Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Magisterská diplomová práce Podpora a ochrana českých investorů v Chorvatsku L u b o r T i c h ý 2006/2007 Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma: Podpora a ochrana českých investorů v Chorvatsku zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny

2 Věnováno Ivaně a rodičům s díky za podporu, které se mi vždy dostávalo. Poděkování: JUDr. Petru Mrkývkovi na prvním místě za svolení být mentorem mé diplomové práce, za trpělivost, vstřícnost a též za usnadnění studia v zahraničí Profesoru Hrvojemu Arbutinovi za vstřícné přijetí ke studiu chorvatského finančního práva v Záhřebu Víceguvernérovi Chorvatské národní banky, panu Adolfu Matějkovi za konzultace a cenné informace Poslankyni chorvatského parlamentu mr. sc. Zdence Čuchnilové a řediteli chorvatské pobočky agentury Czechtrade ing. Vladimíru Váňovi za podporu a užitečná doporučení - 2 -

3 1 Úvod Chorvatsko Chorvatsko je parlamentní demokratická republika (avšak vykazující některé znaky jako prezidentská) rozprostírající se od východních svahů Alp na severozápadě k Panonské nížině a břehům Dunaje na východě, střední část zaujímá Dinárské pohoří, na jihu jej pak ohraničuje Jaderské moře 1. Hlavním městem je Záhřeb ( obyvatel), který je průmyslovým a obchodním, dopravním, kulturním i akademickým střediskem země. Rozloha pevniny je km², rozloha teritoriálního moře je km². Délka hranic s okolními státy je 2197 km (Bosna a Hercegovina 932 km, Maďarsko 329 km, Srbsko 241 km, Černá Hora 25 km, Slovinsko 670 km), délka pobřeží je 5835 km, z toho je 4058 km pobřeží ostrovů, skal a útesů a 1777 km pobřeží na pevnině. Ostrovů je z celkem 1185, z toho 47 obydlených a mezi největší se řadí Krk a Cres. Administrativně-správní dělení je následující: 21 žup (včetně hl. města Záhřebu) 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí), 121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut, 6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru. Obyvatelstvo, které čítá cca 4,495 mil., je převážně římskokatolické víry (87,8%), dále jsou zastoupeni pravoslavní (4,4%), jiní křesťané (0,4%), muslimové (1,3%), s nespecifikovanou vírou (0,9%) a bezvěrci (5,2%). Zastoupeny jsou též četné národnostní menšiny kromě dominantních Chorvatů (89,6%) zde žijí Srbové (4,5%) a 1 Tvar lze s trochou nadsázky označit jako tzv. rohlík - 3 -

4 další menšiny (5,9%), mezi které se řadí (Bosňáci, Maďaři, Slovinci, Češi, Italové a Romové). Gramotnost je 98,5% (srov. ČR 99%) 2 dle censu z r.rch 2001/ ČR U.S. Government, The World factbook. Central Intelligence Agency, Office of Public Affairs,

5 2 Politická situace vstup Republiky Chorvatsko do Evropského společenství česká menšina Chorvatsko vyhlásilo nezávislost (datum hlasování chorvatského parlamentu, následovalo tříměsíční moratorium poskytnuté evropským společenstvím k vyřešení situace mírovou cestou; fakticky k realizaci došlo až ) a vzniklo oddělením se od SFR Jugoslávie (resp. arbitrážní komise, která vydala několiko právních názorů, na mírové konferenci o bývalé Jugoslávii vedená francouzským právníkem Robertem Badinterem označila tento jev za rozpad (názor č. 8), ačkoliv k vyhlašování nezávislosti jednotlivých republik docházelo postupně a stanovila i data sukcese (názor č. 11) a hranice mezi nimi (těmi jsou do té doby hranice mezi federativními jednotkami a nemohou být měněny silou, ale pouze dohodou názor č. 3) publikováno v Evropském žurnálu mezinárodního práva) 3. Ústava byla přijata a revidována byla v letech , kdy došlo především k oslabení prezidentských pravomocí (např. prezident měl právo jmenovat až pět členů do druhé komory parlamentu, a to na základě vlastního uvážení, čemuž byla zákonnou oporou definice kteří se zasloužili o stát, což je jasným znakem v ČR takzvaného klientelismu případně na jihu tak obvyklého nepotismu tedy běžné praktiky, kdy je preferováno zaměstnat/jmenovat rodinného příslušníka/příbuzného před odborníkem) a zrušení druhé komory parlamentu, tzv. Župní komory Sněmovny (chorvatsky Županijski dom Hrvatskoga sabora )). V průběhu tzv. balkánského konfliktu došlo na území Chorvatska k vyhlášení srbských autonomních oblastí (jako důsledek vyhlášení Republiky Chorvatsko) SAO Srpska Krajina, SAO Zapadna Slavonija a SAO Istočna Slavonija, Baranja i Zapadni 3 Pellet, Alain. The Opinions of the Badinter Arbitration Committee: A Second Breath for the Self Determination of Peoples [citováno ] Dostupný z:

6 Srem označovaných jako pararepubliky či parastátní útvary a celkovou rozlohou zabírajících cca.. jednu třetinu povrchu Chorvatska 4. Tato území se dostala zpět pod kontrolu chorvatské výkonné moci zejména operacemi Bljesak 5 (Blesk osvobozena Západní Slavonie) a Oluja 6 (Bouře osvobozena Srbská Krajina). Východní Slavonie 7 byla zpět pod chorvatským vlivem až od , a to v důsledku Erdutské smlouvy, kterou bylo stanoveno přechodné, několikrát prodlužované, období k mírové reintegraci teritoria pod dohledem jednotek OSN, konkrétně mírové mise UNTAES. Ještě dnes jsou hranice všech těchto území zřetelné ve skutečnosti, avšak jako linie a oblasti s nebezpečím výskytu protipěchotních min 8 (povrch podezřelý na miny: 1147 km 2, cena odminování: cca 10 HRK/m 2 + DPH). Současné dělení Země je rozdělena na 20 žup a hlavní město Záhřeb, většími celky jsou pak: jižní, střední a severní Dalmácie, Gorski kotar a Lika, Kvarner, Istrie a vnitrozemské oblasti Severozápadní chorvatsko a východní Chorvatsko Baranja, Srijem a Slavonije. Na statistické celky dle metodiky EU bude RCH rozdělena na tři celky Jadranské Chorvatsko, Panonské chorvatsko a Severozápadní Chorvatsko. Chorvatský sněm (Sabor) je jednokomorový parlament, volební právo aktivní i pasivní vzniká dovršením 18. roku, ve zvláštních případech 16. roku. Zástupci jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opakovaně. Jejich počet se mění v závislosti počtu voličů účastnících se voleb v zahraničí a jejich počet je v tomto volebním období 152 (z toho 4 z diaspory a dále 8 za národnostní menšiny) - k těm toliko litera zákona: 4 Mapa - [citováno ] Dostupný z: 5 Mapa - [citováno ] Dostupný z: 6 Mapa - [citováno ] Dostupný z: 7 Mapa - [citováno ] Dostupný z: 8 Hrvatski centar za razminiranje (Chorvatské centrum pro odminování) [citováno ] Dostupný z:

7 Članak (1) Pripadnici srpske nacionalne manjine biraju tri zastupnika u Sabor u skladu s Ustavnim zakonom o pravima nacionalnih manjina. (2) Pripadnici mađarske nacionalne manjine biraju jednog zastupnika u Sabor. (3) Pripadnici talijanske nacionalne manjine biraju jednog zastupnika u Sabor. (4) Pripadnici češke i slovačke nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor. (5) Pripadnici austrijske, bugarske, njemačke, poljske, romske, rumunjske, rusinske, ruske, turske, ukrajinske, vlaške i židovske nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor. (6) Pripadnici albanske, bošnjačke, crnogorske, makedonske i slovenske nacionalne manjine biraju zajedno jednog zastupnika u Sabor. Tedy: 16 (1) Příslušníci srbské národnostní menšiny volí tři zastupitele do Sněmu v souladu s Ústavním zákonem o národnostních menšinách. (2) Příslušníci maďarské národnostní menšiny volí jednoho zastupitele do Sněmu. (3) Příslušníci italské národnostní menšiny volí jednoho zastupitele do Sněmu. (4) Příslušníci české a slovenské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu. (5) Příslušníci rakouské, bulharské, německé, polské, rómské, rumunské, rusínské, ruské, turecké, ukrajinské, vlašské a židovské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu. (6) Příslušníci albánské, bosenské, černohorské, makedonské a slovinské národnostní menšiny volí společně jednoho zastupitele do Sněmu. V současnosti je ze 152 zástupců 63 z vládní strany HDZ (Hrvatska demokratska zajednica) a 31 z opoziční SDP (Socijaldemokratska partija Hrvatske). Premiérem je nyní Ivo Sanader z HDZ (od roku 2003, tj. letošní rok 2007 je rokem volebním). (Odstupujícím) Lídrem opozice je Ivica Račan, předsedou Sněmu pak Vladimir Šeks. Prezident je volen na pět let, maximálně na dvě po sobě jdoucí volební období. V současnosti je prezidentem Stjepan (Stipe) Mesić, kterýžto byl znovuzvolen v lednu 2005 a jeho druhý mandát tedy vyprší v lednu Branná povinnost vzniká také v 18ti letech, dobrovolně se souhlasem brance je možno nastoupit k vojenské základní službě již od 16ti let. K problému dvojího občanství tedy bipolitismus, či bipatritida Chorvatsko jej sice otevřeně nepodporuje, avšak vzhledem k silné vystěhovalecké komunitě není nemožné mít dvojí občanství, resp. chorvatská strana toto považuje dle mého mínění za vhodné jako stav k udržení a zjednodušení budoucího rozšíření základny daňových poplatníků (ba co více snaží se své občany se státem spoutat a vyžaduje-li po někom 9 NN69/2006 Zákon o volbách do chorvatského Sněmu (zakon o izborima zastupnika u hrvatski sabor) - 7 -

8 stát nově nabývaného občanství zřeknutí se toho starého, stát zde klade překážky ve formě správních poplatků (518 /3600 HRK 10 ) srov. ostatní státy v regionu: Bosna a Hercegovina ( ), Republika Srbsko ( ) ). Pro ČR pak platí Pozbytí státního občanství České republiky není nijak zpoplatněno. 13 Chorvatsko a EU Ministerstvo zahraničních věcí a evropských integraci Republiky Chorvatsko (v jehož čele nyní stojí ministryně Kolinda Grabar Kitarović) představilo myšlenku plnoprávného členství v EU jako jádro stabilního míru, demokratických svobod a hospodářského rozvoje jako svůj základní cíl. Dne po dlouhé ratifikační proceduře nabyla účinnosti Asociační a stabilizační dohoda mezi EU a RCH (jelikož v počáteční době vyjednávání nebyla ČR členskou zemí EU, její podpis na dohodě nefiguruje; proces začal chorvatskou ratifikací asociační dohody dne ). Té mimo jiné předcházela i tzv. Saborska deklaracija (Sněmovní deklarace) ze dne , kterou dal Sněm najevo svou proevropskou orientovanost a stanovil plnoprávné členství v EU národním strategickým cílem. V roce 2003 byla podpora obyvatelstva pro vstup do EU vysokých 73,4% 14. Mezi další cíle chorvatské zahraniční politiky patří: vstup do severoatlantických struktur NATO, stabilizace vztahů se sousedními státy, rozvoj bilaterální a multilaterální mezinárodní spolupráce a posílení úlohy RCH v organizacích pro RCH významných, tj. EU, NATO, OSN, Rada Evropy, OBSE a mnohých dalších (viz. poznámka 15 ). V neposlední řadě je velmi významnou informací pro českého investora faktická existence (jak již bylo naznačeno citací zákona ústavního o národnostních menšinách) 10 Ministarstvo unutarnjih poslova Republike Hrvatske (Ministerstvo vnitra republiky chorvatsko) [citováno ]. Dostupný z: ověřeno telefonátem na Velvyslanectví RCH dne v 10:59:50 11 Ověřeno telefonátem na konzulární odd. Velvyslanectví BaH dne v 10:00:04 12 Ověřeno telefonátem na konzulární odd. Velvyslanectví Republiky Srbsko dne v 11:06:52 13 Ministerstvo vnitra Česke republiky 14 Ministarstvo vanjskih poslova i europskih integracija RH (Ministerstvo zahraničí a evropských integrací) [citováno ]. Dostupný z: 15 seznam dalších mezin. organizací Ministarstvo vanjskih poslova i europskih integracija RH (Ministerstvo zahraničí a evropských integrací) [citováno ]. Dostupný z: -

9 početná česká (a také slovenská) minorita, k níž se hlásí více než deset a půl tisíce obyvatel. Češi v Chorvatsku jsou zřejmě nejorganizovanějším českým krajanským spolkem v Evropě. Zastřešující organizací je Svaz Čechů v Chorvatsku, pod který spadají České besedy to jsou spolky na obecní úrovni, je jich celkem 26 a jejich největší koncentrace je ve Slavonii, konkrétně v okolí Daruvaru, který je i sídlem Svazu. Pro návštěvníka z ČR však přichází v úvahu zejména Záhřeb, kde v ulici Šubićeva 20 je Český národní dům, který je sídlem České besedy Záhřeb, Rady české menšiny města Záhřebu 16 a také byl či je sídlem (nebo sloužil jako odrazový můstek ) českých společností a jejich poboček, případně dceřiných společností. Avšak nelze jednotlivé díly vytrhovat z kontextu je potřeba je jednotně zastupovat a právě tuto práci na nejvyšší úrovni odvádí nezávislá poslankyně chorvatského Sněmu paní mr. sc. Zdenka Čuchnilová 17, která je společným zástupcem Čechů a Slováků a pečlivě udržuje kontakt se svými voliči příjímáním návštěv také ve své kanceláři v již zmíněném Daruvaru, což je centrum české menšiny v Chorvatsku, odkud také pochází. 16 Více informací na 17 Informace z webu Chorvatského Sněmu - -

10 3 Chorvatské hospodářství Jedna z nejbohatších bývalých jugoslávských republik, Chorvatsko, utrpěla těžké poškození ekonomiky v důsledku války v letech , neboť došlo k poklesu produkce a země se nesvezla na vlně investic (do Střední a Východní Evropy), která následovala po pádu Berlínské zdi. Od roku 2000 však chorvatská ekonomika nastoupila cestu k mírnému, ale stabilnímu, růstu mezi 4% a 5% - vedena zlepšením situace v turismu a tažena zvýšením poptávky financované spotřebitelskými úvěry. Inflace se v minulém období byla relativně nevýrazná a měna, chorvatská kuna, stabilní. Mezi velké problémy však patří velké procento nezaměstnanosti ( ,2%, ,0%, ,9%) 18, rostoucí zahraniční dluh a nerovnoměrný rozvoj regionů. Stát si stále udržuje silnou pozici v hospodářství privatizační snahy se často střetávají s nevolí veřejnosti a politickým odporem. Z obdobných důvodů se zpožďují i strukturální reformy, ačkoli makroekonomické stabilizace bylo již z velké míry dosaženo. Proces přístupu k EU by měl reformy strukturální a daňové urychlit. Dalšími ekonomickými ukazateli jsou HDP per capita: 6.968; Pracovní síla: 1,72 mil. (2,7% zemědělství, 32,8% průmysl, 64,5% služby); Nezaměstnanost: 14-17,5%; Inflace: 3,4%; Veřejný dluh: 56,2% HDP; Export: 11,07 mld. USD; Import: 21,72 mld. USD. Toto jsou některé výsledky očekávané pro rok Z roku 2005 je známa struktura importu (Itálie 15.9%, Německo 14.9%, Rusko 9.1%, Slovinsko 6.8%, rakousko 5.8%, Čína 4.7%, Francie 4.2%) a exportu (Itálie 21.8%, Bosna a Hercegovina 14.7%, Německo 10.7%, Slovinsko 8.1%, Rakousko 7.3%). Česká republika jako importér s podílem 2,3% a objemem tis. USD je v pořadí desátý nejvýznamnější importér (2005). 18 Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad) Statističke informacije (Statistické informace), Zagreb, 2002 [citováno ]. Dostupný z:

11 Jedním z nejvýznamnějších hospodářských odvětví je turismus se svými návštěvami a celkem noclehy (z toho zahraniční turisté: / ). Čeští turisté jsou zde vítanými návštěvníky, neboť v tomto porovnání se umístili na čtvrtém místě s počtem návštěv / noclehů. Dalšími významnými odvětvími jsou výroba transportních zařízení (stavba lodí), transport (významné přístavy Omišalj, Ploće, Rijeka, Šibenik a Vukovar (na Dunaji) ) a petrochemický průmysl. Nelze pominout jak pro turismus důležité spojení letecké (Záhřeb, Split, Dubrovník, Zadar, Rijeka, Pula a Osijek letiště s mezinárodním provozem; Brač, Lošinj a Vrsar zde jsou letiště pro menší komerční letadla), tak pozemní síť kvalitních dálnic dobudovávaná ve spolupráci veřejných a soukromých zdrojů. Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden chorvatský dinár jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství. Současná měna dostala název kuna a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů. Krátký exkurs do historie chorvatské měny obecně a kuny zvláště: za první svou peněžní jednotku považují Chorvaté různé denáry vydávané Slavníkovci, které mají za kmen tzv. bílých chorvatů, po vzoru frizatiků (mince ražené v korutanském Freisachu, později rozšířené na území Slovinska, Chorvatska, Uherska i Korutan) herceg Andrija ( ) razí denáry a polodenáry známé jako chorvatské frizatiky, Andrijovi potomci poté razily bánské denáry, tzv. bánovce (ban někdo jako zemský správce), známé po kvalitě provedení, a to v Záhřebu a Pakraci na těchto se poprvé objevuje symbol kuny. Měnou svého druhu jsou na území RCH mince Republiky Dubrovnik a dalších pobřežních měst jako Zadar, Šibenik, Trogir, Split, či Hvar. V polovině 16. stolení pak Nikola III

12 Zrinský razí groše a taliry (pozor nejde o tolar) 19. První chorvatské papírové peníze se vyskytly na ostrově Pagu (dnes známém solí, sýrem a krajkou), a to tzv. Paški asignat Pagský asignát do té doby město Pag platilo svým služebníkům, činovníkům a lékařům solí. Po zavedení asignátu se objem soli přepočítal na liry a tato suma se s datem vepisovala do asignátu. Za původní chorvatskou měnu jsou považovány mince a bankovky z doby bána Josipa Jelačiće radou ražený měděný križar a stříbrný forint, městské části, provozy a kupecké domy vydávaly vlastní papírové bankovky s vlastním krytím. Za doby Království SHS byl peněžní jednotkou dinár. První výskyt kuny (dělené na 100 banica) jako peněžní jednotky byl zaznamenán v letech v době Nezávisleho chorvatského státu, jako jednotku ji také používala ZAVNOH (Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Hrvatske Zemská antifašistická rada národního osvobození Chorvatska). Po druhé světové válce opět proběhl návrat k dináru, aby se pak po rozpadu stal, resp. byl nahrazen, dne 23. prosince 1991 chorvatským dinárem (HRD) (nikoliv však kolkováním jako při rozpadu ČSFR, ale vydáním nových bankovek), tj. ve stejný den, kdy vznikla HNB Chorvatská národní banka. A to už se dostáváme do novodobé historie. Obnovená kuna byla zavedena, jak bylo uvedeno výše, 30. května 1994, a to výměnou za chorvatský dinár v poměru 1:1000. Její původ je v kuních kožešinách, které hrály úlohu v monetární i fiskální historii RCH, nejprve jako prostředek naturální směny, poté jako zúčtovací peněžní jednotka a nakonec je kuna i měna v moderním smyslu. Kuní kožešiny sloužili i jako prostředek k platbě daně zvané kunovina nebo marturina ve středověké Slavonii, Přímoří i Dalmácii. Kuna je plně konvertibilní měnou ode dne svého zavedení ( ) Významnými institucemi v oblasti podnikatelské sféry jsou Hrvatska gospodarska komora (HGK) Chorvatská hospodářská komora, při níž působí Stalno izabrano sudište 19 Příklady vyobrazení původních chorvatských mincí viz příloha P

13 pri HGK Stálý rozhodčí soud při HGK. Zákon o arbitráži byl publikován v úředním listu 20 CHR pod číslem 88/2001 a stal se účinným od , zákon o smíru (zakon o mirenju) pak pod číslem 163/2003 a stal se účinným od Chorvatsko je též smluvní strnou Newyorkské úmluvy z r. 1958, Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži z r a Washingtonské úmluvy z r Náklady arbitráže u HGK viz. příloha č. P01. Statistická data HGK dodává instituce s názvem Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad Kromě WTO, k níž přistoupila RCH 17. července 2000 v Ženevě na jednání Hlavní rady WTO (oficiálně Chorvatsko přistoupilo k WTO dne 21. října 2000 po ratifikaci v Parlamentu) je dále Chorvatsko členem mezinárodní organizace IOTA (Intra- European Organisation of Tax Administrations) 21. Ačkoli údaje jsou již částečně neaktuální, lze si z nich přeci jen udělat určitou představu ke srovnání dvou států (např. absolutní výběr daní v ČR činí mil. /ročně, v CHR je to mil /rok). Aktuální informace jsou pak obsaženy na www stránkách chorvatského ministerstva financí v státním rozpočtu na rok Důležitým zdrojem pro zahraniční investory je Agencija za promicanje izvoza i ulaganja 23, tedy Agentura na podporu vývozu a investic. Z jejích zdrojů vycházejí poměrně praktické informace k základní orientaci na trhu viz. příloha č. P Narodne novine, vydavatelem je společnost Narodne novine, d.d. (akciová společnost), 21 Intra-European Organisation of Tax Administration 22 Državni proračun za godinu [citováno ]. Dostupný z: 23 APIU

14 4 Ústavně právní záruky zahraničních investic Základní garance pro činnost hospodářskou jsou vytýčeny Ústavou Republiky Chorvatsko. Ta je vytvořena podle vzoru zemí s rozvinutým hospodářstvím a tak se z pohledu hospodářství omezuje pouze na to, aby poskytovala právní záruky podnikání. Je v ní obsažena záruka práva na vlastnictví (článek 48, odstavec 1) 24 a pro cizozemce stanovuje, že jej může nabýt za podmínek stanovených zvláštním zákonem (článek 48, odstavec 3) 25. Svoboda podnikání a tržní svoboda jsou uznávány jako základ hospodářské soustavy RCH, ve které se všem podnikatelům zabezpečuje stejné právní postavení na trhu a monopoly jsou zakázány (článek 49, odstavce 1 a 2) 26. Bude-li řeč o zahraničních investicích, Ústava obsahuje tři velmi důležité záruky: práva nabytá kapitálovou investicí, a to i domácí, nemohou být omezena či zmenšena zákonem, ani jiným právním aktem, zahraničnímu investorovi je zaručeno svobodné vyvedení (repatriace) zisku a zahraničnímu investorovi je zaručeno svobodné vyvedení (repatriace) vloženého kapitálu (článek 49, odstavce 4 a 5) 27. Uvedené garance jsou pro investora důležité z toho pohledu, že jakýkoliv předpis, který by umožňoval postup v nesouladu s výše uvedenými zásadami, by byl protiústavní. Tímto jsou zásady zabezpečení zahraničních investic zaručeny na nejvyšší právní úrovni. 24 Článek 48, odst. 1 Jamči se pravo vlasništva. Právo na vlastnictví je zaručeno. 25 Článek 48, odst. 3 Strana osoba može stjecati pravo vlasništva uz uvjete određene zakonom. Cizinec může nabýt vlastnické právo za podmínek určených zákonem. 26 Článek 49, odst. 1,2 Poduzetnička i tržišna sloboda temelj su gospodarskog ustroja Republike Hrvatske. Svoboda podnikání a tržní svoboda jsou základem hospodářské soustavy Republiky Chorvatsko; Država osigurava svim poduzetnicima jednak pravni položaj na tržištu. Zabranjena je zlouporaba monopolskog položaja određenog zakonom. Stát zabezpečuje všem podnikatelům stejné postavení na trhu. Zneužití monopolního postavení se zakazuje zvláštním zákonem. 27 Článek 49, odst. 4, 5 Prava stečena ulaganjem kapitala ne mogu se umanjiti zakonom niti drugim pravnim aktom. Práva nabytá kapitálovou investicí nemohou být omezena či zmenšena zákonem ani jiným právním aktem; Inozemnom ulagaču jamči se slobodno iznošenje dobiti i uloženog kapitala. Zahraničnímu investorovi se zaručuje svobodný vývoz zisku a vloženého kapitálu

15 5 Prameny chorvatského práva pro zahraniční investice Možnosti zahraničních právnických a fyzických osob investovat v Chorvatsku jsou následující: Investice kapitálu na kontraktuální bázi Investice do obchodní společnosti Investice do banky či pojišťovací společnosti Živnostenské podnikání Získání koncese k těžbě/využití přírodních zdrojů Účastnit se projektů na bázi build-operate-transfer (BOT) a build-ownoperate-transfer (BOOT) Okolnosti, že se zahraničními investicemi je zacházeno v právním řádu RCH stejně jako s domácími, má za následek, že se na ně vztahují stejné normy. Jako hlavní předpisy pro zahraniční investice, v závislosti na typu sektoru, je vhodné uvést: 5.1 Ústava Republiky Chorvatsko (Ustav Republike Hrvatske) Vyhlášena byla , prošla několika změnami (ovlivněnými zvláště politikou prvního prezidenta samostatné RCH Franja Tuđmana z rozsáhlých pravomocí dnes postupně ubývá, avšak i přesto můžeme jmenovat právo prezidenta navrhovat zasedání vlády právo s vládou společně řídit bezpečnostní služby). Chorvatská Ústava se skládá ze 147 článků, které jsou uspořádány do devíti dílů (III. díl Ochrana lidských práv a základních svobod do této kapitoly spadají i hospodářská práva, tj. čl.48 a 49 viz. výše; IV. díl pododdíly: Sněm, Prezident, Vláda, Soudní moc, Státní zastupitelství)

16 5.2 Zákon o obchodních společnostech (zakon o trgovačkim društvima) Zákon o obchodních společnostech z roku 1993 byt tvořen v duchu rekonstrukce soukromého vlastnictví, a to dle vzoru německého obchodního práva. Celkem má 647 článků, skládá se z 6ti částí (I. Obecná ustanovení, II. Společnosti, III. Hospodářské zájmové sdružení, IV. Zahraniční obchodní společnosti a zahraniční investice, V. Trestní ustanovení, VI. Ustanovení závěrečná a přechodná). Již standardně jsou společnosti rozděleny na kapitálové (društvo s ograničenom odgovornošću = d.o.o. = s.r.o.; dioničko društvo = d.d. = a.s.) a osobní (javno trgovačko društvo = j.t.d. = v.o.s.; komanditno društvo = k.d. = k.s.), mezi ně však ještě zákonodárce začlenil tiché společnictví (tajno društvo). Dle článku 620, odstavce 1 může zahraniční investor pod podmínkou vzájemnosti, která se předpokládá, zakládat nebo se podílet na zakládání, v nich nabývat práv a povinností jako osoba tuzemská (tj. chorvatská), avšak podmínka vzájemnosti se neuplatňuje na investora se sídlem, bydlištěm či občanstvím členské země WTO. Dále stanoví, že zahraniční kapitálová společnost nemůže být v chorvatské společnosti společníkem odpovídajícím za své závazky neomezeně (výjimka je připuštěna v případě, že alespoň jedním takovýmto společníkem je i chorvatská společnost, či chorvatská fyzická osoba, která odpovídá za závazky neomezeně. K základnímu kapitálu: minimální základní kapitál akciové společnosti (d.d.) je ,- HRK a nejmenší hodnota akcie je 10 HRK, u společnosti s ručením omezeným (d.o.o.) je to ,- HRK a minimální podíl činí 200,- HRK. Všechny výše zmíněné právnické osoby se zapisují do obchodního rejstříku (sudski registar), avšak nejen ty osoba fyzická, podnikatel může žádat zápis do obchodního rejstříku v případě, že její roční příjem překročí 2 mil. HRK. Pokud příjem překročí 15 mil. HRK ročně, vzniká povinnost zápisu

17 Zvláštní ochranu má firma (tvrtka) společnosti, která má významově stejný obsah jako v ČR, tedy se jedná o název, pod kterým podnikatel činí právní úkony 28. Firma musí být v jazyce chorvatském a písmem latinským, cizí slova mohou být výjimečně obsažená, pokud mají vztah ke společníkovi/akcionáři/jeho obchodní známce, či k jeho v RCH společnosti již registrované, resp. se jedná o slova již v chorvatštině zdomácnělá, o slova bez adekvátního překladu, či o slova z mrtvých jazyků 29. Zvláštní ochrany pak požívá slovo Croatia, které může být použito v názvu společnosti jen se souhlasem příslušného ministerstva a jeho schválení není vůbec jisté. Lze si udělat závěr, že situace v chorvatském právu společností v zásadě odpovídá české - alespoň co se základního rozdělení společností a možnosti držet podíl pro cizince. 5.3 Zákon o bankách a spořitelnách (zakon o bankama a štedionicama) V systému finančních institucí je již v Ústavě uvedená jako centrální ustanovena HNB (Hrvatska narodna banka), a to v článku 53 postavení, práva a povinnosti HNB jsou upraveny zvláštním zákonem a dále, že HNB je ve své činnosti koná samostatně a odpovědná je Sněmu. Komerční banku lze založit s minimálním vkladem 40 mil. HRK a po splnění dalších podmínek (akcie mohou být pouze na jméno a v nematerializované podobě, vydání licence atd.). Je též možné na území RCH zřizovat pobočky zahraničních bank, stejně tak jako chorvatským bankám je umožněno zakládat své zahraniční pobočky. Stavební spořitelnu (stambenu štedionicu) je možno založit jako akciovou společnost, či společnost s ručením omezeným, a to již s kapitálem 20 mil. HRK. 28 Článek 11. zákona o obchodních společnostech (zakona o trgovačkim društvima dále jen ZTD) 29 Článek 20. zákona o obchodních společnostech (ZTD)

18 5.4 Zákon o pojištění (zakon o osiguranju) Domácí i zahraniční osoby mohou založit pojišťovací společnost ta může mít formu akciové společnosti nebo tzv. vzájemné pojišťovny. Základní kapitál nemůže být menší než: ,- HRK pokud společnost provozuje pouze určité druhy neživotního pojištění, ,- HRK pokud společnost provozuje všechny druhy neživotního pojištění případně specifické druhy neživotního pojištění (pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, lodní, letecká a jiná odpovědnostní pojištění, pojištění půjček, garance) ,- HRK pokud společnost provozuje životní pojištění ,- HRK pokud společnost provozuje zajištění 5.5 Živnostenský zákon (zakon o obrtu) Živnostenský zákon (účinný od r. 1993), umožňuje fyzickým osobám podnikat v různých oborech, které se dělí obdobně jako ty v české úpravě. Nalézáme v něm: Živnosti volné (slobodni obrti) živnosti, u kterých není vyžadována zkouška o odborné způsobilosti či o vyučení se řemeslu Živnosti vázané (vezani obrti) živnosti, u kterých se takovéto zkoušky vyžadují Živnosti koncesované (povlašteni obrti) oprávněný živnostník či obchodní společnost mohou tyto činnosti vykonávat pouze na základě oprávnění vydaného příslušné ministerstvo v závislosti na druhu živnosti (příkladem živnosti je např. oceánský a mořský rybolov, vodní taxi atp.)

19 Z jednotlivých názvů je již zřejmé, že i zákon živnostenský (resp. druhy živností) má obdobnou strukturu, jako v české úpravě. 5.6 Další zákony Zákon o veřejných institucích (zakon o ustanovama) Instituce dle zákona o veřejných institucích (zakon o ustanovama) je právnickou osobou, jejíž založení a organizace se řídí uvedeným zákonem. Je založena k trvalému provozování činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání, vědecké, kulturní, informační, sportovní, tělesné kultury, technické kultury, péči o dítě, zdravotnictví, sociální péče, péče o invalidy a dalším činnostem, pokud nejsou provozovány za účelem dosažení zisku. Na právnickou osobu, která takovéto činnosti provozuje za účelem dosažení zisku, se aplikuje zákon o obchodních společnostech (zakon o trgovačkim društvima ZTD) a instituce tohoto druhu se pak zapisují do obchodního rejstříku Zákon o obchodním rejstříku a směrnice o způsobu zápisu do obchodního rejstříku (zakon o sudskom registru i Pravilnik o načinu upisa u sudski registar) Zákon o obchodním rejstříku upravuje vznik, organizaci a provoz obchodního rejstříku (sudsi registar). Ten je veden místně příslušným obchodním soudem (dle sídla subjektu), je veřejný a zapisují se do něj tyto subjekty: veřejná obchodní společnost (javno trgovačko društvo), komanditní společnost (komanditno društvo), hospodářské zájmové sdružení (gospodarsko interesno udruženje), akciová společnost (dioničko društvo), společnost s ručením omezeným (društvo s ograničenom odgovornošću), podnikatel fyzická osoba (trgovac pojedinac), veřejná instituce

20 (ustanova), sdružení institucí (zajednica ustanova) a další osoby, kterým to ukládá zákon. (do registru se nazapisují instituce jako např. HNB Chorvatská národní banka) Zákon o koncesích (zakon o koncesijama) Zákon o koncesích definuje možnosti, za kterých je možno využívat přírodního bohatství a zdrojů, které jsou státním zájmem RCH a na které zdroje nelze propůjčit do užívání (např. na lesy a další, určené zvláštním zákonem). Koncese může být udělena domácí i zahraniční fyzické i právnické osobě, maximálně však na 99 let. O jejím udělení rozhoduje Sněm, pokud tato pravomoc není přenesena na příslušné ministerstvo či není zvláštním zákonem stanoveno jinak Zákon o závazkových vztazích (zakon o obveznim odnosima) Zákon o závazkových vztazích se skládá z 1165 článků, rozdělen je na dvě části (Obecná a zvláštní část). První popisuje obecně principy a druhy závazkových vztahů, jejich vznik, účinky, změnu i zánik. Zvláštní díl pak obsahuje jednotlivé smluvní typy smluvních závazkových vztahů a také závazkových vztahů mimosmluvních Celní zákon (carinski zakon) Celní zákon reguluje práva a povinnosti osob a celních úřadů se zřetelem na přesun zboží v osobní a nákladní dopravě mezi RCH a druhými zeměmi. V celním řízení je užívána jednotná celní deklarace, která byla přizpůsobena celním dokumentů používaným v EU. Stejná deklarace je používána při tranzitní dopravě (která je pro RCH velmi důležitá tudy proudí zboží z Balkánu do EU, a to jak automobilovou dopravou, tak dopravou lodní). Celní sazebník se od roku 2002 přizpůsobuje unijnímu. Od roku 2005 importní cla

21 na průmyslové produkty činí přibližně 3%. Obecným principem je, že clo na nezpracované suroviny a polotovary musí být nižší, než clo na finální výrobek Devizový zákon (zakon o deviznom poslovanju) Současný devizový zákon je účinný od roku Je strukturován do devíti dílů a jednotlivé články tvoří následující logické celky: Článek 1. vymezuje předmět devizového zákona (tj. platební styk mezi rezidenty a nerezidenty v kunách i jiných měnách, mezi rezidenty v cizí měně a konečně i jednostranné majetkové transfery do RCH). Články se zabývají definicí pojmů, článek 15. pojednává o platbách a výběru v cizí měně v RCH. Články 16., 17. a 18. upravují otevírání a vedení účtů v cizí měně, stejně jako stavební spoření a úvěry téhož druhu. Články obsahují definice kapitálových operací a určují přípustnost plateb a převodů na základě kapitálových operací. Ustanovení, kterými je definován provoz platebního styku se zahraničím, hotovostní úhrady mezi rezidenty a nerezidenty a jednostranný převod majetku, jsou definována v článcích Ustanovení, kterými je určen obsah a jsou určeni účastníci devizového trhu, přípustnost obchodování s cizími platebními prostředky v RCH, způsob vytváření kurzu cizích platebních prostředků, zveřejňování a vyhlašování středního kurzu HNB a též činnost autorizovaných směnáren čl. 42. až 46. Články 47. a 48. pak obsahují možnost zavádění ochranných opatření. Články 49. až 56. formulují možnost HNB ukládat rezidentům povinnost evidence devizových operací. Dozorčí orgány, určování příslušnosti k Devizovému inspektorátu pro kontrolu devizových operací v RCH to je obsah článků 55. až 57. Články 60. až 76. obsahují ustanovení, kterými jsou určeny přestupky, které vychází z nedovolených devizových operací, a k nim patřičné zákonné postihy. Články obsahují už jen přechodná a závěrečná ustanovení

22 Pro zahraničního investora bylo nutno upozornit na článek 36. ten stanovil, že: HNB stanovuje částku, do které je volně možný: - vývoz hotovost cizí měně - dovoz a vývoz hotovosti v kunách - dovoz a vývoz šeků a stanovuje podmínky k vydání povolení pro dovoz a vývoz větších částek než dovolených. Teprve novelou z roku 2006 se mezi slova HNB stanovuje dostalo tuzemcům, tedy pro cizince je toto ustanovení neplatné, nicméně zůstává zachována přihlašovací povinnost na hranicích, a to částky vyšší, než určuje zákon proti praní špinavých peněz Zákon o obchodu (zakon o trgovini) Zákon o obchodu (pozor nezaměňovat s českým obchodním zákoníkem) celkem má 99 článků, z toho články se věnují obchodu se zahraničím byl přijat v roce 2003 a nahrazuje svou druhou částí zákon o obchodu se zahraničím. Tato stanovuje podmínky pro provozování obchodu se zahraničím, dočasný vývoz a dovoz, zvláštní formy obchodu se zahraničím (kompenzační obchody, zprostředkování v souvislosti s obchodem s cizinou, malý příhraniční vývoz a dovoz a sousedský zámořský transport, prodej zboží z konsignačních skladů), ochranná opatření při dovozu a vývozu (ochrana domácí výroby před nadměrným dovozem, kontingenty/kvóty, výjimky z aplikací kontingentů, povolení k vývozu a dovozu zboží, antidumpingová opatření, opatření proti subvencovanému dovozu), provozování hospodářských činností v cizině (domácí právnická osoba je povinna ohlásit Ministerstvu do 30ti dnů vznik zahraniční pobočky nebo založení dceřiné společnosti!), založení zahraniční pobočky v RCH a práva fyzických osob při dovozu a vývozu (dočasný pobyt v turismu, ale zejména návrat vystěhovalců a osvobození jejich majetku určenému k provozování jejich činnosti)

23 5.7 Zákon o dani ze zisku (zakon o porezu na dobit) Pro obsáhlost tématu jsem zvolil detailnější popis dále viz. kapitola Zákon o dani z přijmu (zakon o porezu na dohodak) Pro obsáhlost tématu jsem zvolil detailnější popis dále viz. kapitola

24 6 Důležité bilaterální a další smlouvy ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko Česká republika uznala Republiku Chorvatsko dne 16. ledna 1992 jako jedna ze skupiny států 29. v pořadí (když většina z dvacetiosmi předcházejících tak učinila 15. ledna 1992, v čele s Vatikánem (13. ledna 1992) a Německem (19. prosince 1991)) a diplomatické vztahy byly navázány 1. ledna Obě republiky jsou smluvními stranami Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Dále mezi sebou uzavřeli významnou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (chorvatsky Ugovor o izbjegavanju dvostrukog oporezivanja porezima na dohodak i na imovinu između Republike Hrvatske i Češke Republike, publikována v Narodne novine - Međunarodni ugovori m číslo 8/99) podepsána byla 22. ledna 1999, v platnost vstoupila 28. prosince 1999 a sdělení Ministerstva zahraničních věcí o její účinnosti bylo publikováno pod č. 42/2000 Sb.m.s. Vztahuje se podle svého ujednání v čl. 2 zejména na: a) v Republice Chorvatsko (značeno legislativní zkratkou chorvatská daň ): daň ze zisku daň z příjmů b) v České Republice (značeno legislativní zkratkou česká daň ): daň z příjmů FO daň z příjmů PO daň z nemovitostí

25 Sazby sjednané touto dohodou pro srážkové daně jsou uvedeny v následující tabulce, která je doplněna pro zajímavost i sazbami, které má RCH sjednány se Slovenskem: S Českou republikou Se Slovenskem Autorské odměny 10% 10 Úroky 0% 10 Dividendy 5% (nezávisle na velikosti podílu) Podíl do 25% sazba 10% 25% a více sazba 5% Důležitými opěrnými body pro českého investora jsou České velvyslanectví v Záhřebu (toho času v 8.patře obchodního centra Zagrepčanka na ulici Savska cesta 41, Záhřeb) spolu s konzulátem. Zde je možno získat Souhrnné teritoriální informace, kontakt na zastoupení českých úřadů a misí v Chorvatsku, případně další informace

26 7 Chorvatské investiční pobídky a jejich právní rámec Státní správa RCH se, jak se zdá, pomalu začíná vypořádávat s organizačními potížemi a jakákoliv reforma ve státní správě je spojena se zaváděním nových technologií a zjednodušováním dnes již velmi složitého postupu namátkou lze zmínit portál který, jak již název napovídá, umožňuje zorientovat se v rozlohách pozemků a jiných geodetických informacích, nahlédnutí do pozemkových knih (tzv. zemljišne knjige ) je možné skrze portál ministerstva spravedlnosti ( tam je možno též nahlédnout do obchodního rejstříku 30 ). Registrace k podnikání by měla pak být zjednodušena návštěvami středisek Hitro ( kde je soustředěno provádění všech úkonů nutných k zahájení činnosti (registrace k daním, registrace k platbě sociálních a zdravotních pojištění, registrace živnosti atp.) Z popudu vlády byla též definována území I., II. a III. skupiny zvláštního státního zájmu (zákon 26/2003). První skupina pokrývá určitá území okupovaná během konfliktu a město Vukovar a též obce s méně než 5000 obyvateli vzdálených od státní hranice méně než 15 km vzdušnou čarou. Druhou skupinu tvoří další území v minulosti okupovaná. Do třetí skupiny pak spadají obce dle kriterií zákonem stanovených zaostávají v kritériích rozvoje a též území kopcovitě horská. Úlevy na dani ze zisku daňový poplatníci provozující činnost na územích zvláštního státního zájmu a zaměstnávají více než 5 zaměstnanců (kde jich více než 50% má trvalé bydliště na tomto území alespoň 9 měsíců): Na území I. skupiny a na území města Vukovaru neplatí daň Na území II. skupiny platí daň ve výši 25% předepsané sazby 30 Tzv. Sudski registar [citováno ]. Dostupný z:

27 Na území III. skupiny a v kopcovitě-horských oblastech platí daň ve výši 75% předepsané sazby (pokud se na území Vukovarsko-srijemské župy nachází svobodná zóna, neplatí se v ní daň po dobu 10ti let) Úlevy na dani z přijmu daňový poplatník, provozující činnost na území zvláštního státního zájmu a též v kopcovitě-horských oblastech, si snižuje příjem o 25%, 75%, případně 100%, a to v závislosti na území zvláštního zájmu a za podmínky, že zaměstnává, alespoň 2 zaměstnance. Tímto způsobem si snižuje daňový základ k výpočtu daně. Úlevy mohou být využívány po dobu 10ti let. Dodatečné úlevy pro výkon činnosti na území města Vukovar umožňují po vypršení lhůty 10ti let snižovat příjem daňovým poplatníkům o 75%. Obecně lze podpůrná opatření (dle novelizovaného zákona o podpoře investic zakon o poticanju ulaganja) rozdělit na: Daňové úlevy, Celní úlevy, Úhrada za uznatelné náklady zřizování nových pracovních míst spjatých s investicí, Úhrada za uznatelné náklady vzdělávání zaměstnanců spjaté s investicí, Podpůrná opatření k zakládání a rozvoji: Technologických vývojově-inovativních center Strategických činností podnikatelské podpory Podpůrná opatření velkých investičních projektů investiční projekty značného hospodářského významu Z výše uvedených jsou nejvýznamnější (kromě výše uvedených oblastí státního zájmu) daňové úlevy, jejichž rozsah se oproti do 31. prosince 2006 platícímu zákonu

28 značně omezil, a to jak v procentu úlevy z daně, tak ve zvětšení celkového objemu investic. Více viz. tabulka: Výše investice Snížení daně ze zisku Minimální podmínka Max. Doba Do 1,5 mil. Snížení o 50% 10 pracovních míst na 10 let 1,5 4 mil. Snížení o 65% 30 pracovních míst na 10 let 4 8 mil. Snížení o 85% 50 pracovních míst na 10 let Nad 8 mil. Snížení o 100% 75 pracovních míst na 10 let Finanční podporou na jedno pracovní místo se pak rozumí: Výše nezaměstnanosti Podpora/nově otevřené pracovní místo v župě Do 10% Do 10% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však % Do 15% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však Nad 20% Do 20% uznatelných nákladů spojených s vytvořením nového pracovního místa, maximálně však Tyto informace jsou v současné době dostupné pouze v podobě zákona, neboť ani jedna agentura (včetně chorvatské agentury pro podporu investic a exportu) tyto aktualizace nezahrnula do svých materiálů

29 8 České programy na podporu exportu Česká republika nabízí výrobcům a exportérům mnoho možností, jak své výrobky umístit na zahraniční trhy, resp. je v tomto podpořit. První z právnických osob, která nabízí služby podpory podnikání a exportu, je Czechtrade jedná se o agenturu (národní proexportní organizaci) zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Agentura shromažďuje informace prostřednictvím sítě svých poboček, kterých je přes 30 po celém světě. Ty poté využívá a distribuuje českým exportérům, případně budoucím exportérům, a vytváří tak základ k úspěšnému vývozu českých výrobků a služeb. Podílí se také na vzdělávání podnikatelů přednáškami nejen na téma předávání konkrétních informací z daného regionu. Kromě vlastních zdrojů využívá STI (souhrnné teritoriální informace) zpracovávané Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Dalšími jsou společně Česká exportní banka, a.s. (ČEB, vlastněná ze 73% Českou republikou, dalších 27% EGAP) a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP, 100% vlastněná státem) tyto dvě, jak již z názvu vyplývá, financují a pojišťují český export. Druhá jmenovaná existuje již od června 1992 a je úvěrovou pojišťovnou vykonávající pojišťovací činnost podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví na základě povolení Ministerstva financí ČR. Pojišťovací činnost se státní podporu provádí EGAP na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Její dceřinou společností je Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s., která drží pojistný kmen komerčních pojištění, přešlých z na ni z EGAP. Mezi posledními je nutno zmínit i agenturu Czechinvest, která ačkoliv je zřízena zejména k získávání zahraničních investic směřujících do ČR, mimo jiné také implementuje dotační programy financované EU a ČR, např. Marketing

30 9 Chorvatská daňová soustava Chorvatsko ctí všechny dohody o zamezení dvojího zdanění sjednané mezi bývalou SFR Jugoslávií a jinými zeměmi a sama o sobě mnohé takové dohody uzavřela. Chorvatskou obdobou českého zákona o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP) je opći porezni zakon (tedy obecný daňový zákon, dále jen OPZ), který stejně jako v české úpravě staví na základu položeném správním řádem (dále jen SŘ) (v Chorvatsku na zakonu o općem upravnom postupku, dále jen ZUP). Základními principy, na kterých je OPZ stavěn, jsou následující: Princip zákonitosti všichni účastníci jsou povinni respektovat právní pravidla, nezávisle na názvu a druhu aktu, ve kterém jsou vyjádřena Aplikace daňových zákonů v daňovém řízení se aplikují ty daňové předpisy, které byli účinné v době vzniku daňové povinnosti Objektivita v průběhu vyměřování daně daňové orgány ověřují a potvrzují fakta objektivně a svědomitě, bez ohledu na to, je-li výsledek pro daňového poplatníka příznivější či tíživější Dvoustupňové řízení dává poplatníkovi právo odvolání se proti daňovým rozhodnutím Vedení účetnictví a evidence zavazuje daňového poplatníka vést účetnictví v souladu s předpisy Dokazování daňový poplatník i orgán správce daně mají povinnost svá tvrzení (vyměřovacího řízení) dokázat Inspekční dohled kontrola je prováděna jak u malých, tak u velkých poplatníků

31 Postup účastníků v dobré víře všichni účastníci jsou povinni postupovat korektně, s dobrými záměry, spolupracovat a odpovědně se chovat mezi sebou Užívání úředního jazyka a písma Hospodářský výsledek daňová data jsou vykládána dle obvyklého hospodářského významu, tj. zdaňuje se každé dosažení zisku, ať nabytého poprávu, či protiprávně Práva a povinnosti z daňově-dlužnického vztahu zanikají: Zaplacením daně či splněním daňové povinnosti Vrácením daně s úroky (ano, i s úroky z částky, kterou nebyl poplatník povinen hradit, a to až do dne zaplacení) Započtením tj. poplatníkův přeplatek se po dohodě se správcem daně použije k úhradě jiných, specificky určených, úhrad (pouze st. správě) Odpisem pokud ani exekucí nedošlo k uspokojení daňového nedoplatku Promlčením s různými lhůtami pro osoby v daňovém řízení K úpravě promlčení: Chorvatská úprava Promlčení Relativní lhůta promlčení je 3 roky, Absolutní promlčení práva na vyměření daně, úroků z prodlení, pokut atp. je 6 let ode dne, kdy začala běžet lhůta promlčení (a ta obvykle počíná po uplynutí roku, ve kterém se udál daňový případ) Úroky Sankční 18% Z přeplatku 6,5% Česká úprava Promlčení 70 ZSDP 6 let, případně přerušení a lhůta nová, absolutní maximum je 20 let od konce roku, ve kterém se stal daňový nedoplatek splatným Úroky Sankční REPO + 14% Z přeplatku REPO + 7%

32 S ohledem na relativně velkou nezaměstnanost a s tím spojené značně vysoké mandatorní výdaje není daňový výběr z daní přímých takový jako z nepřímých, kdy daň z přidané hodnoty činí značné procento příjmů státního rozpočtu, si RCH musí výběr zajistit poměrně silnými prostředky, neb v důsledku událostí z 90. let vznikla velká zóna tzv. šedé ekonomiky, výkonem rozhodnutí lze proto uspokojit nároky státu. Průběh je zcela obvyklý, resp. obdobný jako v ČR a to zabavováním movitých věcí (hotovost, cenné papíry, polotovary, suroviny, patenty, technické zlepšení, případně jiná práva), pohledávky povinného, případně majetková práva či věci nemovité. Zabaveno pak být nemůže: hotovost sloužící k uspokojování základních životních potřeb do výše osobního odečtu tj. část nezdanitelného základu daně, movitosti nutné pro život (oděvy, obuv, lednička, televizor, trouba), zemědělské stroje, knihy, nářadí a vše to, co je nutné k provozní činnosti. OPZ také obsahuje v předposledním ustanovení č.171 peněžní tresty, tj. pokuty, za porušení daňové kázně. Tyto jsou od HRK (tj. od cca do CZK) Nyní k obecnému přehledu daní v RCH Základní přímé daně Daň ze zisku Daň z příjmu daňová přirážka Základní nepřímé daně daň z přidané hodnoty spotřební daně daň z převodu nemovitostí Samotný současný chorvatský daňový systém zahrnuje tyto daně: Daň ze zisku Daň z příjmu Daň z přidané hodnoty Spotřební daně a daně z luxusu

33 Daň z převodu nemovitostí Daně z organizace her a sázek Obecní a župní daně (jako zdroje financování místní správy a samosprávy) Jejich rozdělení dle příjemce se pokusím vyjádřit v tabulce a poté uvedu jednotlivé náležitosti ke konkrétním daním, na které naváže pojednání o chorvatském zákonu o správě daní a poplatků

34 Státní daně Daňová soustava Republiky Chorvatsko (včetně procentního vyjádření příjemce daně) daň z přidané hodnoty spotřební daně spotřební daň z osobních (tzv. zvláštní daně) automobilů, jiných motorových vozidel, lodí a letadel spotřební daň z ropných derivátů spotřební daň z alkoholu spotřební daň z piva spotřební daň z nealkoholických nápojů spotřební daň z tabákových výrobků spotřební daň z kávy spotřební daň z luxusních výrobků daň z pojistného na škodou způsobenou provozem vozidla a na havarijní pojištění Župní daně daň dědická 1. movitosti - 100% župa 2. nemovitosti viz. daň z převodu nemovitostí daň ze silničních motorových vozidel daň z plavidel daň na výherní automaty a zábavní hry Městské nebo obecní daně daňová přirážka daň ze spotřeby daň z rekreačních objektů daň z firmy nebo názvu daň z užívání veřejných prostranství daň z neobdělávaných zemědělských pozemků daň z neužívaných obchodních prostor daň z nezastavěného stavebního pozemku Společné daně daň ze zisků daň z příjmů 70% stát, 10% župa, 20% obec/město daň z převodu nemovitostí 40% stát, 60% obec/město Poplatky z organizace her poplatek za příležitostnou organizaci loterie poplatek za sázkové hry v kasinech poplatek z kursových sázek poplatek z výherních hracích přístrojů Červený kříž poplatek z organizace spotřebitelských soutěží