Speciál - Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava
|
|
- Bohuslav Švec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Speciál - Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava [ ] Autor: Barbora Kmentová Jak vypadala skladba romské populace za první republiky, jaký byl osud romských uprchlíků po nástupu nacismu, jak a proč vznikly na území Čech a Moravy pracovní kárné tábory, později koncentrační, a jaký byl osud Romů na území protektorátu... o tom jsme hovořili s historikem Michalem Schusterem z Muzea romské kultury. Jak vypadala skladba romské populace před zřízením protektorátu? v pohraničních oblastech. "K období první republiky nám chybí přesné soupisy, protože za první republiky se romská situace řešila z hlediska sociálního. (Statistiky zahrnují dva pojmy) Takzvaný cikán, anebo ten, který po cikánsku žil - tzn. neměl stálé zaměstnání, neměl stálé obydlí, žil podobným způsobem jako cikán. My ze statistických údajů z první republiky vlastně ani nevíme, kolik procent jsou skutečně etničtí Romové. Odhady jsou, že na našem území tehdy žilo mezi tisíci etnických Romů, přičemž největší počet z nich, zhruba 80 procent, byli slovenští Romové. Ti žili většinou usazeně. Na Slovensku byla ještě malá skupina maďarských Romů. V našich zemích se potom Romové rozdělovali na české a moravské, přičemž čeští většinou kočovali. Mezi jejich typická jména patřil například Růžička, nebo Herynek a Winter. Moravští Romové žili převážně usazeně, zejména v oblasti jižní Moravy, na Slovácku, u Strážnice, Svatobořic, Kyjova... v tzv. cikánských osadách. Za první republiky již byli tito moravští Romové hodně integrovaní do společnosti, nedocházelo k žádným konfliktům, spolupracovali s místní správou, měli svá stálá zaměstnání, ať už se živili jako kováři nebo různí prodejci. Máme dokonce dochovány fotografie romských dívek ve slováckých krojích. Velice typickým jménem byl Holomek. Kromě toho u nás žila nepočetná skupina tzv. olašských Romů, kteří pocházejí z rumunského valašska. Ti kočovali, nejčastěji to byli koňští handlíři a představovali nejbohatší vrstvu Romů. Nesmíme zapomenou na německé Romy, tzv. Sinty, kteří žili především Co se týče romského života za první republiky, tak ten by se dal charakterizovat jako postupná, dobrovolná integrace do společnosti. První Romové začínají studovat na romských vysokých školách, např. první právník pocházel právě z té moravské rodiny Holomků. Tomáš Holomek ze Svatobořic, první cikánský advokát na Moravě, jak se tehdy psalo v tisku. Na Slovensku například vznikla speciální cikánská hudební škola. Takže situace se výrazně zlepšuje, i když je třeba také říci, že v otázce kočovných Romů byla řada problémů, například s tábořením, které se nelíbily občanům i samotným obcím. Kočovní Romové také znamenali konkurenci pro místní řemeslníky, protože nabízeli třeba brusičství nožů nebo zpravovali hrnce. Takže se objevují na venkově petice "řešte tu situaci nějakým způsobem a zbavte nás té cikánské metly". To bylo skutečně vyslyšeno na nejvyšších místech, zasadila se o to zejména Agrární strana, a došlo to až tak daleko, že v roce 1927 byl vydán zákon O cikánech a osobách po cikánsku žijících, na jehož základě byl proveden soupis všech tzv. cikánů. Bylo zjištěno, že jich je přibližně mezi 70 až 80 tisíci. Osobám, které kočovaly, měly být vydávány tzv. cikánské legitimace. To bylo něco jako občanský průkaz s otisky prstů a informacemi o tom, jak například ten člověk vypadal. Tyto legitimace se musely předkládat po příchodu do obce na četnické stanici, aby tyto osoby byly pod stálým policejním dohledem. Problém byl v tom, že se průkazky vydávali i 1
2 osobám, které nebyly kočující, nežily cikánským způsobem (např. Romům z Jižní Moravy). Měli stálé zaměstnání, stálé obydlí, ale ta obec je nechtěla přijmout za občany, nechtěla s nimi mít nic společného, takže je označili za cikány, za ty problémové, dostali legitimace a jejich život byl značně ztížen. Cikánská osada Po trvalém usazení, rok 1941; zdroj: fotografie z MRK (originál uložen v NAP) Byl to celkem velký diskriminační zásah do práv jedné skupiny obyvatel, taková odvrácená strana první republiky. To, že byl člověk označen za cikána, znamenalo například zákaz vstupu do hlavních zemských měst - Prahy, Brna, do lázeňských obvodů. Některé obce si mohly vyžádat výjimku a také na jejich území byl pak zakázán vstup těmto osobám, například města v pohraničí, která měla problém s Romy z Maďarska, Slovenska či Polska, kteří kočovali a přecházeli přes hranici. Měli už svou trasu, takže města věděla, že na jaře k nim určitá skupina přijede, nechtěli je tam, takže si vymohli výjimku a znemožnili jim vstup do obce." Co pak tito kočovníci dělali? "Buď zůstávali mimo město nebo do něj vstoupili a řešilo se to nějakou pokutou, pokud se samozřejmě od nich vůbec dalo něco vybrat. Nebo byli, pokud je shledali vinnými nebo se nepřišli nahlásit a podobně, na den zavřeni do vězení. A opravdu se to stávalo. Na druhou stranu, i když to byl diskriminační zákon, tak v tehdejší Evropě nebudil vůbec žádnou pozornost, byl na tu dobu celkem standardní, dokonce vycházel z bavorské a francouzské předlohy. Ten náš zákon byl ale velice precizní a byl dáván za vzor na všech tehdejších kriminalistických konferencích. Jenže problém se jím moc nevyřešil, naopak, spíše se zvětšil. Protože pokud se kočovní Romové něčím aspoň trochu živili - a samozřejmě to musíme brát reálně a musíme si uvědomit, že velké procento z nich se živilo i drobnou kriminalitou, tzn. že se ztrácely slepice v okolí, že se pytlačilo v lese, kradlo se dřevo, protože oni tím jak kočovali, tak si museli nějak to živobytí zajistit a příroda jim to tak nějak skýtala, oni tohle zkrátka moc neřešili. Takže problémy byly, ale zákon Romům zároveň i vzal jakoukoli možnost nějakého slušnějšího legálního přivýdělku a oni proto více kradli, atd. Byli odsunuti ze společnosti na okraj, takže to bylo řešení velice krátkozraké." Po nástupu Hitlera v Německu a anšlusu Rakouska prchá před nacismem do Československa řada lidí. Většinou se hovoří o židovských uprchlících, jak to bylo s Romy? "Nástup Hitlera znamená politiku nejen protižidovskou, ale zaměřenou i proti cikánům a cikánským míšencům. Už v komentářích k cikánským zákonům je jasně napsáno: "V Evropě mají vedle Židů cizorodý původ právě cikáni." Tím byli jasně dáni dva základní nepřátelé nacismu. Do ještě svobodného Československa prchají němečtí Romové, což díky tomu našemu zákonu bylo problematické. Byli to cizí státní příslušníci, neměli legitimace, takže byli většinou posíláni přes hranice zpět. Samozřejmě v Německu je zase četník obrátil a poslal je za hranice. Často to bylo hodně kruté, když pendlovali mezi oběma státy. Navíc tady migrace německých Romů vyvolávala paniku, která byla i uměle přiživována médii. Objevovalo se: "... statisíce cikánů k nám proudí z Německa..." Prostě se to zveličovalo, jenže problém nebyl zas až tak velký. Místo aby se to vzhledem k situaci v Německu řešilo nějakou pomocí, tak se nálada ve společnosti proti Romům ještě více zhoršovala, což vedlo k tomu, že za 2
3 druhé republiky, 2.března, byl vyhlášen zákon o kárných pracovních táborech. Ty měly už tehdy, v ještě relativně svobodném Československu, určitý rys koncentračních táborů. Tendence ve společnosti byla již před začátkem války poměrně radikální." Pohled na cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu; zdroj: fotografie z MRK (originál Takže nevznikaly žádné organizace, které by se snažily uprchlíkům pomoci? "V žádném případě, s tím vůbec nemůžeme počítat. Říkalo se tomu "postrk". Existují fotografie, kde četník jede na kole za romskými vozy a dohlíží na to, aby přestoupili hranici nazpátek. Jak tady byli chyceni, okamžitě byli "postrčeni" zpět. tehdejší doby. Asociál byl zkrátka každý, kdo neměl stálé zaměstnání, obydlí, atd. Ještě stále se to neřešilo na rasovém základě. Takže zpočátku v těch kárných táborech Romové tvořili pouze nějakých 10 až 15 procent ze všech internovaných. Ovšem v oficiálních evidencích již byli Romové označeni písmenem C jako cikáni. V roce 1942 vychází Zákon o potírání cikánského zlořádu a začíná druhá fáze, již přesně namířená proti romské skupině obyvatel. V srpnu téhož roku byl proveden soupis všech cikánů na území protektorátu, kdy bylo stanoveno, že skutečných Romů je Nacisté nevěřili soupisům prvorepublikovým, chtěli si je udělat sami. Skupina Romů, kteří již žili usazeně, bezproblémově, byla ponechána pod policejním dohledem, a druhá, menší skupina, byla internováno do nově vzniklých cikánských táborů, neboli Zigeunerlager, které byly vytvořeny z pracovních a sběrných táborů v Letech a v Hodoníně. To už tedy byly čistě romské koncentrační tábory. Tady se ten problém začal řešit radikálně a na rasovém základě." Zdroj: fotografie z MRK Pohled na cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu; zdroj: fotografie z MRK Jaký je prapůvod tzv. cikánských kárných táborů? "Na úvod se sluší říci, že všechno co se odehrálo u nás v roce 1939 v souvislosti s romskou otázkou, stalo se předtím již v německé Říši. U nás se to jenom zkopírovalo. V roce 1939 byl vydán zákon o zákazu kočování, všichni Romové se museli usadit, dělal se zase speciální soupis, kde měli být všichni podchyceni. Potom následoval zákon o preventivním potírání zločinnosti, na jehož základě byly postaveny kárné pracovní tábory, v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, kde měli být internováni tzv. asociálové. To byl terminus technicus Jak probíhal soupis Romů z roku 1942? "Dělalo ho četnictvo, z 2. na 3. srpna 1942, všechno bylo v tajnosti, aby Romové nemohli uniknout. Samozřejmě unikali, že, nedalo se je všechny podchytit. Četníci chodili do cikánských rodin a zapisovali nejen jména, ale i kolik mají dětí atd., aby měli opravdu přesné informace. Když se určovalo, kdo je cikánský míšenec či cikán, při tom již spolupracovaly obce. Tady už starosta mohl dát návrh, tzv. seznam navržených zařazenců do kárného pracovního tábora, ještě předtím než vznikl ten cikánský. Častokrát tedy docházelo k tomu, že se obce zbavovaly nepohodlných občanů, označily je za asociály... a nikdo pak už nezjišťoval, jestli má dotyčný práci. U Romů to bylo ještě tak, že pracovali námezně, na stavbách, no a zase - byla to doba, kdy práce obecně mnoho 3
4 nebylo, válečná doba, šetřilo se, kde se dalo. A pokud pracovali, tak třeba jenom v létě, když pomáhali při žních, stahování dřeva v lese, takže většinu roku práci neměli, ale nikoho nezajímalo, že ji nemohou najít nebo ji měli a ztratili, ale zase ji mít budou. Často je označovali jako "práce se štítící", to byl taky takový terminus technicus: "Jde převážně o cikány práce se štítící, jejichž výživa není řádně zajištěna, živí se žebrotou a drobnými krádežemi". Rodiny se tam tísnily, měly určený výsek několika paland, kde žili všichni pohromadě. Už to, že tam nebylo žádné soukromí... v tradičním romském životě si žena chrání své soukromí, neukazuje se cizím mužům. Šlo i o společnou hygienu, všechno bylo neskutečně traumatizující. Hlavně pro romské ženy, kdy pokud se tam později šířily nějaké štěnice, vši, tak jim byly samozřejmě ostříhány vlasy.. to byla další obrovská rána, protože romské ženy si potrpěly a potrpí na dlouhé vlasy. Další věcí bylo, že tam všichni nastoupili v srpnu, v létě, a tomu odpovídalo i oblečení, které si sebou vzali. Některé z dětí například neměli žádné boty, jenom to letní oblečení, což se ukázalo jako tragické v zimě, v těch dřevěných budovách. Dalším problémem bylo stravování. Byla válka, šetřilo se všude, tím spíš na vězních, takže jídlo bylo třikrát denně, ale jen v nejnutnějším množství. Navíc v Letech u Písku zaměstnanci kradli příděly... na poště byl zadržen podezřelý balík, v Milovicích u Písku, a bylo zjištěno, že jeden ze zaměstnanců krade příděly a posílá je rodině." Pohled na cikánský koncentrační tábor v Hodoníně u Kunštátu; zdroj: fotografie z MRK Tábory zřízené na území protektorátu se pomalu ale jistě začínají měnit z pracovních na koncentrační... Romské děti v Letech u Písku; zdroj: fotografie z MRK (originál uložen v NAP) Ženy v Hodoníně při čekání na jídlo; zdroj: fotografie z MRK (originál "Oba dva tábory můžeme označit za koncentrační, ne ve smyslu Buchenwald, Dachau, ale ve smyslu koncentrace jedné skupiny obyvatel. Byly zde internovány celé rodiny, veškerý majetek museli odevzdat. Počátek vzniku táborů je srpen V táborech byly dřevěné baráky, původně určené pro dělníky, výhradně pro letní sezónu. Což namená, že v zimě tam byl život strašný. Navíc kapacita byla pro 200 až 300 osob, ale už několik týdnů po zřízení byla několikanásobně překročena. Nemocné a podvyživené děti; zdroj: fotografie z MRK Jací lidé byli v táborech zaměstnáni? "Zaměstnanci byli všichni Češi, jednak správní personál a poté protektorátní četníci. Na to právě pamětníci hodně vzpomínají, protože ještě jakž tak chápali příkoří od Němců, ale nedokázali pochopit, proč jim to (příkoří) dělají vlastní lidé. Veliteli byli Blahynka a v Letech Janovský. 4
5 Vězni a dozorci v Letech, za povšimnutí stojí pendrek v ruce druhého muže zleva; zdroj: fotografie z MRK (originál uložen v NAP) Velitel tábora v Letech u Písku Josef Janovský; zdroj: fotografie z MRK Zdroj: fotografie z MRK (originál uložen v NAP) Káranci při práci; zdroj: fotografie z MRK Účelem táborů bylo kromě vyřazení Romů ze společnosti také jejich "vychování k práci, pořádku a disciplíně". Ta převýchova spočívala v tvrdé práci, deset hodin denně, na stavbě silnic, železnic, v lomech, v létě si je mohli sedláci najímat při žních nebo na stahování dřeva v lesích. To byla také jejich jediná možnost jak uprchnout. Pracovat museli jak muži, tak i ženy a staří lidé, starší děti pomáhali třeba s taháním kamenů. Úmrtnost starých lidí a dětí byla obrovská. K těmto katastrofálním podmínkám se navíc v zimě 1942 až 1943 přidala epidemie tyfu, shodou okolností v obou táborech, a to i přes skutečnost, že ji dopředu předvídaly povinné lékařské kontroly. Ve zprávách se objevuje "pošlete nám vápno k dezinfekci, pošlete nám zimní oblečení, boty, atd..." Většinou ale příslušné úřady nereagovaly, protože tendence byly "musíme se jich zbavit". Dopadlo to tak, že letský vedoucí Janovský byl odvolán a byla vyhlášena přísná karanténa. Do vypuknutí epidemie byli mrtví pohřbíváni na místních hřbitovech, na vyděleném místě někde u zdi, v letském případě v Mirovicích a na Moravě v Černovicích. Ovšem po vypuknutí epidemie se vytvořily speciální masové hroby asi 100 až 200 metrů od táborů. To bylo také velice traumatizující, neboť je pohřbívali sami Romové, kteří si velice potrpí na loučení se zemřelým, typické je vartování tři noci u mrtvého člověka... tady samozřejmě nic takového nebylo, natož nějaké rozloučení s knězem. Ten člověk byl prostě zavázán do pytle, hozen na hromadu k dalším a zasypán vápnem. Jakmile se hrob naplnil, vykopal se vedle další. Třeba v Hodoníně jsou dochovány tři jakési vlny, ze kterých je dodnes patrné, kde asi to masové pohřebiště bylo. Dnes je na něm památník." Jak to bylo s trestáním? Zneužívali zaměstnanci svého postavení? "Nikdo nebyl zastřelen, ale tresty byly velmi kruté. Pamětníci uvádějí, že potrestán mohl být člověk často jenom ze zlovůle dozorců." 5
6 Zdroj: fotografie z MRK (originál Zdroj: fotografie z MRK (originál Podařilo se někomu utéct přímo z tábora? Zdroj: fotografie z MRK (originál uložen v NAP) "Ano, buďto to bylo při práci někde venku, nebo se jednalo o zásobovače, kteří vyjeli s eskortou nakoupit nebo pro balíky na poštu. Nejslavnějším je Josef Serinek z letského tábora, který uprchl ještě s dalšími a působil potom na českomoravské vrchovině jako velice slavný partyzán. Založil dokonce odbojový oddíl, ve kterém shromáždil některé partyzány z Ukrajiny, z Polska, Sovětského svazu a spolu bojovali proti nacistům. Byl slavný až do té míry, že tomu jeho oddílu se říkalo Černý a jemu se říkalo Černý partyzán. Kromě Josefa Herinka se i ostatní Romové zapojovali do partyzánské činnosti. Například donášeli partyzánům různé informace, jídlo, nebo je u sebe ukrývali. Na Slovensku v Tatrách znali velice dobře terén a tak pomáhali partyzánům, později i Rudé armádě, v sabotážích. Proto také když na Slovensku vypuklo Slovenské národní povstání a Slovensko obsadila německá armáda, docházelo k masovému vyvražďování romských osad, právě pod záminkou pomoci partyzánům." Pro většinu Romů tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu nebyly konečným místem... "16.prosince 1942 vůdce SS H.Himmler vyhlašuje, že všichni cikáni a cikánští míšenci z Německem obsazených států musí být koncentrováni a transportováni na jedno místo, kterým byl vybrán koncentrační tábor Osvětim Březinka, kde byl vyčleněn prostor B2E, tzv. cikánský rodinný tábor. Prvně se uvažovalo, že budou transportováni jen Romové ze zmíněných dvou táborů, ovšem díky tyfu a karanténě se rozhodlo, že budou nejprve transportováni všichni ti, kteří byli doteď ponecháni na svobodě. O tom, kdo půjde do transportu, rozhodoval jednak (evidenční) soupis, jednak označení za asociála a pak také "označení" za příliš tmavého. Častokrát se stávalo, že do transportu nebyly dávány osoby, které byly "trochu světlejší". Ale většinou se ten člověk přidal k rodině, protože si nedokázal připustit, že by ji opustil, soudržnost rodin byla velká. Na transporty dohlíželo četnictvo, máme zprávy o tom, že zejména na Moravě byli tendence (k vydávání lidí do transportu) slabší. Například se posílaly zprávy na Zemský úřad v Brně ve stylu "vy to tam máte trochu pomalejší, urychlete to, zdá se nám, že moc těch cikánů necháváte na svobodě", což vyplývalo z užšího sepjetí Romů a neromů na Moravě. Takže častokrát i sami starostové jeli na gestapo a žádali o výjimku, aby ti "jejich" Romové nebyli transportováni, že jsou normální, nedělají problémy, atd. Taková záchrana se povedla například u rodiny Kubíků z Hrubé Vrbky, což byla slavná muzikantská rodina, slavná cimbálovka na Slovácku. Máme tedy zprávy o tom, že neromské obyvatelstvo se snažilo pomáhat Romům nebo že je doprovázeli k transportům, loučili se, plakali, dávali jim sebou jídlo, víno svařené s vodou na cestu, aby jim déle vydrželo. Zajímavý osud měla také rodina Danielova. Oni věděli, že půjdou do transportu, tak se snažili zachránit jednu z dcer a provdali ji za bílého. Ovšem nepomohlo to, celá rodina skončila v Osvětimi a většina z nich zahynula. "Prý ju neodvezú a snad ani nás ne". Zkrátka si mysleli, že tou svatbou zachrání celou rodinu. 6
7 Osvětim Březinka dnes, foto: Jana Šustová Transporty byly velice kruté, lidé často nepřežili už jenom tu cestu, no a pak přišla Osvětim Březinka. Tam to nemá cenu ani zvlášť komentovat. Uvádí se většinou, že v osvětimském cikánském táboře bylo 20 až 22 tisíc Romů z celé Evropy, z našich protektorátních zhruba 5 a půl tisíce. Na svobodě jich zůstalo asi 300, buď se skrývali, nebo uprchli na Slovensko, kde ta situace byla o trochu lepší. U těch, kteří byli ponecháni, se uvažovalo o sterilizaci a postupné likvidaci. V Osvětimi byly útěky naprosto minimální. Podařilo se to například našemu moravskému Vincenci Danielovi (Daniel je typické příjmení pro moravské Romy, pozn red.). Ti, kteří byli práceschopní, byli odváženi do jiných táborů nebo do továren v Říši. V srpnu 1944 z těch asi dvaceti tisíc zbylo v cikánském táboře jen zhruba 3 tisíce osob. Protože se blížila fronta a nacisté se báli Rudé armády, tak vedení osvětimského tábora rozhodlo, že všech těchto 3 tisíce osob bude zlikvidováno. Tak se také stalo, v noci z 2. na 3. srpna 1944 byli všichni nahnáni do plynových komor a následně spáleni v pověstných krematoriích. Takže si dokážete představit ty kapacity a tu zrůdnost, když během jediné noci dokázali zlikvidovat takový počet lidí. Z těch, co prošli koncentračními tábory a pak byli posláni na práci, se po válce vrátilo asi 500 osob, což je zhruba 10 procent z předválečného počtu Romů. U našich českých a moravských se jedná o jedno z nejvyšších čísel z celé Evropy. Je to dáno hlavně tím, že jich bylo málo, díky čemuž byli velice kvalitně sepsáni, shromážděni a bylo velice jednoduché je zlikvidovat, což se například na Slovensku nepodařilo." Zkratky u fotografií: MRK - Muzeum romské kultury v Brně; NAP - Národní archiv Praha 7
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V PROTEKTORÁTU Adolf Hitler rozhodl o likvidaci celých národů, především ŽIDŮ a ROMŮ. Po vzniku protektorátu zavedeny
VíceSchindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ
Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie
VíceProjekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass
Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad
VíceROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová
ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední
VíceMentální obraz Romů AKTIVITA
Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit
VíceMIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC
VíceTéma sady: Literatura a film pro sedmý, osmý a devátý ročník
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Literatura a film pro sedmý, osmý a devátý ročník Název DUM: VY_32_INOVACE_2C_7_Arnošt_Lustig Vyučovací
VíceOKRES VE VOLEJBALE. ZŠ Svitavy, Riegrova 4 MĚSÍČNÍK ŠKOLNÍCH NOVIN ROČNÍK 13. květen, červen 2012
MĚSÍČNÍK ŠKOLNÍCH NOVIN ROČNÍK 13 ZŠ Svitavy, Riegrova 4 květen, červen 2012 OKRES VE VOLEJBALE KINDERIÁDA 2. 5. 2012 jsme šli na Kinderiádu. Přípravu jsme zahájili rozcvičkou. Po ní jsme odešli na jednotlivá
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448
Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0448 ICT- CJ2 2/12 Arnošt Lustig - Modlitba
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 5. část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceUtajené dějiny: Polsko spojenec Hitlera?
Utajené dějiny: Polsko spojenec Hitlera? 1. Polsko nebylo vůbec svou orientací protihitlerovské. Naopak - 26. ledna 1934 Polsko, jako PRVNÍ z evropských států podepsalo smlouvu o neútočení s Hitlerem.
VíceTragický osud dvou kamarádek
Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se
VíceTab.1. Koeficienty použité pro přepočet dochovaných údajů na hodnoty odpovídající celkovým ukazatelům. Čechy Zemřelí Narození rok muži ženy živě mrtvě
Úvod Obsah předkládané publikace tvoří rekonstruovaná data o přirozeném pohybu obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918. Přestože tyto údaje byly zpracovány již po 2. světové válce Státním úřadem statistickým
VíceObří prvky: jak postavit větší kostky
Obří prvky: jak postavit větší kostky KAPITOLA 5 V této kapitole: Zvětšení měřítka: jak na to Ostatní měřítka: která fungují a proč Shrnutí: obří kostky jsou jen začátek V kapitole 3 jsme pracovali s měřítkem
VíceKoncem září 1947, tedy dva měsíce po žateckém vyslýchání
Exhumace, zpopelnění a pohřbení obětí vražd z Postoloprt HERBERT VOITL ( ) Koncem září 1947, tedy dva měsíce po žateckém vyslýchání parlamentní komisí, se uskutečnila v Postoloprtech exhumace mrtvol ve
VíceNEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO
NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta
VíceNABÍDKA MEZINÁRODNÍ DIVADELNÍ WORKSHOP (DÍLNY: DIVADELNÍ, FOTO, HUDEBNÍ, VIDEO) FESTIVAL SCÉNICKÉ DIVADELNÍ TVORBY PLUMLOV, 09. 23.
NABÍDKA MEZINÁRODNÍ DIVADELNÍ WORKSHOP (DÍLNY: DIVADELNÍ, FOTO, HUDEBNÍ, VIDEO) FESTIVAL SCÉNICKÉ DIVADELNÍ TVORBY PLUMLOV, 09. 23. ČERVENCE 2006 Za finanční podpory: TAITO, spol. s r. o. 2006 Plumlov
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 8.3.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
VíceOSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize.
OSVOBOZENÍ OSTRAVY Po padesáti dnech tvrdých bojů byla vojsky 4. ukrajinského frontu osvobozena Moravská Ostrava. Operace se aktivně zúčastnily i naše zahraniční jednotky 1. československá samostatná tanková
VíceSamuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
VíceBrigáda na pozemku u rybníčku
Úvod Rok 2014 byl v ČSOP Studénka velice pestrý. Uskutečnilo se 15 akcí, vybudovali jsme jednu naučnou stezku, vysázeli 20 000 stromků a mnohé další. Zaměstnání Bc. Ondřeje Bartoše vedlo k nárůstu aktivity
VíceOSVĚTIMSKÉ MEMENTO. Za okny autobusu ubíhala rovinatá krajina Slezského a Malopolského vojvodství. Ve městech a vesničkách vše kvetlo, míjeli jsme
OSVĚTIMSKÉ MEMENTO Každý rok je žákům 9. ročníku nabízena exkurze do Terezína. Zájem bývá značný a jedná se o akci, která má v plánech školních exkurzí své pevné místo. Jinak tomu nebude ani letos. K výuce
VíceRozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami.
Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Přeložila Doris Grozdanovičová: Doris Grozdanovičová byla
VíceBotanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku
Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských
VíceJan Hanuš Spira Narozen míšenec 2. stupně
Jan Hanuš Spira Jan Hanuš Spira Narozen - 17.srpna 1934 v Plzni jako jediný syn německo židovské rodiny Spirových podle norimberského rasového zákona míšenec 2. stupně Janova rodina Otec,Bedřich Spira
VíceKristův kříž: Křesťanova hlavní věc!
Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,
VíceOsudová rozhodnutí několika životů
Osudová rozhodnutí několika životů V hlavní roli: Marta Pinke Karel Pinke Příběh zpracovali žáci IX. B: Lucia Ježovítová, Oldřich Kaliáš, Šimon Vydra a Jakub Jiras 1 Za asistence PhDr. Pavla Ostapa Tým
VícePříloha 1: Plán Panoptikonu, J. Bentham
Seznam příloh Příloha 1: Plán Panoptikonu, J. Bentham Příloha 2: Komplex osvětimských táborů, léto 1944 Příloha 3: Plán kmenového tábora Osvětimi I Příloha 4: Hlavní brána tábora Osvětim I s nápisem Arbeit
VíceZtroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken
Ztroskotané sny České školy po německé okupaci Píše se říjen roku 1938. Na území dnešní Ostravy nastává historický zvrat. Německá armada zabírá části dnešní Ostravy. Drastickou změnou prochází i školství.
VícePamětní místa druhé světové války
Další informace z médií Pamětní místa druhé světové války obec Žďárná Odboj v oblasti Drahanské vrchoviny Odbojové hnutí mělo na Blanensku a Boskovicku pevné kořeny. Tohoto hnutí se aktivně účastnila boskovická
VíceFilip Mudroch český student v německé škole
Filip Mudroch český student v německé škole Jeden jediný školní rok se učil německy a hned se rozhodl, že půjde studovat do Německa. Takovou odvahu projevil Filip Mudroch, bývalý student Gymnázia Václava
Víceprosinec 2012 ročník XI číslo 4
prosinec 2012 ročník XI číslo 4 Trochu obav a pytel legrace a dobrot Letošní mikulášskou nadílku zajistili žáci z 6.A (čert klečící Erik Skalník, stojící zleva čert Terka Kampová, anděl Kristýna Hřídelová,
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN
2012 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN Oblastní charita Ústí nad Labem Štefánikova 246/1 400 01 Ústí nad Labem Tel: 475 601 805 E-mail: charita@charitausti.cz IČO: 44 22 55 12 DŮM SAMARITÁN Člověk nám není
VíceDeváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013
1 Úvodník Konečně už nám vysvitlo sluníčko, a tak jsme si ho vyrazili užít ven, do přírody. Čas na psaní Deváťáckých novin jsme si ale samozřejmě také našli. V tomto čísle se dozvíte, co se dělo od 6.
VícePříběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z
Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,
VíceHledáte si i během trvání rekvalifikace práci?
Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově
Více5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443
5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu
VíceTajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic)
Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/tajemstvi-ukryte-v-pohledech-12-cast-fotografie-zboleradic) Tajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic) 1. 11. 2008 Marta Dnešní příspěvek
VíceAhoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady.
POSÁZAVSKÉ KUKÁTKO ANEB JAK SE STAVEL HRAD Ahoj deti, rád bych se vám všem představil. Jsem malý skřítek, šibal všech šibalů a věčný neposeda. Protože jsem se narodil v lese ze ztraceného kukaččího vajíčka,
VíceTitul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?
Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.
VíceKanada. Když jsem se v roce 2002 začal zabývat stavbou dalšího. pod Třemšínem. na návštěvě v roubence
na návštěvě v roubence Kanada pod Třemšínem Josef rozhodně není nezkušený stavebník postavil už několik rodinných domů, dřevostavba, do které nás pozval, je zatím jeho poslední prací. Ačkoliv se příjemný
VíceGENOCIDA ČESKÝCH ROMŮ - PRACOVNÍ LIST
GENOCIDA ČESKÝCH ROMŮ - PRACOVNÍ LIST PETR ŠIMÍČEK Pracovní list je založen na práci s prameny k výukové prezentaci Genocida Romů v českých zemích (1939-1945), která mapuje jednotlivé kroky vedoucí k perzekuci
VíceČISTIČKA. Miloš Nekvasil
ČISTIČKA Miloš Nekvasil 1 V březnovém nedělním odpoledni jsem navštívil Muzeum stará čistírna (odpadních vod) v pražské Bubenči. Dojel jsem tam po kolejích tramvají a metra městskou dopravou. Pak jsem
VíceKOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2008
Spr. 88 /2009-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2008 S cílem zajištění základních statistických údajů o počtech případů Probační
VíceTo se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.
1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech
VíceDOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K UDÁLOSTEM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA JANA ŽELEZNÉHO V PROSTĚJOVĚ Autorský tým: Veronika Jurčíková, Martin Němec, Lucie Jakubcová, Lukáš Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Dita Krpcová DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K
VíceMoje část příběhu se týká Sudet v období po roce 1945 a znovu osidlování této krajiny:
Projekt: Vysídlení původního obyvatelstva Máme pocit, že dějiny jsou jakousi obludou, která tu byla před námi, ukázala se, nadiktovala si skutečnost a pak zmizela, vidíme ji za oponou, za závojem, oddělenou
VíceKrátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum.
Jakub Hron Naše vlast měla i má mnoho vynálezců, objevitelů a zlepšovatelů. Někteří jsou téměř zapomenuti, jiné zná celý národ. K těm prvním můžeme zařadit jihočeského rodáka, profesora, vynálezce a libomudruna
VícePřílohy. Příloha č. 1: Hloubkový rozhovor s Matějem Stránským 1 (rozhovor)
Přílohy Příloha č. 1: Hloubkový rozhovor s Matějem Stránským 1 (rozhovor) Matěj Stránský spolupracuje s časopisem Respekt od roku 2001. Po změně formátu se stal stálým fotografem časopisu. V následujícím
VíceZnak obce. Vlajka obce
Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy
VíceMichal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33
V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,
VíceVelitelství četnického oddělení Náchod
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD 3514 č. archivní pomůcky 8889 Velitelství četnického oddělení Náchod 1906-1943 inventář Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2013 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj původce
VíceC. Lorenz, a. s., Vrchlabí
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU Archivní pomůcka č.: 8862 NAD č.: 1093 C. Lorenz, a. s., Vrchlabí 1940-1946 (1952) Alžběta Langová Chrudim 2012 Obsah Obsah Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4
VíceVII. STÁŘÍ A SMRT. Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají. Gabriela Preissová
VII. STÁŘÍ A SMRT Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají domů. příteli, Gabriela Preissová Když vydala Gabriela Preissová své poslední románové dílo, literárně se v podstatě odmlčela.
Více1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti
1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu
VícePokyny pro družiny krajského kola SZ Ústeckého kraje 2015 v Krušných horách Litvínov Most, 5. - 7. 6. 2015
Pokyny pro družiny krajského kola SZ Ústeckého kraje 2015 v Krušných horách Litvínov Most, 5. - 7. 6. 2015 Případné další informace hledejte/volejte na: www.skauting.cz/most Hlavní rozhodčí závodu (komunikace
VíceNáš Domov 21/2016. Leden 2016
Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová
VíceMilí čtenáři! A přece mají všichni jedno společné, a to je doba, která patřila k nejkrásnějším obdobím jejich života. Váš autor
Milí čtenáři! nížka, která se vám dostává do rukou, není určena pouze školákům, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je určena všem lidem bez rozdílu věku těm, kdo ještě sedí ve školních lavicích, stejně
Více080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE
Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý
VíceNeměl by vůbec nic. že jsme našli partnera
Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,
VíceJEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA
JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského
VíceDRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E
DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E Druhá republika = období od 1. října 1938 do 15. března 1939. (167 dní) V říjnu 1938 vyhlásilo autonomii Slovensko a Podkarpatská Rus. Nový název Česko Slovenská republika federativní
VíceMlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:
Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je
VícePříloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany
S t r a t e g i e C L L D 2 1 4 Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany Dotazník ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hrubý Jeseník na léta 14 - Dotazníkové šetření probíhalo v letech
VíceBizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách
AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa http://aeronet.cz/news Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 číslo: 67
ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 číslo: 67 Obsah: Slovo ředitele školy. Dopravní hřiště, školní výlet, vyhodnocení sběru, bludiště a omalovánky. Červen 2014
VíceHROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let
HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny
VíceZelená brána Černé země
směr Evropa francie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zelená brána Černé země Dříve tu lidé žili kvůli rašelině, dnes tady díky její těžbě hnízdí ptáci. Během tisíců let vystřídaly zdejší lesy porosty
VíceMAS Blaník Místní akční skupiny Blaník č. 7/2015
Slovo úvodem Vážené čtenářky a vážení čtenáři, posouváme se v MAS do druhého volebního období a s tím souvisí naše neustálé přemýšlení o roli MAS v regionu. Už víme, že nejspíše v létě budeme podávat konečně
Více10. číslo / 2015 prosinec 2015
10. číslo / 2015 prosinec 2015 2015 Rok se s rokem sešel a přípravy na Vánoce jsou v plném proudu. Školníček se vám pokusí zpříjemnit vánoční čas několika vzpomínkami, co jste před Vánocemi dělali ve škole,
VíceA) Zadání. B) Zjištění:
A) Zadání Je předložena fotografie IMG_0883.jpg a k ní otázky: 1. Jsou snímky rozdílné? 2. Jsou snímky totožné? 3. Je některý snímek kopií druhého, popřípadě některého místa? 4. Pokud je některý snímek
Více2. Sídelní struktura a způsob bydlení
2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Vlivy na utváření sídelní struktury kraje... z pohledu historie, nedávné minulosti Rozmístění stva na určitém území je zákonitě spjato s dlouhodobým
Více2. světová válka. Skládačka
2. světová válka Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním, 2) karta s odpověďmi, 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou
VíceKlub Vojenské Historie Břeclav
O nás Klub Vojenské Historie Břeclav je občanským sdružením, jehož cílem je sdružovat osoby zabývající se vojenskou historií Břeclavska a v širším pojetí i Jižní Moravy. Naše sdružení se snaží o popularizaci
VíceŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,
VíceKlasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
Více2. Sídelní struktura a způsob bydlení
2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k
VícePORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková
PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6
VíceManažerem talentů. 1. kapitola
1. kapitola Manažerem talentů Mám neodbytný pocit, že se v Čechách snad nenajde člověk, který by se domníval, že na výchově automobilových talentů se dá něco vydělat, neřku-li zbohatnout. Leda, že by z
VíceGymnázium Ladislava Jaroše Holešov XENOFOBNÍ POSTKOMUNISTICKÝ NÁROD
Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov XENOFOBNÍ POSTKOMUNISTICKÝ NÁROD Daniel Kolář Sexta V Holešově 19. září 2015 Pokud chceme pojednávat o tom, zda mají lidé jiných vyznání a kultur v České republice místo,
Vícej. courtney sullivanová
j. courtney sullivanová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zásnuby j. courtney sullivanová j. courtney sullivanová brno 2014 J. Courtney Sullivan The Engagements Copyright 2013 by
VíceJak je to s obleky na míru? Exklusivně s Jaroslavem Mejtou
Jak je to s obleky na míru? Exklusivně s Jaroslavem Mejtou Menstyle»Móda a styl Jaroslav Mejta, foto:robert Vano 30.09.2011 10:38 Michaela Lejsková S Jaroslavem Mejtou jsem měla několikrát příležitost
VíceSložitá historie zhořského hřbitova
Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V
VíceLiterární výchova Světová literatura 2. poloviny 20. století
Anotace Pracovní list zaměřený na rozbor textu A. Solženicyna, zopakování informací z daného historicko-společenského období, práce s pojmy z oblasti lexikologie, morfologie, syntaxe, sémantiky, literární
VíceDovoluji si pár poznámek k příspěvku ing.víta.
Dovoluji si pár poznámek k příspěvku ing.víta. Především postrádám jakékoliv vysvětlení,proč je situace taková jaká je nebo se tak jeví.z nástinem možných řešení plně souhlasím,jsou li v současných ekonomicko
VíceJmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat
Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat příběh, který určitě není ojedinělý, ale na české poměry
VícePREVENTIVNÍ PROJEKT KAMARÁD SOBĚ A DRUHÝM
PREVENTIVNÍ PROJEKT KAMARÁD SOBĚ A DRUHÝM V úterý 3.5. 2011 jsme zahájili na naší škole projekt prevence Kamarád sobě a druhým. Jeho součástí jsou komunitní kruhy (KK) na 1.stupni, aktivity s peer aktivistkami
VíceDělat, co je správné a rozumné, je v každém období lidského života především nudné. FRANCOIS DE LA ROCHEFOUCAULD
1 Dělat, co je správné a rozumné, je v každém období lidského života především nudné. FRANCOIS DE LA ROCHEFOUCAULD 2 SLUŽBY PRO VÁS DOCHÁZKOVÝ SYSTÉM V dubnovém čísla Alfíka jsme si již představili docházkový
VíceDRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ V PŘEDVEČER VÁLKY Adolf Hitler má připravený plán na bleskové obsazení Evropy a k tomu potřebuje nasadit všechny své vojenské síly. Dalším cílem po ovládnutí Evropy
VíceSenát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927. Tisk 459. Zpráva. výboru ústavně-právního. k vládnímu návrhu zákona (tisk 415)
stránka 1 z 8 Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927. II. volební období. 4. zased Tisk 459. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 415) o potulných cikánech a podobných tulácích.
Víceokupace českých zemí německem 1938 1939. karmická studie bojů o československo v letech 1938 1939 a jejich poválečného důsledku.
Byli jsme a budem! okupace českých zemí německem 1938 1939. karmická studie bojů o československo v letech 1938 1939 a jejich poválečného důsledku. text zpracoval jiří krutina DUCHOVNÍ SKRIPTA / 2012 Byli
VíceSvatební itinerář. Kromě začátku obřadu je možno časy v případě nutnosti víceméně posunovat
Svatební itinerář Ahoj všichni! Naši avizovanou svatbu jsme nuceni z časoprostorových důvodů plánovat na dálku, takže Vás všechny bohužel nezvládneme obejít osobně (Vy nám to určitě odpustíte) Proto jsme
VíceSdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.
Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce
Více5-6/2012 13.číslo V tomto čísle : Zumba Rudolf Hrušínský Seznámení s Maďarskem Vystoupení Teddy Bandu v Kostelci n./v. Osvětim
5-6/2012 13.číslo V tomto čísle : Zumba Rudolf Hrušínský Seznámení s Maďarskem Vystoupení Teddy Bandu v Kostelci n./v. Osvětim Stolní tenis v Černovicích Mistrovství světa v ledním hokeji Zumba Zumba je
VíceVýchova k toleranci. 2010 pontis@pontis.cz
Výchova k toleranci PONTIS Šumperk o.p.s. WWW.pontis.cz 2010 pontis@pontis.cz 1 Obsah Výchova k toleranci... 3 Úvod:... 3 Stanovení si pravidel:... 3 Seznámení s tématem, obsahem semináře... 3 Hnědoocí
Více