RNDr.Bc. Bosák, MBA v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil

Transkript

1 Doplňující údaje: 0 11/ vydání Mgr. Plešková Mgr. Plešková Mgr. Bussinow, Ph.D. RNDr.Bc. Bosák, MBA v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: ŠTĚRKOVNY OLOMOUC a.s. Javoříčská 682/ Olomouc Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: ecological@ecological.cz Projekt: ROZŠÍŘENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU GRYGOV Číslo 410/10280 projektu: VP (HIP): RNDr. Bc. Bosák, MBA Stupeň: dokumentace KÚ: Olomoucký MÚ/OÚ: Olomouc, Grygov Datum: 11/2010 Obsah: Archiv: - Formát: - DOKUMENTACE dle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 4 Měřítko: - Část: Příloha: - -

2 Objednatel: Štěrkovny Olomouc a.s. Javoříčská 682/ Olomouc IČ: Zpracovatel: Na Střelnici 48, Olomouc RNDr. Bc. Jaroslav Bosák číslo osvědčení odborné způsobilosti 14563/1610/OPVŽP/97 ; Listopad 2010 RNDr. Bc. Jaroslav Bosák, MBA Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: výtisk, 1x digitální verze: Krajský úřad Olomouckého kraje 13. výtisk, 1x digitální verze: Štěrkovny Olomouc a.s. 1x digitální verze: 2

3 Řešitelský kolektiv: RNDr. Bc. Jaroslav BOSÁK vedoucí autorského kolektivu - oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (osvědčení Ministerstva životního prostředí č.j /1610/OPVŽP/97 ze dne ) - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j.630/3373/04 ze dne ) - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona o ochraně přírody a krajiny (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j.oekl/1441/05 ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel RNDr. Jiří GRÚZ - technické složky životního prostředí, soudní znalec - autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/08), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Milan BUSSINOW, Ph.D. botanika, fytocenologie, biotopy - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. OEKL/2906/05 ze dne ) - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/09, 998/630/09), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. et Mgr. Martina FIALOVÁ ochrana přírody, botanika - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/10, 2360/630/10) - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/10, 4901/610/10 ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Petr REJZEK ochrana přírody, zoologie, Na Střelnici 48, Olomouc, tel

4 Ing. Pavel PIŠL hydrogeologický posudek - Odborná způsobilost v hydrogeologii a sanační geologii (číslo 1597/2002) Spojovací 584, Zlaté Hory, tel Mgr. Zuzana PLEŠKOVÁ technická ochrana životního prostředí - absolvent kurzu celoživotního vzdělávání Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz (osvědčení ČVUT, fakulta architektury ze dne , číslo No ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Dr. Ing. Milan SÁŇKA - pedologie - znalec v zákl. oboru zemědělství, rostlinná výroba, půdoznalství, kontaminace půd a zemědělských produktů vlivem antropického znečištění Mošnova 21, Brno, tel Mgr. Michaela VALLOVÁ rozptylová studie - autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (Osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j. 1692/820/09/KS ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Ing. Zdeněk BENÍČEK hluková studie, Na Střelnici 48, Olomouc, pracoviště Brno, tel

5 OBSAH ÚVOD... 8 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...11 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...12 B.I Základní údaje B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru B.I.3 Umístění záměru B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda B.II.2 Voda B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III. Údaje o výstupech B.III.1 Emise B.III.2 Odpadní vody B.III.3 Odpady B.III.4 Ostatní - hlukové poměry B.III.5 Doplňující údaje C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...40 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Charakteristika území C.I.2 Klima C.I.3 Geologická stavba a hydrogeologické poměry

6 C.I.4 Nerostné suroviny C.I.5 Geomorfologie C.I.6 Hydrologické poměry C.I.7. Půdy C.I.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky C.I.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv C.I.10. Územní systém ekologické stability C.I.11 Významné krajinné prvky C.II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Fauna a flóra C.II.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště.. 68 C.II.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...73 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

7 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech, a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů E. Porovnání variant řešení záměru...94 F. Závěr...94 G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru...95 H. Přílohy

8 ÚVOD Posuzovaný záměr spadá svým rozsahem dle přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), konkrétně pod bod 2.5. Těžba nerostných surovin až tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha, a protože je v rámci ZUR Olomouckého kraje plánováno i následné využití vzniklé vodní plochy jako cvičného veslařského kanálu, tak i podle bodu 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. Příslušným orgánem státní správy je Krajský úřad Olomouckého kraje. Svým členěním odpovídá Dokumentace zákonu č.100/2001 Sb., příloze 4. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí záměr má. Pro posuzovaný záměr bylo zpracováno Oznámení a proběhlo zjišťovací řízení, které vedl věcně a místně příslušný orgán státní správy Krajský úřad Olomouckého kraje. Zjišťovací řízení bylo ukončeno Závěrem zjišťovacího řízení, které krajský úřad vydal pod č.j. KUOK 13401/2010 dne Závěr zjišťovacího řízení obsahoval mimo jiné požadavek na pokračování procesu EIA, tj. na zpracování dokumentace dle přílohy č. 4 cit. zákona. Dokumentace byla zpracovávána kolektivem pracovníků firmy ve spolupráci s dalšími externími odborníky v období březen listopad Dlouhý časový úsek zpracovávání dokumentace byl dán především potřebou získání dostatečného množství podkladových dat z nových měření pro aktualizaci hydrogeologického posouzení a posouzení vlivu na lokality NATURA V odstavcích níže uvádíme podrobnější informace k závěru zjišťovacího řízení a komentář k jednotlivým požadavkům vzešlým ze zjišťovacího řízení. Vyjádření doručená od dotčených orgánů státní správy, samosprávných celků a veřejnosti: Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, Olomouc 8

9 Magistrát města Olomouce, Odbor životního prostředí, Hynaisova 10/1, Olomouc ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, Olomouc Krajský úřad v závěru zjišťovacího řízení s přihlédnutím k připomínkám a požadavkům výše zmíněných vyjádření ze strany dotčených orgánů státní správy (veřejnost se k uvažovanému záměru nevyjádřila) uvádí, že dokumentaci zpracovanou dle 8 a přílohy č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je nutné zpracovat s důrazem na následující bod, u nějž je zároveň uvedeno stručné vypořádání připomínky s odkazem na příslušnou kapitolu Dokumentace, ve které je daná problematika řešena podrobněji: 1. Doplnit hydrogeologický posudek z hlediska případného negativního ovlivnění hydrologických poměrů na území přírodní rezervace Království a jejího ochranného pásma, které je současně evropsky významnou lokalitou CZ Království, a to jak z hlediska realizace vlastního záměru, tak z možných dopadů nápravných opatření, které by měly tomuto ovlivnění zabránit (dotace těžebního prostoru z Morávky). Vypořádání: K hydrogeologickému posudku zpracovanému v srpnu 2009 Ing. Pavlem Pišlem (osoba odborně způsobilá v hydrogeologii a sanační geologii) byl v listopadu 2010 zpracován dodatek, který vychází z údajů zpracovaných v posudku z r. 2009, doplněných o monitoring podzemní vody v prostoru ložiska za další rok (2010) rozšířený v r o měření v prostoru PR Království. Bylo využito také dalších archivních materiálů zabývajících se danou lokalitou. Díky poznatkům z rozšířených měření bylo možné lépe zhodnotit potencionální vlivy záměru na lužní les Království a byla navržena nová technicky lépe realizovatelná řešení k minimalizaci vlivu na les Království, příp. ke zlepšení stavu lesa, bez nutnosti využití dotace vody do prostoru těžebny z vodního toku Morávka, která by mohla přinést riziko kontaminace podzemních vod. Původní posudek z r i jeho dodatek z r jsou součástí přílohové části dokumentace. Hodnocený záměr zahrnuje jen jednu variantu technického a technologického řešení. Jiná varianta technického a technologického řešení záměru než předkládaná varianta v dokumentaci není investorem uvažována. Tento stav vychází z plánovaného návazného využití dle studie RC5 pro Olomoucký kraj. 9

10 Podkladové materiály byly doloženy investorem, popřípadě byly zpracovány v průběhu hodnocení vlivu ze strany zpracovatele Dokumentace. Další údaje, které mohou mít vazbu na posuzovaný záměr, byly poskytnuty Krajským úřadem Olomouckého kraje a Agenturou ochrany přírody a krajiny středisko Olomouc. 10

11 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: Štěrkovny Olomouc a.s. Javoříčská 682/ Olomouc IČ: Zástupce oznamovatele: Ing. Petr Juzik Javoříčská 682/ Olomouc tel , juzik@sterk-olomouc.cz 11

12 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I Základní údaje B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: Zařazení: Záměr je zařazen ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v aktuálním znění do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), konkrétně náleží k bodu 2.5. Těžba nerostných surovin až tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha a 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Parcely: 1173, 1175/2,1185/2,1213,1217, 2008, 2007 Předpokládaná roční těžba: t/rok Těžitelné zásoby: cca t Časový rozsah záměru: dle rozsahu těžitelných zásob je předpokládán na období 3 roky Společně s těžbou již bude probíhat postupná rekultivace. K těžbě a zpracování vytěžené suroviny bude využito stávající technologické zázemí těžebního areálu provozované štěrkovny žadatele. To je složeno z úpravárenského zařízení, mobilních buněk, prefabrikovaného skladu nářadí a náhradních dílů. Pro odstavení mechanismů je vytvořena zpevněná plocha, odkud jsou sváděny veškeré vody do lapolu. Odpadní vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do biologické čistírny vod. 12

13 B.I.3 Umístění záměru Posuzovaný záměr se nachází v Olomouckém kraji, jihozápadně od obce Grygov. Místo předpokládané těžby je situováno jižně od dobývacího prostoru v jeho těsném sousedství. Kraj: Olomoucký Obec: Grygov Katastrální území: Grygov Pozemky: 1173, 1175/2,1185/2,1213,1217, 2008, 2007 Obr. 1: Zákres plánovaného ložiska do mapy B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Hodnocený záměr představuje využití zbývající části ložiska štěrkopísků Grygov Tážaly hornickou činností a následnou rekultivaci těžené plochy. Jedná se o parcely č. 1173, 1217, 1213, 1218 a 1205, které se nacházejí v jižní části chráněného ložiskového území na 13

14 hranici s lesem Království. Následnou rekultivací je zde předpokládáno vytvoření cvičné veslařské dráhy, které bude sloužit ke sportovnímu vyžití dočasně, dokud nebude realizován veslařský kanál včetně okolního zázemí tak, jak je navrhováno v Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko jih (Ženčák a kol., 12/2008). Záměr těžby má charakter otevřeného lomu, dobývání bude prováděno jedním řezem na plnou mocnost ložiska. Podle provedeného geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Charakter celého procesu těžby tedy zůstane stejný jako v současnosti včetně intenzity dobývání. Otvírka je předpokládána zhruba od středu zájmové plochy. V této části se nachází přemostění melioračního příkopu, které bude využito jako součást dopravní cesty. Od přemostění bude po sejmutí vrstvy ornice a podorničí a provedení skrývkových prací postupovat těžba v 1. etapě západním směrem mezi ochranným pilířem melioračního kanálu a ochranným pásmem lesa Království. Skrývkové práce budou prováděny vždy po etapách s dostatečným předstihem před těžebním řezem. Pro úpravu vytěžené suroviny se předpokládá využití stávající semimobilní úpravárenské linky s použitím mokrého úpravárenského procesu. Možnost kumulace s jinými záměry Z pohledu možnosti kumulace vlivů nebyl v okolí záměru identifikován žádný jiný záměr, s nímž by mohlo záměrem dotěžení ložiska a realizace cvičné veslařské dráhy dojít ke kumulaci vlivů. 14

15 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Ideou investora Štěrkovny Olomouc a.s. je rozšíření těžby štěrkopísku na parcelách č. 213 a 205 podél lesa Království. Na výše uvedených pozemcích bylo v rámci výsledků geologického průzkumu, provedeného v roce 1978, stanoveno výhradní ložisko štěrkopísků Grygov - Tážaly, evidované pod číslem Rozšířením stávajícího dobývacího prostoru a vytěžením plochy o rozměrech cca 1600 x 100 m umožní hospodárnější využití výhradního ložiska ve smyslu ustanovení 30 horního zákona, ale po provedené rekultivaci umožní následné využití jako cvičná veslařská dráha. Tento projekt by umožnil překlenout období než bude realizován veslařský kanál s vratným kanálem tak, jak je uvedeno v územní studii Území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC Olomoucko jih. Realizace veslařského kanálu je reálná v horizontu desítek let, proto by realizace cvičné veslařské dráhy napomohla k mnohem dřívějšímu využívání vytěženého území. V územní studii je předmětné území těžebního areálu Grygov zařazeno jako lokalita pro aktivní rekreaci v podobě veslařského kanálu tak, že hlavní těleso veslařského kanálu je na východním konci odkloněno a vychýleno z rovnoběžnosti se severní hranicí lesa Království a zároveň vratný kanál je přikloněn k lesu. Pro předmětný záměr byl v rámci oznámení Ing. Pavlem Pišlem zpracován hydrogeologický posudek (viz příloha č. 11), který vylučuje negativní vliv nově otevřeného těžebního prostoru na hydrologický režim podzemní vody v lese Království. Pro hydrogeologický posudek byl v listopadu 2010 zpracován dodatek (příloha č. 12) opírající se o následný rozšířený monitoring hladiny podzemní vody a hladiny důlní vody v těžebním jezeře v prostoru ložiska v rámci roku 2010 a o údaje získané z měření v prostoru PR Království. Byly využity také další dostupné podklady zabývající se danou lokalitou. Dodatek hydrogeologického posudku potvrdil závěry původní studie, tedy že těžbou štěrkopísku a vytvořením volné vodní hladiny se neprojevil pokles hladiny podzemní vody v okolí ložiska a nebylo zjištěno ani jiné ovlivnění režimu podzemní vody. Nelze tedy předpokládat nepříznivý vliv těžby na okolní přírodu a hlavně pak na vegetaci PR Království. Spoluřešitel územní studie Ing. Ivo Machar, Ph.D. s umístěním vratného kanálu v poloze podél lesa Království na základě tohoto hydrogeologického posudku souhlasí, avšak podmiňuje jej akceptováním několika podmínek, uvedených v příloze č. 6. Tyto podmínky byly rovněž zahrnuty do podmínek k realizaci záměru v tomto Oznámení. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje, oddělení územního plánu a stavebního řádu, zaslal souhlasné vyjádření k potencionálnímu rozšíření těžby štěrkopísků v Grygově (viz příloha č. 7). 15

16 Uvedené řešení těžby v ložisku Grygov rovněž není v rozporu s dokončenou územní studií Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1 ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje pořízenou Krajským úřadem Olomouckého kraje, zhotovitelem je Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. (září 2009). Důvodem pro vypracování výše uvedené studie byla potřeba upřesnit stanovené zásady pro změny využití území ložiskových objektů v šesti specifických oblastech ST1 ST6, které byly vymezeny v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Tyto byly vydány usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/21/32/2008 dne opatřením obecné povahy č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274. Lokalita výhradního a prognózního ložiska Grygov je součástí oblasti ST-4 a je vymezena v území podmíněně vhodném pro těžbu. B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Na ložisku štěrkopísků Grygov Tážaly je již v současnosti prováděna jako hornická činnost a činnost hornickým způsobem ve smyslu ustanovení 2 a 3 zákona č.61/88 Sb.. Z technického hlediska se jedná o těžbu štěrkopísku na zvodnělém ložisku. Zájmová plocha pro těžbu je z převážné části součástí výhradního ložiska štěrkopísků B Grygov Tážaly, stanového na základě Rozhodnutí Ministerstva výstavby a stavebnictví ČSR (č.j. SZ: TZÚS/GMO-378/89) ze dne Výhradní ložisko je vedeno ve státní Bilanci zásob pod číslem Těžba zde bude pokračovat jako hornická činnost ve smyslu ustanovení zákona č. 61/1988 Sb., v platném znění. Těžba bude probíhat přibližně po dobu tří let a bude odtěženo cca tun materiálu za rok. Plánovaný roční objem těžby je srovnatelný s již probíhající těžbou a žádným způsobem se nebude navyšovat množství využívané mechanizace. Po odtěžení bude celá lokalita zrekultivována s výhledem vybudování rekreačního areálu. V místě rozšířeného dobývacího prostoru má vzniknout cvičná veslařská dráha včetně veškerého zázemí. Přípravné práce: Plocha, na které je plánována těžba, přímo navazuje na již vytěženou část dobývacího prostoru Grygov. Od stávajícího těžebního jezera je oddělena ochranným pilířem VN linky o šířce 10 m a melioračním příkopem. Na tělese ochranného pilíře je vybudována komunikace pro údržbu VN linky a ohrazení provozovny. Pro otvírku je proto nutné 16

17 dobudovat dopravní cestu pro přepravu vytěžené suroviny do areálu stávající úpravny a provést přeložku kabelové trasy pro napájení těžebního mechanismu. Technologické zázemí zůstane oproti současnému stavu nezměněno. Kanceláře a sociální zařízení je složeno z mobilních buněk (výrobce fy KOMA), prefabrikovaného skladu nářadí a náhradních dílů. Pro odstavení mechanizmů je vytvořena zpevněná plocha, odkud jsou sváděny veškeré vody do lapolu. Odpadní vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do biologické čistírny odpadních vod. Otvírkové práce: Otvírka se předpokládá zhruba od středu zájmové plochy. V této části se nachází přemostění melioračního příkopu, které bude využito jako součást dopravní cesty. Od přemostění bude po sejmutí vrstvy ornice a podorničí a provedení skrývkových prací postupovat těžba v 1. etapě západním směrem mezi ochranným pilířem melioračního kanálu a ochranným pásmem lesa Království. Na počátku dobývání bude část skrývkových hmot deponována na ploše východně od přemostění a část bude využita k úpravě břehových partií jižní strany bývalého těžebního jezera V a VI. Pod dočasnou deponií bude rovněž provedeno skrytí ornice a podorničí. Zbylé skrývkové hmoty budou využity pro modelování reliéfu břehových partií v rámci provádění technické rekultivace v plánované ploše těžby. Skrývkové práce budou prováděny vždy po etapách s dostatečným předstihem před těžebním řezem. Těžební práce: Dobývání bude prováděno jedním řezem na plnou mocnost ložiska. V první etapě je plánováno využití stávajícího rypadla s elektrickým pohonem, které těží z břehu. Zvodnělá surovina je deponována na technologické skládce a následně nakládána na kolové dopravní prostředky a převážena do vstupní násypky úpravárenské technologické linky, případně na technologickou vyrovnávací skládku, umístěnou u technologické linky. Úprava kameniva: Pro úpravu vytěžené suroviny bude využita stávající semimobilní úpravárenská linka, která je založena na fyzikálně mechanických procedurách zkrápění, drcení, praní a vícestupňové třídění. Samotná linka se skládá z dopravních pásů, třidičů, drtiče, pračky a odvodňovače. Všechny stroje jsou poháněny elektrickým proudem a centrálně řízeny z ovládacího panelu. Pro mokrý úpravárenský proces jsou využívány důlní vody z těžebních jezer, které po využití v technologickém procesu a transportu jemných částic do vymezených ploch zpětné rekultivace přepadají zpět do těžebních jezer. 17

18 Expedice výrobků: Podle provedeného geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Proto nelze ani předpokládat změnu v sortimentu výrobků. Složení výrobků tedy zůstane zachováno v tomto složení 0/4, 4/8, 8/16, 11/12, 16/22, 0/22, 0/32, 0/63 a jejich vlastnosti by měly odpovídat požadavkům norem ČSN EN A1 (Kamenivo pro nestmelené a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace), ČSN EN A1 (Kamenivo do betonu), ČSN EN (Kamenivo pro malty), ČSN EN Z2 (Kamenivo pro asfaltové směsi, povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Provoz štěrkovny bude na dvě směny a tak jako v současnosti jej bude zajišťovat 12 pracovníků. Technické zázemí je sestaveno z mobilních kontejnerů typu KOMA se sociálním zařízením, šatnami, kuchyňkou, jídelnou a kancelářemi. Z kontejneru KOMA je vybudován i objekt expedice a přejezdové expediční váhy. B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: předpoklad r Dokončení: předpoklad r B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Olomoucký (NUTS CZ 071) Obec: Olomouc (CZ ) Katastrální území: Grygov B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Podle okolností lze očekávat potřebu povolení / souhlasů, vydávaných formou rozhodnutí ve správním řízení, která jsou uvedena v následující tabulce č

19 Tab. 1: Potřeby rozhodnutí/stanovisek správních úřadů Řízení/rozhodnutí Předchozí souhlas Rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru Povolení hornické činnosti Územní rozhodnutí, event. územní souhlas (bude-li třeba) Stavební povolení (bude-li třeba) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Ustanovení, právní předpis 24 zák.č. 44/1988 Sb. 27, zák.č. 44/1988 Sb. 10, 19 zák.č. 61/1988 Sb. 92, 96 zák.č.183/2006 Sb. 115 zák.č. 183/2006 Sb. 9, zák. č. 334/1992 Sb. Příslušný správní úřad Ministerstvo životního prostředí Obvodní báňský úřad D t t o Obecný stavební úřad Stavební úřad Orgán ochrany zemědělského půdního fondu Zásah do 50metrového ochranného pásma lesa Souhlas ke stavbám v záplavovém území Výjimka ze zákona 114/1992 Sb. k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rozhodnutí o odnětí z PUPFL Rozhodnutí o zařazení zdroje znečišťování ovzduší do příslušné kategorie stacionárních zdrojů Další rozhodnutí / vyjádření 14, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb 17 zák. č. 254/2001 Sb. 56 zák. č. 114/1992 Sb. 16 zák. 289/ zák. č. 86/2002 Sb. podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb., zák. č. 86/2002 Sb.) Orgán státní správy lesů Vodoprávní úřad Správa CHKO nebo Krajský úřad Orgán státní správy lesů Česká inspekce životního prostředí Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, příp. další orgány) Orgán ochrany ovzduší Rozhodnutí o změně rozšíření dobývacího prostoru Grygov vydá OBÚ v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí, jejichž kladná stanoviska z hlediska jednotlivých složek ochrany přírody budou nezbytnou přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí. 19

20 Navazujícím rozhodnutím bude Rozhodnutí příslušného Obvodního báňského úřadu OBÚ, jako věcně a místně příslušného orgánu státní správy o povolení hornické činnosti. Toto rozhodnutí bude vydáno v součinnosti s příslušnými orgány státní správy a zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí. B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda Těžební záměr má být proveden jako pokračování těžby ložiska Grygov jižně od stávající těžené plochy. Jedná se o pozemky na k.ú. Grygov, p.č. 1173, 1185/2, 1213, 1217 a Pozemky jsou vedeny jako orná půda. V příloze č. 15 je uvedeno členění bonitních tříd s kódem BPEJ zemědělských půd dle komplexních pozemkových úprav. Z důvodu zařazení dotčených pozemků k ZPF bude potřeba zažádat o odnětí ze ZPF příslušný orgán ochrany ZPF. Tab. 2: Předpokládané odnětí ZPF (m 2 ) Parcela Celková Kategorie Plocha těžby Plocha mimo výměra BPEJ (m 2 ) (m 2 ) / Tab. 3: Přehled ploch s trvalým odnětím dle BPEJ BPEJ Plocha záborů (m 2 ) Třída ochrany II IV V. 20

21 Pro půdy ve výše uvedených třídách platí následující charakteristika: II. třída ochrany: Patří sem půdy, které mají v rámci klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. IV. třída ochrany: Patří sem půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. V. třída ochrany: Patří sem zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Při zhodnocení plochy záborů ve vztahu ke třídám ochrany vyplývá, že záměr si nevyžádá odnětí půd v I. ochranné třídě, tedy půdy zemědělsky nejcennější. Největší množství odňaté půdy ZPF je předpokládáno ve IV. třídě ochrany, a to m 2, což činí 75,8 % z celkové odnímané půdy náležící do ZPF. Půdy ve IV. třídě ochrany mají převážně podprůměrnou produkční schopnost a jsou využitelné pro výstavbu. Druhý největší zábor bude ve II. třídě ochrany, a to m 2, což odpovídá 22,5 % z celkového záboru. Tyto půdy mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jsou podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné. Z IV. třídy ochrany se předpokládá odnětí m 2, což je 1,7 % celkového záboru. Jsou to půdy využitelné pro zástavbu. Záměr si vyžádá trvalé odnětí pozemku z PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa) v případě parcely č Pozemek není zalesněný. Investor si v tomto případě musí zajistit rozhodnutí o odnětí z PUPFL dle 16 zák. č. 289/1995 Sb. u orgánu státní správy lesů. Dočasný zábor PUPFL si záměr nevyžádá. V celé své délce se záměr nachází v ochranném pásmu lesa, proto je potřeba zajistit souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa dle 14, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. 21

22 Pedologický průzkum V předmětné lokalitě byl proveden pedologický průzkum, jehož plné znění je součástí přílohové části dokumentace. Účelem průzkumu bylo zhodnocení a klasifikace půdních podmínek na pozemcích půdního fondu, návrh mocnosti skrývky humusového a níže uloženého zúrodnění schopného horizontu. Při podrobném terénním průzkumu byly na vymezených pozemcích prováděny vpichy pedologickou sondýrkou (Eijkelkamp) do hloubky cca 1 m.. Vpichové sondy byly prováděny v hustotě cca 4 sondy na 1 ha, celkem bylo provedeno 46 pedologických sond. U každého vpichu byl proveden popis půdního profilu, specifikována mocnost a hlavní morfogenetické znaky diagnostických horizontů. Na základě provedených sond byl proveden návrh mocnosti skrývky humusového horizontu. Ta se tam, kde je navrhována, pohybuje v rozmezí cm, na podstatné části plochy 30 cm. Mocnost je ovlivňována především obsahem humusu, oglejením a částečně texturou. Níže uložený horizont není ke skrývce navrhován. Skrývkové zeminy lze v souladu s legislativou využít ke zúrodnění zemědělských půd, po dohodě s orgánem ochrany ZPF je možné materiál využít i k jiným účelům (rekultivace, použití do kompostů). Ochranná pásma Ochranné pásmo silnic II a III. třídy Ochranným pásmem silnic II. A III. třídy se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo elektrického vedení Veškerá kabelová vedení nová i stávající mají stanovené hranice ochranného pásma 1 m pro vedení do 110kV a 3m pro vedení nad 110kV od krajního kabelu na každou stranu. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: u napětí nad 1kV do 35kV včetně..1 m pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 1kV do 35kV včetně..2 m pro vodič s izolací u napětí nad 1kV do 35kV včetně..7 m pro vodič bez izolace u napětí nad 35kV do 110kV včetně.12 m u napětí nad 110kV do 220kV včetně...15 m 22

23 u napětí nad 220kV do 400kV včetně...20 m u napětí nad 400kV. 30 m Ochranné pásmo telekomunikací Ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení činí 1,5m po stranách krajního vedení. Ochranné pásmo plynovodů Ochranným pásmem je prostor v blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo činí : u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4 m u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně...4 m u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce....1 m. U plynových zařízení se dále podle zákona č. 222 / 1994 Sb. stanovuje bezpečnostní pásmo, které je definováno stejně jako ochranné pásmo, ale je pro: vysokotlaký plynovod do DN m vysokotlaký plynovod do DN m Areál těžebny leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, která byla stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. B.II.2 Voda Voda bude při realizaci záměru využívána ve stejném množství a pro stejnou potřebu jako za současného stavu. Voda je v rámci těžebního areálu využívána pro hygienické účely zaměstnanců, pro pitný režim a pro zkrápění příjezdové cesty. Technologická voda bude využívána pro úpravárenský proces, který je prováděn mokrou cestou, jsou využívány důlní vody z těžebních jezer. Tyto vody jsou po využití v technologickém procesu pro obsah jemných podílů využívány k technické rekultivaci vytěžených prostor a následně jsou odváděny zpět do těžebních jezer. 23

24 zařízení. Jako další zdroj, který bude využíván, je stávající vrt v blízkosti stávajícího sociálního Pitná voda bude do areálu dovážena v balené formě. Předpokládaná spotřeba je asi 3 litry na osobu za den. B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba elektrické energie Pro těžbu i následné zpracování bude využito stávající připojení na VN linku 22 kv Blatec Grygov včetně instalované trafostanice, rozvodny a páteřových rozvodů, které již byly vybudovány v rámci přípravných prací pro otvírku současné provozovny a napájí používaná technologická zařízení. Jedná se o elektrické rypadlo E-303, semimobilní úpravárenskou linku Powerscreen doplněnou o odrazový drtič Comec Sand a čerpadlo technologické vody. Další mechanizmy, které jsou využívány pro dopravu, manipulace a obslužné činnosti, jsou poháněny dieselovým agregátem, pro které jsou denně dováženy pohonné hmoty do areálu. Tab. 4: Předpokládané strojní vybavení a jeho spotřeba pohonných hmot Stroj Výkon [kw] Počet Spotřeba [l/hod] Denní spotřeba [l] Volvo Volvo A DH Tatra E El. pohon Úpravárenská linka El. pohon Čerpadlo vody 45 1 El. pohon Celkem 1172 Surovinové zdroje Podle geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Po vytřídění štěrkové suroviny lze získat kamenivo o následujících frakcích 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/22, 0/22, 0/32, 0/63. Vlastnosti štěrků by měly odpovídají požadavkům norem 24

25 ČSN EN A1 (Kamenivo pro nestmelené a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace), ČSN EN A1 (Kamenivo do betonu), ČSN EN (Kamenivo pro malty), ČSN EN Z2 (Kamenivo pro asfaltové směsi, povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr svým charakterem nevyžaduje další nároky na dopravní infrastrukturu. Pro expedici výrobků budou využívány současné trasy. Vzhledem k tomu, že se nezmění intenzita těžby a vývozu, lze předpokládat i stejnou intenzitu dopravy na těchto dopravních trasách. Expedice surovin bude probíhat v pracovní dny po silnici III/4353 směrem na Grygov a směrem na Blatec. V areálu těžby bude potřeba pro novou otvírku dobudovat dopravní cestu pro přepravu vytěžené suroviny do areálu stávající úpravny a provést přeložku kabelové trasy pro napájení těžebního mechanismu. Technologické i expediční trasy jsou znázorněny na situaci areálu v příloze č. 3. V následující tabulce je uveden počet a typ techniky využívané při těžbě. Tab. 5: Technika uvažovaná při realizaci Oblast využití typ techniky počet techniky Těžba skrývky a pásové rypadlo DH rekultivace příslušného dozer CAT D6XL 1 roku Tatra dumper Volvo A25 1 Těžba štěrkopísku el. korečkový bagr E303 1 pásové rypadlo DH Doprava materiálu k dumper Volvo A25 1 úpravě Úprava štěrkopísků linka Powerscreen 1 Manipulace se štěrkopísky nakladač Volvo L-150 E 2 Expedice výrobků je předpokládána 1500 t materiálu za den převážně těžkou nákladní dopravou (30 t) doplněnou o lehkou nákladní dopravu 10 % z celkové denní 25

26 expedice výrobků. Doprava vyvolaná expedicí výrobků nevyvolá navýšení dopravního zatížení příjezdových tras po silnici III/4353 Grygov Blatec vzhledem ke stávajícímu stavu. Doprava zaměstnanců štěrkovny do areálu těžby nebude rovněž navýšena. Lze konstatovat, že nároky na ostatní infrastrukturu budou minimální. Nároky na jinou infrastrukturu než je uvedeno v předchozích kapitolách nejsou známy. B.III. Údaje o výstupech B.III.1 Emise Pro vyhodnocení vlivu posuzované stavby na imisní situaci v lokalitě byla vypracována rozptylová studie, která je přílohou č. 9 tohoto oznámení. Vzhledem k tomu, že již těžba štěrkopísků v této oblasti probíhá a záměrem je pouze rozšíření těžby za využití technologií a technologické základny v současném rozsahu, je v rozptylové studii hodnocen pouze příspěvek nového zdroje (těžba v novém těžebním prostoru a převoz materiálu do úpravárenské linky). Pro výpočet byl použit program Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování. Veškeré výpočty byly prováděny v souladu s metodikou pro modelování šíření znečišťujících látek v ovzduší Symos 97. Zpracování vypočtených hodnot bylo provedeno v programu ArcGIS verze 9.2. firmy ESRI. Charakteristika zdrojů znečišťování Při realizaci záměru můžeme hlavní zdroje znečišťování ovzduší zařadit do kategorie liniové nebo plošné zdroje. Tyto zdroje budou produkovat především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM 10. Produkce oxidu siřičitého bude s ohledem na charakter provozu a používání bezsirného benzínu a nafty s nízkým obsahem síry zanedbatelná. Denně bude vyváženo 1500 t materiálu a to převážně těžkou nákladní dopravou (30 t) doplněnou o lehkou nákladní dopravu 10 % z celkové denní expedice výrobků. Doprava související s vývozem výrobků nezpůsobí zvětšení dopravního zatížení příjezdových tras po silnici III/4353 Grygov Blatec oproti stávajícímu stavu. Doprava zaměstnanců štěrkovny do areálu těžby nebude rovněž navýšena. 26

27 a) Plošné zdroje znečišťování ovzduší Za plošný zdroj je možno označit aktuální prostor těžby štěrkopísku, jehož otvírka je předpokládána přibližně ve středu zájmové plochy poblíž přemostění melioračního příkopu (bude využito k přepravě materiálu) a bude pokračovat v počáteční etapě západním směrem. Plánovaný roční objem těžby je cca 300 tis. tun. Vzhledem k vyšší vlhkosti odtěžované hmoty se předpokládá i snížená prašnost při manipulaci s tímto materiálem. Emise suspendovaných částic z těžby a přepravy vlhkého materiálu k semimobilní lince či na technologickou je možno označit za nepříliš významné. Další zdroj znečišťování ovzduší představují emise ve formě výfukových plynů z provozu těžké techniky (rypadlo), stání nákladních automobilů při nakládce, nakladačů operujících v místě úpravy vytěžené suroviny (provoz úpravárenské linky bude zachován se stejnými parametry jako při současném provozu). Tyto stroje jsou poháněny dieselovým agregátem. b) Liniové zdroje znečištění ovzduší Ovlivnění kvality ovzduší v širším okolí bude spojeno především s transportem vytěžené a upravené suroviny na místo určení. Vytěžený materiál bude přepravován nákladními automobily a ovzduší bude v této souvislosti zatíženo jednak výfukovými plyny, jednak prachem uvolňovaným z přepravovaného materiálu. Jedná se však o převoz vlhkého materiálu, tím je uvolňování jemného materiálu značně omezeno (dle studie EPA se jedná o snížení emisí TZL až o 95 %). Pro minimalizaci sekundární prašnosti vyvolané při transportu těženého materiálu budou příjezdové a účelové komunikace v dobývacím prostoru zkrápěny. Pojezdy po areálu těžby Transport materiálu z prostoru těžby k lince na úpravu štěrkopísků bude prováděn dumperem Volvo A25 a velkoobjemovými nákladními automobily např. Tatra 815 8x8 (nakládka 67-krát za den). Emisní charakteristika liniového zdroje byla určena v programu MEFA, pomocí kterého byly vypočteny emise pro PM 10, NO x, NO 2, CO, benzen a benzo(a)pyren. Při výpočtu emisních faktorů určovaných znečišťujících látek bylo použito předdefinovaného schématu zastoupení kategorie vozidel dle plnění emisní úrovně v programu MEFA. 27

28 Nejblíže zájmové lokality jsou v současné době dvě měřící stanice Olomouc Šmeralova a dopravní Olomouc-Velkomoravská, která má však reprezentativnost dat pouze pro měřítko okrskové (0,5-4 km) a je vzdálena od zdroje cca 6,5 km. Pozaďová, městská stanice s názvem Olomouc Šmeralova se nachází přibližně 7,5 km severně od předmětného zdroje znečišťování ovzduší a reprezentativnost naměřených dat je uváděna pro oblastní měřítko (4 50 km). Informace o naměřených hodnotách jsou získány z ročenky z roku 2008 Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Jsou dostupné koncentrace pro znečišťující látky PM 10 NO x a NO 2. Okrajová část lokality zasahuje do OZKO (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), ve které byl v roce 2007 překročen imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM 10. Dostupné koncentrace pro měřící stanici Olomouc Šmeralova: suspendované částice (PM 10 ) maximální denní koncentrace 88,1 µg/m 3, 36 MV 39,4 µg/m 3, 98 % kv. 61,4 µg/m 3 průměrná roční koncentrace 24,3 µg/m 3 oxid dusičitý (NO 2 ) maximální hodinová koncentrace µg/m 3, 19 MV 77.5 µg/m 3, 98 % kv. 59,3 µg/m 3 průměrná roční koncentrace 21,3 µg/m 3 oxid dusičitý (NO x ) průměrná roční koncentrace 33,6 µg/m 3 Stav imisního pozadí posuzované lokality bez realizace záměru pro rok 2011 je možno přibližně určit jen na základě odborného odhadu. Tento odhad vychází z výsledků imisního měření za období 1997 až 2008 (analýza trendu), z polí koncentrací sledovaných znečišťujících látek pro celou ČR vztažených k roku Ze skutečnosti, že v bezprostřední blízkosti posuzované lokality není umístěno žádné zařízení pro měření stavu a kvality ovzduší a nejbližší měřící stanice jsou městského typu (tzn. nejsou zcela reprezentativní pro zájmovou lokalitu) vyplývá, že odhad stavu imisního pozadí v posuzované lokalitě je pouze orientační. Předpokládané imisní pozadí (bez realizace záměru) v roce 2011 dosáhne následujících hodnot: benzen - průměrná roční koncentrace < 1,6 µg/m 3 (trend mírně klesající) benzo(a)pyren - průměrná roční koncentrace < 0,6 ng/m 3 (trend mírně klesající) oxid dusičitý (NO 2 ) - maximální hodinová koncentrace < 130,0 µg/m 3 (trend kolísavý) oxid dusičitý (NO 2 ) - průměrná roční koncentrace < 23,0 g/m 3 (trend mírně klesající) 28

29 oxidy dusíku (NO x ) - průměrná roční koncentrace < 27,0 g/m 3 (trend mírně klesající) oxid uhelnatý (CO) maximální 8hod. klouzavá průměrná koncentrace < 1800 g/m 3 (trend mírně klesající) suspendované částice (PM 10 ) - maximální denní koncentrace < 43,0 g/m 3 (trend kolísavý) suspendované částice (PM 10 ) - průměrná roční koncentrace < 32,0 g/m 3 (trend kolísavý) Výsledné imisní koncentrace v trvalé obytné zástavbě Pro prezentaci výsledků výpočtu bylo zvoleno v místě obytné zástavby v blízkém okolí plošného a liniového zdroje znečištění ovzduší tři referenční body: - sídelní útvar: Grygov, parc. č. 1167, č.p. 292; - sídelní útvar: Grygov, parc. č. 1162, č.p. 92; - sídelní útvar: Blatec, parc. č. 165, č.p V tabulce č. 6 jsou uvedeny maximální dosažené koncentrace do výpočtu zahrnutých znečišťujících látek pro časové úseky 1 h, 8h, 24 h, kalendářní rok. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu. 29

30 Tab. 6: Maximální imisní koncentrace v referenčních bodech zvolených v místě obytné zástavby na budovách, podíl maximální vypočtené koncentrace v těchto bodech na imisním limitu Znečišťující látka Doba průměrování Vypočtená koncentrace [µg/m 3 ] ref. bod 1 ref. bod 2 ref. bod 3 Max. koncentrace jako podíl imisního limitu [%] Benzen 1 kalendářní rok 0, , , ,0181 Benzo(a)pyren [ng/m 3 ] CO NO 2 1 kalendářní rok 0, , , ,00015 max. denní 8 h klouzavý průměr 1, , , , hodina 1, , , , kalendářní rok 0, , , ,1518 NO x 1 kalendářní rok 0, , , ,3499 PM hodin 2, , , , kalendářní rok 0, , , ,0785 Pozn.: Modře jsou v tabulce zvýrazněny nejvyšší zjištěné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky v referenčních bodech, které jsou vztaženy k imisnímu limitu. Srovnání s pozaďovými koncentracemi S imisním pozadím jsou srovnávány vypočtené maximální koncentrace ze zvolených referenčních bodů v trvalé obytné zástavbě, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v daném místě v okolí zdroje znečištění. Benzen Přírůstek k průměrným ročním koncentracím benzenu vyvolaný posuzovaným záměrem dosahuje 0,056 % odhadu imisního pozadí této znečišťující látky pro rok Samotná pozaďová imisní koncentrace pro výpočtový rok dosahuje 32 % imisního limitu, tudíž záměrem vzniklý přírůstek k ročním koncentracím benzenu bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Benzo(a)pyren Předpokládaná průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu pro výpočtový rok (tj. imisní pozadí) tvoří 60 % imisního limitu. Přírůstek k těmto koncentracím vyvolaný posuzovaným záměrem nepřekročí 0,00025 % odhadu imisního pozadí benzo(a)pyrenu. Přírůstek k průměrným ročním koncentracím benzo(a)pyrenu vyvolaný záměrem bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. 30

31 Oxid dusičitý (NO 2 ) Vypočtené nejvyšší průměrné roční koncentrace NO 2 dosahují cca 0,26 % odhadnutého imisního pozadí pro rok 2011 a maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého představuje přibližně 1,14 % odhadu imisní pozaďové koncentrace NO 2 pro rok výpočtu. Pozaďová imisní průměrná roční koncentrace oxidu dusíku tvoří 57,5 % imisního limitu. Přírůstek vyvolaný záměrem ke koncentracím oxidu dusíku bude mít malý vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Oxidy dusíku (NO x ) Imisní pozaďové roční koncentrace oxidů dusíku pro rok 2011 dosahují 90 % imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace. Nejvyšší vypočtená průměrná roční koncentrace NO x v referenčních bodech představuje cca 1,5 % odhadnutého imisního pozadí pro tuto znečišťující látku. Na hranici EVL Království dosáhne nejvyšší průměrná roční koncentrace oxidů dusíku hodnoty 3,25 µg/m 3, což tvoří cca 10,8 % jak imisního limitu a přibližně 12 % odhadu imisního pozadí. V zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace oxidů dusíku. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace bude však záměrem vyvolaný přírůstek dočasný (těžba po dobu 3 let). Oxid uhelnatý (CO) Předpokládaná maximální denní 8-hodinová průměrná koncentrace oxidu uhelnatého pro rok 2011 (tj. imisní pozadí) tvoří 18 % imisního limitu. Vypočtené nejvyšší koncentrace CO dosahují cca 0,06 % odhadnutého imisního pozadí pro výpočetní rok. Vzhledem k imisnímu limitu jsou však nejvyšší vypočtené koncentrace oxidu uhelnatého zanedbatelné. Suspendované částice (PM 10 ) Průměrná roční koncentrace oxidu dusíku v roce 2011 bude tvořit 80 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace PM 10 získané modelovým výpočtem dosahují přibližně 0,1 % odhadnutého imisního pozadí pro výpočtový rok, zatímco maximální denní koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM 10 nepřekročí 6,3 % uvažovaných koncentrací imisního pozadí. Ani za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10. Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů. 31

32 B.III.2 Odpadní vody S odpadními vodami bude v areálu nakládáno stejným způsobem a za využití stejného technologického zázemí jako v současnosti. Odpadní vody z objektu jsou svedeny do mechanicko - biologické čistírny odpadních vod typu D 10 a odpadní vody ze zpevněných ploch jsou svedeny do lapolu, kde budou zbaveny případného znečištění ropnými látkami. Vyčištěné odpadní vody jsou na základě platného povolení Magistrátu města Olomouce, odboru životního prostředí č.j.: SmOl/ŽP/55/27402/2007/Poš ze dne vypouštěny do vodního toku Morávka. Vypouštění odpadních vod je povoleno v množství průměrně 0,1 l/s (25 m 3 /měs.), maximálně 0,2 l/s (0,29 tis.m 3 /rok). Dešťové vody Vzhledem k dobré propustnosti štěrkopísku nebude docházet k hromadění dešťových vod, vody se budou v těžebním areálu volně vsakovat. Jímání povrchových ani podzemních vod nebude prováděno. Důlní (zvláštní) vody Důlními vodami budou vody v těžebním jezeře. Podle ustanovení 40 zákona č.44/1988 Sb. horního zákona v platném znění je může organizace využívat pro vlastní potřebu. Podle 4 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou důlní vody považovány za povrchové, popř. podzemní a zákon se na ně vztahuje. V případě těžby na ložisku štěrkopísku Grygov - Tážaly se bude (podle platných výkladů) jednat o povrchové vody, které může těžební společnost využívat pro vlastní potřebu. B.III.3 Odpady Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, stanovuje mimo jiné i pravidla pro nakládání s odpady při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Nakládání s odpady je v zákoně o odpadech definováno jako jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Při nakládání s odpady, respektive při jejich odstraňování, je třeba volit vždy ty způsoby nebo technologie, které zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a 32

33 které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Odpady z těžební činnosti Dle 2, odst. 1 písm. j zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změněn některých dalších zákonů, v platném znění, nevztahuje se zákon o odpadech na těžební odpady, pokud není v zákoně č. 157/2009 Sb. stanoveno jinak. Podle ustanovení 1 odst.2 písm.f) zákona 157/2009 Sb. o nakládání s těžebním odpadem se citovaný zákon neuplatní jelikož neprodejné hmoty jsou využity k rekultivačním pracem na zahlazení následků exploatace ložiska. Odpady z obslužné činnosti při těžbě Vzhledem k tomu, že již v současné době probíhá v areálu těžba a rozsah činnosti v areálu se nezmění, bude vznikat odpad přibližně stejného druhu a množství jako za současného stavu. Bude se jednat především o běžné odpady typu komunální vznikající při provozu těžebny obsluhované 12-ti pracovníky. Tab. 7: Předpokládané druhy odpadů vznikajících z obslužné činnosti při těžbě Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Odpady jinak blíže neurčené O Nechlorované hydraulické minerální oleje N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N N Pneumatiky O 33

34 Olejové filtry N Olověné akumulátory N Odpady obsahující ropné látky N Železo a ocel O Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Směsný komunální odpad O Při nakládání s odpady musí každý původce dodržovat jednak obecné povinnosti dané legislativou, tj.: předcházet vzniku odpadů přednostně odpady nabízet k využití odstraňovat odpady v zařízeních k tomu určených odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit předávat pouze oprávněným osobám (viz 12 odst.3 zákona o odpadech), buď přímo nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby, ale i dodržovat povinnosti původců odpadů, tak jak jsou uvedeny v 16 zákona o odpadech odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle 5 a 6, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Tuto evidenci archivovat po dobu, kterou stanovuje zákon o odpadech nebo prováděcí právní předpis, umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění (Plán odpadového hospodářství zpracovává dodavatel při vzniku odpadu kategorie ostatní v množství větším než 1000t/rok nebo kategorie nebezpečný v množství větším než 100 t/rok. Tento plán musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje), 34

35 vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství, ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených zákonem.185/2001sb. podle 15, platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech. Systém odpadového hospodářství je pro současnou činnost na provozovně zaveden a je vyhodnocován. Společnost získala v roce 2002 souhlas dle 16 odst. 2 a 3 zákona o odpadech pro provozovnu Grygov (č.j.: ŽP 206/01 Vá, Oš). Konkrétně se jedná o souhlas ke shromažďování, soustřeďování a třídění odpadu kategorie nebezpečný: Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami, Olověné akumulátory, Zářivky a jiné odpady obsahující rtuť. A o souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů kategorie ostatní: Odpady jinak blíže neurčené (např. drobné pryžové předměty, pryž neznečištěná škodlivinami apod.), Papírové a lepenkové obaly (např. drobné útržky papíru a lepenky, nepoužitelné zbytky obalů apod.), Plastové obaly (např. drobné plastové obaly, nádoby od tmele neznečištěné škodlivinami, igelitové sáčky, plastové pásky, drobné plastové předměty apod.), Dřevěné obaly (např. úlomky dřevěných obalů apod.), Kovové obaly (např. drobné kovové obaly apod.), Sklo (např. střepy tabulového a drátěného skla). B.III.4 Ostatní - hlukové poměry Pro potřeby posouzení vlivu záměru na životní prostředí bylo jako jedna z příloh oznámení zpracováno akustické posouzení pro vyhodnocení hluku z rozšíření dobývacích prostor na k.ú. Grygov. Vzhledem k tomu, že se technické parametry návrhu těžby štěrkopísků od doby zpracování nezměnily a ve zjišťovacím řízení nebyl předložen požadavek na úpravu či doplnění hlukové studie, přikládáme hlukovou studii ve fázi 35

36 dokumentace v původním znění. Kompletní akustické posouzení je uvedeno v příloze č. 8, níže uvádíme nejvýznamnější závěry tohoto posouzení. Akustické posouzení se zabývá přesunutím těžby štěrkopísku na sousední nevytěžené pozemky a s tím související převoz štěrkopísku na technologickou linku. V současné době má záměr Těžba štěrkopísků Grygov - Tážaly platné souhlasné stanovisko MŽP OVSS VIII ze dne posuzované dle EIA a dojde pouze ke změně ložiska uvnitř areálu provozovny. Mimo posuzovaný areál nedojde oproti stávajícímu stavu k žádné změně v trasách odvozu materiálu nebo počtu vozidel. Pro vyhodnocení akustických účinků bylo přihlédnuto k požadavkům a ustanovením Nařízení vlády č.148/2006 Sb. v plném znění a k příslušným normám z oblasti akustiky. Výpočty hladin akustického tlaku jsou prováděny v souladu s požadavky mezinárodních standardů a metod, jejichž výběr je dán doporučením Evropské komise a směrnicí č. 49 EU. Průběh šíření hluku je dokumentován izofonovými pásmy výpočtového programu LimA s doplněním výpočtových bodů. Vstupní údaje Pro tvorbu výpočtového modelu posloužil terénní průzkum provedený přímo v areálu, protokoly měření provedené Krajskou hygienickou stanicí a Zdravotním ústavem Olomouc. Zdroje hluku v areálu Pro těžbu je využíván korečkový bagr E-303 s elektrickým pohonem. Díky tomuto pohonu zde odpadá hlučnost ze spalovacího motoru. Akustický výkon bagru (L wa ) je 97 db. Doba provozu je 14 hodin denně. Veškerý přímo vytěžený materiál se nechává na odvodňovací meziskládce, umístěné v prostoru těžby. Z této meziskládky je materiál následně naložen na nákladní automobily bagrem DH-281 s akustickým výkonem L wa = 108 db. Nakládka probíhá denně po dobu 14 hodin. Pro odvoz materiálu na technologickou linku probíhá pomocí 4 nákladních automobilů. V provozu jsou neustále 3 Tatry 815 (akustický výkon L wa = 82 db) a jedno Volvo A-25 (akustický výkon L wa = 111 db). Denně je vytěženo cca 1500 tun materiálu, který se z odvodňovací meziskládky nakládá na nákladní automobily. Naložený materiál je nákladním autem převezen na technologickou linku a nákladní auto se vrací zpět k místu meziskládky. Takto je denně naloženo cca 70 automobilů (tj. 140 průjezdů). 36

37 Výpočty Postup provádění výpočtů: 1. intenzita dopravy zadaná objednatelem byla dosazena do výpočtu pro výpočet zatížení akustickým tlakem z převozu vytěženého materiálu 2. dále byly do modelu zadány akustické výkony těžebního zařízení a nakladače a vypočteno zatížení ze stacionárních zdrojů 3. byl proveden součet ekvivalentních hladin akustického tlaku z dopravy a stacionárních zdrojů hluku ve výhledovém stavu (doloženo graficky) Pro názornost šíření hluku jsou doloženy zákresy izofonových polí se zaznačením výpočtových bodů. Výpočtové body jsou umístěny 2 m před fasádou obytné zástavby. bod výpočtu č.1 Grygov č. p. 292 bod výpočtu č.2 Grygov č. p. 92 bod výpočtu č.3 Blatec č. p. 51 bod výpočtu č.4 Blatec č. p. 118 bod výpočtu č.5 Blatec č. p. 117 bod výpočtu č.6 Blatec č. p. 181 bod výpočtu č m uvnitř lesa Království Povrch komunikací je většinou uježděná hlína, která je místy vysypaná štěrkem. Celý areál včetně ploch pro těžbu je téměř v rovině. Rychlost vozidel v areálu a celé ploše dobývacího prostoru je stanovena dopravním řádem na 20 km/h. Tab. 8: Vypočtené hodnoty - hlukové příspěvky Bod Nákladní Součet Technologie Patro / doprava v doprava + těžby výška areálu technologie Limit L aeq,8 (db) L aeq,8 (db) L aeq,8 (db) Den 1. NP 37,2 31,0 38,2 50,0 2. NP 37,6 32,2 38,7 50,0 1. NP 37,3 28,7 37,8 50,0 2. NP 37,5 30,7 38,3 50,0 1. NP 36,9 30,6 37,8 50,0 2. NP 37,1 30,7 38,0 50,0 37

38 NP 37,5 33,2 38,9 50,0 2. NP 37,8 33,2 39,1 50,0 1. NP 37,6 34,1 39,2 50,0 2. NP 37,9 34,1 39,4 50,0 1. NP 37,2 34,0 38,9 50,0 2. NP 37,5 34,0 39,1 50,0 3 m 42,4 44,3 46,5 50,0 6 m 42,9 44,6 46,8 50,0 Vyhodnocení Těžební areál v Grygově má v současnosti platné rozhodnutí k provádění hornické činnosti a činnosti pro areál navazující na hodnocenou lokalitu. Z hlediska hlukové situace je tedy jedinou změnou pouze místo těžby. Z tohoto důvodu je posuzován pouze přesun těžebních činností do plánovaného rozšíření dobývacího prostoru a hluk související s touto změnou. Veškerá technika nutná pro těžbu je již v současné době v provozu a dojde pouze k přesunu těžebního a nakládacího zařízení. Dále dojde ke změně trasy odvozu vytěženého materiálu. Veškerý tento provoz se však stále odehrává uvnitř stávajícího areálu. Výsledek výpočtového modelu prokazuje, že ve výhledovém stavu kdy bude těžba přesunuta do jižní části areálu, nedojde v žádném z posuzovaných bodů k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Při vyhodnocení vlivu provozu technologických zdrojů hluku a dopravy na účelových komunikacích je vyhodnocena nejnepříznivější situace těžby a zdroje hluku jsou zadány jako pracující 7 hodin z osmihodinové pracovní doby. Hygienické limity stanovené pro chráněné venkovní prostory staveb budou s velkou rezervou dodrženy. Nejbližší objekt bude ovlivněn hladinami hluku 39,4 db ve druhém nadzemním podlaží (výp. bod č. 5). V noční době není v činnosti žádný zdroj hluku ani neprobíhá odvoz materiálu. Vzhledem k tomu, že veškeré hlukové limity jsou splněny, není třeba provádět žádná protihluková opatření. 38

39 B.III.5 Doplňující údaje Dle odvozené mapy radonového rizika ČR ( mapový list 24-24) leží k.ú. Grygov, a tedy i zájmová lokalita, v území, které je řazeno do kategorie s přechodným či středním radonovým rizikem. V případě požadavků na detailní posouzení radonového rizika na plánovaných pozemcích by bylo třeba provést podrobný radonový průzkum. Takovýto průzkum by ale postrádal smysl v případě dostatečné izolace hodnocených pozemků (těsnící folie). Před zahájení těžebních prací byl na lokalitě v roce 2001 provedený radonový průzkum (SKALÁK SAT technické testování a analýzy, leden 2001) a jeho výsledky jsou uvedeny v protokolu v příloze č. 12. Dle výsledků měření a jejich vyhodnocení, uvedených v protokolu, vyplývá, že měřená parcela č v k.ú. Grygov se nachází v kategorii nízkého radonového rizika a stavby postavené na této ploše nevyžadují protiradonová ochranná opatření. V rámci zkoušek kameniva se při provozu pravidelně kontroluje i radioaktivita. 39

40 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Charakteristika území Řešený záměr se nachází na katastrálním území Grygov, v jeho západní části. Jedná se o plochu v jižní části chráněného ložiskového území Grygov, u níž se předpokládá pokračování v těžbě a realizace zkušební veslařské dráhy. Tato plocha sousedí s lesem Království, který je evropsky významnou lokalitou a část lesa je rovněž vyhlášena jako přírodní rezervace. Území dotčené záměrem náleží k typicky zemědělské rovinaté krajině Hané. Samotná lokalita záměru je výrazně ovlivněna těžbou štěrkopísků v dobývacím prostoru Grygov, která po sobě zanechala výraznou stopu v krajině ve formě velkých jezer. Lokalita se nachází v široké nivě řeky Moravy, v intenzivně zemědělsky využívané krajině, fragment stromového pokryvu představuje les Království tvořený porosty tvrdého luhu a polonských dubohabřin. C.I.2 Klima Podle QUITTA (1971) leží lokalita v teplé oblasti ČR (T2). Podnebí se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Na základě dlouhodobých měření ČHMÚ ( v letech náleží lokalita do oblasti s průměrným ročním úhrnem srážek m a průměrnou roční teplotou 8,1 9 o C (viz tabulka 9). 40

41 Tabulka 9: Charakteristiky klimatické oblasti T 2 Klimatická oblast T 2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu [ C] -2 až -3 Průměrná teplota v červenci [ C] Průměrná teplota v dubnu [ C] 8 9 Průměrná teplota v říjnu [ C] 7 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Zdroj: Quitt,, 1971 Z emisní bilance vyplývá, že v uplynulých pěti letech měly největší podíl v Olomouckém kraji v produkci tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Tuhé znečišťující látky byly produkovány především malými zdroji znečišťování (lokální topeniště v obytných domech a bytech), na produkci oxidu siřičitého se pak nejvíce podílely velké zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků v uplynulých pěti letech byly mobilní zdroje znečišťování ovzduší (doprava). Částečné zlepšení situace se očekává od přesměrování tranzitní dopravy mimo hustě obydlená sídla a výstavby městských obchvatů. Emisní zatížení Olomouckého kraje je do značné míry nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování ovzduší jsou lokalizovány v jižní části kraje, zejména se jedná o okresy Přerov a Olomouc. 41

42 Stav ovzduší Olomouckého kraje je monitorován staniční sítí, kterou v počáteční fázi tvořilo celkem 15 stanic, z nichž 8 provozoval ČHMÚ (5 stanic automatizovaného imisního monitoringu - AIM, Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Litovel, 3 stanice jsou manuální). Monitoring ovzduší dále zajišťuje 4 stanicemi hygienická služba, která provozuje 1 stanici AIM v Olomouci a 3 manuální stanice v Prostějově. Zbývající stanice jsou manuální a provozují je organizace resortu zemědělství. Doplňkově je dále sledován stav ovzduší odborem životního prostředí Magistrátu města Olomouc, který vlastní 3 manuální stanice. V Olomouckém kraji i nadále zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 a u přízemního ozonu. Příčinou tohoto znečištění je silniční automobilová doprava (mobilní zdroje) ve všech větších městech Olomouckého kraje a sekundární prašnost. Největší překročení bylo naměřeno u ročníhoprůměru suspendovaných částic PM 10 na stanici v Přerově (41,9 µg.m -3 ). Dále došlo k překročení LV u 24hodinového aritmetického průměru PM 10 na stanicích v Přerově, Prostějově, Olomouci, Bělotíně a Dolních Studénkách, z toho nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici v Přerově (75,3 µg.m -3 ). Ve srovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 k nepatrnému snížení imisí PM 10 (24 hodinový průměr) na stanicích v Přerově (z 84,3 na 75,3 µg.m -3 ), v Prostějově (z 67,0 na 58,8 µg.m -3 ) a v Olomouci (z 75,7 na 61,0 µg.m -3 ). K nejpostiženějším lokalitám z hlediska překračování LV pro PM 10 a ozon patří města Přerov, Olomouc, Prostějov a pro samotný ozon i Jeseník. Z hlediska celkového hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Olomouckém kraji je situace stabilizována, neboť nedošlo k výraznějšímu navýšení imisí. C.I.3 Geologická stavba a hydrogeologické poměry Geologická charakteristika Území okresu Olomouc má značně pestrou a komplikovanou geologickou stavbu. Oblast je situována především na kře Hornomoravského úvalu. Hodnocené území tvoří široké sedimentární roviny Moravy a dále dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami. Pod povrchovým horizontem, který je tvořen kvartérními půdami a nepravidelně mocnými fluviálními náplavami nivy řeky Moravy (hlíny, spraše, písky, štěrky), jsou uloženy mladotřetihorní miocenní sedimenty tvořené mořskými tégly, písčitými slíny a písky. Ty vyplňují širokou depresi Hornomoravského úvalu, vytvořenou tektonicky ve starších kulmských, devonských horninách a v předdevonském krystaliniku. Tyto jednotky vystupují v nedalekém tzv. grygovském paleozoiku (Šafář et al. 2003). 42

43 Lze nalézt i slatiny tvořící často závěrečné stadium zazemňování mrtvých ramen v nivě. V jižní části šíře pojatého území (luh Mojena u Tlumačova) se objevují i první hrúdy, tj. pahorky vátých písků nořící se zpod pláště nivních hlín. Reliéf je nivní, tvořený různými stupni nivy, protkanými rameny v různém stupni zazemnění a přilehlými terasovými plošinami, vystupujícími jen nepatrně nad nivu. Povrch terénu v dotčeném území se nachází v nadmořské výšce m n.m. Přímo v místě plánované těžby jsou geologickým podložím aluviální sedimenty těžší textury, v hlubších vrstvách i s vložkami štěrkopísků. V povrchové vrstvě je pravděpodobná příměs sprašového materiálu. Erozně akumulační procesy se projevují omezeně, pouze v podmínkách mezo a mikroreliéfu. Na části pozemku, který je mírně vyvýšen se aluviální sedimenty již uplatňují méně a substrát je tvořen směsí přemístěných zvětralin, a větrných i vodních sedimentů. Hydrogeologická charakteristika Zájmová oblast je součástí hydrogeologického rajónu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu (Hydrogeologické rajóny ČSR, svazek 2, povodí Moravy a Odry, Geotest Brno, 1986). Komplex kvartérních sedimentů rajónu je zastoupený fluviálními uloženinami, které se skládají z písčitých štěrků, písků a hlín a které tvoří výplň rozsáhlé sníženiny předkvartérního reliéfu a budují údolní terasy řeky Moravy. Kvartérní klastické sedimenty jsou považovány za jednokolektorový zvodnělý systém s freatickou zvodní. Počevní izolátory vytvářejí relativně nepropustné jíly neogénu, stropní izolátory jsou náplavové hlíny. V souladu s geomorfologií území a hydraulickými vlastnostmi kolektoru se vytváří i proudění podzemní vody, které v této oblasti koresponduje s tokem řeky Moravy. Oblast ložiska a jeho okolí leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Hydrogeologické poměry vlastní lokality, to je ložiska štěrkopísku Grygov a jeho nejbližšího okolí, byly zjišťovány řadou průzkumů. Podle všech dosud prováděných hydrogeologických prací je řeka Morava v přímém hydraulickém vztahu s kvartérním fluviálním štěrkopískovým kolektorem, který se vyskytuje v mocnostech 3,0 až 7,4 m s bází v nadmořské výšce 197,0 až 200,0 m n.m., to je 5 8 m pod úrovní terénu. Podložní neogenní sedimenty (vápnité jíly) jsou izolátorem, nadložní náplavové hlíny (pokud jsou přítomny) jsou poloizolátorem až izolátorem. Kolektor písčitých štěrků je zvodněný, většinou v celé mocnosti. Řeka Morava tvoří místní erozní bázi a pro štěrkovou zvodeň představuje okrajovou podmínku I. typu 43

44 (H=konst.). Tento vztah znamená, že hladina podzemní vody v příbřežním pásmu je závislá na aktuální úrovni hladiny v řece. Za běžných stavů hladin v řece Moravě, řeka zvodeň spíše drénuje (odvodňuje). Podzemní vody směřují podzemním odtokem severojižním směrem. Směr proudění podzemní vody je podle regionálního hydrogeologického průzkumu (Z.Kouřil, 1970) směrem k jihu,, někdy i k JJZ. Za vyšších vodních stavů v řece naopak říční voda dotuje kolektor podzemních vod a směr proudění p.v. v příbřežním pásmu (cca do m od řeky) bývá tedy v takových případech opačný, ve větších vzdálenostech jen za vysokých a povodňových stavů. Součástí povrchového a pravděpodobně i podzemního odtoku je tok (mlýnský náhon) Morávka, který protéká podél západní hranice prostoru ložiska. Průtoky vody jsou zde regulovány, neodpovídají přirozeným průtokům v řece Moravě. Koryto je poměrně mělce zahloubené a je zanesené vrstvou jílovitých sedimentů a humózní hmotou, která omezuje intenzivnější břehovou a dnovou infiltraci. C.I.4 Nerostné suroviny V širším okolí záměru se nacházejí především ložiska vápenců, štěrkopísků a cihlářských surovin. Samotný záměr se nachází jižně od dobývacího prostoru Grygov (i.č ), v němž probíhá těžba štěrkopísků. V ložisku s názvem Grygov-Tážaly vedeném pod i.č probíhá těžba z vody, těžbu provádí společnost Štěrkovny Olomouc a.s. Dobývací prostor je součástí chráněného ložiskového území Grygov (i.č ), chráněny jsou štěrkopísky. 44

45 Obr. 2: Vymezení CHLÚ Grygov (CHLÚ je zaznačeno zeleným šrafováním) Zdroj: Dalším nejbližším ložiskem nerostných surovin je ložisko nevýhradní plochy Kožušany-Slavonín (i.č ), které je vymezeno podél toku Moravy a od záměru je vzdáleno cca 40 m severozápadně. V současnosti zde těžba neprobíhá, těžilo se zde v minulosti povrchově. C.I.5 Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění (Demek 1987) se zájmová lokalita nachází v provincii Západní Karpaty. V rámci této provincie náleží zájmová lokalita k následujícím geomorfologickým jednotkám: subprovincie Vněkarpatské sníženiny oblast Západní vněkapratské sníženiny celek Hornomoravský úval podcelek Středomoravská niva Hornomoravský úval Hornomoravský úval je široká protáhlá sníženina o ploše 1315 km 2 a střední výšce 225,8 m. Jedná se o příkopovou propadlinu vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami, osu tvoří široká niva řeky Moravy. V západní části jsou nížinné pahorkatiny, ve 45

46 východní části náplavové kužely toků stékajících z Jeseníků. Tvoří ji převážně pole, v nivách lužní lesy. Středomoravská niva Středomoravská niva je střední částí Hornomoravského úvalu, má charakter akumulační roviny podél řeky Moravy a dolní Bečvy o ploše 415 km 2, střední výška je 206,1 m. Tvoří ji pole, louky, lužní lesy s dubem a habrem. C.I.6 Hydrologické poměry Posuzované území náleží do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějším vodním tokem v dané oblasti je řeka Morava, která protéká ve směru sever- jih. Nejvýznamnějšími přítoky Moravy na území okresu Olomouc jsou levostranné Oskava s přítoky Oslavou (P= 101,63 km 2, Q a = 0,795 m 3 /s) a Sitkou (P= 117,42 km 2, Q a = 0,548 m 3 /s), Bystřice, Olešnice a pravostranný přítok Cholinka. Zájmová lokalita je dle Hydroekologického informačního systému (heis.vuv.cz) součástí dílčího povodí č.h.p /0, odvodňovaného melioračními kanály do toku Loučka, které náleží do hydrologického povodí III. řádu Morava od Třebůvky po Bečvu. Uvedený vodní tok Loučka tvoří levostranný přítok povrchového toku Morávka, č.h.p /0. Morávka je potom levostranným přítokem Moravy. Lokalita záměru je součástí záplavového území při průtoku Q 100 řeky Moravy. Záplavové území významného toku Morava bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne pod č.j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339. V dotčeném území dochází k rozlivu Q 20 ve stejném rozsahu jako při Q 100 (viz následující obrázek č. 3), při průtoku Q 5 se zájmová lokalita nachází na okraji tohoto rozlivu. 46

47 Obr. 3: Záplavové území při Q 100 řeky Moravy Zdroj: heis.vuv.cz Lokalita záměru leží v území chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Kvartéru řeky Moravy, která byla stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb., a zaujímá celkovou plochu 571 km 2. Nařízení v 2 reguluje činnost na území CHOPAV. C.I.7. Půdy Na dotčeném území se nacházejí glejové fluvizemě, které se v širokém pásu táhnou podél řeky Moravy. Pro fluvizemě je typické, že vyplňují plochá dna říčních údolí zvláště podél velkých vodních toků. Půdotvorným substrátem jsou zde výhradně nivní sedimenty. Typickými znaky je nepravidelný obsah organických látek (v celém profilu) a různý stupeň vrstevnatosti. Podzemní voda je po větší část roku hlouběji než 80 cm, ale během roku 47

48 hladina výrazně kolísá. Charakteristické je periodické přerušování půdotvorného procesu akumulací v průběhu záplav. V zájmovém území byl zpracován podrobný pedologický průzkum (Dr. Ing. Milan Sáňka, 2010), který je součástí přílohové části předkládaného Dokumentace. Dle pedologického průzkumu se v daných geologických a klimatických podmínkách na daném reliéfu terénu vyvinul půdní typ fluvizem v subtypu modální v terénních depresích pak v subtypu oglejená, v malých okrscích může přecházet až do půdního typu glej, v subtypu modální. Na mírně vyvýšených částech pozemku, kde není aluviální původ sedimentu zcela jednoznačný, je možno identifikovat přechodové subtypy od fluvizemí ke kambizemím fluvizem v subtypu kambická, oglejená nebo až půdní typ kambizem v subtypu fluvická, oglejená. V důsledku vlastností substrátu se jedná o půdy zrnitostně těžší, jílovitohlinité, ve spodině až jílovité. Skelet je zastoupen v humusovém horizontu pouze ojediněle, v níže uloženém horizontu může být zastoupení vyšší. Humusový horizont je texturně střední až lehčí, převážně písčitohlinitý nebo hlinitopísčitý, v mírných depresích je i hlinitý nebo až jílovitohlinitý. Struktura je, polyedrická, s přechodem k drobtové. Zásoba humusu je střední až dobrá (cca 2-3 %). Skelet se na většině plochy vyskytuje v příměsi do 5% jako štěrk i kamení, pouze na malých okrscích může být jeho zastoupení vyšší. Ve spodní části humusového horizontu se mohou vyskytovat známky mírného oglejení. Vzhledem k obsahu humusu a textuře lze předpokládat příznivé sorpční vlastnosti a ph půdy, zásoba živin je závislá na aktuálním hnojení. Biologické vlastnosti jsou příznivé, půdy jsou mikrobiálně oživené. Kvalita materiálu humusového horizontu je průměrná až slabě nadprůměrná. Mírně je snižována oglejením. C.I.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky Zvláště chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny můžeme pracovně rozdělit na velkoplošná a maloplošná. Do skupiny velkoplošných zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky a chráněné krajinné oblasti. Do skupiny maloplošných ZCHÚ náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. 48

49 Nejbližším velkoplošným chráněným územím je CHKO Litovelské Pomoraví, které je od lokality záměru vzdáleno cca 10 km severně. tabulce č. 10. Maloplošná ZCHÚ, nacházející se nejblíže k záměru, jsou uvedena v následující Tab. 10: Zvláště chráněná území v nejbližším okolí záměru Název území Kód k.ú. Kategorie Rozloha, ha Vzdálenost od lokality Království 1816 Grygov Přírodní rezervace U bílých hlín 461 Krčmaň Přírodní památka U strejčkova 469 Krčmaň Přírodní lomu památka 309,47 1,3 km jihovýchodně 0,19 2,7 km východně 0,66 3 km východně Zdroj: Přírodní rezervace Království má vymezené ochranné pásmo, které z jihu těsně sousedí s lokalitou záměru (ochranná zóna odpovídá rozsahu lesního porostu). Předmětem ochrany PR Království je lužní les s druhově bohatými společenstvy nížinných listnatých lesů v široké nivě řeky Moravy na stanovišti ovlivněném vysokou hladinou podzemní vody. Je kombinací tvrdého luhu s lipovými a březovými doubravami a olšinami s bohatou flórou a faunou. Část rezervace a jejího ochranného pásma je využívána k chovu bažantů. PP U strejčkova lomu byla vyhlášena k ochraně teplomilných stepních rostlinných společenstev na podkladu devonských vápenců s výskytem celé řady ohrožených druhů rostlin (mimo jiné koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)) a na ně vázaných zejména bezobratlých živočichů. PP U bílých hlín je podobně jako předchozí fragmentem původní teplomilné subxerotermní vegetace se zastoupením ohrožených druhů rostlin. oblasti. Lokalita záměru nezasahuje do žádného přírodního parku ani chráněné krajinné 49

50 C.I.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv Jedná se o území, která byla vyhlášena v rámci realizace mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí. Pro posuzování vlivů staveb na cenná území v České republice jsou Evropskou komisí za ekologicky citlivé oblasti považovány mokřady mezinárodního významu vyhlášené na základě Ramsarské úmluvy a území, která vyhovují požadavkům Bernské konvence. Dále se do této kategorie zařazují i významná ptačí území (tj. lokality významné z hlediska výskytu ptáků vytipované na základě daných světově platných kritérií viz internetové stránky BirdLife International). V zájmovém území se nenachází žádná lokalita chráněná na základě výše jmenovaných mezinárodních úmluv. Území soustavy NATURA 2000 Zvláštním typem jsou území, která byla vybrána jako lokality soustavy chráněných území NATURA 2000 podle legislativy ES, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jedná se o evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). tabulka č. 11. Evropsky významné lokality Souhrnný přehled EVL nacházejících se v nejbližším okolí záměru udává následující Tab. 11: EVL v nejbližším okolí záměru Název území Kód Rozloha, Vzdálenost od lokality ha lokality Království CZ ,7624 cca 5 10 m jižně Morava CZ , m západně Chropyňský luh U strejčkova lomu CZ ,4435 2,3 km východně U bílých hlín CZ ,6828 2,6 km východně Zdroj:

51 Nejblíže zájmové lokalitě se nachází EVL Království (CZ ) s nímž lokalita záměru sousední ze severu a přibližuje se k EVL až na vzdálenost cca 5 m. Území lze charakterizovat jako mozaiku tvrdých luhů nížinných řek, které nalezneme především na obvodu území EVL, a karpatských dubohabřin s těžištěm výskytu v centrální části lokality. Většina luhů nese přechodné znaky ke karpatským dubohabřinám, což je důsledek dlouhodobého poklesu hladiny podzemní vody. Plošně převládajícím souborem lesních typů je tvrdý jilmový luh Ulmi fraxineta carpini. Biotopy, které jsou hlavním předmětem ochrany v této EVL udává tabulka č. 12. Tab. 12: Stanoviště, jež jsou hlavním předmětem ochrany v EVL Stanoviště Rozloha v lokalitě 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 195,4227 ha 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem 261,9109 ha vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a 0,1166 ha horského až alpínského stupně Zdroj: EVL Morava Chropyňský luh (CZ ) zahrnuje řeku Moravu od Nemilan po Chropyni a okolí řeky aluviální louky a lesy, mokřady a tůně. Převládajícím typem vegetace v navrhovaném PK jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích řeky Moravy se vyskytují fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae, podél Mlýnského náhonu též jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Zcela ojediněle často v mozaice s lužními lesy byly mapovány mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae. EVL U strejčkova lomu (CZ ) představuje step v oblasti Grygovských kopců na mírně zvlněném terénu navazující na Strejčkův lom. Předmětem ochrany je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL U bílých hlín (CZ ) představuje fragment původní teplomilné subxerotermní vegetace uprostřed polí s ohroženými druhy rostlin, z menší části zarostlý křovinami. Předmětem ochrany je rovněž koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). 51

52 Ptačí oblasti Nejblíže zájmové lokalitě jsou Ptačí oblast Litovelské Pomoraví, ve vzdálenosti cca 10 km severně od záměru, a ptačí oblast Libavá, která je od záměru vzdálena cca 12 km severovýchodně. Vzhledem ke vzdálenosti těchto území soustavy NATURA 2000 od hodnocené lokality se jejich negativní ovlivnění realizací záměru nepředpokládá. C.I.10. Územní systém ekologické stability ÚSES je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: - místní (lokální) - regionální - nadregionální V nejbližším okolí zájmové lokality se nachází následující biocentra a biokoridory nadregionálního či regionálního významu: NRBK Ramena řeky Moravy-Chropyňský luh (osa NRBK se nachází cca 900 m západně od záměru, nárazníková zóna zasahuje na západní okraj záměru) v blízkosti záměru se jedná o tok řeky Morávky s kvalitními břehovými porosty a místy vlhkými loukami o šířce m RBC 252 Les Království v těsném sousedství záměru, záměr se přibližuje na vzdálenost až cca 5 m. Podrobný zákres umístění prvků ÚSES regionálního a nadregionálního významu je uveden v příloze č. 2. Podle platného územního plánu obce Grygov se v nejbližším okolí záměru nacházejí následující prvky lokálních ÚSES: 52

53 LBC 3 cca 900 m západně od záměru v toku řeky Moravy (vloženo do NRBK) LBC 5 cca 550 m jihovýchodně v lese Království LBC 6 cca 1 km jihovýchodně na okraji lesa Království V územním plánu Grygova jsou rovněž vymezeny ekologicky významné segmenty krajiny: Morávka č. 20, délka 15 km, přirozený nížinný vodní tok s ukázkami jeho vývoje i recentních projevů, dosud bez výraznějších vodohospodářských zásahů. Součástí toku jsou kvalitní břehové porosty měkkého i tvrdého luhu, místy se zachovalými loukami. Svodnice č. 21, délka 1,7 km, svodnice mezi ZD Grygov a okrajem lesa Království, s mokřadními druhy rostlin lemované břehovými porosty. Vyskytuje se zde pryšec bahenní a to nejseverněji v Hornomoravském úvalu. Království, č. 22, plocha 694 ha, komplex listnatých lesů v nadmořské výšce 204 m v široké nivě Hornomoravského úvalu jižně od Olomouce. Na štěrkopískových náplavech řeky Moravy překrytých hlubokými hlinitými půdami se vyvinula škála lesních společenstev závislých na vysoko položené hladině spodních vod. Král, č. 24, památný strom dub letní Olšina, č. 24, plocha 5 ha, olšina u železnice, význačné botanické druhy, pramen Rybník u Grygova, č. 25, plocha 12 ha, bývalá pískovna v polích jižně od Grygova s mokřadními porosty v okolí vodní plochy Chrást, č. 28, plocha 26 ha, výstup devonských vápeců, místy odkryvy, opuštěných lomů, výskyt zkamenělin, ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita je tvořena lesem. listnatými hájky, borovinami, lučinami a křovinami na zmolách a v lomu. C.I.11 Významné krajinné prvky Pojem významný krajinný prvek byl do praxe zaveden zákonem č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. VKP jsou dle tohoto zákona definovány jako ekologicky, geomorfologicky či esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. VKP jsou jednak taxativně určeny zákonem lesy, rašeliniště, vodní toky, jezera, rybníky a údolní nivy, jednak jsou jimi další segmenty krajiny, které v souladu se zákonem zaregistruje příslušný orgán státní správy. 53

54 Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V nejbližším okolí záměru vyskytují VKP vodní toky a jejich údolní nivy a VKP les. Vodní toky zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve svém 43 definuje vodní tok jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. V námi sledované lokalitě to je vodní tok Morávka, který odvodňuje západní část těžebního prostoru. Morávka je mlýnský náhon odebírající vodu z vodního toku Morava, která odebírá vodu z Moravy severně od záměru a jižně od něj v blízkosti obce Tovačov se do Moravy opět vlévá. Území severně od ložiska je povrchově odvodňováno vodním tokem Týnečka, který je levostranným přítokem vodního toku Morávky. Jižní a východní část zájmového území je odvodňována melioračními strouhami, které jsou zaústěny do vodního toku Loučka. Údolní nivy Jsou vytvořeny podél vodních toků. Údolní niva je definována jako rovinné údolní dno aktivované při povodňovém stavu vodního toku; tvoří ji štěrkovité, písčité, hlinité nebo jílovité naplaveniny, jejichž úložné poměry často vykazují nepravidelnosti způsobené větvením toku, vznikem ostrovů, meandrů, náplavových kuželů a delt, sutí, svahových sesuvů apod.(16. společné sdělení odboru ekologie krajiny a lesa a odboru legislativního publikované ve Věstníku ministerstva č. 8/2007). Z praktického důvodu je na základě našich zkušeností v území silně poznamenaném lidskou činností vhodné za údolní nivu ve smyslu VKP považovat břehy vodních toků s vytvořenými břehovými porosty (či bez nich) do vzdálenosti cca 15 m od břehové hrany a to bez ohledu jestli došlo k zásadní změně přírodního charakteru těchto prostorů. Důvodem je skutečnost, že VKP mají v krajině významnou ekologicko-stabilizační funkci, která musí být nadále posilována. Les definice tohoto VKP vychází ze zákona č.289/1995 Sb. (lesní zákon). Pojem les je zde definován jako lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (nezpevněné i zpevněné lesní cesty, vodní plochy, lesní pastviny, políčka pro zvěř, atd.) (Sdělení Ministerstva životního prostředí č.9 publikované ve Věstníku ministerstva č.3/1996). 54

55 Ochranná pásma lesních porostů jsou dle 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vymezená vzdáleností 50 m od hranice lesa. Nejbližším lesním porostem je v zájmovém území lužní les Království, nacházející se v těsném kontaktu se záměrem těžby. Záměr se nachází severně od lesa v jeho ochranném pásmu. V blízkosti předmětné plochy se nenalézají registrované významné krajinné prvky, ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. C.II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Fauna a flóra Posuzovaná lokalita se z pohledu biogeografického členění ČR (Culek 1996) nachází na území Kojetínského bioregionu. Bioregion je tvořen širokou nivou s regulovanými řekami a celý náleží do 2. vegetačního stupně. Biota má azonální charakter katény středoevropských nivních společenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregionů západokarpatské i hercynské podprovincie. Od jihu sem zasahují též teplomilné prvky. Bioregion budují široké sedimentární roviny Moravy a dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami. Dominují zde glejové fluvizemě. Pouze na břehových valech podél Bečvy, krátkém úseku podél Moravy u Kojetína a na nízké terase u Chropyně se vyskytují typické fluvizemě na písčitějším materiálu. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy. V současnosti převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou. Flóra Potenciální přirozená vegetace Podle Neuhäuslové et al. (1998) je potenciální vegetace dotčeného území tvořena jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum). Jilmová doubrava tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior). 55

56 Jasan bývá často hospodářsky silně preferován. Podíl jilmů (Ulmus minor, U. laevis), typických dřevin tvrdého luhu, v poslední době naopak poklesl v důsledku grafiózy. Častou příměsí je lípa srdčitá (Tilia cordata), na vlhčích místech olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantě habr (Carpinus betulus), příp. javor babyka (Acer campestre). Keřové patro bývá druhově bohaté, krom zmlazení se objevují Cornus sanquinea, Padus avium, Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří zpravidla výrazný aspekt jarních geofyt (Ficaria bulbifera, Corydalis cava, Anemone nemorosa, Allium ursinum). Nejčastějšími složkami letního aspektu jsou Aegopodium podagraria nebo Urtica dioica. Mechové patro je většinou zanedbatelné. Na sušších místech tvoří potenciální vegetaci černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi- Carpinetum). Dominantou zde je dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan, klen, mléč, třešeň). Dobře vyvinuté keřové patro nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, Melampyrum nemorosum). Charakter popisované lokality Posuzovaný pozemek v současné době tvoří zčásti pole a zčásti neobhospodařovaná plocha s výskytem ruderálních druhů, místy s náletem pionýrských dřevin. Poblíž začátku odvodňovacího kanálu je uprostřed kukuřičného pole podmáčená sníženina. Na severu posuzované území sousedí s odvodňovacím kanálem s potvrzeným výskytem žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Na jihu pak posuzovaná plocha přímo navazuje na lesní celek, který je vyhlášen jako evropsky významná lokalita Království (CZ ), zároveň se jedná o ochranné pásmo stejnojmenné přírodní rezervace. Předmětem ochrany EVL jsou zde dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Západní hranici posuzovaného území pak tvoří meandry Morávky s mokřadními biotopy. Aktuální vegetace Na vlastní ruderální ploše (pás mezi lesem Království a odvodňovacím kanálem) dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), místy vytváří souvislé porosty zlatobýl 56

57 kanadský (Solidago canadensis). Jedná se pravděpodobně o bývalé pole. Z okraje lesa zasahuje ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemone nemorosa). Ze zajímavějších druhů se zde vyskytuje svízel severní (Galium boreale) (C4 podle Červeného seznamu). Ve východní části plochy byl zaznamenán nálet pionýrských dřevin, převážně břízy bělokoré (Betula pendula). Zaznamenané druhy obsahuje tabulka č. 13. Tab. 13: Soupis druhů zaznamenaných na ruderální ploše (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Agrostis stolonifera Lactuca serriola Achillea millefolium agg. Lathyrus pratensis Alnus glutinosa Lathyrus tuberosus Arctium sp. Leontodon autumnalis Arrhenatherum elatius Leontodon hispidus Melampyrum Artemisia vulgaris nemorosum Betula pendula Poa pratensis Bromus hordaceus Potentilla anserina Calamagrostis epigejos Potentilla erecta Carduus crispus Ranunculus repens Carex brizoides Rosa sp. Carpinus betulus Rubus fruticosus agg. Cirsium arvense Rumex obtusifolius Convolvulus arvensis Salix caprea Dactylis glomerata Senecio jacobea Deschampsia cespitosa Silene latifolia Elytrigia repens Solidago canadensis Erigeron annuus Stellaria holostea Festuca rubra Symphytum officinale Fragaria vesca Tanacetum vulgare Frangula alnus Tilia cordata Galium aparine Trifolium repens Galium boreale C4 Urtica dioica Geum urbanum Vicia sepium Hypericum perforatum Vicia tetrasperma 57

58 Na začátku melioračního kanálu, uprostřed pole, se nachází mokřadní společenstvo, které lze přiřadit k biotopu eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Dominuje zde zblochan vodní (Glyceria maxima), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), orobinec širolistý (Typha latifolia), karbinec evropský (Lycopus europaeus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kostival lékařský (Symphytum officinale), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), mochna husí (Potentilla anserina). Odvodňovací kanál je významný především výskytem poměrně bohaté populace žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. Patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Výskyt populaci nacházející se v odvodňovacím kanálu ukazuje obrázek 5. Za zmínku stojí i porosty hvězdoše (Callitriche sp.), kosatce žlutého (Iris pseudacorus), smldníku bahenního (Peucedanum palustre), ostřice prodloužené (Carex elongata) či žábníku jitrocelového (Alisma plantago-aquatica). Na břehu sousedícím se stávající těžbou došlo k rozvoji ruderální vegetace s dominantou bodláku kadeřavého (Carduus crispus) a bezu černého (Sambucus nigra), obnažené plochy obsazuje např. merlík červený (Chenopodium nemón), vrbovka Lamyova (Epilobium lamyi). V korunách topolů podél kanálu se vyskytuje jmelí bílé (Viscum album). Soupis zaznamenaných druhů uvádí tabulka č.14. Tab. 14: Soupis druhů nalezených podél odvodňovacího kanálu (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Acer campestre Alisma plantagoaquatica nemó glutinosa Betula pendula Callitriche sp. Carduus crispus Carex acuta Carex brizoides Carex elongata Carex vesicaria Fraxinus excelsior Galium palustre Juncus effusus Lemna minor Lythrum salicaria Malus domestica Peucedanum palustre Populus sp. Quercus robur Rosa sp. Salix caprea Salix purpurea Sambucus nigra Scutellaria galericulata 58

59 Glyceria maxima Solanum dulcamara Hottonia palustris C3 3 Tilia cordata Iris pseudacorus Obr. 4: Těžiště výskytu žebratky bahenní (Hottonia palustris) v melioračním kanálu Výskyt Hottonia palustris Obr. 5: Žebratka bahenní (Hottonia palustris) v melioračním kanálu 59

60 Les Království sousedí těsně s ruderální plochou, jedná se o mozaiku tvrdého luhu a polonských dubohabřin, místy i výsadbu jehličnanů (smrk, borovice) a pasek. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), v keřovém patře převládá nemóně obecná (nemón padus). Zajímavý je zde výskyt karpatských prvků hvězdnatce zubatého (Hacquetia epipactis) a kyčelnice žláznaté (Dentaria glandulosa), které zde dosahují své nejzápadnější hranice rozšíření. Na jaře se zde vyvíjí výrazný jarní aspekt, který tvoří sasanka hajní (nemóně nemorosa), dymnivka plná (Corydalis solida), dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (nemó lutea), sasanka pryskyřníková (nemóně ranunculoides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), áron východní (Arum cylindraceum), mařinka vonná (Galium odoratum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a další. Mnohé z těchto druhů spadají do kategorie vzácnějších druhů, které vyžadují další pozornost (C4), podle Červeného seznamu. Vyskytuje se zde i medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), který je stejně jako lilie zlatohlávek řazen podle vyhlášky 395/1992 Sb. Do kategorie ohrožených. Soupis druhů nalezených v pásmu podél hranice se zájmovým územím uvádí tabulka č. 15. Les Království je historickým majetkem města Olomouc. V minulosti byl les ovlivněn intenzivním pařezinovým hospodařením, jež silně ovlivnilo druhovou i věkovou strukturu stromového patra. S upuštěním od pařezinového hospodaření a s přechodem na vysoký les a se změnou výběrové těžby na těžbu plošnou došlo ke vzniku stejnověkých monokultur, zčásti i nevhodných jehličnatých či nepůvodních listnatých dřevin. Další změny souvisí se změnou hydrických poměrů, především v souvislosti se snižováním hladiny spodní vody regulací toku Moravy a nevhodnou manipulací s vodou na Tážalském jezu. V posledních letech vzhledem ke snižování úrovně hladiny spodní vody dochází k posunům původních tvrdých luhů směrem k porostům dubohabřin. Z tohoto důvodu je nutné najít řešení pro úpravu nevyhovujících hydrických poměrů na lokalitě. Tab. 15: Soupis druhů nalezených v lese Království podél dotčené plochy (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Acer pseudoplatanus Impatiens parviflora Aegopodium podagraria Iris pseudacorus nemóně nemorosa Lamium maculatum nemóně ranunculoides Lilium martagon C4 3 Arum cylindraceum C4 Lysimachia nummularia 60

61 Brachypodium sylvaticum Campanula trachelium Lysimachia vulgaris Melica nutans Carex acuta Melittis melissophyllum C3 3 Carex brizoides Carex muricata agg. Carex pilosa Carpinus betulus Convallaria majalis Corydalis cava Milium effusum Picea abies Pinus sylvestris Poa nemoralis Polygonatum multiflorum Primula elatior Corydalis solida C4 Pulmonaria obscura Dactylis polygama Euonymus europaea Ficaria verna Frangula alnus Fraxinus excelsior Quercus robur Sambucus nigra Stachys sylvestris Stellaria holostea Tilia cordata Gagea lutea Ulmus minor C4 Impatiens noli-tangere Galium aparine Urtica dioica Viola sp. Galium odoratum Viscum album C4 Galium sylvaticum Viscum album C4 Hacquetia epipactis C4 V mokřadních společenstvech v těsném sousedství Morávky lze nalézt porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širolistého (Typha latifolia), chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), sítiny rozkadité (Juncus effusus), kamyšníku vrcholičnatého (Bolboschoenus yagara) a bahničky mokřadní (Eleocharis palustris agg.). Obnažená dna periodických tůní pokrývá psárka plavá (Alopecurus aequalis), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum), dále se vyskytuje rukev bažinná (Rorippa palustris), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), dvouzubec (Bidens sp.), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) a žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Obdobné složení bylo zjištěno i na mokřadu, který byl vytvořen v roce 2004 v jednom z meandrů Morávky jako kompenzační opatření za zábor jiné mokřadní plochy. 61

62 Fauna Na dotčené ploše a jejím okolí byl proveden zoologický průzkum. V průběhu průzkumu byly zaznamenány běžné druhy, které jsou v zemědělsky obhospodařované krajině na tento typ ploch vázány. Vzhledem k blízké přítomnosti lesa Království zde bylo zaznamenáno i značné množství druhů, mezi nimi i zvláště chráněných, vázaných však především na lesní společenstva. Vzhledem k přítomnosti mokřadu přímo na posuzované ploše i v okolí zde byly zaznamenány i některé zvláště chráněné druhy obojživelníků. Vzhledem k charakteru lokality, nezanedbatelnému vlivu zemědělského využívání pozemku, absenci dřevin na zájmové ploše a ruderalizaci velké části plochy lokalita nepředstavuje biotop, který by byl svým charakterem významný z pohledu ochrany přírody a sloužil jako významné zimoviště, hnízdiště, rozmnožiště zvláště chráněných druhů živočichů. Z bezobratlých živočichů bylo na lokalitě zjištěno několik druhů hmyzu. Lze upozornit zvláště na výskyt majky fialové (Meloe violaceus). Rod majka (Meloe sp.) je podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, řazen v kategorii ohrožený. Majka fialová byla zaznamenána přímo na plochách dotčených záměrem. Dalším druhem zaznamenaným v posuzovaném území, který je řazen podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, do kategorie ohrožený, je čmelák hájový (Bombus lucorum). Tento eurosibiřský prvek naší fauny upřednostňuje lesní louky, paseky, aluvia potoků a okraje lesů. Vystupuje až do vysokých horských poloh, kde patří k nejhojnějším druhům. Vzácnější je v nejteplejších odlesněných nížinách a pahorkatinách, kde preferuje vlhká stanoviště. Druh byl zaznamenán na lesních pasekách v sousedství záměru. V území byl v průběhu roku 2010 proveden rovněž hydrobiologický průzkum (Holzer, 2010). V odstavcích níže uvádíme výtah z hydrobiologického průzkumu, který byl proveden v rámci studie Biologický průzkum, posouzení a upřesnění (RNDr. Miloš Holzer, listopad 2010). Průzkum se soustředil na území mokřadu sousedícího s předmětnou plochou těžby a v melioračním kanálu. Odběr vzorků byl proveden sběrem vodních živočichů do planktonní sítě. V tůňce mokřadu bylo zachyceno 93 kusů živočichů, patřících do 12 taxonů vodní fauny. Byly zjištěny následující druhy Keratella sp., Hydra sp., Nematoda sp.div., Limnodrilus sp., Tubifex tubifex, Copepoda sp., Ostracoda sp., Tanytarsus gr. gregarius, Limnochironomus nervosus, Tipula sp. 62

63 Převažují běžní živočichové přirozeně organicky znečištěných tůněk s bahnitým dnem nížinného pásma. Kvalita tůňky je však poměrně nízká. Přítomnost nezmarů (rod Hydra) je spíše překvapivá. V melioračním (odvodňovacím) kanále bylo nalezeno jen 10 taxonů, zachyceno bylo 65 kusů živočichů. Jedná se o následující druhy Nematoda sp.div., Limnodrilus sp., Tubifex tubifex, Helobdella stagnalis, Asellus aquaticus, Baetis rhodani, Limnochironomus nervosus, Rh.-Trichocladius. Převažují zde živočichové vod silněji organicky znečištěných. Množství taxonů i kusů je zde nízké, tento stav je však na podobných lokalitách běžný. Nepříznivé jsou i fyzikálněchemické hodnoty vody. Chybí zde celá řada běžných vodních živočichů. Pestřeji a početněji jsou na lokalitě zastoupeny jen larvy pakomárů. Mezi obojživelníky zaznamenané v průběhu zoologických průzkumů byly zaznamenány dva druhy ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Oba druhy jsou podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, zařazeny do kategorie silně ohrožených. Ropuchu zelenou najdeme na polích, v zahradách, na rumištích, ale i uvnitř a na periferiích lidských sídel. Na posuzovaném území se vyskytuje přímo na dotčeném území, zejména v okolí mokřadního společenstva a v blízkém okolí stávajících těžebních jezer. Skokan štíhlý je teplomilný druh, dokáže se rozmnožovat i v nepatrných tůních. Jeho výskyt byl zaznamenán v okolí mokřadního společenstva v dotčeném území a dále v lesních tůních a při okrajích lesa Království. Podle Zwacha (1999) byl na území doložen výskyt celkem devíti druhů obojživelníků. Krom dvou výše zmiňovaných druhů i čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a ropucha obecná (Bufo bufo). 63

64 Obr. 6: Ropucha zelená (Bufo viridis) poblíž mokřadního společenstva Z třídy plazů byla na území pozorována ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Tento druh se vyskytuje ve vlhčích, obvykle zalesněných oblastech s vyšší nadmořskou výškou. Její hojný výskyt byl zjištěn také na náspech některých železničních tratí. Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů v kategorii silně ohrožený. Ještěrka živorodá byla opakovaně zjištěna na lesních mýtinách a na skládkách dřeva podél lesních cest v sousedství záměru (EVL Království). Pozorována byla i ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) (kategorie silně ohrožený) a užovka obojková (Natrix natrix) (kategorie ohrožený). V lesním komplexu Království a jeho blízkém okolí bylo v minulosti zjištěno 112 druhů ptáků, někteří z nich zde hnízdí, další do lesa Království a jeho okolí zalétají za potravou nebo se zde zastavují na tahu (Svoboda 1993). V rámci posuzování záměru byly provedeny opakované ornitologické průzkumy v hnízdní sezóně Následující tabulka uvádí všechny pozorované druhy, počty zaznamenaných jedinců a prostředí, v němž se vyskytovali. Dále je uvedena kategorie ochrany druhu (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a pravděpodobnost hnízdění. 64

65 Tab. 16: Přehled ptačích druhů zjištěných na zájmové lokalitě a jejím blízkém okolí (map. kv. 6469) (Ochrana (vyhláška č. 395/1992 Sb.) - O ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, KO kriticky ohrožený druh; Prostředí - P polní krajina s alejemi a odvodňovacími kanály, místy s podmáčenými stanovišti, J štěrkopísková jezera (aktivní těžba), L lesní komplex Království (EVL a přírodní rezervace); Hnízdění - - pravděpodobně nehnízdí,? možné hnízdí, + pravděpodobně hnízdí nebo hnízdění prokázáno) druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců vrána obecná šedá Corvus cornix rehek domácí Phoenicurus ochruros skřivan polní Alauda arvensis bažant obecný Phasianus colchicus kachna divoká Anas platyrhynchos káně lesní Buteo buteo špaček obecný Sturnus vulgaris holub hřivnáč Columba palumbus konopka obecná Carduelis canabina sýkora koňadra Parus major vrabec domácí Passer domesticus strakapoud velký Dendrocopos major poštolka obecná Falco tinnunculus čejka chocholatá Vanellus vanellus strnad obecný Emberiza citrinella drozd zpěvný Turdus philomelos budníček menší Phylloscopus collybita pěnkava obecná Fringilla coelebs kos černý Turdus merula žluna zelená Picus viridis racek chechtavý Chroicocephalus ridibundus kormorán velký Phalacrocorax carbo P, L? P, L P + 10-ky 10-ky 10-ky 10-ky 10-ky P, L P, J, L P, L P, L P, L P P, L P P, L P P? P, L P, L P, L P, L P, L P, L? P, J O J

66 druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců pěnice černohlavá Sylvia atricapilla sýkora modřinka Parus caeruleus dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes moták pilich Circus cyaneus šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla moudivláček lužní Remiz pendulinus červenka obecná Erithacus rubecula sojka obecná Garrulus glandarius brkoslav severní Bombycilla garrulus datel černý Dryocopus martius strakapoud prostřední Dendrocopos syriacus brhlík lesní Sitta europaea střízlík obecný Troglodytes troglodytes sýkora uhelníček Parus ater vrabec polní Passer montanus zvonohlík zahradní Serinus serinus zvonek zelený Carduelis chloris moták pochop Circus aeruginosus drozd kvíčala Turdus pilaris bělořit šedý Oenanthe oenanthe bramborníček hnědý Saxicola rubetra stehlík obecný Carduelis carduelis vlaštovka obecná Hirundo rustica konipas bílý Motacilla alba čáp černý Ciconia nigra volavka popelavá Ardea cinerea jestřáb lesní Accipiter gentilis P, L L L SO L - 1 (M) (přelet) L O L? L L O L - cca cca L O L L L L P P P, L O P? P, L SO P (F) O P? P O P, J J SO J L O L?

67 druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců žluva hajní Oriolus oriolus králíček obecný Regulus regulus lejsek malý Ficedula parva sýkora babka Parus palustris straka obecná Pica pica vrána obecná černá Corvus corone krahujec obecný Accipiter nisus čáp bílý Ciconia ciconia krkavec velký Corvus corax pěnice hnědokřídlá Sylvia communis křepelka polní Coturnix coturnix hrdlička zahradní Streptopelia decaocto jiřička obecná Delichon urbica kukačka obecná Cuculus canorus včelojed lesní Pernis apivorus břehule říční Riparia riparia sedmihlásek hajní Hippolais icterina hrdlička divoká Streptopelia turtur slavík obecný Luscinia megarhynchos cvrčilka říční Locustella fluviatilis potápka roháč Podiceps cristatus ťuhýk obecný Lanius collurio rákosník zpěvný Acrocephalus palustris lejsek bělokrký Ficedula albicollis SO L L? SO L? - 1 (M) L P L? SO L (F) 1 (M) - O P O P P SO P P P L? SO L? O J cca cca P? P, L O P? L? O J O P P L Ze savců se v okolí záměru vyskytuje v lese Království a na přilehlých polích ježek (Erinaceus sp.), zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). 67

68 V lesních biotopech pak veverka obecná (Sciurus vulgaris). Podle vyhlášky č. 395/19921 Sb., v platném znění, patří veverka mezi zvláště chráněné druhy živočichů v kategorii ohrožený. V okolí zemědělských kultur se vyskytuje i hraboš polní (Microtus arvalis). Na lesní společenstva a vodní plochy (těžební jezera) je vázáno i několik druhů netopýrů. Dále předpokládáme výskyt lišky obecné (Vulpes vulpes), kuny skalní (Martes foina), ondatry pižmové (Ondatra zibethicus), plchovitých (Myoxidae), v okolí toků bobra evropského (Castor fiber). C.II.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Nemovité kulturní památky V širším okolí areálu plánované výstavby se nenachází žádné kulturní památky typu světového kulturního dědictví, národních kulturních památek, památkových zón apod. Na území obce Grygov se nachází dvě nemovité kulturní památky, zapsané v celostátním seznamu a to: sochy sv. Václava a sv. Kateřiny, č.rejstř / železniční stanice, č.rejstř První z uvedených nemovitých kulturních památek se nachází u kaple sv. Jana Nepomuckého. U druhé z uvedených nemovitostí je památkově chráněna pouze výpravní budova č.p. 122 a obytný dům č.p Na katastrálním území Grygov se nachází památky místního významu, a to: - kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1852 na návsi - kamenný kříž z roku 1856 u kaple, kamenný kříž z roku 1890 východně za obcí, kamenný kříž z roku 1910 u železničního přejezdu, socha sv. J. Nepomuckého před školou, kamenný kříž z roku 1850 jihovýchodně za obcí, kamenný kříž z r v Komenského ulici, socha Panny Marie na návsi - hasičská zbrojnice - pomník T.G.Masaryka, pomník obětem I. sv. války, litinový kříž z r v Horce - bývalá vápenka v Horce, mohyla vzniku ČSR v Hájku Uvedené nemovité kulturní památky i památky místního významu se nachází v dostatečné vzdálenosti od zájmové lokality a nebudou tak plánovanou výstavbou nijak dotčeny. 68

69 Archeologická a paleontologická naleziště Díky příhodným přírodním charakteristikám má osídlení oblasti v okolí Olomouce velmi dlouhou historii. První osídlení se datuje ke konci poslední doby ledové, tedy let př. n.l. Úrodné sprašové hlíny a hustá síť menších vodních toků umožnily rozvoj zemědělství. V období doby bronzové ( 2000 až 700 př.kr.) již procházela podél řeky Moravy obchodní stezka, spojující vyspělejší jihovýchodní Evropu s Evropou severní. Dlouhou historii lidského osídlení v okolí Olomouce dokládá přítomnost archeologicky významných lokalit. Přehled území s archeologickými nálezy (UAN) v nejbližším okolí záměru (dle Státního archeologického seznamu ČR ( je uveden v následující tabulce č. 17. Tab. 17: Lokality s archeologickými nálezy Poř.č.SAS Název UAN Kategorie UAN Reg. správce Katastr Okres /2 Grygov - Halouzky I AC Olomouc Grygov Olomouc /3 Grygov - Chuchle I AC Olomouc Grygov Olomouc /7 středověké a novověké jádro II AC Olomouc Grygov Olomouc obce Grygov /2 Grygov - Pouhary I AC Olomouc Grygov Olomouc Zdroj: Možnost archeologických nálezů ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů je v daném území minimální. Přesto však je třeba na zájmovou lokalitu pohlížet jako na území s předpokladem archeologických nálezů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Povinností stavebníka je před zahájením akce uzavřít smlouvu na provedení archeologického dozoru s institucí, které přísluší provádět archeologické výzkumy. V současné době má těžební společnost uzavřenou smlouvu o archeologickém dozoru s AC Olomouc a dozor je prováděn. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v zájmovém území nepředpokládáme. 69

70 C.II.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností Ve smyslu nař.vl.č.61/2003 Sb. jsou veškeré povrchové vody ČR, tedy i vody v okolí zájmové lokality citlivou oblastí s následnou odpovídající ochranou. Katastrální území obce Grygov je současně vyhlášeno zranitelnou oblastí ve smyslu přílohy č.1 nař.vl.č. 103/2003 Sb. Zájmová lokalita se nachází v území chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Kvartéru řeky Moravy. Sesuvná území Aktivní či pasivní sesuvy nebo jiné nebezpečné svahové deformace, prudké svahy, sutě, nestabilizované náplavy apod., se dle dostupných údajů (Geofond České republiky) v lokalitě nenacházejí. Poddolovaná území V okolí posuzovaného záměru se rovněž nenachází žádné evidované poddolované území. Nejblíže se ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně (vzdušnou čarou) od dané lokality nachází poddolované území Vsisko- Grygov, po bývalé těžbě rud. Radonové riziko Dle odvozené mapy radonového rizika ČR ( mapový list 24-24) leží k.ú. Grygov, a tedy i zájmová lokalita, v území, které je řazeno do kategorie s přechodným či středním radonovým rizikem. Před otevřením stávající provozovny byl proveden společností Skalák SAT (leden 2001) radonový průzkum na ploše parcely p.č a na jeho základě bylo konstatováno nízké radonové riziko (viz příloha č. 12). Záplavové území Lokalita záměru se nachází v záplavovém území vodního toku Morava (viz obr. 3 v kapitole C.1.6. Hydrologické poměry). V dotčeném území dochází k rozlivu Q 20 ve stejném rozsahu jako při Q 100, při průtoku Q 5 se zájmová lokalita nachází na okraji tohoto rozlivu. Záplavové území významného toku Morava bylo po změně vodohospodářské legislativy stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne

71 Staré ekologické zátěže V místě záměru nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Navrhovaný záměr využití zbývající části ložiska Grygov Tážaly hornickou činností a následné rekultivace vytěžené plochy (zřízení veslařského kanálu) se nachází jihozápadně od obce Grygov, na okraji lesa Království. Projektované těžební práce zahrnují vytěžení ložiska štěrkopísku s následnou rekultivací převážně na vodní plochu. Těžitelné zásoby na dotčeném území byly odhadnuty na cca t. Při předpokládané roční těžbě t je časový plán těžby stanoven na 3 roky. Společně s těžbou již bude probíhat postupná rekultivace. K těžbě bude využito stávající technologické zázemí těžebního areálu. Pozemky, na nichž je záměr těžby štěrkopísků plánován, z velké části náleží k zemědělskému půdnímu fondu, jeden pozemek je součástí PUPFL, není však zalesněn a jeho využitím nedojde k fragmentaci lesního porostu. Posuzované území v současné době tvoří zčásti pole a zčásti neobhospodařovaná plocha s výskytem ruderálních druhů, místy s náletem pionýrských dřevin. Poblíž začátku odvodňovacího kanálu je uprostřed kukuřičného pole podmáčená sníženina. Na severu posuzované území sousedí s odvodňovacím kanálem s potvrzeným výskytem žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Na jihu pak posuzovaná plocha přímo navazuje na lesní celek, který je vyhlášen jako evropsky významná lokalita Království (CZ ), zároveň se jedná o ochranné pásmo stejnojmenné přírodní rezervace. Nejcitlivějším územím, které by mohlo být záměrem významně zasaženo, je les Království, který představuje mozaiku tvrdých luhů nížinných řek a karpatských dubohabřin. Znaky přechodu ke karpatským dubohabřinám u velké části luhů je důsledkem dlouhodobého poklesu hladiny podzemní vody. Proto bylo potřeba soustředit se na případný vliv záměru na hydrologický režim lesního celku. Z hydrogeologického posudku, který byl z tohoto důvodu zpracován, však vyplývá, že při podrobné analýze dat z 10-ti letého měření hladiny podzemní vody v prostoru ložiska a jeho okolí se v tomto období neprojevil žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody vlivem těžby štěrkopísků v lokalitě. Vlivem těžby štěrkopísků nedošlo ani k ovlivnění režimu podzemní vody na území lesa Království. Výkyvy hladin odpovídají odtokovým poměrům v řece Moravě, což může potvrdit rychlý a výrazný vzestup výšky 71

72 hladiny podzemní vody měřený v prostoru ložiska a v prostoru lesa Království po vysokých průtocích v řece Moravě. Samotná těžba tak na hydrologický režim lesa Království nebude mít významný vliv. Obytná zástavba se od lokality záměru nachází nejblíže cca 300 m severně, souvislá zástavba je až v obci Grygov, která je od záměru vzdálena cca 1,4 km severovýchodně, z hlediska akustické situace i z hlediska čistoty ovzduší tak záměr nepřinese žádné možné ovlivnění veřejného zdraví. 72

73 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika Vlivy na obyvatelstvo lze předpokládat především v období provozu záměru. Hlavními zdravotními riziky pro obyvatelstvo, které plynou z realizace záměru těžby, je především hluk a emise ze strojních zařízení použitých při těžbě, úpravě a expedici štěrkopísku. Oba tyto parametry byly hodnoceny ve studiích, které jsou součástí přílohové části této Dokumentace. Hluk Za účelem posouzení hlukové zátěže z těžby a související dopravy na chráněné venkovní prostory byla zpracována hluková studie (Beníček, 2009). Jak vyplývá ze závěrů této studie byl vliv hlukové zátěže vyhodnocen jako zanedbatelný, rozšířením těžby v jižní části areálu nedojde k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Emise Rozptylová studie (součástí příloh Dokumentace) hodnotila příspěvek nového zdroje znečišťování ovzduší k imisním hodnotám v určených referenčních bodech. Výpočet je proveden pro příspěvek nového zdroje (těžba v novém těžebním prostoru a převoz materiálu do úpravárenské linky) za pomoci programu Symos97v2006. Při výpočtu byl modelován nejhorší možný stav ovzduší, který by nastal při současném provádění skrývkových, těžebních a rekultivačních prací. Tato situace se však v reálu nepředpokládá. Referenční body byly zvoleny v místě nejbližší obytné zástavby. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu. 73

74 Bylo provedeno i srovnání vypočtených maximálních koncentrací v referenčních bodech s imisním pozadím v dané lokalitě. Přírůstky koncentrací benzenu, benzo(a)pyrenu, NO 2, CO a PM 10 budou mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. V případě koncentrace oxidů dusíku bude nejvyšší vypočtená průměrná roční koncentrace Nox v referenčních bodech představuje cca 1,5 % odhadnutého imisního pozadí pro tuto znečišťující látku. Na hranici EVL Království dosáhne nejvyšší průměrná roční koncentrace oxidů dusíku hodnoty 3,25 µg/m3, což tvoří cca 10,8 % jak imisního limitu a přibližně 12 % odhadu imisního pozadí. V zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace oxidů dusíku. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace bude však záměrem vyvolaný přírůstek dočasný (těžba po dobu 3 let). Vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů. Zároveň vzhledem k dostatečné vzdálenosti těžebny od souvislejší obytné zástavby, předpokládáme, že negativní vlivy na veřejné zdraví lze pro období provozu záměru vyloučit, významnější bude v období provozu především nákladní automobilová doprava (transport materiálu). Obyvatelé žijící v blízkosti těchto komunikací pak mohou být dočasně negativně ovlivněni hlukem a emisemi z této dopravy. Negativní vlivy v období výstavby pak budou minimalizovány dalšími přijatými technickými opatřeními tj. pravidelným kropením přístupových komunikacích zvláště v suchém ročním období a dalšími opatřeními uvedenými v kapitole D.IV. Za podmínky dodržování všech legislativních opatření na ochranu ovzduší, vody, půdy a ochranu před nepříznivými účinky hluku, můžeme konstatovat, že vliv záměru na veřejné zdraví bude minimální. Sociální a ekonomické důsledky Při provozu předmětného záměru bude zachován současný počet 12 pracovníků pracujících na dvě směny. Neočekáváme žádné negativní sociální a ekonomické důsledky. 74

75 D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima Pro posuzované území byla v září roku 2009 zpracována rozptylová studie (Mgr. Vallová, 2009), která je samostatnou přílohou předkládané Dokumentace. Studie byla zpracována již pro fázi oznámení záměru a vzhledem k tomu, že nedošlo ke změnám v technickém či technologickém řešení záměru ani k dalším skutečnostem, majícím vliv na rozptylovou studii, shodují se výsledky studie se současným stavem a předkládáme ji proto v původním znění. Ke studii rovněž nebyly vzneseny žádné významné připomínky ve zjišťovacím řízení. Níže uvádíme shrnutí nejdůležitějších poznatků této studie. Rozptylová studie imisní situace umožňuje posoudit dopad vlivu provozu záměru na okolí. Předmětem řešení rozptylové studie jsou veškeré zdroje znečišťování ovzduší, které budou součástí záměru. Jedná se o liniové i plošné zdroje. Plošnými zdroji jsou prostor těžby štěrkopísku (skrývkové práce i rekultivace), emise ve formě výfukových plynů z provozu těžké techniky (rypadlo), stání nákladních automobilů při nakládce nakladačů operujících v místě úpravy vytěžené suroviny (provoz úpravárenské linky bude zachován se stejnými parametry jako při současném provozu). Tyto stroje jsou poháněny dieselovým agregátem. Liniovými zdroji znečišťování ovzduší budou pojezdy po areálu těžby při transportu materiálu z prostoru těžby k lince na úpravu štěrkopísků, který bude prováděn dumperem Volvo A35 a automobily Tatra 815 (nakládka 67-krát za den). Vypočtené maximální koncentrace z referenčních bodů v trvalé obytné zástavbě, kterých je dosaženo za nejméně příznivého provozu zdroje a povětrnostních podmínek v dané lokalitě byly v rozptylové studii srovnávány s imisními limity a s imisním pozadím. U všech řešených látek, tj. benzen, benzo(a)pyren, oxid dusičitý (NO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO) a suspendované částice (PM 10 ), bylo zjištěno, že jejich příspěvek na celkových koncentracích bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu (viz následující tabulka č. 18). 75

76 Tab. 18: Maximální imisní koncentrace v referenčních bodech zvolených v místě obytné zástavby na budovách, podíl maximální vypočtené koncentrace v těchto bodech na imisním limitu Znečišťující látka Doba Vypočtená koncentrace [µg/m 3 ] průměrování ref. bod 1 ref. bod 2 ref. bod 3 Max. koncentrace jako podíl imisního limitu [%] Benzen 1 kalendářní rok 0, , , ,0181 Benzo(a)pyren [ng/m 3 ] CO 1 kalendářní rok 0, , , ,00015 max. denní 8 h klouzavý průměr 1, , , ,0112 NO 2 1 hodina 1, , , , kalendářní rok 0, , , ,1518 NO x 1 kalendářní rok 0, , , ,3499 PM hodin 2, , , , kalendářní rok 0, , , ,0785 Pozn.: Modře jsou v tabulce zvýrazněny nejvyšší zjištěné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky v referenčních bodech, které jsou vztaženy k imisnímu limitu. V praxi se maximální koncentrace imisní zátěže vypočtené za nejméně příznivých podmínek mohou vyskytnout pouze několik hodin v roce. Maximální koncentrace jsou tedy horním odhadem koncentrací a pro zjištění vlivu těžby štěrkopísků v chráněném ložiskovém území Grygov-Tážaly na kvalitu okolního ovzduší se využívá průměrných ročních koncentrací. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů a bude mít minimální vliv na imisní situaci v předmětné lokalitě. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Pro posuzované území byla v srpnu roku 2009 zpracována akustická studie (Ing. Beníček, 2009), která je samostatnou přílohou předkládané Dokumentace. Vzhledem k tomu (jak již bylo uvedeno výše), že u projektu navrhovaného záměru nedošlo oproti fázi 76

77 oznámení záměru k žádným změnám majícím vliv na hlukovou situaci v území, dokládáme akustickou studii v původní podobě. Rovněž ve fázi zjišťovacího řízení nebyl dán požadavek na úpravy či doplnění hlukové studie. Hluková studie se zabývá přesunutím těžby štěrkopísku na sousední nevytěžené pozemky a s tím související převoz štěrkopísku na technologickou linku. V současné době má záměr Těžba štěrkopísků Grygov - Tážaly platné souhlasné stanovisko MŽP OVSS VIII ze dne posuzované dle EIA a dojde pouze ke změně ložiska uvnitř areálu provozovny. Mimo posuzovaný areál nedojde oproti stávajícímu stavu k žádné změně v trasách odvozu materiálu nebo počtu vozidel. Výsledek výpočtového modelu prokazuje, že ve výhledovém stavu kdy bude těžba přesunuta do jižní části areálu, nedojde v žádném z posuzovaných bodů k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Při vyhodnocení vlivu provozu technologických zdrojů hluku a dopravy na účelových komunikacích je vyhodnocena nejnepříznivější situace těžby a zdroje hluku jsou zadány jako pracující 7 hodin z osmihodinové pracovní doby. Hygienické limity stanovené pro chráněné venkovní prostory staveb budou s velkou rezervou dodrženy. Nejbližší objekt bude ovlivněn hladinami hluku 39,4 db ve druhém nadzemním podlaží (výp. bod č. 5 viz hluková studie příloha č. 8 této dokumentace). V noční době není v činnosti žádný zdroj hluku ani neprobíhá odvoz materiálu. Vzhledem k tomu, že veškeré hlukové limity jsou splněny, není třeba provádět žádná protihluková opatření. Zájmová lokalita a její širší okolí jsou podle odvozené mapy radonového rizika řazeny mezi území s přechodným či středním radonovým rizikem. Před zahájení těžebních prací byl na lokalitě v roce 2001 provedený radonový průzkum (SKALÁK SAT technické testování a analýzy, leden 2001) a jeho výsledky jsou uvedeny v protokolu v příloze č. 14. Dle výsledků měření a jejich vyhodnocení, uvedených v protokolu, vyplývá, že měřená parcela č v k.ú. Grygov se nachází v kategorii nízkého radonového rizika a stavby postavené na této ploše nevyžadují protiradonová ochranná opatření. V rámci zkoušek kameniva se při provozu pravidelně kontroluje i radioaktivita. 77

78 Mezi ostatní vlivy můžeme zařadit např. vlivy biologické, spojené se zavlečením nepůvodních druhů rostlin do zájmového území. Jde o druhy, které se spontánně šíří poměrně velkou rychlostí a vyznačují se velkou konkurenční schopností. Tyto tzv. neoindigenofyty se snadno začleňují do přirozených rostlinných společenstev a rychle vytlačují původní druhy. Jejich likvidace je poměrně obtížná a pokud má být úspěšná, musí být prováděna opakovaně a systematicky. Proto má větší význam prevence. Dlouhodobé deponie zeminy a narušený půdní kryt mohou být těmito rostlinami obsazeny. Z tohoto důvodu je nutná včasná a cílená rekultivace území včetně ozelenění volných ploch. D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Realizací předloženého záměru dojde k rozšíření vodní plochy. Možné ovlivnění okolní krajiny a především PR Království vznikem této nové volné vodní plochy bylo řešeno v hydrogeologickém posouzení (srpen 2009) a v jeho dodatku (listopad 2010), které jsou součástí příloh dokumentace (příloha č. 11 a 12). Níže uvádíme výstupy tohoto posudku. Záměrem by došlo v první fázi ke zvětšení vodní plochy o vyhloubenou cvičnou veslařskou dráhu, (plocha 15 ha), která by měla být v budoucnosti propojena s hlavním veslařským kanálem jako vratný kanál. Vliv této stavby na podzemní vody lze posuzovat na základě znalostí o geologické stavbě z dosud provedených průzkumných a těžebních prací a také na základě dlouhodobého monitoringu podzemních vod. Během 10 let těžby ložiska a vytvářením volné vodní plochy, která má v současnosti 30,5 ha, nebyl prováděným monitoringem zjištěn žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody, ani ovlivnění režimu podzemní vody v okolí, to je i v oblasti PR Království. Je to dáno geologickými a hydrogeologickými podmínkami, které jsou zde vytvořeny. Otevřením zvodnělé vrstvy se vytvořila vodní plocha, která je dotovaná téměř výhradně podzemní vodou ze zvodnělých fluviálních štěrků údolní terasy řeky Moravy. Plošný rozsah této hydrogeologické struktury (příčný profil nivy má zde více než 6 km) je velký a tím i dotace podzemní vody. K ovlivnění režimu a tím i hladiny podzemní vody výparem proto nemůže dojít ani při realizaci záměru, uvedeném ve studii RC5 Olomoucko-jih, kdy je počítáno s celkovou vodní plochou až 90 ha. Vytvoření velké vodní plochy může teoreticky mít vliv na změnu mikroklimatu v daném území. Georeliéf v této oblasti, který je charakterizován plochým širokým údolím, které podstatně neovlivňuje směr a rychlost větru, jehož změny mají vliv na teplotu vzduchu, a intenzitu výparu a tím i možné ovlivnění mikroklimatu oblasti. Není také očekávaná ani 78

79 změna úhlu dopadu slunečních paprsků, která by mohla mít určitou míru vlivu. V blízkosti záměru, cca 7 km po směru toku Moravy v oblasti Tovačova je vytvořena vodní plocha, která je mnohem větší než připravovaný záměr a změny mikroklimatu z těchto důvodů nebyly zaznamenány. Pokud nebudou stavbou narušeny přírodní podmínky, to je komunikace vod v kanále s podzemními vodami po směru proudění, není se třeba negativního ovlivnění obávat. Propojením cvičné veslařské dráhy s hlavním veslařským kanálem bude cirkulací vody zajištěna stabilita úrovně hladiny. Měřené hladiny ve vrtě V-4, který je nejnižším bodem z dlouhodobě sledovaných vrtů pozorovací sítě dokládají i vliv poříční vody řeky Moravy a tedy možné vyrovnávání deficitního množství při poklesu hladiny ve veslařských kanálech přirozeným přítokem. Rekultivačními pracemi je možné zmenšit uváděný deficit vody v oblasti lesa Království, který byl podle uvedených podkladů pravděpodobně v minulosti zaviněn rozsáhlými melioračními pracemi na pozemcích při severním okraji lesa Království. Ve studii ing. Servuse z roku 2003 jsou navrhovány možnosti napojení funkčního a celý rok zvodněného melioračního kanálu původním směrem, tedy do prostoru bývalého toku Bystřice. Dalším jeho návrhem, který nevyžaduje velké investiční náklady je zvýšení průtoku toku Morávky změnou regulace na Tážalském jezu. Vliv na množství podzemní vody Po podrobné analýze dat z desetiletého měření hladiny podzemní vody v prostoru ložiska a jeho okolí, která je dosud nejobjektivnějším údajem o vlivu těžby na režim podzemních vod, lze konstatovat, že v období 10-ti let měření se ve sledované oblasti neprojevil žádný trvalý pokles hladiny vlivem těžby. Výkyvy hladin odpovídají odtokovým poměrům na řece Moravě (Pišl, 2010). Podrobněji je vliv řešeného záměru uveden ve výše zmíněném Hydrogeologickém posudku, který je součástí příloh Dokumentace (Pišl, 2009, 2010). Vzhledem k výše uvedenému lze rovněž vyloučit případný negativní vliv na CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Režim vod v CHOPAV nebude dle zjištění v dodatku hydrogeologického posouzení dotčen a po otvírce nové těžební plochy se hladina podzemní vody opět ustálí na stávající úrovni. Vodohospodářské využití nové vodní plochy je řešitelné. Primární předpokladem je využití nově odkryté vodní plochy pro rekreační účely (cvičný veslařský kanál, v cílovém stavu rekreační areál s veslařskou drahou nadregionálního významu), lze je rovněž využívat k extenzivnímu chovu ryb pro účely sportovního rybolovu, 79

80 nejsou však rovněž vyloučeny ani jiné možnosti využití, jako zdroj pitné či užitkové vody, apod. D.I.5. Vlivy na půdu Realizace záměru bude probíhat na ploše navazující z jižní strany na již těženou plochu v dobývacím prostoru Grygov. Jedná se o pruh půdy mezi plochou s probíhající těžbou a lesem Království. Většina pozemků, na kterých je předpokládáno pokračování těžby, náleží do zemědělského půdního fondu (ZPF). Protože je většina dotčených pozemků v katastru nemovitostí vedena jako orná půda, bude nutné zažádat o odnětí ze ZPF u příslušného orgánu ochrany ZPF. Před zahájením těžebních prací je pak nutné, aby byla provedena skrývka ornice (zúrodnění schopných vrstev půdy) v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (v rozsahu stanoveném pedologickým průzkumem, viz příloha č. 13 této dokumentace). Vzhledem k lokalizaci záměru v poměrně úzkém pruhu mezi aktivně využívaným dobývacím prostorem a lesním porostem lesa Království, nebude vliv realizace záměru na tuto složku životního prostředí zásadní i přesto, že část odnímaných pozemků náleží k II. kategorii ochrany ZPF. Základní údaje o pozemcích, dotčených záměrem jsou uvedeny v kapitole B.2.1 Zábor půdy tohoto oznámení. Jeden z pozemků, na nichž je plánována těžba, náleží k pozemkům určeným k plnění funkce lesa (PUPFL). Jedná se o pozemek s p.č Pro možnost využití tohoto pozemku je třeba, aby investor získal rozhodnutí o odnětí z PUPFL dle 16 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) u dotčeného orgánu státní správy lesů. Dále budou po celé délce navrhované těžby štěrkopísku probíhat práce do 50 m od hranice lesního pozemku. Proto je třeba získat souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa dle 14, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr se nachází v jižní části ložiska výhradní plochy Grygov Tážaly (i.č ). Plánovaným rozšířením těžby dojde k odtěžení cca tun 80

81 štěrkopísku, který bude převážen na stávající semimobilní úpravárenskou linku v dobývacím prostoru Grygov a bude následně využíván stejně jako nerost dobývaný z otevřené části ložiska. Dojde tedy k úplnému spotřebování nerostu v ložisku Grygov Tážaly. Využívání nerostného zdroje je tedy vždy významným zásahem do horninového prostředí, který je trvalý a nelze jej nijak kompenzovat. Pokud bude provozovaná činnost prováděná hornickým způsobem v souladu s vydanými rozhodnutími a pokud budou dodržovány báňské bezpečnostní předpisy, nehrozí narušení stability geologického prostředí. Žádný jiný nerostný zdroj nebude záměrem dotčen. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Flóra Samotná zájmová lokalita, kterou tvoří zčásti ruderální porost a zčásti pole, nepředstavuje reprezentativní či unikátní typ fytocenózy. Cennější biotop představuje pouze mokřadní společenstvo na poli u počátku odvodňovacího kanálu. V případě zničení mokřadního společenstva by bylo vhodné vytvořit náhradní mokřad na jiném místě, podobně, jako tomu bylo při předchozí těžbě. V souvislosti s realizací záměru bylo potřeba vyhodnotit případný vliv na evropsky významnou lokalitu a zároveň přírodní rezervaci Království. Hodnocen byl především vliv na hydrologický režim lesního celku, mezi jehož naturové biotopy patří smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), tedy biotopy vyžadující vyšší hladinu podzemních vod během celého roku a povodňové zaplavování. V posledních letech dochází k postupnému posunu těchto porostů směrem k dubohabřinám asociace Galio- Carpinetum. Podle zpracovaného hydrologického posudku (Pišl 2010) se však není třeba obávat poklesu úrovně hladiny podzemní vody. Na druhou stranu lze hydrologický režim částečně zlepšit svedením odvodňovacího (melioračního) kanálu ležícího severně od lesa Království a v současnosti odvádějícího vodu na východní stranu železničního náspu zpět do původních, nyní pouze občasně zaplavovaných, ale neprůtočných koryt, v komplexu lesa Království. Tuto možnost navrhoval již Servus (2003) ve své studii, spolu se změnou přerozdělení vod 81

82 mezi korytem Moravy a Morávky na Tážalském jezu. Obr. 7 zachycuje návrh napojení melioračního kanálu do lesa Království. V každém případě je i nadále nutné pozorně monitorovat hladinu podzemní vody ve stávajících vrtech, případně dodat vrty další. Obr. 7: Porovnání zákresu vodního toku Bystřice ve studii napojení na meliorační kanál (Servus 2003) se současným stavem na ortofotosnímku. Průběh vodního toku je v terénu stále patrný Rozšíření těžby štěrkopísků na hranici EVL může mít vliv i na silnější šíření ruderálních druhů z těžbou narušovaných ploch, případně i šíření invazivních druhů rostlin. Během těžby je třeba monitorovat výskyt nepůvodních druhů, především na místech, kde došlo k narušení povrchu půdy, a při jejich zavlečení a šíření v dotčeném území je nutné je ve spolupráci s kompetentním orgánem ochrany přírody (Krajský úřad Olomouckého kraje, AOPK ČR středisko Olomouc) přistoupit k jejich likvidaci. 82

83 V rámci rekultivací navrhujeme vytvořit nárazníkovou zónu (ochranné pásmo) mezi EVL Království a vlastní těžebnou, později cvičnou veslařskou dráhou, s členitými pozvolnými břehy a příbřežními mělčinami a tůněmi. Břehy by měly být osázeny vhodnými dřevinami místní provenience. Např. vrbou bílou (Salix alba), vrbou křehkou (Salix fragilis), topolem černým (Populus nigra), topolem bílým (Populus alba), olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jilmem vazem (Ulmus laevis), vrbou popelavou (Salix cinerea) a střemchou obecnou (Prunus padus). Rozhodně je nutné vyvarovat se výsadby topolu kanadského (Populus x canadensis), který je na území nepůvodní! Vhodné by bylo využít ochranného pásma lesa, příp. jeho části, pro vytvoření ochranné nárazníkové zóny. Nově vzniklou břehovou linii na hranici s EVL Království nerevitalizovat např. navážkou zeminy. Cílem je zachovat štěrkový profil, který neovlivní prostupnost podzemní vody směrem k lesnímu komplexu. Dále je předpokládán vliv záměru na hladinu, případně proudění vody v odvodňovacím kanálu, ve kterém se nachází silná populace žebratky bahenní (Hottonia palustris), jež podle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném znění, patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Žebratka bahenní vyhledává mezotrofní stojaté nebo velmi pomalu tekoucí vody, vodní příkopy a slepá ramena řek. Její vzácný výskyt je často podmíněn pouze ojedinělým výskytem vhodných biotopů. Je tedy třeba, aby nedošlo ke ztrátě vody v odvodňovacím kanálu a zároveň aby nedošlo k výraznému zvýšení proudění v melioračním kanále. Realizace záměru by se neměla dotknout dřevin rostoucích v lese, ani dřevin rostoucích mimo les. Bude-li přesto třeba některé z mimolesních dřevin (zvláště v souvislosti s přípravou území) vykácet, je nutné v předstihu požádat příslušný orgán ochrany přírody a krajiny (Obecní úřad Grygov) o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les ve smyslu ustanovení 8 zákona č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Fauna Vzhledem k charakteru dotčeného území a jeho současnému využití nepředpokládáme výrazný negativní vliv záměru na volně žijící živočichy. Nejvýznamnější vliv bude mít záměr na obojživelníky vyskytující se v mokřadu a jeho okolí. Vzhledem k výskytu silně ohrožené ropuchy zelené (Bufo viridis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina) navrhujeme, podobně jako tomu bylo v předchozích fázích rozšiřování těžby, vytvoření náhradního mokřadu jako kompenzačního opatření za zánik stávajícího mokřadního biotopu nacházejícího se na začátku odvodňovacího/melioračního příkopu. Tento mokřad může být vytvořen na západní straně budoucího těžebního prostoru. 83

84 Vzhledem k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů je nutné požádat dotčený orgán ochrany přírody (Krajský úřad Olomouckého kraje) o výjimku ze zákazu k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů ropuchy zelené a skokana štíhlého. Druhou skupinou živočichů, kteří mohou být těžbou štěrkopísků ovlivněni jsou druhy vyžadující spíše sušší stanoviště, jedná se především o majku fialovou (Meloe violaceus) a čmeláka hájového (Bombus lucorum) a také ještěrky (Zootoca vivipara, Lacerta agilis). Případnou ztrátu stanovišť těchto druhů lze nahradit výstavbou suchých kamenných zídek nebo volně ložených hromad kamenů. Nejedná se však o škodlivý zásah do jejich biotopu, který by vedl k významnému ovlivnění existence populace druhu v lokalitě, není proto potřeba žádat o výjimku ze zákazu u zvláště chráněných živočichů. Opakované ornitologické průzkumy v období hnízdění potvrdily značný ornitologický význam lokality Království a jejího okolí. Z celkového počtu 73 druhů patří 22 mezi zvláště chráněné (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění). Záměr by mohl ovlivnit některé zvláště chráněné druhy hnízdící v lese Království jako je strakapoud prostřední (Dendrocopos syriacus), žluva hajní (Oriolus oriolus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus) nebo včelojed lesní (Pernis apivorus) rušením v období provozu. Rušením (a případně i likvidací biotopu křovin) může být významně postižen i slavík obecný (Luscinia megarhynchos), který pravděpodobně hnízdí při okraji lesního komplexu. Přímo v ploše záměru byl zaznamenán výskyt dalších zvláště chráněných druhů. Jedná se o motáka pochopa (Circus aeruginosus), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Tyto druhy zde však nehnízdily a plochu využívaly pouze jako loviště. Rušením během provozu záměru může být dotčena křepelka polní (Coturnix coturnix) hnízdící na agrárních plochách v těsném sousedství záměru. Posledním dotčeným zvláště chráněným druhem z třídy ptáků je břehule říční (Riparia riparia), která v roce 2009 a 2010 hnízdila ve strženém břehu na aktuálně těženém jezeře. Kolonii rušení nevadilo (dospělí ptáci zakrmovali i za plného provozu těžkých nákladních automobilů pouhých pár metrů od hnízdní stěny). Kolmé stěny štěrkopískových jezer jsou v průběhu let, kvůli působení abraze, značně nestabilní. Břehule tak často hnízdí několik sezón na jednom místě a pak se přemístí na jiné vhodné místo. V průběhu těžby štěrku v místě veslařské dráhy mohou přechodně vzniknout vhodné břehové stěny pro hnízdění břehulí. Z hlediska hnízdění břehulí můžeme tedy říci, že záměr nepřinese jednoznačně negativní vliv. Zdejší štěrkopísková jezera navíc představují jejich výlučnou potravní základnu. V rámci následných rekultivací a vytvoření nárazníkové (ochranné) zóny mezi lesem Království a vlastní těžebnou je důležité vytvořit na jižní straně štěrkovny plošně významné 84

85 mělké zálivy a terasy s hloubkou od 0 do 70 cm. Na těchto plochách se pak vlivem prohřívání vody, světla a živin budou vytvářet cenné biotopy litorálního pásma. Teplejší voda, množství potravy, úkrytů a bohaté rostlinné společenstvo jsou nutným předpokladem pro rozmnožování ryb, vodních ptáků, obojživelníků, korýšů, mlžů, vodních pavouků a vodního hmyzu. Dostatečná plocha těchto mělčin příznivě zvyšuje trofii jezera se zachováním kvality vody. Několik menších tůní pro obojživelníky je vhodné vyhloubit až za břehovou linií jezera, aby byl vyloučen predační tlak ryb. Naopak na rozlehlejších litorálních terasách je žádoucí blíže volné vodě vytvořit štěrkové ostrůvky pro hnízdění rybáků obecných (Sterna hirundo), ovšem zabezpečné před abrazí (např. gabiony či kůlovou palisádou). Budou-li v dostatečné míře aplikována výše uvedené ekotechnická opatření, lze předpokládat dokonce následné zvýšení biodiverzity krajiny oproti dnešnímu stavu, kdy se zde nachází poměrně chudá agrární společenstva a ruderální a náletem zarůstající plochy. Vliv na významné krajinné prvky a ÚSES Co se týče významných krajinných prvků a skladebných prvků územního systému ekologické stability, jsou svým vymezením v širším okolí zájmové lokality v podstatě totožné. Jedná se o vodní tok Morava, Morávka a les Království. Vodním tokem Morava je vedena osa nadregionálního biokoridoru, jehož nárazníková zóna zasahuje až do západního okraje území s navrhovaným záměrem a jehož součástí je i vodní tok Morávka. Les Království je vymezen jako regionální biocentrum. Navržený dobývací prostor je umístěn na pozemky ZPF bez hodnotné vegetace a částečně na lesní pozemek, na němž se však nenachází lesní porost. Realizací tak nedojde k plošnému snížení nebo degradaci stávajících rostlinných společenstev ve vazbě na vegetaci prvků ÚSES. Pro minimální ovlivnění VKP a ÚSES navrhovaným záměrem platí dodržení opatření uvedených v této kapitole výše a opatření uvedená v části D.IV. Vliv záměru na vodní režim území, důležitý pro existenci lužních společenstev, samostatně hodnotí Hydrogeologický posudek, který je součástí přílohové části Dokumentace. D.I.8. Vlivy na krajinu Pod termínem krajina rozumíme část zemského povrchu s charakteristickými rysy, které ji odlišují od okolních částí. Za krajinu se považuje přirozeně nebo účelově vymezená část zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, oběh látek a výměna informací. 85

86 Dnešní kulturní krajiny se výrazně odlišují od původních krajin před příchodem člověka. Původní krajiny (označované také termínem přírodní) se sestávají ze vzájemně působících přírodních složek a vytvářejí se pod vlivem přírodních, krajinotvorných pochodů. Pochopení struktury přírodních krajin a pochodů, které je vytvářely, je nutné pro racionální využívání stávajících kulturních krajin. Lokalita navržená k rozšíření dobývacího prostoru z jižní strany navazuje na stávající těžební areál, který je již sám o sobě významným zásahem do rázu krajiny a charakter krajiny v zájmovém území již značně pozměnil, proto realizace námi řešeného záměru již žádnou významnou změnu do území nepřinese. Navíc se jedná o rovinné území bez významných vyhlídkových bodů, z nichž by byl záměr patrný. Realizací záměru rovněž nedojde ke vzniku nové výškové dominanty, která by byla patrná ze širšího okolí. Záměr ani neovlivní vizuálně kulturní památky v okolí. Díky rekultivaci ve formě realizace cvičné veslařské dráhy a následně v horizontu cca desetiletí díky realizaci rekreačního areálu s veslařským kanálem a souvisejícím zázemím dojde k významnému zvýšení estetické hodnoty území. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Zájmová lokalita se nachází v katastrálním území obce Grygov. Většina záměrem dotčených pozemků se řadí k zemědělskému půdnímu fondu, jeden z pozemků náležím k pozemkům určeným k plnění funkce lesa. Z tohoto důvodu bude nezbytné požádat o trvalé vynětí pozemků navržených k těžbě štěrkopísku ze zemědělského půdního fondu a o odnětí pozemku z PUPFL. Zahájením těžby a po jejím ukončení vybudování cvičné veslařské dráhy a v horizontu desetiletí k realizaci rekreačního areálu s veslařskou drahou včetně vratného kanálu dojde ke změně ve využití předmětné lokality. Tato skutečnost však neznamená významnou změnu ve využití pozemků mimo těžební areál. Hodnota pozemků v případě provedení rekultivace formou realizace realizace rekreačního areálu s veslařskou drahou naopak hodnotu pozemků v okolí může zvýšit. Vlivy na nemovité kulturní památky, archeologické památky a naleziště Záměr se nachází v dostatečné vzdálenosti od kulturních nemovitých památek a dalších chráněných území evidovaných Národním památkovým ústavem. Realizací záměru tak nedojde při dodržení předepsaných opatření k žádnému nepříznivému ovlivnění hmotného majetku nebo nemovitých kulturních památek. 86

87 Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v zájmovém území nepředpokládáme. D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Možné vlivy na veřejné zdraví obyvatelstva dotčeného záměrem nebyly v rámci hodnocení doloženy, vliv hlukového zatížení i uvolňování znečišťujících látek do ovzduší bude minimální. Nebude docházet k překračování stanovených limitních hodnot vlivem realizace záměru, nedochází zde k porušování zdravých životních podmínek a pracovních podmínek. Záměr nebude mít za dodržení všech v této Dokumentaci stanovených podmínek přímý negativní vliv na zdraví obyvatel ve sledované lokalitě. Nejvýznamnější negativní vlivy by bylo možné předpokládat v případě ovlivnění povrchových a podzemních vod a s tím souvisejícího vlivu na ekosystém lesa Království. V lese Království se projevuje deficit vody, který byl pravděpodobně v minulosti zaviněn rozsáhlými melioračními pracemi na pozemcích při severním okraji lesa Království. Deficit vody v lese Království tedy není způsoben proběhlou a probíhající těžbou v areálu štěrkovny. Hydrologický režim lesa lze částečně zlepšit svedením odvodňovacího (melioračního) kanálu ležícího severně od lesa Království a v současnosti odvádějícího vodu na východní stranu železničního náspu zpět do původních, nyní pouze občasně zaplavovaných, ale neprůtočných koryt, v komplexu lesa Království. Pokud tedy nebudou stavbou narušeny přírodní podmínky, to je komunikace vod v kanále s podzemními vodami po směru proudění, není se třeba negativního ovlivnění obávat. Navržený dobývací prostor je umístěn na pozemky ZPF bez hodnotné vegetace a částečně na lesní pozemek, na němž se však nenachází lesní porost. Realizací tak nedojde k plošnému snížení nebo degradaci stávajících rostlinných společenstev ve vazbě na vegetaci prvků ÚSES. Nejsou předpokládány žádné nepříznivé vlivy přesahující hranice ČR. 87

88 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Posuzovaný záměr představuje těžbu štěrkopísku na zbývající části ložiska Grygov - Tážaly. Vzhledem k charakteru této činnosti, tj. především k použité technologii, můžeme hypoteticky předpokládat riziko úniku ropných látek používaných jako palivo pro těžkou mechanizaci (nakladače, nákladní automobily) a mazací látky, a dále rizika související s narušením (změnami) hydrogeologických poměrů v zájmovém území. Mezi spíše provozní než environmentální záležitosti patří rizika spojená s nedodržováním zásad bezpečnosti práce. Co se týče nebezpečí úniku ropných látek a možná kontaminace půdního nebo vodního prostředí, můžeme konstatovat, že míra tohoto rizika je maximálně snížena. Je to dáno jednak tím, že část mechanismů využívaná k těžbě štěrkopísku a následné úpravě této suroviny je poháněna elektrickou energií a jejich provoz je tudíž mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Bude využito stávající připojení na VN linku 22 kv Blatec Grygov včetně instalované trafostanice, rozvodny a páteřových rozvodů, které již byly vybudovány v rámci přípravných prací pro otvírku současné provozovny a napájí používaná technologická zařízení. Naftu jako pohonnou látku budou přímo v areálu těžebny využívat stroje k těžbě skrývky a štěrkopísku a nakladač vytěženého štěrku. K jejich zásobování PHM jsou pohonné hmoty denně dováženy do areálu. Pro případ úniku ropných derivátů a v případě překročení produkce závadných látek ve větším množství než ukládá Vyhl. č. 450/2005 Sb. investor zpracuje havarijní plán, který bude schválený příslušným vodoprávním orgánem. Pro prokázání vlivu těžby štěrkopísku v posuzovaném rozsahu na hydrické poměry v lokalitě byl vypracován samostatný Hydrogeologický posudek, který je v přílohové části Dokumentace. Posouzení vlivu na povrchové a především podzemní vody má význam především ke skutečnosti, že záměr je situován v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a zároveň v těsné blízkosti lužního lesa Království. Posudek konstatuje, že v území po proudu podzemní vody od těžebny směrem k lesu Království nedojde k významnějšímu poklesu hladiny podzemní vody, a tedy k negativnímu ovlivnění dotčených biotopů. Za období 10-ti letého měření hladiny podzemní vody v prostoru těžebny a jejího okolí se neprojevil žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody vlivem těžby štěrkopísků v lokalitě. Vlivem těžby štěrkopísků nedošlo ani k ovlivnění režimu podzemní vody na území 88

89 lesa Království. Výkyvy hladin podzemní vody odpovídají a reagují na odtokové poměry v řece Moravě. Co se týče možných úrazů zaměstnanců či různých havarijních stavů, je nutné omezit riziko selhání lidského faktoru dodržováním bezpečnostních a provozních předpisů. V případě jakéhokoli zranění je nutno postupovat podle zásad první pomoci a platných předpisů. D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Opatření ve fázi přípravy: 1. Investor si zajistí povolení o vyjmutí zemědělské půdy ze ZPF u příslušného orgánu ochrany ZPF. 2. Se skrytou ornicí a zeminami vhodnými pro zúrodnění bude naloženo v souladu s příslušným rozhodnutím orgánu ochrany ZPF. 3. Je třeba, aby si investor zajistil souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa u orgánu státní správy lesů. 4. Investor požádá příslušné orgány ochrany přírody o udělení výjimky k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů. Z celkového spektra zjištěných zvláště chráněných druhů živočichů, se domníváme, že záměrem budou dotčeny následující druhy, u kterých je z tohoto důvodu nutno požádat o udělení výjimky. Jde o následující druhy: ropucha zelená (Bufo viridis) skokan štíhlý (Rana dalmatina) 5. V případě překročení produkce závadných látek ve větším množství než ukládá Vyhl. č. 450/2005 Sb. bude zpracován havarijní plán pro období výstavby (stavba velkého rozsahu) pro látky závadné vodám, ve smyslu vodního zákona č.254/2001 Sb. a jeho prováděcí vyhl.č. 450/2005 Sb. 6. Bude zpracován povodňový plán 7. Dle 24 zák. č. 44/1988 Sb. je třeba získat předběžný souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru. 8. Dle 27 zák. č. 44/0988 Sb. je třeba zažádat o rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru u příslušného obvodního báňského úřadu. 89

90 9. Rovněž je třeba získat povolení hornické činnosti dle 10, 19 zák.č. 61/1988 Sb. u příslušného obvodního báňského úřadu. 10. Vzhledem k nejednoznačnosti určení kategorie zdroje znečišťování ovzduší si investor zažádá v souladu s ustanovením 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb. o zařazení do příslušné kategorie stacionárních zdrojů. V dané věci rozhoduje Česká inspekce životního prostředí. 11. Pokud bude dle 4 odst 10. zák. č. 86/2002 Sb. záměr zařazen mezi stacionární zdroje, je potřeba dle 17 odst. 1 písm b) zák. č. 86/2002 Sb. zažádat o závazné stanovisko Krajského úřadu k umístění zdroje. 12. Realizace záměru bude navržena tak, aby mohlo být zajištěno splnění následujících podmínek stanovených Ing. Ivo Macharem, Ph.D., spoluřešitelem územní studie Území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC Olomoucko jih a. Navržené řešení nesmí zhoršit současný vodní a vlhkostní režim fluvizemí v lužním lese Království. Zhoršení by mohlo být definováno jako posun celoroční dynamiky vlhkostního režimu lesní půdy směrem k suchým typům lužního lesa (habrojilmové doubravy) a k typům dubohabrového lesa. b. Navržené řešení posunu vratného kanálu je možné pouze za předpokladu současného vyřešení revitalizace vodního režimu Království formou zajištění trvalých průtoků v říčce Morávce (podle revitalizační studie firmy ŠINDLAR s.r.o.) c. Prostor mezi vratným plavebním kanálem a okrajem lesa bude ponechán v režimu přírodní zóny bez nových staveb a komunikací a území bude veřejnosti nepřístupné. d. Stávající meliorační kanál (svodnice) bude technicky zabezpečen tak, aby v něm byla zajištěna trvale vodní hladina a bezprostřední okolí kanálu bude chráněno jako mokřadní biotop. 13. V průběhu přípravných prací i v průběhu provozu těžebny bude důsledně dbáno na likvidaci neoindigenofytů na plochách zařízení stavenišť a deponiích zemin. 14. Pro zajištění aktuálních informací o vývoji hladin podzemní vody doporučujeme provádět nadále monitoring hladiny vody v pozorovacích vrtech V-1, V-3 až V-8 a na Hv-4 a Královna a na vodočetné lati na vodní ploše a to v dosud prováděných intervalech po dobu těžby Opatření vyplývající z posouzení NATURA 2000: 15. Je třeba nadále provádět monitoring hladiny vody ve stávajících pozorovacích vrtech v dosud prováděných intervalech a vybudovat další pozorovací objekty pro sledování úrovně hladiny vody v těžebně a úrovně hladiny podzemní vody v EVL Království. Monitoring úrovně hladiny podzemní vody je nutno provádět i po ukončení těžby. 90

91 16. Zlepšit vodní bilanci lesního komplexu opětovným svedením melioračního kanálu do lesa, resp. do bývalého koryta Bystřice, případně i zvýšením průtoků Morávky změnou regulace na Tážalském jezu. 17. V rámci rekultivací vytvořit nárazníkovou zónu (ochranné pásmo) mezi EVL Království a vlastní těžebnou, později cvičnou veslařskou dráhou, s členitými pozvolnými břehy a příbřežními mělčinami a tůněmi. Břehy by měly být osázeny vhodnými dřevinami místní provenience. Např. vrbou bílou (Salix alba), vrbou křehkou (Salix fragilis), topolem černým (Populus nigra), topolem bílým (Populus alba), olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jilmem vazem (Ulmus laevis), vrbou popelavou (Salix cinerea) a střemchou obecnou (Prunus padus). Rozhodně je nutné vyvarovat se výsadby topolu kanadského (Populus x canadensis), který je na území nepůvodní! Vhodné by bylo využít ochranného pásma lesa, příp. jeho části, pro vytvoření ochranné nárazníkové zóny. 18. Nově vzniklou břehovou linii na hranici s EVL nerevitalizovat např. navážkou zeminy. Cílem je zachovat štěrkový profil, který neovlivní prostupnost podzemní vody směrem k lesnímu komplexu. 19. Na místech, na kterých došlo k narušení povrchu půdy, a/nebo byly realizovány dílčí stavební objekty, je nutno monitorovat nástup nepůvodních druhů rostlin (neoindigenofytů) a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody (např. Krajský úřad Olomouckého kraje) nebo odbornou organizací (AOPK ČR Olomouc) přistoupit v souladu s plánem managementových opatření k jejich likvidaci. 20. Navrhujeme provádět pravidelný biomonitoring živých složek prostředí se zaměřením na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 s cílem vyhodnotit vliv realizovaného záměru na daná stanoviště. Biomonitoring by měl být prováděn pravidelně po dobu těžby a následně i během dalšího využívání vodní plochy. Jako modelovou rostlinu pro zachycení změn použít např. česnek medvědí (Allium ursinum) (Rychnovská et Bednář 1998). Opatření ve fázi realizace: 21. Bude dodržen uváděný rozsah těžby jak z hlediska lokalizace, tak z hlediska rozsahu 22. Během těžebních činností budou dodržovány podmínky na ochranu životního prostředí a jeho jednotlivých složek, bezpečnosti práce, požárního zabezpečení a ochrany zdraví a zdravých životních podmínek při výstavbě, dle platných právních předpisů, směrnic a platných technických norem. 91

92 23. Příjezdové komunikace, přístupové cesty k těžebnímu jezeru, deponie a manipulační plochy budou řádně udržovány a bude zajištěna sjízdnost po celou dobu probíhajících těžebních prací. 24. Všechny příjezdové a přístupové cesty budou dle potřeby skrápěny za účelem omezení prašnosti. 25. Možnému znečištění půd je třeba předejít uložením látek škodlivých půdám a vodám v k tomuto účelu vyhrazených prostorách. Tato podmínka se vztahuje především k otázkám spojeným s nakládáním s odpady, PHM, apod. 26. Plnění palivy mimo zpevněné plochy v areálu štěrkovny, provádět pouze v nezbytných případech, kdy by plnění mimo zajištěné zpevněné plochy bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné. 27. Mimo zpevněné plochy nebude prováděna údržba mechanismů s výjimkou běžné denní údržby. 28. V případě archeologického nálezu je třeba oznámit tuto skutečnost příslušnému Památkového ústavu a zajistit záchranný archeologický výzkum. 29. Bude monitorován nástup neoindigenofytů, v případě zjištění bude přistoupeno k jejich likvidaci. 30. Nebude dotčena hladina vody v odvodňovacím kanálu. 31. Budou provedena kompenzační opatření pro zvláště chráněné druhy živočichů dle doporučení uvedených v kapitole D.1.1. Vlivy na flóru a faunu Fauna. 32. Propojení vratného a veslařského kanálu v cílovém stavu je třeba provést tak, aby nedošlo k poškození společenstva žebratky bahenní (Hottonia palustris). 33. V případě vybudování veslařského kanálu navrhujeme doplnit monitorovací síť o další dva vrty. První umístit východně od vrtu V-4 v ochranném pásmu PR Království a druhý v blízkosti severovýchodní části veslařského kanálu. Doplněním sítě by bylo možné registrovat pohyb hladiny podzemní vody v celém zájmovém prostoru, včetně jeho východní části poblíž železniční trati ČD. Měření hladiny by mělo být prováděno po celou dobu provozu areálu vodních sportů. 34. Se vznikajícími odpady bude nakládáno v souladu s legislativními předpisy (odpady mohou být předávány k využití či odstranění pouze oprávněným osobám provozujícím zařízení k úpravě, odstranění či využití příslušného druhu odpadu). Opatření pro fázi ukončení těžby 35. Bude řádně dokončena poslední etapa zahlazení následků těžby a rekultivačních úprav. 36. Plán sanace a rekultivace, podle nějž jsou v současnosti prováděny rekultivační práce v již těžených a vytěžených prostorách, bude rozšířen a zpracován tak aby dotčené plochy byly upraveny v souladu s územní studií (Území se zvýšeným potenciálem pro 92

93 rekreaci a cestovní ruch RC Olomoucko jih) a bude odsouhlasen dotčenými orgány státní správy, orgány ochrany přírody a orgány státní správy lesů. 37. Doporučujeme podrobnější vyhodnocování výsledků monitoringu v intervalu 1x za 2-3 roky, v případě velkých výkyvů hladin 1x ročně, aby byly získány trendy pohybu hladiny podzemní vody. 38. V areálu těžebny bude odstraněno zařízení technologie spojené s těžbou, úpravou a expedicí štěrkopísku. 39. Jako součást rekultivačních prací bude provedeno svedení již meliorovaných vod do lesa Království (napojení melioračního kanálu na bývalý vodní tok Bystřička) 40. Bude proveden závěrečný monitoring neoindinogenofytů v areálu těžebny a v případě zjištění bude přistoupeno k jejich likvidaci D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při zpracování Dokumentace jsme vycházeli z platné legislativy, souvisejících právních předpisů a projekčních materiálů zpracovaných společností Štěrkovny Olomouc a.s. Pro zpracování Dokumentace jsme použili metodu přímého hodnocení výsledků získaných z podkladových materiálů, terénních průzkumů a výsledků získaných modelovým zpracováním dílčích otázek (akustická studie včetně měření hlukové zátěže, rozptylová studie, hydrogeologické posouzení, pedologický průzkum, naturové posouzení apod.). Metoda je založena na přímém hodnocení stávajícího stavu životního prostředí v dané lokalitě, popřípadě faktorů, které jej ovlivňují. Prognózní zhodnocení vlivu stavby na životní prostředí je následně provedeno na základě znalosti stávajících podmínek a znalosti vývoje dané lokality, který je dán realizací záměru. Kromě využití modelů (např. hluková studie) byl použit i expertní odhad vycházející z našich zkušeností s obdobným typem záměrů. Stať pojednávající o vlivu na obyvatelstvo byla zpracována na základě předložených projekčních podkladů, kartografické dokumentace, hlukové a rozptylové studie a po vyhodnocení místních podmínek při terénním průzkumu. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě tohoto konkrétního záměru je hlavním problémovým faktorem možné ovlivnění hydrologických a hydrogeologických charakteristik území a ovlivnění lužního lesa Království, byla této problematice věnována maximální pozornost. Problematice se podrobně věnuje hydrogeologický posudek zpracovaný v srpnu 93

94 2009 a jeho dodatek zpracovaný v listopadu 2010, který doplňuje hydrogeologický posudek o monitoring podzemní vody v prostoru ložiska za další rok a je rozšířený v roce 2010 o měření v prostoru PR Království. Byly využity také další dostupné materiály, které se uvedenou lokalitou zabývaly. Podrobné vyhodnocení možného ovlivnění lesa Království, které využívá i výsledky hydrogeologického posudku, je součástí posouzení vlivu záměru na lokality soustavy Natura D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech, a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Určité nedostatky s sebou modelové zpracování nese vždy (hluková studie, rozptylová studie ad.). Tyto nedostatky jsou dány hodnověrností vstupních údajů, zatížením výpočtů chybou spojenou s vlastní výpočtovou metodou, atd. V případě interpretace informací z mapových podkladů, které byly převážně středních měřítek, dochází vždy k určitému zobecnění a jisté míře nepřesnosti ve vztahu k dané lokalitě. Pokud to však bylo v našich možnostech, snažili jsme se o uvedení informací vztahujících se konkrétně k námi posuzované lokalitě (např. Hluková studie apod.). E. Porovnání variant řešení záměru Investor nepředkládá řešení záměru ve variantách. F. Závěr Účelem zpracované Dokumentace o hodnocení vlivu rozšíření těžby na životní prostředí bylo posoudit pozitivní i negativní dopady této investiční akce, včetně porovnání jejích variant a posouzení možné kumulace vlivů. Zároveň bylo cílem stanovit, co možná nejpřesněji, předpokládané vlivy těžby na jednotlivé složky životního prostředí a doporučit příslušná opatření vedoucí k eliminaci možných negativních vlivů. Předložená Dokumentace byla vypracována v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Popis, zhodnocení a závěry plynoucí z působení jednotlivých vlivů na životní prostředí jsou podrobně popsány v příslušných kapitolách, jejichž členění odpovídá příloze č. 4 výše uvedeného zákona č.100/2001 Sb. Dokumentace je 94

95 zpracována na úrovni stávajících podkladů, legislativních norem, známých skutečností vztahujících se k posuzované lokalitě a znalosti jiných zájmů na využití předmětného území. Při zpracování Dokumentace byly rovněž využity zkušenosti naší společnosti s posuzováním, projekčními pracemi na podobných typech projektů. Posuzovaný záměr bude mít, tak jako každá jiná lidská aktivita, dopad na životní prostředí. V tomto konkrétním případě byl předpokládán jako největší možný negativní vliv záměru na životní prostředí ovlivnění hydrologických poměrů dotčeného území. Jak ovšem vyplývá z hydrogeologických studií (Pišl 2010, Pišl 2009, Vavrda 1996), v území po proudu podzemní vody od těžebny směrem k lesu Království nedojde k významnějšímu poklesu hladiny podzemní vody a tedy k negativnímu ovlivnění dotčených biotopů. Hydrologický režim v prostoru lesa Království lze zlepšit opětovným svedením melioračního kanálu nacházejícího se severně od EVL a odvádějícího vodu za železniční trať zpět do bývalých koryt nacházejících se na území EVL Království, zlepšení může nastat i po vhodném přerozdělení průtoků Moravy a Morávky na Tážalském jezu. Dříve navrhované opatření - zvýšení hladiny vody v těžebně (a tím i hladiny podzemní vody v lese Království) napouštěním vody z Morávky do těžebny se ukázalo jako nepřípustné z hlediska ochrany podzemních vod. G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Předmětem předkládané Dokumentace je rozšíření těžby nevyhrazeného nerostu štěrkopísku na ložisku Grygov (parcela č. 1173, 1175/2, 1185/2, 1213, 1217, 2008, 2007) v jižní části chráněného ložiskového území na hranici s lesem Království. Následnou rekultivací je zde předpokládáno vytvoření cvičné veslařské dráhy, které bude dočasně sloužit ke sportovnímu vyžití, dokud nebude realizován veslařský kanál včetně okolního zázemí tak, jak je navrhováno v Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko jih (Ženčák a kol., 12/2008). Záměr těžby má charakter otevřeného lomu, dobývání bude prováděno jedním řezem na plnou mocnost ložiska. Podle provedeného geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Charakter celého procesu těžby tedy zůstane obdobný jako v současnosti, a to včetně intenzity dobývání. Otvírka je předpokládána zhruba od středu zájmové plochy. V této části se nachází přemostění melioračního příkopu, které bude využito jako součást dopravní cesty. Od přemostění bude po sejmutí vrstvy ornice a podorničí a provedení skrývkových prací 95

96 postupovat těžba v 1. etapě západním směrem mezi ochranným pilířem melioračního kanálu a ochranným pásmem lesa Království. Skrývkové práce budou prováděny vždy po etapách s dostatečným předstihem před těžebním řezem. Pro úpravu vytěžené suroviny se předpokládá využití stávající semimobilní úpravárenské linky s použitím mokrého úpravárenského procesu. Hodnocený záměr zahrnuje jen jednu variantu technického a technologického řešení. Jiná varianta záměru než varianta předkládaná není investorem uvažována. Záměr svým charakterem nevyžaduje další nároky na dopravní infrastrukturu. Pro expedici výrobků budou využívány současné trasy. Vzhledem k tomu, že se nezmění intenzita těžby a vývozu, lze předpokládat i stejnou intenzitu dopravy na těchto dopravních trasách. Expedice surovin bude probíhat pouze v pracovní dny po silnici III/4353 směrem na Grygov a směrem na Blatec. Z hlediska problematiky znečišťování ovzduší realizace záměru rozšíření těžby v chráněném ložiskovém území Grygov bylo již ve fázi oznámení konstatováno, že záměr bude mít minimální vliv na kvalitu ovzduší v řešené lokalitě. Přírůstek, který vznikne realizací záměru, nezpůsobí překročení imisních limitů. Realizace záměru si vyžádá trvalé zábory některých pozemků, které jsou ve vlastnictví jiných subjektů. Vlastní realizace záměru rozšíření těžby štěrkopísků bude představovat trvalé zábory zemědělského půdního fondu (ZPF). Dočasné či trvalé zábory pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) nejsou stavbou vyžadovány. Co se týče problematiky hluku, bylo již ve fázi oznámení zjištěno, že je vliv uvedeného záměru zanedbatelný, zejména v důsledku dostatečné vzdálenosti hodnocené lokality od souvislé zástavby v obci Grygov. Hlukové limity budou dodrženy, tj. přínos realizace záměru je v tomto směru prakticky nulový. V rámci provozu budou vznikat odpadní vody, které jsou svedeny do mechanicko - biologické čistírny odpadních vod a odpadní vody ze zpevněných ploch jsou svedeny do lapolu, kde budou zbaveny případného znečištění ropnými látkami. Vyčištěné odpadní vody jsou na základě platného povolení Magistrátu města Olomouce, odboru životního prostředí č.j.: SmOl/ŽP/55/27402/2007/Poš ze dne vypouštěny do vodního toku Morávka. 96

97 Obecně lze konstatovat, že odpady, které vzniknou z obslužné činnosti v průběhu těžebních prací budou odváženy a likvidovány mimo provozovnu v souladu se stávající právní úpravou. Posuzovaný záměr z hlediska zajištění bezpečnosti práce již v současnosti probíhá takovým způsobem, aby neohrožoval život a zdraví zaměstnanců. Rizika ohrožení zdraví pracovníků budou dostatečně řešena v provozním řádu a pracovníci jsou povinni tento řád dodržovat stejně tak, jako předpisy o bezpečnosti a hygieně práce. Možnost ovlivnění povrchových a podzemních vod a souvisejícího ovlivnění lužního lesa Království realizací záměru byla podrobně řešena v Hydrogeologickém posudku (Pišl, 2009) a jeho dodatku z r. 2010, které jsou uvedeny v přílohách této dokumentace. Jak z těchto studií vyplývá, v území po proudu podzemní vody od těžebny směrem k lesu Království nedojde k významnějšímu poklesu hladiny podzemní vody a tedy k negativnímu ovlivnění dotčených biotopů. Hydrologický režim v prostoru lesa Království lze zlepšit opětovným svedením melioračního kanálu nacházejícího se severně od EVL a odvádějícího vodu za železniční trať zpět do bývalých koryt nacházejících se na území EVL Království, zlepšení může nastat i po vhodném přerozdělení průtoků Moravy a Morávky na Tážalském jezu. Dříve navrhované opatření - zvýšení hladiny vody v těžebně (a tím i hladiny podzemní vody v lese Království) napouštěním vody z Morávky do těžebny se ukázalo jako nepřípustné z hlediska ochrany podzemních vod. Výpis podmínek a opatření k zajištění příhodného hydrologického režimu v lese Království jsou uvedena v kapitole D.IV. Z hlediska zájmů hájených ochranou přírody a krajiny můžeme konstatovat že lokalita se nachází mimo CHKO a maloplošná ZCHÚ a současně i mimo území soustavy NATURA Záměr se však nachází v těsném sousedství EVL Království a Krajský úřad Olomouckého kraje nevyloučil možný významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo proto zpracováno samostatné Posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000, které je přílohou této dokumentace. V závěru naturového posouzení je však konstatováno, že na základě výsledků hydrogeologických posouzení lze konstatovat, že samotný záměr nebude mít vliv na EVL Království z hlediska možného ovlivnění hydrologického režimu lesa. Průběh hladiny podzemní vody je podle Pišla (2010) z časového hlediska závislý na ročním období a infiltraci atmosférických srážek. V zájmové oblasti výkyvy hladiny korespondují s průtoky v řece Moravě. Na vodní režim lesa Království měly 97

98 v minulosti pravděpodobně negativní vliv i meliorace nacházející se severně od lesa Království, včetně svedení melioračního kanálu za železniční trať. Z důvodu přítomnosti chráněných území a nálezu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v blízkém okolí záměru, byla navržena řada opatření, při jejichž dodržení bude negativní vliv záměru do značné míry minimalizován či kompenzován. Co se týče vlivu na horninové prostředí, lze konstatovat, že vliv bude výrazný, ale pokud bude provozovaná činnost prováděná hornickým způsobem v souladu s vydanými rozhodnutími a pokud budou dodržovány báňské bezpečnostní předpisy, nehrozí narušení stability geologického prostředí. Závěrem můžeme konstatovat, že úroveň a koncepce navrženého pokračování těžby štěrkopísku v posuzované lokalitě plně koresponduje s úrovní, která je obvyklá u obdobných záměrů v ČR. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů vztahujících se k posuzovanému záměru, současnému i výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný záměr je ekologicky přijatelný a proto jej lze DOPORUČIT v navržené lokalitě k realizaci. 98

99 H. Přílohy Příloha 1 Mapa širších vztahů Příloha 2 Bližší situace záměru (mapa limitů v oblasti životního prostředí) Příloha 3 Situace těžebního areálu Příloha 4 Vyjádření stavebního úřadu k záměru, z hlediska ÚPD Příloha 5 Stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska území NATURA 2000 Příloha 6 Vyjádření Ing. Ivo Machara, Ph.D. k úpravě polohy vratného kanálu Příloha 7 Vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje k potenciálnímu rozšíření těžby štěrkopísků v Grygově ve vazbě na Hydrogeologické posouzení Příloha 8 Hluková studie Příloha 9 Rozptylová studie Příloha 10 Posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 Příloha 11 Hydrogeologický posudek (srpen 2009) Příloha 12 Hydrogeologický posudek dodatek (listopad 2010) Příloha 13 Pedologický průzkum Příloha 14 Měření přírodní radioaktivity (radonový průzkum) Příloha 15 Zařazení ZPF do tříd BPEJ dle návrhu KPÚ Příloha 16 Závěr zjišťovacího řízení Příloha 17 Osvědčení o odborné způsobilosti 99

100 Zákony a jiné právní normy, metodické pokyny Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění. Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Zákon č.254/2001 Sb., o vodách (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (ve znění pozdějších změn a doplňků). Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsoby sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Vyhláška č.381/2001 Sb., katalog odpadů. Vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č.450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami 100

101 Mapové podklady Česká republika - obecně zeměpisná mapa. 1: , Kartografie Praha, 1993 Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1: Geografický ústav ČSAV, Brno Soubor geologických a účelových map ČR, Hydrogeologická mapa, 1: ČGÚ 1997 Soubor geologických a účelových map ČR, Geologická mapa, 1: ČGÚ, Kutná Hora, 1995 Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa inženýrsko-geologického rajónování, 1: ČGÚ, Kutná Hora, 1996 Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa nerostných surovin,1 : ČGÚ, Kutná Hora, 1996 Syntetická půdní mapa ČR, 1 : MŽP a MZe, Praha, 1991 Odvozená mapa radonového rizika ČR, 1: , ČGÚ Praha, Mapa seizmického rajónování ČSSR, Geofyzikální ústav ČAV, 1987 Publikace CULEK, M. a kol. 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. DEMEK, J. 1987: Hory a nížiny. ČSAV, Praha, 584 pp. HEJNÝ S. & SLAVÍK B., eds. (1988): Květena České socialistické republiky. 1.-Ed. Academia, Praha HEJNÝ S. & SLAVÍK B., eds. (1990): Květena České republiky. 2.-Ed. Academia, Praha HEJNÝ S. & SLAVÍK B., eds. (1992): Květena České republiky. 3.-Ed. Academia, Praha HOLZER M. (2010): Biologický průzkum, posouzení a upřesnění. Rozšíření žebratky bahenní (Hottonia palustris) ve vodním biotopu odvodňovacího kanálu v areálu firmy Štěrkovny Olomouc u Grygova. Kolektiv autorů (2007): Atlas podnebí Česka. ČHMÚ a UP v Olomouci, Praha, Olomouc 2007 KUBÁT, K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. MATĚJČEK, T. (2004): Těžba štěrkopísků ve středním Polabí a její vliv na krajinu. Sborník z konference Kulturní krajina, s NEUHÄUSLOVÁ Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. PIŠL, P. (2009): Grygov těžba štěrkopísku, Hydrogeologický posudek. PIŠL, P. (2010): Grygov těžba štěrkopísku, Hydrogeologický posudek dodatek

102 QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. 1: , Geografický ústav ČSAV, Brno SERVUS M. (2003): Zlepšení vodního režimu PR Království včetně zhodnocení vlivu obnovy částí lužního lesa v prostoru původní rozlohy lesa Království na pozemcích města Olomouce na stávající přírodní rezervaci. SLAVÍK B., ed. (1995): Květena České republiky. 4.- Ed.Academia, Praha SLAVÍK B., ed. (1997): Květena České republiky. 5.- Ed.Academia, Praha SLAVÍK B., ed. (2000): Květena České republiky. 6.- Ed.Academia, Praha ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K. (1997): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice H&H, Jinočany, 460 pp. ŠINDLAR s.r.o. (2007): Morávka km 0,000 17,500 studie, Průvodní a technická zpráva. ŠAFÁŘ, J. a kol. 2003: Olomoucko, chráněná území ČR VI. Agentura ochrany přírody, Praha. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 2009: Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1 ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje. Návrhová část. VAVRDA, P. 1996: Grygov těžebna štěrkopísku. Hydrogeologický posudek. VLČEK V., ed. (1984): Vodní toky a nádrže. Academia, Praha. ŽENČÁK, P. a kol. 2008: Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko jih. Internetové zdroje:

103 Doplňující údaje: 0 11/ vydání Mgr. Plešková Mgr. Plešková Mgr. Bussinow, Ph.D. RNDr.Bc. Bosák, MBA v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: ŠTĚRKOVNY OLOMOUC a.s. Javoříčská 682/ Olomouc Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: ecological@ecological.cz Projekt: ROZŠÍŘENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU GRYGOV Číslo 410/10280 projektu: VP (HIP): RNDr. Bc. Bosák, MBA Stupeň: dokumentace KÚ: Olomoucký MÚ/OÚ: Olomouc, Grygov Datum: 11/2010 Obsah: Archiv: - Formát: - DOKUMENTACE dle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 4 Měřítko: - Část: Příloha: - -

104 Objednatel: Štěrkovny Olomouc a.s. Javoříčská 682/ Olomouc IČ: Zpracovatel: Na Střelnici 48, Olomouc RNDr. Bc. Jaroslav Bosák číslo osvědčení odborné způsobilosti 14563/1610/OPVŽP/97 ; Listopad 2010 RNDr. Bc. Jaroslav Bosák, MBA Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: výtisk, 1x digitální verze: Krajský úřad Olomouckého kraje 13. výtisk, 1x digitální verze: Štěrkovny Olomouc a.s. 1x digitální verze: 2

105 Řešitelský kolektiv: RNDr. Bc. Jaroslav BOSÁK vedoucí autorského kolektivu - oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (osvědčení Ministerstva životního prostředí č.j /1610/OPVŽP/97 ze dne ) - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j.630/3373/04 ze dne ) - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona o ochraně přírody a krajiny (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j.oekl/1441/05 ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel RNDr. Jiří GRÚZ - technické složky životního prostředí, soudní znalec - autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/08), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Milan BUSSINOW, Ph.D. botanika, fytocenologie, biotopy - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. OEKL/2906/05 ze dne ) - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/09, 998/630/09), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. et Mgr. Martina FIALOVÁ ochrana přírody, botanika - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j /ENV/10, 2360/630/10) - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/10, 4901/610/10 ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Petr REJZEK ochrana přírody, zoologie, Na Střelnici 48, Olomouc, tel

106 Ing. Pavel PIŠL hydrogeologický posudek - Odborná způsobilost v hydrogeologii a sanační geologii (číslo 1597/2002) Spojovací 584, Zlaté Hory, tel Mgr. Zuzana PLEŠKOVÁ technická ochrana životního prostředí - absolvent kurzu celoživotního vzdělávání Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz (osvědčení ČVUT, fakulta architektury ze dne , číslo No ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Dr. Ing. Milan SÁŇKA - pedologie - znalec v zákl. oboru zemědělství, rostlinná výroba, půdoznalství, kontaminace půd a zemědělských produktů vlivem antropického znečištění Mošnova 21, Brno, tel Mgr. Michaela VALLOVÁ rozptylová studie - autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (Osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j. 1692/820/09/KS ze dne ), Na Střelnici 48, Olomouc, tel Ing. Zdeněk BENÍČEK hluková studie, Na Střelnici 48, Olomouc, pracoviště Brno, tel

107 OBSAH ÚVOD... 8 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...11 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...12 B.I Základní údaje B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru B.I.3 Umístění záměru B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda B.II.2 Voda B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III. Údaje o výstupech B.III.1 Emise B.III.2 Odpadní vody B.III.3 Odpady B.III.4 Ostatní - hlukové poměry B.III.5 Doplňující údaje C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...40 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Charakteristika území C.I.2 Klima C.I.3 Geologická stavba a hydrogeologické poměry

108 C.I.4 Nerostné suroviny C.I.5 Geomorfologie C.I.6 Hydrologické poměry C.I.7. Půdy C.I.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky C.I.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv C.I.10. Územní systém ekologické stability C.I.11 Významné krajinné prvky C.II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Fauna a flóra C.II.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště.. 68 C.II.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...73 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

109 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech, a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů E. Porovnání variant řešení záměru...94 F. Závěr...94 G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru...95 H. Přílohy

110 ÚVOD Posuzovaný záměr spadá svým rozsahem dle přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), konkrétně pod bod 2.5. Těžba nerostných surovin až tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha, a protože je v rámci ZUR Olomouckého kraje plánováno i následné využití vzniklé vodní plochy jako cvičného veslařského kanálu, tak i podle bodu 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. Příslušným orgánem státní správy je Krajský úřad Olomouckého kraje. Svým členěním odpovídá Dokumentace zákonu č.100/2001 Sb., příloze 4. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí záměr má. Pro posuzovaný záměr bylo zpracováno Oznámení a proběhlo zjišťovací řízení, které vedl věcně a místně příslušný orgán státní správy Krajský úřad Olomouckého kraje. Zjišťovací řízení bylo ukončeno Závěrem zjišťovacího řízení, které krajský úřad vydal pod č.j. KUOK 13401/2010 dne Závěr zjišťovacího řízení obsahoval mimo jiné požadavek na pokračování procesu EIA, tj. na zpracování dokumentace dle přílohy č. 4 cit. zákona. Dokumentace byla zpracovávána kolektivem pracovníků firmy ve spolupráci s dalšími externími odborníky v období březen listopad Dlouhý časový úsek zpracovávání dokumentace byl dán především potřebou získání dostatečného množství podkladových dat z nových měření pro aktualizaci hydrogeologického posouzení a posouzení vlivu na lokality NATURA V odstavcích níže uvádíme podrobnější informace k závěru zjišťovacího řízení a komentář k jednotlivým požadavkům vzešlým ze zjišťovacího řízení. Vyjádření doručená od dotčených orgánů státní správy, samosprávných celků a veřejnosti: Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, Olomouc 8

111 Magistrát města Olomouce, Odbor životního prostředí, Hynaisova 10/1, Olomouc ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, Olomouc Krajský úřad v závěru zjišťovacího řízení s přihlédnutím k připomínkám a požadavkům výše zmíněných vyjádření ze strany dotčených orgánů státní správy (veřejnost se k uvažovanému záměru nevyjádřila) uvádí, že dokumentaci zpracovanou dle 8 a přílohy č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je nutné zpracovat s důrazem na následující bod, u nějž je zároveň uvedeno stručné vypořádání připomínky s odkazem na příslušnou kapitolu Dokumentace, ve které je daná problematika řešena podrobněji: 1. Doplnit hydrogeologický posudek z hlediska případného negativního ovlivnění hydrologických poměrů na území přírodní rezervace Království a jejího ochranného pásma, které je současně evropsky významnou lokalitou CZ Království, a to jak z hlediska realizace vlastního záměru, tak z možných dopadů nápravných opatření, které by měly tomuto ovlivnění zabránit (dotace těžebního prostoru z Morávky). Vypořádání: K hydrogeologickému posudku zpracovanému v srpnu 2009 Ing. Pavlem Pišlem (osoba odborně způsobilá v hydrogeologii a sanační geologii) byl v listopadu 2010 zpracován dodatek, který vychází z údajů zpracovaných v posudku z r. 2009, doplněných o monitoring podzemní vody v prostoru ložiska za další rok (2010) rozšířený v r o měření v prostoru PR Království. Bylo využito také dalších archivních materiálů zabývajících se danou lokalitou. Díky poznatkům z rozšířených měření bylo možné lépe zhodnotit potencionální vlivy záměru na lužní les Království a byla navržena nová technicky lépe realizovatelná řešení k minimalizaci vlivu na les Království, příp. ke zlepšení stavu lesa, bez nutnosti využití dotace vody do prostoru těžebny z vodního toku Morávka, která by mohla přinést riziko kontaminace podzemních vod. Původní posudek z r i jeho dodatek z r jsou součástí přílohové části dokumentace. Hodnocený záměr zahrnuje jen jednu variantu technického a technologického řešení. Jiná varianta technického a technologického řešení záměru než předkládaná varianta v dokumentaci není investorem uvažována. Tento stav vychází z plánovaného návazného využití dle studie RC5 pro Olomoucký kraj. 9

112 Podkladové materiály byly doloženy investorem, popřípadě byly zpracovány v průběhu hodnocení vlivu ze strany zpracovatele Dokumentace. Další údaje, které mohou mít vazbu na posuzovaný záměr, byly poskytnuty Krajským úřadem Olomouckého kraje a Agenturou ochrany přírody a krajiny středisko Olomouc. 10

113 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: Štěrkovny Olomouc a.s. Javoříčská 682/ Olomouc IČ: Zástupce oznamovatele: Ing. Petr Juzik Javoříčská 682/ Olomouc tel , juzik@sterk-olomouc.cz 11

114 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I Základní údaje B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: Zařazení: Záměr je zařazen ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v aktuálním znění do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), konkrétně náleží k bodu 2.5. Těžba nerostných surovin až tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha a 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Parcely: 1173, 1175/2,1185/2,1213,1217, 2008, 2007 Předpokládaná roční těžba: t/rok Těžitelné zásoby: cca t Časový rozsah záměru: dle rozsahu těžitelných zásob je předpokládán na období 3 roky Společně s těžbou již bude probíhat postupná rekultivace. K těžbě a zpracování vytěžené suroviny bude využito stávající technologické zázemí těžebního areálu provozované štěrkovny žadatele. To je složeno z úpravárenského zařízení, mobilních buněk, prefabrikovaného skladu nářadí a náhradních dílů. Pro odstavení mechanismů je vytvořena zpevněná plocha, odkud jsou sváděny veškeré vody do lapolu. Odpadní vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do biologické čistírny vod. 12

115 B.I.3 Umístění záměru Posuzovaný záměr se nachází v Olomouckém kraji, jihozápadně od obce Grygov. Místo předpokládané těžby je situováno jižně od dobývacího prostoru v jeho těsném sousedství. Kraj: Olomoucký Obec: Grygov Katastrální území: Grygov Pozemky: 1173, 1175/2,1185/2,1213,1217, 2008, 2007 Obr. 1: Zákres plánovaného ložiska do mapy B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Hodnocený záměr představuje využití zbývající části ložiska štěrkopísků Grygov Tážaly hornickou činností a následnou rekultivaci těžené plochy. Jedná se o parcely č. 1173, 1217, 1213, 1218 a 1205, které se nacházejí v jižní části chráněného ložiskového území na 13

116 hranici s lesem Království. Následnou rekultivací je zde předpokládáno vytvoření cvičné veslařské dráhy, které bude sloužit ke sportovnímu vyžití dočasně, dokud nebude realizován veslařský kanál včetně okolního zázemí tak, jak je navrhováno v Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko jih (Ženčák a kol., 12/2008). Záměr těžby má charakter otevřeného lomu, dobývání bude prováděno jedním řezem na plnou mocnost ložiska. Podle provedeného geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Charakter celého procesu těžby tedy zůstane stejný jako v současnosti včetně intenzity dobývání. Otvírka je předpokládána zhruba od středu zájmové plochy. V této části se nachází přemostění melioračního příkopu, které bude využito jako součást dopravní cesty. Od přemostění bude po sejmutí vrstvy ornice a podorničí a provedení skrývkových prací postupovat těžba v 1. etapě západním směrem mezi ochranným pilířem melioračního kanálu a ochranným pásmem lesa Království. Skrývkové práce budou prováděny vždy po etapách s dostatečným předstihem před těžebním řezem. Pro úpravu vytěžené suroviny se předpokládá využití stávající semimobilní úpravárenské linky s použitím mokrého úpravárenského procesu. Možnost kumulace s jinými záměry Z pohledu možnosti kumulace vlivů nebyl v okolí záměru identifikován žádný jiný záměr, s nímž by mohlo záměrem dotěžení ložiska a realizace cvičné veslařské dráhy dojít ke kumulaci vlivů. 14

117 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Ideou investora Štěrkovny Olomouc a.s. je rozšíření těžby štěrkopísku na parcelách č. 213 a 205 podél lesa Království. Na výše uvedených pozemcích bylo v rámci výsledků geologického průzkumu, provedeného v roce 1978, stanoveno výhradní ložisko štěrkopísků Grygov - Tážaly, evidované pod číslem Rozšířením stávajícího dobývacího prostoru a vytěžením plochy o rozměrech cca 1600 x 100 m umožní hospodárnější využití výhradního ložiska ve smyslu ustanovení 30 horního zákona, ale po provedené rekultivaci umožní následné využití jako cvičná veslařská dráha. Tento projekt by umožnil překlenout období než bude realizován veslařský kanál s vratným kanálem tak, jak je uvedeno v územní studii Území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC Olomoucko jih. Realizace veslařského kanálu je reálná v horizontu desítek let, proto by realizace cvičné veslařské dráhy napomohla k mnohem dřívějšímu využívání vytěženého území. V územní studii je předmětné území těžebního areálu Grygov zařazeno jako lokalita pro aktivní rekreaci v podobě veslařského kanálu tak, že hlavní těleso veslařského kanálu je na východním konci odkloněno a vychýleno z rovnoběžnosti se severní hranicí lesa Království a zároveň vratný kanál je přikloněn k lesu. Pro předmětný záměr byl v rámci oznámení Ing. Pavlem Pišlem zpracován hydrogeologický posudek (viz příloha č. 11), který vylučuje negativní vliv nově otevřeného těžebního prostoru na hydrologický režim podzemní vody v lese Království. Pro hydrogeologický posudek byl v listopadu 2010 zpracován dodatek (příloha č. 12) opírající se o následný rozšířený monitoring hladiny podzemní vody a hladiny důlní vody v těžebním jezeře v prostoru ložiska v rámci roku 2010 a o údaje získané z měření v prostoru PR Království. Byly využity také další dostupné podklady zabývající se danou lokalitou. Dodatek hydrogeologického posudku potvrdil závěry původní studie, tedy že těžbou štěrkopísku a vytvořením volné vodní hladiny se neprojevil pokles hladiny podzemní vody v okolí ložiska a nebylo zjištěno ani jiné ovlivnění režimu podzemní vody. Nelze tedy předpokládat nepříznivý vliv těžby na okolní přírodu a hlavně pak na vegetaci PR Království. Spoluřešitel územní studie Ing. Ivo Machar, Ph.D. s umístěním vratného kanálu v poloze podél lesa Království na základě tohoto hydrogeologického posudku souhlasí, avšak podmiňuje jej akceptováním několika podmínek, uvedených v příloze č. 6. Tyto podmínky byly rovněž zahrnuty do podmínek k realizaci záměru v tomto Oznámení. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje, oddělení územního plánu a stavebního řádu, zaslal souhlasné vyjádření k potencionálnímu rozšíření těžby štěrkopísků v Grygově (viz příloha č. 7). 15

118 Uvedené řešení těžby v ložisku Grygov rovněž není v rozporu s dokončenou územní studií Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1 ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje pořízenou Krajským úřadem Olomouckého kraje, zhotovitelem je Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. (září 2009). Důvodem pro vypracování výše uvedené studie byla potřeba upřesnit stanovené zásady pro změny využití území ložiskových objektů v šesti specifických oblastech ST1 ST6, které byly vymezeny v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Tyto byly vydány usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/21/32/2008 dne opatřením obecné povahy č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274. Lokalita výhradního a prognózního ložiska Grygov je součástí oblasti ST-4 a je vymezena v území podmíněně vhodném pro těžbu. B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Na ložisku štěrkopísků Grygov Tážaly je již v současnosti prováděna jako hornická činnost a činnost hornickým způsobem ve smyslu ustanovení 2 a 3 zákona č.61/88 Sb.. Z technického hlediska se jedná o těžbu štěrkopísku na zvodnělém ložisku. Zájmová plocha pro těžbu je z převážné části součástí výhradního ložiska štěrkopísků B Grygov Tážaly, stanového na základě Rozhodnutí Ministerstva výstavby a stavebnictví ČSR (č.j. SZ: TZÚS/GMO-378/89) ze dne Výhradní ložisko je vedeno ve státní Bilanci zásob pod číslem Těžba zde bude pokračovat jako hornická činnost ve smyslu ustanovení zákona č. 61/1988 Sb., v platném znění. Těžba bude probíhat přibližně po dobu tří let a bude odtěženo cca tun materiálu za rok. Plánovaný roční objem těžby je srovnatelný s již probíhající těžbou a žádným způsobem se nebude navyšovat množství využívané mechanizace. Po odtěžení bude celá lokalita zrekultivována s výhledem vybudování rekreačního areálu. V místě rozšířeného dobývacího prostoru má vzniknout cvičná veslařská dráha včetně veškerého zázemí. Přípravné práce: Plocha, na které je plánována těžba, přímo navazuje na již vytěženou část dobývacího prostoru Grygov. Od stávajícího těžebního jezera je oddělena ochranným pilířem VN linky o šířce 10 m a melioračním příkopem. Na tělese ochranného pilíře je vybudována komunikace pro údržbu VN linky a ohrazení provozovny. Pro otvírku je proto nutné 16

119 dobudovat dopravní cestu pro přepravu vytěžené suroviny do areálu stávající úpravny a provést přeložku kabelové trasy pro napájení těžebního mechanismu. Technologické zázemí zůstane oproti současnému stavu nezměněno. Kanceláře a sociální zařízení je složeno z mobilních buněk (výrobce fy KOMA), prefabrikovaného skladu nářadí a náhradních dílů. Pro odstavení mechanizmů je vytvořena zpevněná plocha, odkud jsou sváděny veškeré vody do lapolu. Odpadní vody ze sociálního zařízení jsou odváděny do biologické čistírny odpadních vod. Otvírkové práce: Otvírka se předpokládá zhruba od středu zájmové plochy. V této části se nachází přemostění melioračního příkopu, které bude využito jako součást dopravní cesty. Od přemostění bude po sejmutí vrstvy ornice a podorničí a provedení skrývkových prací postupovat těžba v 1. etapě západním směrem mezi ochranným pilířem melioračního kanálu a ochranným pásmem lesa Království. Na počátku dobývání bude část skrývkových hmot deponována na ploše východně od přemostění a část bude využita k úpravě břehových partií jižní strany bývalého těžebního jezera V a VI. Pod dočasnou deponií bude rovněž provedeno skrytí ornice a podorničí. Zbylé skrývkové hmoty budou využity pro modelování reliéfu břehových partií v rámci provádění technické rekultivace v plánované ploše těžby. Skrývkové práce budou prováděny vždy po etapách s dostatečným předstihem před těžebním řezem. Těžební práce: Dobývání bude prováděno jedním řezem na plnou mocnost ložiska. V první etapě je plánováno využití stávajícího rypadla s elektrickým pohonem, které těží z břehu. Zvodnělá surovina je deponována na technologické skládce a následně nakládána na kolové dopravní prostředky a převážena do vstupní násypky úpravárenské technologické linky, případně na technologickou vyrovnávací skládku, umístěnou u technologické linky. Úprava kameniva: Pro úpravu vytěžené suroviny bude využita stávající semimobilní úpravárenská linka, která je založena na fyzikálně mechanických procedurách zkrápění, drcení, praní a vícestupňové třídění. Samotná linka se skládá z dopravních pásů, třidičů, drtiče, pračky a odvodňovače. Všechny stroje jsou poháněny elektrickým proudem a centrálně řízeny z ovládacího panelu. Pro mokrý úpravárenský proces jsou využívány důlní vody z těžebních jezer, které po využití v technologickém procesu a transportu jemných částic do vymezených ploch zpětné rekultivace přepadají zpět do těžebních jezer. 17

120 Expedice výrobků: Podle provedeného geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Proto nelze ani předpokládat změnu v sortimentu výrobků. Složení výrobků tedy zůstane zachováno v tomto složení 0/4, 4/8, 8/16, 11/12, 16/22, 0/22, 0/32, 0/63 a jejich vlastnosti by měly odpovídat požadavkům norem ČSN EN A1 (Kamenivo pro nestmelené a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace), ČSN EN A1 (Kamenivo do betonu), ČSN EN (Kamenivo pro malty), ČSN EN Z2 (Kamenivo pro asfaltové směsi, povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Provoz štěrkovny bude na dvě směny a tak jako v současnosti jej bude zajišťovat 12 pracovníků. Technické zázemí je sestaveno z mobilních kontejnerů typu KOMA se sociálním zařízením, šatnami, kuchyňkou, jídelnou a kancelářemi. Z kontejneru KOMA je vybudován i objekt expedice a přejezdové expediční váhy. B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: předpoklad r Dokončení: předpoklad r B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Olomoucký (NUTS CZ 071) Obec: Olomouc (CZ ) Katastrální území: Grygov B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Podle okolností lze očekávat potřebu povolení / souhlasů, vydávaných formou rozhodnutí ve správním řízení, která jsou uvedena v následující tabulce č

121 Tab. 1: Potřeby rozhodnutí/stanovisek správních úřadů Řízení/rozhodnutí Předchozí souhlas Rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru Povolení hornické činnosti Územní rozhodnutí, event. územní souhlas (bude-li třeba) Stavební povolení (bude-li třeba) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Ustanovení, právní předpis 24 zák.č. 44/1988 Sb. 27, zák.č. 44/1988 Sb. 10, 19 zák.č. 61/1988 Sb. 92, 96 zák.č.183/2006 Sb. 115 zák.č. 183/2006 Sb. 9, zák. č. 334/1992 Sb. Příslušný správní úřad Ministerstvo životního prostředí Obvodní báňský úřad D t t o Obecný stavební úřad Stavební úřad Orgán ochrany zemědělského půdního fondu Zásah do 50metrového ochranného pásma lesa Souhlas ke stavbám v záplavovém území Výjimka ze zákona 114/1992 Sb. k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Rozhodnutí o odnětí z PUPFL Rozhodnutí o zařazení zdroje znečišťování ovzduší do příslušné kategorie stacionárních zdrojů Další rozhodnutí / vyjádření 14, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb 17 zák. č. 254/2001 Sb. 56 zák. č. 114/1992 Sb. 16 zák. 289/ zák. č. 86/2002 Sb. podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb., zák. č. 86/2002 Sb.) Orgán státní správy lesů Vodoprávní úřad Správa CHKO nebo Krajský úřad Orgán státní správy lesů Česká inspekce životního prostředí Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, příp. další orgány) Orgán ochrany ovzduší Rozhodnutí o změně rozšíření dobývacího prostoru Grygov vydá OBÚ v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí, jejichž kladná stanoviska z hlediska jednotlivých složek ochrany přírody budou nezbytnou přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí. 19

122 Navazujícím rozhodnutím bude Rozhodnutí příslušného Obvodního báňského úřadu OBÚ, jako věcně a místně příslušného orgánu státní správy o povolení hornické činnosti. Toto rozhodnutí bude vydáno v součinnosti s příslušnými orgány státní správy a zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí. B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda Těžební záměr má být proveden jako pokračování těžby ložiska Grygov jižně od stávající těžené plochy. Jedná se o pozemky na k.ú. Grygov, p.č. 1173, 1185/2, 1213, 1217 a Pozemky jsou vedeny jako orná půda. V příloze č. 15 je uvedeno členění bonitních tříd s kódem BPEJ zemědělských půd dle komplexních pozemkových úprav. Z důvodu zařazení dotčených pozemků k ZPF bude potřeba zažádat o odnětí ze ZPF příslušný orgán ochrany ZPF. Tab. 2: Předpokládané odnětí ZPF (m 2 ) Parcela Celková Kategorie Plocha těžby Plocha mimo výměra BPEJ (m 2 ) (m 2 ) / Tab. 3: Přehled ploch s trvalým odnětím dle BPEJ BPEJ Plocha záborů (m 2 ) Třída ochrany II IV V. 20

123 Pro půdy ve výše uvedených třídách platí následující charakteristika: II. třída ochrany: Patří sem půdy, které mají v rámci klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. IV. třída ochrany: Patří sem půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. V. třída ochrany: Patří sem zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Při zhodnocení plochy záborů ve vztahu ke třídám ochrany vyplývá, že záměr si nevyžádá odnětí půd v I. ochranné třídě, tedy půdy zemědělsky nejcennější. Největší množství odňaté půdy ZPF je předpokládáno ve IV. třídě ochrany, a to m 2, což činí 75,8 % z celkové odnímané půdy náležící do ZPF. Půdy ve IV. třídě ochrany mají převážně podprůměrnou produkční schopnost a jsou využitelné pro výstavbu. Druhý největší zábor bude ve II. třídě ochrany, a to m 2, což odpovídá 22,5 % z celkového záboru. Tyto půdy mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jsou podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné. Z IV. třídy ochrany se předpokládá odnětí m 2, což je 1,7 % celkového záboru. Jsou to půdy využitelné pro zástavbu. Záměr si vyžádá trvalé odnětí pozemku z PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa) v případě parcely č Pozemek není zalesněný. Investor si v tomto případě musí zajistit rozhodnutí o odnětí z PUPFL dle 16 zák. č. 289/1995 Sb. u orgánu státní správy lesů. Dočasný zábor PUPFL si záměr nevyžádá. V celé své délce se záměr nachází v ochranném pásmu lesa, proto je potřeba zajistit souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa dle 14, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. 21

124 Pedologický průzkum V předmětné lokalitě byl proveden pedologický průzkum, jehož plné znění je součástí přílohové části dokumentace. Účelem průzkumu bylo zhodnocení a klasifikace půdních podmínek na pozemcích půdního fondu, návrh mocnosti skrývky humusového a níže uloženého zúrodnění schopného horizontu. Při podrobném terénním průzkumu byly na vymezených pozemcích prováděny vpichy pedologickou sondýrkou (Eijkelkamp) do hloubky cca 1 m.. Vpichové sondy byly prováděny v hustotě cca 4 sondy na 1 ha, celkem bylo provedeno 46 pedologických sond. U každého vpichu byl proveden popis půdního profilu, specifikována mocnost a hlavní morfogenetické znaky diagnostických horizontů. Na základě provedených sond byl proveden návrh mocnosti skrývky humusového horizontu. Ta se tam, kde je navrhována, pohybuje v rozmezí cm, na podstatné části plochy 30 cm. Mocnost je ovlivňována především obsahem humusu, oglejením a částečně texturou. Níže uložený horizont není ke skrývce navrhován. Skrývkové zeminy lze v souladu s legislativou využít ke zúrodnění zemědělských půd, po dohodě s orgánem ochrany ZPF je možné materiál využít i k jiným účelům (rekultivace, použití do kompostů). Ochranná pásma Ochranné pásmo silnic II a III. třídy Ochranným pásmem silnic II. A III. třídy se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo elektrického vedení Veškerá kabelová vedení nová i stávající mají stanovené hranice ochranného pásma 1 m pro vedení do 110kV a 3m pro vedení nad 110kV od krajního kabelu na každou stranu. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: u napětí nad 1kV do 35kV včetně..1 m pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 1kV do 35kV včetně..2 m pro vodič s izolací u napětí nad 1kV do 35kV včetně..7 m pro vodič bez izolace u napětí nad 35kV do 110kV včetně.12 m u napětí nad 110kV do 220kV včetně...15 m 22

125 u napětí nad 220kV do 400kV včetně...20 m u napětí nad 400kV. 30 m Ochranné pásmo telekomunikací Ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení činí 1,5m po stranách krajního vedení. Ochranné pásmo plynovodů Ochranným pásmem je prostor v blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo činí : u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4 m u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně...4 m u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce....1 m. U plynových zařízení se dále podle zákona č. 222 / 1994 Sb. stanovuje bezpečnostní pásmo, které je definováno stejně jako ochranné pásmo, ale je pro: vysokotlaký plynovod do DN m vysokotlaký plynovod do DN m Areál těžebny leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, která byla stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. B.II.2 Voda Voda bude při realizaci záměru využívána ve stejném množství a pro stejnou potřebu jako za současného stavu. Voda je v rámci těžebního areálu využívána pro hygienické účely zaměstnanců, pro pitný režim a pro zkrápění příjezdové cesty. Technologická voda bude využívána pro úpravárenský proces, který je prováděn mokrou cestou, jsou využívány důlní vody z těžebních jezer. Tyto vody jsou po využití v technologickém procesu pro obsah jemných podílů využívány k technické rekultivaci vytěžených prostor a následně jsou odváděny zpět do těžebních jezer. 23

126 zařízení. Jako další zdroj, který bude využíván, je stávající vrt v blízkosti stávajícího sociálního Pitná voda bude do areálu dovážena v balené formě. Předpokládaná spotřeba je asi 3 litry na osobu za den. B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba elektrické energie Pro těžbu i následné zpracování bude využito stávající připojení na VN linku 22 kv Blatec Grygov včetně instalované trafostanice, rozvodny a páteřových rozvodů, které již byly vybudovány v rámci přípravných prací pro otvírku současné provozovny a napájí používaná technologická zařízení. Jedná se o elektrické rypadlo E-303, semimobilní úpravárenskou linku Powerscreen doplněnou o odrazový drtič Comec Sand a čerpadlo technologické vody. Další mechanizmy, které jsou využívány pro dopravu, manipulace a obslužné činnosti, jsou poháněny dieselovým agregátem, pro které jsou denně dováženy pohonné hmoty do areálu. Tab. 4: Předpokládané strojní vybavení a jeho spotřeba pohonných hmot Stroj Výkon [kw] Počet Spotřeba [l/hod] Denní spotřeba [l] Volvo Volvo A DH Tatra E El. pohon Úpravárenská linka El. pohon Čerpadlo vody 45 1 El. pohon Celkem 1172 Surovinové zdroje Podle geologického průzkumu má nově otevíraná část ložiska obdobné vlastnosti jako části již dříve vydobyté. Po vytřídění štěrkové suroviny lze získat kamenivo o následujících frakcích 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/22, 0/22, 0/32, 0/63. Vlastnosti štěrků by měly odpovídají požadavkům norem 24

127 ČSN EN A1 (Kamenivo pro nestmelené a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace), ČSN EN A1 (Kamenivo do betonu), ČSN EN (Kamenivo pro malty), ČSN EN Z2 (Kamenivo pro asfaltové směsi, povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr svým charakterem nevyžaduje další nároky na dopravní infrastrukturu. Pro expedici výrobků budou využívány současné trasy. Vzhledem k tomu, že se nezmění intenzita těžby a vývozu, lze předpokládat i stejnou intenzitu dopravy na těchto dopravních trasách. Expedice surovin bude probíhat v pracovní dny po silnici III/4353 směrem na Grygov a směrem na Blatec. V areálu těžby bude potřeba pro novou otvírku dobudovat dopravní cestu pro přepravu vytěžené suroviny do areálu stávající úpravny a provést přeložku kabelové trasy pro napájení těžebního mechanismu. Technologické i expediční trasy jsou znázorněny na situaci areálu v příloze č. 3. V následující tabulce je uveden počet a typ techniky využívané při těžbě. Tab. 5: Technika uvažovaná při realizaci Oblast využití typ techniky počet techniky Těžba skrývky a pásové rypadlo DH rekultivace příslušného dozer CAT D6XL 1 roku Tatra dumper Volvo A25 1 Těžba štěrkopísku el. korečkový bagr E303 1 pásové rypadlo DH Doprava materiálu k dumper Volvo A25 1 úpravě Úprava štěrkopísků linka Powerscreen 1 Manipulace se štěrkopísky nakladač Volvo L-150 E 2 Expedice výrobků je předpokládána 1500 t materiálu za den převážně těžkou nákladní dopravou (30 t) doplněnou o lehkou nákladní dopravu 10 % z celkové denní 25

128 expedice výrobků. Doprava vyvolaná expedicí výrobků nevyvolá navýšení dopravního zatížení příjezdových tras po silnici III/4353 Grygov Blatec vzhledem ke stávajícímu stavu. Doprava zaměstnanců štěrkovny do areálu těžby nebude rovněž navýšena. Lze konstatovat, že nároky na ostatní infrastrukturu budou minimální. Nároky na jinou infrastrukturu než je uvedeno v předchozích kapitolách nejsou známy. B.III. Údaje o výstupech B.III.1 Emise Pro vyhodnocení vlivu posuzované stavby na imisní situaci v lokalitě byla vypracována rozptylová studie, která je přílohou č. 9 tohoto oznámení. Vzhledem k tomu, že již těžba štěrkopísků v této oblasti probíhá a záměrem je pouze rozšíření těžby za využití technologií a technologické základny v současném rozsahu, je v rozptylové studii hodnocen pouze příspěvek nového zdroje (těžba v novém těžebním prostoru a převoz materiálu do úpravárenské linky). Pro výpočet byl použit program Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování. Veškeré výpočty byly prováděny v souladu s metodikou pro modelování šíření znečišťujících látek v ovzduší Symos 97. Zpracování vypočtených hodnot bylo provedeno v programu ArcGIS verze 9.2. firmy ESRI. Charakteristika zdrojů znečišťování Při realizaci záměru můžeme hlavní zdroje znečišťování ovzduší zařadit do kategorie liniové nebo plošné zdroje. Tyto zdroje budou produkovat především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM 10. Produkce oxidu siřičitého bude s ohledem na charakter provozu a používání bezsirného benzínu a nafty s nízkým obsahem síry zanedbatelná. Denně bude vyváženo 1500 t materiálu a to převážně těžkou nákladní dopravou (30 t) doplněnou o lehkou nákladní dopravu 10 % z celkové denní expedice výrobků. Doprava související s vývozem výrobků nezpůsobí zvětšení dopravního zatížení příjezdových tras po silnici III/4353 Grygov Blatec oproti stávajícímu stavu. Doprava zaměstnanců štěrkovny do areálu těžby nebude rovněž navýšena. 26

129 a) Plošné zdroje znečišťování ovzduší Za plošný zdroj je možno označit aktuální prostor těžby štěrkopísku, jehož otvírka je předpokládána přibližně ve středu zájmové plochy poblíž přemostění melioračního příkopu (bude využito k přepravě materiálu) a bude pokračovat v počáteční etapě západním směrem. Plánovaný roční objem těžby je cca 300 tis. tun. Vzhledem k vyšší vlhkosti odtěžované hmoty se předpokládá i snížená prašnost při manipulaci s tímto materiálem. Emise suspendovaných částic z těžby a přepravy vlhkého materiálu k semimobilní lince či na technologickou je možno označit za nepříliš významné. Další zdroj znečišťování ovzduší představují emise ve formě výfukových plynů z provozu těžké techniky (rypadlo), stání nákladních automobilů při nakládce, nakladačů operujících v místě úpravy vytěžené suroviny (provoz úpravárenské linky bude zachován se stejnými parametry jako při současném provozu). Tyto stroje jsou poháněny dieselovým agregátem. b) Liniové zdroje znečištění ovzduší Ovlivnění kvality ovzduší v širším okolí bude spojeno především s transportem vytěžené a upravené suroviny na místo určení. Vytěžený materiál bude přepravován nákladními automobily a ovzduší bude v této souvislosti zatíženo jednak výfukovými plyny, jednak prachem uvolňovaným z přepravovaného materiálu. Jedná se však o převoz vlhkého materiálu, tím je uvolňování jemného materiálu značně omezeno (dle studie EPA se jedná o snížení emisí TZL až o 95 %). Pro minimalizaci sekundární prašnosti vyvolané při transportu těženého materiálu budou příjezdové a účelové komunikace v dobývacím prostoru zkrápěny. Pojezdy po areálu těžby Transport materiálu z prostoru těžby k lince na úpravu štěrkopísků bude prováděn dumperem Volvo A25 a velkoobjemovými nákladními automobily např. Tatra 815 8x8 (nakládka 67-krát za den). Emisní charakteristika liniového zdroje byla určena v programu MEFA, pomocí kterého byly vypočteny emise pro PM 10, NO x, NO 2, CO, benzen a benzo(a)pyren. Při výpočtu emisních faktorů určovaných znečišťujících látek bylo použito předdefinovaného schématu zastoupení kategorie vozidel dle plnění emisní úrovně v programu MEFA. 27

130 Nejblíže zájmové lokality jsou v současné době dvě měřící stanice Olomouc Šmeralova a dopravní Olomouc-Velkomoravská, která má však reprezentativnost dat pouze pro měřítko okrskové (0,5-4 km) a je vzdálena od zdroje cca 6,5 km. Pozaďová, městská stanice s názvem Olomouc Šmeralova se nachází přibližně 7,5 km severně od předmětného zdroje znečišťování ovzduší a reprezentativnost naměřených dat je uváděna pro oblastní měřítko (4 50 km). Informace o naměřených hodnotách jsou získány z ročenky z roku 2008 Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Jsou dostupné koncentrace pro znečišťující látky PM 10 NO x a NO 2. Okrajová část lokality zasahuje do OZKO (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), ve které byl v roce 2007 překročen imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM 10. Dostupné koncentrace pro měřící stanici Olomouc Šmeralova: suspendované částice (PM 10 ) maximální denní koncentrace 88,1 µg/m 3, 36 MV 39,4 µg/m 3, 98 % kv. 61,4 µg/m 3 průměrná roční koncentrace 24,3 µg/m 3 oxid dusičitý (NO 2 ) maximální hodinová koncentrace µg/m 3, 19 MV 77.5 µg/m 3, 98 % kv. 59,3 µg/m 3 průměrná roční koncentrace 21,3 µg/m 3 oxid dusičitý (NO x ) průměrná roční koncentrace 33,6 µg/m 3 Stav imisního pozadí posuzované lokality bez realizace záměru pro rok 2011 je možno přibližně určit jen na základě odborného odhadu. Tento odhad vychází z výsledků imisního měření za období 1997 až 2008 (analýza trendu), z polí koncentrací sledovaných znečišťujících látek pro celou ČR vztažených k roku Ze skutečnosti, že v bezprostřední blízkosti posuzované lokality není umístěno žádné zařízení pro měření stavu a kvality ovzduší a nejbližší měřící stanice jsou městského typu (tzn. nejsou zcela reprezentativní pro zájmovou lokalitu) vyplývá, že odhad stavu imisního pozadí v posuzované lokalitě je pouze orientační. Předpokládané imisní pozadí (bez realizace záměru) v roce 2011 dosáhne následujících hodnot: benzen - průměrná roční koncentrace < 1,6 µg/m 3 (trend mírně klesající) benzo(a)pyren - průměrná roční koncentrace < 0,6 ng/m 3 (trend mírně klesající) oxid dusičitý (NO 2 ) - maximální hodinová koncentrace < 130,0 µg/m 3 (trend kolísavý) oxid dusičitý (NO 2 ) - průměrná roční koncentrace < 23,0 g/m 3 (trend mírně klesající) 28

131 oxidy dusíku (NO x ) - průměrná roční koncentrace < 27,0 g/m 3 (trend mírně klesající) oxid uhelnatý (CO) maximální 8hod. klouzavá průměrná koncentrace < 1800 g/m 3 (trend mírně klesající) suspendované částice (PM 10 ) - maximální denní koncentrace < 43,0 g/m 3 (trend kolísavý) suspendované částice (PM 10 ) - průměrná roční koncentrace < 32,0 g/m 3 (trend kolísavý) Výsledné imisní koncentrace v trvalé obytné zástavbě Pro prezentaci výsledků výpočtu bylo zvoleno v místě obytné zástavby v blízkém okolí plošného a liniového zdroje znečištění ovzduší tři referenční body: - sídelní útvar: Grygov, parc. č. 1167, č.p. 292; - sídelní útvar: Grygov, parc. č. 1162, č.p. 92; - sídelní útvar: Blatec, parc. č. 165, č.p V tabulce č. 6 jsou uvedeny maximální dosažené koncentrace do výpočtu zahrnutých znečišťujících látek pro časové úseky 1 h, 8h, 24 h, kalendářní rok. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu. 29

132 Tab. 6: Maximální imisní koncentrace v referenčních bodech zvolených v místě obytné zástavby na budovách, podíl maximální vypočtené koncentrace v těchto bodech na imisním limitu Max. koncentrace Znečišťující látka Doba průměrování Vypočtená koncentrace [µg/m 3 ] ref. bod 1 ref. bod 2 ref. bod 3 jako podíl imisního limitu [%] Benzen 1 kalendářní rok 0, , , ,0181 Benzo(a)pyren [ng/m 3 ] CO NO 2 1 kalendářní rok 0, , , ,00015 max. denní 8 h klouzavý průměr 1, , , , hodina 1, , , , kalendářní rok 0, , , ,1518 NO x 1 kalendářní rok 0, , , ,3499 PM hodin 2, , , , kalendářní rok 0, , , ,0785 Pozn.: Modře jsou v tabulce zvýrazněny nejvyšší zjištěné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky v referenčních bodech, které jsou vztaženy k imisnímu limitu. Srovnání s pozaďovými koncentracemi S imisním pozadím jsou srovnávány vypočtené maximální koncentrace ze zvolených referenčních bodů v trvalé obytné zástavbě, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v daném místě v okolí zdroje znečištění. Benzen Přírůstek k průměrným ročním koncentracím benzenu vyvolaný posuzovaným záměrem dosahuje 0,056 % odhadu imisního pozadí této znečišťující látky pro rok Samotná pozaďová imisní koncentrace pro výpočtový rok dosahuje 32 % imisního limitu, tudíž záměrem vzniklý přírůstek k ročním koncentracím benzenu bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Benzo(a)pyren Předpokládaná průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu pro výpočtový rok (tj. imisní pozadí) tvoří 60 % imisního limitu. Přírůstek k těmto koncentracím vyvolaný posuzovaným záměrem nepřekročí 0,00025 % odhadu imisního pozadí benzo(a)pyrenu. Přírůstek k průměrným ročním koncentracím benzo(a)pyrenu vyvolaný záměrem bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. 30

133 Oxid dusičitý (NO 2 ) Vypočtené nejvyšší průměrné roční koncentrace NO 2 dosahují cca 0,26 % odhadnutého imisního pozadí pro rok 2011 a maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého představuje přibližně 1,14 % odhadu imisní pozaďové koncentrace NO 2 pro rok výpočtu. Pozaďová imisní průměrná roční koncentrace oxidu dusíku tvoří 57,5 % imisního limitu. Přírůstek vyvolaný záměrem ke koncentracím oxidu dusíku bude mít malý vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Oxidy dusíku (NO x ) Imisní pozaďové roční koncentrace oxidů dusíku pro rok 2011 dosahují 90 % imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace. Nejvyšší vypočtená průměrná roční koncentrace NO x v referenčních bodech představuje cca 1,5 % odhadnutého imisního pozadí pro tuto znečišťující látku. Na hranici EVL Království dosáhne nejvyšší průměrná roční koncentrace oxidů dusíku hodnoty 3,25 µg/m 3, což tvoří cca 10,8 % jak imisního limitu a přibližně 12 % odhadu imisního pozadí. V zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace oxidů dusíku. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace bude však záměrem vyvolaný přírůstek dočasný (těžba po dobu 3 let). Oxid uhelnatý (CO) Předpokládaná maximální denní 8-hodinová průměrná koncentrace oxidu uhelnatého pro rok 2011 (tj. imisní pozadí) tvoří 18 % imisního limitu. Vypočtené nejvyšší koncentrace CO dosahují cca 0,06 % odhadnutého imisního pozadí pro výpočetní rok. Vzhledem k imisnímu limitu jsou však nejvyšší vypočtené koncentrace oxidu uhelnatého zanedbatelné. Suspendované částice (PM 10 ) Průměrná roční koncentrace oxidu dusíku v roce 2011 bude tvořit 80 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace PM 10 získané modelovým výpočtem dosahují přibližně 0,1 % odhadnutého imisního pozadí pro výpočtový rok, zatímco maximální denní koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM 10 nepřekročí 6,3 % uvažovaných koncentrací imisního pozadí. Ani za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10. Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů. 31

134 B.III.2 Odpadní vody S odpadními vodami bude v areálu nakládáno stejným způsobem a za využití stejného technologického zázemí jako v současnosti. Odpadní vody z objektu jsou svedeny do mechanicko - biologické čistírny odpadních vod typu D 10 a odpadní vody ze zpevněných ploch jsou svedeny do lapolu, kde budou zbaveny případného znečištění ropnými látkami. Vyčištěné odpadní vody jsou na základě platného povolení Magistrátu města Olomouce, odboru životního prostředí č.j.: SmOl/ŽP/55/27402/2007/Poš ze dne vypouštěny do vodního toku Morávka. Vypouštění odpadních vod je povoleno v množství průměrně 0,1 l/s (25 m 3 /měs.), maximálně 0,2 l/s (0,29 tis.m 3 /rok). Dešťové vody Vzhledem k dobré propustnosti štěrkopísku nebude docházet k hromadění dešťových vod, vody se budou v těžebním areálu volně vsakovat. Jímání povrchových ani podzemních vod nebude prováděno. Důlní (zvláštní) vody Důlními vodami budou vody v těžebním jezeře. Podle ustanovení 40 zákona č.44/1988 Sb. horního zákona v platném znění je může organizace využívat pro vlastní potřebu. Podle 4 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou důlní vody považovány za povrchové, popř. podzemní a zákon se na ně vztahuje. V případě těžby na ložisku štěrkopísku Grygov - Tážaly se bude (podle platných výkladů) jednat o povrchové vody, které může těžební společnost využívat pro vlastní potřebu. B.III.3 Odpady Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, stanovuje mimo jiné i pravidla pro nakládání s odpady při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Nakládání s odpady je v zákoně o odpadech definováno jako jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Při nakládání s odpady, respektive při jejich odstraňování, je třeba volit vždy ty způsoby nebo technologie, které zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a 32

135 které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Odpady z těžební činnosti Dle 2, odst. 1 písm. j zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změněn některých dalších zákonů, v platném znění, nevztahuje se zákon o odpadech na těžební odpady, pokud není v zákoně č. 157/2009 Sb. stanoveno jinak. Podle ustanovení 1 odst.2 písm.f) zákona 157/2009 Sb. o nakládání s těžebním odpadem se citovaný zákon neuplatní jelikož neprodejné hmoty jsou využity k rekultivačním pracem na zahlazení následků exploatace ložiska. Odpady z obslužné činnosti při těžbě Vzhledem k tomu, že již v současné době probíhá v areálu těžba a rozsah činnosti v areálu se nezmění, bude vznikat odpad přibližně stejného druhu a množství jako za současného stavu. Bude se jednat především o běžné odpady typu komunální vznikající při provozu těžebny obsluhované 12-ti pracovníky. Tab. 7: Předpokládané druhy odpadů vznikajících z obslužné činnosti při těžbě Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Odpady jinak blíže neurčené O Nechlorované hydraulické minerální oleje N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N N Pneumatiky O 33

136 Olejové filtry N Olověné akumulátory N Odpady obsahující ropné látky N Železo a ocel O Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Směsný komunální odpad O Při nakládání s odpady musí každý původce dodržovat jednak obecné povinnosti dané legislativou, tj.: předcházet vzniku odpadů přednostně odpady nabízet k využití odstraňovat odpady v zařízeních k tomu určených odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit předávat pouze oprávněným osobám (viz 12 odst.3 zákona o odpadech), buď přímo nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby, ale i dodržovat povinnosti původců odpadů, tak jak jsou uvedeny v 16 zákona o odpadech odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle 5 a 6, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Tuto evidenci archivovat po dobu, kterou stanovuje zákon o odpadech nebo prováděcí právní předpis, umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění (Plán odpadového hospodářství zpracovává dodavatel při vzniku odpadu kategorie ostatní v množství větším než 1000t/rok nebo kategorie nebezpečný v množství větším než 100 t/rok. Tento plán musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje), 34

137 vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství, ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených zákonem.185/2001sb. podle 15, platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech. Systém odpadového hospodářství je pro současnou činnost na provozovně zaveden a je vyhodnocován. Společnost získala v roce 2002 souhlas dle 16 odst. 2 a 3 zákona o odpadech pro provozovnu Grygov (č.j.: ŽP 206/01 Vá, Oš). Konkrétně se jedná o souhlas ke shromažďování, soustřeďování a třídění odpadu kategorie nebezpečný: Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami, Olověné akumulátory, Zářivky a jiné odpady obsahující rtuť. A o souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů kategorie ostatní: Odpady jinak blíže neurčené (např. drobné pryžové předměty, pryž neznečištěná škodlivinami apod.), Papírové a lepenkové obaly (např. drobné útržky papíru a lepenky, nepoužitelné zbytky obalů apod.), Plastové obaly (např. drobné plastové obaly, nádoby od tmele neznečištěné škodlivinami, igelitové sáčky, plastové pásky, drobné plastové předměty apod.), Dřevěné obaly (např. úlomky dřevěných obalů apod.), Kovové obaly (např. drobné kovové obaly apod.), Sklo (např. střepy tabulového a drátěného skla). B.III.4 Ostatní - hlukové poměry Pro potřeby posouzení vlivu záměru na životní prostředí bylo jako jedna z příloh oznámení zpracováno akustické posouzení pro vyhodnocení hluku z rozšíření dobývacích prostor na k.ú. Grygov. Vzhledem k tomu, že se technické parametry návrhu těžby štěrkopísků od doby zpracování nezměnily a ve zjišťovacím řízení nebyl předložen požadavek na úpravu či doplnění hlukové studie, přikládáme hlukovou studii ve fázi 35

138 dokumentace v původním znění. Kompletní akustické posouzení je uvedeno v příloze č. 8, níže uvádíme nejvýznamnější závěry tohoto posouzení. Akustické posouzení se zabývá přesunutím těžby štěrkopísku na sousední nevytěžené pozemky a s tím související převoz štěrkopísku na technologickou linku. V současné době má záměr Těžba štěrkopísků Grygov - Tážaly platné souhlasné stanovisko MŽP OVSS VIII ze dne posuzované dle EIA a dojde pouze ke změně ložiska uvnitř areálu provozovny. Mimo posuzovaný areál nedojde oproti stávajícímu stavu k žádné změně v trasách odvozu materiálu nebo počtu vozidel. Pro vyhodnocení akustických účinků bylo přihlédnuto k požadavkům a ustanovením Nařízení vlády č.148/2006 Sb. v plném znění a k příslušným normám z oblasti akustiky. Výpočty hladin akustického tlaku jsou prováděny v souladu s požadavky mezinárodních standardů a metod, jejichž výběr je dán doporučením Evropské komise a směrnicí č. 49 EU. Průběh šíření hluku je dokumentován izofonovými pásmy výpočtového programu LimA s doplněním výpočtových bodů. Vstupní údaje Pro tvorbu výpočtového modelu posloužil terénní průzkum provedený přímo v areálu, protokoly měření provedené Krajskou hygienickou stanicí a Zdravotním ústavem Olomouc. Zdroje hluku v areálu Pro těžbu je využíván korečkový bagr E-303 s elektrickým pohonem. Díky tomuto pohonu zde odpadá hlučnost ze spalovacího motoru. Akustický výkon bagru (L wa ) je 97 db. Doba provozu je 14 hodin denně. Veškerý přímo vytěžený materiál se nechává na odvodňovací meziskládce, umístěné v prostoru těžby. Z této meziskládky je materiál následně naložen na nákladní automobily bagrem DH-281 s akustickým výkonem L wa = 108 db. Nakládka probíhá denně po dobu 14 hodin. Pro odvoz materiálu na technologickou linku probíhá pomocí 4 nákladních automobilů. V provozu jsou neustále 3 Tatry 815 (akustický výkon L wa = 82 db) a jedno Volvo A-25 (akustický výkon L wa = 111 db). Denně je vytěženo cca 1500 tun materiálu, který se z odvodňovací meziskládky nakládá na nákladní automobily. Naložený materiál je nákladním autem převezen na technologickou linku a nákladní auto se vrací zpět k místu meziskládky. Takto je denně naloženo cca 70 automobilů (tj. 140 průjezdů). 36

139 Výpočty Postup provádění výpočtů: 1. intenzita dopravy zadaná objednatelem byla dosazena do výpočtu pro výpočet zatížení akustickým tlakem z převozu vytěženého materiálu 2. dále byly do modelu zadány akustické výkony těžebního zařízení a nakladače a vypočteno zatížení ze stacionárních zdrojů 3. byl proveden součet ekvivalentních hladin akustického tlaku z dopravy a stacionárních zdrojů hluku ve výhledovém stavu (doloženo graficky) Pro názornost šíření hluku jsou doloženy zákresy izofonových polí se zaznačením výpočtových bodů. Výpočtové body jsou umístěny 2 m před fasádou obytné zástavby. bod výpočtu č.1 Grygov č. p. 292 bod výpočtu č.2 Grygov č. p. 92 bod výpočtu č.3 Blatec č. p. 51 bod výpočtu č.4 Blatec č. p. 118 bod výpočtu č.5 Blatec č. p. 117 bod výpočtu č.6 Blatec č. p. 181 bod výpočtu č m uvnitř lesa Království Povrch komunikací je většinou uježděná hlína, která je místy vysypaná štěrkem. Celý areál včetně ploch pro těžbu je téměř v rovině. Rychlost vozidel v areálu a celé ploše dobývacího prostoru je stanovena dopravním řádem na 20 km/h. Tab. 8: Vypočtené hodnoty - hlukové příspěvky Bod Nákladní Součet Technologie Patro / doprava v doprava + těžby výška areálu technologie Limit L aeq,8 (db) L aeq,8 (db) L aeq,8 (db) Den 1. NP 37,2 31,0 38,2 50,0 2. NP 37,6 32,2 38,7 50,0 1. NP 37,3 28,7 37,8 50,0 2. NP 37,5 30,7 38,3 50,0 1. NP 36,9 30,6 37,8 50,0 2. NP 37,1 30,7 38,0 50,0 37

140 NP 37,5 33,2 38,9 50,0 2. NP 37,8 33,2 39,1 50,0 1. NP 37,6 34,1 39,2 50,0 2. NP 37,9 34,1 39,4 50,0 1. NP 37,2 34,0 38,9 50,0 2. NP 37,5 34,0 39,1 50,0 3 m 42,4 44,3 46,5 50,0 6 m 42,9 44,6 46,8 50,0 Vyhodnocení Těžební areál v Grygově má v současnosti platné rozhodnutí k provádění hornické činnosti a činnosti pro areál navazující na hodnocenou lokalitu. Z hlediska hlukové situace je tedy jedinou změnou pouze místo těžby. Z tohoto důvodu je posuzován pouze přesun těžebních činností do plánovaného rozšíření dobývacího prostoru a hluk související s touto změnou. Veškerá technika nutná pro těžbu je již v současné době v provozu a dojde pouze k přesunu těžebního a nakládacího zařízení. Dále dojde ke změně trasy odvozu vytěženého materiálu. Veškerý tento provoz se však stále odehrává uvnitř stávajícího areálu. Výsledek výpočtového modelu prokazuje, že ve výhledovém stavu kdy bude těžba přesunuta do jižní části areálu, nedojde v žádném z posuzovaných bodů k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Při vyhodnocení vlivu provozu technologických zdrojů hluku a dopravy na účelových komunikacích je vyhodnocena nejnepříznivější situace těžby a zdroje hluku jsou zadány jako pracující 7 hodin z osmihodinové pracovní doby. Hygienické limity stanovené pro chráněné venkovní prostory staveb budou s velkou rezervou dodrženy. Nejbližší objekt bude ovlivněn hladinami hluku 39,4 db ve druhém nadzemním podlaží (výp. bod č. 5). V noční době není v činnosti žádný zdroj hluku ani neprobíhá odvoz materiálu. Vzhledem k tomu, že veškeré hlukové limity jsou splněny, není třeba provádět žádná protihluková opatření. 38

141 B.III.5 Doplňující údaje Dle odvozené mapy radonového rizika ČR ( mapový list 24-24) leží k.ú. Grygov, a tedy i zájmová lokalita, v území, které je řazeno do kategorie s přechodným či středním radonovým rizikem. V případě požadavků na detailní posouzení radonového rizika na plánovaných pozemcích by bylo třeba provést podrobný radonový průzkum. Takovýto průzkum by ale postrádal smysl v případě dostatečné izolace hodnocených pozemků (těsnící folie). Před zahájení těžebních prací byl na lokalitě v roce 2001 provedený radonový průzkum (SKALÁK SAT technické testování a analýzy, leden 2001) a jeho výsledky jsou uvedeny v protokolu v příloze č. 12. Dle výsledků měření a jejich vyhodnocení, uvedených v protokolu, vyplývá, že měřená parcela č v k.ú. Grygov se nachází v kategorii nízkého radonového rizika a stavby postavené na této ploše nevyžadují protiradonová ochranná opatření. V rámci zkoušek kameniva se při provozu pravidelně kontroluje i radioaktivita. 39

142 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Charakteristika území Řešený záměr se nachází na katastrálním území Grygov, v jeho západní části. Jedná se o plochu v jižní části chráněného ložiskového území Grygov, u níž se předpokládá pokračování v těžbě a realizace zkušební veslařské dráhy. Tato plocha sousedí s lesem Království, který je evropsky významnou lokalitou a část lesa je rovněž vyhlášena jako přírodní rezervace. Území dotčené záměrem náleží k typicky zemědělské rovinaté krajině Hané. Samotná lokalita záměru je výrazně ovlivněna těžbou štěrkopísků v dobývacím prostoru Grygov, která po sobě zanechala výraznou stopu v krajině ve formě velkých jezer. Lokalita se nachází v široké nivě řeky Moravy, v intenzivně zemědělsky využívané krajině, fragment stromového pokryvu představuje les Království tvořený porosty tvrdého luhu a polonských dubohabřin. C.I.2 Klima Podle QUITTA (1971) leží lokalita v teplé oblasti ČR (T2). Podnebí se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Na základě dlouhodobých měření ČHMÚ ( v letech náleží lokalita do oblasti s průměrným ročním úhrnem srážek m a průměrnou roční teplotou 8,1 9 o C (viz tabulka 9). 40

143 Tabulka 9: Charakteristiky klimatické oblasti T 2 Klimatická oblast T 2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu [ C] -2 až -3 Průměrná teplota v červenci [ C] Průměrná teplota v dubnu [ C] 8 9 Průměrná teplota v říjnu [ C] 7 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Zdroj: Quitt,, 1971 Z emisní bilance vyplývá, že v uplynulých pěti letech měly největší podíl v Olomouckém kraji v produkci tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Tuhé znečišťující látky byly produkovány především malými zdroji znečišťování (lokální topeniště v obytných domech a bytech), na produkci oxidu siřičitého se pak nejvíce podílely velké zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků v uplynulých pěti letech byly mobilní zdroje znečišťování ovzduší (doprava). Částečné zlepšení situace se očekává od přesměrování tranzitní dopravy mimo hustě obydlená sídla a výstavby městských obchvatů. Emisní zatížení Olomouckého kraje je do značné míry nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování ovzduší jsou lokalizovány v jižní části kraje, zejména se jedná o okresy Přerov a Olomouc. 41

144 Stav ovzduší Olomouckého kraje je monitorován staniční sítí, kterou v počáteční fázi tvořilo celkem 15 stanic, z nichž 8 provozoval ČHMÚ (5 stanic automatizovaného imisního monitoringu - AIM, Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Litovel, 3 stanice jsou manuální). Monitoring ovzduší dále zajišťuje 4 stanicemi hygienická služba, která provozuje 1 stanici AIM v Olomouci a 3 manuální stanice v Prostějově. Zbývající stanice jsou manuální a provozují je organizace resortu zemědělství. Doplňkově je dále sledován stav ovzduší odborem životního prostředí Magistrátu města Olomouc, který vlastní 3 manuální stanice. V Olomouckém kraji i nadále zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 a u přízemního ozonu. Příčinou tohoto znečištění je silniční automobilová doprava (mobilní zdroje) ve všech větších městech Olomouckého kraje a sekundární prašnost. Největší překročení bylo naměřeno u ročníhoprůměru suspendovaných částic PM 10 na stanici v Přerově (41,9 µg.m -3 ). Dále došlo k překročení LV u 24hodinového aritmetického průměru PM 10 na stanicích v Přerově, Prostějově, Olomouci, Bělotíně a Dolních Studénkách, z toho nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici v Přerově (75,3 µg.m -3 ). Ve srovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 k nepatrnému snížení imisí PM 10 (24 hodinový průměr) na stanicích v Přerově (z 84,3 na 75,3 µg.m -3 ), v Prostějově (z 67,0 na 58,8 µg.m -3 ) a v Olomouci (z 75,7 na 61,0 µg.m -3 ). K nejpostiženějším lokalitám z hlediska překračování LV pro PM 10 a ozon patří města Přerov, Olomouc, Prostějov a pro samotný ozon i Jeseník. Z hlediska celkového hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Olomouckém kraji je situace stabilizována, neboť nedošlo k výraznějšímu navýšení imisí. C.I.3 Geologická stavba a hydrogeologické poměry Geologická charakteristika Území okresu Olomouc má značně pestrou a komplikovanou geologickou stavbu. Oblast je situována především na kře Hornomoravského úvalu. Hodnocené území tvoří široké sedimentární roviny Moravy a dále dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami. Pod povrchovým horizontem, který je tvořen kvartérními půdami a nepravidelně mocnými fluviálními náplavami nivy řeky Moravy (hlíny, spraše, písky, štěrky), jsou uloženy mladotřetihorní miocenní sedimenty tvořené mořskými tégly, písčitými slíny a písky. Ty vyplňují širokou depresi Hornomoravského úvalu, vytvořenou tektonicky ve starších kulmských, devonských horninách a v předdevonském krystaliniku. Tyto jednotky vystupují v nedalekém tzv. grygovském paleozoiku (Šafář et al. 2003). 42

145 Lze nalézt i slatiny tvořící často závěrečné stadium zazemňování mrtvých ramen v nivě. V jižní části šíře pojatého území (luh Mojena u Tlumačova) se objevují i první hrúdy, tj. pahorky vátých písků nořící se zpod pláště nivních hlín. Reliéf je nivní, tvořený různými stupni nivy, protkanými rameny v různém stupni zazemnění a přilehlými terasovými plošinami, vystupujícími jen nepatrně nad nivu. Povrch terénu v dotčeném území se nachází v nadmořské výšce m n.m. Přímo v místě plánované těžby jsou geologickým podložím aluviální sedimenty těžší textury, v hlubších vrstvách i s vložkami štěrkopísků. V povrchové vrstvě je pravděpodobná příměs sprašového materiálu. Erozně akumulační procesy se projevují omezeně, pouze v podmínkách mezo a mikroreliéfu. Na části pozemku, který je mírně vyvýšen se aluviální sedimenty již uplatňují méně a substrát je tvořen směsí přemístěných zvětralin, a větrných i vodních sedimentů. Hydrogeologická charakteristika Zájmová oblast je součástí hydrogeologického rajónu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu (Hydrogeologické rajóny ČSR, svazek 2, povodí Moravy a Odry, Geotest Brno, 1986). Komplex kvartérních sedimentů rajónu je zastoupený fluviálními uloženinami, které se skládají z písčitých štěrků, písků a hlín a které tvoří výplň rozsáhlé sníženiny předkvartérního reliéfu a budují údolní terasy řeky Moravy. Kvartérní klastické sedimenty jsou považovány za jednokolektorový zvodnělý systém s freatickou zvodní. Počevní izolátory vytvářejí relativně nepropustné jíly neogénu, stropní izolátory jsou náplavové hlíny. V souladu s geomorfologií území a hydraulickými vlastnostmi kolektoru se vytváří i proudění podzemní vody, které v této oblasti koresponduje s tokem řeky Moravy. Oblast ložiska a jeho okolí leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Hydrogeologické poměry vlastní lokality, to je ložiska štěrkopísku Grygov a jeho nejbližšího okolí, byly zjišťovány řadou průzkumů. Podle všech dosud prováděných hydrogeologických prací je řeka Morava v přímém hydraulickém vztahu s kvartérním fluviálním štěrkopískovým kolektorem, který se vyskytuje v mocnostech 3,0 až 7,4 m s bází v nadmořské výšce 197,0 až 200,0 m n.m., to je 5 8 m pod úrovní terénu. Podložní neogenní sedimenty (vápnité jíly) jsou izolátorem, nadložní náplavové hlíny (pokud jsou přítomny) jsou poloizolátorem až izolátorem. Kolektor písčitých štěrků je zvodněný, většinou v celé mocnosti. Řeka Morava tvoří místní erozní bázi a pro štěrkovou zvodeň představuje okrajovou podmínku I. typu 43

146 (H=konst.). Tento vztah znamená, že hladina podzemní vody v příbřežním pásmu je závislá na aktuální úrovni hladiny v řece. Za běžných stavů hladin v řece Moravě, řeka zvodeň spíše drénuje (odvodňuje). Podzemní vody směřují podzemním odtokem severojižním směrem. Směr proudění podzemní vody je podle regionálního hydrogeologického průzkumu (Z.Kouřil, 1970) směrem k jihu,, někdy i k JJZ. Za vyšších vodních stavů v řece naopak říční voda dotuje kolektor podzemních vod a směr proudění p.v. v příbřežním pásmu (cca do m od řeky) bývá tedy v takových případech opačný, ve větších vzdálenostech jen za vysokých a povodňových stavů. Součástí povrchového a pravděpodobně i podzemního odtoku je tok (mlýnský náhon) Morávka, který protéká podél západní hranice prostoru ložiska. Průtoky vody jsou zde regulovány, neodpovídají přirozeným průtokům v řece Moravě. Koryto je poměrně mělce zahloubené a je zanesené vrstvou jílovitých sedimentů a humózní hmotou, která omezuje intenzivnější břehovou a dnovou infiltraci. C.I.4 Nerostné suroviny V širším okolí záměru se nacházejí především ložiska vápenců, štěrkopísků a cihlářských surovin. Samotný záměr se nachází jižně od dobývacího prostoru Grygov (i.č ), v němž probíhá těžba štěrkopísků. V ložisku s názvem Grygov-Tážaly vedeném pod i.č probíhá těžba z vody, těžbu provádí společnost Štěrkovny Olomouc a.s. Dobývací prostor je součástí chráněného ložiskového území Grygov (i.č ), chráněny jsou štěrkopísky. 44

147 Obr. 2: Vymezení CHLÚ Grygov (CHLÚ je zaznačeno zeleným šrafováním) Zdroj: Dalším nejbližším ložiskem nerostných surovin je ložisko nevýhradní plochy Kožušany-Slavonín (i.č ), které je vymezeno podél toku Moravy a od záměru je vzdáleno cca 40 m severozápadně. V současnosti zde těžba neprobíhá, těžilo se zde v minulosti povrchově. C.I.5 Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění (Demek 1987) se zájmová lokalita nachází v provincii Západní Karpaty. V rámci této provincie náleží zájmová lokalita k následujícím geomorfologickým jednotkám: subprovincie Vněkarpatské sníženiny oblast Západní vněkapratské sníženiny celek Hornomoravský úval podcelek Středomoravská niva Hornomoravský úval Hornomoravský úval je široká protáhlá sníženina o ploše 1315 km 2 a střední výšce 225,8 m. Jedná se o příkopovou propadlinu vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami, osu tvoří široká niva řeky Moravy. V západní části jsou nížinné pahorkatiny, ve 45

148 východní části náplavové kužely toků stékajících z Jeseníků. Tvoří ji převážně pole, v nivách lužní lesy. Středomoravská niva Středomoravská niva je střední částí Hornomoravského úvalu, má charakter akumulační roviny podél řeky Moravy a dolní Bečvy o ploše 415 km 2, střední výška je 206,1 m. Tvoří ji pole, louky, lužní lesy s dubem a habrem. C.I.6 Hydrologické poměry Posuzované území náleží do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějším vodním tokem v dané oblasti je řeka Morava, která protéká ve směru sever- jih. Nejvýznamnějšími přítoky Moravy na území okresu Olomouc jsou levostranné Oskava s přítoky Oslavou (P= 101,63 km 2, Q a = 0,795 m 3 /s) a Sitkou (P= 117,42 km 2, Q a = 0,548 m 3 /s), Bystřice, Olešnice a pravostranný přítok Cholinka. Zájmová lokalita je dle Hydroekologického informačního systému (heis.vuv.cz) součástí dílčího povodí č.h.p /0, odvodňovaného melioračními kanály do toku Loučka, které náleží do hydrologického povodí III. řádu Morava od Třebůvky po Bečvu. Uvedený vodní tok Loučka tvoří levostranný přítok povrchového toku Morávka, č.h.p /0. Morávka je potom levostranným přítokem Moravy. Lokalita záměru je součástí záplavového území při průtoku Q 100 řeky Moravy. Záplavové území významného toku Morava bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne pod č.j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339. V dotčeném území dochází k rozlivu Q 20 ve stejném rozsahu jako při Q 100 (viz následující obrázek č. 3), při průtoku Q 5 se zájmová lokalita nachází na okraji tohoto rozlivu. 46

149 Obr. 3: Záplavové území při Q 100 řeky Moravy Zdroj: heis.vuv.cz Lokalita záměru leží v území chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Kvartéru řeky Moravy, která byla stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb., a zaujímá celkovou plochu 571 km 2. Nařízení v 2 reguluje činnost na území CHOPAV. C.I.7. Půdy Na dotčeném území se nacházejí glejové fluvizemě, které se v širokém pásu táhnou podél řeky Moravy. Pro fluvizemě je typické, že vyplňují plochá dna říčních údolí zvláště podél velkých vodních toků. Půdotvorným substrátem jsou zde výhradně nivní sedimenty. Typickými znaky je nepravidelný obsah organických látek (v celém profilu) a různý stupeň vrstevnatosti. Podzemní voda je po větší část roku hlouběji než 80 cm, ale během roku 47

150 hladina výrazně kolísá. Charakteristické je periodické přerušování půdotvorného procesu akumulací v průběhu záplav. V zájmovém území byl zpracován podrobný pedologický průzkum (Dr. Ing. Milan Sáňka, 2010), který je součástí přílohové části předkládaného Dokumentace. Dle pedologického průzkumu se v daných geologických a klimatických podmínkách na daném reliéfu terénu vyvinul půdní typ fluvizem v subtypu modální v terénních depresích pak v subtypu oglejená, v malých okrscích může přecházet až do půdního typu glej, v subtypu modální. Na mírně vyvýšených částech pozemku, kde není aluviální původ sedimentu zcela jednoznačný, je možno identifikovat přechodové subtypy od fluvizemí ke kambizemím fluvizem v subtypu kambická, oglejená nebo až půdní typ kambizem v subtypu fluvická, oglejená. V důsledku vlastností substrátu se jedná o půdy zrnitostně těžší, jílovitohlinité, ve spodině až jílovité. Skelet je zastoupen v humusovém horizontu pouze ojediněle, v níže uloženém horizontu může být zastoupení vyšší. Humusový horizont je texturně střední až lehčí, převážně písčitohlinitý nebo hlinitopísčitý, v mírných depresích je i hlinitý nebo až jílovitohlinitý. Struktura je, polyedrická, s přechodem k drobtové. Zásoba humusu je střední až dobrá (cca 2-3 %). Skelet se na většině plochy vyskytuje v příměsi do 5% jako štěrk i kamení, pouze na malých okrscích může být jeho zastoupení vyšší. Ve spodní části humusového horizontu se mohou vyskytovat známky mírného oglejení. Vzhledem k obsahu humusu a textuře lze předpokládat příznivé sorpční vlastnosti a ph půdy, zásoba živin je závislá na aktuálním hnojení. Biologické vlastnosti jsou příznivé, půdy jsou mikrobiálně oživené. Kvalita materiálu humusového horizontu je průměrná až slabě nadprůměrná. Mírně je snižována oglejením. C.I.8. Zvláště chráněná území a přírodní parky Zvláště chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny můžeme pracovně rozdělit na velkoplošná a maloplošná. Do skupiny velkoplošných zvláště chráněných území jsou řazeny národní parky a chráněné krajinné oblasti. Do skupiny maloplošných ZCHÚ náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. 48

151 Nejbližším velkoplošným chráněným územím je CHKO Litovelské Pomoraví, které je od lokality záměru vzdáleno cca 10 km severně. tabulce č. 10. Maloplošná ZCHÚ, nacházející se nejblíže k záměru, jsou uvedena v následující Tab. 10: Zvláště chráněná území v nejbližším okolí záměru Název území Kód k.ú. Kategorie Rozloha, ha Vzdálenost od lokality Království 1816 Grygov Přírodní rezervace U bílých hlín 461 Krčmaň Přírodní památka U strejčkova 469 Krčmaň Přírodní lomu památka 309,47 1,3 km jihovýchodně 0,19 2,7 km východně 0,66 3 km východně Zdroj: Přírodní rezervace Království má vymezené ochranné pásmo, které z jihu těsně sousedí s lokalitou záměru (ochranná zóna odpovídá rozsahu lesního porostu). Předmětem ochrany PR Království je lužní les s druhově bohatými společenstvy nížinných listnatých lesů v široké nivě řeky Moravy na stanovišti ovlivněném vysokou hladinou podzemní vody. Je kombinací tvrdého luhu s lipovými a březovými doubravami a olšinami s bohatou flórou a faunou. Část rezervace a jejího ochranného pásma je využívána k chovu bažantů. PP U strejčkova lomu byla vyhlášena k ochraně teplomilných stepních rostlinných společenstev na podkladu devonských vápenců s výskytem celé řady ohrožených druhů rostlin (mimo jiné koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)) a na ně vázaných zejména bezobratlých živočichů. PP U bílých hlín je podobně jako předchozí fragmentem původní teplomilné subxerotermní vegetace se zastoupením ohrožených druhů rostlin. oblasti. Lokalita záměru nezasahuje do žádného přírodního parku ani chráněné krajinné 49

152 C.I.9. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv Jedná se o území, která byla vyhlášena v rámci realizace mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí. Pro posuzování vlivů staveb na cenná území v České republice jsou Evropskou komisí za ekologicky citlivé oblasti považovány mokřady mezinárodního významu vyhlášené na základě Ramsarské úmluvy a území, která vyhovují požadavkům Bernské konvence. Dále se do této kategorie zařazují i významná ptačí území (tj. lokality významné z hlediska výskytu ptáků vytipované na základě daných světově platných kritérií viz internetové stránky BirdLife International). V zájmovém území se nenachází žádná lokalita chráněná na základě výše jmenovaných mezinárodních úmluv. Území soustavy NATURA 2000 Zvláštním typem jsou území, která byla vybrána jako lokality soustavy chráněných území NATURA 2000 podle legislativy ES, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jedná se o evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). tabulka č. 11. Evropsky významné lokality Souhrnný přehled EVL nacházejících se v nejbližším okolí záměru udává následující Tab. 11: EVL v nejbližším okolí záměru Název území Kód Rozloha, Vzdálenost od lokality ha lokality Království CZ ,7624 cca 5 10 m jižně Morava CZ , m západně Chropyňský luh U strejčkova lomu CZ ,4435 2,3 km východně U bílých hlín CZ ,6828 2,6 km východně Zdroj:

153 Nejblíže zájmové lokalitě se nachází EVL Království (CZ ) s nímž lokalita záměru sousední ze severu a přibližuje se k EVL až na vzdálenost cca 5 m. Území lze charakterizovat jako mozaiku tvrdých luhů nížinných řek, které nalezneme především na obvodu území EVL, a karpatských dubohabřin s těžištěm výskytu v centrální části lokality. Většina luhů nese přechodné znaky ke karpatským dubohabřinám, což je důsledek dlouhodobého poklesu hladiny podzemní vody. Plošně převládajícím souborem lesních typů je tvrdý jilmový luh Ulmi fraxineta carpini. Biotopy, které jsou hlavním předmětem ochrany v této EVL udává tabulka č. 12. Tab. 12: Stanoviště, jež jsou hlavním předmětem ochrany v EVL Stanoviště Rozloha v lokalitě 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 195,4227 ha 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem 261,9109 ha vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a 0,1166 ha horského až alpínského stupně Zdroj: EVL Morava Chropyňský luh (CZ ) zahrnuje řeku Moravu od Nemilan po Chropyni a okolí řeky aluviální louky a lesy, mokřady a tůně. Převládajícím typem vegetace v navrhovaném PK jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích řeky Moravy se vyskytují fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae, podél Mlýnského náhonu též jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Zcela ojediněle často v mozaice s lužními lesy byly mapovány mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae. EVL U strejčkova lomu (CZ ) představuje step v oblasti Grygovských kopců na mírně zvlněném terénu navazující na Strejčkův lom. Předmětem ochrany je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL U bílých hlín (CZ ) představuje fragment původní teplomilné subxerotermní vegetace uprostřed polí s ohroženými druhy rostlin, z menší části zarostlý křovinami. Předmětem ochrany je rovněž koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). 51

154 Ptačí oblasti Nejblíže zájmové lokalitě jsou Ptačí oblast Litovelské Pomoraví, ve vzdálenosti cca 10 km severně od záměru, a ptačí oblast Libavá, která je od záměru vzdálena cca 12 km severovýchodně. Vzhledem ke vzdálenosti těchto území soustavy NATURA 2000 od hodnocené lokality se jejich negativní ovlivnění realizací záměru nepředpokládá. C.I.10. Územní systém ekologické stability ÚSES je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: - místní (lokální) - regionální - nadregionální V nejbližším okolí zájmové lokality se nachází následující biocentra a biokoridory nadregionálního či regionálního významu: NRBK Ramena řeky Moravy-Chropyňský luh (osa NRBK se nachází cca 900 m západně od záměru, nárazníková zóna zasahuje na západní okraj záměru) v blízkosti záměru se jedná o tok řeky Morávky s kvalitními břehovými porosty a místy vlhkými loukami o šířce m RBC 252 Les Království v těsném sousedství záměru, záměr se přibližuje na vzdálenost až cca 5 m. Podrobný zákres umístění prvků ÚSES regionálního a nadregionálního významu je uveden v příloze č. 2. Podle platného územního plánu obce Grygov se v nejbližším okolí záměru nacházejí následující prvky lokálních ÚSES: 52

155 LBC 3 cca 900 m západně od záměru v toku řeky Moravy (vloženo do NRBK) LBC 5 cca 550 m jihovýchodně v lese Království LBC 6 cca 1 km jihovýchodně na okraji lesa Království V územním plánu Grygova jsou rovněž vymezeny ekologicky významné segmenty krajiny: Morávka č. 20, délka 15 km, přirozený nížinný vodní tok s ukázkami jeho vývoje i recentních projevů, dosud bez výraznějších vodohospodářských zásahů. Součástí toku jsou kvalitní břehové porosty měkkého i tvrdého luhu, místy se zachovalými loukami. Svodnice č. 21, délka 1,7 km, svodnice mezi ZD Grygov a okrajem lesa Království, s mokřadními druhy rostlin lemované břehovými porosty. Vyskytuje se zde pryšec bahenní a to nejseverněji v Hornomoravském úvalu. Království, č. 22, plocha 694 ha, komplex listnatých lesů v nadmořské výšce 204 m v široké nivě Hornomoravského úvalu jižně od Olomouce. Na štěrkopískových náplavech řeky Moravy překrytých hlubokými hlinitými půdami se vyvinula škála lesních společenstev závislých na vysoko položené hladině spodních vod. Král, č. 24, památný strom dub letní Olšina, č. 24, plocha 5 ha, olšina u železnice, význačné botanické druhy, pramen Rybník u Grygova, č. 25, plocha 12 ha, bývalá pískovna v polích jižně od Grygova s mokřadními porosty v okolí vodní plochy Chrást, č. 28, plocha 26 ha, výstup devonských vápeců, místy odkryvy, opuštěných lomů, výskyt zkamenělin, ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita je tvořena lesem. listnatými hájky, borovinami, lučinami a křovinami na zmolách a v lomu. C.I.11 Významné krajinné prvky Pojem významný krajinný prvek byl do praxe zaveden zákonem č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. VKP jsou dle tohoto zákona definovány jako ekologicky, geomorfologicky či esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. VKP jsou jednak taxativně určeny zákonem lesy, rašeliniště, vodní toky, jezera, rybníky a údolní nivy, jednak jsou jimi další segmenty krajiny, které v souladu se zákonem zaregistruje příslušný orgán státní správy. 53

156 Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V nejbližším okolí záměru vyskytují VKP vodní toky a jejich údolní nivy a VKP les. Vodní toky zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve svém 43 definuje vodní tok jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. V námi sledované lokalitě to je vodní tok Morávka, který odvodňuje západní část těžebního prostoru. Morávka je mlýnský náhon odebírající vodu z vodního toku Morava, která odebírá vodu z Moravy severně od záměru a jižně od něj v blízkosti obce Tovačov se do Moravy opět vlévá. Území severně od ložiska je povrchově odvodňováno vodním tokem Týnečka, který je levostranným přítokem vodního toku Morávky. Jižní a východní část zájmového území je odvodňována melioračními strouhami, které jsou zaústěny do vodního toku Loučka. Údolní nivy Jsou vytvořeny podél vodních toků. Údolní niva je definována jako rovinné údolní dno aktivované při povodňovém stavu vodního toku; tvoří ji štěrkovité, písčité, hlinité nebo jílovité naplaveniny, jejichž úložné poměry často vykazují nepravidelnosti způsobené větvením toku, vznikem ostrovů, meandrů, náplavových kuželů a delt, sutí, svahových sesuvů apod.(16. společné sdělení odboru ekologie krajiny a lesa a odboru legislativního publikované ve Věstníku ministerstva č. 8/2007). Z praktického důvodu je na základě našich zkušeností v území silně poznamenaném lidskou činností vhodné za údolní nivu ve smyslu VKP považovat břehy vodních toků s vytvořenými břehovými porosty (či bez nich) do vzdálenosti cca 15 m od břehové hrany a to bez ohledu jestli došlo k zásadní změně přírodního charakteru těchto prostorů. Důvodem je skutečnost, že VKP mají v krajině významnou ekologicko-stabilizační funkci, která musí být nadále posilována. Les definice tohoto VKP vychází ze zákona č.289/1995 Sb. (lesní zákon). Pojem les je zde definován jako lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (nezpevněné i zpevněné lesní cesty, vodní plochy, lesní pastviny, políčka pro zvěř, atd.) (Sdělení Ministerstva životního prostředí č.9 publikované ve Věstníku ministerstva č.3/1996). 54

157 Ochranná pásma lesních porostů jsou dle 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vymezená vzdáleností 50 m od hranice lesa. Nejbližším lesním porostem je v zájmovém území lužní les Království, nacházející se v těsném kontaktu se záměrem těžby. Záměr se nachází severně od lesa v jeho ochranném pásmu. V blízkosti předmětné plochy se nenalézají registrované významné krajinné prvky, ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. C.II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Fauna a flóra Posuzovaná lokalita se z pohledu biogeografického členění ČR (Culek 1996) nachází na území Kojetínského bioregionu. Bioregion je tvořen širokou nivou s regulovanými řekami a celý náleží do 2. vegetačního stupně. Biota má azonální charakter katény středoevropských nivních společenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregionů západokarpatské i hercynské podprovincie. Od jihu sem zasahují též teplomilné prvky. Bioregion budují široké sedimentární roviny Moravy a dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami. Dominují zde glejové fluvizemě. Pouze na břehových valech podél Bečvy, krátkém úseku podél Moravy u Kojetína a na nízké terase u Chropyně se vyskytují typické fluvizemě na písčitějším materiálu. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy. V současnosti převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou. Flóra Potenciální přirozená vegetace Podle Neuhäuslové et al. (1998) je potenciální vegetace dotčeného území tvořena jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum). Jilmová doubrava tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior). 55

158 Jasan bývá často hospodářsky silně preferován. Podíl jilmů (Ulmus minor, U. laevis), typických dřevin tvrdého luhu, v poslední době naopak poklesl v důsledku grafiózy. Častou příměsí je lípa srdčitá (Tilia cordata), na vlhčích místech olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantě habr (Carpinus betulus), příp. javor babyka (Acer campestre). Keřové patro bývá druhově bohaté, krom zmlazení se objevují Cornus sanquinea, Padus avium, Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří zpravidla výrazný aspekt jarních geofyt (Ficaria bulbifera, Corydalis cava, Anemone nemorosa, Allium ursinum). Nejčastějšími složkami letního aspektu jsou Aegopodium podagraria nebo Urtica dioica. Mechové patro je většinou zanedbatelné. Na sušších místech tvoří potenciální vegetaci černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi- Carpinetum). Dominantou zde je dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan, klen, mléč, třešeň). Dobře vyvinuté keřové patro nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, Melampyrum nemorosum). Charakter popisované lokality Posuzovaný pozemek v současné době tvoří zčásti pole a zčásti neobhospodařovaná plocha s výskytem ruderálních druhů, místy s náletem pionýrských dřevin. Poblíž začátku odvodňovacího kanálu je uprostřed kukuřičného pole podmáčená sníženina. Na severu posuzované území sousedí s odvodňovacím kanálem s potvrzeným výskytem žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Na jihu pak posuzovaná plocha přímo navazuje na lesní celek, který je vyhlášen jako evropsky významná lokalita Království (CZ ), zároveň se jedná o ochranné pásmo stejnojmenné přírodní rezervace. Předmětem ochrany EVL jsou zde dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0). Západní hranici posuzovaného území pak tvoří meandry Morávky s mokřadními biotopy. Aktuální vegetace Na vlastní ruderální ploše (pás mezi lesem Království a odvodňovacím kanálem) dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), místy vytváří souvislé porosty zlatobýl 56

159 kanadský (Solidago canadensis). Jedná se pravděpodobně o bývalé pole. Z okraje lesa zasahuje ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemone nemorosa). Ze zajímavějších druhů se zde vyskytuje svízel severní (Galium boreale) (C4 podle Červeného seznamu). Ve východní části plochy byl zaznamenán nálet pionýrských dřevin, převážně břízy bělokoré (Betula pendula). Zaznamenané druhy obsahuje tabulka č. 13. Tab. 13: Soupis druhů zaznamenaných na ruderální ploše (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Agrostis stolonifera Lactuca serriola Achillea millefolium agg. Lathyrus pratensis Alnus glutinosa Lathyrus tuberosus Arctium sp. Leontodon autumnalis Arrhenatherum elatius Leontodon hispidus Melampyrum Artemisia vulgaris nemorosum Betula pendula Poa pratensis Bromus hordaceus Potentilla anserina Calamagrostis epigejos Potentilla erecta Carduus crispus Ranunculus repens Carex brizoides Rosa sp. Carpinus betulus Rubus fruticosus agg. Cirsium arvense Rumex obtusifolius Convolvulus arvensis Salix caprea Dactylis glomerata Senecio jacobea Deschampsia cespitosa Silene latifolia Elytrigia repens Solidago canadensis Erigeron annuus Stellaria holostea Festuca rubra Symphytum officinale Fragaria vesca Tanacetum vulgare Frangula alnus Tilia cordata Galium aparine Trifolium repens Galium boreale C4 Urtica dioica Geum urbanum Vicia sepium Hypericum perforatum Vicia tetrasperma 57

160 Na začátku melioračního kanálu, uprostřed pole, se nachází mokřadní společenstvo, které lze přiřadit k biotopu eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Dominuje zde zblochan vodní (Glyceria maxima), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), orobinec širolistý (Typha latifolia), karbinec evropský (Lycopus europaeus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kostival lékařský (Symphytum officinale), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), mochna husí (Potentilla anserina). Odvodňovací kanál je významný především výskytem poměrně bohaté populace žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. Patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Výskyt populaci nacházející se v odvodňovacím kanálu ukazuje obrázek 5. Za zmínku stojí i porosty hvězdoše (Callitriche sp.), kosatce žlutého (Iris pseudacorus), smldníku bahenního (Peucedanum palustre), ostřice prodloužené (Carex elongata) či žábníku jitrocelového (Alisma plantago-aquatica). Na břehu sousedícím se stávající těžbou došlo k rozvoji ruderální vegetace s dominantou bodláku kadeřavého (Carduus crispus) a bezu černého (Sambucus nigra), obnažené plochy obsazuje např. merlík červený (Chenopodium nemón), vrbovka Lamyova (Epilobium lamyi). V korunách topolů podél kanálu se vyskytuje jmelí bílé (Viscum album). Soupis zaznamenaných druhů uvádí tabulka č.14. Tab. 14: Soupis druhů nalezených podél odvodňovacího kanálu (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Acer campestre Alisma plantagoaquatica nemó glutinosa Betula pendula Callitriche sp. Carduus crispus Carex acuta Carex brizoides Carex elongata Carex vesicaria Fraxinus excelsior Galium palustre Juncus effusus Lemna minor Lythrum salicaria Malus domestica Peucedanum palustre Populus sp. Quercus robur Rosa sp. Salix caprea Salix purpurea Sambucus nigra Scutellaria galericulata 58

161 Glyceria maxima Solanum dulcamara Hottonia palustris C3 3 Tilia cordata Iris pseudacorus Obr. 4: Těžiště výskytu žebratky bahenní (Hottonia palustris) v melioračním kanálu Výskyt Hottonia palustris Obr. 5: Žebratka bahenní (Hottonia palustris) v melioračním kanálu 59

162 Les Království sousedí těsně s ruderální plochou, jedná se o mozaiku tvrdého luhu a polonských dubohabřin, místy i výsadbu jehličnanů (smrk, borovice) a pasek. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), v keřovém patře převládá nemóně obecná (nemón padus). Zajímavý je zde výskyt karpatských prvků hvězdnatce zubatého (Hacquetia epipactis) a kyčelnice žláznaté (Dentaria glandulosa), které zde dosahují své nejzápadnější hranice rozšíření. Na jaře se zde vyvíjí výrazný jarní aspekt, který tvoří sasanka hajní (nemóně nemorosa), dymnivka plná (Corydalis solida), dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (nemó lutea), sasanka pryskyřníková (nemóně ranunculoides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), áron východní (Arum cylindraceum), mařinka vonná (Galium odoratum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a další. Mnohé z těchto druhů spadají do kategorie vzácnějších druhů, které vyžadují další pozornost (C4), podle Červeného seznamu. Vyskytuje se zde i medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), který je stejně jako lilie zlatohlávek řazen podle vyhlášky 395/1992 Sb. Do kategorie ohrožených. Soupis druhů nalezených v pásmu podél hranice se zájmovým územím uvádí tabulka č. 15. Les Království je historickým majetkem města Olomouc. V minulosti byl les ovlivněn intenzivním pařezinovým hospodařením, jež silně ovlivnilo druhovou i věkovou strukturu stromového patra. S upuštěním od pařezinového hospodaření a s přechodem na vysoký les a se změnou výběrové těžby na těžbu plošnou došlo ke vzniku stejnověkých monokultur, zčásti i nevhodných jehličnatých či nepůvodních listnatých dřevin. Další změny souvisí se změnou hydrických poměrů, především v souvislosti se snižováním hladiny spodní vody regulací toku Moravy a nevhodnou manipulací s vodou na Tážalském jezu. V posledních letech vzhledem ke snižování úrovně hladiny spodní vody dochází k posunům původních tvrdých luhů směrem k porostům dubohabřin. Z tohoto důvodu je nutné najít řešení pro úpravu nevyhovujících hydrických poměrů na lokalitě. Tab. 15: Soupis druhů nalezených v lese Království podél dotčené plochy (Č.S. kategorie ohrožení podle Červeného seznamu, 395/1992Sb. kategorie ochrany ze zákona) Č.S. 359/1992Sb. Č.S. 359/1992Sb. Acer pseudoplatanus Impatiens parviflora Aegopodium podagraria Iris pseudacorus nemóně nemorosa Lamium maculatum nemóně ranunculoides Lilium martagon C4 3 Arum cylindraceum C4 Lysimachia nummularia 60

163 Brachypodium sylvaticum Campanula trachelium Lysimachia vulgaris Melica nutans Carex acuta Melittis melissophyllum C3 3 Carex brizoides Carex muricata agg. Carex pilosa Carpinus betulus Convallaria majalis Corydalis cava Milium effusum Picea abies Pinus sylvestris Poa nemoralis Polygonatum multiflorum Primula elatior Corydalis solida C4 Pulmonaria obscura Dactylis polygama Euonymus europaea Ficaria verna Frangula alnus Fraxinus excelsior Quercus robur Sambucus nigra Stachys sylvestris Stellaria holostea Tilia cordata Gagea lutea Ulmus minor C4 Impatiens noli-tangere Galium aparine Urtica dioica Viola sp. Galium odoratum Viscum album C4 Galium sylvaticum Viscum album C4 Hacquetia epipactis C4 V mokřadních společenstvech v těsném sousedství Morávky lze nalézt porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širolistého (Typha latifolia), chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), sítiny rozkadité (Juncus effusus), kamyšníku vrcholičnatého (Bolboschoenus yagara) a bahničky mokřadní (Eleocharis palustris agg.). Obnažená dna periodických tůní pokrývá psárka plavá (Alopecurus aequalis), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum), dále se vyskytuje rukev bažinná (Rorippa palustris), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), dvouzubec (Bidens sp.), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) a žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Obdobné složení bylo zjištěno i na mokřadu, který byl vytvořen v roce 2004 v jednom z meandrů Morávky jako kompenzační opatření za zábor jiné mokřadní plochy. 61

164 Fauna Na dotčené ploše a jejím okolí byl proveden zoologický průzkum. V průběhu průzkumu byly zaznamenány běžné druhy, které jsou v zemědělsky obhospodařované krajině na tento typ ploch vázány. Vzhledem k blízké přítomnosti lesa Království zde bylo zaznamenáno i značné množství druhů, mezi nimi i zvláště chráněných, vázaných však především na lesní společenstva. Vzhledem k přítomnosti mokřadu přímo na posuzované ploše i v okolí zde byly zaznamenány i některé zvláště chráněné druhy obojživelníků. Vzhledem k charakteru lokality, nezanedbatelnému vlivu zemědělského využívání pozemku, absenci dřevin na zájmové ploše a ruderalizaci velké části plochy lokalita nepředstavuje biotop, který by byl svým charakterem významný z pohledu ochrany přírody a sloužil jako významné zimoviště, hnízdiště, rozmnožiště zvláště chráněných druhů živočichů. Z bezobratlých živočichů bylo na lokalitě zjištěno několik druhů hmyzu. Lze upozornit zvláště na výskyt majky fialové (Meloe violaceus). Rod majka (Meloe sp.) je podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, řazen v kategorii ohrožený. Majka fialová byla zaznamenána přímo na plochách dotčených záměrem. Dalším druhem zaznamenaným v posuzovaném území, který je řazen podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, do kategorie ohrožený, je čmelák hájový (Bombus lucorum). Tento eurosibiřský prvek naší fauny upřednostňuje lesní louky, paseky, aluvia potoků a okraje lesů. Vystupuje až do vysokých horských poloh, kde patří k nejhojnějším druhům. Vzácnější je v nejteplejších odlesněných nížinách a pahorkatinách, kde preferuje vlhká stanoviště. Druh byl zaznamenán na lesních pasekách v sousedství záměru. V území byl v průběhu roku 2010 proveden rovněž hydrobiologický průzkum (Holzer, 2010). V odstavcích níže uvádíme výtah z hydrobiologického průzkumu, který byl proveden v rámci studie Biologický průzkum, posouzení a upřesnění (RNDr. Miloš Holzer, listopad 2010). Průzkum se soustředil na území mokřadu sousedícího s předmětnou plochou těžby a v melioračním kanálu. Odběr vzorků byl proveden sběrem vodních živočichů do planktonní sítě. V tůňce mokřadu bylo zachyceno 93 kusů živočichů, patřících do 12 taxonů vodní fauny. Byly zjištěny následující druhy Keratella sp., Hydra sp., Nematoda sp.div., Limnodrilus sp., Tubifex tubifex, Copepoda sp., Ostracoda sp., Tanytarsus gr. gregarius, Limnochironomus nervosus, Tipula sp. 62

165 Převažují běžní živočichové přirozeně organicky znečištěných tůněk s bahnitým dnem nížinného pásma. Kvalita tůňky je však poměrně nízká. Přítomnost nezmarů (rod Hydra) je spíše překvapivá. V melioračním (odvodňovacím) kanále bylo nalezeno jen 10 taxonů, zachyceno bylo 65 kusů živočichů. Jedná se o následující druhy Nematoda sp.div., Limnodrilus sp., Tubifex tubifex, Helobdella stagnalis, Asellus aquaticus, Baetis rhodani, Limnochironomus nervosus, Rh.-Trichocladius. Převažují zde živočichové vod silněji organicky znečištěných. Množství taxonů i kusů je zde nízké, tento stav je však na podobných lokalitách běžný. Nepříznivé jsou i fyzikálněchemické hodnoty vody. Chybí zde celá řada běžných vodních živočichů. Pestřeji a početněji jsou na lokalitě zastoupeny jen larvy pakomárů. Mezi obojživelníky zaznamenané v průběhu zoologických průzkumů byly zaznamenány dva druhy ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Oba druhy jsou podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, zařazeny do kategorie silně ohrožených. Ropuchu zelenou najdeme na polích, v zahradách, na rumištích, ale i uvnitř a na periferiích lidských sídel. Na posuzovaném území se vyskytuje přímo na dotčeném území, zejména v okolí mokřadního společenstva a v blízkém okolí stávajících těžebních jezer. Skokan štíhlý je teplomilný druh, dokáže se rozmnožovat i v nepatrných tůních. Jeho výskyt byl zaznamenán v okolí mokřadního společenstva v dotčeném území a dále v lesních tůních a při okrajích lesa Království. Podle Zwacha (1999) byl na území doložen výskyt celkem devíti druhů obojživelníků. Krom dvou výše zmiňovaných druhů i čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a ropucha obecná (Bufo bufo). 63

166 Obr. 6: Ropucha zelená (Bufo viridis) poblíž mokřadního společenstva Z třídy plazů byla na území pozorována ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Tento druh se vyskytuje ve vlhčích, obvykle zalesněných oblastech s vyšší nadmořskou výškou. Její hojný výskyt byl zjištěn také na náspech některých železničních tratí. Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů v kategorii silně ohrožený. Ještěrka živorodá byla opakovaně zjištěna na lesních mýtinách a na skládkách dřeva podél lesních cest v sousedství záměru (EVL Království). Pozorována byla i ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) (kategorie silně ohrožený) a užovka obojková (Natrix natrix) (kategorie ohrožený). V lesním komplexu Království a jeho blízkém okolí bylo v minulosti zjištěno 112 druhů ptáků, někteří z nich zde hnízdí, další do lesa Království a jeho okolí zalétají za potravou nebo se zde zastavují na tahu (Svoboda 1993). V rámci posuzování záměru byly provedeny opakované ornitologické průzkumy v hnízdní sezóně Následující tabulka uvádí všechny pozorované druhy, počty zaznamenaných jedinců a prostředí, v němž se vyskytovali. Dále je uvedena kategorie ochrany druhu (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a pravděpodobnost hnízdění. 64

167 Tab. 16: Přehled ptačích druhů zjištěných na zájmové lokalitě a jejím blízkém okolí (map. kv. 6469) (Ochrana (vyhláška č. 395/1992 Sb.) - O ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, KO kriticky ohrožený druh; Prostředí - P polní krajina s alejemi a odvodňovacími kanály, místy s podmáčenými stanovišti, J štěrkopísková jezera (aktivní těžba), L lesní komplex Království (EVL a přírodní rezervace); Hnízdění - - pravděpodobně nehnízdí,? možné hnízdí, + pravděpodobně hnízdí nebo hnízdění prokázáno) druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců vrána obecná šedá Corvus cornix rehek domácí Phoenicurus ochruros skřivan polní Alauda arvensis bažant obecný Phasianus colchicus kachna divoká Anas platyrhynchos káně lesní Buteo buteo špaček obecný Sturnus vulgaris holub hřivnáč Columba palumbus konopka obecná Carduelis canabina sýkora koňadra Parus major vrabec domácí Passer domesticus strakapoud velký Dendrocopos major poštolka obecná Falco tinnunculus čejka chocholatá Vanellus vanellus strnad obecný Emberiza citrinella drozd zpěvný Turdus philomelos budníček menší Phylloscopus collybita pěnkava obecná Fringilla coelebs kos černý Turdus merula žluna zelená Picus viridis racek chechtavý Chroicocephalus ridibundus kormorán velký Phalacrocorax carbo P, L? P, L P + 10-ky 10-ky 10-ky 10-ky 10-ky P, L P, J, L P, L P, L P, L P P, L P P, L P P? P, L P, L P, L P, L P, L P, L? P, J O J

168 druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců pěnice černohlavá Sylvia atricapilla sýkora modřinka Parus caeruleus dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes moták pilich Circus cyaneus šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla moudivláček lužní Remiz pendulinus červenka obecná Erithacus rubecula sojka obecná Garrulus glandarius brkoslav severní Bombycilla garrulus datel černý Dryocopus martius strakapoud prostřední Dendrocopos syriacus brhlík lesní Sitta europaea střízlík obecný Troglodytes troglodytes sýkora uhelníček Parus ater vrabec polní Passer montanus zvonohlík zahradní Serinus serinus zvonek zelený Carduelis chloris moták pochop Circus aeruginosus drozd kvíčala Turdus pilaris bělořit šedý Oenanthe oenanthe bramborníček hnědý Saxicola rubetra stehlík obecný Carduelis carduelis vlaštovka obecná Hirundo rustica konipas bílý Motacilla alba čáp černý Ciconia nigra volavka popelavá Ardea cinerea jestřáb lesní Accipiter gentilis P, L L L SO L - 1 (M) (přelet) L O L? L L O L - cca cca L O L L L L P P P, L O P? P, L SO P (F) O P? P O P, J J SO J L O L?

169 druh ochrana prostředí hnízdění počet pozorovaných jedinců žluva hajní Oriolus oriolus králíček obecný Regulus regulus lejsek malý Ficedula parva sýkora babka Parus palustris straka obecná Pica pica vrána obecná černá Corvus corone krahujec obecný Accipiter nisus čáp bílý Ciconia ciconia krkavec velký Corvus corax pěnice hnědokřídlá Sylvia communis křepelka polní Coturnix coturnix hrdlička zahradní Streptopelia decaocto jiřička obecná Delichon urbica kukačka obecná Cuculus canorus včelojed lesní Pernis apivorus břehule říční Riparia riparia sedmihlásek hajní Hippolais icterina hrdlička divoká Streptopelia turtur slavík obecný Luscinia megarhynchos cvrčilka říční Locustella fluviatilis potápka roháč Podiceps cristatus ťuhýk obecný Lanius collurio rákosník zpěvný Acrocephalus palustris lejsek bělokrký Ficedula albicollis SO L L? SO L? - 1 (M) L P L? SO L (F) 1 (M) - O P O P P SO P P P L? SO L? O J cca cca P? P, L O P? L? O J O P P L Ze savců se v okolí záměru vyskytuje v lese Království a na přilehlých polích ježek (Erinaceus sp.), zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). 67

170 V lesních biotopech pak veverka obecná (Sciurus vulgaris). Podle vyhlášky č. 395/19921 Sb., v platném znění, patří veverka mezi zvláště chráněné druhy živočichů v kategorii ohrožený. V okolí zemědělských kultur se vyskytuje i hraboš polní (Microtus arvalis). Na lesní společenstva a vodní plochy (těžební jezera) je vázáno i několik druhů netopýrů. Dále předpokládáme výskyt lišky obecné (Vulpes vulpes), kuny skalní (Martes foina), ondatry pižmové (Ondatra zibethicus), plchovitých (Myoxidae), v okolí toků bobra evropského (Castor fiber). C.II.2. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Nemovité kulturní památky V širším okolí areálu plánované výstavby se nenachází žádné kulturní památky typu světového kulturního dědictví, národních kulturních památek, památkových zón apod. Na území obce Grygov se nachází dvě nemovité kulturní památky, zapsané v celostátním seznamu a to: sochy sv. Václava a sv. Kateřiny, č.rejstř / železniční stanice, č.rejstř První z uvedených nemovitých kulturních památek se nachází u kaple sv. Jana Nepomuckého. U druhé z uvedených nemovitostí je památkově chráněna pouze výpravní budova č.p. 122 a obytný dům č.p Na katastrálním území Grygov se nachází památky místního významu, a to: - kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1852 na návsi - kamenný kříž z roku 1856 u kaple, kamenný kříž z roku 1890 východně za obcí, kamenný kříž z roku 1910 u železničního přejezdu, socha sv. J. Nepomuckého před školou, kamenný kříž z roku 1850 jihovýchodně za obcí, kamenný kříž z r v Komenského ulici, socha Panny Marie na návsi - hasičská zbrojnice - pomník T.G.Masaryka, pomník obětem I. sv. války, litinový kříž z r v Horce - bývalá vápenka v Horce, mohyla vzniku ČSR v Hájku Uvedené nemovité kulturní památky i památky místního významu se nachází v dostatečné vzdálenosti od zájmové lokality a nebudou tak plánovanou výstavbou nijak dotčeny. 68

171 Archeologická a paleontologická naleziště Díky příhodným přírodním charakteristikám má osídlení oblasti v okolí Olomouce velmi dlouhou historii. První osídlení se datuje ke konci poslední doby ledové, tedy let př. n.l. Úrodné sprašové hlíny a hustá síť menších vodních toků umožnily rozvoj zemědělství. V období doby bronzové ( 2000 až 700 př.kr.) již procházela podél řeky Moravy obchodní stezka, spojující vyspělejší jihovýchodní Evropu s Evropou severní. Dlouhou historii lidského osídlení v okolí Olomouce dokládá přítomnost archeologicky významných lokalit. Přehled území s archeologickými nálezy (UAN) v nejbližším okolí záměru (dle Státního archeologického seznamu ČR ( je uveden v následující tabulce č. 17. Tab. 17: Lokality s archeologickými nálezy Poř.č.SAS Název UAN Kategorie UAN Reg. správce Katastr Okres /2 Grygov - Halouzky I AC Olomouc Grygov Olomouc /3 Grygov - Chuchle I AC Olomouc Grygov Olomouc /7 středověké a novověké jádro II AC Olomouc Grygov Olomouc obce Grygov /2 Grygov - Pouhary I AC Olomouc Grygov Olomouc Zdroj: Možnost archeologických nálezů ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů je v daném území minimální. Přesto však je třeba na zájmovou lokalitu pohlížet jako na území s předpokladem archeologických nálezů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Povinností stavebníka je před zahájením akce uzavřít smlouvu na provedení archeologického dozoru s institucí, které přísluší provádět archeologické výzkumy. V současné době má těžební společnost uzavřenou smlouvu o archeologickém dozoru s AC Olomouc a dozor je prováděn. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) v zájmovém území nepředpokládáme. 69

172 C.II.3. Území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností Ve smyslu nař.vl.č.61/2003 Sb. jsou veškeré povrchové vody ČR, tedy i vody v okolí zájmové lokality citlivou oblastí s následnou odpovídající ochranou. Katastrální území obce Grygov je současně vyhlášeno zranitelnou oblastí ve smyslu přílohy č.1 nař.vl.č. 103/2003 Sb. Zájmová lokalita se nachází v území chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Kvartéru řeky Moravy. Sesuvná území Aktivní či pasivní sesuvy nebo jiné nebezpečné svahové deformace, prudké svahy, sutě, nestabilizované náplavy apod., se dle dostupných údajů (Geofond České republiky) v lokalitě nenacházejí. Poddolovaná území V okolí posuzovaného záměru se rovněž nenachází žádné evidované poddolované území. Nejblíže se ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně (vzdušnou čarou) od dané lokality nachází poddolované území Vsisko- Grygov, po bývalé těžbě rud. Radonové riziko Dle odvozené mapy radonového rizika ČR ( mapový list 24-24) leží k.ú. Grygov, a tedy i zájmová lokalita, v území, které je řazeno do kategorie s přechodným či středním radonovým rizikem. Před otevřením stávající provozovny byl proveden společností Skalák SAT (leden 2001) radonový průzkum na ploše parcely p.č a na jeho základě bylo konstatováno nízké radonové riziko (viz příloha č. 12). Záplavové území Lokalita záměru se nachází v záplavovém území vodního toku Morava (viz obr. 3 v kapitole C.1.6. Hydrologické poměry). V dotčeném území dochází k rozlivu Q 20 ve stejném rozsahu jako při Q 100, při průtoku Q 5 se zájmová lokalita nachází na okraji tohoto rozlivu. Záplavové území významného toku Morava bylo po změně vodohospodářské legislativy stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne

173 Staré ekologické zátěže V místě záměru nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Navrhovaný záměr využití zbývající části ložiska Grygov Tážaly hornickou činností a následné rekultivace vytěžené plochy (zřízení veslařského kanálu) se nachází jihozápadně od obce Grygov, na okraji lesa Království. Projektované těžební práce zahrnují vytěžení ložiska štěrkopísku s následnou rekultivací převážně na vodní plochu. Těžitelné zásoby na dotčeném území byly odhadnuty na cca t. Při předpokládané roční těžbě t je časový plán těžby stanoven na 3 roky. Společně s těžbou již bude probíhat postupná rekultivace. K těžbě bude využito stávající technologické zázemí těžebního areálu. Pozemky, na nichž je záměr těžby štěrkopísků plánován, z velké části náleží k zemědělskému půdnímu fondu, jeden pozemek je součástí PUPFL, není však zalesněn a jeho využitím nedojde k fragmentaci lesního porostu. Posuzované území v současné době tvoří zčásti pole a zčásti neobhospodařovaná plocha s výskytem ruderálních druhů, místy s náletem pionýrských dřevin. Poblíž začátku odvodňovacího kanálu je uprostřed kukuřičného pole podmáčená sníženina. Na severu posuzované území sousedí s odvodňovacím kanálem s potvrzeným výskytem žebratky bahenní (Hottonia palustris), která podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří k ohroženým druhům květeny České republiky. Podle Červeného seznamu spadá do kategorie C3. Na jihu pak posuzovaná plocha přímo navazuje na lesní celek, který je vyhlášen jako evropsky významná lokalita Království (CZ ), zároveň se jedná o ochranné pásmo stejnojmenné přírodní rezervace. Nejcitlivějším územím, které by mohlo být záměrem významně zasaženo, je les Království, který představuje mozaiku tvrdých luhů nížinných řek a karpatských dubohabřin. Znaky přechodu ke karpatským dubohabřinám u velké části luhů je důsledkem dlouhodobého poklesu hladiny podzemní vody. Proto bylo potřeba soustředit se na případný vliv záměru na hydrologický režim lesního celku. Z hydrogeologického posudku, který byl z tohoto důvodu zpracován, však vyplývá, že při podrobné analýze dat z 10-ti letého měření hladiny podzemní vody v prostoru ložiska a jeho okolí se v tomto období neprojevil žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody vlivem těžby štěrkopísků v lokalitě. Vlivem těžby štěrkopísků nedošlo ani k ovlivnění režimu podzemní vody na území lesa Království. Výkyvy hladin odpovídají odtokovým poměrům v řece Moravě, což může potvrdit rychlý a výrazný vzestup výšky 71

174 hladiny podzemní vody měřený v prostoru ložiska a v prostoru lesa Království po vysokých průtocích v řece Moravě. Samotná těžba tak na hydrologický režim lesa Království nebude mít významný vliv. Obytná zástavba se od lokality záměru nachází nejblíže cca 300 m severně, souvislá zástavba je až v obci Grygov, která je od záměru vzdálena cca 1,4 km severovýchodně, z hlediska akustické situace i z hlediska čistoty ovzduší tak záměr nepřinese žádné možné ovlivnění veřejného zdraví. 72

175 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika Vlivy na obyvatelstvo lze předpokládat především v období provozu záměru. Hlavními zdravotními riziky pro obyvatelstvo, které plynou z realizace záměru těžby, je především hluk a emise ze strojních zařízení použitých při těžbě, úpravě a expedici štěrkopísku. Oba tyto parametry byly hodnoceny ve studiích, které jsou součástí přílohové části této Dokumentace. Hluk Za účelem posouzení hlukové zátěže z těžby a související dopravy na chráněné venkovní prostory byla zpracována hluková studie (Beníček, 2009). Jak vyplývá ze závěrů této studie byl vliv hlukové zátěže vyhodnocen jako zanedbatelný, rozšířením těžby v jižní části areálu nedojde k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Emise Rozptylová studie (součástí příloh Dokumentace) hodnotila příspěvek nového zdroje znečišťování ovzduší k imisním hodnotám v určených referenčních bodech. Výpočet je proveden pro příspěvek nového zdroje (těžba v novém těžebním prostoru a převoz materiálu do úpravárenské linky) za pomoci programu Symos97v2006. Při výpočtu byl modelován nejhorší možný stav ovzduší, který by nastal při současném provádění skrývkových, těžebních a rekultivačních prací. Tato situace se však v reálu nepředpokládá. Referenční body byly zvoleny v místě nejbližší obytné zástavby. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu. 73

176 Bylo provedeno i srovnání vypočtených maximálních koncentrací v referenčních bodech s imisním pozadím v dané lokalitě. Přírůstky koncentrací benzenu, benzo(a)pyrenu, NO 2, CO a PM 10 budou mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. V případě koncentrace oxidů dusíku bude nejvyšší vypočtená průměrná roční koncentrace Nox v referenčních bodech představuje cca 1,5 % odhadnutého imisního pozadí pro tuto znečišťující látku. Na hranici EVL Království dosáhne nejvyšší průměrná roční koncentrace oxidů dusíku hodnoty 3,25 µg/m3, což tvoří cca 10,8 % jak imisního limitu a přibližně 12 % odhadu imisního pozadí. V zájmové lokalitě nedojde ve výpočtovém roce k překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace oxidů dusíku. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace bude však záměrem vyvolaný přírůstek dočasný (těžba po dobu 3 let). Vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů. Zároveň vzhledem k dostatečné vzdálenosti těžebny od souvislejší obytné zástavby, předpokládáme, že negativní vlivy na veřejné zdraví lze pro období provozu záměru vyloučit, významnější bude v období provozu především nákladní automobilová doprava (transport materiálu). Obyvatelé žijící v blízkosti těchto komunikací pak mohou být dočasně negativně ovlivněni hlukem a emisemi z této dopravy. Negativní vlivy v období výstavby pak budou minimalizovány dalšími přijatými technickými opatřeními tj. pravidelným kropením přístupových komunikacích zvláště v suchém ročním období a dalšími opatřeními uvedenými v kapitole D.IV. Za podmínky dodržování všech legislativních opatření na ochranu ovzduší, vody, půdy a ochranu před nepříznivými účinky hluku, můžeme konstatovat, že vliv záměru na veřejné zdraví bude minimální. Sociální a ekonomické důsledky Při provozu předmětného záměru bude zachován současný počet 12 pracovníků pracujících na dvě směny. Neočekáváme žádné negativní sociální a ekonomické důsledky. 74

177 D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima Pro posuzované území byla v září roku 2009 zpracována rozptylová studie (Mgr. Vallová, 2009), která je samostatnou přílohou předkládané Dokumentace. Studie byla zpracována již pro fázi oznámení záměru a vzhledem k tomu, že nedošlo ke změnám v technickém či technologickém řešení záměru ani k dalším skutečnostem, majícím vliv na rozptylovou studii, shodují se výsledky studie se současným stavem a předkládáme ji proto v původním znění. Ke studii rovněž nebyly vzneseny žádné významné připomínky ve zjišťovacím řízení. Níže uvádíme shrnutí nejdůležitějších poznatků této studie. Rozptylová studie imisní situace umožňuje posoudit dopad vlivu provozu záměru na okolí. Předmětem řešení rozptylové studie jsou veškeré zdroje znečišťování ovzduší, které budou součástí záměru. Jedná se o liniové i plošné zdroje. Plošnými zdroji jsou prostor těžby štěrkopísku (skrývkové práce i rekultivace), emise ve formě výfukových plynů z provozu těžké techniky (rypadlo), stání nákladních automobilů při nakládce nakladačů operujících v místě úpravy vytěžené suroviny (provoz úpravárenské linky bude zachován se stejnými parametry jako při současném provozu). Tyto stroje jsou poháněny dieselovým agregátem. Liniovými zdroji znečišťování ovzduší budou pojezdy po areálu těžby při transportu materiálu z prostoru těžby k lince na úpravu štěrkopísků, který bude prováděn dumperem Volvo A35 a automobily Tatra 815 (nakládka 67-krát za den). Vypočtené maximální koncentrace z referenčních bodů v trvalé obytné zástavbě, kterých je dosaženo za nejméně příznivého provozu zdroje a povětrnostních podmínek v dané lokalitě byly v rozptylové studii srovnávány s imisními limity a s imisním pozadím. U všech řešených látek, tj. benzen, benzo(a)pyren, oxid dusičitý (NO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO) a suspendované částice (PM 10 ), bylo zjištěno, že jejich příspěvek na celkových koncentracích bude mít zanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v zájmové lokalitě. Při srovnání výsledných koncentrací v trvalé obytné zástavbě s imisním limitem je vliv zdroje znečištění na imisní situaci u všech posuzovaných znečišťujících látek nízký (do 1,4 % podílu imisního limitu). Výjimku tvoří maximální denní koncentrace suspendovaných částic zastoupené ve výpočtu frakcí PM 10, které jsou vypočteny za nejméně příznivých podmínek a dosahují 5,4 % imisního limitu (viz následující tabulka č. 18). 75

178 Tab. 18: Maximální imisní koncentrace v referenčních bodech zvolených v místě obytné zástavby na budovách, podíl maximální vypočtené koncentrace v těchto bodech na imisním limitu Znečišťující látka Doba Vypočtená koncentrace [µg/m 3 ] průměrování ref. bod 1 ref. bod 2 ref. bod 3 Max. koncentrace jako podíl imisního limitu [%] Benzen 1 kalendářní rok 0, , , ,0181 Benzo(a)pyren [ng/m 3 ] CO 1 kalendářní rok 0, , , ,00015 max. denní 8 h klouzavý průměr 1, , , ,0112 NO 2 1 hodina 1, , , , kalendářní rok 0, , , ,1518 NO x 1 kalendářní rok 0, , , ,3499 PM hodin 2, , , , kalendářní rok 0, , , ,0785 Pozn.: Modře jsou v tabulce zvýrazněny nejvyšší zjištěné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky v referenčních bodech, které jsou vztaženy k imisnímu limitu. V praxi se maximální koncentrace imisní zátěže vypočtené za nejméně příznivých podmínek mohou vyskytnout pouze několik hodin v roce. Maximální koncentrace jsou tedy horním odhadem koncentrací a pro zjištění vlivu těžby štěrkopísků v chráněném ložiskovém území Grygov-Tážaly na kvalitu okolního ovzduší se využívá průměrných ročních koncentrací. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisních koncentrací pomocí programu Symos97v2006 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že přírůstek vzniklý výstavbou nového zdroje znečištění nezpůsobí překročení imisních limitů a bude mít minimální vliv na imisní situaci v předmětné lokalitě. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Pro posuzované území byla v srpnu roku 2009 zpracována akustická studie (Ing. Beníček, 2009), která je samostatnou přílohou předkládané Dokumentace. Vzhledem k tomu (jak již bylo uvedeno výše), že u projektu navrhovaného záměru nedošlo oproti fázi 76

179 oznámení záměru k žádným změnám majícím vliv na hlukovou situaci v území, dokládáme akustickou studii v původní podobě. Rovněž ve fázi zjišťovacího řízení nebyl dán požadavek na úpravy či doplnění hlukové studie. Hluková studie se zabývá přesunutím těžby štěrkopísku na sousední nevytěžené pozemky a s tím související převoz štěrkopísku na technologickou linku. V současné době má záměr Těžba štěrkopísků Grygov - Tážaly platné souhlasné stanovisko MŽP OVSS VIII ze dne posuzované dle EIA a dojde pouze ke změně ložiska uvnitř areálu provozovny. Mimo posuzovaný areál nedojde oproti stávajícímu stavu k žádné změně v trasách odvozu materiálu nebo počtu vozidel. Výsledek výpočtového modelu prokazuje, že ve výhledovém stavu kdy bude těžba přesunuta do jižní části areálu, nedojde v žádném z posuzovaných bodů k překročení povoleného akustického limitu. Veškerá zástavba je od těžebního areálu vzdálena minimálně 300 metrů severně. Jižním směrem od areálu je lesní plocha s chráněným územím Království. Na tomto území bude 100 metrů od hranice lesa ekvivalentní hladina akustického tlaku cca 47 db. Při vyhodnocení vlivu provozu technologických zdrojů hluku a dopravy na účelových komunikacích je vyhodnocena nejnepříznivější situace těžby a zdroje hluku jsou zadány jako pracující 7 hodin z osmihodinové pracovní doby. Hygienické limity stanovené pro chráněné venkovní prostory staveb budou s velkou rezervou dodrženy. Nejbližší objekt bude ovlivněn hladinami hluku 39,4 db ve druhém nadzemním podlaží (výp. bod č. 5 viz hluková studie příloha č. 8 této dokumentace). V noční době není v činnosti žádný zdroj hluku ani neprobíhá odvoz materiálu. Vzhledem k tomu, že veškeré hlukové limity jsou splněny, není třeba provádět žádná protihluková opatření. Zájmová lokalita a její širší okolí jsou podle odvozené mapy radonového rizika řazeny mezi území s přechodným či středním radonovým rizikem. Před zahájení těžebních prací byl na lokalitě v roce 2001 provedený radonový průzkum (SKALÁK SAT technické testování a analýzy, leden 2001) a jeho výsledky jsou uvedeny v protokolu v příloze č. 14. Dle výsledků měření a jejich vyhodnocení, uvedených v protokolu, vyplývá, že měřená parcela č v k.ú. Grygov se nachází v kategorii nízkého radonového rizika a stavby postavené na této ploše nevyžadují protiradonová ochranná opatření. V rámci zkoušek kameniva se při provozu pravidelně kontroluje i radioaktivita. 77

180 Mezi ostatní vlivy můžeme zařadit např. vlivy biologické, spojené se zavlečením nepůvodních druhů rostlin do zájmového území. Jde o druhy, které se spontánně šíří poměrně velkou rychlostí a vyznačují se velkou konkurenční schopností. Tyto tzv. neoindigenofyty se snadno začleňují do přirozených rostlinných společenstev a rychle vytlačují původní druhy. Jejich likvidace je poměrně obtížná a pokud má být úspěšná, musí být prováděna opakovaně a systematicky. Proto má větší význam prevence. Dlouhodobé deponie zeminy a narušený půdní kryt mohou být těmito rostlinami obsazeny. Z tohoto důvodu je nutná včasná a cílená rekultivace území včetně ozelenění volných ploch. D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Realizací předloženého záměru dojde k rozšíření vodní plochy. Možné ovlivnění okolní krajiny a především PR Království vznikem této nové volné vodní plochy bylo řešeno v hydrogeologickém posouzení (srpen 2009) a v jeho dodatku (listopad 2010), které jsou součástí příloh dokumentace (příloha č. 11 a 12). Níže uvádíme výstupy tohoto posudku. Záměrem by došlo v první fázi ke zvětšení vodní plochy o vyhloubenou cvičnou veslařskou dráhu, (plocha 15 ha), která by měla být v budoucnosti propojena s hlavním veslařským kanálem jako vratný kanál. Vliv této stavby na podzemní vody lze posuzovat na základě znalostí o geologické stavbě z dosud provedených průzkumných a těžebních prací a také na základě dlouhodobého monitoringu podzemních vod. Během 10 let těžby ložiska a vytvářením volné vodní plochy, která má v současnosti 30,5 ha, nebyl prováděným monitoringem zjištěn žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody, ani ovlivnění režimu podzemní vody v okolí, to je i v oblasti PR Království. Je to dáno geologickými a hydrogeologickými podmínkami, které jsou zde vytvořeny. Otevřením zvodnělé vrstvy se vytvořila vodní plocha, která je dotovaná téměř výhradně podzemní vodou ze zvodnělých fluviálních štěrků údolní terasy řeky Moravy. Plošný rozsah této hydrogeologické struktury (příčný profil nivy má zde více než 6 km) je velký a tím i dotace podzemní vody. K ovlivnění režimu a tím i hladiny podzemní vody výparem proto nemůže dojít ani při realizaci záměru, uvedeném ve studii RC5 Olomoucko-jih, kdy je počítáno s celkovou vodní plochou až 90 ha. Vytvoření velké vodní plochy může teoreticky mít vliv na změnu mikroklimatu v daném území. Georeliéf v této oblasti, který je charakterizován plochým širokým údolím, které podstatně neovlivňuje směr a rychlost větru, jehož změny mají vliv na teplotu vzduchu, a intenzitu výparu a tím i možné ovlivnění mikroklimatu oblasti. Není také očekávaná ani 78

181 změna úhlu dopadu slunečních paprsků, která by mohla mít určitou míru vlivu. V blízkosti záměru, cca 7 km po směru toku Moravy v oblasti Tovačova je vytvořena vodní plocha, která je mnohem větší než připravovaný záměr a změny mikroklimatu z těchto důvodů nebyly zaznamenány. Pokud nebudou stavbou narušeny přírodní podmínky, to je komunikace vod v kanále s podzemními vodami po směru proudění, není se třeba negativního ovlivnění obávat. Propojením cvičné veslařské dráhy s hlavním veslařským kanálem bude cirkulací vody zajištěna stabilita úrovně hladiny. Měřené hladiny ve vrtě V-4, který je nejnižším bodem z dlouhodobě sledovaných vrtů pozorovací sítě dokládají i vliv poříční vody řeky Moravy a tedy možné vyrovnávání deficitního množství při poklesu hladiny ve veslařských kanálech přirozeným přítokem. Rekultivačními pracemi je možné zmenšit uváděný deficit vody v oblasti lesa Království, který byl podle uvedených podkladů pravděpodobně v minulosti zaviněn rozsáhlými melioračními pracemi na pozemcích při severním okraji lesa Království. Ve studii ing. Servuse z roku 2003 jsou navrhovány možnosti napojení funkčního a celý rok zvodněného melioračního kanálu původním směrem, tedy do prostoru bývalého toku Bystřice. Dalším jeho návrhem, který nevyžaduje velké investiční náklady je zvýšení průtoku toku Morávky změnou regulace na Tážalském jezu. Vliv na množství podzemní vody Po podrobné analýze dat z desetiletého měření hladiny podzemní vody v prostoru ložiska a jeho okolí, která je dosud nejobjektivnějším údajem o vlivu těžby na režim podzemních vod, lze konstatovat, že v období 10-ti let měření se ve sledované oblasti neprojevil žádný trvalý pokles hladiny vlivem těžby. Výkyvy hladin odpovídají odtokovým poměrům na řece Moravě (Pišl, 2010). Podrobněji je vliv řešeného záměru uveden ve výše zmíněném Hydrogeologickém posudku, který je součástí příloh Dokumentace (Pišl, 2009, 2010). Vzhledem k výše uvedenému lze rovněž vyloučit případný negativní vliv na CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Režim vod v CHOPAV nebude dle zjištění v dodatku hydrogeologického posouzení dotčen a po otvírce nové těžební plochy se hladina podzemní vody opět ustálí na stávající úrovni. Vodohospodářské využití nové vodní plochy je řešitelné. Primární předpokladem je využití nově odkryté vodní plochy pro rekreační účely (cvičný veslařský kanál, v cílovém stavu rekreační areál s veslařskou drahou nadregionálního významu), lze je rovněž využívat k extenzivnímu chovu ryb pro účely sportovního rybolovu, 79

182 nejsou však rovněž vyloučeny ani jiné možnosti využití, jako zdroj pitné či užitkové vody, apod. D.I.5. Vlivy na půdu Realizace záměru bude probíhat na ploše navazující z jižní strany na již těženou plochu v dobývacím prostoru Grygov. Jedná se o pruh půdy mezi plochou s probíhající těžbou a lesem Království. Většina pozemků, na kterých je předpokládáno pokračování těžby, náleží do zemědělského půdního fondu (ZPF). Protože je většina dotčených pozemků v katastru nemovitostí vedena jako orná půda, bude nutné zažádat o odnětí ze ZPF u příslušného orgánu ochrany ZPF. Před zahájením těžebních prací je pak nutné, aby byla provedena skrývka ornice (zúrodnění schopných vrstev půdy) v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (v rozsahu stanoveném pedologickým průzkumem, viz příloha č. 13 této dokumentace). Vzhledem k lokalizaci záměru v poměrně úzkém pruhu mezi aktivně využívaným dobývacím prostorem a lesním porostem lesa Království, nebude vliv realizace záměru na tuto složku životního prostředí zásadní i přesto, že část odnímaných pozemků náleží k II. kategorii ochrany ZPF. Základní údaje o pozemcích, dotčených záměrem jsou uvedeny v kapitole B.2.1 Zábor půdy tohoto oznámení. Jeden z pozemků, na nichž je plánována těžba, náleží k pozemkům určeným k plnění funkce lesa (PUPFL). Jedná se o pozemek s p.č Pro možnost využití tohoto pozemku je třeba, aby investor získal rozhodnutí o odnětí z PUPFL dle 16 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) u dotčeného orgánu státní správy lesů. Dále budou po celé délce navrhované těžby štěrkopísku probíhat práce do 50 m od hranice lesního pozemku. Proto je třeba získat souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa dle 14, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr se nachází v jižní části ložiska výhradní plochy Grygov Tážaly (i.č ). Plánovaným rozšířením těžby dojde k odtěžení cca tun 80

183 štěrkopísku, který bude převážen na stávající semimobilní úpravárenskou linku v dobývacím prostoru Grygov a bude následně využíván stejně jako nerost dobývaný z otevřené části ložiska. Dojde tedy k úplnému spotřebování nerostu v ložisku Grygov Tážaly. Využívání nerostného zdroje je tedy vždy významným zásahem do horninového prostředí, který je trvalý a nelze jej nijak kompenzovat. Pokud bude provozovaná činnost prováděná hornickým způsobem v souladu s vydanými rozhodnutími a pokud budou dodržovány báňské bezpečnostní předpisy, nehrozí narušení stability geologického prostředí. Žádný jiný nerostný zdroj nebude záměrem dotčen. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Flóra Samotná zájmová lokalita, kterou tvoří zčásti ruderální porost a zčásti pole, nepředstavuje reprezentativní či unikátní typ fytocenózy. Cennější biotop představuje pouze mokřadní společenstvo na poli u počátku odvodňovacího kanálu. V případě zničení mokřadního společenstva by bylo vhodné vytvořit náhradní mokřad na jiném místě, podobně, jako tomu bylo při předchozí těžbě. V souvislosti s realizací záměru bylo potřeba vyhodnotit případný vliv na evropsky významnou lokalitu a zároveň přírodní rezervaci Království. Hodnocen byl především vliv na hydrologický režim lesního celku, mezi jehož naturové biotopy patří smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), tedy biotopy vyžadující vyšší hladinu podzemních vod během celého roku a povodňové zaplavování. V posledních letech dochází k postupnému posunu těchto porostů směrem k dubohabřinám asociace Galio- Carpinetum. Podle zpracovaného hydrologického posudku (Pišl 2010) se však není třeba obávat poklesu úrovně hladiny podzemní vody. Na druhou stranu lze hydrologický režim částečně zlepšit svedením odvodňovacího (melioračního) kanálu ležícího severně od lesa Království a v současnosti odvádějícího vodu na východní stranu železničního náspu zpět do původních, nyní pouze občasně zaplavovaných, ale neprůtočných koryt, v komplexu lesa Království. Tuto možnost navrhoval již Servus (2003) ve své studii, spolu se změnou přerozdělení vod 81

184 mezi korytem Moravy a Morávky na Tážalském jezu. Obr. 7 zachycuje návrh napojení melioračního kanálu do lesa Království. V každém případě je i nadále nutné pozorně monitorovat hladinu podzemní vody ve stávajících vrtech, případně dodat vrty další. Obr. 7: Porovnání zákresu vodního toku Bystřice ve studii napojení na meliorační kanál (Servus 2003) se současným stavem na ortofotosnímku. Průběh vodního toku je v terénu stále patrný Rozšíření těžby štěrkopísků na hranici EVL může mít vliv i na silnější šíření ruderálních druhů z těžbou narušovaných ploch, případně i šíření invazivních druhů rostlin. Během těžby je třeba monitorovat výskyt nepůvodních druhů, především na místech, kde došlo k narušení povrchu půdy, a při jejich zavlečení a šíření v dotčeném území je nutné je ve spolupráci s kompetentním orgánem ochrany přírody (Krajský úřad Olomouckého kraje, AOPK ČR středisko Olomouc) přistoupit k jejich likvidaci. 82