Pěstované tradice jsou obohacením našeho života. Piplal jsem borovanský zpravodaj deset let, takže ho mohu považovat tak trochu za svoje dítě.

Transkript

1 Duben 2006 Cena 5,- Kč Zpravodaj zrcadlo dění našeho města Piplal jsem borovanský zpravodaj deset let, takže ho mohu považovat tak trochu za svoje dítě. Ale teď už nějaký rok je samostatný, dospělý, vede ho ing. Seberová, takže si mohu dovolit ho hodnotit, aniž bych musel být pokládán za předpojatého. Spíše než hodnotit, bych chtěl vyjádřit to, co mě napadá při srovnávání se zpravodaji okolních měst a obcí N. Hradů, T. Svinů, Č. Velenic, Ledenic apod., které pravidelně sleduji. Jsem přesvědčen, že v tomto srovnání náš zpravodaj velmi dobře obstojí, možná, že je i nejlepší. V čem je důvod? Myslím, že jeden z hlavních důvodů je to, že zpravodaj je zrcadlem života našeho města a že tento život je opravdu bohatý. Tedy, že je o čem psát a že zásluhu na zpravodaji mají nejen ti, co ho dělají píší, ale především všichni, kteří vytváří činorodý a Pěstované tradice jsou obohacením našeho života pestrý život v Borovanech. Uvědomil jsem si to při srovnávání rozsahu a skladby inzerátů. Tolik firemních inzerátů (s výjimkou regionálního kulturního kalendáře) se nikde nevyskytuje. Svědčí to jednak o tom, že je u nás dost podnikatelů, a jednak, že vědí, že je třeba inzerovat protože kdo inzeruje, ten prosperuje. Jistě, je třeba dát o sobě vědět a zpravodaj je dobrou příležitostí, protože si ho měsíčně kupuje tisícovka domácností. Konec konců i to svědčí o tom, že zpravodaj je pro čtenáře zajímavý. Úspěšné srovnání je také v bohatosti nabídky kulturně společenského a sportovního dění. Samozřejmě zpravodaj může nabídku otisknout a následně referovat jenom proto, že se najdou mezi námi ti, kteří tolik akcí připraví. A to neplatí jen o Borovanech, možná, že ještě víc to platí při srovnávání života v osadách. Pravda, není to většinou žádná dovezená vysoká kultura z Prahy (jako např. v Trhových Svinech), ale je to dění, při kterém se setkává hodně lidí, dění, které si připravujeme sami a líbí se nám. Myslím, že takto bohatý život je také výsledkem přístupu, který před patnácti lety zvolilo město, když zrušilo organizaci pro kulturu (SKZ) a rozhodlo se z těchto peněz vytvořit fond a z něho podpořit kterýkoliv subjekt, který uspořádá něco pro druhé. Celá léta tak město ročně rozděluje statisíce korun příspěvků spolkům na aktivity v kultuře a sportu. Je to jistě dobré, ale to nejpodstatnější je v lidech ochotných udělat něco pro druhé. Tak mohu využít této příležitosti a opět poděkovat všem, kteří se angažují ve prospěch bohatého a spokojeného života u nás ve městě i v osadách. V této souvislosti je potěšitelné, že organizátoři již nespoléhají jen na příspěvek od města, ale obracejí se tam, kde jsou možnosti mnohanásobně větší. Chtěl bych pochválit hasiče ze Třebče, Borovan, Trocnova, tělovýchovnou jednotu, římskokatolickou farnost, ZUŠ, Klub tradic, Nazaret, klub maminek, že využili nabídky Sdružení Růže na podporu z programu Leader +, podali žádosti a většinou také uspěli nebo věřím, že ještě uspějí. Touto cestou připutuje do Borovan (včetně dvou projektů kultury města) zhruba 3,5 miliónů korun! Nejde jen o ty peníze, ale hlavně o všechno to, co se díky nim uskuteční a zejména, že se vytvoří podmínky pro to, aby takto obohacený život pokračoval i v dalších letech. Věřím, že většina žadatelů získá sebedůvěru a zkušenosti pro podávání dalších žádostí o podporu svých projektů. A to je velmi dobře, protože možností je dnes až nepřehledně. Nepochybně i v tomto ohledu vychází srovnání Borovan s okolím přinejmenším dobře. Ale nejde nám o nějaké soutěžení. Jde o to, aby se u nás žilo dobře a to odvisí od lidí, kteří tu žijí. V tomto ohledu jsem i já věčně nespokojený starosta spokojen a zároveň povzbuzen pomoci všem, kteří chtějí také něco dělat pro druhé, pro Borovany. Když už hodnotím a děkuji, pak musím vzpomenout i všechny přispěvatele do našeho zpravodaje. Děkuji a prosím - pište. Nemusí to být rozsáhlé a učené traktáty, ale drobnosti, postřehy, připomínky, poznatky a zprávičky o tom, co se kolem vás děje, aby Borovanský zpravodaj byl co nejlepším zrcadlem našeho života. Stanislav Malík

2 2 Vybráno z jednání rady města a Rada města vzala na vědomí Informaci Policie ČR o tom, že v loňském roce nebyly ve správním území města zjištěny žádné násilné trestní činy. Informaci starosty, že SÚS přispěje částkou 40 tis. Kč na kanalizaci v Trocnově. Předložení druhé verze návrhu hlavního výkresu konceptu územního plánu a schvaluje dopis Ing. arch. Kovářovi, urgující dodání kompletního konceptu. Informaci o počtu žádostí na úhradu školného za děti z početnějších rodin. Informaci o tom, že náklady pečovatelské služby v okrsku Borovany činily za rok tis. korun a příjmy za poskytnuté služby cca 100 tis. korun. Rozdíl byl kryt dotací Jihočeského kraje. Informaci starosty o nově vypsaných grantech Jihočeského kraje a o připravovaných žádostech ze strany města. Informaci o tom, že do 3. kola programu Leader+ město Borovany podalo projekt na zřízení a provoz mateřského centra. Rada města schválila Na základě vyúčtování městského plesu příspěvek Borůvce ve výši ,- Kč. Dopis Kulturní Expedici s.r.o. s vysvětlením, proč město nemůže v současné době uzavřít nájemní smlouvu pro r Ocenění úspěšných reprezentantek města ve střelbě ze vzduchové pistole na republikové a mezinárodní úrovni. Nákup záložního čerpadla pro druhý vodovodní vrt. Objednání studie proveditelnosti na osazení kogenerační jednotky do kotelny CZT v případě, že tento záměr bude schválen v konsultaci s provozními praktiky. Rada města souhlasila S prodloužením licence pro firmu Jihotrans České Budějovice na provozování autobusové linky České Budějovice Borovany Hluboká u Borovan a České Budějovice Borovany Třeboň. Rada města projednala Koncept územního plánu kraje s tím, že pro plánované vedení vysokého napětí 400 KW žádá alternativní trasu. Žádost o možnost umístění reklamního poutače na ostrůvek u autobusového nádraží s tím, že povolení města musí předcházet povolení Policie ČR. Rada města rozhodla Město neuzavře smlouvu s E.ON a.s. na kabelizaci vzdušného vedení křižujícího náves v Hluboké u Borovan vzhledem k tomu, že E.ON požaduje za tuto akci 0,5 mil. korun. Z nabídky 4 firem objednat zaměření budov areálu zámku u Ing. Konopy KOGES jako podklad pro projekt budoucího využití zámku. Přispět jednou třetinou na náklady dopravy borovanských předplatitelů do Jihočeského divadla v roce Odvolat současného kronikáře Borovan a jmenovat nového kronikáře. Povolit dvě vyhrazená parkovací místa za poplatek 2x 500,- Kč/ rok s podmínkou, že budou ze strany žadatele uhrazeny pohledávky města a veřejné prostranství okolo Sýmalky bude uklizeno. Pronajmout volný byt v DPS a byt v patře v domě čp. 98. dne O odměně kronikáře v Borovanech. Objednat u firmy CityPlan s.r.o. studii příležitosti na osazení kogeneračního motoru do kotelny CZT. Jednat o smlouvě na dislokační studii využití zámku u firmy OMNIA projekt s tím, že před podpisem smlouvy se uskuteční ještě společné jednání obou stran. Objednat studii rekonstrukce náměstí u firmy A 1 s.r.o. Uložit MěÚ zpracování žádosti k Jihočeskému kraji o grant na opravu sousoší sv. Jana Nepomuckého na náměstí. Zveřejnit záměr pronájmu domu čp. 242 v areálu firmy Lasselsberger. Pronajmout pouť v roce 2006 v Borovanech. Nevyhovět žádosti firmy DOUB- LE s.r.o. o prodej pozemků v k.ú. Trocnov k provozování chovu koní a jezdecké školy. Prodloužit nájemní smlouvu s dosavadním nájemcem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce na prostory v Domě služeb. Usnesení Zastupitelstva města Borovan dne I. Zastupitelstvo města bere na vědomí 1. Informaci o Nařízení vlády č. 50/2006 Sb. ohledně odměn zastupitelů obcí a rozhodlo: - neměnit svá dosavadní usnesení v této záležitosti. 2. Informace z jednání rady a výborů: a) doporučení finančního výboru ke schválení hospodaření města za r a návrhu rozpočtu na r b) výsledky výběrových řízení na dodavatele - rekonstrukce Nádražní II Swietelski s.r.o. - projekt rekonstrukce náměstí Ateliéry A 1 s.r.o. - studie využití areálu zámku Omnia projekt s.r.o. c) předložení konceptu územního plánu a jeho veřejného projednávání d) stav připravenosti hlavních investičních akcí II. Zastupitelstvo města schvaluje 1. Rozdělení výsledků hospodaření škol za rok 2005 do fondů MŠ 9,7 tis. korun do rezervního fondu ZŠ 41,65 tis. korun do rezervního fondu, 40 tis. do fondu odměn a 40 tis. odvod do rozpočtu zřizovatele ZUŠ 20,98 tis. korun do fondu odměn, 20,98 tis. do rezervního fondu. 2. Závěrečný účet města za rok 2005 s příjmy ve výši tisíc korun a výdaji ve výši tisíc korun s tím, že rozdíl byl kryt rezervami z minulých let. Dále schvaluje zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření města za rok 2005 provedeném krajským úřadem a konstatujícím, že nebyly zjištěny chyby a nedostatky ani méně závažného charakteru. Oba materiály schvaluje zastupitelstvo města bez výhrad. 3. Rozpočet města na rok 2006 na straně příjmů tis. korun a na straně výdajů tis. korun s tím, že rozdíl bude kryt rezervami z minulých let. Ukládá radě města hospodařit v intencích schváleného rozpočtu a ruší své usnesení z o rozpočtovém provizoriu. 4. Převody nemovitostí A/ SMĚNA p.p.č. 2921/7 o výměře 732 m² v k.ú. Borovany za p.p.č. 2921/8 o výměře 777 m² v k.ú. Borovany bez vzájemného finančního vypořádání B/ PRODEJ k.ú. Borovany p.p.č. 2921/7 o výměře 732 m² za kupní cenu 490,- Kč/m² s věcným předkupním právem města a právem oboustranného odstoupení od kupní smlouvy v případě nezahájení stavby do část p.p.č. 2268/13 o výměře cca 50 m² dle budoucího zaměření za kupní cenu 50,- Kč/m² - st.p.č. 988 o výměře 328 m² Společenství vlastníků pro dům čp. 479 v Borovanech za kupní cenu 100,- Kč/m² - část p.p.č. 2984/1 o výměře cca 400 m² dle budoucího zaměření SBD České Budějovice venkov za kupní cenu 50,- Kč/m² k.ú. Radostice - p.p.č. 1621/1 o výměře 1019 m² za kupní cenu 60,- Kč/m² s podmínkou úhrady podílu na el. přípojce ve výši 30 tis. Kč k.ú. Hluboká u Borovan - p.p.č o výměře cca 120 m² s podmínkou narovnání východní hranice za kupní cenu 30,- Kč/m² C/ BEZÚPLATNÝ PŘEVOD - p.p.č. 126/12 o výměře 2061 m² v k.ú. Hluboká u Borovan od Pozemkového fondu. D/ KOUPĚ k.ú. Radostice - p.p.č o výměře 539 m² za kupní cenu 15,- Kč/m² - p.p.č PK o výměře 1133 m² za kupní cenu 15,- Kč/m² k.ú. Trocnov - p.p.č. 201/21 o výměře 307 m² a p.p.č. 201/22 o výměře 70 m² za kupní cenu ,- Kč E/ REVOKACE USNESENÍ - ze dne , bod II , prodej p.p.č v k.ú. Radostice ze dne , bod II. B. 3. ve smyslu prodeje části p.p.č. 105/2 a schvaluje směnu části p.p.č. 105/2 o výměře 338 m² za část st.p.č. 113 o výměře 3 m² s finančním vyrovnáním ve prospěch města 30,- Kč/m². 5. Záměr koupě pozemků pro budoucí stavbu chodníku v k.ú. Dvorec a v k.ú. Třebeč dle budoucího zaměření a pověřuje starostu města k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní s vlastníky pozemků za 20,- Kč/m². 6. Závazné ukazatele pro hospodaření příspěvkových organizací v roce Rozpočet sociálního fondu městského úřadu. III. Zastupitelstvo města vyslovuje Uznání pracovníkům městského úřadu za výsledky hospodaření města v roce 2005.

3 3 Koncept územního plánu Zpracovatel územního plánu ing. arch. Kovář předložil koncept řešení. Ten má ze zákona o územním plánování předepsaný postup projednávání. Sem patří i takzvané veřejné projednání, které má dvě polohy jednak možnost nahlížení do materiálů, jednak účast na setkání k prezentaci konceptu. V obou případech musí občan své připomínky, má-li jaké, uplatnit písemně. Za připomínky nejsou považovány předchozí náměty uplatněné ve fázi zadání územního plánu ty jsou považovány pouze za podněty a nemají právní závaznost připomínky. Veřejné projednání za účasti autora a pořizovatele územního plánu je předepsáno pouze jedno za celé území města. Protože chceme, aby možnost seznámení se záměry ú- zemního plánu mělo co nejvíce našich občanů a aby mohly být detailně diskutovány i záležitosti osad, dohodli jsme s autorem navíc projednání také v osadách. V Borovanech se veřejné projednávání uskuteční dne v kině od hod. Osadní jednání proběhnou vždy od hodin v následujících termínech: pro Hlubokou u Bor. a Vrcov v hostinci v Hluboké u Bor pro Třebeč a Dvorec v hostinci ve Třebči pro Radostice a Trocnov v hostinci v Radosticích. Tyto termíny připomeneme ještě v květnovém Zpravodaji. Nicméně počínaje 1. dubnem jsou materiály konceptu připravené pro veřejnost k nahlížení na stavebním úřadě v úředních hodinách, nebo po domluvě s ing. Hlávkovou na tel V dubnu budou koncept územního plánu projednávat odborné komise rady a další orgány města. Novinky městské knihovny Březen měsíc knihy a internetu skončil a já bych se s Vámi ráda podělila o to, co nám přinesl. Děkuji všem, kteří se zapojili do burzy knih a darovali knihovně své knihy, mezi nimiž jsem našla opravdu zajímavé tituly, které v našem knižním fondu chyběly. Každý pátek byl přístup na internet zdarma a celý měsíc bylo také možno vstoupit zdarma na stránky ze státní správy a další vybrané adresy podporované Ministerstvem vnitra a organizovaných svazem knihovníků a informačních pracovníků. Děti si vyzkoušely své vědomosti z literatury v testech a všechny, kdo uspěly na výbornou, si zaslouží pochvalu: Byly to: Marie Němcová, Jana Frojdová Marie Frojdová, Jakub Ciml, Lucie Kubešová, Eva Chuchelová, Miroslav Halama, Lucie Heřmanová. Zároveň proběhla beseda nad knihou První tři s panem Milanem Koželuhem a pohádkové čtení pro děti. Obě akce se moc povedly a potvrdily, že lidé v Borovanech se chtějí setkávat a kulturně žít. Na duben připravujeme: Středa od hod - odpoledne stolních her Přijďte si zahrát hry, které již znáte, jako je ČLOVĚČE, NEZLOB SE nebo PEXESO, ale i nové hry jako jsou ACTIVITY JUNIOR, KRIS- KROS, DOMEČKY, SFINGA a další. Výběr z novinek knihovny: Pro děti a mládež: Junková, Š. Štěstí chodí po špičkách Řeháčková,V - Kdo pochopí Mariku? Sonnenblick, J. Bubny, holky nebezpečný koláč Wilson, J. - Všude dobře, doma nejlíp Herzová, E. Láska na rozcestí Lanczová, L. Šeptej do ticha Lanczová, S. Z deníčku neobyčejné patnáctky Lhotová, D. Šťastnou cestu s ježkem Františkem Munzar, L. S vůní vánku po heřmánku Žáček, J. Na svatého Dyndy Beletrie: Brdečková, T. Nebezpečí, jaké je tvé jméno? Topol, J. Kloktat dehet (kniha roku 2005) Coelho, P. Alchymista Smetanová, J. Pozor, vyletí ptáček Rudolf, S. Zápisník neúspěšného otce Romány pro ženy: Coulter, C. Tvrdohlavá nevěsta Brown, S. Zdravím tě, temnoto Kubšová, Z. Inženýrky v oběhu Roberts, N. Smrtící zrada Drake, S. Divoká srdce Knihovna je otevřena: STŘEDA 9 11, h ČTVRTEK 9 11, h PÁTEK h Magdalena Hluštíková, knihovnice Železná sobota Proč sbíráme nebezpečné a velkoobjemové odpady? Možná někdy vyhodíte do popelnice zářivky, autobaterie, monočlánky, zbytky barev či použitý olej a přitom si říkáte: Vždyť toto malé množství nemůže nikomu a ničemu ublížit. Ve skutečnosti může! Společně denně vyhazujeme tuny odpadu, který obsahuje látky škodlivé lidskému zdraví i přírodě a to i ve velmi malém množství těžké kovy (např. olovo, rtuť, kadmium), oleje, kyseliny, rozpouštědla a různé další jedovaté látky. Pokud se tyto látky dostanou společně s ostatním komunálním odpadem na skládku, v dlouhodobém horizontu ohrožují půdu, podzemní i povrchové vody a v poslední fázi se objeví v našem potravinovém řetězci. Jaké druhy odpadů se sbírají? Nebezpečné složky komunálního odpadu ledničky, mrazničky elektrotechnický odpad televizory, počítačové monitory zářivky, úsporné žárovky, teploměry olověné akumulátory z osobních vozidel suché články (monočlánky) barvy, laky, mořidla, tmely, lepidla a obaly s jejich zbytky, ztvrdlé štětce, znečištěné piliny obaly od rozpouštědel, kyselin, hydroxidů, pesticidů, detergentů, odmašťovacích přípravků a jejich zbytky vyjeté motorové oleje, fritovací oleje a tuky, mastné hadry Velkoobjemový odpad starý nábytek, kamna, sporáky, pračky, koberce, umyvadla, WC mísy, linolea, kočárky, staré oděvy a boty, matrace, pneumatiky z osobních automobilů a podobný velkoobjemový odpad Nákladní automobil avia a BOBR PRESS v modrobílém provedení s velkým nápisem Marius Pedersen a firemním logem budou ve stanovených časech na zastávkách, kde od Vás pracovníci firmy Marius Pedersen a.s. převezmou uvedené odpady. Neodkládejte odpady na zastávky před nebo po odjezdu vozidla z důvodu jejich nebezpečnosti pro děti či zvířata. Tento sběr je zdarma a je určen pouze pro občany (fyzické osoby) Města Borovany, nikoliv pro podnikatele. Při odevzdání odpadu se předkládá občanský průkaz. Případné dotazy zodpoví Městský úřad v Borovanech. SEZNAM ZASTÁVEK sobota hod - Vrcov u obchodu hod Hluboká u autobus. zastávky hod Třebeč u obchodu hod Dvorec před knihovnou hod Borovany u nádraží ČD hod Borovany u vodárny hod Radostice u obchodu hod Trocnov u obchodu POZN.: V zastávkách Vrcov, Hluboká, Třebeč, Dvorec, Radostice a Trocnov je možné odevzdat také velkoobjemový odpad. Marius Pedersen, a.s. oznamuje, že na svozovém dnu v pondělí 17. dubna se nic nezmění a bude proveden pravidelný svoz komunálního odpadu. Poplatek za odvoz odpadu Pro fyzickou osobu starší 4 let, která má na území města trvalý pobyt, se podle zákona 565/1990 Sb. vyměřuje za rok 2006 poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ve výši 320 Kč. Tento poplatek bude pro obyvatele, kteří platí inkasním štítkem SIPO, rozdělen do tří splátek: v dubnu 120 Kč a v červenci a v říjnu po 100 Kč za osobu trvale hlášenou na č.p. Pro zavedení do tohoto systému plateb je nutné nahlášení spojového čísla SIPO na městský úřad tel paní Lenka Urbánková. (Platí pouze pro nové obyvatele nebo v případě úmrtí nebo odstěhování plátce a změny spojového čísla.) MÚ

4 4 Odpadkové inspirace z Písku? Služba venkovu nabídne své služby V březnu tohoto roku vznikla obecně prospěšná společnost Služba venkovu se sídlem v Borovanech. Předsedkyní správní rady je Romana Fischerová, která působí také jako koordinátorka v trhosvinenském Domečku, středisku pro volný čas a integraci (zařízení Diakonie a misie Církve československé husitské). Společnost chce pomáhat s čerpáním peněz určených pro rozvoj venkova a hlavně povzbuzovat a podporovat místní lidi, spolky i obce (zejména menší, kde není uvolněný starosta) ve všem, co venkovu a jeho udržitelnému rozvoji prospívá. Společnost působí především v mikroregionu Sdružení Růže, ale nejen tam. Nabízí jak pomoc při psaní konkrétních projektů, tak informace o možných zdrojích fondech a grantových programech. Dále se bude věnovat i vzdělávání, šíření potřebných znalostí a dovedností a metodickému vedení a poradenství. Podporuje nejen ekologické, ale všechny občanské aktivity a zájem lidí o věci veřejné a o podobu a osud místa a kraje, ve kterém žijí. Zakladateli společnosti Služba venkovu jsou Novohradská občanská společnost, obecně prospěšná společnost Rosa a Jiří Guth z Borovan. První veřejnou akcí Služby venkovu je setkání aktivních lidí působících v mikroregionu Sdružení Růže starostů a zastupitelů, podnikatelů, činovníků různých spolků, učitelů a všech ostatních, kterým hodně záleží na místu a kraji, kde žijí, a jsou schopní a ochotní pro ně něco dělat. Cílem setkání je blíže představit Službu venkovu a naopak získat další podněty pro její práci, poptávku, poradit se o přípravě strategie mikroregionu na léta , připomenout možnosti a uzávěrky vybraných grantových programů, kde je možné žádat o peníze, ale hlavně ty lidi dát dohromady. Spolupráce, zájem, znalosti a dovednosti místních obyvatel a zachovalá příroda totiž představují největší kapitál pro rozvoj regionu. Služba venkovu chce přispět k jeho využívání a rozhojňování. Chce a může být jen jakýmsi kvasem (jakkoliv je toto podobenství obvyklé spíše v duchovní sféře), nebude nikoho do ničeho nutit a nemá žádný patent ani monopol. Služba venkovu je společnost nezisková a kohokoliv, kdo usiluje o totéž, nepovažuje za konkurenci, ale za partnera. Svůj servis nabízí v první řadě Sdružení Růže a jeho členům, především obcím, a občanskému sdružení Místní akční skupina Sdružení Růže, působícímu v programech LEADER+ a LEADER ČR. Setkání se koná v pátek 21. dubna od v horním salónku (kavárně) restaurace Junior v Trhových Svinech. Zuzana Guthová Za humny Borovan máme velkou skládku odpadů, tak mne zajímá, jak to s komunálními a dalšími odpady dělají jinde. Proto jsem neváhal a 6. února jsem se spolu s dalšími ekologickými poradci Krajské sítě environmentálních center KRASEC zúčastnil exkurze v a- reálu skládky a dotřiďovací linky Vydlaby u Smrkovic nedaleko Písku. Obě zařízení slouží zejména pro města Písek a Strakonice, tedy pro cca 55 tis. obyvatel. Dotřiďovací linku uvedenou do provozu v roce 2004 vlastní obě okresní města napůl, na skládce mají rovný podíl 45 procent, zbylých 10 drží firma Recyklace odpadů a skládky a.s Strakonice. Jak nám sdělil hostitel a průvodce exkurze vedoucí píseckého referátu životního prostředí Ing. Šatra, celkem tu v jednosměnném provozu pracuje deset lidí. Na lince se střídavě třídí plasty a papíry. Jak to vypadá u plastů jsme viděli na vlastní oči. Přivezená hromada smíchaných plastů, ale i lecčehos jiného, co lidé dokáží naházet do kontejnerů na separovaný odpad, postupně projíždí pod rukama pracovníků linky. Ti směs rozdělují na bílé, modré a zelené PET lahve, dále na tvrdé plasty a fólie. Zbytek jde na skládku. Vyseparované plasty se dopraví do kontinuálního lisu, který z nich vyrobí úhledné balíky. Ročně se takto roztřídí na 500 tun plastů. PET je ceněnou surovinou. Je to smutné, ale jde až do Číny, která za něj platí více než čeští zpracovatelé. Až 10 tis. Kč za tunu, přičemž náklady na třídění jsou 600 Kč na tunu. A pokud by Vás zajímalo, jestli vadí víčka a etikety, tak ne. Ostatní plasty zadarmo odebírá firma z Nymburka, která je dále podrobněji roztřídí podle druhu a teprve pak prodá. Papíry se zde třídí na kartony a zbytek. Momentálně na trhu není zájem o podrobnější třídění typu novinový papír, křídový z časopisů apod. Většina papíru, zvláště kartonů jde opět na vývoz, tentokrát do Rakouska. Prodává se za 900 Kč za tunu. Je to méně, než jsou náklady na dotřídění (1100 Kč za tunu), ale rozdíl pomůže uhradit příspěvek od EKO-KOMu. V posledních letech zejména díky reklamním prospektům markantně narostlo množství papíru v odpadu, z linky ho ročně vyjede přes 1100 tun. Na lince by se mohlo třídit i sklo, ale nevyplatí se to. Oproti minimální ceně za střep jsou tu vysoké náklady na provoz, zejména opotřebení linky. Proto je sklo ze sběrných nádob dodáváno Sběrným surovinám. Zato od jara počítají ve Vydlabech, že začnou s tříděním hliníku a krabic z tetrapaku. Ty se začnou sbírat do společných sběrných nádob s plasty. Za dotřídění na lince město Písek zaplatí 1,2 mil. Kč ročně. Oproti tomu za vytříděné obaly dostane dvakrát tolik od společnosti EKO- KOM (autorizovaná firma, která dostává peníze od firem produkujících obaly a zajišťuje takto jejich zpětné využití). Mimo sběrných nádob město Písek vlastními silami provozuje sedm sběrových dvorů a vlastní kompostárnu. A tím, že na skládku nepřijímá stavební sutě a zeminy, podporuje jejich opětovné využití ve městě funguje linka na recyklaci suti. I tak na skládku Vydlaby ročně doputuje na 25 až 28 tis. tun odpadů a provozovatelé již přemýšlí, jak ji rozšíří. Takže rezervy v třídění jsou ještě značné. Jako již v jednom z mála měst funguje v Písku spravedlivý známkový systém pro občany platíš tolik, kolik odpadu vyprodukuješ. A jde to. V neposlední řadě mne pak zaujalo, že ve Vydlabech nemají problém s hledači surovin, kteří zvyšují riziko požáru. Po směně přebírá ostrahu skládky hlídač. Pro mne osobně byla návštěva cenným poznáním, jak vše okolo komunálních odpadů jde dělat také jinak, než jsme si zvykli. Ale vím, že přímá srovnání bývají ošidná, jde spíše o inspiraci. Edvard Sequens Rozpačité jaro Čekám, jaro, tvé inspirace, však chladné jsi zatím ještě. Na prvosenky v mé zahrádce, padá sníh i kapky deště. Ženy a dívky jsou již v plném třpytu - bohyním vesny nevadí tvůj chlad! a já se na ně dívám plný citu, což může člověk nemít život rád? Nahé jsou ještě akáty i kleny vzdorují, neotevřou ani puk. Jdou však ženy vábí muže koleny a jaro jim nabízí z vlastních ruk. Jaro to je ono ptáče, co zpívá mi pod oknem. I když občas deštěm pláče, je již tepla prorokem. Po břehu Dunaje dnes bloumal jsem, šlehaný větrem, však hřál mě proud. Utřel jsem slzy smutku pod okem a vypnul znovu skleslou hruď. I ty si, jaro osuš oči, a dopřej nám již více jasu, ať nám ženy do spánků vkročí a smíme vnímat jejich krásu! Nepustíš-li k nám více slunce, stáhne ho z nebe moje srdce! By šeříky i lásky kvetly a nohy se nám štěstím pletly! Myšlenky slovenského poety Janka Smreka z cyklu veršů Básník a žena do češtiny upravil Ján Krivák

5 5 Dnešním recesím předcházely nelidské krutosti Za recesi je považován určitý výstřední žert. Například, když dnes obdrží jinak seriózní žena dopis typu, že je jednou z nejkvalifikovanějších představitelek Homo megeres obludus a proto je očekávaná na sletu čarodějnic, tak to je recese. Pozvaná dáma, pokud není netýkavkou, pravděpodobně uvítá příležitost k odvázání se. Pořídí si příslušný kostým a vyrazí na slavnost pálení čarodějnic. Takové čarodějnické hemžení, dávno zavedené našimi předky, probíhá v předvečer filipojakubské noci z posledního dubna na první květen. Kdysi se věřilo, že oné noci mají čarodějnice největší moc a v lidových představách létaly na košťatech ke svým sněmům, k nimž si vybíraly vysoké kopce. Podle pověsti jedním z nich prý byla také nedaleká Todeňská hora. V dnešní době na čarodějnice věří pouze malé děti a jen některé. Dříve obávané bytosti nalézáme jen v pohádkách jako víceméně neškodné a mnohdy komické postavy. Bývalo však hůře, především pro ženy z čarodějnictví nařčené. Původ čarodějnic je pokládán do dávných pohanských dob, ale jejich existenci nalézáme i v repertoáru středověkého křesťanství. Běda těm ženám, které takto byly označeny. Ty pak čekaly kruté chvíle na mučidlech a nakonec smrt, jež často byla pro ně i vysvobozením. Ve Státním archivu v Třeboni jsou uloženy písemné doklady o upálení čarodějnic z Borovan. Tento případ zmiňuje August Sedláček ve III. díle svých spisů o českých hradech a uvádí zde doslovný zápis o zmíněné události. Ten zní: Při právě města Třeboně v roce 1590 se přiznala Markéta Panenská, jinak Holubka z Borovan a zůstala na tom po trápení, aby raději měla konec bolestného živobytí, že zlého umění čarodějného užívala, jim lidi mámila, trávila, o zdraví i o hrdlo připravovala, dobytky mořila a s pomocnicemi svými, Annou, pastýřkou ze Slověnic a Voršilou, klisnářkou z Borovan, které se též na trápení přiznaly, že od ní některé věci přijímaly a lidem některým toho i dodávaly a o jejich zdraví je připravujíce, též i dobytku překážely. U práva třeboňského vynesen ortel, aby Markéta jakožto mistryně jiných zlých a lehkomyslných čarodějnic pro velikost skutku zlého a tak hanebného spáchaného nad lidmi, účinku pro příklad jiným předně od mistra popravčího kleštěma rozpálenýma v rukou a u nohou po těle trhána a potom s pomocnicemi svými hranicí ztrestány a upáleny byly. Dále zapsal písař doložku, že Jeho Milost Vilém z Rožmberka ráčil bedlivě povážiti a ortele toho potvrditi, což Sedláček okomentoval slovy, že bylo právo tehdá druhdy divné. Třeboňský archivář Václav Hadač později vyslovil domněnku, že Voršila klisnářka mohla se vlastně jmenovat Klesnarka a že jméno její bylo v záznamu zkomoleno. Nelze to sice potvrdit, ale pravděpodobnost se nabízí proto, že v urbáři (městské pozemkové knize) borovanském z roku 1590 jména Klesnar i Holub se vyskytují. Co ještě k této události říci? Po novu snad prosté No comment, nebo snad ještě to, že dnešním zrcátkem jsme se sice vydali o několik století zpět, ale letošní rok nám nabídne příležitost podívat se ještě o nějaký ten týden dále proti směru času. F. Kadlec Kresba představuje jakési zahřívací kolo, než katovi pacholci přistoupili k uplatnění dalších mučících metod, kterých pro rozvázání jazyků ovládali celou bohatou paletu Pokračujeme v tradicích masopustu V sobotu se konala v Hluboké u Borovan tradiční masopustní koleda. Než vyjde masopustní koleda, musí koledníci získat povolení od starosty na její konání a od hospodské k navrácení se k večerní masopustní veselici. První kroky koledníků vedou k pomníku padlých z 1. světové války, kde uctí památku všech zemřelých občanů obce. Koledu provádí matka masopustu, která má na starosti celou koledu, jež je složena ze svobodných hochů. Je třeba si uvědomit, že mládež, která se v dnešní době zajímá o počítače a techniku, je schopna se sejít a pobavit celou vesnici svými veselými písničkami a kolečky. Tancuje se před každým stavením, přeje se zdraví, štěstí a zve se na večerní masopustní veselici. Večer hraje muzika, která celý den koledníky doprovázela. Masopustní koledy se zúčastnil i velký počet masek vesele oděných. Při pohledu na koledu 12 mladých chlapců úplně srdce poposkočí a mnohým vyrazí slzy do očí. Za to si zasluhují dík a uznání nás starších. Marie Nováková, Z. Krebsová Maškarní bál ve Vrcově Dne uspořádal ČČK ve Vrcově dětský maškarní bál. Dětem se jako vždy velmi líbil. Přišlo jich asi dvacet a také přespolní. Díky všem, kteří se na této zdařilé akci podíleli.těšíme se na příští rok. Za ČČK Krejčová Anna, Vrcov

6 6 Zmínka o kulturním dění v Radosticích Sotva skončily oslavy příchodu nového roku, vrhli se radostičtí dobrovolní hasiči na přípravu každoročního hasičského bálu. Po zařízení všeho potřebného se sešli hasiči i nehasiči, místní i přespolní, poslední lednovou sobotu v místním pohostinství, aby si užili příjemné hudby v podání Malé kapely P. Havlíka, tance i soutěžení o nějakou tu tombolu. Nechyběla ani již tradiční dražba prasete. Tímto děkujeme všem, kteří přispěli a různými způsoby se zasloužili o vydaření se této akce. Je 25.2., Radosticemi se line vůně masopustních dobrot a v povzdálí je slyšet Červená růžička a výskot koledníků. Poslední únorovou sobotu místní hasiči pořádali masopustní koledu zakon- čenou maškarní merendou. V devět dopoledne se jedenáctičlenná růžičková koleda sešla v čele s hlavním masopustem a střapatými v místním pohostinství, aby zkontrolovali, zda je vše připravené, dozdobili klobouky jalovcem, připevnili šerpy na sváteční šat a vyzkoušeli si, zda po roční pauze nezapomněli Červenou růžičku. Ještě než se pustili na obchůzku, koledování a zvaní na večerní maškarní merendu, bylo nutné požádat osadního starostu o povolení provedení masopustní koledy. Pan Eibl jim s radostí svolení dal. Masopustní veselí mohlo začít. Jak je v Radosticích zvykem, do koledování se chvíli po růžičkové koledě pustila i koleda slaměná, složená z žen a dívek, taktéž doprovázená muzikanty. I tentokrát byly zastoupeny masky (dezinfekční pracovníci - prevence ptačí chřipky). Večer se koledníci, kolednice, několik masek i ostatní zábavychtiví přišli pobavit na maškarní merendu, na které hrála kapela S.A.M. Masopust byl pohřben, nastala doba postní. Martina Spurná Vznikne zajímavá výstava? Rádi bychom se pokusili zachytit Borovany a přilehlé osady pomocí současných a historických fotografií na samostatné výstavě v rámci letošních Borovanských slavností, které se uskuteční o víkendu června. Tímto bychom rádi požádali všechny majitele historických pohlednic a fotografií Borovan a osad o laskavé zapůjčení těchto cenných materiálů, které dokumentují obec i život v ní. Co zbylo z dubu U dubu Dub je pomalu rostoucí dlouhověký strom s tvrdým dřevem, velice odolný povětrnostním podmínkám. Je symbolem síly a ochrany, zpevňuje hráze, živí zvěř i léčí. Kdo by neznal účinky odvaru z dubového listí nebo kůry!? Lidé dub objímají, protože má mnoho energie, se kterou se s námi rád podělí. Je také přírodním hromosvodem, protože obsahuje mnoho vody, která přitahuje blesky a chrání tak své okolí před zkázou. I my jsme měli v Borovanech své duby. Tam, co je sídliště U dubu, zbyl z dřívější doubravy jediný. Doubrava padla ve prospěch stavebních parcel až na ten jediný Dub U dubu. Ten dub vyklíčil možná pár let poté, co prapradědečkové současných borovanských rodáků zakládali sbor dobrovolných hasičů. Roste pomalu a tak je i po tolika letech pořád stromem mladým, snad ve čtvrtině svého života. Lidská neschopnost, lhostejnost a necitlivost ho ale zmrzačily a odsoudily k doživotnímu smutku. V sobotu byl strom neodborným a necitlivým ořezáním nezvratně a vážně poškozen. Vyčíslitelná ekologická škoda se pohybuje ve výši mnoha desítek tisíc korun. Zákon ale nepožaduje náhradu ekologické újmy, původci poškození hrozí pokuta pouze ve výši5 10 tis. Kč. Dub 2004 Dub 2006 Kdo je ale na vině? Město, které v zájmu posílení obecního rozpočtu prodalo zbytkovou parcelu s dubem, který chtělo zachovat, aniž zřídilo věcné břemeno na ochranu stromu? Stavební úřad, který povolil stavbu domu v blízkosti stromu? Projektant, který nerespektoval ochranné pásmo stromu? Sousedé, kteří se podepsali pod petici souhlasící s pokácením stromu? Soudní znalec, který vydal stanovisko ke kácení zcela opačné, něž soudní znalec Agentury ochrany přírody a krajiny? Majitel pozemku, který nesnesl listí a žaludy padající na trávník a střechu? Nebo snad majitel živnostenského oprávnění na údržbu stromů, který nevěděl, kdy přestat? Možná komise životního prostředí zanedbala osvětu, nebo snad škola výchovu Pochybila úřednice, která tvrdila, že prořezat strom je ze zákona možné? Kdo jste ale kdy viděl prořezaný dub? Jak tvarově upravovat strom, jehož věk nás mnohonásobně přesahuje oběma směry? Místo mnohotvárného a proměnlivého mohutného stromu bude napříště siluetu města ve směru od Budějovic rámovat jen holá, šedá tovární hala. Nechali jsme zmrzačit velikána, který mohl zdobit, chránit a posilovat své okolí třeba ještě 4 století. Nejspíš si ochranu před nepřízní přírodních živlů ani nezasloužíme. ZG Fotografie i pohlednice převedeme do digitální podoby, takže je majitelům vrátíme obratem při jejich zapůjčení zpět a nemusí se bát o jejich eventuální ztrátu. Kontaktujte prosím Alenu Seberovou z odd. kultury v přístavbě radnice (tel ). Věříme, že díky pomoci spoluobčanů bude moci vzniknout zajímavá výstava. (AS)

7 7 Společenská kronika Blahopřejeme rodičům k narození dětí: Daniel Martinec, nar , Borovany Kateřina Dvořáková, nar , Borovany Andrea Němcová, nar , Hluboká u Borovan Filip Schmidt, nar , Radostice Jménem města bylo blahopřáno těmto jubilantům: k 75. narozeninám paní Vlastě Brožové z Borovan k 80. narozeninám panu Jiřímu Eiblovi z Radostic paní Anně Lavičkové z Borovan k 85. narozeninám paní Marii Pfeifferové z Borovan k 86. narozeninám panu Antonínu Dřevovi z Borovan k 87. narozeninám paní Růženě Pexové z Borovan Naposledy jsme se rozloučili: s panem Antonínem Jandou, posledním bytem Borovany, který zemřel ve věku 75 let s panem Václavem Benhákem, posledním bytem Radostice, který zemřel ve věku 77 let s panem Jiřím Birešem, posledním bytem Třebeč, který zemřel ve věku 43 let. Petra Šnokhausová, matrika ZO zdravotně postižených V měsíci dubnu oslaví své životní jubileum naši členové: pan Jan Nováček z Radostic 60 let, paní Barbara Matějková z Borovan 75 let. Oběma přejeme k narozeninám mnoho zdraví, štěstí, pohody a spokojenosti. Stále dobrou náladu a život bez starostí. Členové ZO SPCCH. Zveme členy na členskou schůzi ZO, která se koná 27.dubna čtvrtek od hod v hasičárně Borovany. Hostem člen OV SPCCH, v programu zdravotní přednáška. Dovýběr členských příspěvků a zaplacení vstupenek na divadlo do Č.Krumlova, jede se 18. června neděle. Pro poslech i k tanci hrají p. Mareš a p. Kesl. Srdečně zve výbor ZO. Děkujeme všem přátelům a známým, kteří se přišli naposledy rozloučit s panem Antonínem Jandou z Borovan. Za květinové dary a slova útěchy děkuje rodina Lavičkova. Za pěkný dárek k MDŽ děkují mládeži obyvatelky z pečovatelky Mezinárodní den žen Počátkem března náš Klub mladých přišel s nápadem vyrobit ku příležitosti Mezinárodního dne žen malou pozornost pro babičky z Domu s pečovatelskou službou. Vedoucí klubu Tomáš Šnorek obstaral dostatečný počet dřevěných destiček, které jsme ve volných chvílích v klubu dekorovali akrylovými barvami. Hotový výtvor jsme přelakovali a malované kytičky na dřevěných destičkách jsme předali spolu s blahopřáním každé obyvatelce Domu s pečovatelskou službou. Byli jsme rádi, že se dárky líbily a udělaly radost. Na akci se podíleli: Tomáš Šnorek (19), Aleš Zika (14), Kristýna Pilečková (15), Lenka Klečatská (15), Vladimír Macellis (18), Veronika Langová (15) a Dalena Krejčová (17) Starosta, jaký má být O kom že budou následující řádky? O panu Jiřím Eiblovi, osadním starostovi z Radostic, jehož nedávné 80. narozeniny jsou důvodem tohoto zamyšlení a uvědomění si mnoha skutečností, na které je možné jedině zareagovat hlubokým uznáním a upřímným díkem. Poctivý výkon starostenské funkce nelze jinak lépe odměnit než tím, že zazní uznání a dík od těch, v jejichž prospěch pracuje. Protože je to víc než jenom práce. Je to spoluprožívání všech problémů, sdílení potřeb, přání a plánů spoluobčanů. Ne však v poloze trpného sdílení, ale vždy jako aktivní hledání způsobu pomoci a jejího důsledného ale vždy taktního prosazování. Pan Eibl byl pro mne vždy tak trochu mým černým svědomím Radostic, ale vždy jsem ho bral jako nejbližšího a nejvážnějšího spolupracovníka. S bravurou diplomata dokáže vytrvale jít za potřebami osady a zároveň dokáže ocenit každou drobnost, která se pro Radostice udělá. Nejen že dokáže za obec vyjednávat, on je také aktivně přítomen téměř při všem, co se v Radosticích děje. Umí být při všem se svým humorem, moudrostí a lidskostí. To všechno už pěknou řádku let a bez ohledu, nebo lépe navzdory tomu, že již oslavil osmdesátku. Je to obdivuhodné a věřím, že to tak i potrvá. Těch pár řádek nechce být komplexním hodnocením oslavence. Je to jen pokusem naznačit, jak si pana Jiřího Eibla vážím já a věřím, že jistě nejsem sám. Stanislav Malík, starosta K zamyšlení Dne 7. března 2006 jsem na ČT1 viděla mladou maminku, která zatoužila po změně, že prý vypadá moc mladě! A výsledek? Všem se líbila, jak jí to sluší! Jenom její děťátko se té náhlé změny tuze leklo! To zděšení a srdcervoucí nářek! Maminka odešla a teď je tu místo ní cizí ženská! Milé maminky, máte-li srdce v těle, nechtějte za každou cenu vypadat skvěle. A když už to chcete udělat, tak ať je děťátko té proměně přítomno. Ať maminku vidí, i když to zrovna žádná pěkná podívaná není, jak mamince cizí lidé myjí hlavu, barví vlasy atd. Že je to pořád stejná maminka, i když nakonec vypadá tak cize. Já, bába pošetilá, jsem též podobný šok prožila! Bylo léto, horké léto, prázdniny. Mladá maminka s kočárkem jezdila polní cestou na procházku k naší chalupě. Hodná, milá a hezká, jako princezna Zlatovláska. Když jí slunce prosvítilo vlasy, jakoby měla kol hlavy svatozář, až to do očí bodalo. Pak jsem ji neviděla, až asi za tři týdny. Ale to nebyla k poznání! Až jsem se lekla, že snad prodělala nějakou zlou nemoc, ale neodvážila jsem se zeptat, co se jí stalo, jen jsem ji litovala. Zlaté vlasy měly nyní barvu odstředěného mléka, byly rovné, splihlé. Pod očima modré stíny, jakoby utekla hrobaři z lopaty Až večer, když jsem poprvé viděla v televizi pořad Vypadáš skvěle teprve mi to došlo! Za mých mladých let bejval svět jako květ. Kolem cest a na mezích kvetly koberce mateřídoušky, slzičky Panny Marie, vstavače bílé a fialové voněly jako orchideje. Tehdy se zpívalo: Nedělej ze sebe dámu, vzpomeň si na svoji mámu, nekouřila, nepila, tátovi se líbila A nám dětem taky! Vždyť se s námi modlila, do kostela nás vodila, za nás i tátovo zdraví se na poutích modlila a i při té těžké práci si ráda zazpívala. Byla obětavá, trpělivá a skromná! Růžena Tůmová, kronikářka

8 8 Velikonoce v borovanském kostele Květná neděle 9. dubna 7.45 svěcení kočiček v kapli Panny Marie s průvodem do kostela mše v kostele, při níž se budou zpívat pašije podle sv. Marka Zelený čtvrtek 13. dubna mše v kostele při níž se uskuteční postní sbírka ve prospěch nemocných postižených leprou Velký pátek dubna velkopáteční bohoslužba v kostele, při níž se budou zpívat pašije podle sv. Jana Bílá sobota dubna od 8.00 do bude přístupná kaple P. Marie k soukromé modlitbě velikonoční vigilie, která začne posvěcením ohně na rajském dvoře Velikonoční neděle 16. dubna 8.00 mše v kostele Velikonoční pondělí 17. dubna 8.00 mše v kostele P. Petr Plášil Doba postní přežitek nebo aktuální výzva? Dobrovolné odříkání si něčeho musí na prvý pohled připadat jako něco z jiné planety ve společnosti, jejímiž hlavními hesly jsou užívat si, konzumovat, vlastnit, bavit se. Stačí to však k trvalému a celoživotnímu uplatnění člověka, k jeho vnitřní spokojenosti a vyrovnanosti? A kde jsou druzí lidé a vztahy k nim? Nepotřebuje člověk také tvořit, růst, něco dokázat, být milován a mít druhé rád? To nepotřebuje jen jednotlivý člověk to potřebuje společnost, aby mohla přežít a každý z nás potřebuje společnost, aby mohl přežít. K tomu, aby člověk mohl žít s druhými a pro druhé, potřebuje také vnitřní kázeň, sebeovládání. Potřebuje je i pro vlastní zdravý život, zvlášť dnes v uspěchané době a nekonečné nabídce lákadel, které škodí i fyzickému zdraví. Potřebujeme nástroje na zvládání egoistické orientace, se kterou jsme se narodili a k jejímuž prosazování je stále větší prostor. Tohle všechno neplatí jen na individuální úrovni, ale i na úrovni globálního světa. Nedokáže-li se svět ovládat, nedokáže-li ovládat konflikty, vynálezy, bohatství, možnosti a síly, kterými disponuje špatně skončí. To nechce být strašení, vyvolávání skepse a beznaděje to je jen varování a výzva, protože cesta je možná. Obraťme se od konzumu a zkusme se někdy postit, abychom získali každý vládu sami nad sebou, aby svět, který je jen součtem a obrazem nás lidí, zvládl svoji budoucnost. Ať jsme věřící nebo nevěřící, pokud chceme zůstat lidmi a pokud chceme, aby svět měl perspektivu, musíme pracovat na sobě a to i podle historických receptů. V mnoha věcech dokážeme žasnout nad technickou a jinou genialitou minulých civilizací i minulých století. Proč si nepřiznat, že naši předkové také dobře věděli, jak se učit žít. Dokažme si z minulosti vybrat to stále nosné, protože ne všechno, co tu dříve bylo, se už přežilo. Stanislav Malík Sejde se nás letos ještě víc? Velikonoční řehtání Milé děti, opět vás zveme na velikonoční řehtání, které se letos koná na Velký pátek v 6.30, 12.00, a hod na Bílou sobotu v 6.30 a hod. Jako každý rok se sejdeme v uvedenou dobu před zámkem, obejdeme náměstí a pomodlíme se u kříže na jižní straně kostela, na závěr budete opět odměněny koledou. Jak jistě víte, naše řechtání má vybízet lidi k modlitbě místo zvonů, které na Zelený čtvrtek utichnou, aby o to radostněji zazněly při slavení Zmrtvýchvstání Páně o velikonoční vigilii na Bílou sobotu. Nezapomeňte si s sebou vzít řehtací nástroje, také se zkuste zeptat prarodičů, jestli by nenašli i památeční klapače, trakaře, kolovraty aj. Třeba se nám s nimi povede přivolat i jarní sluníčko. Společenství křesťanských manželů Velikonoce Svátky jara - Velikonoce jsou největšími křesťanskými svátky. Připomínáme si při nich bolestné umučení a slavné vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Prožíváme při nich vděčnost z toho, že Ježíš se pro nás obětoval, aby nám skrze utrpení a smrt znovu otevřel bránu vedoucí k Bohu, která byla uzavřena našimi hříchy. Ve vzkříšení vidíme vítězství Krista nad smrtí a naději, že ani nad námi nebude smrt kralovat. S jistou mírou nepřesnosti je možné říci, že Velikonoce začínají již Popeleční středou. Tou je totiž zahájena doba postní, která je přípravou na velikonoční svátky. Poslední týden postu se nazývá Svatý týden. Ten začíná Květnou nedělí, kdy si křesťané připomínají slavný vjezd Krista do města Jeruzaléma. Při této příležitosti se světí kočičky vyrašené jívové větvičky, které jsou náhradou za palmové větve, jimiž obyvatelé Jeruzaléma vítali Ježíše. V pondělí, úterý a ve středu se při bohoslužbách čte z bible o událostech bezprostředně předcházejících Kristovým Velikonocím, například o Jidášově zradě. Zeleným čtvrtkem už začínají samotné velikonoční svátky. Při bohoslužbě se zpřítomňuje Ježíšova Poslední večeře, při které se loučil se svými učedníky a odkázal nám největší duchovní poklad, kterým je pro nás svátost Eucharistie Kristovo tělo a jeho krev. Velký pátek je den postu a kajícnosti, kdy si připomínáme Kristovo ukřižování a jeho smrt a zároveň si uvědomujeme, že to jsou také naše hříchy a selhání, kvůli nimž Ježíš trpěl. Bílá sobota je den ticha a modliteb u Kristova hrobu. Večer se potom atmosféra zcela změní, protože se scházíme na velikonoční Vigilii, nejrozvinutější a nejkrásnější bohoslužbě celého roku, která trvá více než dvě hodiny a při níž plni radosti již oslavujeme Kristovo Zmrtvýchvstání. Při bohoslužbě se čtou nejkrásnější texty z bible, je opěvována velikonoční svíce paškál, která je symbolem Krista, světla, které zazářilo v temnotách. Jsou také křtěni dospělí žadatelé o křest, a ostatní křesťané, kteří se na bohoslužbě sešli se veřejně přihlašují k tomu, k čemu je jejich křest zavazuje. Velikonoční neděle a pondělí jsou dny zasvěcené radostné oslavě Vzkříšení. Po těchto největších svátcích následuje poměrně dlouhé velikonoční období, které trvá celých sedm týdnů a je zakončeno slavností Seslání Ducha svatého. P. Petr Plášil

9 Sovy pomáhají k ekologické výchově Velmi povedenou tečkou za únorovou výstavou Ohrožené královny noci byla 2. března přednáška Věry Malátkové, která do Borovan přivezla kromě svých chovných chrtů saluk především tři živé sovy. Besedy v budově borovanského podzámčí se zúčastnily asi tři desítky dospělých i dětí. Věra Malátková je zaměstnankyní Českých drah a většinu svého volného času věnuje zvířatům. Jejím velkým koníčkem je chov handicapovaných dravců a sov; provozuje vlastní záchrannou stanici v České Třebové, nazvanou podle prvního zde zachráněného výra Charlie, a sovy, které zde chová, jsou součástí jejích přednášek na školách. Vede také oddíl Mladých ochránců přírody Puštíci. Nejvíce respektu dospělých i dětí v Borovanech vzbudila samice výra velkého Chérie [čérí], jíž bylo po úrazu na rozvodech vysokého napětí amputováno levé křídlo, je nyní závislá na péči člověka a ve volné přírodě by nepřežila. Další přivezená sova puštík Fifík je tzv. inprint - to znamená, že si vtiskl člověka jako svého životního partnera a není proto schopen žít ve volné přírodě. Přinesli ho do stanice nezkušení lidé, kteří se domnívali, že soví mládě vypadlo z hnízda. Jak Věra Malátková vysvětlila, odrůstající soví mláďata, zvaná haluzníci, z hnízda nevypadávají, ale pohybují se volně v okolí hnízdního místa, kde je rodiče několik týdnů krmí. Kromě sov zraněných při střetu s auty (stále narůstající automobilová doprava je pro sovy, které si na vyhřátém povrchu asfaltu rády hledají potravu, opravdu velkým nebezpečím), či popálených na sloupech elektrického vedení jsou právě soví puberťáci často do stanic přinášeni samozřejmě zbytečně. Posledním přivezeným exponátem byla sova pálená. Bezhlučný let předvedl puštík Fifík přímo v přednáškové místnosti, stejně jako schopnost otočit hlavu téměř o 180. A nabídce pohladit si sovu po bříšku (po zádech se sova kvůli ochrannému přirozenému povlaku peří hladit nesmí) neodolal nikdo. Přímý kontakt s živou sovou byl nezapomenutelným zážitkem nejen pro přítomné děti, které si puštíka mohly vzít i na ruku rozzářené tváře netřeba popisovat. K zesílení zážitku (kromě sovího pexesa, které si na památku každé z dětí odneslo) poté přispěla ještě krátká vycházka za humna, kde se Věra Malátková pokusila přilákat místní sovy pomocí magnetofonové nahrávky. To se bohužel nepodařilo, ale zajímavá byla i následná ukázka hlasů všech našich sov pod tmavou zimní oblohou obzvláště působivá. Mým cílem není jen vyhoukat sovu. Chci hlavně vysvětlit metodiku zjišťování výskytu sov jsem přesvědčena, že takováto setkání jsou nejlepší motivací k tomu, aby se lidé začali zajímat o své životní prostředí a o možnosti, jak ho chránit, vysvětluje Věra Malátková: Lidé o sovách a vůbec o záchraně zvířat skoro nic nevědí. Když jsme pořádali po celé Praze přednášky v rámci projektu Sovy do škol, tak jsem zjistila, že z těch tisíců dětí, které poslouchaly, pouhé dvě věděly, kde je záchranná stanice pro handicapované živočichy. Dnes má každé z nich rozvrh s mapkou záchranných stanic. Jsem ráda, že tyhle zachráněné sovy, které již se bohužel do přírody vrátit nemohou, přispívají alespoň velmi úspěšně k ekologické výchově nejširší veřejnosti. Děti dnes bohužel často o přírodu vůbec neprojevují zájem a nemají ani základní znalosti Ovšem na druhé straně o zajímavé formy ekovýchovy, především pokud jsou spojené se živými zvířaty, je zájem, který přesahuje nabízenou kapacitu. Se zklamáním pak hovoří o tom, že ředitel jednoho českobudějovického gymnázia zrušil besedu plánovanou na následující den kvůli obavě z ptačí chřipky O Věře Malátkové a jejím dalším velmi úspěšném programu Bod- V Borovanech máme chytré maminky 9 linka, který umožňuje zapojit záchranu podzimních mláďat ježků do praktické ekologické výchovy ve školách, si můžete přečíst v příštím čísle Krasce jihočeského čtvrtletníku o životním prostředí. Výstavu a besedu uspořádaly Město Borovany a sdružení Calla. Obě akce se konaly v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC za podpory Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací o ochraně sov naleznete na webových stránkách Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země ( Zdenka Jelenová Tak touto větou by se dal zhodnotit projekt, spolufinancovaný EU a státním rozpočtem ČR s názvem Nebojte se myši, mámo, vedený lektory z Attaveny o.p.s.. Rekvalifikační počítačový kurz, který probíhal na borovanské radnici každý čtvrtek od 8. září 2005 do 2. března 2006, nás navštěvovalo kolem dvaceti maminek, toho času na mateřské dovolené. Byla to pro nás výborná příležitost, jak se připravit na dobrý start do zaměstnání, kde nabyté znalosti z kurzu jistě téměř všechny uplatníme. Náš mladý lektor Mgr. Vladimír Marek měl s námi velkou trpělivost a jeho asistenti byli vždy ochotní nám pomoci radou i opravou v daném programu. Některé maminky využily hlídání dětí hodnými tetami i jedním strejdou, který byl u dětí velice oblíben. Jak zhodnotit počítačový kurs? Dal nám všem hodně, dny na mateřské nám zajímavě zpestřil a donutil nás opět se učit něčemu novému. Ta čtvrteční dopoledne a odpoledne nám budou všem docela chybět. Přes veškeré naše obavy jsme nakonec všechny kurs dokončily velice úspěšně. Sám náš lektor byl příjemně překvapen a při závěrečném předávání certifikátů na nás nešetřil chválou. Touto cestou bychom chtěly moc poděkovat Attaveně i městu Borovany za vynikající rekvalifikační počítačový kurz. Věříme, že město Borovany bude pořádat další odborné kurzy, třeba nejen pro nás maminky. Všechny účastnice hodnotíme tento projekt jednoznačně: Bylo to skvělé! Borovanské maminky