliminovat v horizontu nejbližších 20 let. Tuto skutečnost prokázal i dopravní model, ačkoliv ji ve svém hodnocení neupřednostnil. Přitom se jedná o představitelku variant s nejméně razantními průvodními omezeními (zásahy do urbanizovaných a přírodních ploch, zejména s ohledem na obyvatele), které její případná realizace přinese. Jelikož nelze předpokládat okamžitou realizaci v celé délce, bude vyřešení dopravních závad záviset i na vhodně zvolené etapizaci výstavby. Pokud bude rozvoj středočeského regionu (Mělník nevyjímaje) do budoucna pokračovat v podobném duchu jako doposud, lze očekávat nepochybně i další nárůst mobility. V takovém případě by bylo vhodné navázat na vybranou variantu E scénářem 2 doporučovaným dopravněinženýrským posouzením. Z výsledků posouzení vyplývá, že doporučovaný scénář 2 je možné pojmout jako návaznou etapu ke scénáři 1. Dopravní zátěž, včetně tranzitních vztahů, by pak byla v zásadních směrech vedena po navrhované trase a významně by ochránila centrální část města před zbytnou dopravou. Realizace takové kombinace scénářů č.1 a č.2 bude znamenat investiční připravenost všech zainteresovaných relevantních subjektů, výsledky předkládané studie se tak již mohou stát impulsem pro přípravu těchto staveb. Tabulka č. 7.2: Navrhované varianty rozvoje silniční sítě 71

72 Zdroj: Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka Zdroj: Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka 72