VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji ČR v letech 2004 až 2010 Bakalářská práce Autor: Radka Klusáčková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2012

2

3 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku nezaměstnanosti v České republice v letech 2004 až V teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti a další důležité pojmy. Praktická část se zabývá nejprve vývojem nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a dále ho srovnává se stavem v ostatních krajích a regionech soudržnosti. V závěru praktické části je porovnáván hrubý domácí produkt v souvislosti s nezaměstnaností v krajích a regionech soudržnosti. Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, Jihočeský kraj, míra registrované nezaměstnanosti, regiony soudržnosti, hrubý domácí produkt. Abstract The thesis looks into the topic of unemployment in the Czech Republic from 2004 to The theoretical part explains the notions of labor market, unemployment rate, Government employment policy, and other important items. The practical part opens with the development of unemployment in the South Bohemian Region and later compares the data with the other administrative as well as NUTS2 regions. The practical part concludes in a comparison of the gross domestic product as projected to the unemployment rates in the administrative and NUTS2 regions. Keywords Unemployment, labor market, South Bohemian Region, registered unemployment rate, NUTS2 regions, gross domestic product.

4 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce, paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za cenné rady a připomínky, které mi poskytovala během psaní bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. května Podpis

6 Obsah ÚVOD TRH PRÁCE Definice trhu práce Rozdělení trhu práce TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj trhu práce v České republice Uchazeč o zaměstnání NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Faktory ovlivňující nezaměstnanost Náklady spojené s nezaměstnaností Inflace a nezaměstnanost STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Formy aktivní politiky zaměstnanosti Úřady práce Financování státní politiky zaměstnanosti Opatření politiky zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti JIHOČESKÝ KRAJ Nezaměstnanost v Jihočeském kraji Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR Závěrečné shrnutí výsledků Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS II Míra registrované nezaměstnanosti podle NUTS III VÝVOJ HDP V ČR HDP v běžných cenách podle NUTS II HDP v běžných cenách podle NUTS III ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ... 62

7 INTERNETOVÉ ZDROJE PŘÍLOHA Č

8 Úvod Ve své bakalářské práci Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a porovnání s ostatními kraji České republiky v letech 2004 až 2010 jsem se rozhodla věnovat právě tématu nezaměstnanost. Nezaměstnanost je v současné době jedním z nejzávažnějších problémů v České republice, ale i ve světě. Je to jev, se kterým se v současné době moderní společnost potýká a musí mu čelit. Nezaměstnanost je složitým problémem, který má negativní dopad na ekonomickou, politickou, ale i sociální oblast. Vysoká míra nezaměstnanosti má nepříznivý vliv na hospodářskou situaci států, spokojenost lidí a také na jejich zdraví. Ztráta zaměstnání znamená pro člověka nejen pokles životní úrovně, ztrátu kontaktů, vztahů, ale také problémy v rodině. Pokud člověk ztratí práci v současné době, je těžké najít si práci novou. Při ztrátě zaměstnání se lidé cítí být méněcennými a mají problém uplatnit se ve společnosti. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím jsou její důsledky závažnější. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá obecnými pojmy souvisejícími s nezaměstnaností, trhem práce, ale i státní politikou zaměstnanosti. Druhá část bakalářské práce je částí praktickou. Tato část je pak zaměřena především na rozbor nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v letech 2004 až Hlavním důvodem je znalost kraje, ve kterém jsem se narodila a žiji. Pokusila jsem se nejprve charakterizovat Jihočeský kraj jako celek. Následně jsem se pro detailnější vystižení daného problému zabývala také vývojem nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje. Do práce jsem zahrnula i další důležitý ukazatel, který souvisí s trhem práce, a to počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Pro zajímavost jsem zařadila i srovnání míry nezaměstnanosti u žen a mužů v kraji. V bakalářské práci jsem si stanovila hlavní a dílčí cíl. Hlavním cílem je analyzovat vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a zároveň porovnat tuto nezaměstnanost s ostatními kraji a regiony soudržnosti. V této části se snažím také analyzovat příčiny nezaměstnanosti. Dílčí cíl je potom zaměřený na vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých krajích a regionech soudržnosti v souvislosti s tím, jak se vyvíjela nezaměstnanost. 8

9 1 Trh práce 1.1 Definice trhu práce V tržní ekonomice nalezneme nejen trhy zboží a služeb, kapitálové trhy a další trhy výrobních faktorů, ale i trh práce jako součást těchto faktorů. Duben (1999) ve své publikaci uvádí, že na tomto trhu se prodává a kupuje lidská práce, jejíž cenou je plat nebo mzda, či jiná forma odměny za práci. Člověk jako pracovní síla na tomto trhu specifickým způsobem prodává svůj lidský kapitál. 1 Trh práce je místo, kde dochází ke střetu nabídky s poptávkou a vytváří se cena práce. Trh práce není jen místem, kde lidé soupeří o zaměstnání. Můžeme ho chápat jako místo, kde naopak jednotlivá pracovní místa soupeří o pracovníky. Na straně nabídky stojí lidé, kteří se ucházejí o zaměstnání, poptávku pak tvoří firmy. 2 Nabídka práce označuje množství hodin, které lidé chtějí věnovat na výdělečnou činnost. Mezi tři hlavní faktory nabídky práce řadíme odpracované hodiny, účast pracovní síly a imigrace. 3 Trh práce je velice specifickým trhem, neboť je úzce provázán s člověkem jako sociální bytostí, jeho osobností a individualitou. Stejně jako na ostatních trzích nabídka a poptávka práce je ovlivňovaná vzájemnou soutěží a konkurencí. Schopnost pracovat je neoddělitelná od člověka. Nabízející a poptávající vstupují do přímých osobních vztahů, kde uplatňují svoje preference (např. výše mzdy, výhodnost práce, kvalita pracovního prostředí). Pracovní trh je výrazným způsobem ovlivňován státem a jeho příslušnými orgány. Jedná se především o pracovně právní zákonodárství (zákoník práce, úprava pracovní doby, stanovení minimální mzdy, vyplácení dávek v nezaměstnanosti, celková délka školní docházky), vytváření nových pracovních příležitostí apod. To vše může 1 DUBEN, Rostislav. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 96. ISBN MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, s Studijní texty, 6. svazek. ISBN SAMUELSON, Paul A. a William D. NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007, s ISBN

10 podstatným způsobem ovlivňovat nabídku práce, a tím i ovlivňovat trh práce jako celek. 4 Strana nabídky práce je ovlivněna: Obrázek 1: Rovnovážný stav na trhu práce zdroj: Personální management e-learningová opora reálnými mzdami (současná a očekávaná úroveň), majetkovými poměry domácností, mimopracovními příjmy (včetně státních transferů), demografickým vývojem (počet, pohlavní a věková struktura obyvatelstva), mírou ekonomické aktivity obyvatelstva, pracovními zvyky, kulturou a tradicemi. Strana poptávky po práci je ovlivněna: cenou práce, výší reálné mzdy nebo mzdového tarifu, poptávkou po produktech a službách a jejich cenou, produktivitou práce, cenou ostatních vstupů, očekávanými budoucími tržbami, volnou disponibilní pracovní silou na trhu práce. 5 4 DUBEN, Rostislav. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s ISBN NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2002, s ISBN

11 1.2 Rozdělení trhu práce Primární a sekundární trh práce Na primárním trhu práce dochází k lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, která poskytuje řadu šancí, dobré možnosti profesionálního růstu a většinou také lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na primárním trhu práce poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání způsobené propouštěním. Naopak je tomu u sekundárního trhu práce, který je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde méně výhodná. Jde o trh s méně stabilními pracovními příležitostmi. Pracovníci se na tomto trhu práce častěji stávají nezaměstnanými. Existuje zde velký pohyb pracovníků. Formální a neformální trh práce Formálním trhem práce rozumíme trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovaný společenskými institucemi, sloužící k jeho regulaci. Neformální trh je oproti tomu většinou institucemi nekontrolovaný. Tento trh je řazený obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky (nelegální podnikání, podnikání obcházející pracovní a daňové zákony). V poslední době dochází k oblibě práce načerno. Týká se to nejen zahraničních pracovníků, kteří pracují velmi často bez pracovního povolení, ale i v rostoucí míře státních zaměstnanců a manažerů. Externí a interní trh práce Interní trh není trhem v pravém slova smyslu, protože na něm dochází k rozmisťování pracovníků. Vnitřní trhy omezují mobilitu pracovníků. Mobilita je na externím trhu jednou z určujících podmínek pohybu mezd a vůbec jeho fungování. Mzdy jsou zde často vyšší než na vnějším trhu práce a jejich vývoj se přizpůsobuje podmínkám externího trhu práce s určitým zpožděním. Užší definice říká, že vnitřní trh práce je spojen se specifickou formou organizace, která poskytuje ve srovnání s vnějším trhem práce větší jistotu zaměstnání, vyšší životní výdělkový průměr a spolehlivější pracovní postup. 6 6 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, s Studijní texty, 6. svazek. ISBN

12 2 Trh práce v České republice 2.1 Vývoj trhu práce v České republice Trh práce v České republice prošel za posledních 20 let rychlými změnami souvisejícími s restrukturalizací a privatizací ekonomiky. V průběhu devadesátých let změnila svou profesi více než polovina zaměstnaných. Tato změna byla jen v menší míře založena na vysokých kvalifikačních nárocích a v omezených případech byla spojena se zaváděním nových technologií. 7 V některých regionech České republiky došlo k nárůstu nezaměstnanosti související s rušením celých odvětví (např. textilní, zbrojařský, elektrotechnický průmysl). Náklady státu na vyplácení sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti rychle stouply v souvislosti se zhoršením vývoje nezaměstnanosti v sektorech národního hospodářství. 8 Míra ekonomické aktivity udává počet ekonomicky aktivních obyvatel (součet zaměstnaných a nezaměstnaných), dělený počtem všech osob starších 15 let, vyjádřený v %. Z dlouhodobého pohledu má tento ukazatel klesající tendenci. Tabulka 1: Míra ekonomické aktivity v ČR v letech 2006 až 2011 (v %) Ukazatel Míra ekonomické aktivity 59,3 58,8 58,5 58,7 58,4 58,3 zdroj: Stát se snaží za pomoci aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované MPSV a úřady práce pozitivně ovlivňovat snížení nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj realizují systém poskytování investičních pobídek, programy podpory malého a středního podnikání, programy zaměřující se na restrukturalizaci odvětví a regionů nejvíce ohrožených nezaměstnaností. 7 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 68. ISBN Personální management e-learningová opora 12

13 2.2 Uchazeč o zaměstnání Práva a povinnosti občanů při zabezpečení vhodného zaměstnání vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Hledání zaměstnání si občan zabezpečuje sám za pomocí příslušného úřadu práce nebo prostřednictvím soukromé zprostředkovatelské organizace. 9 Uchazečem o zaměstnání dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, podle 24 je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. 10 Uchazeč o zaměstnání má právo: na zprostředkování vhodného zaměstnání (odpovídající jeho zdravotnímu stavu, věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozích dob zaměstnání a možnostem ubytování uchazeče), na rekvalifikaci (nezbytná k pracovnímu uplatnění), na podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání je povinen: osobně docházet na příslušný úřad práce ve stanovených termínech, jednat dle pokynu úřadu práce, který souvisí s nástupem do zaměstnání. Dvořáková a kolektiv (2007) v literatuře uvádí: uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo úmyslně maří součinnost s úřadem práce DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s ISBN Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In: 13. května DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 71. ISBN

14 3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je běžným společenským jevem, kde určitá výše nezaměstnanosti je prvkem fungujícího trhu práce. Pokud je nezaměstnanost vysoká a přetrvává dlouhou dobu, stává se tak složitým problémem. Vedle nepříjemných ekonomických ztrát jde také o problémy sociálního, psychologického i politického charakteru. 12 Ztráta zaměstnání je pro většinu obyvatel nepříjemnou událostí, protože znamená pokles životní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucnosti. Znamená také ztrátu kontaktů a vztahů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního příjmu, ale také smysluplnou činností naplňující část jejich životního času. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří lidé také jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve společnosti a být tak plnohodnotným členem společnosti. 13 Ekonomové se nemůžou shodnout na příčinách a léčení nezaměstnanosti. Neexistuje žádné jednoduché vysvětlení nezaměstnanosti ani žádné jednoduché řešení Míra nezaměstnanosti Dříve než definujeme míru nezaměstnanosti, musíme si vymezit, kdo je považován za zaměstnaného a nezaměstnaného. Za nezaměstnané se v ekonomii považují osoby v produktivním věku, které splňují dvě podmínky: nemají placené zaměstnání ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, jsou dočasně uvolněny z práce a čekají na výzvu k návratu do práce, hledají práci aktivně, jsou ochotny do práce nastoupit. 15 Za zaměstnané považujeme ty osoby, které vykonávají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. Zaměstnaní jsou také osoby nepřítomni v práci z důvodu nemoci, dovolené. 12 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 76. Studijní texty, 26. svazek. ISBN ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, s ISBN BUCHTOVÁ, Božena a kolektiv. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, 2002, s. 65. ISBN

15 Nezaměstnaní a zaměstnaní společně tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu země). Osoby, které nepatří ani do jedné z těchto skupin (např. důchodci, ženy v domácnosti, studenti), nazýváme ekonomicky neaktivním obyvatelstvem. 16 Míra nezaměstnanosti poměřuje počet nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Míru nezaměstnanosti počítáme podle vzorce: u U L U 100 kde u je míra nezaměstnanosti vyjádřená v %, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných. 17 V České republice máme dva různé ukazatele míry nezaměstnanosti: obecná míra nezaměstnanosti, registrovaná míra nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti vychází ze statistických dat, která jsou šetřena v rámci VŠPS (Výběrové šetření o pracovních silách) Českým statistickým úřadem a má široké využití při komplexních analýzách trhu práce. Tyto údaje využívá Eurostat, který zveřejňuje mezinárodně srovnatelnou míru nezaměstnanosti s ostatními evropskými zeměmi. Registrovaná míra nezaměstnanosti vychází z administrativních dat, která jsou poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí. S těmito daty se běžně setkáváme v tisku a televizi. Tato data se využívají při analýze registrované nezaměstnanosti na národní a regionální úrovni a při analýze vývoje čerpání sociálních dávek v nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Mezi tři základní typy nezaměstnanosti patří frikční, cyklická a strukturální. 16 BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s. 77. Studijní texty, 26. svazek. ISBN BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Sociální ochrana chudých v České republice. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007, s ISBN

16 Frikční nezaměstnanost bývá někdy označována jako normální nezaměstnanost, kdy lidé odcházejí z jednoho zaměstnání a hledají si jiné se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Jde o způsob běžných přesunů v nabídce a poptávce po výrobcích a službách. Tento typ nezaměstnanosti je přechodný a trvá několik dní. Cyklická nezaměstnanost je způsobena cyklickými změnami v hospodářském cyklu (snížení celkové úrovně výdajů v ekonomice). Konjunkturální nezaměstnanost trvá zpravidla několik měsíců až do té doby, dokud nezačne opět růst národní produkce a nezvýší se poptávka po práci. Strukturální nezaměstnanost je způsobena především změnami v požadované kvalifikaci pracovníků kvůli změnám technologie výroby nebo došlo ke změnám v konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Tato nezaměstnanost může trvat řadu let a je spojena s rekvalifikací pracovníků. 19 Frikční a krátkodobá strukturální nezaměstnanost tvoří nezaměstnanost dobrovolnou. Dobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo je ochotný přijmout práci jen za mzdu vyšší, než za mzdu, která na trhu právě převládá. Jelikož hledá práci za vyšší mzdu, nemůže ji najít. Dobrovolně nezaměstnaní čekají na to, až jim úřad práce najde práci za mzdu, kterou si představují. Nabídky za nižší mzdu odmítají, nebo místo po krátkém čase opouštějí a zůstávají tak příjemci sociálních dávek. Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje především pracovníky, pro které je změna kvalifikace a profese obtížná. Nedobrovolně nezaměstnaní práci hledají a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou pracovní místo najít. 20 Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a vyskytuje se v těch odvětvích ekonomiky, kde je výroba závislá na počasí (např. stavebnictví, rybolov, zemědělství či lesnictví). Dlouhodobá nezaměstnanost znamená, že uchazeči o zaměstnání jsou registrováni po dobu delší než 1 rok. Dlouhodobě nezaměstnaní mají ve většině případů několik překážek současně. Jedná se zejména o mladé lidi, kteří absolvovali školu, ženy 19 RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP A KOLEKTIV. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, s ISBN BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN

17 s malými dětmi a osoby s nízkou kvalifikací. Tito lidé jsou vytlačováni z trhu práce. 21 Přirozená míra nezaměstnanosti je výše nezaměstnanosti, která přetrvává na trhu a trh práce je v rovnováze. Přirozená míra nezaměstnanosti je odlišná v různých zemích a její výše se mění v čase. Závisí především na motivaci lidí hledat si práci, na míře jejich ochoty a snahy přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu práce. Tato míra nezaměstnanosti zahrnuje obvykle frikční a krátkodobou strukturální nezaměstnanost. 22 Mezi faktory, které ovlivňují přirozenou míru nezaměstnanosti, řadíme: Demografické změny některé skupiny obyvatelstva mají větší míru nezaměstnanosti, než je průměr ve společnosti. Jedná se především o mladé lidi a ženy. Vládní politika vláda výrazným způsobem může ovlivňovat trh práce. Pokud stanoví neúměrně vysokou podporu v nezaměstnanosti, lidé tak ztratí zájem hledat si práci. Strukturální změny v ekonomice útlumy některých odvětví a naopak expanze jiných odvětví působí na strukturální nezaměstnanost, která je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Faktory ovlivňující nezaměstnanost Vládní politika zaměstnanosti vláda může svým opatřením zlepšit informovanost o volných pracovních místech, financovat. Vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek větší sociální jistoty mohou zapříčinit vyšší dobrovolnou nezaměstnanost. Demografie a zaměstnávání zahraničních pracovníků demografická struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ovlivňuje pracovní trh. 21 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s ISBN BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007, s ISBN

18 Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence motivace najít si práci je faktorem, který ovlivňuje uplatnění na pracovním trhu, mezi další faktory patří osobní kompetence a způsobilost. Mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací mobilitu a pružnost můžou ovlivňovat pracovní návyky, ochotu stěhovat se za prací můžou ovlivňovat náklady s tím spojené a omezené možnosti dopravy do práce Náklady spojené s nezaměstnaností Důsledkem nezaměstnanosti jsou ztráty jak na straně nezaměstnaného, tak i celé společnosti. Tyto ztráty lze rozdělit na individuální a společenské, oboje spolu úzce souvisí. Ztráta makroekonomického produktu je nejzávažnější ztrátou ve společnosti. Ekonomika se nenachází ve stavu plné zaměstnanosti, a proto je její výstup pod úrovní potenciálu. Mezi skutečným a potenciálním produktem existuje produkční mezera. Mezera vzniká proto, že lidé, kteří nemají pracovní místo, ale rádi by pracovali, nepřispívají k výrobě statků a služeb. Tuto ztrátu lze odhadnout na základě Okunova zákona. Tento zákon říká, že na každá 2 %, o která skutečný produkt poklesne vzhledem k potencionálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. 25 Nevyužité ekonomické zdroje znamenají ztrátu. Pokud existuje nedobrovolná nezaměstnanost, tak není výrobní faktor práce plně využívaný. Nejen, že se některé zdroje nedostatečně využívají, některé se navíc snižují. Lidé, kteří jsou dlouhodobě bez práce, nedostávají mzdu a mají větší úspory. Ztráty na daních jsou pro stát újmou. Stát totiž přichází o daňové příjmy, zatímco jeho výdaje stoupají v důsledku nezaměstnanosti. Musí najít prostředky na vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Ztráty lidského kapitálu vedou ke ztrátám celé ekonomiky. Je-li člověk nezaměstnaný, nemá možnost získávat nové znalosti, zkušenosti, a to má 24 Personální management e-learningová opora 25 Původní Okunova verze z roku 1962 uvažovala o 3 % snížení HDP 18

19 za následek ztrátu kvalifikace. Vzdělání se znehodnocuje a hodnota lidského kapitálu, který je vzácným ekonomickým zdrojem, se snižuje Inflace a nezaměstnanost Inflace patří vedle nezaměstnanosti mezi největší makroekonomický problém moderní ekonomiky. Inflace znamená dlouhodobý růst cenové hladiny, který se vyjadřuje v procentech. Množství peněžních jednotek, které je zapotřebí vynaložit ke koupi určitého množství statků, se stále zvyšuje. To znamená, že si za peněžní jednotku můžeme pořídit stále menší množství statků. Kupní síla peněžní jednotky se tedy snižuje. Pro zkoumání vztahu mezi inflací a nezaměstnaností se používá tzv. Phillipsova křivka. Název je odvozený od ekonoma A. W. Phillipse, který v roce 1958 analyzoval dlouhodobý vztah mezi mírou změny nominálních mezd (mzdovou inflací) a mírou nezaměstnanosti. Tento vztah byl popsán jako nelineární, negativní, dlouhodobý a stabilní. Podle této původní Phillipsovy křivky je míra mzdové inflace nulová, pokud by činila míra nezaměstnanosti 6 %. Jestliže by míra nezaměstnanosti klesla pod tuto úroveň, míra mzdové inflace se zvýší a naopak. Obrázek 2: Phillipsova křivka zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, s Studijní texty, 26. svazek. ISBN

20 Později P. A. Samuelson spolu s R. M. Solowem rozšířili klasickou Phillipsovu křivku na vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou cenové inflace. 27 Obrázek 3: Phillipsova křivka (interpretace Samuelsona a Solowa) zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2006, s ISBN KRAMEŠ, Jaroslav. Makroekonomie: základní kurz. 2.přepr.vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2008, s ISBN

21 4 Státní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definovaná jako činnosti, které směřují k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a také k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Základním právním předpisem je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 28 Cílem této politiky je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, členství v politických stranách, národnost, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Stát ovlivňuje vývoj vztahů na pracovním trhu prostřednictvím: aktivní politiky zaměstnanosti, pasivní politiky zaměstnanosti, hospodářsko-politických opatření (např. investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání) Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s úřady práce. Je souhrnem opatření a nástrojů, které mají za cíl zabezpečit maximální možnou zaměstnanost. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou i cílené programy Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikace znamená získávání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání. Náklady spojené s rekvalifikací hradí za účastníka úřad práce. Uchazeč o zaměstnání má po tuto dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Investiční pobídky jsou nástrojem, kterým se u zaměstnavatele hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace, školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců je poskytnuta 28 viz kapitola 2.2 Uchazeč o zaměstnání 29 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 77. ISBN

22 zaměstnavateli na úhradu nákladů, které skutečně vzniknou při rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců. Tyto investiční pobídky poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a její výše je závislá na situaci na trhu práce. Prostředky jsou účelově určeny a nelze je použít na jiný účel. Veřejně prospěšné práce znamenají časově omezené pracovní příležitosti, které spočívají v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací. Vytváří je zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Společensky účelná pracovní místa zaměstnavatel je zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem a které byl poskytnut příspěvek při vytvoření společensky účelného pracovního místa. Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli zabezpečující každodenně dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání, pokud hromadnými dopravními prostředky není doprava provozována. Příspěvek na zapracování poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který přijme uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a nemůže tedy zabezpečit pro své zaměstnance práci v daném rozsahu DURDISOVÁ, Jaroslava a kol. Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005, s ISBN

23 4.1.2 Formy aktivní politiky zaměstnanosti Společensky účelná pracovní místa K rozšíření nabídky pracovních příležitostí dávají úřady práce zaměstnavatelům podněty k vytvoření společensky účelných pracovních míst. Cílem poskytnutí příspěvku je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce Znamenají nové pracovní příležitosti vytvořené za specifickým účelem. Cílem je nalézt pracovní uplatnění na přechodnou dobu zejména pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče evidované na úřadu práce. Rekvalifikace Cílem rekvalifikace je změnit kvalifikaci uchazečů, a zvýšit tak jejich uplatnitelnost na trhu práce. Rekvalifikace mohou být krátkodobější, pokud se jedná o doplnění či rozšíření kvalifikace, nebo dlouhodobější. 31 Absolventská a praktikantská místa Finanční příspěvky poskytované úřady práce zaměstnavatelům usnadňují mladým lidem nástup do prvního zaměstnání a zároveň získání praktických dovedností. Dotovaná místa jsou vytvářena formou odborné praxe, kde o zabezpečení odborné praxe uzavírá příslušný úřad práce spolu se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Dohody můžou být uzavřeny maximálně na dobu 1 roku. Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro osoby se zdravotním postižením Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou místy, ve kterých pracuje minimálně 60 % osob se zdravotním postižením. Za chráněné pracoviště považujeme rovněž pracoviště zřízené v domácnosti osoby se zdravotním postižením. 31 více viz kapitola Nástroje aktivní politiky 23

24 Opatření na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zaměstnanci mají v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem právo na vyplacení mzdy od svého zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti. Úřady práce vyplácejí zaměstnancům jejich příslušné splatné mzdové nároky Úřady práce Úřady práce jsou územními orgány státní správy na úseku zaměstnanosti a jsou vybaveny právní subjektivitou. Správní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává ředitele úřadu. Úřady práce sledují stav na trhu práce a hodnotí jej. Zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu. Úřady práce poskytují občanům a zaměstnavatelům služby, které souvisejí se zaměstnaností. Úřady práce plní např. tyto funkce: sledují a hodnotí stav na trhu práce, informují občany o možnostech získání zaměstnání, o volných pracovních místech, vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, poskytují občanům poradenské služby související s hledáním zaměstnání, rekvalifikací, hospodaří s finančními prostředky, které jsou určené na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadu práce, kontrolují dodržování právních předpisů, zákoníku práce, ukládají pokuty při porušení právních předpisů. Služby poskytované úřadem práce občanům a zaměstnavatelům jsou bezplatné. Úřady práce také poskytují aktuální informace žákům základních a zvláštních škol, studentům a absolventům středních a vysokých škol prostřednictvím Informačních a poradenských středisek. Základní činností úřadu práce je poskytování zprostředkovatelské a poradenské činnosti uchazečům o zaměstnání. Dochází k porovnávání předpokladů 32 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s ISBN

25 a schopností uchazeče o zaměstnání s požadavky zaměstnavatele a vhodné uchazeče vysílá k potenciálnímu zaměstnavateli Financování státní politiky zaměstnanosti Z hlediska financování rozdělujeme politiku zaměstnanosti na financování aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Financování pasivní politiky zaměstnanosti v podstatě představuje vyplácení podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Obsahem financování aktivní politiky zaměstnanosti je poskytování příspěvků v rámci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti byla do roku 1992 financována z rezerv státního rozpočtu. Od roku 1993 je financována z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Opatření politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti má naplňovat tyto základní cíle: zavádět nová opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové zaměstnanosti s důrazem na obnovení rovnováhy na trhu práce v nejvíc postižených regionech, zvýšit motivaci pracovní síly ke vstupu nebo návratu do zaměstnanosti výrazným zvýhodněním pracovních příjmů před sociálními příjmy, bojovat proti nelegální práci, sladit přípravu pracovní síly s požadavky, které jsou na trhu práce, zlepšit ochranu trhu práce před nelegálními formami zaměstnávání a podnikání cizinců, postupem času přejít k formám aktivního výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků, zvýšit rozsah i účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti, zabezpečit potřebné personální, finanční a organizační předpoklady fungování služeb zaměstnanosti. 33 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s ISBN DURDISOVÁ, Jaroslava a kol. Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005, s. 76. ISBN

26 Současný stav přeměny společnosti a české ekonomiky vyžaduje koncepci politiky zaměstnanosti provázanou s celkovou hospodářskou, regionální, sociální a vzdělávací politikou, která odpovídá měnícím se podmínkám trhu práce. Součástí střednědobé strategie politiky zaměstnanosti je tzv. Národní plán zaměstnanosti, na který navazují další opatření v oblasti zaměstnanosti, jako jsou investiční pobídky a podpora malého a středního podnikání Národní plán zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti je zpracovaný v cílech metodiky Evropské unie. Je zaměřený na opatření k zajištění rozvoje lidských zdrojů, mezi které patří kvalifikace a zaměstnatelnost pracovní síly, dále na opatření k oživení hospodářského růstu a zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jednotlivá opatření jsou přizpůsobena aktuálním podmínkám a potřebám. Pilíře Národního plánu zaměstnanosti Metodika doporučená pro všechny členské země Evropské unie pro zpracování národních plánů zaměstnanosti se opírá o konkrétní směrnice členěné do 4 pilířů: Pilíř 1 Podpora zaměstnatelnosti Tento pilíř zahrnuje opatření vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly tak, že se zajistí odpovídající úroveň její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavkům trhu práce, usnadněním přechodu mladistvých ze školy do praxe, odstraňování bariér u zdravotně postižených osob, dlouhodobě nezaměstnaných a mládeže. Součástí podpory zaměstnatelnosti je také zvýšení motivace pracovní síly ke vstupu do zaměstnání. Pilíř 2 Podpora podnikání Opatření jsou zaměřena na obecné zlepšení podmínek pro malé a střední podniky, vyrovnání konkurenčního prostředí na domácím trhu, ale i ve srovnání s ostatními státy. Zlepšení podmínek podnikání velkých domácích či zahraničních investorů. Opatření zahrnují jak přímé pomoci ze státního rozpočtu, tak i nepřímé pomoci, jako jsou bankovní záruky a státní garance. 35 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 88. ISBN

27 Pilíř 3 Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám Cílem opatření v tomto pilíři je vytvoření předpokladů pro dosažení dynamického a pružného trhu práce v rámci ekonomiky. Jsou zaměřena hlavně na vytváření podmínek pro modernizaci organizace práce a forem pracovní doby. Pilíř 4 Podpora rovných příležitostí všech osob Opatření v tomto pilíři jsou zaměřena na odstranění diskriminace na trhu práce, na posílení právních nástrojů. Cílem je vytvoření podmínek pro přijímání mimořádných dočasných opatření pro skupiny občanů, kteří mají ztížený přístup k zaměstnání z důvodu příslušnosti k rase, pohlaví DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007, s ISBN

28 5 Jihočeský kraj Jihočeský kraj je zemědělskou oblastí s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zde se můžeme setkat s tradičními formami nezaměstnanosti, jako jsou např. cyklická a sezónní nezaměstnanost. V průběhu minulého století se v Jihočeském kraji rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Podstatná část hranice kraje je tvořena státní hranicí s Rakouskem a Německem. Toto umožňuje efektivní přeshraniční spolupráci ve výrobní oblasti a v oblasti služeb. Cílem přeshraniční spolupráce je rozvoj cestovního ruchu, kde je využívána atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, nejsou zde téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy. Životní prostředí kraje můžeme charakterizovat jako méně poškozené. Zatížení emisemi se postupně snižuje díky zemědělství a průmyslu. Jihočeský kraj patří mezi kraje s nejmenší hustotou zalidnění v České republice. 37 Obrázek 4: Jihočeský kraj- okresy zdroj: 37 Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 28

29 v procentech 5.1 Nezaměstnanost v Jihočeském kraji Tabulka 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR (v %) 38 Jihočeský kraj 6,59 6,69 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 ČR 9,47 8,88 7,67 5,98 5,96 9,24 9,57 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 12 Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR ČR Jihočeský kraj 2 0 Graf 1: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR (zdroj: vlastní) Jak můžeme vidět z následujícího grafu, trend vývoje mají obě křivky velmi podobný. Křivky mají přibližně stejné klesání a stoupání. Míra registrované nezaměstnanosti podle údajů MPSV k v Jihočeském kraji činila 8,50 %. V porovnání s rokem předcházejícím nezaměstnanost stoupla téměř o 1 %. Celková míra nezaměstnanosti za sledované období v České republice byla k také na vrcholu, neboť činila 9,57 %. Hlavní příčinou takto vysoké míry nezaměstnanosti mohla být přetrvávající finanční krize v České republice. 38 Změna výpočtu míry registrované nezaměstnanosti metodika platná do 30. června 2004 (podíl počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle), metodika platná od 1. července 2004 (podíl počtu dosažitel. uchazečů na pracovní síle vč. cizinců), zdroj: 29

30 v procentech Tabulka 3: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (v %) Jihočeský kraj 6,59 6,69 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 Z toho ženy 8,07 8,25 7,23 5,67 5,88 8,93 9,39 Z toho muži 5,45 5,49 4,49 3,55 4,03 6,92 7,82 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 10 Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji Míra reg.nezaměstnanosti Ženy Muži 4 3 Graf 2: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní) Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji jsem dále porovnala s vývojem nezaměstnanosti u žen a mužů. Jak je z grafu patrné, ženy měly větší míru nezaměstnanosti než muži. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti u mužů na minimální hranici a tvořila 3,55 %. Oproti tomu ke konci roku 2010 míra nezaměstnanosti u mužů stoupla na více jak dvojnásobek v porovnání s rokem

31 Tabulka 4: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji Uchazeči o zaměstnání Z toho dosažitelní Volná pracovní místa zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji Uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Graf 3: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní) K poslednímu dni měsíce prosince v roce 2010 bylo na úřadech práce v Jihočeském kraji evidováno uchazečů o zaměstnání, z toho dosažitelných uchazečů, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo Od roku 2007 došlo k nárůstu uchazečů o zaměstnání, přičemž došlo ke snížení volných pracovních míst na trhu práce. V roce 2009 se počet nezaměstnaných zvýšil o vůči roku předcházejícímu. Podniky dostávaly méně zakázek a musely své zaměstnance propouštět. V roce 2004 ukončila svou činnost sklárna v Chlumu u Třeboně. V roce 2008 došlo k přerušení textilní výroby v podniku Jitka v Jindřichově Hradci. 31

32 Tabulka 5: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji Uchazeč na volné pracovní místo 7,11 8,97 3,91 2,36 4,18 18,16 15,9 zdroj: vlastní výpočet Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji Počet uchazečů Graf 4: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihočeském kraji (zdroj: vlastní) Jedním z důležitých hledisek na trhu práce je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V Jihočeském kraji ke konci roku 2007 bylo přibližně 2,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Uchazeči o zaměstnání hledali pracovní místa v tomto roce nejlépe za sledované období. Koncem roku 2010 se počet zvýšil na 15,9. Z této skutečnosti vyplývá, že uchazeči o zaměstnání nacházeli v roce 2010 pracovní místa velmi těžce. Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (v %) ČB ČK JH PI PT ST TÁ Míra registrované nezaměstnanosti 6,47 11,41 8,18 8,17 7,27 10,69 10,05 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 32

33 v procentech 12 Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce Míra registrované nezaměstnanosti 6 Graf 5: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní) V meziokresním srovnání míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Český Krumlov, kde ke konci roku 2010 dosahovala 11,41 %. V tomto roce došlo k propuštění zaměstnanců v Papírnách ve Větřní. Český Krumlov patří dlouhodobě k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v kraji. V zemědělském sektoru je zaměstnáno přibližně 6 % z celkového počtu zaměstnanců okresu, což je jeden z nejnižších podílů v rámci všech okresů v Jihočeském kraji. 39 Nejnižší nezaměstnanost byla v roce 2010 zaznamenána v Českých Budějovicích. České Budějovice jsou krajským městem a je zde více pracovních příležitostí než v Českém Krumlově. Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 Uchazeči o zaměstnání ČB ČK JH PI PT ST TÁ Z toho ženy Volná pracovní místa zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 39 Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 33

34 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 Uchazeči o zaměstnání Z toho ženy Volná pracovní místa Graf 6: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní) V meziokresním srovnání vybraných ukazatelů ke konci roku 2010 jsem porovnávala uchazeče o zaměstnání a volná pracovní místa. Pro zajímavost jsem zařadila nezaměstnané ženy. Nejvyšší počet nezaměstnaných byl v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci a v Táboře. České Budějovice patří co do počtu obyvatel na první místo v kraji a na deváté místo v celé České republice. 40 Nejméně neumístěných žen o zaměstnání bylo v okrese Prachatice. Nejvíce volných pracovních míst nabízely České Budějovice. Tabulka 8: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 ČB ČK JH PI PT ST TÁ Uchazeč na volné pracovní místo 10,3 31,3 26,3 18,0 10,9 10,6 32,1 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 40 Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 34

35 Počet uchazečů na volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 Počet uchazečů na volné pracovní místo Graf 7: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech Jihočeského kraje v roce 2010 (zdroj: vlastní) V okresech Strakonice, Prachatice a České Budějovice nezaměstnaní nacházeli pracovní místa nejlépe. Počet uchazečů na jedno pracovní místo se v roce 2010 pohyboval kolem 10. Naopak velmi těžce lidé hledali práci v Českém Krumlově a v Táboře, kde počet uchazečů přesahoval 30. Podle počtu obyvatel Tábor patří k druhému největšímu okresu v kraji Porovnání nezaměstnanosti s ostatními kraji v ČR Pro lepší přehlednost v grafech jsem porovnávala míru registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji spolu s dalšími kraji podle NUTS II. 42 Tabulka 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha (v %) Hl. m. Praha 3,58 3,25 2,72 2,16 2,14 3,66 4,07 Jihočeský kraj 6,59 6,69 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, 41 Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 42 viz Příloha č. 1 35

36 v procentech Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha Hl. město Praha Jihočeský kraj Graf 8: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Praha (zdroj: vlastní) V grafu můžeme vidět, že registrovaná míra nezaměstnanosti v Praze byla velmi nízká oproti Jihočeskému kraji. Nezaměstnanost v hlavním městě v roce 2010 vystoupala na 4,07 %, ale i přesto patřila mezi nejnižší nezaměstnanost v krajích České republiky. Toto je zapříčiněno tím, že Praha je největším regionálním trhem v České republice. Hlavní město Praha dokáže pokrýt zvýšenou poptávku po práci. To je dáno značnou profesní pohyblivostí vnitřních zdrojů, ale i rostoucími zdroji mimopražských a zahraničních pracovníků. Pražský trh práce nabízí velkou šíři profesí. Praha působí také na zbytek České republiky, a to především na Středočeský kraj. Část Středočeského kraje je k Praze spojena intenzivní dojížďkou za prací a Praha zároveň snižuje nezaměstnanost Středočeského kraje. Pracovní místa v Praze nejsou jen příležitostmi pro obyvatele hlavního města a širokého okolí, ale v podstatě pro obyvatele celé České republiky. Pracovní síla v Praze má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Více než 30 % zaměstnaných jsou osoby s vysokoškolským diplomem. Další výrazný vliv na nízkou míru nezaměstnanosti má také průměrná mzda, která v Praze dosahuje výrazně vyšších hodnot než v ostatních regionech Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 36

37 v procentech Tabulka 10: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy (v %) Středočeský kraj 6,85 6,25 5,32 4,25 4,47 7,01 7,73 Jihočeský kraj 6,59 6,69 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 zdroj: vlastní tabulka vytvořena z dat ČSÚ, Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy Středočeský kraj Jihočeský kraj Graf 9: Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v NUTS II Střední Čechy (zdroj: vlastní) Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském a Středočeském kraji byl téměř stejný. Nižší nezaměstnanost je ve Středočeském kraji dána polohou kraje, která je pro něj velmi výhodná. Středočeský kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil. Mezi stěžejní průmyslová odvětví ve Středočeském kraji řadíme strojírenství, chemii a potravinářství. V kraji je několika významnějšími podniky zastoupeno sklářství a keramika. V současnosti došlo k útlumu v dříve tradičních oborech jako těžba uhlí a ocelářství Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj. Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2012, [cit ]. Dostupné z: 37