Pfarrer Uwe Weinerth. Martin-Luther-Straße Speyer. Friedensgebet 2013

Transkript

1 1 Pfarrer Uwe Weinerth Martin-Luther-Straße Speyer Friedensgebet 2013 Gott, wir sind dankbar für 68 Jahre Frieden in unserem Land. Die Jüngeren unter uns sind - länger als jede Generation zuvor - verschont geblieben von Krieg und Zerstörung. Viele von uns mussten nicht am eigenen Leib erfahren, welches Leid die Verherrlichung von Volk und Rasse über Menschen gebracht hat. Aber auch heute leben wir in einer Gesellschaft, die nicht frei ist von offener und verdreckter Gewalt. Wo Fremdenhass sich in unserer Nähe breit macht, wo Minderheiten ausgegrenzt und angegriffen werden, da fehlt uns oft der Mut, ihnen zur Seite zu stehen. Wir scheuen den mühsamen Weg des Gesprächs, weichen gern Auseinandersetzungen aus, die von uns persönlichen Einsatz und Zivilcourage fordern. Wir lassen zu, dass alte Feindbilder wiederbelebt und neue Barrieren zwischen Menschen aufgebaut werden. Gott, wir sind dankbar, dass unsere Kinder in Geborgenheit aufwachsen dürfen. Flucht und Vertreibung sind Begriffe, die wir nur aus den Erzählungen unser Großmütter und Großväter und von Bildern aus dem Fernsehen kennen. Dennoch sind bei kriegerischen Konflikten seit dem letzten Weltkrieg mehr Menschen - als während der beiden Weltkriege zusammen - getötet worden. Millionen Menschen sind auch heute noch auf der Flucht. Wir sind oft blind gegenüber diesen Schicksalen und rigid angewandte Gesetze verhindern, dass Flüchtlinge uns unserem Land Asyl finden. Gott, wir sind dankbar, dass es vielen von uns wirtschaftlich gut geht. Lange zurück liegen die Jahre des Hungers und der Entbehrung in und nach dem zweiten Weltkrieg. Aber Wohlstand verschließt leicht die Augen vor der Armut, die sich ausbreitet vor unserer eigenen Tür. Die Risse, die inzwischen mitten durch unsere Gesellschaft gehen, blenden wir gerne aus. Wir sind ganz auf

2 2 unser eigenes Wohlergehen eingestellt, aber Lasten gemeinsam zu tragen, über die eigene Familie und Gruppe hinaus, das fällt uns schwer. Wir leben in einem reichen Land. Aber wir haben nicht gelernt, Arbeit und Einkommen so gerecht zu teilen, dass niemand aus wirtschaftlicher Not Angst vor der Zukunft haben muss. Gott, wir sind dankbar, dass wir erleben durften, wie die Mauer gefallen ist und die Teilung Deutschlands auf friedlichem Wege überwunden wurde. Der eiserne Vorhang, der über vierzig Jahre Menschen und Völker in Europa voneinander trennte, existiert nicht mehr. Darüber sind wir froh. Umso mehr erschrecken wir darüber, wie in verschiedenen Ländern ein neuerwachter Nationalismus Feindschaft stiftet und zur Quelle von Gewalt und Unterdrückung geworden ist. Wir sprechen von Verständigung und Frieden, doch unsere Bereitschaft, sich mit den zugewanderten Menschen auseinander zu setzen, kommt schnell an Grenzen. Menschen verschiedener Herkunft, Kultur und Religion leben in unserem Land, aber es geschieht zu wenig, damit dieses Zusammenleben gelingt. Gott, du Grund unserer Hoffnung du hast unsere Partnergemeinden zusammengeführt. Wir wollen Dein Wort hören, wollen offen sein für die Kraft deines Geistes, die Leben schafft und erneuert. Umgeben von Bedrängnissen und Ängsten lass uns in dir Ruhe finden. In allem, was wir zu tragen haben, lass uns getragen sein durch die Gewissheit, dass du uns in Jesus Christus nahe bist. In Jesu Namen bitten wir: Gib Frieden uns und denen, deren Not du uns ans Herz legst. Amen

3 3 Prayer for peace 2013 Lord, we are thankful for 68 years of peace in our country. The younger people among us for longer than any preceding generation have been spared from war and destruction. Many of us have not had to experience in person the suffering that the glorification of people and races has brought to humankind. But today too we live in a society that is not free from overt and unpleasant violence. Where xenophobia makes its presence felt around us, where minority groups are marginalised and attacked, we often lack the courage to stand beside them. We shun the difficult path of dialogue, we do our best to avoid confrontations which demand our personal commitment and moral courage. We allow old concepts of the enemy to be brought back to life and new barriers to be built between people. God, we are thankful that our children can grow up in a secure environment. Escape and displacement are concepts that we know only from stories told by our grandmothers and grandfathers and from images we see on television. And yet, more people have been killed in military conflicts since the last World War than together died during the whole of both World Wars. Even today, millions of people are still on the move. We are often blind to their fate, and rigidly applied laws prevent refugees from finding asylum in our country. Lord, we are thankful that many of us are economically well-off. The years of hunger and deprivation during and after the Second World War lie far behind us. But prosperity easily turns a blind eye to the poverty which is spreading before our very front door. We are happy to blot out the cracks that are emerging within our societies. We focus on our own well-being: but carrying burdens together, beyond the confines of our own family and group of friends that we find hard. We live in a rich country. But we have not learned to divide up work and income justly in such a way that no-one need fear for their future out of economic necessity.

4 4 God, we are thankful that we were able to witness the fall of the Wall and the separation of Germany coming to a peaceful end. The Iron Curtain, which separated individuals and communities from one another for more than forty years, no longer exists. We rejoice in this. All the more, then, we are alarmed as we see how in different countries newly awakened nationalism is creating enmity and has become a cause of violence and oppression. We speak of compromise and peace; yet our stated readiness to come close to non-native people rapidly arrives at boundaries. People of different backgrounds, cultures and religions live in our country, but too little is done to ensure that these communities really succeed in living together. Lord, the foundation of our hope, you have brought our partner congregations together. We want to hear your word, we want to be open to the power of your spirit which creates and renews lives. Surrounded as we are by distress and anxieties, may we find our peace in you. In all that we have to endure, let us be borne by the certainty that in Jesus Christ you are close to us. In Jesus name we pray: give peace to us and to those whose needs you lay on our hearts. Amen

5 5 Modlitba za pokoj 2013 První zářijovou neděli si každoročně v partnerských sborech připomínáme začátek druhé světové války. Společně prosíme za mír a pokoj na zemi a za porozumění mezi národy. Bratři a sestry ostravského sboru, přímluvnými modlitbami, jejichž text připravil bratr farář Uwe Weinerth ze Speyeru se připojme k našim partnerským sborům v Dessau, Hartfordu, Purley a Speyeru a takto společně volejme: Bože, děkujeme ti za 68 let míru v naší zemi. Mladí lidé mezi námi - více než jedna generace - byli uchráněni před válkou a ničením. Mnoho z nás nemuselo zažít na vlastní kůži, co znamená a jaké utrpení přináší vyvyšování jednoho národa, jedné rasy nad druhou. Ale ani dnes nežijeme ve společnosti, která by byla ušetřena zjevného či skrytého násilí. Tam, kde se šíří nenávist k cizincům a kde menšiny jsou diskriminovány a napadány, nám často chybí odvaha, být jim nablízku. Bojíme se svízelné cesty rozhovoru. Rádi se vyhýbáme vzájemným střetnutím, která po nás vyžadují osobní nasazení a morální odvahu. Dovolujeme, aby stará nepřátelství znovu ožívala a vytvářela nové bariéry mezi lidmi. Pane, smiluj se Bože, děkujeme ti, že naše děti mohou vyrůstat v bezpečí. Útěky a vyhánění jsou výrazy, které známe z vyprávění našich babiček a dědečků a nebo z televizní obrazovky. Přesto od konce druhé světové války zemřelo ve válečných konfliktech více lidí, než byl počet obětí obou světových válek. Miliony lidí jsou stále na útěku. Jsme často zaslepeni vůči jejich osudům a slepě dodržované zákony jsou příčinou, že uprchlíci nenaleznou v naší zemi azyl.

6 6 Pane, smiluj se Bože, jsme ti vděčni za to, že většina z nás nezná chudobu. Pryč jsou léta hladovění za války a po ní. Ale blahobyt snadno zaslepuje naše oči vůči chudobě, která se rozprostírá před naším prahem. Máme štěstí, že mizí roztržky v naší společnosti. Jsme zcela zaměřeni na vlastní blahobyt, ale nést utrpení druhých mimo naši rodinu a přátele se nám zdá těžké. Žijeme v bohaté zemi. Ale nenaučili jsme se rozdělovat práci a příjmy spravedlivě tak, aby nikdo nemusel mít strach z vlastní budoucnosti. Pane, smiluj se. Bože jsme vděčni za to, že jsme mohli být svědky pádu berlínské zdi a sjednocení Německa mírovou cestou. Železná opona, která přes čtyřicet let rozdělovala lidi a národy v Evropě, již neexistuje. Tomu jsme velmi rádi. A to tím spíše, že jsme svědky, jak se v některých zemích opět probouzí nacionalismus a nepřátelství. Stávají se příkladem násilí a útlaku. Mluvíme o porozumění a míru, ale naše počáteční odhodlání naráží na hranice. Lidé z různých zemí, kultur a náboženství žijí v naší zemi, ale zdá se, že soužití s nimi se jen málo daří. Pane, smiluj se Bože, ty který jsi základem naší naděje, Tys spojil naše partnerské sbory dohromady. Chceme naslouchat tvému slovu, chceme byt otevřeni síle tvého ducha, životy tomu podřídit a obnovovat je. Bez ohledu na nesnáze a strachy dej nám nalézt pokoj. Ve všem, co děláme, ať to činíme v jistotě, že v Ježíši Kristu jsi nám nablízku. Ve jménu Ježíše Krista Tě prosíme Dej nám pokoj nám i těm, jejichž potřeby nám kladeš na srdce. Amen.