Průvodce "Frýdlant nad Ostravicí"

Transkript

1 Vandr po krásách našich Beskyd. Lysá hora Vrchol 49 32'41.77"N 18 26'49.26"E "Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: CHKO Moravskoslezské Beskydy 49 33'18.19"N 18 23'4.88"E Moravskoslezské Beskydy patří horopisně k nejrozmanitějším v ČR. Hlavní hřeben se táhne od Velkého Polomu (1069 m) až po Radhošť (1129 m). K nejvyšším vrcholům patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Travný (1203 m). Moravskoslezské Beskydy svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena, objevuje se zde řada vzácných rostlinných druhů - vstavačovité rostliny, naše orchideje. Rozmanitá je i zdejší zvířena. Budete-li mít štěstí, můžete zahlédnout jelena evropského, srnčí zvěř, žijí zde i šelmy - rys ostrovid, kočka divoká, vlk a medvěd. V rozsáhlých lesích je zastoupeno velmi početně i ptactvo - ze sov výr velký, kalous ušatý, sýc rousný, z dravců káně lesní a poštolka, dále pak ledňáček říční, skorec vodní, kos horský a vzácný strakapoud bělohřbetý. Na pohoří Beskyd pramení velká spousta řek a potoků - Ostravice, Bečva, Olše, Morávka, Lomná a Čeladenka. Beskydy patří k mírně teplým oblastem, v zimních měsících s teplotami - 3 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20-30, počet dnů se sněhovou pokrývkou je Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: Ondřejník Hřeben 49 33'12.34"N 18 18'3.39"E Osamocený horský masív se majestátně zvedá severním směrem nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m.n.m.) a Solárku ( 890 m.n.m.). Na východním úbočí Solárky je postaven horský hotel Solárka. V okolí hotelu je několik chat a v letním období je tu venkovní posezení a nevelké dětské hřiště. Před hotelem stojí malebná kaplička. Od kapličky je krásný výhled na dole se rozkládající město Frýdlant nad Ostravicí a za ním se zvedající vrcholky Beskyd a to především na Lysou horu. V blízkosti hotelu Solárka je vybudovaná sjezdová trať. Další sjezdovku najdeme u chatové osady u obce Pstruží, která se rozkládá u východního úpatí Ondřejníku. Také západně od obce Čeladná byla vybudovaná sjezdovka. Kolem vrcholku Skalka bylo vyhlášeno chráněné území a to přírodní rezervace Skalka, kterou tvoří přirozený jedlosmrkový porost. Další informace najdete zde: Potok Satina 49 34'27.67"N 18 23'20.15"E Potok Satina pramení na severním úbočí nejvyšší hory Beskyd na Lysé hoře ( 1323 m. n. m. ) v nadmořské výšce kolem 900 metrů. Prameniště je západně od rozcestí Malchor v oblasti lesa Lukšinec. Potok protéká v údolí jižně pod horským hotelem Petr Bezruč. Kolem toku potoka vede silnice spojující tento hotel s obcí Malenovice. Potok Satina ústí v lesíku u západního okraje městské části Frýdlantu nad Ostravicí u Nové Vsi do řeky Ostravice. Horní tok potoka je ve skalní soutěsce a na jeho toku vytvářejí sklaní bloky malé vodopády. Voda potoka je průzračná a dno je kamenité či písčité. Autor článku: Milan Mančář Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Satinské vodopády Vodopád 49 34'15.64"N 18 24'44.17"E Beskydy zrovna dvakrát neoplývají vyhlášenými vodopády a i to málo, co tu naštěstí máme, je v některých případech, tak trošku ukryto zraku veřejnosti. Mám na mysli především vodopády známe jako Satinské, na potoku Satina, pramenící pod Lysou horou. Vodopády jsou ukryty v Hluboké rokli, jejíž dno je od rovnějšího okolního terénu vzdáleno kolem 70 metrů. Zejména nejnižších 15 metrů je náročných na sestup, hlavně kvůli své strmosti. Za mokra, na kluzkém podloží, může být sestup dost nebezpečný pro běžného turistu. Navíc k vodopádům nevede žádný oficiální, tudíž značený, chodník (beru v potaz r. 2009), jen jeho náznaky jsou patrné od místa zvaného U Korýtka, kde se dá vypozorovat lehce ušlapaná tráva a hlína z asfaltky směrem do rokle k potoku, mezi roští a jiný porost. Chodník se ale po pár metrech ztrácí úplně, zřejmě z důvodu, že každý náhodný návštěvník si volí tu svou nejvhodnější cestu, přizpůsobenou míře své odvahy. První, co nás zaujme po sestupu na dno, je citelný chlad proti těm několika výškovým metrům nad roklí. A také nezvyklé přítmí. Já tam byl na podzim, kdy stromy byly ještě bohatě obsypané zlátnoucím listím, možná později na podzim, nebo z jara tam může být světla více. Na focení padající vody jsou to však podmínky ideální, stativ se musí použít tak či tak. Vodopády nejsou nikterak vysoké, něco přes metr, je jich však více a hlavně prostředí vypadá výborně a je velice fotogenické, takové pralesní. Pokud nás nasytí ten nejvíce obdivovaný, nacházející se přímo pod Korýtkem, lze se při vhodném stavu vody, třeba vybrat za dalšími, proti proudu nahoru ven z rokle. Postup v korytě potoka je mnohem snazší, než škrábání se po svazích a navíc bude stále co fotit. Z rokle při chůzi proti proudu se vychází u můstku přes Satinu, nedaleko něj je i parkoviště, kde lze ponechat auto, jinak je třeba zajet asi o půl km dále k hotelu Bezruč a vrátit se pěšky Autor článku: Milan Šurkala Další informace najdete zde: Metylovická hůrka Kopec 49 37'8.10"N 18 20'38.86"E Vrchol Metylovická hůrka ( 523 m. n. m.) se zvedá východním směrem nad obcí Metylovice. Na jižní stráni tohoto vrcholku je chatová osada. Vrchol je částečně zalesněný a částečně jej pokrývají louky. Na vrcholku kopce je les a dojdeme-li na jeho okraj otevře se před námi krásný výhled a to jižním směrem na masív Ondřejníku a za ním se zvedající vrcholky Beskyd, mezi kterými je dobře rozeznatelná Lysá hora a to díky televiznímu vysílači. Severovýchodním směrem vidíme Vodní nádrž Bašku a severozápadním směrem vodní nádrž Olešná a za ní se rozkládající město Frýdek-Místek. Na vrcholku tohoto kopce je rozcestník turistických tras a to modré a žluté. Modrá trasa tvoří okruh po obcích rozkladajících se jižním směrem od rekreační oblasti Baška. Po žluté na vrchol Metylovická hůrka dojdeme z obce Kozlovice a po západním úbočí Ondřejníku. Další informace najdete zde: Řeka Ostravice - peřeje a koryto řeky Ostravice 49 33'4.50"N 18 22'59.30"E Obec Ostravice, která leží v podhůří Lysé Hory, jsme poznali během zimní dovolené v Beskydách. Kromě církevních a technických památek jsme navštívili také jedno místo, které se může jak v létě, tak v zimě chlubit svými přírodními krásami. Autem jsme zajeli až k řece Ostravici, která vždy tvořila oficiální hranici mezi Moravou a Slezskem. Naším cílem byl nejkrásnější úsek dravé řeky, přírodní památka s názvem Koryto řeky Ostravice, což je soubor mnoha skalisek a peřejí, kterými si řeka Ostravice razí svůj tok. Jelikož jsme zde byli v zimě, nemohli jsme vidět zdejší obyvatele, kterými jsou vranka pruhoploutvá, vydra říční, ještěrka živorodá či užovka obojková. A kdoví jestli bychom je vůbec alespoň zahlédli v létě. Při naší zimní návštěvě jsme zde byli úplně sami a řeka byla svázána paní zimou, která poněkud zkrotila její dravé choutky. Vychutnali jsme si tak poklidnou atmosféru místa, což by v létě asi nebylo možné, vzhledem k tomu, že se zde často lidé koupou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Peřeje se nachází v horní, horské, části toku řeky Ostravice na území stejnomenné obce, asi 500 m severovýchodně od zdejšího římskokatolického kostela. Nejsnadnější přístup k peřejím je od mostu přes řeku mezi Ostravicí a Novou vsí v severní části obce. Od mostu vede po moravské straně řeky proti proudu k peřejím (cca 300 m) vyšlapaný chodníček. Dá se zde dostat jak pěšky, tak na horském kole. V letních měsících peřeje nabízejí ideální možnost koupání v netradičním prostředí. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Řeka Řeka Ostravice 49 31'11.26"N 18 24'45.37"E Významná řeka na severní Moravě, která v minulosti tvořila hranici a později se stala hranicí zemskou mezi Moravou a Slezskem. Pramení na dvou místech v Moravskoslezských Beskydech. Horní část řeky se dělí na Bílou a Černou Ostravici. Černá Ostravice pramení na jižním úbočí Smrkoviny ( 923 m. n.m.), která se zvedá západně od osady Bílý Kříž a v nadmořské výšce kolem 800 metrů. Prameniště Bílé Ostravice je na severním úbočí vrcholku Čarták ( 952 m.n.m.), který se zvedá západním směrem od Bumbálky a v nadmořské výšce kolem 800 metrů. Jejich soutok najdete kousek před obcí Staré Hamry u východního okraje osady Černá. Mezi obcí Staré Hamry a Ostravice byla na toku řeky vybudovaná vodní nádrž Šance. Přehrada Šance slouží především jako zásobárna pitné vody pro Ostravsko a je zde přísný zákaz koupání. U železniční zastávky v rekreační obci Ostravice řeka vytváří zajímavé peřeje, které jsou dnes chráněnou přírodní památkou. Řeká dále pokračuje na severozápad až do Ostravy, kde se na jejím severním okraji vlévá do řeky Odry. Pro vodáky je sjízdná v délce 45 km. Nebezpečnými úseky jsou peřej Ostravice a jezy. Další informace najdete zde: Skalka Vrchol 49 33'10.71"N 18 18'3.78"E Vrchol Skalka ( 964 m.n.m.) je nejvyšší místo horského masívu Ondřejník a zvedá se severovýchodně nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Vrchol je výraznou dominantou a orientačním bodem celého okolí. Prochází jím modrá turistická značka. Kolem vrcholku Skalka bylo vyhlášeno chráněné území a to přírodní rezervace Skalka, kterou tvoří přirozený jedlosmrkový porost. Na severním úbočí vrcholku Skalka je přírodní zajímavost a to mraveniště lesního mravence Formica. U mraveniště je umístěna informační tabulka, která nám poskytne informace o mraveništi. Na vrcholku je postaven malý dřevěný stožár. Pod vrcholkem je pramen vody upravený jako studánka. Z vrcholu Skalka je krásný výhled jižním směrem na vrcholky Beskyd. Další informace najdete zde: Údolí Údolí Mazák 49 31'49.00"N 18 24'45.96"E Údolí Mazáku se nachází asi 2 km za Ostravicí směrem k přehradě Šance. Spolehlivě vás tam dovede modrá turistická značka přímo z Ostravice. Nejprve míří po hlavní cestě, ale pak odbočí vlevo a vstupuje do údolí. Celou dolinou vede malá pohodlná a nevyužívaná asfaltová silnička, nemusíte se bát vozidel. Až minete první chatky s rozhledem na Smrk, vstoupíte do lesů. Hned za chatkami je po 100 metrech vpravo na potoce umělý jez. Údolí se postupně mění v soutězku, voda v potoce bublá, zařezává se do skalisek. Je to nádhera. Po 2 km se cesta mění, odbočujeme vlevo a stoupáme tentokrát malebným údolíčkem vzhůru, stále po asfaltce. To nejlepší nás čeká ale teprve tady. Vedle cesty se vypíná vysoká skalní stěna z pískovců a táhne se vzhůru do lesa. Z údolí se pak dál můžeme vydat Na Lysou horu, nebo si výlet zkrátit tím, že vyšlapeme do sedla Butořanka, a odtud po červené dolů do Ostravice. Na druhou stranu je to po červené Na Lysou horu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Jan Lenart Další informace najdete zde: Malý pahorek Kopec 49 37'9.27"N 18 23'29.87"E Malý pahorek ( 454 m.n.m.) je součástí Podbeskydské pahorkatiny a zvedá se nad západním okrajem obce Janovice. Jižním směrem od tohoto vrcholku je Velký Pahorek ( 468 m.n.m. ). Stráně Malého pahorku jsou porostlé smíšeným lesem a na úpatí kolem vrcholku je roztroušena řada domů. Kolem jižního a západního úpatí Malého pahorku protéká bezejmenný potok, který u severozápadního okraje obce Janovice ústí do Říčky. Kolem Malého Pahorku prochází modrá turistická trasa, která v těchto místech tvoří asi 22 kilometrový okruh po okolních obcích, případně po ní můžeme vystoupat na Metylovickou hůrku ( 523 m. n. m. ). Po severním úpatí vede cyklistická trasa Jihlava-Český Těšín. Další informace najdete zde: Ostrá hora Kopec 49 33'25.40"N 18 23'57.14"E Vrchol Ostrá hora ( 782 m.n.m.) se zvedá v oblasti Moravskoslezských Beskyd, severním směrem nad podhorskou rekreační obcí Ostravice. Na stráních vrcholku roste smíšený lesní porost. Severním směrem od Ostré hory se zvedá vrchol Staškov ( 752 m.n.m.) a jihovýchodním směrem Tribulka ( 691 m. n. m. ). Na jižním úbočí Ostré hory byl postaven horský hotel Montér a celá řada soukromých rekreačních chat. Na východním úbočí je vybudovaná sjezdovka s lyžařským vlekem a v místech kde se rozestupuje les se nachází několik soukromých chat. Po úbočí vrcholku procházejí značené cyklostezky. Kromě cyklistických tras byly na úbočí vrcholku vyznačeny také turistické trasy. Po severním úbočí vede zelená značka z osady Nová Dědina na rozcestí Lukšinec. Po jižním a východním úbočí půjdeme vydáme- li se po modré značce ze železniční zastávky v Ostravici k rozcestí Staškov. Další informace najdete zde: Skalka Rezervace 49 33'14.34"N 18 17'50.09"E Skalka je přírodní rezervace, kterou najdeme východním směrem od obce Kunčice pod Ondřejníkem. Přírodní rezervace se rozkládá kolem vrcholku Skalka ( 964 m.n. m.) a na jeho západní a jižní stráni. Tento vrcholek je součástí horského masívu Ondřejník a náleží do pohoří Beskydy. Severovýchodním směrem od rezervace leží město Frýdlant nad Ostravicí, východním směrem se rozkládá obec Čeladná. Vydáme-li se od rezervace západním směrem dojdeme do města Frenštát pod Radhoštěm. Jižním směrem od přírodní rezervace Skalka se rozkládá chráněná krajinná oblast Beskydy. Přírodní rezervaci Skalka tvoří přirozený jedlobučinový porost, který má na několika místech pralesovitý charakter. Lokalita se vyznačuje jedlovými a klenovými bučinami, které doplňuje smrk ztepilý a javor klen. Ve zdejší oblasti roste v lesním podrostu maláé množství rostlin. Nejvíce zastoupený je tu kopytník evroský, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, vraní oko čtyřlisté, borůvka černá a pryšec mandloňovitý. Na několika málo místech roste lýkovec jedovatý. Ve zdejší rezervaci patří mezi jedné z mála lokalit, kde žije ohrožený jasoň dymnivkový. V oblasti se rovněž daří několika druhům plazů a to ještěrce živorodé, slepýši křehkému a užovce obojkové. V korunách stromů se uhnízdila řada ohrožených druhů ptáků a to sýc rousný, holub doupňák, jeřábek lesní, pěnice vlašská, strakapoud bělohřbetý a krahujec obecný. Drobné savce zastupuje v místní oblasti myšivka horská a rejsek horský. Toto území je chráněné jako řpírodní rezervace od roku 1977 na rozloze 35,44 hektarů. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 747 až 964 metrů. Přes vrchol kopce Skalka a tedy i přes přírodní rezervaci vede modrá turistická trasa. Od železniční stanice v Kunčicích pod Ondřejníkem se vydáme severním směrem po zelené k nedalekému rozcestí. Dále pokračujeme po severním směrem po modré značce na vrchol kopce Skalka. Z Frenštátu pod Radhoštěm se z centra města vydáme po zelené značce severovýchodním směrem k rozcestí Kozlovice-hájovna a z tohoto rozcestí půjdeme severovýchodním směrem po žluté do Ondřejník- sedlo. Dále pokračujeme jižním směrem po modré na vrchol Skalka. Z frýdlantu nad Ostravicí se vydáme po modré trase jihozápadním směrem na Ondřejník k hotelu Solárka. Odtud se vydáme stále po modré přes sedlo Ondřejník na vrchol Skalka. Z obce Čeladná vede severozápadním směrem žlutá trasa na rozcestí Opálená. Odtud dále severním směrem po zelené na Ondřejník k hotelu Solárka a dále jak je uvedeno výše. Rozloha Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Katastrální území: Kunčice pod Ondřejníkem Výměra: 35,44 ha Nadmořská výška: 747? 964 m Vyhlášeno: 1977 Další informace najdete zde: Skalní vrch Kopec 49 37'24.27"N 18 18'35.87"E Kopec Skalní vrch ( 459 m. n. m.) je součástí pohoří Štramberské vrchoviny a zvedá se od jižního okraje obce Palkovice. Stráně vrcholku jsou z větší části porostlé lesem. Na východním úbočí je vybudován nevelký lyžařský areál s vleky. Podél východního úpatí protéká říčka Olešná a prochází tudy silnice vedoucí z Palkovic do obce Metylovice. Z horní části sjezdovky je pěkný výhled na Frýdek- Místek. Na vrchol tohoto kopce nevede značená turistická značka, ale můžeme se tam vydat kolem sjezdovky po lesní cestě. Další informace najdete zde: Horní Čeladná 49 30'54.77"N 18 20'28.77"E Horní Čeladná se nachází u jižního okraje obce na okraji lesa. m prochází modrá a červená turistická značka. Rozcestník stojí na křižovatce lesních cest na západním úpatí vrcholku Malý Smrček ( 711 m.n. m.). Severovýchodním směrem po modré dojdeme po okraji lesa do obce Ostravice a vydáme-li se po modré opačným směrem můžeme přes obec Kunčice pod Ondřejníkem vystoupat na vrchol Skalka ( 964 m. n. m.), což je nejvyšší místo v horském masívu Ondřejník. Červená směřující jižním směrem od rozcestí nás zavede na vrchol Smrk ( 1276 m.n. m.) a druhým směrem po červené můžeme vystoupit na vrchol Kněhyně ( 1256 m.n.m.). Další informace najdete zde: Ostravice - Informační centrum Ostatní Beskydské informační centrum 49 32'22.70"N 18 23'34.03"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a také v Beskydech. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici také. Doporučuji se zastavit v místním centru před výpravou Na Lysou horu, centrum je přímo na začátku červené trasy blízko autobusového a vlakového nádraží. Kontakt: Ostravice 400 tel.: Provozní doba: Pondělí h. Úterý h. Středa h. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Čtvrtek h. Pátek h. Sobota h. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Kunčice pod Ondřejníkem - kaple 49 32'0.72"N 18 18'16.97"E Kunčice pod Ondřejníkem - kaple je rozcestí modré a žluté turistické trasy a nachází se u jihovýchodního okraje Kunčic. V blízkosti rozcestníku je pěkná dřevěná kaple. je umístěno nedaleko západního okraje golfového hřiště Čeladná. V okolí se nachází několik rekreačních středisek. Výchozím bodem žluté značky je železniční stanice v Kunčicích a vydáme se pod Malou Stolovou ( 1009 m.n.m.) a odtud dále můžeme pokračovat po červené na Kněhyni ( 1256 m.n.m.). Po modré se vydáme od železniční stanice a přes rozcestí pokračujeme do Horní Čeladné a odtud se můžeme vydat dále po červené na vrchol Smrk ( 1276 m.n.m.). Další informace najdete zde: Opálená 49 33'30.93"N 18 19'6.37"E Opálená je rozcestí zelené a žluté turistické trasy a nachází se na východním úbočí masívu Ondřejník severozápadním směrem od obce Čeladná. Rozcestník je umístěn v oblasti lesa u křižovatky lesních cest. Žlutá značka vede k tomuto rozcestí od železniční stanice v Čeladné. Po zelené dojdeme k tomuto rozcestí od železniční stanice v Kunčicích pod Ondřejníkem a pokračujeme dále k horskému hotelu Solárka. Od tohoto hotelu se můžeme dále vydat po modré značce do Frýdlantu nad Ostravicí. Další informace najdete zde: Frýdlant nad Ostravicí - Informační centrum Ostatní Beskydské informační centrum 49 35'28.83"N 18 21'30.81"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a také v Beskydech. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici také. Kontakt: Hlavní 308, Frýdlant nad Ostravicí tel.: Provozní doba: Po - Čt: Pá: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 So, Ne: (Ne-červenec, srpen) Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Lysá hora, rozcestník 49 32'44.48"N 18 26'53.09"E Rozcestník pod vrcholem nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Autor článku: Ujoun Další informace najdete zde: Čeladná - Informační centrum Ostatní Beskydské informační centrum 49 32'53.93"N 18 20'18.37"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a také v Beskydech. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici také. Kontakt: Čeladná 714 tel.: Provozní doba: po, st, pá: 8,30-12,30, út, čt: so, ne: 8,30-12,30 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Hůrky II 49 38'15.05"N 18 16'35.79"E Hůrky II je rozcestí žluté a modré turistické značky a najdeme jej v severovýchodní části Palkovických hůrek. Kromě turistických tras prochází tímto rozcestím naučná stezka Hůrky a značená cyklostezka. V sousedství rozcestníku je umístěna jedna z informačních tabulí Naučné stezky. Rozcestník je na okraji lesa a v jeho blízkosti bylo vybudováno odpočinkové místo. Podíváme- li se jihozápadním směrem od rozcestí zvedá se před námi nejvyšší místo Plakovických hůrek a to Kubánkov ( 660 m. n.m.). Žlutá značka vede z obce Chlebovice přes rozcestí Hůrky II do obce Palkovice. Modré značka procházející tímto rozcestím vede z rekreačního areálu u vodní nádrže Olešné přes rozcestí do městečka Hukvaldy. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Skalice - kostel 49 39'4.68"N 18 25'7.16"E Skalice - kostel je orientační místo a na modré turistické značce, která tvoří okruh po obcích, které se rozkládají jihovýchodně od města Frýdek- Místek. Rozcestník je umístěn na sloupu elektrického vedení před vchodem do renesančního kostela svatého Matrina v obci Skalice, pocházejícího z roku Jeho dnešní podoba je po přestavbě v roce 1743 až Naproti kostela je zastávka autobusu a v jejím sousedství se nachází rozcestník cyklistických tras. Další informace najdete zde: U Veličků 49 33'49.46"N 18 24'48.59"E U Veličků je rozcestí a orientační místo na žluté turistické značce asi 3,5 kilometrů severozápadně od Lysé hory ( 1323 m.n.m.). Nachází se tu malá osada starých roubených chalup a v jedné z nich je hospoda U Veličků s venkovním posezením. Rozcestník je umístěn na stromě ve středu této malé osady. V zimním období je v sousedství vyhledávaný lyžařský areál POMA a mezi chalupami vede trasa jednoho z lyžařských vleků. Za příznivého počasí je nedaleko od rozcestí krásný výhled nejenom na vrchol Lysé hory a hotel Petr Bezruč. Po žluté značce dojdeme do těchto míst z obce Malenovice a žlutá dále pokračuje na rozcestí Lukšinec, odkud můžeme dále pokračovat po červené značce na vrchol Lysá hora. Další informace najdete zde: Mazák - rozcestí 49 31'33.60"N 18 24'11.26"E Mazák je rozcestí a orientační místo na modré turistické trase a nachází se na západním okraji chatové osady Mazák a v blízkosti hlavní silnice vedoucí z Frýdlantu nad Ostravicí k obci Staré Hamry a dále přes obec Bílou. Nedaleko rozcestníku ústí tudy protékající potok Mazák do řeky Ostravice. V blízkosti rozcestníku je zastávka autobusu. Modrá procházející tímto rozcestím vede od železniční stanice v Ostravici a pokračuje na rozcestí Butořanka a odtud dále po červené Na Lysou horu ( 1323 m.n.m.). Další informace najdete zde: Horní Čeladná - kaple 49 30'45.36"N 18 20'18.19"E Horní Čeladná - kaple najdeme v blízkosti malebné dřevěné kapličky v jižní části obce Čeladná. V sousedství kapličky je pramen nazývaný Cyrilka, nad kterým byl postaven dřevěný altánek. Rozcestník je umístěn na sloupu nedaleko plotu kapličky. V těchto místech se křižuje červená a modrá turistická trasa a nedaleko rozcestí je autobusová zastávka. Po červené se jižním směrem z rozcestí můžeme vydat na vrchol Smrk ( 1276 m.n.m.) či opačným směrem kolem vrcholku Kněhyně ( 1256 m.n.m.) na vrchol Čertův Mlýn ( 1205 m.n.m.). Po modré půjdeme severovýchodním směrem do obce Ostravice a opačným směrem do Kunčic pod Ondřejníkem. Další informace najdete zde: Pod Smrčkem 49 31'30.93"N 18 21'50.32"E Pod Smrčkem je orientační místo a rozcestí na modré turistické značce a nachází se na okraji lesa v jižní části chatové osady Pod Smrčkem, která se rozkládá mezi obcí Ostravice a Čeladná. Vrchol Smrček ( 858 m. n. m. ) se zvedá jižním směrem nad rozcestím. Od rozcestí je pěkný výhled severozápadním směrem na horský masív Ondřejník. Modrá turistická značka procházející rozcestím vede podél okraje lesa a spojuje obce Ostravice a Horní Čeladnou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Další informace najdete zde: Ivančena 49 34'7.75"N 18 26'10.51"E Ivančena je rozcestí modré a červené turistické značky a nachází se na otevřené planině asi tři kilometry od obce Malenovice. Od rozcestníku je pěkný výhled jižním směrem na vrchol Malchor ( 1219 m.n.m.) a na za ním se zvedající Lysou horu ( 1323 m.n.m.). Jižním směrem tak půl kilometru od tohoto rozcestí je kamenná mohyla, která tu byla postavena jako památka na umučené skauty. Z Malenovic přes rozcestí Ivančena prochází modrá značka, která dále pokračuje Na Lysou horu. je výchozím bodem červené značky která odtud vede přes vrcholky Kykulka ( 995 m.n.m.) a Muroňka ( 962 m.n.m.) do obce Pražmo. Další informace najdete zde: Butořanka 49 32'28.73"N 18 25'25.25"E Butořanka najdeme východním směrem od obce Ostravice a na východním úbočí vrcholku Smrčina ( 810 m.n.m.). Toto rozcestí se nachází na lesní cestě 4,5 kilometry od Lysé hory ( 1323 m.n. m.). m prochází červená turistická značka a z osady Mazák vede k tomuto rozcestí modrá značka. Výchozím bodem červená značky je železniční stanice v Ostravici a přes rozcestí Butořanka dále pokračujeme Na Lysou horu. Na tomto rozcestí se rovněž křižují značené cyklistické trasy, vedoucí po západním úbočí Lysé hory. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10