Sdělení k přepočtu zahraniční měny pro účely "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 1993"

Transkript

1 (původní znění) Sdělení k přepočtu zahraniční měny pro účely "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 1993" Referent: Ing. Sybila Charouzková č.j. 153/10 686/1994 tel Ministerstvo financí ČR k četným dotazům občanů i finančních úřadů k problematice zdaňování příjmů ze zdrojů v zahraničí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob sděluje: Máte-li jakékoliv příjmy ze zdrojů v zahraničí a jsou zdanitelné daní z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (v platném znění pro rok 1993), jste povinen podat daňové přiznání. Zda tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí byly v zahraničí podle zahraničních právních předpisů od daně v zahraničí osvobozeny či zda se na ně vztahuje "vynětí" nemá vliv na povinnost podat v ČR daňové přiznání. Daňové přiznání nemáte povinnost podat pouze v případě, že tyto příjmy jsou osvobozeny podle zákona o daních z příjmů nebo jestliže jsou tyto příjmy zdaňovány zvláštní sazbou daně a to opět podle zákona o daních z příjmů. Plynou-li Vám příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, postupujete při podání daňového přiznání podle 82 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. V ostatních případech se postupuje podle 82 odst. 1 a 29 zákona č. 337/1992. Příklady přepočtu hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro vyplnění 2. až 6. oddílu daňového přiznání: 1) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru v zahraničí Pan Veselý je v zaměstnaneckém poměru na Karlově univerzitě od roku Jeho měsíční hrubý příjem na UK činí Kč. V roce 1993 byl tři měsíce na stáži v Rakousku (jako zaměstnanec rakouské firmy Braun), a to od července do září. Měsíční hrubý příjem mu činil šilinků (v červenci šilinků). V Rakousku také uhradil povinné pojistné (obdobné povinnému pojistnému hrazenému v ČR) ve výši šilinků v hotovosti. Řešení: -není účetní jednotkou ani podnikatelem, - v Rakousku pracoval červenec, srpen, září a vrátil se do ČR 5. října. (Podle devizového zákona má povinnost své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky Kč buď a) uložit na devizový účet u devizové banky nebo b) nabídnout devizové bance ke koupi za českou měnu a to po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti - do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.) Za celou dobu v Rakousku si vydělal šilinků, z toho po návratu do ČR si na svůj devizový účet u banky v ČR uložil šilinků. Alternativa 1: Tedy zúčtoval s bankou šilinků, ale může v tomto případě celých šilinků přepočíst následovně: podle zákona o daních z příjmů ( 38) kurzem "nákup" (vyhlášeným ČNB) k datu zúčtování s bankou tj kurz 2, šilinků x 2,43 = Kč. Alternativa 2: v souladu s právními předpisy je i následující přepočet: šilinků tedy zúčtoval s bankou a ty se přepočtou: podle zákona o daních z příjmů ( 38) kurzem "nákup" (vyhlášeným ČNB) k datu zúčtování s bankou tj kurz 2,43

2 šilinků x 2,43 = Kč - druhá část hrubých příjmů, u které nedošlo k zúčtování s bankou, se přepočte kurzem "střed" a to k datu posledního dne měsíce, který předcházel výplatě, tj. červenec (výplata byla ) : srpen (výplata byla ) : září (výplata byla ) : 7000 x 2,47 = Kč 6000 x 2,50 = Kč 6000 x 2,53 = Kč - hrubé příjmy v přepočtu na Kč činí : = Kč. Pro obě alternativy pokračování: šilinků se přepočte: V červenci zaplatil v zahraničí povinné pojistné ve výši šilinků (tzn. nezúčtoval s bankou a měl prostředky v hotovosti), proto použil kurz "valuty- střed" k datu posledního dne měsíce předcházejícího výplatě tj (výplatu měl ) x 2,47 = Kč, - na UK pracoval v roce 1993 devět měsíců a pouze v měsíci lednu nesplnil podmínky pro uplatnění dopravného (tj. vykonával pro zaměstnavatele práci jen 4 dny v lednu, protože byl nemocný). Příjmy 9 x Kč = Kč Pojistné 13,5% z = Kč Dopravné 8 x 200 Kč = Kč (Tyto údaje opíše poplatník z "Potvrzení od zaměstnavatele") Vyplnění tiskopisu ve 2. oddílu (pro alternativu 1): Tabulka č. 2 Název plátce úhrn pojistné dopravné u zahr. expertů (zaměstnavatele) (Kč) (Kč) (Kč) 30% snížení (Kč) Karlova univerzita 2 Braun (Rakousko) 3 10

3 Úhrn Údaje z tabulky č. 2 Poplatník FÚ 47 úhrn příjmů od všech plátců (zaměstnavatelů) 48 pojistné dopravné u zahr. expertů snížení příjmů 51 Dílčí základ daně připadající na příjmy podle 6 zákona ( ) Dále postupujte podle "Poučení k daňovému přiznání". Příklad 2: Student P. byl v měsíci srpnu 1993 na brigádě v Rakousku a hrubý příjem činil šilinků. Výplatu obdržel v září, šilinků se přepočte: (Podle devizového zákona má možnost valuty (tj. bankovky, státovky a oběžné mince v cizí měně) nebo devizy (tj. peněžní prostředky v cizí měně na účtech apod.) nepřesahující protihodnotu částky Kč si ponechat k vlastní dispozici - tzn., že v tomto případě nedošlo k zúčtování s bankou.) x 2,50 = Kč, - dále se postupuje obdobně jako v příkladu 1. Příklad 3: Pan V. je v zahraničí v zaměstnaneckém poměru nepřetržitě 4 roky a do ČR se vrací až v roce Podle devizového zákona má povinnost nabídnout bance devizové prostředky nebo uložit je na devizový účet u banky v ČR do 30 dnů po skončení této nepřetržité činnosti tzn., že v roce 1993 nezúčtoval s bankou, tudíž přepočet hrubých příjmů provede kurzem "střed" a to měsíčně k datu posledního dne měsíce, který předcházel výplatě. Pokud však devizové prostředky převedl na svůj devizový účet v bance v ČR (v roce 1993 příjmy, které mu plynuly ve zdaňovacím období 1993), pak tuto "převedenou" částku přepočte kurzem "devizy - nákup" v den zúčtování s bankou. 2) příjmy ze živnosti Paní Volná má živnostenské oprávnění na poskytování přechodného ubytování. Po celý rok 1993 poskytovala přechodné ubytování zaměstnancům rakouské firmy za měsíční částku šilinků. Paní Volná si výdaje uplatňuje paušálem, tzn. 25% z příjmů.

4 Řešení: -není účetní jednotkou - je podnikatelem - po obdržení měsíčních plateb tyto uloží na svůj devizový účet a tím splní nabídkovou povinnost - v den zúčtování s bankou přepočte šilinky kurzem "nákup" (pokud do devizové banky ukládá devizy - např. převádí z účtu v Rakousku na účet v ČR - jde o kurz "devizy-nákup", pokud však zúčtuje valuty, pak jde o kurz "valuty-nákup") měsíc den zúčtování s bankou šilinky kurz Kč leden x 2,52 = únor x 2,46 = březen x 2,46 = duben x 2,49 = květen x 2,47 = červen x 2,42 = červenec x 2,41 = srpen x 2,44 = září x 2,47 = říjen x 2,43 = listopad x 2,41 = prosinec x 2,42 = celkem hrubý příjem přepočtený na Kč: Ve 3. oddílu tiskopisu daňového přiznání vyplní mimo jiné paní Volná i tyto příjmy, které označí B - vedení účetnictví a doplní příjmy ve výši Kč a výdaje ve výši Kč a uvede správné kódy (mezi nimi i kód 7 a p). 4) příjmy z pronájmu Pan Hejtman pronajímá dům v Praze, který před lety zdědil. Měsíční nájemné činí šilinků. Pan Hejtman se dohodl s nájemcem, že se nájem za rok 1993 zaplatí předem. Pan Hejtman dostal roční nájemné ve výši šilinků (z účtu nájemce bylo zaplaceno roční nájemné a to na devizový účet pronajímatele) na svůj devizový účet Výdaje za rok 1993 uplatní procentem z příjmů. Řešení: -není účetní jednotkou - není podnikatelem - má nabídkovou povinnost Vyplnění 5. oddílu daňového přiznání: příjmy: šilinků x 2,511 (tj. kurz "devizy-nákup" v den zúčtování s bankou tj ) = Kč výdaje: 20% z Kč = Kč

5 Příklad 2: Zadání shodné se zadáním příkladu 1, ale výdaje si uplatňuje ve skutečnosti a to na opravu střechy z devizového účtu vybral šilinků. výpočet příjmů shodný jako u příkladu 1 výpočet výdajů: - z devizového účtu vybral šilinků šilinků x 2,487 (kurz "devizy-prodej" k ) = Kč Poznámka: Pokud poplatník převedl své devizové prostředky na devizový účet u devizové banky podle devizového zákona a přepočetl své hrubé příjmy plynoucí mu ze zdrojů v zahraničí kurzem "střed" (pro účely vyplnění 2. až 6. oddílu přiznání k dani z příjmů fyzických osob), nebude tento postup pozastavován. Přepočet slovenské koruny na Kč: Příklad: Do banky v ČR poplatník uložil z příjmů z podnikání slovenských korun , aby splnil nabídkovou povinnost -přepočet se provede pomocí zúčtovacích XCU - k Česká národní banka vyhlásila pro Slovensko 1 XCU 32,572 k Národná banka Slovenska vyhlásila pro ČR 1 XCU 39, SK x 32,572 = 8 334,698 Kč 39,080 -tj. do daňového přiznání se uvede 8 334,70 Kč Na tomto místě je vhodné Vás však upozornit, že při uvádění příjmů ze zdrojů v zahraničí do daňového přiznání se přepočet podle výše uvedených způsobů provede při vyplňování oddílů 2 až 6. (V případě vyplňování oddílu 3 při vedení podvojného účetnictví jsou tyto příjmy již přepočtené (podle zákona o účetnictví) zahrnuty v hospodářském výsledku před zdaněním.) V dalších oddílech 9, 10 a 12 (tj. části daňového přiznání označené šedým podkladem) se pod pojmem "příjmy ze zdrojů v zahraničí" rozumí již příjmy ze zdrojů v zahraničí snížené o výdaje uznané v zahraničí, avšak nesnížené o zaplacenou daň v zahraničí. Znamená to tedy, že se v těchto oddílech(9, 10, 12) již pracuje se základem daně, který byl vypočten podle zahraničních daňových předpisů a na který musíte mít potvrzení zahraničního daňového úřadu. Takovéto příjmy se přepočtou průměrným kurzem "devizy-střed" tak, jak je uvedeno v "Poučení k daňovému přiznání". Výpočet průměrného kurzu "devizy-střed": (pro uplatnění metody "vynětí" nebo "zápočtu") Příjem z Rakouska (tj. příjem snížený o výdaje dle právních předpisů platných v zahraničí popř. základ daně) činí šilinků

6 - kurz "devizy-střed" k : 2,544 kurz "devizy-střed" k : 2,466 -výpočet: 2, ,466 = 5,01 5,01 : 2 = 2, ATS x 2,505 = Kč Stejný způsob přepočtu se použije i u přepočtu daně zaplacené v zahraničí. Příklad 2: Příjem ze Slovenska (tj. příjem snížený o výdaje dle právních předpisů platných v zahraničí popř. základ daně) činí slovenských korun - 1 XCU k : 34,484-1 XCU k : ČNB pro 32,572 průměr 33,528 Slovensko: SNB pro ČR: 39,080 průměr 36,782 -výpočet: SK x 33,528 = ,64 Kč 36,782 Nabídková povinnost u podnikatelů - fyzických osob je povinnost nabídnout devizové bance ke koupi své devizové prostředky a zlaté slitky světově obchodovatelné za českou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata. Na ty devizové prostředky a na protihodnotu zlata v cizí měně, které nepodléhají povinnosti nabídnout je k odkoupení devizové bance, se vztahuje povinnost uložit je na devizový účet u tuzemské devizové banky (např. bylo-li uděleno devizové povolení), pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak. Nabídková povinnost u ostatních fyzických osob (tj. u nepodnikatelů) je povinnost nabídnout devizové bance ke koupi za tuzemskou měnu své devizové prostředky nebo povinnost uložit na devizový účet u devizové banky tyto prostředky. Liší se od nabídkové povinnosti podnikatelů tím, že se tato povinnost nevztahuje na devizové prostředky, které nepřesahují protihodnotu částky Kč. (Viz výše konkrétní příklad.) Devizoví cizozemci nemají nabídkovou povinnost. Ředitel odboru 15: Mgr. Petr Pelech, v.r. Finanční zpravodaj 3/1994 z