AKTUÁLNÍ MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance AKTUÁLNÍ MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ Actual possibilities of investing in commodities futures markets Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc. Autor: Aneta VALENOVÁ Brno, 2013

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: VALENOVÁ Aneta Finance AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ Actual possibilities of Investing in commodities futures markets Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Vytvoření individuální investiční strategie investora při investování na trhu komoditních futures. Postup práce a použité metody: Analýza aktuální situace na vybraném komoditním trhu. Výběr a zdůvodnění vlastní spekulativní investice. Pouţité metody: analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace. Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran

3 Seznam odborné literatury: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích :průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN X. Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Aneta Valenová Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů Actual possibilities of investing in commodities futures Financí Rok obhajoby: 2013 prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Anotace: Cílem diplomové práce Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů je analýza komoditního trh a vytvoření investiční strategie. V první části jsou vymezeny základní teoretické vlastnosti termínových futures kontraktů a popsány principy obchodování s futures kontrakty. V praktické části jsou analyzovány vybrané komoditní burzy a vzájemně porovnány. V další části jsou analyzovány komodity, se kterými se nejčastěji obchoduje a nastíněna predikce jejich vývoje na základě fundamentální analýzy. Na závěr jsou formulována investiční doporučení pro drobného investora. Abstrakt: The goal of the submitted thesis Actual possibilities of investing in commodities futures is the analysis of commodity market and creation investment strategy. In the first part the basic theoretical properties of the term futures contract are defined and described the principles of trading in futures contract. In the practical part are analyzed some commodity exchanges and they are compared to each other. The next part analyzes the commodities, which are frequently traded and outlines the prediction of the development based on fundamental analysis. In conclusion investment recommendations are formulated for the small investor. Klíčová slova: Vývoj cen, komodity, investice, komoditní burza, futures kontrakty, spekulace, burzovní obchod Keywords: Price trend, commodities, investment, commodity exchange, futures contracts, speculation, exchange trade

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za odborné připomínky a rady, čas a trpělivost při konzultacích.

7 Obsah Obsah... 7 Úvod Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Metodika Teoretické aspekty burzovního obchodování komoditních futures Komodity Burzovní obchodování Vymezení termínových a promptních obchodů Burzovní zprostředkovatelé Futures Vypořádání futures Margin a Páka Komoditní futures Obchodované jednotky komoditních futures Cena futures Regulace termínových derivátových obchodů na komoditních burzách Legislativa obchodování v ČR Fundamentální analýza Technická analýza Komoditní indexy Analýza fungování světového komoditního trhu Nejznámější světové komoditní burzy NYSE Euronext CME Group Intercontinental Exchange (ICE) London Metal Exchange (LME) Eurex Vlastní srovnání vybraných parametrů analyzovaných burz Analýza burzovně obchodovaných komodit Ropa Ropa Brent West Texas Intermediate (WTI) Zlato Stříbro Platina Pšenice Kukuřice Bavlna Cukr Káva Rýţe Sója Shrnutí analýzy a formulace investičního doporučení Moţnosti obchodování futures kontraktů Výhody a nevýhody obchodování futures kontraktů pro drobného investora Závěrečná doporučení pro drobného investora Závěr... 73

8 Seznam pouţité literatury Seznam tabulek Seznam příloh... 80

9 Úvod Komodity jsou všude kolem nás. Denně je spotřebováváme, abychom mohli přeţít. Jde například o kávu, cukr, maso, rýţi, zlato, ropu, plyn a další. Kaţdou chvíli se v televizi dozvídáme, ţe některé komodity zdraţují, jiné zlevňují. Jejich vývoj zasahuje do ţivota kaţdého z nás. Není však jednoduché odhadovat ceny komodit do budoucna. Jednou zpozorujete býčí trend, ale druhý den uţ se trhy řítí dolů. Analytici se snaţí odhadnout vývoj cen, bohuţel se jim to v dnešní době moc nedaří. Obchodování komodit není pro kaţdého. Je spojené s vysokým rizikem a vhodné spíše pro cílevědomé nekonzervativní investory. V první řadě je však potřeba kapitál a základní vědomosti. Přitom nezáleţí na vzdělání jedinců, jde spíš o zkušenosti a hlavně o psychiku člověka. Kaţdý by měl své portfolio diverzifikovat a předejít tak zbytečně velký ztrátám či krachu. Komodity jsou velmi ţádoucí a potřebné pro lidstvo a do budoucna jejich význam ještě poroste. Světová populace se rozrůstá a lidé tak spotřebovávají čím dál více surovin. Předpokladem do budoucna tedy je, ţe ceny komodit budou stále růst. Je jenom otázka o kolik a jak výhodné pro nás investice do komodit můţou být, protoţe nás ţivotem provází inflace, která je nepřítelem všech investic na celém světě. Běţný investor můţe spekulovat na vývoj komodit prostřednictvím futures kontraktů, kterými se budu zabývat v této diplomové práci. Protoţe mě téma investování do komodit zaujalo jiţ dříve, snaţila jsem se získat informace o praktickém obchodování těchto komodit. Našla jsem však jen velmi málo informací, které se navíc zabývaly spíš teorií. Proto jsem se rozhodla zpracovat a přeloţit informace o konkrétních komoditách přímo ze stránek jednotlivých burz. Uvedu názorné a praktické příklady jak danou komoditu koupit, na jakém trhu, v jakém objemu můţu vůbec tuto komoditu nakoupit a kolik to bude stát. Ráda bych přiblíţila běţnému spotřebiteli jednotlivé komodity tak, aby si dokázal udělat svůj vlastní názor na kaţdou komoditu a byl schopný odhadnout její vývoj. 9

10 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Globální cíl Hlavním cílem diplomové práce je analýza fungování světového komoditního trhu a vytvoření investičního doporučení pro drobného investora na trhu komoditních futures. K naplnění globálního cíle byly stanoveny následující parciální cíle: Analýza nejvýznamnějších světových komoditních burz. Analýza burzovně obchodovaných komodit. 10

11 Metodika V diplomové práci analyzuji jednotlivé komodity, nastíním jejich produkci i spotřebu, vývoj jejich cen a také aktuální ceny těchto komodit. Syntetizuji jednotlivé komodity a jejich historický vývoj. Na základě indukce a dedukce vyvodím závěr a pokusím se odhadnout jejich vývoj do budoucna. Pouţiji metodu komparace výhodnosti jednotlivých investic do komodit a vyberu ty nejlepší varianty. Pro přehlednost a úplnost dat v praktické i teoretické části doplním do textu tabulky a grafy. K mé práci pouţiji webové stránky jednotlivých světových burz, z kterých přeloţím důleţité informace o obchodovaných komoditách, jejich názvy, obchodované mnoţství a v některých případech i cenový vývoj. Dalším důleţitým zdrojem pro mé výstupy je platforma Market Access od společnosti brokerjet, ve které pracuji na částečný úvazek. Pro doplnění analýzy pouţiji grafy, zpracované v terminálu Bloomberg, umístěným na ESF MU. Jednotlivé světové komoditní burzy porovnám pomocí bodovací metody. 11

12 Teoretické aspekty burzovního obchodování komoditních futures Tato kapitola se zabývá teoretickým vymezením důleţitých pojmů, pouţívaných v této diplomové práci. Před obchodováním futures kontraktů je nezbytné pochopit systém a pravidla samotného obchodování s těmito deriváty. Komodity Komodity si můţeme představit jako tzv. zastupitelné zboţí, které lze standardizovat a tudíţ i obchodovat na organizovaných trzích (komoditních burzách). Většinou jsou to suroviny nebo polotovary, určené k dalšímu zpracování. Mezi komodity se dají zařadit i drahé kovy. Rozdíl od akciového trhu je v tom, ţe poptávka nemusí uspokojit nabídku. Vydáním nových akcií lze vyrovnat nabídku s poptávkou. Na trhu komodit je však rozhodující, jaká je úroda nebo kolik dolů je schopno těţit poţadované suroviny. Kaţdá překáţka v produkci či distribuci komodity zvedá ceny nahoru. Komoditní futures se obchodují s následujícími komoditami: zemědělské komodity Tyto komodity jsou k dispozici v několika kontraktech s různou kvalitou komodity. Měsíce dodávky odpovídají sklizni určité komodity. U málo aktivních komodit se můţe obchodovat jenom s jedním nebo dvěma měsíci dodávky v roce. Velkou neznámou je zde budoucí sklizeň, která je závislá na mnoha faktorech jako je např. počasí. Nelze tedy přesně odhadnout budoucí produkci a dodávky jsou tak příliš variabilní. a) Komodity se sezónní produkcí U těchto komodit předpokládáme, ţe mají stabilní spotřebu a jsou dobře skladovatelné. Mezi ně patří například kukuřice, pšenice, oves, ječmen a sója včetně sojových pokrutin a sojového oleje. Periodické dodávky a značná sklizeň oproti stávajícím zásobám mají dopad na průběh ceny spotové komodity. Tato cena má určité sezónní trendy s důsledky na kotace futures. Z jedné sklizně se přenáší konstantní mnoţství komodity do další sklizně. Průběh spotové ceny by tedy měl být pravděpodobně stupňovitý. Nejniţší cena je právě v době sklizně, pak se zvyšuje aţ do další sklizně, kdy zase klesne. b) Komodity se špatnou skladovatelností Do určité míry sem patří zemědělské komodity. Jejich doba skladování je omezená a jejich objem vzhledem k hodnotě neláká pro skladování na dlouhou dobu. Ţivý skot je však velmi obtíţně skladovatelná komodita. Mají stanovené rozmezí hmotnosti, které musí splňovat při dodávce. Pokud se chovají déle, jejich hmotnost roste a nejsou tedy v souladu s podmínky kontraktu. kukuřice corn oves oats sójové boby soybeans sójové pokrutiny soybean meal sójový olej soybean oil rýţe rice řepka rapeseed 12

13 pšenice wheat mladý hovězí dobytek cattle-feeder ţivý skot cattle-live vepři hogs vepřové půlky pork bellies řezivo lumber mléko milk kakao cocoa káva coffee cukr sugar bavlna cotton pomerančová šťáva orange juice kovy Většina kovů se vyskytuje v přírodě často v podobě oxidů, Kovy jsou závislé na vývoji HDP. Také korespondují s akciemi. Kdyţ se očekává akciový růst, lze předpokládat i růst cen kovů. 80 % všech obchodů s průmyslovými kovy probíhá na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange). drahé kovy (bullion) Za nejvýznamnější jsou obecně povaţovány trhy zlata a stříbra. Velkými a významnými účastníky tohoto trhu bývají obchodní banky. Nejdůleţitějším světovým trhem fyzického zlata i stříbra je Londýn. Stříbro je průmyslový kov. Kdyţ je vysoká cena nebo nejistota, lidé zvyšují poptávku po zlatu a jeho cena roste. zlato gold stříbro silver platina platinum paladium palladium základní kovy (base metals) Tyto kovy slouţí zejména jako suroviny pro průmysl a stavebnictví. Označují se také jako průmyslové kovy. měď copper hliník aluminium zinek zinc olovo lead nikl nickel cín tin energetické komodity Klíčovou komoditou pro celý energetický sektor je ropa. Zemní plyn je nejbliţší substitut ropy a ropný olej a benzin jsou deriváty vyrobené z ropy. 1 ropa oil topný olej heating oil 1 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN s

14 benzin gasoline zemní plyn gas Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a množství dodávky Skladovatelnost Malá dodávka Střední dodávka Vysoká dodávka Vysoká drahé kovy Středně vysoká měď ropa, topný olej, benzin zrniny a olejniny a zemní plyn Střední kakao, káva cukr, bavlna Středně nízká pomeranč. šťáva maso Nízká ţivá zvířata Zdroj: Jílek J., Finanční a komoditní deriváty, 2005, str.314 Z tabulky vidíme, ţe drahé kovy mají jak stabilní výrobu, tak stabilní spotřebu. Nejsou zde vlivy počasí jako u zemědělských komodit. Záleţí také jak dobře je komodita skladovatelná. Kaţdá vyţaduje jiné podmínky a tedy i rozdílné náklady. U špatně skladovatelných komodit je tedy předpoklad nízké dodávky vzhledem k poptávce. Burzovní obchodování Burza je licencovaná instituce, která podniká na organizovaném trhu s finančními investičními instrumenty. Licenci uděluje příslušný regulátor finančního trhu, případně některý státní orgán. Tato licence obsahuje vymezené činnosti burzy. Stanovuje, s čím můţe burza obchodovat a zda můţe uzavírat pouze obchody promptní (spotové) nebo i termínové. Předmět obchodu však na burze fyzicky nenajdeme, obchodují se zde pouze tzv. zastupitelné předměty, které jsou standardizované a navzájem zaměnitelné. Na kaţdé burze musí být stanovená nejniţší přípustná obchodovatelná mnoţství tak, aby bylo vţdy přesně vymezeno, v jakých minimálních mnoţstevních objemech se můţe na dané burze obchodovat. Dále musí burza stanovit čas a místo burzovního obchodování, které se koná pravidelně, a to včetně burzovních hodin, ve kterých lze obchodovat. Také se zde párují zavedené objednávky (obchodní příkazy) a zabezpečuje se jejich vypořádání. To přispívá k tvorbě kurzů a zvyšuje likviditu trhu. Intradenní obchodování Denní obchodníci v ţádném případě nedrţí svoje otevřené pozice přes noc. Uzavřou je kaţdý den, neboť se domnívají, ţe drţení přes noc je velmi rizikové. Proto můţeme ke konci dne zaznamenat zvýšené objemy obchodů s kontrakty futures. Poziční obchodování Poziční obchodníci se nebojí drţet svůj kontrakt přes noc a nakupují či prodávají futures často s výhledem několika týdnů či měsíců. Ke svému obchodování vyuţívají hlavně fundamentální analýzu. 2 2 Komoditní derivátové obchody: sborník vybraných příspěvků z 6. mezinárodní vědecké konference, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 70 s. ISBN s

15 Vymezení termínových a promptních obchodů Tato kapitola vymezí termínové a promptní obchody a rozdíl mezi nimi. Termínové obchody Od promptních obchodů se termínové liší mnohem delší dobou vypořádání. Ta se mnohdy pohybuje v řádech několika měsíců. Umoţňuje tak snazší manipulaci a převoditelnost obchodních kontraktů. Nedochází zde ke klasickému emitování, ale obchody se uzavírají většinou smluvně. Vyuţívají se ke spekulaci nebo k zajištění. Spekulace Spekulanti se zajímají o změny očekávané cenové hladiny v určitém čase. Obvykle nevlastní nebo neuţívají komoditu, jejich motivem je jenom zisk. Pomáhají převzít riziko a vytvářet informace o budoucích událostech, které můţou ovlivňovat ceny komodit. Spekulanti působí také jako arbitraţéři. Ti prodávají a nakupují ten samý nástroj na různých trzích, aby dosáhli zisku z rozdílu jejich ceny. Zajišťují tak, ţe spotová cena a futures cena se při splatnosti sbíhají. Kdyţ je rozdíl futures a spotové ceny větší neţ náklady na arbitráţ, dochází bez rizika k zisku a arbitraţér bude jednat. 3 Zajišťění Hedging má za cíl sníţit expozice vůči riziku své firmy. Jsou to většinou výrobci nebo velcí spotřebitelé dané komodity jako např. těţební firmy či rafinérie, zajímající se o ropu. Prostřednictvím nákupů či prodejů tak fixují cenu a eliminují riziko. 4 Promptní obchody Tyto obchody se vyznačují velmi krátkou dobou mezi dodáním a zaplacením dohodnutého předmětu obchodu. Tyto termíny vypořádání určuje burza a zpravidla se pohybují v řádech několika dní. Mezi promptními a termínovými obchody existuje určitý vztah, protoţe se na obou trzích obchodují stejná aktiva. Vývoj trţních cen na promptních a termínových trzích se tak silně navzájem ovlivňuje. Burzovní zprostředkovatelé Na burze nemůţe přímo obchodovat kaţdý. Běţný obchodník tak potřebuje zprostředkovatele, kterého jmenuje burza. Z hlediska udělené lince rozlišujeme v České republice 2 typy společností: brokerské společnosti dealerské společnosti Brokerské společnosti Brokerské společnosti jsou zprostředkovatelé, jeţ můţou provádět obchody s investičními nástroji svým jménem, avšak pouze na příkaz a na účet svých klientů. Jejich odměnou je tzv.brokerská provize. Jsou tedy jenom prostředníky. 3 POWERS, Mark J a Mark G CASTELINO. Inside the financial futures markets. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, c1991, 390 s. ISBN s JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN s

16 Dealerské společnosti Tyto společnosti mají většinou větší kapitál neţ brokeři a disponují tak i širší licencí. Můţou provádět obchody vlastním jménem a ne jenom na cizí účet, ale i na vlastní. Také nakupují nebo prodávají různé druhy investičních instrumentů, patřících do jejich portfolia. Ziskem jsou tedy nejen poplatky za poskytované sluţby, ale také rozpětí mezi jejich nákupní a prodejní cenou. Také můţou vykonávat ještě další sluţby investičního zprostředkování jako je např. správa, obhospodařování cenných papírů, provádění veřejné draţby apod. Futures Futures vychází z forwardových obchodů. Jejich historie sahá aţ do doby před 3800 lety, kdy si římští panovníci takto opatřovali dodávky egyptského obilí. Protoţe však nebyly standardizovány, objevovaly se problémy s kvalitou, termínem dodávky či placením. Vznikly tak v roce 1865 standardizované futures kontrakty, obchodované na derivátové burze CBOT (Chicago board of trade). Tento rok se zavedl i marţový systém, aby se vyloučily problémy s plněním kontraktů. Tato burza funguje dodnes, podíl obchodů se zemědělskými komoditami však přestavuje méně neţ čtvrtinu veškerých obchodů a postupně klesá v důsledku expanze finančních derivátů. V České republice derivátová burza neexistuje. Futures kontrakty jsou standardizované burzovní instrumenty a obchodují se na speciálních termínových burzách. Kupující se dostávají do dlouhé pozice a zavazují se tak v okamţiku splatnosti futures odebrat za dohodnutou cenu (neboli za dosaţený kurz) příslušné podkladové aktivum. Prodávají se zase naopak dostávají do krátké pozice a zavazují se v daném termínu toto aktivum dodat. Prostředníkem mezi kupujícími a prodávajícími je burza. Obchodníci se tedy navzájem neznají a postupují podle předem daných burzovních pravidel. Nejvíce se obchodují kontrakty s nejbliţším datem splatnosti. V posledních dnech před touto splatností se však kurz rychle sniţuje. 5 Burza si určuje podmínky futures. Stanoví tak jednotku kontraktu (např. 100 tun), konkrétní měsíce splatnosti kontraktu či časy, ve kterých je moţné obchodovat. Kontrakty, které mají splatnost později, se nazývají vzdálené kontrakty. U kontraktu se stanoví nejmenší změna hodnoty futures vyjádřená v peněţní jednotce na určitý objem jednotek tzv. hodnota kroku (tick value). Kaţdý obchodník by se měl seznámit s těmito podmínkami, neboť tyto informace jsou veřejně dostupné, publikované a důleţité. 6 Základní náležitosti futures kontraktů specifikace podkladového aktiva datum expirace mnoţství podkladového aktiva na jeden kontrakt velikost páky minimální velikost ticku poţadovaná marţe na jaké burze se kontrakt obchoduje 5 REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN s. 121 a JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN s

17 E-mini futures Burzy zavedly nové zmenšené kontrakty nazývané E-mini futures. Znak e znamená, ţe se dají obchodovat pouze elektronicky. Jejich velikost představuje jenom určitou část původních parketových kontraktů. Stejně tak poţadavek na marţí bývá nízký. Ostatní náleţitosti jako pákový efekt, expirace atd. zůstávají stejné. 7 Vypořádání futures Pokud budeme drţet pozici futures i přes datum splatnosti, je důleţité, jakým způsobem proběhne konečné vypořádání. Splatnost futures kontraktů je přesně daná derivátovou burzou. Ta určí poslední obchodní den, den splatnosti kontraktu a den konečného vypořádání kontraktu. Datum splatnosti bývá většinou dáno nějakou pravidelností např. druhý pátek v posledním měsíci kontraktu. Maximální doba kontraktu bývá aţ 18 měsíců. Existují dva způsoby tohoto vypořádání fyzické a finanční. Fyzické vypořádání Drţitel dlouhé pozice nakoupí a tedy zaplatí podkladové aktivum, drţitel krátké pozice pak musí toto aktivum fyzicky dodat a to za cenu, která se nazývá závěrečná cena vypořádání. Nakupující musí počítat s tím, ţe komoditu je třeba patřičně uskladnit a mohou mu tak vznikat dodatečné náklady. Finanční vypořádání Nedochází zde k fyzickému dodání, ale obě strany se vypořádají pouze finančně. Toto vyrovnání probíhá mezi subjekty v long a short pozici. Výše se stanoví rozdílem mezi denní cenou vypořádání v předposledním dni a závěrečnou cenou vypořádání v době splatnosti. Dojde tak k vyrovnání pouze finančního rozdílu z posledního dne obchodování. 8 Tato vypořádání provádí clearingové centrum. Clearingové centrum V momentě uzavření kontraktu futures se kupní cena neplatí a zboţí nedodává. Všechno je vypořádané aţ v budoucnosti. Vzniká tak riziko, ţe subjekt své závazky nesplní. Proto je tady clearingové centrum, které poţaduje od obou stran při otevření kaţdé nové pozice marţový vklad. I kdyţ představuje pouze několikaprocentní část nominální hodnoty kontraktu, slouţí alespoň jako základní pojistka. Kupující tak můţe za část ceny kontraktu disponovat s větším mnoţstvím podkladových aktiv, neţ kdyby nakupoval na promptní burze. Clearingové středisko kaţdý den po skončení burzovního obchodování provádí ocenění a vypořádání všech krátkých i dlouhých otevřených pozic. Podle toho vyčíslí pro jednotlivé pozice denní zisky a ztráty vyplývající z vývoje kurzu. Zisky jsou pak zúčtovány ve prospěch marţového účtu kaţdého účastníka obchodování (účty jednotlivých obchodníků s cennými papíry) a mají tak dopad na jejich klienty. Pokud investor nemá na svém marţovém účtu dostatek prostředků na krytí svých závazků, je vyzván, aby je buď doplnil nebo uzavřel svoji pozici. Na těchto burzách existují limity omezující buď mnoţství denně otevíraných pozic, či stanovení maximálních objemů, které můţe investor za jeden obchodní den zobchodovat. Cena tak nesmí překročit minimální či maximální denní limit, jinak se obchodování přeruší, 7 TUREK, Ludvík. První kroky na burze. Vyd. 1. Brno: Press, 2008, 154 s. ISBN s REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN s

18 někdy aţ do následujícího dne. Důvodem je udrţovat nízkou volatilitu. Clearingová centra tak nemusí poţadovat větší objemy kolaterálů. Omezení se vyskytují spíše u fyzických (zejména zemědělských) komodit, kde je informační tok slabší. Nakonec tak stimulují obchodování, neboť v konečném důsledku zvyšují likviditu. Margin a Páka To co je na komoditním trhu tak lákavé a nebezpečné, je moţnost vyuţití páky. Páka je definována jako částka peněz, kterou potřebujeme k drţení určitého objemu prostředků. Páka je na futures trhu vysoká, protoţe marginy jsou nízké bývají menší neţ 10 %, na akciovém trhu se pohybují kolem 50 %. S malým kapitálem tak můţe investor kontrolovat velké mnoţství aktiva. Tak vzniká pákový efekt. Kupující můţe za část ceny kontraktu disponovat s větším mnoţstvím podkladových aktiv, neţ kdyby nakupoval na promptní burze. Zvětšuje si tím zisky i ztráty. 9 O velikosti marže rozhodují následující faktory: Likvidita pokud je trh likvidní, obchodník můţe v podstatě kdykoliv pozici otevřít či uzavřít. Pokud trh likvidní není, můţe se stát, ţe sice pozici obchodník uzavře, ale za výrazně horší cenu, neţ by si přál. Obecně jsou ale všechny hlavní komodity dostatečně likvidní. Volatilita tento faktor udává, jak moc je daný trh ţivý a rychlý. Při vysoké volatilitě lze vydělat v krátkém období více peněz, ale současně se dá i hodně ztratit. Proto sebou nese vysoká volatilita i vyšší riziko a pro začínající investory se moc nehodí. Z toho důvodu jsou i marţe na vyšších hodnotách. Marţe pro jeden kontrakt jsou orientační, protoţe kaţdá brokerská společnost si stanovuje svoji hodnotu, která je často o trochu vyšší neţ ta uvedená na stránkách burzy. V průběhu času se mění. Pokud by na vašem účtu najednou tato částka chyběla, broker by vás vyzval k doplnění finančních prostředků na váš účet tzv. margin call. Komoditní futures Jsou to velmi významné termínové instrumenty obchodující se na specializovaných komoditních burzách. Mezi nejvýznamnější komodity, které se hojně obchodují, patří především ropa, zemní plyn, drahé a průmyslové kovy, zemědělské plodiny, dřevo, různé druhy nerostných surovin, elektrická energie aj. Komoditní burzy jsou velmi významné pro fungování trţní ekonomiky, proto také existují ve všech vyspělých zemích. Ale nenajdeme ţádný stát ani burzu, kde se obchodují všechny světové komodity najednou. Mezi komoditní burzy s mezinárodním významem patří např.: CME, NYMEX, LME, ICE. Futures na komodity patří mezi deriváty. Hodnota takového derivátu se mění v závislosti na ceně jedné čí více komodit (podkladové aktivum). Je to vlastně standardizovaný forward. 10 K obchodování potřebujeme jen internet, svého brokera a pro jistotu i mobil. V první řadě si musíme vybrat, jakou komoditu chceme nakupovat nebo prodávat. Pro obchodování je výhodné vyuţívat kontrakty, které se nejvíce obchodují. Jsou to právě většinou nejbliţší kontraktní měsíce (tzv. front měsíce). Veškeré názvy však najdeme jen v angličtině, proto je třeba zapamatovat si alespoň ty nejzákladnější. 9 POWERS, Mark J a Mark G CASTELINO. Inside the financial futures markets. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, c1991, 390 s. ISBN s JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN s

19 Příklady komoditních futures kontraktů: CORN DEC 2005 futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci roku 2005 RICE MAR 2006 futures kontrakt na dodání rýţe s termínem dodání v březnu roku 2006 COFFEE MAY 2006 futures kontrakt na dodání kávy s termínem dodání v květnu roku 2006 Kaţdý futures má také uveden termín zvaný LTD a většina kontraktů i tzv. FND. FND first notice day znamená den, kdy budete upozorněni, ţe drţíte kontrakt na nákup námi vybrané komodity a je třeba se kontraktu zbavit. Pokud ho ale neprodáme, budeme muset převzít závazek v podobě dodávky jiţ v brzké době. LTD last trading day znamená poslední den, kdy je ještě moţné kontrakt rychle prodat a předejít tak fyzickému dodání komodity. Zkratky jednotlivých kontraktů Jak uţ víme, jednotlivé futures kontrakty se označují názvem obchodované komodity a kontraktním měsícem. Tyto specifikace jsou pro zjednodušení skládané do zkratek. Tyto zkratky můţeme nalézt v kterémkoliv programu pro zobrazování grafů a nebo jsou také uvedeny na stránkách burz. Označení se však můţe trošku odlišovat podle výrobců konkrétních programů. Např. prosincový kontraktní měsíc na kukuřici roku 2004 má zkratku C2004Z (C = Corn, Z = Dec, 2004 = rok), nebo také CZ2004 atd. Zkratky pro jednotlivé kontraktní měsíce: Leden January F Únor February G Březen March H Duben April J Květen May K Červen June M Červenec July N Srpen August Q Září September U Říjen October V Listopad November X Prosinec December Z Tyto měsíce se bohuţel musíme naučit nazpaměť JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN s

20 Obchodované jednotky komoditních futures Na komoditních trzích můţeme suroviny nakupovat v různých objemech a jednotkách. Bohuţel pro nás Čechy zde často nenajdeme kilogramy, tuny nebo litry. Nejčastěji se pouţívají americké a anglické jednotky. Jsou velmi důleţité, protoţe bez nich si nedokáţeme představit, kolik zboţí přibliţně kupujeme. Je tedy důleţité, aby měl kaţdý představu o jejich vypovídacích schopnostech. Barel Ropa se obchoduje v barelech (vznikl od slova barrel sud nafty). V Británii a v Americe však bohuţel tyto jednotky nejsou stejné a drobně se liší. Z jednoho barelu se v USA vyrobí rafinováním zhruba 42 galonů paliv, v Británii 35 galonů. Kdyţ toto mnoţství přepočteme do metrické soustavy, v obou zemí se vyrobí zhruba 158,987 litrů z jednoho barelu (pro přesnost v GB je to159,113 litrů). V USA se pouţívá na tekutiny vinný galon (wet gallon 231 kubických palců, tedy 3,785 l) a na suché látky obilný galon (dry gallon 268,8 kubických palců, tedy 4,405 l). Ve Velké Británii zase galon představuje 10 liber čisté vody 277,42 kubických palců, tedy 4,546 litrů. 1 barel US = 158,987 litrů 1 galon US = 3,785 litru Bušl Tato měrná jednotka se většinou pouţívá u zemědělských zrnin. 1 bušl v USA představuje 35,239 litrů a v Británii 36,369 litrů. V USA jsou ale uváděny různé druhy bušlů s rozdílnou hmotností např. kukuřičný bušl, pšeničný bušl. Pro obchodování komodit je uţitečné si pamatovat alespoň přibliţně následující převody. 1 bušl = 27,216 kg pšenice Libra = 14,5 kg ovsa = 25,4016 kg kukuřice = 27,216 kg sójových bobů Libra neboli pound je stejná v USA i ve Velké Británii. Ke sjednocení však došlo aţ v roce 1960 zaloţením systému SI. 1 pound = 453,592 g = 0, kg V librách se často obchodují rýţe, sojový olej, káva, bavlna, cukr, pomerančová šťáva, měď a všechny druhy masa. Trojská unce Uncí je více druhů, nejvíce pouţívaná je však Trojská unce. Tato jednotka hmotnosti se pouţívá u drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a paladium. 1 trojská unce = 31,103 g 20

21 1 kilogram = 32,152 trojských uncí Tuna Naše metrická tuna, která se pouţívá v České republice, váţí přesně kilogramů. V USA a Velké Británii se však navíc pouţívá i tzv. krátká tuna, která váţí jen 907,184 kg a tzv. dlouhá tuna, váţící 1016,046 kg. V americké krátké tuně se obchoduje například sojový šrot. Kakao je zase jediná komodita, u které se pouţívá metrická tuna. Palubní stopa (board froot, FBM) Tato jednotka není moc známá, někteří o ní jistě nikdy neslyšeli. Pokud si však budeme chtít koupit dřevo na komoditní burze CME, s touto objemovou jednotkou se setkáme. Pouţívá se pro obchod se dřevem v USA i v Kanadě. 1 palubní stopa = 2,360 litru 12 Cena futures Všechny ceny futures mají určité zákonitosti společné. Musí mít vztah k současné spotové ceně konkrétní komodity. Rozdíl mezi futures a spotovou cenou podkladového nástroje se nazývá báze. Vztah existuje také mezi cenou futures se splatností za šest měsíců a cenou futures se splatností za dvanáct měsíců. Tento rozdíl mezi dvěma cenami futures na stejný podkladový nástroj se nazývá časové rozpětí. Tyto vztahy zároveň ovlivňují skladovací náklady. Cenu futures také samozřejmě ovlivňuje očekávání účastníků trhu. Protoţe se však vypořádací cena vţdy nerovná ceně posledního obchodu předcházejícího dne, má většina burz pro kaţdou komoditu vypořádací výbor. Ten se skládá z členů burzy, kteří obchodují s danou komoditou. Schází se po ukončení obchodování, aby stanovil vypořádací cenu, která má adekvátně určovat hodnotu futures na konci obchodního dne. Někdy jako vypořádací cenu stanoví právě cenu posledního obchodu, ale v případě slabé obchodní aktivity, kdy se navíc situace na trhu po posledním obchodu značně mění, zkouší výbor odhadnout skutečnou cenu. Pouţívá k tomu samozřejmě určité metody a informace a pomáhá tak vyloučit stanovení neodpovídající variační marţe účastníků trhu na základě nesprávně stanovené vypořádací ceny. Kontrakty se vzdálenými měsíci splatnosti mají menší počet otevřených kontraktů. V průběhu dospívání se pak počet těchto kontraktů zvyšuje. Maximum je většinou zhruba měsíc před splatností, pak zase pomalu dochází k likvidaci těchto futures. Při splatnosti futures musí všichni účastníci s otevřenými futures uskutečnit nebo převzít dodávku. Stanovení ceny Všechny futures, které existují, se váţou na podkladové nástroje, které lze skladovat. Vypočet se řídí podle následujícího vzorce F 0,t = S 0 + úrokové náklady do splatnosti futures + skladovací náklady do splatnosti futures F 0,t = současná cena futures se splatností t S 0 = současná spotová cena Pokud jsou podkladovým nástrojem komodity, negenerují se během trvání futures ţádné peněţní toky. 12 KUCHTA, Daniel. Kolik čeho nakupujeme na komoditní burze?. Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 Spotová cena Spotová cena je aktuální cena určitého aktiva. Bývá však na různých místech jiná např. spotová cena stejné komodity v Londýně se můţe lišit od spotové ceny v Nottinghamu. Báze se tedy pro tyto dvě místa bude lišit. Můţe se tak stát v důsledku transportních nákladů z jedné lokality do druhé. Báze představuje rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a cenou futures. Báze = spotová cena cena futures V běţném případě se báze určuje mezi spotovou a futures cenou s nejbliţší splatností. Existuje však také báze pro kaţdý futures na trhu. Modely oceňování futures Model nákladů přenosu (cost-of-carry model) Tento model vypovídá o tom, ţe ceny futures jsou závislé na spotových cenách, na úrokových a na skladovacích nákladech daného podkladového nástroje od současnosti do splatnosti futures. Pojem náklady přenosu znamená celkové náklady "přenosu" komodity ze současnosti do určité doby v budoucnosti. Můţeme je rozdělit na úrokové náklady, náklady skladování, pojištění a dopravní náklady. Náklady skladování se vyskytují nejčastěji u fyzických komodit, které je navíc ještě třeba pojistit např. kvůli moţnosti vzniku poţáru. Aplikace tohoto základního modelu však není tak jednoduchá, protoţe ji ovlivňují vlastnosti jako skladovatelnost, sezónní produkce a sezónní spotřeba. Tento model funguje za předpokladu, ţe trhy jsou dokonalé a podléhající komodita je skladovatelná. Pokud je tedy spotová cena a náklady přenosu komodity známá do budoucnosti, můţe tento model stanovit na dokonalých trzích přesnou forwardovou cenu komodity. Forwardová cena se nachází uprostřed bezarbitráţního pásu pro rozsah moţných kotací futures. Šířka bezarbitráţního pásu zachycuje transakční náklady v důsledku trţních nedokonalostí. Pokud neexistuje arbitráţní spojení mezi spotovou cenou a kotací futures z důvodu neskladovatelnosti komodity, kotace futures není na spotovou cenu vázána. Jestliţe existuje stabilní dodávka komodity, obchodníci se budou uchylovat raději ke krátkému prodeji. Kdyţ je produkce komodity rovnoměrná, je menší riziko výpadku v dodávce komodity. Rovnoměrná spotřeba bude představovat rovnoměrnou poptávku. Model očekávání (expectations model) V tomto modelu se dnešní ceny futures rovnají spotovým cenám, které obchodníci očekávají u dané komodity v době její dodávky podle futures. To znamená, ţe cena futures v srpnu na futures na kukuřici se splatností v srpnu slouţí jako srpnový odhad ceny kukuřice v prosinci. 13 Vztah mezi kurzem futures a spotovým kurzem Termínové burzy futures jsou vysoce likvidní, není proto problém prakticky nepřetrţitě otevírat a uzavírat pozice. Mezi vývojem kurzů futures a vývojem promptních kurzů jejich podkladových aktiv však existuje vztah, kterému je potřeba věnovat pozornost. Spotová cena podkladového aktiva můţe být vyšší nebo niţší neţ je cena futures. S blíţícím se koncem splatnosti se promptní cena s cenou futures vyrovnávají. Při splatnosti futures se 13 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN s

23 však spotová cena musí rovnat ceně kontraktu. Jedná se o přirozenou podmínku, nazývající se princip konvergence. Pokud tedy bude termínový kurz futures vyšší neţ promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude báze kladná a nazývá se "nadsazení". A naopak, budeli termínový kurz futures kontraktu niţší neţ promptní kurz podkladového aktiva, báze bude záporná a bude se jednat o "zaostávání". V obou případech však báze postupem času konverguje k nule. Pokud dojde k tomu, ţe se cena podkladového aktiva nebude po dobu ţivotnosti kontraktu měnit a počáteční kladná báze se tedy bude udrţovat aţ do doby plnění, jedná se o tzv. "normální nadsazení" ("contango"). Znamená to, ţe kurzy futures s bliţším termínem dodání budou niţší neţ kurzy futures se vzdálenějšími daty plnění. Pokud však bude báze záporná, dojde k opačné situaci a termínové kontrakty s kratší dobou splatnosti budou mít ceny naopak vyšší. Tento stav se nazývá "normální zaostávání" ("backwardation"). Ve skutečnosti se ale trţní ceny obchodovatelných investičních instrumentů mění. Mění se tak i očekávání jejich budoucího vývoje, které ovlivňuje termínové ceny. 14 Regulace termínových derivátových obchodů na komoditních burzách Všechny burzy podléhají regulaci a dohledu příslušných státních úřadů. V kaţdém státě jsou tyto instituce odlišné. V USA funkci regulace vykonává Commodity Futures Trading Commission (C.F.T.C). Je to nezávislý vládní úřad s mandátem regulovat trh futures a opcí v USA. Jeho posláním je hlavně ochrana účastníků trhu a veřejnosti před podvody, manipulací, nekorektními praktikami a systematickým rizikem, vztahujícím se k derivátům, které jsou předmětem regulace dle The Commodity Exchange Act. Druhou významnou institucí je National Futures Association (NFA). Je to samoregulační úřad kontrolující operace na amerických trzích. Brokerské společnosti se sídlem v USA musí být členy obou těchto organizací. Existuje zde i národní profesní organizace, která sdruţuje reprezentanty všech organizací, které se zajímají o trhy s futures. Jedná se o Asociaci firem působících na komoditních burzách Association of Commodity Exchange Firms, která byla zaloţena uţ v roce V současné době sdruţuje zhruba 180 členů. Cílem této organizace je například zabezpečovat výměnu myšlenek mezi členy, spolupracovat s komoditními burzami v otázce zachovávání etických standardů, zajistit veřejnosti vysokou kvalitu sluţeb a spolupráci mezi komoditními burzami, usilovat o dosaţení uniformity pravidel, zvyšovat objemy obchodů, znemoţnit zneuţívání burzovních pravidel atd. Na mezinárodním poli je obdobná organizace Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (International Swaps adn Derivatives Association ISDA). Sdruţuje firmy působící na trhu mimoburzovních derivátů a sídlí v New Yorku. Vytváří standardy pro deriváty a privátní definice pojmů pouţívaných v kontraktech. Tato činnost je velmi důleţitá, protoţe slouţí jako vodítko při soudních sporech. Tato asociace se také zaslouţila o vytvoření standardizované smlouvy (ISDA Master Agreement), která upravuje všeobecné podmínky týkající se individuálních derivátových kontraktů. Účelem je zmírnit úvěrové riziko spojené s obchodováním s deriváty a definovat typy selhání a jeho důsledky. Svoji úlohu ve světové finanční komunitě mají také kodexy etického chování, protoţe účastníci trhu můţou vůči narušovateli dobrých mravů uplatnit účinné sankce REJNUŠ,O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN s ZÁŠKODNÝ, Přemysl, Vladislav PAVLÁT a Josef BUDÍK. Finanční deriváty a jejich oceňování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 161 s. ISBN s

24 Legislativa obchodování v ČR V České republice funguje dohled a regulace finančního trhu prostřednictvím České národní banky. Dále se ve všech ekonomicky vyspělých zemí zřizují různé garanční fondy, které zajišťují bezpečnost finančních investic drobných investorů. Bývají zakládány státem jako samostatné ekonomické subjekty. V ČR je zřízen Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry. V některých zemích se dále zřizuje centrální depozitář cenných papírů. Je důleţitý hlavně tam, kde emise jsou dematerializované a nemají fyzickou podobu. Musí proto existovat instituce, která je centrálně eviduje. Garanční fond obchodníků s cennými papíry Tento fond vznikl na základě směrnice Evropské unie 97/9 EU, která je závazná pro všechny členské státy. Klienti bank a druţstevní záloţny dostávají odškodnění od Fondu pojištění vkladů. Garanční fond vznikl v roce Hlavním účelem zřízení fondu je fungování záručního systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům. Fond získává v případě potřeby finanční pomoc od státu. Roční příspěvek do fondu jsou povinni platit všichni obchodníci ve výši dvě procenta z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční sluţby za poslední rok. Roční příspěvek činí nejméně Kč. Takto placené příspěvky podléhají kontrole ze strany České národní banky. Podle zákona je stanoveno, ţe zákaznický majetek není součástí majetku obchodníka s cennými papíry. V případě jeho úpadku je zákazníkům vyplácen majetek z Garančního fondu. Nárokovaná částka je daná 130 zák. č.256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu v hodnotě 90 % zákaznického majetku, nejvýše však do výše protihodnoty EUR. 16 Obchodníci s cennými papíry V ČR jsou obchodníci s cennými papíry licencované subjekty a poskytují investiční sluţby svým klientům. Řadí se tak do odvětví investičního bankovnictví. Činnosti, které je moţné v ČR povaţovat za investiční sluţby přesně vymezuje paragraf 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ke své činnosti musí získat povolení od ČNB. Obchodníci s cennými papíry mohou vznikat jako s.r.o nebo a.s a musí splňovat stanovené podmínky. Obchodníci s cennými papíry a pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry působících v ČR jsou např. brokerjet České spořitelny a.s; Colosseum, a.s.; Cyrrus, a.s.; Fio banka, a.s.; Patria Direkt a.s.; Saxo bank a další. Pokud chce investor vyuţít sluţeb poskytovaných obchodníkem s cennými papíry, musí si otevřít buď hotovostní účet nebo marţový účet. Je tedy třeba uzavřít s obchodníkem některou z obstaravatelských smluv podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, hlava II. Nejčastěji se jedná o komisionářskou smlouvu. Obchodník by měl podle zákona č. 256/2004 Sb., klienta informovat o existujícím garančním systému, který je zabezpečován Garančním fondem obchodníků s cennými papíry Garanční fond obchodníků s cennými papíry. Garanční fond obchodníků s cennými papíry [online] [cit ]. Dostupné z: 17 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN s

25 Fundamentální analýza Obchodníci, zabývající se fundamentální analýzou, věnují velkou pozornost nabídce a poptávce po konkrétní komoditě. Sledují jejich zásoby, počasí a jiná podobná data. V případě mrazů a neúrody spekulují na vzestup ceny určité komodity, způsobené právě jejím nedostatkem. Je třeba podrobně danou komoditu poznat tzn. jak se pěstuje, vyrábí, skladuje apod. V dnešním světě uţ je třeba vnímat svět globálně, neboť jednotlivé státy se můţou doplňovat či zastupovat. Jelikoţ je tato studie časově náročná, obchodník se můţe zaměřit pouze na několik málo komodit. Postup analýzy Kaţdý si najde svoji vlastní oblíbenou komoditu. Je třeba si nejprve nastudovat potřebné informace, které můţeme najít třeba v komoditní ročence. Uţitečné je také podívat se na Reuters-CRB Futures Price Index, ve kterém se nachází nejvíce obchodované komodity. Mnoho informací uvádí na svých stránkách i konkrétní burzy, které s danou komoditou obchodují. Nejdůleţitějším krokem k analýze kaţdé komodity je zjistit, jaká je její nabídka a poptávka. Nabídka Důleţité jsou informace o minulých trendech, současných zásobách a budoucí nabídce. Často jsou k dispozici i určité odhady pro následující měsíce. Pokud budeme analyzovat námi vybranou komoditu, měli bychom zjistit např. jaké jsou její zásoby, jaká se plánuje produkce či sklizeň, jaké jsou rizika přírodní katastrofy či nepokojů. U těţebních nerostů je třeba zjistit kolik je dolů, jak bohatá jsou loţiska, jaké jsou náklady na nové doly či těţbu apod. Poptávka U poptávky bychom měli zjistit, na co se komodita nejvíce pouţívá a které z těchto pouţití bude aktuální i v budoucnosti. Důleţité jsou také dostupné náhraţky a jejich ceny. Měli bychom si udrţet objektivitu a situaci správně posoudit. Pokud je nabídka vysoká a poptávka pravděpodobně zůstane stejná, je vhodné otevřít spíše krátkou pozici. Ze všech zjištěných údajů plyne jediné. Kdyţ je určité komodity příliš mnoho, cena bude klesat. Pokud jí bude na trhu příliš málo, cena vzroste. 18 Technická analýza Obchodníci, zabývající se technickou analýzou, studují grafy, kde hledají různé formace, pracují s indikátory a snaţí se tak vysledovat vývoj ceny. Nepotřebují znát vlastnosti komodity, kterým se zabývá fundamentální obchodník. Stačí jim pouze samotný graf cenového vývoje. Jsou přesvědčeni, ţe na cenu působí také psychologické či neracionální faktory nepředvídatelného charakteru. Jde však o analytický přístup, kdy kaţdý jedinec můţe ze stejného grafu vyčíst rozdílné závěry. Technická analýza je tedy velmi subjektivní. Velká část obchodníků oba přístupy kombinuje, coţ je nejideálnější řešení ROGERS, Jim. Ţhavé komodity: jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN s NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006, 200 s. ISBN s

26 Grafické metody jjdná se o metody, vyuţívající různé grafy k identifikaci trendu nebo jeho změny. Snaţí se odvodit nákupní a prodejní signály odhalením standardizovaných formací nebo určitých vzorů v pohybech kurzu. Mezi konsolidační formace (potvrzující trend) patří různé druhy trojúhelníků, praporky a klíny. Reverzní formace, které naopak potvrzují změnu trendu, jsou formace hlava-ramena, vrcholy a dna. Techničtí obchodníci také v grafu hledají hranice podpory a odporu či trendové kanály. Jednoduchým a často pouţívaným nástrojem je trendová linie, která vznikne spojením lokálním minim nebo maxim. Indikátory technické analýzy Indikátorů existuje velké mnoţství. Podle příbuzných charakteristik se člení do několika skupin: Klouzavé průměry a metody na nich zaloţené jsou nejvýznamnější a poměrně často pouţívané. Představují průměr zavírací ceny za určitou periodu. Oscilátory jejich hodnota kolísá kolem nějaké úrovně nebo v rámci určitého pásma. Řadí se sem např. Momentum, Index relativní síly, Stochastik, Price Oscillator. Objemové indikátory tyto indikátory vţdy pracují s údaji o objemech obchodů. Objem je pokládán za měřítko síly nebo slabosti trhu. Patří sem OBV index, Price and Volume Trend, Volume Oscilator a další. Sentiment indikátory zohledňují psychologické faktory a nálady mezi chytrými, sofistikovanými investory a širokou veřejností. 20 Komoditní indexy Indexy sloţené z koše určitých komodit nám dávají široký přehled o trendech na komoditních trzích. Pro investora je uţitečné věnovat jim alespoň trochu pozornosti. CRB Index (Komoditní index Reuters/Jefferies) Tento index pravidelně monitoruje Úřad pro výzkum komodit. Existuje uţ od roku 1957 a stále poskytuje vynikající odhad cen. Zahrnuje však pouze 33 % energetického odvětví. Patří do něj 19 následujících komodit: hliník, kakao, káva, měď, kukuřice, bavlna, zlato, topný olej, vepřové boky, ropa, hovězí dobytek, stříbro, zemní plyn, nikl, pomerančový dţus, sójové boby, cukr, bezolovnatý benzin, pšenice. GSCI (Goldman Sachs komoditní index) Tento index váţí světové mnoţství produkce jednotlivých komodit. Sloţení a mnoţství kaţdé komodity obsaţené v indexu nám vypovídá o průměrném mnoţství produkce za posledních pět let. Zde je tedy energetický sektor silně zastoupen a má na svědomí 75 % výkonu z celého indexu. To můţe představovat výhodu, ale v případě poklesu energetického sektoru i velké ztráty tohoto indexu. 20 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN s

27 Goldman Sachs zahrnuje 24 následujících komodit: hliník, kakao, káva, měď, kukuřice, bavlna, zlato, topný olej, vepřové boky, ropa, ropa Brent, plynový olej, hovězí dobytek, stříbro, zemní plyn, nikl, červená pšenice, sójové boby, cukr, bezolovnatý benzin, pšenice, ropa, krmivo pro dobytek a olovo. Tento ukazatel je velmi efektivní. Zrádná můţe být však jeho velká orientace na energetický průmysl a je třeba s tímto jevem počítat SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 133 s. ISBN s

28 Analýza fungování světového komoditního trhu Na světě je zhruba 20 komoditních burz, kde můţeme komodity obchodovat. Nejznámější jsou v Chicagu a Londýně. V komoditách se odehrává 25 % světového obchodu. Komodity jsou vhodné k diverzifikaci portfolia kaţdého investora. Jednotlivé burzy si stanovují mnoţství pokladového aktiva daných futures (počet barelů, uncí, bušlů), se kterými je moţné obchodovat, minimální pohyb kurzu (tzv. tick) a kalendářní měsíce, v nichţ je moţné s danou komoditou obchodovat. Cena je pak stanovena nabídkou a poptávkou po určité komoditě. Nejznámější světové komoditní burzy Kaţdá komoditní burza se specializuje na určité komodity. Proto jsem vybrala největší komoditní burzy, napsala o nich základní informace a sestavila jednoduchý přehled komodit, které můţeme na kaţdé burze obchodovat pomocí futures. Investor si můţe najít svoji oblíbenou komoditu a zjistit, na které burze se s ní obchoduje. V závorkách jsem uvedené komodity přeloţila. NYSE Euronext Newyorská burza NYSE vznikla jako burza cenných papírů v roce V dubnu 2007 se spojila s evropskou burzou Euronext a vznikl spojený název NYSE Euronext. Burza má charakter prezenční burzy s masivní podporou výpočetní techniky. Deriváty se obchodují na derivátové burze NYSE Liffe a NYSE Liffe U.S. NYSE Liffe provozuje burzy v Paříţi, Londýně, Amsterdamu, Bruselu a Lisabonu. Základními komoditami na NYSE Liffe jsou kakao, bílý cukr a káva Robusta. NYSE Liffe U.S nabízí futures na zlato a stříbro a zavedla na ně i mini kontrakty nazvané Mini-sized Silver Futures a Mini-sized Gold Futures. Obchodované komodity na NYSE Liffe: Cocoa Futures (kakao) Rapeseed Futures (řepka) Corn Futures (kukuřice) White Sugar Futures (bílý cukr) Skimmed Milk Powder (SMP) Futures (sušené odstředěné mléko) Malting Barley Futures (sladovnický ječmen) Feed Wheat Futures (obilniny) Milling Wheat Futures (pšenice na mletí) Robusta Coffee Futures (káva Robusta) NYSE Liffe commodity derivates. NYSE Euronext [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 Přehled komodit na NYSE Liffe Komodita Cocoa Rapeseed Corn White Sugar Kód C ECO EMA W Měsíce dodání H, K, N, U, Z G, K, Q, X F, H, M, Q, X H, K, Q, V, Z Měna GBP EUR EUR USD Jednotka obchodu 10 tun 50 tun 50 tun 50 tun Minimální pohyb za tunu (kontrakt) 1 ( 10) 0,25 ( 12.50) 0,25 ( 12.50) 0,1 $ ($ 5) LTD 11. prac. den před posl. prac. dnem měsíce dodání v 12:00 pos. prac. den měsíce, který předchází měsíci dodání v 18:30 5. den měsíce dodání v 18: den před prvním dnem měsíce dodání v 18:30 Obchodní hodiny 09:30-16:50 London time 10:45 18:30 Paris time 10:45 18:30 Paris time 08:45-18:30 London time Skimmed Milk Powder EPL F, H, K, N, U, X EUR 24 tun 0,5 ( 12) poslední den měsíce dodání v 18:30 10:45-18:30 Paris time Malting Barley EOB F, H, K, X EUR 50 tun 0,25 ( 12.50) 5. den měsíce dodání v 18:30 10:45 to 18:30 Paris time Feed Wheat T F, H, K, N, X GBP 100 tun 0,05 ( 5) 23. den měsíce dodání v 12:30 09:25-17:28 London time Milling Wheat EBM F, H, K, X EUR 50 tun 0,25 ( 12.50) 10. den měsíce dodání v :45 18:30 Paris time Robusta Coffee RC F, H, K, N, U, X USD 10 tun 1 $ ($ 10) poslední pracovní den měsíce dodání v 12:30 Zdroj: vlastní práce dle :00 17:30 London time Tato tabulka zobrazuje údaje, které se dají vyhledat a přeloţit na stránkách NYSE Liffe. Jsou zde důleţité informace o minimální objemu, který můţeme u kaţdé komodity koupit nebo prodat. Měsíce dodání jsou označeny podle ustálených futures zkratek (viz teoretická část). LTD (Last Trading Day) je poslední den, kdy můţete kontrakt prodat a předejít tak fyzickému dodání. Většina obchodníků v České republice však toto dodání neumoţňuje a pozici Vám uzavře automaticky, investorovi tak odpadá starost s hlídáním konkrétního dne. 29

30 CME Group Tato největší a nejvíce diverzifikovaná derivátová burza na světa je od roku 2008 společným operátorem burzy Chicago Mercantile Exchange (CME), Chicago Board of Trade (CBOT), New Your Mercantile Exchange (NYMEX) a její divize COMEX. Vznikla tak celosvětově největší a nejrozmanitější burza. Známým elektronickým systémem, který tato burza vyuţívá, je Globex, který byl uveden do provozu 25. června Od roku 2000 zavedla tato burza politiku zvanou open access. To znamená, ţe nyní můţe prostřednictvím brokera obchodovat na Globexu kdokoli na celém světě. Pomocí této platformy probíhá na CME Group více neţ 75 % obchodů. Dnes se tak v elektronické burza CME Group zobchoduje měsíčně přes 200 mil. kontraktů. Výhodou je také moţnost obchodování téměř 24 hodin denně, 5 dní v týdnu, kdy Globex otevírá uţ v neděli.v Chicagu se stále obchoduje na pitech, větší objemy má však elektronický systém Globex. 23 Na stránkách této burzy najdeme velké mnoţství informací. Zveřejňuje například počasí na jednotlivých kontinentech, včetně uragánů nebo sněhových podmínek a jejich historická data. CME Chicago Mercantile Exchange vnikla v roce 1898 jako nezisková organizace. Předmětem obchodu byly máslo a vejce. Elektronické obchodování bylo zaloţeno v roce Obchodování na parketu však bylo zachováno. NYMEX Lean Hogs (vepřové maso) GF Live Cattle (ţivý skot) LC Feeder Cattle (telata) FC International Skimmed Milk Powder (mezinárodní sušené odstředěné mléko) ISM Nonfat Dry Milk (odtučněné sušené mléko) GNF DryWhey (sušená syrovátka) DY Cheese (sýr) CSC Softwood Pulp (měkké dřevo) NYMEX (New York Mercantile Exchange) je přední komoditní burza pro energie a vzácné kovy zaloţená v roce Obchoduje se zde hlavně s energií, platinou a paladiem. Obchody ostatních komodit probíhají na divizi COMEX. Pro drobné obchodníky burza zavedla mini kontrakty zvané minytm. Palladium PA Platinum PL RBOB Gasoline (benzin) RB Cocoa (kakao) CJ Coffee (kafe) KT Cotton (bavlna) TI No. 11 Sugar (cukr) YO Light Sweet Crude Oil (západotexaská ropa WTI) CL Brent Crude Oil (ropa Brent) BZ 23 SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Analýza vývoje objemů uzavřených kontraktů na světových komoditních burzách [online] [cit ]. Dostupné z: 30

31 Natural Gas (zemní plyn) NG Heating Oil (topný olej) HO Uranium (uran) UX divize Comex: Gold (zlato) GC Silver (stříbro) SI Copper (měď) HG 24 CBOT Oficiálně byla zaloţena v roce 1848 v Chicagu. V červenci 2007 pak byla dokončena fúze s CME. Tato burza umoţnila elektronické obchodování v srpnu roku Okolo parketu, kde dosud probíhalo jen pitové obchodování, bylo nainstalováno 40 plazmových monitorů, umoţňující obchodování na obou trzích zároveň. Obchoduje pouze zemědělské komodity. V říjnu 2005, CBOT oslavila 30.výročí vzniku prvního futures kontraktu. 25 Corn (kukuřice) ZC Wheat (pšenice) ZW Soybeans (sójové boby) ZS Soybean Meal (sójový šrot) ZM Soybean Oil (sójový olej) ZL Rough rice (hlubozrnná rýţe) RR Oats (oves) ZO Crude Palm Oil (surový palmový olej) CPO Ethanol ZH 26 Intercontinental Exchange (ICE) Tato burza vznikla v roce Sídlo má v Atlantě. Původně se zaměřila jen na energetické produkty. Díky akvizicím však rozšířila svoji působnost i na ostatní komodity. Clearingové sluţby provádí Clearing Corporation (TCC). Od roku 2006 vlastní New York Board of Trade (NYBOT) nově nazvaný ICE Futures U.S, kde se obchodují komodity jako káva, kakao, cukr, bavlna či pomerančový dţus. ICE Futures Europe je bývalá Mezinárodní ropná burza IPE (International Petroleum Exchange). Její hlavní obchodovanou komoditou je Ropa Brent. 50 % všech světových obchodů s ropou a jejími deriváty probíhá na této burze. Winnipeg Commodity Exchange (WCE) působí v současnosti jako ICE Futures Canada a je to jediná komoditní burza v Kanadě, která se zaměřuje na zemědělské komodity. Je jedním z největších obchodovatelů řepky na světě. Navíc koncem roku 2012 ICE koupila za 8,2 miliard dolarů NYSE Euronext, čímţ zajistila, ţe v roce 2013 vznikne třetí největší burzovní společnost na světě, která bude konkurovat CME Group CME Group [online] [cit ]. Dostupné z: 25 CBOT side-by-side: Zrniny se stávají. Financnik.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 26 CME Group [online] [cit ]. Dostupné z: 27 Akcie: Burza ICE převezme NYSE Euronext. XTB online trading [online] [cit ]. Dostupné z: 31

32 Tato burza má tři burzy futures: ICE Futures Canada = dříve komoditní burza Winnipeg Commodity Exchange (WCE) ICE Futures Europe = dříve Mezinárodní ropná burza (IPE) ICE Futures US = dříve New York Board fo Trade (NYBOT) Objemy obchodů uskutečněných prostřednictvím ICE v mil. USD ICE Futures Europe ICE Futures Canada ICE Futures U.S Futures Celkem Zdroj: zpracováno dle Zemědělské komodity Canola (řepka) RS Cocoa (kakao) CC Coffee C (káva Arabica) KC Cotton No. 2 (bavlna č.2) CT Barley (ječmen) BW Milling Wheat (pšenice na mletí) WA Robusta Coffee (káva Robusta) RC Orange Juice (pomerančový dţus) OJ Sugar No. 11 (cukr č. 11) SB Sugar No. 16 (cukr č. 16) SF Corn (kukuřice) ICN Soybean (sojové boby) IS Soybean Meal ISM Soybean Oil IBO Wheat (pšenice) IW Energetické komodity Brent Crude Oil (ropa Brent) B WTI Light Sweet Crude Oil (ropa WTI) WBS Rotterdam Coal (uhlí) ATW Gas oil (plynový olej) FP Heating Oil (topný olej) O Natural Gas (zemní plyn) M 28 London Metal Exchange (LME) Zabývá se obchodováním s neţeleznými kovy (hliník, měď, zinek, nikl), vedlejšími kovy (kobalt, molybden), ocelí a plasty (polyetyleny a polypropyleny. Patří mezi největší světové obchodní centra, přes které bylo zprostředkováno jen v roce 2011 více jak 80 % všech obchodů s průmyslovými kovy. Je to jediná burza v Evropě, na které se obchoduje stále klasickým vyvoláváním obchodníci sedí v kruhu na lavicích a volají na sebe objednávky. 28 ICE global markets view [online] [cit ]. Dostupné z: 32

33 V roce 2012 byla odkoupena Hongkongskou burzou. Elektronické obchodování probíhá prostřednictvím platformy Select. Nabízí i mini-kontrakty, které nazvala LMEminis. 29 Copper (měď) CA Nickel (nikl) NI Lead (olovo) PB Zinc (zinek) ZS Aluminium (hliník) AH Cobalt (kobalt) CO Molybdenum MO Tin (cín) SN Steel (ocel) FM 30 Eurex Eurex zaloţili Deutsche Börse AG a SIX Swiss Exchange v roce Spolu s NYSE Euronext a CME Group tvoří tři největší derivátové burzy. Vypořádání zajišťuje EUREX Clearing House. Vypořádání umoţňuje jenom finanční. Je to elektronická burza, která se specializuje na obchody s finančními deriváty a opcemi. Nabízí jak energetické, tak zemědělské futures a kovy. Eurex skupina se skládá ze 6 společností v oboru s deriváty po celém světě Eurex Exchange, International Securities Exchange, European Energy Exchange, Eurex Clearing, Eurex Bonds a Eurex Repo. Butter (máslo) FBUT Skimmed Milk Powder (sušené odstředěné mléko) FSMP Potato (brambory) FLPI Hog (prase) FHOG Piglet (sele) FPIG Whey powder (sušená syrovátka) FWHY Gold (zlato) FGFX Silver (stříbro) FSFX Natural gas (zemní plyn) G2BM Coal (uhlí) FT2M 31 Vlastní srovnání vybraných parametrů analyzovaných burz Ke komparaci vybraných komoditních burz pouţiji bodovací metodu. U kaţdé burzy posoudím hodnoty ukazatelů a stanovím váhy. Posuzovacím ukazatelům, které dosáhly nejlepších výsledků, přidělím hodnotu 100 a dále budu postupovat dle následujících vzorců. Pro charakter ukazatele [+1]: Xij bij 100 Xi,max 29 Londýnská burza kovů, LME určuje výkupní ceny sběrných surovin. Šroty.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 30 Metals. London Metal Exchange [online] [cit ]. Dostupné z: 31 Eurex commodity derivates. Eurex [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 Pro charakter ukazatele [-1]: bij Xi,min 100 Xij B ij bodové ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel X ij hodnota j-tého ukazatele v i-té burze X i, max nejvyšší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 body) X i,min nejniţší hodnota j-tého ukazatele Charakter ukazatelů vypovídá o tom, zda nejvyšší stupeň hodnocení náleţí jeho nejvyšší nebo nejniţší hodnotě. Integrální ukazatel (di) je váţený aritmetický průměr bodů přidělených burze za jednotlivé ukazatele. Vypočítáme ho podle následujícího vzorce: div m j1 bij pj m j1 pj Tab. 4 Hodnoty vybraných kritérií analyzovaných burz Burza NYSE Euronext Počet kom. futures Objemy obchodů Denní doba obchod. v h 34 E-mini futures Zaměření komodit Přehlednost stránek CME Group , ICE Eurex LME Váhy 2 1 1,5 2,5 2 1 Charakter [+1] [+1] [+1] [+1] [+1] [-1] ukazatelů Zdroj: vlastní práce, 2013 Kaţdá burza nabízí vybraný počet komoditních futures. Na kaţdou burzu jsem se tedy podívala zvlášť a spočítala, kolik jednotlivých nabídek na obchodování futures můţe investor vyuţít. Důleţité je i komoditní zaměření. Některé burzy nabízí zemědělské či energetické komodity nebo kovy. Pokud se burza zaměřuje na více druhů komodit, nabízí nám tak moţnost větší diverzifikace našeho portfolia. Proto jsem se zaměřila i na toto kritérium, které vypovídá o tom, s kolika druhy komodit burza obchodování umoţňuje. Objemy obchodů nám ukazují, kolik kontraktů za rok 2008 burza zprostředkovala. Vypovídá to o likviditě a důleţitosti konkrétní burzy. Průměrnou dobu obchodování jsem vypočítala podle otevřených hodin, které si burza stanovila pro jednotlivé kontrakty. Protoţe na větších burzách jsou například hodiny pro kovy stanovené jinak neţ pro zemědělské komodity, kvůli snazší komparaci jsem vypočítala průměrné doby obchodování na jednotlivých burzách.

35 Burza CME Group díky elektronickému systému Globex obchoduje 24 hodin denně pět dní v týdnu s přestávkou 45 minut. Podle mého názoru je pro drobné investory důleţitým faktorem i existence E-mini futures. I přesto, ţe tyto zmenšené futures kontrakty jsou celkem novinkou na trhu komoditních futures, tři z pěti analyzovaných komoditních burz uţ je zahrnuly do své nabídky. Posledním hodnoceným kritériem je přehlednost stránek kaţdé burzy. I kdyţ jsou všechny v angličtině, kaţdé stránky jsou vytvořené jinak. Nabízí sice obdobné, nikoliv však stejné informace a jejich přehlednost se tak výrazně liší. Na stránkách burzy ICE jsem například našla vše potřebné během pár minut. Kaţdý kontrakt je plně specifikován na jednom místě včetně druhu vypořádání, expirujících kontraktů, historie cen, obchodních hodin, velikosti lotu, ticku a dalších informací. Na ostatních stránkách jsem některé informace musela vyhledávat na jiných odkazech, otevírat různá pdf a číst dlouhé texty, abych se vůbec dozvěděla podrobnější informace. Strávila jsem tak plno času hledáním. Tyto webové stránky jsem pro účely porovnání oznámkovala jako ve škole od 1 do 5. Na závěr jsem určila váhy jednotlivých kritérií podle jejich důleţitosti. Tab. 5 Výpočet pořadí burz bodovací metodou při diferencovaných vahách Burza Počet kom. futures Objemy obchodů Denní doba obchod. v h E-mini futures Zaměření komodit Přehlednost stránek NYSE Euronext 68,75 51, ,43 133,33 33,33 CME Group 200,00 100, ,00 200,00 50,00 ICE 131,25 7, ,00 133,33 100,00 Eurex 62,5 96, ,00 200,00 25,00 LME 56,25 3, ,14 66,67 33,33 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nejvyšším hodnotám u kaţdého kritéria jsem přiřadila hodnotu 100 a vynásobila ji příslušnými váhami. Zbývající hodnoty jsem podělila nejvyšší hodnotou, vynásobila stem a příslušnou váhou. U kaţdé burzy jsem sečetla výsledné hodnoty pro jednotlivé burzy a podle celkového součtu určila pořadí jednotlivých burz. Tab. 6 Výsledné pořadí analyzovaných burz Burza Součet Průměr Pořadí NYSE Euronext 432,98 43,30 4. CME Group 950,00 95,00 1. ICE 491,73 49,17 2. Eurex 474,29 47,43 3. LME 356,69 35,67 5. Zdroj: vlastní práce, 2013 V práci bylo srovnáno 5 komoditních burz. Všechny tyto burzy umoţňují obchodování futures kontraktů. Jsou to zahraniční burzy s dostatečnou likviditou. Většinou se jedná o aliance dříve vzniklých burz. Pro drobné investory se nejvíce hodí burza CME Group, která nabízí moţnost obchodovat E-mini futures, obchodování téměř 24 hodin denně pomocí elektronické platformy Globex a nabízí širokou nabídku komoditních futures jak zemědělských, tak energetických a kovů. Na konci této diplomové práci se také můţete podívat na srovnání E-mini futures se standardními futures kontrakty, které jsou několikrát menší a nevyţadují tolik vloţených prostředků. Ostatní burzy silně zaostávají, na 2. místě se zařadila ICE. Nabízí také velký počet futures kontraktů a obchodování 17 hodin denně. Její stránky jsou navíc velmi přehledné a ze všech komoditních burz nejpropracovanější. Všechny informace jsem zde našla během pár minut. Velkou nevýhodou pro drobné investory je však absence E-mini kontraktů. 35

36 Naopak, burzu LME nedoporučuji. V bodovém hodnocení dosáhla méně neţ poloviny bodů burzy CME Group. Tato burza nabízí jenom 9 futures kontraktů na kovy a neumoţňuje tak investorovi diverzifikovat svoje portfólio. Je třeba zmínit, ţe stanovení vah, které ovlivňuje výsledek v bodovací metodě, je subjektivní. 36

37 Analýza burzovně obchodovaných komodit K analýze jsem si vybrala ropu, zlato, stříbro, platinu, pšenici, kukuřici, bavlnu, kávu, cukr, rýţi a sóju. Podle mého názoru jsou to nejvíce sledované komodity s největší oblibou u investorů. Zaměřila jsem se na sledování nabídky a poptávky jednotlivých komodit. U nabídky jsem zkoumala informace o minulých trendech, současných zásobách a budoucí nabídce. Snaţila jsem přijít na to, jaká rizika můţou budoucí dodávky ohrozit. U poptávky jsem uvedla, na co se komodita nejvíce vyuţívá, jaké jsou dostupné náhraţky a na jaké úrovni je současná i odhadovaná velikost poptávky. U kaţdé komodity jsem sestavila přehled nákupních charakteristik futures kontraktů včetně výše marţe, velikosti kontraktu, nominální hodnoty kontraktu, ceny a minimálního pohybu ceny. Většina informací je ze stránek konkrétních burz, výše marţe a cena k vychází z platformy Market access. Nominální hodnotu jsem vţdy vypočítala jako součin velikosti kontraktu a ceny. Ze stejného období vychází i grafy vývoje jednotlivých kontraktů z terminálu Bloomberg. Přehled výnosnosti jednotlivých komodit v roce 2012 Následující tabulka zachycuje všechny komodity, které se v minulém roce obchodovaly na komoditních trzích a jejich roční výnosnost v procentech. Celkové změny ceny komodit v roce 2012 Dřevo 43,7 % Řepka 3,6 % Cín 22,3 % Benzin 3,5 % Pšenice 19,6 % Mléko 3,5 % Sója 16,4 % Kakao 3,5 % Olovo 14,0 % Hovězí výkrm 3,5 % Oves 12,5 % Vepřové maso 2,4 % Zemní plyn 12,4 % Hliník 2,3 % Zinek 12,4 % Nafta 1,8 % Platina 10,1 % Rýţe 1,7 % Kukuřice 8,3 % Ropa WTI -7,5 % Hovězí maso 8,2 % Nikl -7,9 % Stříbro 8,0 % Cukr -15,9 % Paladium 7,4 % Bavlna -17,5 % Zlato 7,0 % Rhodium -20,7 % Měď 5,2 % Palmový olej -24,4 % Topný olej 3,8 % Pomer. koncentrát -29,2 % Ropa Brent 3,7 % Káva -36,4 % Zdroj: / U zemědělských plodin se nejvíce dařilo pšenici a sóji. Vysoká úroda a s tím spojený pokles ceny nastal u kávy, bavlny a kakaa. V průběhu minulého roku nepříznivé počasí provázelo USA, Austrálii a Evropu. Ke konci roku však cenu lehce srazili vyhlídky příznivější úrody. Kukuřice uţ zdraţuje čtvrtý rok po sobě a minulý rok si připsala něco přes 8 %. Navíc se cena kukuřice spolu se sójou dostaly na rekordní maxima. Nejvíce ztratila káva, jejíţ úrodě se dařilo a tak nabídka výrazně převýšila slabou poptávku. Ceny drahých kovů si připsaly pozitivní přírůstky. Zlato tak rostlo uţ 12. rok po sobě. Ropa Brent lehce vzrostla, ropa WTI však zaostala o 7,5 % Vítěz mezi komoditami za rok 2012: Pšenice. Patria online [online] [cit ]. Dostupné z: 37

38 Ropa Ropa patří mezi energetické komodity. Je nejdůleţitější a nejvíce pouţívanou komoditou. Představuje typický neobnovitelný zdroj energie. Pouţívá se k pohonu dopravních prostředků, k vytápění, k výrobě plastů, hnojiv a k celé řadě dalších chemických produktů. Vyrábí se z ní síra, topný plyn, propan-butan, automobilové benziny, letecký petrolej, motorová nafta a topný olej. Ropa se vyznačuje stabilní produkcí a vysokou sezónní spotřebou, protoţe v létě je vysoká poptávka po benzinu a v zimě po topném oleji. Těţba je pak průběţná, i kdyţ někteří uţivatelé ropy ji skladují, aby se chránili proti moţným poruchám v dodávce. Těžba ropy Lidé na celém světě se snaţí nalézt nová naleziště ropy, ze kterých by mohly čerpat další zásoby. Většina ropy je uloţena v hloubkách 0,6 aţ 2,4 km pod povrchem Země. Zásoby ropy byly v roce 2005 odhadnuty na 164 miliard tun, coţ by vzhledem k průměrné roční těţbě mělo vystačit na zhruba 40 let. Nejvíce zásob se nachází v zemích OPEC. Tyto země mají 75 % světových zásob ropy. Proto se sdruţily v organizaci OPEC (Organization of Petroleum Exproting Countries) a mají tak velký vliv na světovou těţbu a cenu ropy. Velká část světa je jiţ prozkoumaná, nová loţiska se nalézají hlavně v rozvojových zemích. Za více neţ pětatřicet let však nebylo ve světě objeveno ţádné velké ropné pole. Těţební technika umoţňuje těţit ropu z hloubky aţ m, ropa se však nalézá i níţe. Proto jsme schopni vytěţit v současné době % loţiska. Je tedy pravděpodobné, ţe se lidstvo k těmto nevytěţeným zásobám v budoucnu vrátí, bude ale muset vymyslet dokonalejší, i kdyţ nákladnější těţební techniku. Protoţe zásoby ropy jsou omezené, hledají se alternativní paliva. Základním konkurentem ropy jsou tedy biopaliva, vodík a zemní plyn resp. paliva z něj vyrobená. Nezapomínejme ale také na ţivotní prostředí, neboť spalováním paliv vyrobených z ropy či zemního plynu a jiných zdrojů fosilního uhlíku se do atmosféry uvolňují velká mnoţství oxidu uhličitého, které vedou s velkou pravděpodobností k oteplovaní naší planety. Proto je snaha nahradit část těchto paliv palivy z obnovitelných zdrojů, mezi které patří sluneční energie, energie větrů, energie vodní, geotermální energie a biomasa rostlinného a ţivočišného původu. Například z rostlinných olejů lze vyrobit kvalitní pohonné hmoty. Evropská unie toto vyuţívání paliv podporuje a tak obnovitelné zdroje začínají nahrazovat na trhu klasická paliva zatím však nedosahují ani 10 %. Do budoucna se počítá i s větším uplatněním vodíku. 33 Předpokládané zdroje motorových paliv v Evropské unii v % Druh paliva Biopaliva 5, Zemní plyn 2, Vodík Ropná paliva 92, Zdroj: Blaţek Josef, Základy zpracování a vyuţití ropy 2006, str. 246 Jak vidíme z tabulky, Evropská unie se snaţí postupně omezovat vyuţití ropy a nahrazovat ji jinými palivy. Hlavním problémem ale je, ţe biopaliva jsou draţší neţ benziny a nafty vyrobené z ropy. 33 BLAŢEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a vyuţití ropy. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN s

39 Těţba ropy v mil. tun Území USA 352,6 338,4 310,2 325,3 Kanada 126,9 142,6 153,4 157,7 Mexiko 171,2 188,8 183,1 147,5 Severní Amerika 650,8 669,8 646,7 628,5 Argentina 40,4 40,2 35,8 33,8 Brazílie 63,2 77,0 89,2 100,4 Venezuela 160,9 131,4 144,2 124,8 Jižní a střední 345,3 318,3 345,0 338,5 Amerika Norsko 160,2 153,0 128,7 108,3 Rusko 323,3 421,4 480,5 494,2 Spojené království 126,2 106,1 76,6 68,0 Evropa a 724,7 819,9 847,9 854,8 Euroasie Irán 191,3 203,7 208,2 202,4 Saudská Arábie 456,3 485,1 514,3 459,5 Blízký východ 1138,1 1119,1 1229,0 1156,4 Libye 69,5 69,8 84,9 85,3 Nigerie 105,4 109,3 117,8 99,1 Afrika 370,9 397, ,3 Čína 162,6 169,6 183,7 189,0 Indonésie 71,5 57,7 49,9 49,0 Asie a Tichomoří 379,2 371,8 379,8 383,1 Celý svět 3609,3 3695,1 3910,0 3820,5 Zdroj: zpracováno dle ergy_review_2008/staging/local_assets/2010_downloads/oil_section_2010.pdf V tabulce můţeme vidět mnoţství ropy, která se vytěţila v jednotlivých letech po celém světě. Tučně jsou označené údaje za celé území. Uvedla jsem i příklady zemí z těchto území, které produkují ropy nejvíce. V posledním řádku můţeme vidět součet světové produkce. V roce 2009 se tak vytěţilo téměř 3821 mil. tun. Největší podíl na těţbě má přitom Blízký východ. Nejvýznamnějšími producenty v těţbě jsou Saudská Arábie a USA. V porovnání s rokem 2000 počet vytěţených tun ropy lehce narůstá, největší pokrok zaznamenala Afrika. Spotřeba Roste samozřejmě i spotřeba. V roce 2009 byli největšími spotřebiteli ropy USA (842,9 mil. t), Čína (404,6 mil. t), Japonsko (197,6 mil. t), Indie (148,5 mil. t), Rusko (124,9 mil. t), Saúdská Arábie (121,8 mil. t) a Německo (113,9 mil. t). Evropská unie celkem spotřebovala 670,8 mil. tun, z toho Česká republika 9,7 mil. tun. Saudská Arábie zatím sama zpracuje čtvrtinu své produkce, jejich spotřeba však roste kaţdým rokem. Studie Heidy Rehmanové ukazuje, ţe pokud se nezmění trend růstu domácí spotřeby, nebude mít Saudská Arábie v roce 2030 co vyváţet. 34 Ve Spojených státech je ročně spotřebováno 400 galonů (cca 1500 litrů) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Američana. Tato spotřeba zahrnuje ropu pro výrobu umělých hnojiv, pro pohon zemědělských strojů, transport, zavlaţování, výrobu pesticidů atd. Za předpokladu populačního růstu 1,1 % ročně se počet obyvatel USA do roku 2050 zdvojnásobí Saúdská Arábie do roku 2030 přestane vyváţet ropu. Britské listy [online] [cit ]. ISSN KOLAŘÍK, Martin. Jíme potraviny vyrobené z ropy. Zdraví, výţiva, ekologie a co s tím souvisí [online] [cit ]. Dostupné z: 39

40 Princip sčítání světové zásoby ropy Redakce World Oil a Oil Gas Journal rozesílají kaţdý rok firmám a státům dotazníky a z jejich odpovědí zveřejní výsledek. Přitom neprobíhá ţádná kontrola správnosti poskytnutých údajů. Kdyţ se koncem 80. let 20. století začaly rozdělovat těţební kvóty podle výše zásob, 6 států okamţitě zvýšilo hodnotu svých zásob o %. Přímé důkazy, ţe část těchto zásob je fiktivní, neexistují, protoţe výše zásob je ve většině zemí povaţována za státní či firemní tajemství. Další podezřelý stát je Kuvajt, o kterém některé zdroje tvrdí, ţe má jen polovinu uváděných zásob. Blízký východ je také v podezření, ţe má daleko méně zásob ropy, neţ uvádí. Firmy nadhodnocují svoje zásoby, aby si zlepšily pozice na trhu, státy tak zase lépe dosáhnou na dobré bankovní úvěry a zvýší si svoji prestiţ. 36 Ropa Brent Tímto názvem se označuje typ ropy skládající se z 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Obsahuje zejména Brent Crude, Brent Sweet Light Oil, Oseberg a Forties. Je velmi známá a důleţitá, protoţe se pouţívá k ocenění dvou třetin světových dodávek ropy. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu určená pro spotřebu na Západě. Ropa Brent se vyznačuje svojí lehkostí, proto je vhodná pro výrobu benzínu a středních destilátů. Obsah síry je přibliţně 0,37 %. Od roku 2000 však produkce ze Severního moře klesá. 37 Příklady obchodování ropy Brent Ropu Brent můţeme koupit na burze ICE nebo na burze NYMEX. Obchodování na obou burzách probíhá v barelech, cena je kótována v amerických centech nebo dolarech. Jednotlivé kontrakty ropy Brent na trhu ICE Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů LCOJ3 Brent crude duben , LCOK3 Brent crude květen , LCOM3 Brent crude červen , LCON3 Brent crude červenec , LCOQ3 Brent crude srpen , LCOU3 Brent crude září , LCOV3 Brent crude říjen , LCOX3 Brent crude listopad , LCOZ3 Brent crude prosinec , Zdroj: vlastní práce 2013 Nákup jednoho kontraktu ropy Brent na burze ICE Název Cena za 1 barel Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe LCOJ3 111,15 $ barelů $ $ Zdroj: vlastní práce CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s., [16] s. obr. příl. ISBN str Ropa Brent - aktuální a historické ceny ropy Brent, graf vývoje ceny. Kurzy.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 Na burze Intercontinental Exchange jsme mohli v březnu koupit ropu Brent za cenu 111,15 $ za barel. Protoţe velikost kontraktu je burzou stanovena na 1000 barelů, nominální hodnotu vypočítáme jako součin ceny a mnoţství, tedy 1000 * 111,15. Abychom mohli disponovat ropou za $, potřebujeme mít na svém burzovním účtu $, které nám brokerská firma zablokuje. Nejmenší pohyb (tick) je stanoven jako 1 cent na barel, tedy 10 $ za kontrakt. Vývoj ceny ropy Brent LCOJ3 v usd Zdroj: Bloomberg (2013) Z grafu můţeme vyčíst poslední cenu na burce ICE z března 2013, která se pohybuje na 110,19 $ za 1 kontrakt. Maxima 142,60 $ dosáhla ropa Brent v červenci 2008, za osm měsíců se propadla aţ na 63,89 $. Od té doby pozvolna roste. Průměrná cena je 96,37 $. V roce 2012 si ropa Brent připsala 3,7 %. West Texas Intermediate (WTI) Ropa západotexaská se také někdy nazývá Texas Light Sweet. Je lehčí neţ ropa Brent a obsahuje asi 0,24 % síry. Zpracovává se v rafinériích ve Spojených státech, převáţně kolem Mexického zálivu. Označuje se jako ropa americká. Příklady obchodování ropy WTI Ropu WTI najdeme na burze ICE a NYMEX, stejně jako ropu Brent. Obchodování probíhá v barelech za americký dolar nebo cent. Jednotlivých kontraktů ropy WTI na burze ICE Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů WBSJ3 WTI duben , WBSK3 WTI květen , WBSM3 WTI červen , WBSN3 WTI červenec , WBSQ3 WTI srpen ,54 43 WBSU3 WTI září ,36 40 WBSV3 WTI říjen ,40 11 WBSX3 WTI listopad ,72 34 WBSXZ WTI prosinec , Zdroj: vlastní práce,

42 Nákup jednoho kontraktu ropy WTI na burze ICE Název Cena za 1 barel Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe WBSJ3 91,56 $ barelů $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Při ceně 91,56 $ a velikosti kontraktu barelů bychom mohli disponovat s nominální hodnotou $ při sloţení marţe $. Jeden tick představuje 1 cent na barel, tedy 10 $ za kontrakt. Vývoj ceny ropy WBSJ3 burz ICE v usd Zdroj: Bloomberg (2013) Pokud porovnáme ceny obou druhů ropy, zjistíme, ţe v březnu byla ropa WTI o 18,41 $ levnější. Na svoje maximum se dostala v březnu roku 2008, kdy dosáhla ceny přesahující 141 $. Ale stejně jako ropa Brent se pak v březnu roku 2009 hluboce propadla aţ na 64,09 $. Za poslední dva roky pravidelně osciluje kolem průměru 91,93 $ za 1 barel. V roce 2012 však ropa WTI ztratila 7,5 %. U obou grafů vidíme prudký nárůst ceny v 2008 a její následný propad na samotné dno. Vrcholu ropa dosáhla díky začínajícím spekulacím o poklesu světové produkce těţby, kterou podpořili i mnozí analytici a začali přeceňovat cenu ropy. Na trh se také dostala negativní nálada ohledně nalezení nových nalezišť. Odhady predikovaly růst ceny ropy aţ k 200 $ za barel. K tomu se přidala zvýšená poptávka po ropě z Číny, Indie i USA. Počátkem července 2008 však Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby. Dolar obrátil trend a začal posilovat, mnoho investorů tak opustilo komoditní trh a soustředilo se na dolar. V září 2008 přišla finanční krize, která způsobila pokles všech finančních trhů. Z důvodu napětí na kreditních trzích většina investorů přemístila svoje finanční prostředky do bezpečných aktiv jako jsou dluhopisy. Pokles cen se tedy nedotkl jenom ropy, ale mnoha komodit. Dle indexu Reuters klesly komodity zhruba o 50 % ze svého vrcholu. Zpomalující světová ekonomika sníţila poptávku po komoditách, finanční krize zahnala i vyspělé země do recese. Propady se dotkly třeba i Číny nebo USA Ropa: Ze 148 na 48 USD za barel. Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 42

43 OPEC V roce 1961 byla zaloţena Organizace zemí vyváţející ropu známá jako OPEC. Hlavním úkolem je například koordinace a sjednocení ropné politiky jejích členských států a zajišťování stabilizace cen ropy na světových trzích. V současné době jsou členy Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Venezuela, Katar, Libye, Spojené arabské emiráty, Alţírsko, Nigérie, Angola, Ekvádor a Gabon. Díky poklesu ropné produkce v Severním moři a Mexickém zálivu se však opět zvyšuje důleţitost a váha organizace OPEC. Odhaduje se, ţe OPEC disponuje zhruba dvěma třetinami světových ropných zásob. Tyto státy jsou však pouze arabské nebo muslimské a mnoho zemí je na dodávkách ropy z těchto zemí závislých. 39 Průměrná spotová cena ropy za 1 barel Rok Dubai Brent WTI ,63 12,8 12, ,32 35,93 36, ,10 14,43 15, ,63 20,00 21, ,52 20,67 22, ,81 24,44 25, ,74 25,02 26, ,78 28,83 31, ,64 38,27 41, ,35 54,52 56, ,50 65,14 66, ,19 72,39 72, ,34 97,26 100, ,39 61,67 61,92 Zdroj: cal_energy_review_2008/staging/local_assets/2010_downloads/oil_section_2010.pdf Zde vidíme, ţe cena ropy neustále roste. V roce 1976 stál barel ropy Brent jen 12,8 $, v roce 2009 bychom koupili stejný barel za 61,67 $. Tento nárůst představuje 382 % za 33 let, coţ průměrně znamená nárůst o 12 % ročně. Jak take můţeme vidět z tabulky, cena kvalitnější ropy WTI byla dříve logicky draţší neţ ropa Brent. WTI pouţívalo mnoho států jako benchmark, jenţe od roku 2009 od tohoto vyuţití ustoupily Kuvajt, Irák i Saudská Arábie. V roce 2012 navíc Spojené státy jako hlavní cenu ropy začaly pouţívat cenu ropy Brent, místo ceny ropy WTI. Cena ropy Brent je tak ovlivňována větším mnoţstvím globálních faktorů neţ WTI a proto ji dnes můţeme uţívat jako globální benchmark. Na tuto změnu zareagoval i index GSCI Commodity, který zvýšil váhu ropy Brent z 18,35 % na 22,34 % a naopak váhu ropy WTI sníţil zhruba o 6 %. Dalším důleţitým faktorem při stanovení rozdílu cen je jejich nabídka. Nepokoje na Blízkém východě a útlum těţby v Severním moři tlačí cenu ropy Brent nahoru. Na cenu ropy mají, mimo jiných vlivů, jako je poptávka či nabídka, značný dopad i zájmy vyšší politiky či vydírání exportérů a importérů. Kaţdý válečný konflikt 20. století, obzvláště veškeré války na Blízkém a Středním východě, se nedá vysvětlit bez zorného úhlu ropných zásob. Hodnota takové ropy závisí i na její kvalitě, dostupnosti, umístění rafinérie 39 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s., [16] s. obr. příl. ISBN s

44 a zeměpisných a sezónních rozdílech mezi zásobovanými trhy. Odhady ceny ropy jsou tak velice obtíţné. V současné době je na trhu velká skupina producentů, vládne vysoká volatilita a nejistota. Na různých spotových trzích se dnes obchoduje denně s obrovským mnoţstvím ropy. Další známe typy ropy: OPEC Reference Basket, Dubai Crude. 40 Zlato Zlato je kov, který je věčný, nezničitelný a neztrácí na hodnotě. Snadno se opracovává a byl pouţíván našimi předky uţ od pradávna. Zlato nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím, je vysoce tepelně a elektricky vodivé. Vyuţívá se v mnoha oborech jako např. v plastické chirurgii, chemii, stomatologii či v kosmonautice. Základní jednotkou hmotnosti pro zlato je trojská unce, která představuje 31,1 gramů. Můţeme ho také povaţovat za univerzální platidlo. Jeho obliba proto narůstá v době krize a válečných konfliktů. Pro představu kilogram zlata znamená krychli o hraně 3,75 centimetrů. Těžba zlata V přírodě nacházíme zlato často v ryzí podobě ve formě drobných zrnek, šupinek nebo valounků. Můţeme je najít v křemenných ţilách, v horninách či v náplavech hornin v údolí řek. Část zlata je ale údajně nenávratně ztracena, potopena v lodích či pohřbena v hrobech. I kdyţ těţba zlata stále pokračuje a konec těţby tedy v dohledné době nehrozí, poptávka roste stále silněji. Průměrný obsah zlata v tuně vytěţené hor niny byl v roce 2000 zhruba 2 g, zatímco loni činila průměrná výnosnost pouze 1,2 g/t. Náklady na těţbu tedy kaţdým rokem rostou a v roce 2012 se odhadují na 1050 $ za jednu trojskou unci. Počet objevených nalezišť navíc klesá, náklady na jejich lokalizaci naopak rostou. Další loţiska zlata skrývá nitro zeměkoule či dno moří a oceánů. Dostupná technologie však neumoţňuje získávat zlato z mořské vody a je otázka, jestli se lidstvu podaří nalézt takové technologie v dalších letech. 41 Státy s největší těžbou zlata v tunách Stát 2005 % 2006 % 2007 % 2008 % Čína 224 8, , , ,2 USA , , , ,9 Jiţní Afrika , , , ,8 Austrálie , , , ,6 Peru 207 8, , , ,4 Rusko 156,5 6,2 152,5 6,2 144,5 5,7 163,9 7,0 Kanada 118,5 4, , , ,2 Indonésie 167 6, , ,7 90 3,8 Ghana 63 2,5 63 2,5 78 3,1 81 3,4 Jiné země , , , ,0 Celkem Zdroj: Revenda Z., Peníze a zlato 2010, s Revoluce na trhu s ropou. Petrol [online] [cit ]. Dostupné z: 41 STRUŢ, Jan a Bohumil STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 336 s. ISBN str

45 Jak vidíme, rozloţení zlatých nalezišť je nerovnoměrné. Nejvýznamnějším těţitelem zlata je Jiţní Afrika, Austrálie a USA. Počet vytěţených tun mezi roky 2005 a 2008 pomalu klesal. Těžba zlata v tunách Zdroj: Revenda Z., Peníze a zlato 2010, str. 120 Těţba zlata se od 19. století značně zvýšila. Největší těţby probíhaly ve 20. století, kdy se vytěţilo za čtyři roky přes tun zlata. V posledních letech ale počet vytěţených tun mírně klesá. V současnosti těţbu zlata provádí většinou soukromé společnosti. V roce 2008 činil podíl těţby 1,4 % veškerého vytěţeného zlata v lidské historii ( tis. tun). Poptávka v tomto roce byla ze 70 % spojena se zpracováním zlata ve šperkařství, v průmyslu a stomatologii. Soukromé investice do zlata tvořily 17 %, poptávka fondů činila 9 %. Zbytek, tedy 3,64 %, tvoří poptávka centrální bank. Odhad celkového nalezeného zlata představuje přibliţně tun. 42 Příklady obchodování Zlato i stříbro se obchodují na burze Comex. Hodnota zlata se udává v dolarech. Jednotlivé kontrakty zlata na burze Comex Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů GCJ3 Gold duben , GCM3 Gold červen , GCQ3 Gold srpen , GCZ3 Gold prosinec ,9 742 GCG4 Gold únor ,9 616 GCJ4 Gold duben ,0 192 GCM4 Gold červen ,4 94 GCZ4 Gold prosinec ,9 33 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu zlata na burze Comex Název Cena za 1 troj. unci Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt GCJ3 Gold 1577,6 $ 100 troj. uncí $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Jednotkou hmotnosti je trojská unce. Při ceně 1577,6 $ představuje nominální hodnota jednoho kontraktu na zlato $. K ovládání této obrovské hodnoty potřebujeme jenom 42 REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press,2010, 256s. ISBN s

46 7 425 $. 100 trojských uncí si můţeme převést přibliţně na 3 kg zlata. Minimální pohyb je u zlata 0,10 $ za trojskou unci, na 1 kontrakt to tedy představuje 10 $. Vývoj zlata GCJ3 na burze Comex Zdroj: Bloomberg (2013) Tento dubnový kontrakt na zlato se průměrně pohybuje kolem ceny 1677,53 $ za trojskou unci. Maxima dosáhl v srpnu 2011, kdy se zlato zastavilo aţ na ceně 1908,50 $. V roce 2011 zaznamenal trh se zlatem svoji největší poptávku v historii. Pokud se podíváme na aktuální cenu z března 2012, pohybuje se nad 1500 $ a blíţí se minimu z července roku Vývoj spotové ceny zlata od roku 1920 Zdroj: Bloomberg (2013) Zlato se v minulém století povaţovalo za bezrizikové aktivum vhodné pro konzervativní investory, hledající zabezpečení proti inflaci. Jak vidíme v grafu, díky dluhové krizi a finanční nejistotě, se v posledních letech významně vyšplhalo nahoru. Maxima dosáhlo v říjnu roku 2012, kdy se kótovalo za 1772,25 $. V roce 2013 zatím ztrácí. Stříbro Stříbro se vyznačuje svojí bělostí a stříbrným leskem. Jeho výskyt je vzácný, můţeme ho najít v zemské kůře nebo mořské vodě. Těţí se jako vedlejší produkt při těţbě a zpracování rud zinku, olova nebo zlata. Zvýšit jeho produkci tedy není jednoduché. Dříve se pouţívalo k výrobě nádobí nebo mincí, dnes se z něho vyrábí hlavně šperky. Dále se díky jeho výborné 46

47 elektrické vodivosti pouţívá jako součást různých slitin v elektronickém či fotografickém průmyslu. 43 Spotřeba Aţ 85 % celosvětové spotřeby připadne na průmysl. Investice tak představují pouze 15 %. Poptávka převyšuje těţbu, například v roce 2010 se spotřebovalo v průmyslu o 143 milionů uncí stříbra více, neţ kolik se vytěţilo. Pokud by tato situace zůstala stejná, k vytěţení stříbra by mělo dojít za 20 let. Kdyby se najednou těţba zcela zastavila, naše zásoby stříbra by pravděpodobně vydrţely jen 4 měsíce. Pokud se podíváme do historie a na počátek těţby drahých kovů, cena stříbra se pohybovala výše neţ cena zlata. Přitom v dnešní době je cena stříbra zhruba 50krát niţší. Proto se tvrdí, ţe stříbro je podhodnocené a jeho cena by měla stoupat. 44 Tento kov se vyskytuje snad v kaţdém elektronickém výrobku. Nově se také díky jeho antibakteriálním účinkům pouţívá k výrobě funkčního prádla, na které se spotřebuje 1200 tun ročně. Stříbro však tvoří pouze malou část většiny výrobků. Proto se nepředpokládá, ţe by výrobci hledali náhradu za stříbro, ale spíše si za něj připlatí. Těžba Doposud se vytěţilo jen 1,3 milionů tun stříbra. V současné době se ročně vytěţí asi tun a roční nárůst produkce se odhaduje na 5 %. K dispozici je na světě stříbra 5krát méně neţ zlata, přitom je však právě zlato několikrát draţší. Stříbro se také vykupuje a poté recykluje. Plno tohoto kovu je však důsledkem průmyslové spotřeby nenávratně ztraceno. Nejvíce stříbra vyprodukují Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. Převis poptávky nad nabídkou ukazuje následující graf. 45 Nabídka a poptávka po stříbře od roku 1999 Zdroj: Ţluté sloupce zachycují celosvětovou poptávku, černá křivka zobrazuje těţbu stříbra. Stříbra bylo vytěţeno v roce 2011 skoro 800 mil. uncí, ale poptávka nebyla zcela uspokojena. 43 DROZEN, František. Drahé kovy a kameny. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, 70, 39 s. ISBN s Všechno stříbro se vytěţí za 20 let. Investovat do něj se vyplatí. Finance [online] [cit ]. Dostupné z: 45 Proč nakupovat stříbro. Nakupzlato.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 47

48 Příklady obchodování Stříbro se obchoduje na divizi Comex, patřící do skupiny CME Group. Kótuje se v trojských uncích za americký dolar. Jednotlivé kontrakty stříbra na burze Comex Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů SIK3 Silver květen , SIN3 Silver červenec , SIU3 Silver září , SIZ3 Silver prosinec , SIH4 Silver březen ,023 6 SIK4 Silver květen ,052 6 SIN4 Silver červenec ,080 2 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu stříbra na burze Comex Název Cena Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt SIK3 Silver 28,803 $ troj. uncí $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Velikost kontraktu je 5000 trojských uncí. Po převedení do českých měrných jednotek to představuje celkem 155,5 kg. Při ceně 28,803 $ za trojskou unci pak nominální hodnota činí celkem $. 1 kontrakt stříbra má přibliţně stejnou nominální hodnotu jako 1 kontrakt zlata. Tomu odpovídá i výše marţe na úrovni $. Jeden tick má velikost 0,5 centu na trojskou unci, na jeden kontrakt tedy 25 $. Vývoj stříbra SIK3 na burze Comex Zdroj: Bloomberg (2013) Z grafu vidíme, ţe stříbro se v srpnu roku 2011 obchodovalo za vysoké ceny kolem 43 $ za trojskou unci. Dnes je cena téměř poloviční a blíţí se minimu, kterého dosáhla v červnu roku 2012, kdy stříbro stálo pouhých 26,419 $. Svého maxima i minima dosáhlo přibliţně ve stejné době, jako zlato, je tedy vidět, ţe mezi oběma kovy existuje určitá korelace. 48

49 Vývoj spotové ceny stříbra od roku 1950 Zdroj: Bloomberg (2013) Stříbro zahájilo svoje stoupání koncem roku 2004 a z 5 $ se za pár let dostalo aţ k ceně přesahující 20 $. V červnu 1950 se cena kótovala dokonce za pouhých 0,7280 $ za trojskou unci. V roce vidíme prudký nárůst ceny zlata. Způsobili to bratři Huntovi, kdyţ koupili 200 milionů uncí stříbra. Platina Platina se v přírodě vyskytuje jenom v podobě šedobílého ryzího kovu. Její nepostradatelnou vlastností je odolnost proti korozi. Kovy jako platina nebo i paladium se vyuţívají v různých průmyslech, nejvíce však v automobilovém průmyslu. 29 % celkové poptávky po platině je díky jejímu vyuţití v katalyzátorech, protoţe jedinečné vlastnosti tohoto kovu sniţují emise. Zpřísňování emisních norem se tak jednoznačně projeví v poptávce po těchto kovech. Velké vyuţití má platina v klenotnictví, kde poptávka tvoří 51 %. V tomto oboru vyniká svojí odolností vůči vnějším vlivům. V menších objemech se dále pouţívá třeba k výrobě částí osobních počítačů, optických vláken, chirurgických nástrojů apod. Naleziště platiny se vyskytují jen na několika místech na zemi, nejvíce v Jiţní Africe, Rusku a Severní Americe. 90 % zásob platiny se nachází v Jihoafrické republice, která se na celosvětové produkci podílí z 80 %. 46 Těžba platiny v roce 2011 Země Počet vytěţených tun JAR 139 Rusko 26 Kanada 10 Celkem ve světě 192 Zdroj: V roce 2012 se v Africe uzavřelo 9 platinových dolů, produkce tak kvůli tomu klesla o uncí za rok, coţ představuje 7 % z celkového světového mnoţství. Největší důl na světě Rustenburg byl uţ také uzavřen. V přírodě je platina vzácnější neţ zlato, vytěţí se jí 46 Platina. Zlate-mince [online] [cit ]. Dostupné z: 49

50 méně a těţba je náročnější. Roční těţba platiny se pohybuje kolem 5 milionů uncí, coţ je o dost méně neţ u ostatních drahých kovů, a proto je cena platiny výrazně vyšší. 47 Produkce a spotřeba platiny v tis. uncí Těţba Recyklace Produkce celkem Spotřeba Přebytek/deficit Zdroj: zpracováno dle Příklady obchodování Jednotlivé kontrakty platiny na burze NYMEX Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů PLJ3 Platinum duben , PLN3 Platinum červenec , PLV3 Platinum říjen ,6 5 PLF4 Platinum leden ,7 0 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu platiny na burze NYMEX Název Cena Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt PLJ3 Platinum 1594,9 $ 50 troj. uncí $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Nejmenší pohyb je stanoven na 0,10 $ za trojskou unci, coţ představuje 5 $ na jeden kontrakt. Při ceně 1594,9 $ bychom drţeli pozici v nominální hodnotě $. Přitom by stačilo sloţit jen marţi ve výši $. Stejně jako u ostatních drahých kovů představuje 1 trojská unce přesně 31,103 g. Kontrakt platiny tak váţí 1,5 kg. Vývoj ceny platiny PLJ3 na burze NYMEX v usd/trojskou unci Zdroj: Bloomberg (2013) 47 Platina Třináctiroční minimum v nabídce platiny, doly se zavírají. Kitco.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 50

51 Svůj největší propad platina zaţila v červenci 2012, kdy se prodávala za 1393,10. Průměrná cena je 1568,27 $. Maxima dosáhla v únoru 2013, kdy se vyšplhala na 1736,50 $ za trojskou unci. Poslední cena z března 1595,80 se pohybuje lehce nad celkovým průměrem. Vývoj spotové ceny platiny od roku 1987 v usd/trojskou unci Zdroj: Bloomberg (2013) V roce 1998 platina stála 348,50 $, do března 2013 se několikrát zvýšila aţ na 1594,74 $. Maxima dosáhla v červnu roku Její průměrná cena dosahuje 765,90 $ za trojskou unci. Pšenice Pšenice má různé kvality a hrubosti zrna. Z tvrdé pšenice se vyrábí těstoviny, z běţné pšenice je to pečivo. Zimní pšenice se zasévá na podzim, sklízí se na přelomu května a června, jarní pšenice se zasévá na jaře a její sběr probíhá na podzim. Úroda této zemědělské plodiny je samozřejmě velmi závislá na počasí. Pěstuje se v níţinách při vodních tocích. Nebezpečí pro úrodu představuje krupobití, záplavy nebo velká sucha, které se nejčastěji vyskytují v Austrálii a na jihu Evropy. Největší exportéři pšenice jsou Spojené státy, Kanada a Rusko. Hlavní producenti pšenice Oblast Světový podíl na produkci Evropská unie 20 % Čína 18 % USA 9 % Rusko 8 % Zdroj: zpracováno dle Globální produkce se dlouhodobě zvyšuje, osívají se větší plochy a roste výkonnost polí. Od 50. let se dokonce výkonnost polí téměř zdvojnásobila. Způsobil to pokrok ve vyuţití hnojiv a jiných chemických prostředků. Největší spotřebitelé pšenice Oblast Světový podíl na spotřebě Evropská unie 18 % Čína 17 % Indie 12 % Rusko 6 % Zdroj: zpracováno dle 51

52 Poptávka se v důsledku stoupajícího počtu obyvatel také zvyšuje. Pšenice zaznamenává v posledních letech významný nárůst hlavně v rozvojových zemích jako je Asie, kde začíná soupeřit s oblíbenou rýţí. Zhruba 16 % pšenice se pouţívá na výkrm hospodářských zvířat. Kvůli suchu ve východní Evropě a střední Asii se počítá s menší úrodou pšenice, která potrvá aţ do června Příklady obchodování CBOT pšenici můţeme obchodovat například na burze CBOT. Udává se v USD/bušl, který představuje zhruba 27 kg. Velikost kontraktu je 5000 bušlů. NYSE Liffe zde se prodává krmná pšenice o velikosti lotu 100 tun. Obchoduje se za britské libry. Jednotlivé kontrakty pšenice na burze CBOT Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů ZWK3 Wheat květen , ZWN3 Wheat srpen , ZWU3 Wheat září , ZWZ3 Wheat prosinec , ZWH4 Wheat březen ,4 921 ZWK4 Wheat květen ,2 61 ZWN4 Wheat srpen ,4 77 ZWU4 Wheat září ,6 0 ZWZ4 Wheat prosinec ,0 19 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu pšenice na burze CBOT Název Cena za 1 bušl Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe ZWK3 Wheat 6,95 $ 5000 bušlů $ $ Zdroj: vlastní práce, bušl představuje 27,216 kg pšenice. Na burze CBOT tak můţeme koupit minimálně 136 tun této komodity za marţi $. Minimální jednotku pohybu burza stanovila na 0,25 centů za bušl (12,5 $/kontrakt). 48 Pšenice - důleţitá komodita. Investujme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 52

53 Vývoj pšenice ZWK3 na burze CBOT Zdroj: Bloomberg (2013) Maxima dosáhla v květnu roku 2011 na úrovni 972 $. V roce 2012 patřila tato komodita mezi nejvýnosnější a připsala si tak dokonce 19,6 %. I kdyţ minimum pokořila právě v tomto roce, v létě se vyšplhala na ceny kolem 900 $, které se kolem této hranice drţely několik měsíců. Kukuřice Kukuřice je silně závislá na počasí. Jako ostatní obiloviny, její úrodu ničí velká sucha nebo dlouhodobá vlhka. Kukuřice se pěstuje jako krmivo pro dobytek, surovina pro zpracovatelský průmysl nebo se vyuţívá v potravinářském průmyslu jako zdroj oleje, škrobů a glukózy. Přímá spotřeba kukuřice jako zeleniny je v rozvinutých zemích jen okrajová, v Latinské Americe či Africe jí však obyvatelé spotřebují celkem hojné mnoţství. Ve své domovské zemi Mexiku je kukuřice základem jídelníčku a připravuje se z ní hodně pokrmů. Na celém světě se takto spotřebuje 21 % z celkové produkce. 49 Největší producenti kukuřice v roce 2007 (v milionech tun) Produkce kukuřice roku 2007 (v milionech tun) USA 332,1 Francie 13,1 Čína 151,8 Indonésie 12,4 Brazílie 51,6 Kanada 10,6 Mexiko 22,5 Itálie 9,9 Argentina 21,8 Maďarsko 8,4 Indie 16,8 Nigérie 7,8 Zdroj: Největšími producentem kukuřice je jednoznačně USA. O polovinu méně vyprodukuje Čína. Dalšími významnými pěstiteli kukuřice jsou Brazílie, Mexiko a Argentina. Velkou část vypěstované kukuřice si ale pěstitelé také sami spotřebují. Největším exportérem zůstává USA s podílem 60 %, potom následuje Argentina (16 %) a na třetím místě je Brazílie (9 %). Výměra oseté plochy se odhaduje na 159 mil. ha. Největším spotřebitelem je samozřejmě USA (34 %) a za ní následuje Čína (19 %) Kukuřice setá. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: 50 ČERMÁK, Petr. Kukuřice a biopalivové šílenství. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 53

54 V roce 2012 se celkové osetí plochy obilovin sníţilo o 1,8 %. Sníţil se ale i jeho hektarový výnos a to téměř o pětinu. V současné době se zásoby kukuřice pohybují na úrovni 632 milionů bušlů, coţ je nejniţší hodnota od roku USA navíc zvýšila svoji prognózu vyuţití obilovin v krmivech o 4,55 milionů bušlu. Osetá plocha v USA by se mohla zvýšit na 97,73 milionů akrů. Produkce by mohla dosáhnout 13,8 miliard bušlu. Podle ministerstva pro hospodářství by se měla úroda zvednout o 35 % na 14,53 miliardy bušlů. 51 Významný vliv na cenu kukuřice na komoditních trzích tak mají Spojené státy. Pravidelně se proto monitoruje mnoţství oseté plochy, zásoby, velikost úrody, exporty a další údaje. Tato data zveřejňuje Americké ministerstvo zemědělství. Hlavním substitutem kukuřice v oblasti krmných směsí je hlavně pšenice. Také nesmíme zapomínat, ţe kukuřice se vyuţívá při výrobě biopaliv resp. etanolu. Do roku 2022 plánuje USA zvýšit produkci etanolu aţ na 36 miliard galonů, v současnosti se přitom vyrábí přibliţně 6,5 miliardy galonů. 52 Kukuřice spotřebovaná na výrobu etanolu (v mil. bušlů) Zdroj: zpracováno dle Výroba etanolu z kukuřice stále stoupá. Navíc se s jejím vyuţitím počítá i do budoucna. Evropská unie prosazuje zvyšování vyuţívání této alternativní energie. Hlavním důvodem je omezit světovou závislost na ropě a přispět k obnově ţivotního prostředí. Příklady obchodování Nejdůleţitějšími burzami pro obchodování kukuřice jsou CME Group a NYBOT LIFFE. CME Group na CBOT se cena kukuřice udává v centech za bušl, jeden kontrakt činí bušlů NYSE LIFFE kontakt o velikosti 50 tun se udává v měně Euro Jednotlivé kontrakty kukuřice na burze CBOT Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena Objem obchodů ZCK3 Corn květen , ZCN3 Corn červenec , ZCU3 Corn září , ZCZ3 Corn prosinec , ZCH4 Corn březen , Burzovní zpravodajství - kukuřice Agrární poradensko informační centrum Agrární komory [online] [cit ]. Dostupné z: 52 Letošní sklizeň obilovin včetně kukuřice klesne o pětinu. Denik.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 54

55 ZCK4 Corn květen ,2 243 ZCN4 Corn červenec ,4 276 ZCU4 Corn prosinec ,0 68 Zdroj: vlastní práce, 2013 Pokud se pozorně podíváme na ceny, zjistíme, ţe vzdálenější kontrakty se obchodují za niţší cenu. U kukuřice je to způsobené očekávaným počasím. Zatímco nejbliţší kontrakty jsou postiţené rozsáhlým suchem, které loni postihlo severní polokouli, v dalších obdobích se jiţ očekává příznivé počasí pro pěstování. Nákup jednoho kontraktu kukuřice na burze CBOT Název Cena za 1bušl Velikost 1 (k ) kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt ZCK3 - Corn 691,50 $ bušlů $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Jeden bušl představuje u kukuřice 25,4 kg. Kontrakt tedy činí celkově kg. Kótuje se v centech, ale jeho cena se častěji uvádí v dolarech. Minimální pohyb (Tick) je 0,25 centu za bušl (12,50 $/kontrakt). Abychom disponovali nominální hodnotou ve výši $, potřebujeme peněţní částku $. Vývoj kukuřice ZCK3 na burze CBOT Zdroj: Bloomberg (2013) Kukuřice se v prosinci roku 2012 obchodovala za 700,25 $. V květnu 2012 se kukuřice dostala na svoje minimum 525,5 $ a o tři měsíce později atakovala hranici 829 $. V roce 2012 zaznamenala celkový růst 8 %. Průměrná cena je zhruba 629 $. Bavlna Bavlna je velmi stará plodina, která se pouţívala uţ ve staré Číně před 5000 lety. Sklízí se jednou za rok. K jejímu úspěšnému pěstování je třeba 180 dní bez mrazu a občasné zavlaţování. Sklízí se na podzim. Existuje velké mnoţství druhů bavlny, nejvíce se ale na mezinárodních trzích obchoduje standard tzv. upland cotton. Polovina bavlny slouţí pro výrobu oblečení, polovina se vyuţívá v domácnostech a ostatních průmyslových výrobách. Právě pouţívání bavlny na oblečení má velkou konkurenci, protoţe svět si oblíbil syntetické materiály, elastické materiály bez nutnosti ţehlení a levný textil z Číny. 55

56 Přestoţe se pěstuje asi v 75 zemích po celém světě, většina těchto států si také svoji produkci spotřebuje. Pro vývoj ceny bavlny tedy stačí sledovat úrodu pouze 5 exportérů. Největší jsou USA, Čína a státy bývalého Sovětského Svazu, za nimi se řadí Turecko a Egypt. 53 V květnu minulého roku se bavlna prudce propadla. Bylo to způsobeno vysokou úrodou a zvětšením oseté plochy. Dalším faktorem byl i pokles spotřeby z důvodu dluhových problémů mnoha zemí. V Číně se zpomalila ekonomika a jejich poptávka po textiliích klesla. Farmáři uţ sníţili osetou plochu a raději se zaměřili na sóju a kukuřici. Nabídka však stále bude převyšovat poptávku. Spotřeba přírodních látek se navíc sníţila v důsledku nahrazování levnějších umělých vláken. 54 Producenti bavlny Zdroj: Čína, USA a Turecko svojí bavlnu vyváţí i do jiných zemí. Příklady obchodování Tuto komoditu můţeme nakoupit na ICE v New Yorku. Váha se udává v librách. Jednotlivé kontrakty bavlny na burze ICE Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů CTK3 Cotton No. 2 květen , CTN3 Cotton No. 2 červenec , CTZ3 Cotton No. 2 prosinec , CTH4 Cotton No. 2 březen ,74 7 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu bavlny na burze ICE Název Cena za 1 libru Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt CTK3 Cotton No. 2 86,30 $ liber $ $ Zdroj: vlastní práce, Bavlna (Cotton). Komodity.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 9b8bb231d817ee3e4b31d 54 TOMČIAK, Boris. Komodita kterou nečeká nic dobrého [online] [cit ]. Dostupné z: 56

57 Cena se v březnu zavřela na hodnotě 86,30 $ za jednu libru. Nominální hodnota vypočítaná jako násobek ceny a velikosti kontraktu je $. Při přepočtu na kila váţí jeden kontrakt celkem kg. Kótuje se v centech, ceny se ale často uvádí v dolarech. Nejmenší jednotku pohybu burza stanovila na 1/100 centu za libru nebo-li 5 $ za kontrakt. Obr. 14 Vývoj bavlny CTK3 na burze ICE Zdroj: Bloomberg (2013) Na svoje maximum se dostala v červnu 2011, kdy cena vzrostla aţ na 106,46 $. V minulém roce její vývoj nebyl příznivý a skončil v minusu 17,5 %. V květnu 2012 se bavlna prudce propadla, protoţe produkce byla veliká, oseté plochy se zvýšily, ale z důvodu ekonomického zpomalení klesla poptávka. V červnu tak dosáhla svého minima 68,83 $. 5.8 Cukr Cukr je víceletá plodina, coţ znamená, ţe v dobách vysokých cen dochází k osázení velkých ploch, které pak můţou v dalších letech způsobit nadprodukci. Ceny pak dlouhodobě padají. Můţe také samozřejmě nastat opačný případ, kdy zredukované plochy neuspokojí velkou poptávku a díky nedostatku této plodiny se ceny šplhají vzhůru. Největším producentem je Brazílie, jejíţ podíl na exportu je 40 %. Získává cukr z cukrové třtiny, coţ je efektivnější způsob neţ z evropské cukrové řepy. Z této třtiny se také získává etanol, který je zdrojem alternativní energie a můţe se přidávat do pohonných hmot. Tento faktor můţe být do budoucna velmi důleţitý, neboť biopaliva budou více a více ţádaná. Tamní výroba etanolu se dokonce ukazuje být jednou z nákladově nejefektivnějších na světě. Proto se jeho výroba bude v následujících letech zvyšovat a mnoţství určené k výrobě cukru tak nakonec poklesne. Brazílie se ale obává, ţe Evropská unie omezí import brazilského etanolu. Významným faktorem ovlivňující cenu této komodity je také počasí. Rekordní sucho či vlhko můţe způsobit výrazný pokles produkce cukrové třtiny i cukrové řepy. Další negativní dopad můţou mít škůdci či choroby a samozřejmě zemědělská politika jednotlivých států. 55 Cukrová třtina zastupuje výrobu cukru ze 60 %. Je to celoroční rostlina s 18-měsíční sezonou od jedné sklizně do další. Po sklizni začne růst okamţitě nová 18-měsíční úroda. Aţ se výnosy a kvalita sníţí, pole se přesadí. Sklízí se tedy postupně v průběhu celého roku. Na 55 Cukr - nejsladší komodita. Investujme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 57

58 cukrovou řepu zbývá 40 % světové produkce cukru. Pěstuje se převáţně jenom v Evropě. Vysazuje se na jaře a sklízí na podzim. Oficiální cukrová sezóna začíná 1. září kaţdého roku a končí 31. srpna následujícího roku. Klíčovou událostí bývá kaţdoroční jarní odhad ploch evropské zasazené cukrové řepy zveřejňovaný brokerským domem F. O. Lichts. Tyto odhady zveřejňují pravidelně v měsíci říjnu. Cena na trhu pak na tuto zprávu výrazně reaguje. Poptávka po cukru roste, a to nadproporcionálně k růstu obyvatel. Celosvětový průměr na hlavu činí za rok přes 22 kg. Celosvětová spotřeba roste ročně zhruba o 3-4 %. 56 Tab. 34 Nejvýznamnější světový producenti cukru 2008 Stát Produkce cukru Podíl na světové (mil.t) produkci (%) Brazílie 38,63 24,6 Indie 16,30 10,4 EU 14,87 9,5 Čína 13,59 8,7 Thajsko 7,72 4,9 USA 6,92 4,4 Mexiko 5,76 3,7 Austrálie 4,81 3,1 Pakistán 4,81 2,7 Svět 157,00 100,00 Zdroj: Jak jiţ bylo zmíněno, nejvíce cukru se vyrobí v Brazílii, která má na starosti téměř 30 % světové produkce. Za ní následuje Indie, Evropská unie a Čína. Celkem se kaţdoročně vyrobí na celém světě kolem 160 milionů tun, většinu cukru si ale země spotřebují sami a tak se na volný trh dostane jen necelá třetina této produkce. Proto i malé změny v nabídce či poptávce vyvolávají výrazné cenové pohyby. Regulace Cukr je v Evropské unii regulován. Pomocí tzv. kvótového systému se kaţdému státu Evropské unie stanoví, kolik můţe vyprodukovat cukru. Pokud tuto kvótu poruší, musí zaplatit pokutu. Díky tomu se Evropská unie stala z vývozce cukru čistým dovozcem. I cukrovarnická velmoc jakou byla Česká republika, teď musí cukr dováţet. V celé EU tedy radikálně klesla celková produkce. 57 Příklady obchodování ICE V New Yorku se obchoduje surový cukr v amerických centech za libru. Velikost kaţdého kontraktu burza stanovila na 1120 liber. Marţe činí 1045 USD. NYSE LIFFE Na této burze v Londýně si můţeme koupit bílý rafinovaný cukr. Burza stanovila velikost jednoho kontraktu na 50 tun. 56 Cukr-průvodce. Futures [online] [cit ]. Dostupné z: 57 FAJMON, Hynek. EU solí cukr!. Idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 58

59 Jednotlivé kontrakty cukru na burze LIFFE Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů WK3 White Sugar (No. 5) květen , WQ3 White Sugar (No. 5) srpen , WV3 White Sugar (No. 5) říjen , WZ3 White Sugar (No. 5) prosinec , WH4 White Sugar (No. 5 březen , WK4 White Sugar (No. 5) květen Zdroj: vlastní práce, 2013 Ceny jednotlivých kontraktů se liší v řádu několika dolarů. Jak můţeme vidět v tabulce, některé kontrakty se v určitý den neobchodují vůbec. Nákup jednoho kontraktu cukru na burze LIFFE Název Cena za 1 tunu Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota marţe WK3 White Sug. 532,4 $ 50 tun $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Kdyţ si vezmeme kontrakt WK3, zaplatíme za něj 532,4 $. Jelikoţ se ale futures obchodují na páku, stačí nám sloţit marţi jenom ve výši 1600 $. Za tuto částku tedy můţeme disponovat s jedním lotem nebo-li 50 tuny cukru. Výpočet 1 lotu = 50*532,4 = $. Hodnota nejmenšího pohybu je stanovena na 1/100, coţ představuje 11,20 $/kontrakt. Vývoj cukru WK3 na burze LIFFE Zdroj: Bloomberg (2013) V grafu je zachycena poslední cena 535 $. Průměr kontraktu je o pár desítek dolarů výše na ceně 573,35 $. Maximum v říjnu 2011 dosáhlo úrovně 639,90 $. Minimum nastalo v polovině měsíce února 2013 a zastavilo se na 490,30 $. V minulém roce cukr ztratil 15,9 %. Káva Kávovníky jsou tropické rostliny, které se pěstují hlavně okolo rovníku. Nejznámější druhy jsou Arabova a Canephora, označována jako Robusta. Káva se pěstuje hlavně v rozvojových zemích a na její sklizení je potřeba tisíce lidí. Tuto komoditu spotřebovává hodně z nás. 59

60 Na trhu se vyznačuje vysokou volatilitou. Poptávka je celkem stabilní, na straně nabídky však dochází k sezónním výkyvům. 58 Káva Robusta je méně kvalitnější, hořčí a nemá tak výraznou chuť ani aroma. Je však více odolná a její nároky na pěstování jsou niţší. Nevyţaduje tolik práce a chemických přípravků. Můţe se tak pěstovat i v jiných neţ tropických oblastech Navíc rodí uţ po 2 3 letech oproti kávě Arabica, která se sklízí aţ za 5 6 let a v mnohem menší velikosti sklizně. Z toho vyplývá, ţe se Robusta prodává za mnohem menší ceny neţ kvalitní Arabica. Pouţívá se proto k výrobě instantních káv. Její další výhodou je, ţe obsahuje více kofeinu. Je tedy oblíbená u spotřebitelů, kteří hledí více na cenu neţ na chuť nebo dávají přednost většímu mnoţství kofeinu. 70 % celosvětové produkce však patří kávě Arabica. 59 Produkce Dosavadní zásoby kávy jsou po uplynulých letech nízké, přitom poptávka roste dlouhodobě o 2 2,5 % ročně. Náklady na pěstování se navíc kaţdým rokem zvyšují v důsledku inflace, která se objevuje v rozvíjejících se zemích. Přebytek kávy byl zaznamenán naposledy v roce Největším producentem kávy je dlouhodobě Brazílie. Významným dodavatelem kávy je také Vietnam, který se zaměřuje výhradně na kávu Robusta. Třetím největším exportérem je Indonésie. Spotřeba Ročně se spotřebuje tun, coţ představuje 1,3 kg na jednu osobu. Ani v době krize nebo hospodářského poklesu lidé nepřestávají pití kávy omezovat. Poptávka v posledních letech roste hlavně v Evropě a Jiţní Americe. Lidé na celém světě celkem spotřebovali v letech ,7 milionů tun za rok a toto mnoţství se stále zvyšuje. 60 Spotřeba kávy v roce 2007 Název země Počet tun Počet kg/osobu USA ,2 Německo ,4 Japonsko ,3 Itálie ,9 Francie ,4 Rusko ,7 Kanada ,5 Španělsko ,5 Velká Británie ,8 Nizozemsko ,4 Mexiko ,2 Indonésie ,5 Etiopie ,3 Polsko ,4 Zdroj: Káva je nejoblíbenější v Nizozemsku, Německu i Kanadě. Pozadu nezůstává ani Itálie a Francie. Velké rezervy v pití kávy mají v Indonésii, Rusku nebo Etiopii. 58 Káva, Komodity. Kurzy-online.sk [online] [cit ]. Dostupné z: 59 Arabica a Robusta srovnání. Druh kávy [online] [cit ]. Dostupné z: 60 Produkční problémy u kávy nemizí. Trhy.mesec.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 60

61 Produkce a spotřeba kávy v tisících ţoků Zdroj: Jak můţeme z grafu vidět, nabídka je více kolísavá neţ poptávka. Oproti roku 2005 se produkce v roce 2010 více neţ zdvojnásobila, spotřeba je zhruba o třetinu vyšší. Příklady obchodování NYSE LIFFE na trhu v Londýně se obchoduje káva Robusta v dolarech za tunu, kontrakt je 10 tun. ICE v New Yorku na NYBOT se obchoduje káva Arabika označená jako Coffee C. Měrná jednotka je v centech za libru, 1 kontrakt je liber. Jednotlivé kontrakty kávy Arabika na burze ICE Název kontraktu Měsíc dodání Zavírací cena v $ Denní objem obchodů KCK3 Coffee C květen , KCN3 Coffee C červenec , KCU3 Coffee C září , KCZ3 Coffee C prosinec , KCH4 Coffee C březen ,00 39 KCK4 Coffee C květen ,00 15 Zdroj: vlastní práce, 2013 Nákup jednoho kontraktu kávy Arabika na burze ICE Název Cena Velikost 1 kontraktu Nominální hodnota Marţe na 1 kontrakt KCK3 Coffee C 143,15 $ liber ,25 $ $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Cena jedné libry kávy se v březnu obchodovala za 143,15 $. Minimální pohyb kontraktu je 18,75 $ liber si můţeme představit jako kg. Tímto objemem můţeme disponovat za marţi $. Hodnota jednoho bodu je ve výši 375 $. 61