Průzkum SDG Challenge 2019 Česká republika v globální perspektivě

Transkript

1 Průzkum SDG Challenge 2019 Česká republika v globální perspektivě Jak mohou Cíle udržitelného rozvoje SDGs poskytnout podnikům rámec pro hledání odpovědi na globální výzvy SDG Challenge 2019

2 Obsah Úvod Souhrn problematiky Hlavní zjištění výzkumu Proč jsou Cíle udržitelného rozvoje důležité pro podniky Jak začít se strategickým přístupem k Cílům udržitelného rozvoje Hlavní oblasti vyžadující transformaci Tipy, jak úspěšně pracovat s SDGs Tipy pro top management Čeho se vyvarovat Jak si zvolit správný cíl a SDG Target Jak přejít od slov k činům Závěrečné shrnutí Metodika výzkumu

3 Úvod Představuji vám výsledky globální studie SDG Challenge 2019, do které se poprvé zapojila i Česká republika, což nám umožňuje vám poskytnout i českou perspektivu. V dnešním světě rostoucích nerovností, technologických změn, demografických tlaků, rostoucího populismu, klimatických změn a klesající důvěry v instituce, které podepírají naši společnost, je právě teď ten správný čas pro vrcholové představitele ve vedení českých firem, aby spojili své úsilí na cestě za světem, který bude udržitelný. V PwC sledujeme megatrendy po celém světě a asi vás nepřekvapí, že jsou platné také pro Českou republiku. Jedním z nich je vzrůstající automatizace a potenciální ztráta zaměstnání pro určité profese. 11 % českých ředitelů se v příštím roce chystá nahradit 10 % svých zaměstnanců roboty. 1 Dalším trendem je vzrůstající věk, kterého se průměrně dožíváme, a s tím související náklady jednotlivých států vydávané na zdravotní péči. Navíc, a to je nové, jsou tu vzrůstající očekávání na průmyslová odvětví a také na jednotlivé firmy, aby přijaly za své téma klimatické změny, nedostatku zdrojů a technologického rozvoje. Věřím, že Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) jsou správným rámcem platným pro naši vládu, podnikatelskou sféru i českou společnost, abychom byli schopni vyřešit nejpalčivější otázky v oblasti životního prostředí i v oblasti sociální. Hlavní přínos SDGs spatřuji v jednotném rámci, který nám dává možnost hovořit celosvětově jedním jazykem, a to dokonce i v rovině čísel. Vzniká tak světová spolupráce a pocit sounáležitosti, kde vlády i zástupci podnikatelské sféry přispívají do zvolených cílů podle svého vlastního vyhodnocení důležitosti nebo podle svého potenciálu pozitivního posunu. SDGs již teď, 4 roky po jednohlasné ratifikaci všemi členskými státy OSN, představují velmi unikátní koncept, když přihlédneme k velikosti podnikatelské sféry po celém světě, která se již k této globální výzvě dobrovolně připojila. Jak se daří českým společnostem naplňovat SDGs? To je otázka, kterou se zabýváme v této studii. V celosvětovém srovnání Česká republika zaostává v řádu o dvě délky. Vypovídá o tom i nízká míra reportingu o udržitelném rozvoji. Přitom víme, že 73 % českých CEOs dává klimatické změny do souvislosti s fungováním současné globální ekonomiky. 2 A 60 % z nich považuje za důležité, aby se Česká republika stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. 3 Chybí českým podnikům iniciativa? V České republice najdeme společnosti, které se trvalé udržitelnosti věnují již desítky let. Mají nastavené strategické řízení s vypracovaným systémem governance struktury a nastavením kvantitativních ukazatelů, které pravidelně sledují a vyhodnocují. Jsou to často společnosti s centrálou v zahraničí nebo velké české společnosti. Top management v těchto společnostech si stanovil nefinanční ukazatele výkonnosti, např. úroveň emisí skleníkových plynů, a v uplynulém desetiletí se podařilo tyto hodnoty výrazně snížit. Většina českých společností ale v oblasti udržitelnosti realizuje spíše jednotlivé projekty v rámci společenské odpovědnosti firem nebo s úvahami o odpovědném podnikání teprve začíná. Už v březnu se čeští podnikatelé od Evropské komise dozvědí, jak by měl vypadat návrh klimatického zákona. Z našeho průzkumu vyplývá, že je čeká intenzivnější práce v oblasti udržitelnosti, než tomu bude v západní Evropě. Důvodem je především to, že česká podnikatelská sféra jako celek dobrovolně neaplikovala tolik udržitelných opatření jako podnikatelé v západní Evropě. Když pozoruji zpřísňující se legislativní rámec a celosvětové trendy, doporučuji začít s implementací udržitelných opatření již dnes. Jedná se o komplexní změny, které se často dotýkají mnoha oddělení napříč celou firmou. V pozadí je přenastavení korporátní kultury, systému governance, měření nefinančních ukazatelů i celého systému řízení oběhu materiálů. V popředí jsou pak často patrné investice do nových technologií či produktů, reputační otázky a finanční hodnota firmy. Změna bude vyžadovat čas. Více času, než se může zdát. Proto i malé krůčky učiněné dnes vám mohou ušetřit spoustu starostí v budoucnu. Mike Jennings partner, Poradenské služby, PwC Česká republika 1, 2, 3 Český průzkum CEO Survey 2020, 4 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

4 Souhrn problematiky V roce 2020 vstupujeme do nové dekády, na jejímž konci se očekává splnění cílů Agendy 2030 rámcově postavené na přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou souborem 17 cílů a 169 podcílů (SDG Targets), které byly v roce 2015 ratifikovány všemi členskými státy Organizace spojených národů (OSN). SDGs tvoří vzájemně provázaný univerzální rámec pro dosažení udržitelného směřování světa, ve kterém jsou země a jejich ekonomiky schopny dále ekonomicky růst a naplňovat své potřeby, aniž by ohrozily schopnost budoucích generací žít podle svých potřeb. Rok 2019 vešel do historie jako rok, kdy globální ekonomika obdržela silný impuls pro posun k udržitelnému způsobu podnikání. Některé korporace se strategickému směřování v oblasti trvale udržitelného rozvoje již několik desítek let věnují. Avšak pro mnoho jiných společností byl právě rok 2019 klíčový. Ve světových zprávách čteme o milionech lidí, kteří vyšli do ulic, aby protestovali proti sociálním a ekonomickým nerovnostem. Slyšíme o zkorumpované politice a neschopnosti efektivně řešit problém globální změny klimatu. Odpovědí na změny v uvažování veřejnosti je snaha představitelů států po celém světě integrovat témata trvale udržitelného rozvoje do vládních programů a národních politik. Tento trend je násoben změnou spotřebního chování zákazníků po celém světě. Ta se projevuje např. rostoucí poptávkou po stravě rostlinného původu, udržitelné módě, nízko-emisních zdrojích energie či po elektromobilech. V České republice jsou nejznatelnějšími projevy klimatických změn nedostatek vody projevující se v mnoha oblastech naší země suchem v letních měsících, častější extrémní počasí či stále nezvládnutá kůrovcová kalamita, kterou můžeme z části přičíst i extrémnímu počasí. Konečnou zodpovědnost za plnění cílů nesou vlády. Ty však nejsou schopné globálních cílů dosáhnout bez zapojení a podpory podnikatelské sféry. Navíc začíná být více a více zřejmé, že příštích 10 let bude pro dosažení SDGs kritických. Ty společnosti, které se v naplňování strategického rámce udržitelnosti dostanou ve svém oboru nejdále, budou pravděpodobně i ty, které získají největší podporu od svých zainteresovaných stran, a to včetně investorů, regulátorů, zákazníků, zaměstnanců a široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, kolik je v sázce a kolik je možné získat, jsme se rozhodli zjistit, jak se firmy k této výzvě staví. Od schválení SDGs již uběhlo téměř pět let a nás proto zajímá, jak firmy Cíle udržitelného rozvoje využívají v praxi. Z tohoto důvodu se letošní PwC SDG Challenge: Strategie pro lepší svět zaměřuje na míru začlenění Cílů udržitelného rozvoje do strategie firem a zkoumá, jak detailně firmy informují o skutečnostech spojených s SDGs. Právě zaměření se na konkrétní cíle a SDG Targets spolu se systémem měření KPIs a reportingu je klíčové pro dosažení reálného zlepšení. Cíle udržitelného rozvoje OSN na vládní úrovni v České republice V České republice je agenda Cílů udržitelného rozvoje OSN v kompetenci Oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí. V souvislosti s přijetím Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj OSN, jejíž součástí jsou i SDGs, byl vypracován a v dubnu 2017 schválen vládou Strategický rámec Česká republika Strategický rámec stanovuje střednědobé priority rozvoje České republiky do roku 2030, které pomohou zvýšit kvalitu života v ČR. V šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jakých příležitostí může využít. Pro každou oblast formuluje 27 strategických cílů dále dělených do cílů specifických. Klíčové oblasti se kromě tradičních tří pilířů rozvoje (sociálního, environmentálního a ekonomického) věnují životu v regionech a obcích, českému příspěvku k rozvoji na globální úrovni a dobrému vládnutí. Samotný Rámec nenahrazuje dokumenty jednotlivých ministerstev, vymezuje ale oblasti, které jsou z hlediska dlouhodobého rozvoje rozhodující. Uskutečňování cílů ČR 2030 leží na jednotlivých ministerstvech a měly by se promítnout do krajských a obecních politik i každodenního života všech obyvatel. V říjnu 2018 vláda schválila také Implementační plán ke Strategickému rámci ČR Tento Implementační plán stanovuje pro každý z 27 specifických cílů soubor doporučení a opatření. V této souvislosti jsou nastavené odpovědnosti a kompetence jednotlivých ministerstev a stejně tak i reportovací linie. Česká republika si nastavila 192 měřitelných ukazatelů, které hodlá po období 13 let sledovat, veřejně reportovat a vyhodnocovat v tříletých cyklech. Měřenými oblastmi jsou například emise skleníkových plynů, podíl objemu produkce druhotných surovin na přímém materiálovém vstupu nebo rozdíl v platovém ohodnocení žen a mužů. Strategický rámec nekvantifikuje cíle, kterých by Česká republika chtěla v následujícím desetiletém horizontu dosáhnout, ale formuluje je kvalitativně. U některých ukazatelů je stanovení problematické, protože se jedná o zcela nová měření a není zatím znám počáteční stav. Reportovací systém koordinuje Český statistický úřad, který zajišťuje sběr a výpočet dat. První Zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti bude předložena vládě do konce roku 2020 spolu s aktualizací Implementačního plánu. Jan Mareš Vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Ministerstvo životního prostředí 6 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

5 29 % 7 % 21 % 0 % firem zmínilo Cíle udržitelného rozvoje v rámci reportingu firem zahrnulo Cíle udržitelného rozvoje do své veřejně publikované firemní strategie firem pracovalo s konkrétními Cíli udržitelného rozvoje žádná z firem neměla nastavený systém reportování pokroku vůči SDG Targets tyto čtyři cíle byly nejčastěji zmiňovány Hlavní zjištění výzkumu 72 % 25 % 65 % 14 % 1 % firem zmínilo Cíle udržitelného rozvoje v rámci reportingu firem zahrnulo Cíle udržitelného rozvoje do své veřejně publikované firemní strategie firem pracovalo s konkrétními Cíli udržitelného rozvoje firem zmínilo konkrétní SDG Targets firem měřilo svůj výkon ve vztahu k SDG Targets Výsledky za Českou republiku 21 % CEOs zmínilo SDGs ve svém úvodním slovu Globální výsledky Průzkum SDG Challenge rozebírá výsledky zkoumaných českých firem a poskytuje srovnání s globálními daty. Globálně byly analyzovány zprávy o udržitelném rozvoji a výroční zprávy firem z 31 zemí napříč sedmi průmyslovými odvětvími. 4 V České republice se průzkum zaměřil na 14 českých společností z pěti odvětví. Data byla doplněna o rozhovory se 7 zástupci společností, kteří se strategicky zaměřují na udržitelnost již několik let na vrcholové úrovni vedení. Tito zástupci nám poskytli svoji unikátní perspektivu týkající se implementace SDGs, ale také nám umožnili náhled do strategického uvažování svých společností a přiblížili interní systém řízení nezbytný k realizaci strategických záměrů. Podrobné informace ohledně metodiky výzkumu je možné najít v poslední kapitole této zprávy. Do průzkumu za Českou republiku nebyly zařazeny výsledky mezinárodních společností působících v České republice z důvodu zamezení dvojího započítání výsledků na lokální i mezinárodní úrovni. 4 PwC SDG Challenge 2019, Výsledky výzkumu za Českou republiku ukazují, že: Skoro třetina (29 %) zkoumaných českých firem zmínila Cíle udržitelného rozvoje ve své výroční zprávě či zprávě o udržitelnosti. Na světové úrovni to bylo dvakrát více (72 %). Ze společností, které zmínily SDGs, jich tak 75 % učinilo v rámci zprávy o udržitelnosti a zbylá čtvrtina tuto skutečnost zahrnula do výroční zprávy. Zmínka o Cílech udržitelného rozvoje se ani jednou neobjevila v úvodním slovu zástupců vedení českých firem, na rozdíl od globálního výzkumu, kde tak učinilo 21 % zkoumaných společností. Zahrnutí problematiky udržitelnosti do této části reportu je často považováno za indikátor strategického významu v obchodním modelu podniku. Ze zkoumaných firem pouze jedna zmínila Cíle udržitelného rozvoje ve své veřejně dostupné strategii či v části reportu věnující se strategii. V rámci globálního výzkumu tak učinila třetina zkoumaných firem. Až na jednu firmu všechny společnosti zmiňující SDGs uvedly konkrétní cíle, na které se chtějí zaměřit. Nejčastěji byl zmiňován Cíl 8 (důstojná práce a ekonomický růst), 12 (odpovědná výroba a spotřeba), 13 (klimatická opatření) a 15 (život na souši). Cíl týkající se důstojné práce a ekonomického růstu byl stejně jako loni nejčastěji zmiňován i na globální úrovni. Velmi malé procento firem pracuje s konkrétními měřitelnými podcíli (SDG Targets). Na globální úrovni to bylo pouze 14 % společností. Navíc pouze jedno procento reportovalo posun vůči navázaným měřitelným indikátorům. Na české úrovni nebyly SDG Targets zmíněny v žádné ze zpráv námi zkoumaných firem. Z globálních výsledků je patrné, že každým rokem narůstá počet společností, které pracují s rámcem SDGs při tvorbě své strategie udržitelného rozvoje. Navíc tyto podniky pronikají více do hloubky problematiky a jsou stále lépe schopny své strategické směřování podložit také kvantitativními ukazateli. V porovnání se zbytkem světa se ukazuje, že v České republice je stále relativně málo firem, které strategicky pracují s SDGs. Podobně jako u výsledků globálního průzkumu největší mezery nacházíme ve specifikaci firemních cílů podle konkrétních SDG Targets a nastavení efektivního systému monitoringu jejich plnění. Pokud nahlédneme za hranici tohoto výzkumu, vidíme také skupinu společností, které mají své strategie udržitelnosti velmi dobře nastavené, často až na úroveň měřitelných cílů. Většinou se jedná o pobočky velkých mezinárodních firem či velké české firmy. Příklady přístupu k SDGs a nastavení strategie udržitelnosti těchto společností jsme začlenili do studie. Jimi prezentované koncepty udržitelnosti mohou svým poměrně různorodým zaměřením sloužit jako příklady dobré praxe i jako inspirace. 8 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

6 Připravenost na klimatickou změnu čeští CEOs Naše společnost vyhodnotila potenciální fyzická rizika (např. škody na infrastruktuře) způsobená změnami klimatu 32 % 36 % 24 % 8 % Naše společnost vyhodnotila potenciální rizika (např. regulace uhlíku a nové technologie) spojená s přechodem k zelenější ekonomice 23 % 26 % 37 % 14 % Zainteresované strany (např. zákazníci, zaměstnanci, investoři, regulátoři) mají přiměřená očekávání týkající se našeho přístupu ke klimatické změně 12 % 22 % 50 % 16 % Iniciativy týkající se klimatických změn přinesou významné nové příležitosti pro mou organizaci v oblasti produktů a služeb 21 % 28 % 32 % 19 % Odpověď naší společnosti na iniciativy subjektů zabývajících se klimatickými změnami zvýší naši reputaci mezi zainteresovanými stranami a zaměstnanci 12 % 20 % 49 % 19 % Naše společnost bude mít finanční výhody z vládních fondů nebo finančních pobídek pro zelené investice 41 % 36 % 16 % 7 Zdroj: Český průzkum CEO Survey 2020 Naprosto nesouhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Naprosto souhlasím Proč jsou Cíle udržitelného rozvoje důležité pro podniky Dříve než se začneme zabývat vývojem souvisejícím se zaváděním SDGs, zamysleme se nad tím, proč jsou cíle udržitelného rozvoje pro podnikatelskou sféru důležité. SDGs nejsou jen prospěšným nástrojem při identifikaci a předcházení rizik, slouží navíc i jako zdroj nových myšlenek a inovací, i změn vedoucích ke zlepšení efektivity procesů. Navíc se otázka etického a udržitelného chování stává osobně důležitou pro mnoho jednotlivců, proto se SDGs staly významným nástrojem v rámci HR. Zvláště v současné situaci, kdy je rekordně nízká nezaměstnanost, se mnoho firem snaží využít své aktivity spojené s Cíli udržitelného rozvoje k získání nových talentů a motivaci současných zaměstnanců. Podpora Cílů udržitelného rozvoje pomáhá podnikům získat důvěru a podporu mnoha zainteresovaných stran. SDGs pomáhají společnostem srozumitelně komunikovat své aktivity ve formátu, který je uznáván napříč zainteresovanými stranami, a to i těmi ze zahraničí. Bohužel však stále existuje mnoho firem, které se snaží být zodpovědné v otázce životního prostředí, etické správy a sociální oblasti, ale neumí o svých činnostech efektivně informovat. Právě těmto firmám může koncept SDGs posloužit ke strukturovanější formulaci informací týkajících se finančních i nefinančních ukazatelů. Jak již bylo zmíněno, hlavní zodpovědnost za naplnění cílů mají vlády. Proto můžeme očekávat zpřísnění regulatorního prostředí. Na konci roku 2019 nová Evropská komise představila European Green Deal, balíček ambiciózních opatření vedoucích k dosažení lepší ochrany životního prostředí. Mnoho z těchto doporučení a regulací se dříve či později promítne i do fungování firem na českém trhu. Připravují se české společnosti v dostatečné míře na změny související s klimatickou změnou? Výsledky letošního průzkumu CEO Survey 2020 nám poskytují informace o přístupu k řízení rizika a aktivitě spojené s přijímáním opatření spojených s klimatickými změnami. Polovina respondentů uvedla, že se v určité míře zabývá vyhodnocováním rizik spojených s přechodem k zelenější ekonomice. Především v odvětvích, která produkují emise skleníkových plynů, by odpověď měla být kladná a provedená analýza důkladná. Výsledky by měly být zohledněny v podnikatelském plánu a obchodních strategických úvahách. Rizika související s klimatickou změnou se týkají ale také společností, které nemají vysokou uhlíkovou stopu ze své výroby. A to prostřednictvím nepřímých emisí vznikajících v dodavatelských řetězcích či při spotřebě výrobku a cestě za zákazníkem. Tyto nepřímé emise se mohou v budoucnosti promítnout do finančních aspektů např. podražením cen přepravy a materiálů, ale i do nefinančních úvah souvisejících například s lokací dodavatelů a změnou spotřebitelských preferencí. 10 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

7 ČEZ Rozhovor o Cílech udržitelného rozvoje OSN Jaký přístup vaše společnost uplatňuje v souvislosti se strategickými tématy, která jsou vyjádřena 17 Cíli udržitelného rozvoje? Skupina ČEZ má od roku 2016 vlastní strategii udržitelného rozvoje s názvem Energie pro budoucnost. V rámci této firemní strategie uplatňujeme všechny Cíle udržitelného rozvoje OSN, které jsou relevantní pro Českou republiku, potažmo pro oblast našeho podnikání celkem je to 14 ze 17 cílů. Přehledně je uvádíme v naší Zprávě o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok Samozřejmě usilujeme o jejich další rozvoj a zabýváme se tím, jak jejich plnění účinně kvantifikovat. SDG přijatých OSN k roku Naši strategii tak přirozeně propojujeme s vybranými globálními tématy, přičemž důraz klademe na ta, která jsou relevantní pro země, v nichž působíme. Energetika má ze své podstaty dopad téměř na všechna SDGs. V popředí zájmu jsou bezpochyby především oblast životního prostředí a klimatických změn. Skupina ČEZ chce být důležitým hybatelem transformace energetiky směrem k bezemisním zdrojům, decentralizaci, chytrým řešením a úsporám. Jakou relevanci mají SDGs konkrétně pro vaši společnost? Máte v současnosti připravené konkrétní kroky, kterými budete vaši současnou strategii trvale udržitelného rozvoje dále rozvíjet? V současné době naši strategii aktualizujeme na základě výsledků stakeholder dialogu a současně i nové podnikové strategie Skupiny ČEZ. Prioritními oblastmi pro nás zůstanou ochrana životního prostředí a rozvoj kvality života lidí, ať již uvnitř firmy či v rámci komunit, kde působíme. Již dnes víme, že klíčovou roli budou hrát bezemisní zdroje, decentrální energetika a inovace. Nově vzniklou strategii udržitelného rozvoje budeme opět zasazovat do struktury udržitelných cílů SDGs. Ptají se vaši stakeholders na SDGs nebo na oblasti, které pokrývají? V posledních několika letech sledujeme nárůst zájmu o udržitelný rozvoj nejen u našich stakeholderů, ale obecně napříč celou společností. Zainteresované strany chtějí vědět, jakým způsobem se k udržitelnému rozvoji stavíme, včetně SDGs, co všechno sledujeme a měříme, ale třeba i které cíle považujeme za prioritní apod. Nejčastěji se dotazují na vliv naší činnosti na životní prostředí, plán útlumu výroby v uhelných elektrárnách, výstavbu nového jaderného zdroje a rozvoj nové energetiky, kam zařazujeme obnovitelné zdroje energie a oblast energetických úspor (ESCO). Jak důležité jsou obecně SDGs? Jak si myslíte, že by k nim firmy a společnosti měly přistupovat? Spatřujete specifickou roli pro vaše průmyslové odvětví? Udržitelný rozvoj Skupiny ČEZ respektuje Strategický rámec Česká republika 2030, který vychází z cílů Součástí podnikatelských aktivit Skupiny ČEZ je i prosazování principů udržitelného rozvoje. Jak jsem již zmínila, naše strategie udržitelného rozvoje reflektuje většinu z globálních cílů. Zároveň ji aktualizujeme v návaznosti na celkovou strategii Skupiny ČEZ, obě strategie jsou vzájemně velmi úzce propojené. Uvedu na příkladu: v nové strategii Skupiny ČEZ mimo jiné akcentujeme rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor v České republice. To koresponduje hned s několika cíli naší strategie udržitelného rozvoje a zároveň s vybranými celosvětovými SDGs. Myslíte si, že vy jako CSO máte konkrétní roli v oblasti osvěty ohledně SDGs? Jaká je role představenstva a senior managementu? Nechceme, aby udržitelný rozvoj byl jen praporkem, kterým firma mává před očima svých stakeholderů. Jsem ráda, že se Skupina ČEZ k udržitelnému rozvoji nejen otevřeně hlásí, ale má i konkrétní strategii, vytyčené cíle a postupně podniká kroky k tomu, aby ty cíle plnila. V této souvislosti je rolí představenstva prezentovat cíle udržitelného rozvoje jako nedílnou součást celkových cílů a strategie Skupiny ČEZ. Pokud je totiž nevezme za své nejvyšší management, nelze jejich plnění vyžadovat po zaměstnancích. A proto tuto oblast zastřešuje přímo člen představenstva, tedy člověk z nejvyššího vedení firmy. Jaké jste zaznamenali úspěchy při implementaci SDGs? Naším posláním je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti. Klademe důraz na ekologizaci našich zdrojů, úspory, modernizaci distribuční sítě a rozvoj nové energetiky. Postupně se nám daří snižovat emisní intenzitu CO 2, spotřebu vody i produkci odpadů. Jsme tahounem rozvoje elektromobility v České republice. Daří se nám v oblasti komplexních energetických služeb, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Německu, Polsku či Rumunsku. Na základě výsledků genderového auditu zavádíme nové metodiky v oblasti rovných příležitostí. Těch úspěchů je celá řada. Jaké nové modely v obchodu a výrobě jste zavedli v souvislosti s adaptací na SDGs? Systematicky rozvíjíme oblast ESCO zaměřenou na energetické úspory a novou energetiku obecně. Zavedli jsme nové produkty a služby pro zákazníky, kteří chtějí snížit svou spotřebu energií pomocí nových technologií. Městům a obcím nabízíme komplexní řešení, co se týče energetického managementu budov, úsporného osvětlení, zavádění čisté mobility, ekologičtějšího vytápění apod. ČEZ si již vybudoval v této oblasti silnou pozici a chce ji i dále rozvíjet doma i v zahraničí. Jaké nové technologie, výzkum a vývoj vaše organizace realizuje nebo již zavedla? I zde jsme velmi aktivní. Zákazníkům nabízíme například nové technologie pro akumulaci energie, zprovozňujeme stále výkonnější dobíjecí stanice pro elektromobilisty, podporujeme výzkum v oblasti malých jaderných reaktorů i jaderné fúze, účastníme se evropských projektů zaměřených na testování chytrých řešení v distribuční síti, zavádíme aplikace, které zákazníkům usnadňují komunikaci s námi. Michaela Chaloupková Leader udržitelného rozvoje Skupina ČEZ 12 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

8 Správný strategický směr je klíčový, ale sám o sobě úspěch nepřinese. Důležité je si říci konkrétně, kam se chce společnost v oblasti udržitelnosti posunout a kolik si na to vymezuje času. K tomu slouží provedení počátečních měření, nastavení kvantitativních ukazatelů, SDG Targets a realistické odhady budoucích zmírnění dopadů založené na reálných možnostech společnosti s propojením na plán investic. Dalším důležitým krokem je uzpůsobení interních procesů, nastavení interních směrnic a programů pro jednotlivé vytyčené cíle. Podstatné je nastavení systému řízení (governance) a přiřazení odpovědností či KPIs jednotlivým aktérům. Vzhledem ke komplexnosti celé oblasti zpravidla nejlépe funguje, pokud se odpovědnosti za celistvost naplnění strategie udržitelnosti ujme generální ředitel nebo člen nejvyššího vedení. K vyhodnocení úspěchu nastaveného systému pak slouží pravidelné vyhodnocování kvantitativních i kvalitativních ukazatelů, které probíhá v ročních cyklech. Opomíjenou stránkou bývá informovanost zaměstnanců. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se transformace na udržitelnější společnost v jednom nebo více cílech dotkne všech zaměstnanců, je to nevyužitý potenciál. Změna myšlení zaměstnanců může pomoci identifikovat lepší řešení a zmírňuje rezistenci ke změnám. Plzeňský prazdroj Nastavení strategie pomocí dialogu se zainteresovanými stranami Jak začít se strategickým přístupem k Cílům udržitelného rozvoje Odkud začít s tvorbou strategie udržitelného rozvoje? Nejprve se zamyslete nad dopady vaší společnosti na životní prostředí, sociální oblast i své okolí. Dopady budou negativní, ale i pozitivní a je třeba vyhodnotit jejich význam. Některé společnosti využívají dialogu se svými zainteresovanými stranami. Jedná se o průzkum, který firmě zprostředkuje hodnocení těch subjektů, které se o podnik zajímají nebo v jeho obchodním životě hrají vlivnou roli. Skupiny zainteresovaných stran jsou unikátní pro každou společnost, i když lze vypozorovat podobnosti v rámci odvětví. Obecně řečeno často mezi zainteresované strany řadíme majitele a investory, zákazníky, zaměstnance nebo veřejnost žijící v okolí podniku. Dopadová analýza společně s výsledky provedeného dialogu zainteresovaných stran tvoří základ pro stanovení strategie udržitelného rozvoje a výběr odpovídajících SDGs. Jaký přístup vaše společnost uplatňuje v souvislosti se strategickými tématy, která jsou vyjádřena 17 Cíli udržitelného rozvoje? Stanovení naší strategie trvale udržitelného rozvoje vždy začíná dialogem s lokálními zainteresovanými stranami. Na základě jejich očekávání přehodnocujeme naše současné strategické směřování, kterému se komplexně věnujeme již desítky let, systematicky pak posledních čtrnáct let. V současnosti máme 7 strategických pilířů: Péče o historii a historický odkaz Podpora domácího zemědělství a českých dodavatelů Snižování spotřeby energie, vody a uhlíkové stopy ve výrobě a distribuci Podpora a rozvoj české pivní kultury a našich zákazníků Péče o zaměstnance a rozvíjení jejich potenciálu Podpora regionů, ve kterých působíme Podpora zodpovědné konzumace a prevence pití alkoholu rizikovými skupinami Tyto strategické oblasti se promítají do SDGs, které prostřednictvím našich strategických pilířů naplňujeme. Jak se v současnosti odvíjí strategické směřování vaší společnosti? V letošním roce připravujeme spolu s naší mateřskou společností Asahi Group Holding novou, ještě ambicióznější strategii v oblasti udržitelnosti, která bude určovat naše směřování do roku Již známe výsledky dialogu se zainteresovanými stranami a jsou to výsledky překvapivé. Oproti minulému šetření, které jsme realizovali před 3 lety, se posunuly priority našich stakeholderů od odpovědné konzumace alkoholu k jiným třem klíčovým tématům. Těmi jsou: Spotřeba vody, a to jak ve výrobě, tak v dodavatelském řetězci. Celkově tedy jako významné téma vyznívají principy udržitelnosti v dodavatelském řetězci, zejména u pěstitelů surovin. Obaly a důraz na možnost recyklace obalů jsou druhým klíčovým tématem. Pozornost je zaměřena především na tzv. cirkularitu obalů a možnost jejich znovupoužívání, recyklace a obecně hledání vyšší přidané hodnoty v oblasti odpadů z obalů jako nových zdrojů. Podpora komunit v širokém pojetí od komunit v okolí našich pivovarů, tak našich partnerů v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Jedná se například o investice do rozvoje daných regionů, do jejich infrastruktury a kvality života pro místní obyvatele. Zároveň vnímáme daleko vyšší očekávání od našich zainteresovaných stran směrem k prosazování našich hodnot a vizí dále do našeho dodavatelskoodběratelského řetězce. V současnosti pracujeme na stanovení závazných kvantifikovaných cílů, ke kterým budeme směřovat naše úsilí do roku Monika Matyáštíková Public Affairs & CSR Manažerka CZ/SK Plzeňský Prazdroj, a.s. 14 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

9 IKEA strategie trvale udržitelného rozvoje Trvale udržitelný rozvoj je součástí strategického řízení společnosti IKEA již několik desítek let. V loňském roce společnost IKEA oznámila, že generální ředitelé ze 30 zemí na sebe převezmou také roli lídrů pro oblast trvalé udržitelnosti. Změna se týká i České republiky. Tento krok je součástí větší transformace v rámci společnosti Ingka Group, která má za cíl principy trvalé udržitelnosti postavit do středu fungování maloobchodního prodeje v rámci IKEA. Z pohledu governance se jedná o velmi zásadní změnu, která umožní strategické záměry formulovat na celofiremní strategické úrovni v odpovídající míře, stejně jako je realizovat bez zbytečných časových prodlev. Vycházíme z principu Measure what you care about, proto je náš model řízení trvalé udržitelnosti navíc podpořen efektivním nastavením ukazatelů výkonnosti napříč celou společností. To zjednodušuje implementaci strategických záměrů. V naší koncepci trvale udržitelného rozvoje se zaměřujeme na tři hlavní pilíře. První je zdravé a udržitelné bydlení. To znamená nabídnout našim zákazníkům výrobek, který byl vyroben a také k nim dopraven s co nejvyšší ohleduplností k přírodě. Do roku 2025 jsme se navíc zavázali doručovat veškeré naše zboží elektrickými auty. Výrobky se snažíme vyrábět také tak, aby jejich životnost byla co nejdelší a našim zákazníkům poskytujeme potřebné informace k péči o nábytek. Důležitou součástí konceptu udržitelného bydlení je inspirace našich zákazníků k šetření zdrojů a zamezení zbytečného plýtvání v jejich domovech. Tyto informace sdílíme formou komunikačních kampaní nebo ukázek v obchodních domech. V souvislosti s prodloužením životnosti našich výrobků jsme v roce 2017 spustili službu Druhý život výrobku, která umožňuje zákazníkům prodat nevyužitý či nepotřebný nábytek IKEA. Každý měsíc tak zajišťujeme nový život více než 350 kusům nábytku. v certifikacích kávy, čaje a čokolády a také odpovědného rybolovu v nabídce rybích jídel. Našim zákazníkům nabízíme i širokou nabídku jídel s certifikací bio. Druhým pilířem naší koncepce trvale udržitelného rozvoje je boj s klimatickými změnami a oběhové hospodářství. Ve velké míře využíváme materiály, které jsou obnovitelné, například rychle rostoucí bambus. Zajímavým materiálem je také vodní hyacint. Tato vodní rostlina v přírodě škodí, protože ucpává vodní toky. My vodní hyacint dokážeme využít k výrobě květináčů a prostírání. V našem materiálovém portfoliu jsou také recyklované materiály. Při designu konceptu našich produktů stále intenzivněji spolupracujeme s našimi dodavateli. Zjišťujeme, jak efektivně využívat odpady, které vznikají v našem provozu, a vyrobit z nich výrobky nové. Předpokládáme, že spolupráce a partnerství s dodavateli v této oblasti bude nadále nabývat na významu, což nám umožňuje se koncepčně posunout na začátek cyklu oběhu materiálů. Třetím pilířem naší strategie udržitelnosti je spravedlnost a inkluzivní prostředí. Zaměřujeme se na naše zaměstnance, dodavatele i komunity, ve kterých působíme. Sledujeme, zda jsou si muži a ženy v IKEA opravdu rovní; platí to pro zastoupení v managementu i platové a pracovní podmínky. Zabýváme se také věkovou strukturou našich zaměstnanců a speciální péči věnujeme zaměstnancům starším 50 let. Zaměstnáváme lidi se zdravotními postiženími. Na Slovensku jsme na podzim představili limitovanou kolekci ÅTERSTÄLLA, která je vyráběna v chráněné dílně Dom Svitania z původně nepotřebných zbytků látek IKEA. Vladimír Víšek Sustainability Manager IKEA Pokud si vybavíte značku IKEA, málokdo přemýšlí nad tím, že jsme co do počtu zákazníků jednou z největších restaurací v České republice. Odpovědnost k přírodě a společnosti se odráží 16 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

10 Šest oblastí systematické transformace 1 Cirkulární ekonomika změna způsobu využívání zdrojů tak, aby se minimalizoval odpad a podporovala synergie mezi odvětvími 4 Jídlo a příroda přechod na udržitelné zemědělství a zaměření na ochranu biodiverzity 2 Města a mobilita transformace prostředí měst a dopravy 5 Lidé zaměření na boj proti nerovnému postavení lidí a chudobě Hlavní oblasti 3 Energetika dekarbonizace energetického průmyslu a přechod k čisté energii 6 Redefinice hodnot vnímání hodnoty firmy v širším kontextu jejího přínosu pro zainteresované strany a jejích dopadů na společnost a životní prostředí vyžadující transformaci Zdroj: World Business Council for Sustainable Development (WBCSD), 10 October 2019, Výsledky této studie ukazují, že máme před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení Cílů trvale udržitelného rozvoje, která zároveň nabízí i mnoho příležitostí. Co by mělo vést českou podnikatelskou sféru ke změně? My věříme, že Cíle udržitelného rozvoje jdou mnohem dále, než sahá reputace či výkon jednotlivé firmy. Je to všeobecný rámec, který si klade za cíl propojit zástupce napříč odvětvími a sektory a motivovat je ke společnému postupu vedoucímu k dosažení celkové transformace současného systému a našeho způsobu života. Dobrým příkladem je projekt Světové rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), která propojila více než 200 vrcholových zástupců firem napříč obory ke spolupráci na transformaci korporátní sféry potřebné k dosažení SDGs. Výstupem projektu je šest zásadních změn, které je třeba v rámci spolupráce napříč sektory a odvětvími implementovat. Skanska SDG 12 odpovědná výroba a spotřeba Ve společnosti Skanska se zabýváme trvale udržitelným rozvojem již od roku V roce 2017 jsme si stanovili jako rámec pro tuto oblast Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Zaměřili jsme se na osm úzce souvisejících cílů, které se promítají v hlavních hodnotách společnosti Skanska. Z těchto osmi cílů bych rád více přiblížil téma cirkulární ekonomiky, které spadá do oblasti udržitelné výroby a spotřeby SDG 12. SDG 12 souvisí s naší strategickou prioritou zaměřenou na udržitelný rozvoj a zelené stavění Záleží nám na životě. Efektivní využívání zdrojů je pro nás stejně důležité jako snížení negativních dopadů na životní prostředí. Přemýšlíme o životě výrobku jako o cyklu, který má potenciál se opakovat, a to až několikanásobně. Na počátku je rozhodnutí, které materiály budou součástí našich staveb. Postupně pozměňujeme portfolio nakupovaných materiálů, ale také způsob kooperace s dodavateli. Vede nás k tomu i předpoklad, že se do budoucna změní dostupnost nových materiálů. Víme například, že zdrojů přírodního kameniva ubývá a podle našich výpočtů může k úplnému vyčerpání tuzemských zdrojů dojít již kolem roku Nastává tedy otázka, zda lze primární surovinu nahradit recyklátem, případně surovinou jinou. V první linii si tuto otázku kladou naši dodavatelé, proto s některými spolupracujeme na vývoji nových materiálů. Stavby můžeme považovat za ukázkový příklad přenášení odpovědnosti za druhotné využití materiálů na budoucí generace. Moment, kdy náš výrobek doslouží, nastává zpravidla za několik desetiletí až století. K tomuto odkazu přistupujeme odpovědně. Naše stavby a produkty hodnotíme nástrojem posuzování životního cyklu (tzv. LCA), chceme naše stavby vybavit i tzv. materiálovou knížkou. Ta slouží v první řadě k tomu, aby majitel mohl budovu správně udržovat a prodloužit tak její životnost na maximum. V druhé řadě je to také průkaz, který nese informace o materiálovém složení pro okamžik ukončení životnosti budovy. U budov a stavebních celků, které ukončily svoji životnost, se soustředíme na opětovné využití materiálů. Tato oblast je velmi úzce spjata s inovacemi. V loňském roce jsme ve spolupráci s naším dodavatelem představili nový materiál Rebetong, který využívá jako náhradu primárního kameniva ze 100 % suť. Jedná se především o zbytky ze zdemolovaných staveb cihly, betony či zdravotní techniku. Hlavním přínosem Rebetongu je úspora přírodních neobnovitelných zdrojů a snížení odpadu po demolicích staveb, který v současnosti končí na skládkách. Navíc podle našich odhadů lze Rebetong ze 70 % znovu recyklovat. Recyklované materiály již několik let používáme také při stavbách silnic a železnic, především při výrobě asfaltu a betonu. Ve stavebnictví je Cíl SDG 12 odpovědná výroba a spotřeba zásadní, vhledem k velikosti a dlouhověkosti našich produktů. K tomu přičítáme také etickou rovinu přenosu odpovědnosti na další generaci. Implementaci principů cirkulární ekonomiky vnímáme jako řešení několika problémových rovin. Pomůže jak ušetřit přírodní zdroje, tak snížit množství produkovaných odpadů jejich opětovným zapojením do výroby a v neposlední řadě má podstatný dopad v boji proti klimatickým změnám. Karel Fronk Vedoucí oddělení Udržitelný rozvoj Skanska a.s. 18 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

11 včetně jejích dodavatelů a dalších navázaných subjektů. Nahraďte řešení následků starých postupů identifikací zdrojů problémů. Snažte se přijít s dlouhodobě funkčním udržitelným přístupem. Postavte udržitelnost do centra: Promítněte Cíle udržitelného rozvoje do způsobu myšlení, plánování, rozhodování a celého řízení byznysu. Udržitelnost učiňte součástí každodenního fungování firmy, její kultury, hodnot a motivace zaměstnanců. Propojte smysl firmy s přidanou hodnotou, kterou firma svou činností přináší lidem, planetě a její ekonomice. Sdílejte, jak vaše firma pomáhá naplňovat konkrétní Cíle udržitelného rozvoje. Podporujte inovace: Využijte směr udržitelnosti jako příležitost k inovování produktů, procesů a služeb. SDGs mohou sloužit firmám jako zdroj inspirace pro jejich inovativní projekty. Spolupracujte: K dosažení Cílů udržitelného rozvoje vede spolupráce napříč sektory a obory. Využijte příležitosti k nalezení synergií s dodavateli, univerzitami, či obchodními partnery. Především v oblasti cirkulární ekonomiky nelze bez překročení hranic své firmy dosáhnout plného inovačního potenciálu a uvažovat o optimálních materiálech a druhotném využití surovin. Čeho se vyvarovat Pouze krátkodobé zaměření: Firmy potřebují krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá řešení a akční plány. Zaměření pouze na společenskou odpovědnost: Namapování Cílů udržitelného rozvoje na stávající společensky odpovědné aktivity bez stanovení jasných priorit nepovede s největší pravděpodobností k dosažení reálných změn. Povrchní uchopení SDGs: Skutečného posunu v plnění SDGs lze dosáhnout navázáním dlouhodobých programů na konkrétní měřitelné podcíle (SDG Targets) a pravidelným vyhodnocováním. Zmínit, že je koncept SDGs důležitý, v rámci výroční zprávy pro dosažení reálného dopadu nestačí. Tipy, jak úspěšně pracovat s SDGs Začleňte SDGs do organizační struktury: Vytvořte tým, který bude sledovat pokrok vůči stanoveným ukazatelům výkonnosti, navrhne nové směry, bude zkoumat nové příležitosti a komunikovat interně napříč firmou. Buďte adaptabilní: Nastavte struktury a procesy tak, aby vám umožnily rychle reagovat na nově přicházející změny. Podporujte snahy o neustálé zlepšování a inovace. Tipy pro top management Zaměřte se na relevantní oblasti: Propojte firemní strategii s Cíli trvale udržitelného rozvoje. Ujistěte se, že je vaše strategie součástí systému řízení a promítá se ve firemních hodnotách, programovém zaměření, vnitřních směrnicích a etickém kodexu. Komunikujte na úrovni top managementu: Zajistěte, že je téma součástí rozhovorů vedených na úrovni top managementu a že vedení společnosti komunikuje svá rozhodnutí ovlivňující sociální a enviromentální oblasti. Úspěšnost snah vedoucích k naplňování Cílů udržitelného rozvoje by se měla promítnout i do odměňování a hodnocení top managementu. Vysvětlete širší perspektivu: Vysvětlete souvislosti a následky nesplnění závazků stanovených Cíli udržitelného rozvoje v dlouhodobém horizontu. Absence strategického uchopení udržitelnosti může vystavit firmu riziku zaostání za konkurencí. Zvažte dopady na celý hodnotový řetězec: Při rozhodování se zamyslete nad dopadem svých aktivit na všechny články v hodnotovém řetězci vaší společnosti Odměňte úspěchy: Zohledněním dosahování Cílů udržitelného rozvoje v rámci odměňování, a to zvláště u managementu, můžete podpořit úspěšné naplňování stanovených cílů. Zaměstnanci mohou být finančně i nefinančně odměňováni za nové nápady. Komunikujte správným způsobem: Využijte rámec Cílů udržitelného rozvoje ve výročních zprávách a v komunikaci vůči partnerům. Při komunikaci využívejte kvantifikovatelné ukazatele doplněné o konkrétní příklady či příběhy přispění k prioritním SGDs. Pro úspěšnou komunikaci je důležité, aby byla konzistentní, srozumitelná, porovnatelná a jasně ukazovala výsledky. Zapojte všechny: Vzdělávejte zaměstnance napříč všemi úrovněmi a aktivně je zapojte do naplňování SDGs. 20 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

12 Prioritizované SDGs napříč průmyslovými odvětvími Celkový globální výsledek Spotřebitelský průmysl Energetický průmysl Finanční služby Výrobní a automobilový průmysl Technologický, mediální a telekom. průmysl Zaměřeno na jednotlivé cíle Zdroj: PwC, SDG Challenge 2019 Data: Firmy zmiňující specifický SDG (737); spotřebitelský průmysl (143); Energetický průmysl (167); Finanční služby (150); Výrobní a automobilový průmysl (167); Technologický, mediální a telekomunikační průmysl (93) Mezi námi zkoumanými českými společnostmi byly nejčastěji zmiňovány čtyři cíle: cíl 8 Důstojná práce a ekonomický růst, cíl 12 Odpovědná výroba a spotřeba, cíl 13 Klimatická opatření a cíl 15 Život na souši. Naopak ani jeden z respondentů neuvedl mezi svými prioritními cíl 1 Konec chudoby a cíl 16 Mír, spravedlnost a silné instituce. Pojďme se vrátit ke vzorku globálních dat, kde náš průzkum probíhá od roku 2015 a výsledky můžeme porovnávat v čase. Zajímavé je srovnat letošní výsledky s výsledky globálního výzkumu z roku 2015, kdy jsme se ptali 986 předních představitelů z různých oblastí byznysu, jaký z cílů má podle jejich názoru největší potenciál z pohledu budoucích příležitostí a u kterého si myslí, že mohou docílit největšího dopadu. 5 Ve většině případů nám globální data z letošního výzkumu napříč sektory ukázala podobnost s daty z výzkumu z roku Můžeme pozorovat, že společnosti nyní pracují právě s těmi Cíli udržitelného rozvoje, které byly v předchozím průzkumu identifikovány jako ty, které mají největší potenciál. Přední české společnosti již spolupracují na udržitelnosti Česká i globální data nám ukazují, že společnosti mají podobné priority napříč odvětvími, což nabízí možnost společných synergií ve vzájemné spolupráci. V rámci odvětví je tato spolupráce nejčastěji využívána při komunikaci podnětů pro zlepšení směrem k české vládě. Další tendence ke spolupráci zaznamenáváme v linii hodnotového řetězce, kdy evidujeme spolupráci ve vztazích podnik-dodavatelé či podnik a společnosti z oblasti dopravy. České společnosti také využívají možnosti spolupráce s univerzitami či profesními organizacemi v oblasti výzkumu a vývoje, například při zkoumání vlastností nových materiálů s cílem zavést oběhové hospodářství. Některé dokonce zakládají za účelem upevnění spolupráce a zajištění dlouhodobého fungování joint ventures. A objevují se i příklady spolupráce s neziskovým sektorem. To jasně dokládá, že nejlepší řešení může ležet mimo hranice firmy. Společnostem, které jsou v oblasti udržitelnosti u nás nejdále, nechybí odvaha tato řešení využívat. 5 PwC SDG Selector, 22 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

13 Nestlé SDG 6 Pitná voda a kanalizace Ve společnosti Nestlé si stanovujeme Cíle trvale udržitelného rozvoje na globální úrovni. Z široké palety globálních cílů, které sledujeme, bych se chtěla zaměřit na téma ochrany vody a na nový program Caring for Water, kterým jsme v loňském roce rozšířili naše dosavadní úsilí v této oblasti. Program je určený v první řadě pro naši podnikatelskou aktivitu, tedy šetrné a ohleduplné nakládání s vodou při výrobě. Vnímáme, že voda je zásadní pro náš život, lidské zdraví i v širším kontextu život zvířat a rostlin v krajině. Proto jsme se rozhodli, nad rámec zaměření dovnitř naší společnosti, věnovat úsilí ochraně vodních zdrojů v rámci regionu České i Slovenské republiky. Program je dlouhodobého charakteru a vychází z přesvědčení, že české společnosti mohou přispět k ochraně životního prostředí v České republice. V Nestlé monitorujeme spotřebu vody ve 4 našich závodech, 3 v České republice a 1 na Slovensku. Spotřebu vody měříme ve vztahu k objemu produkce (m 3 vody na tunu výrobku). Mezi lety jsme si dali veřejně komunikovaný cíl snížit spotřebu vody ve výrobě o 40 %. Již teď víme, že se nám podařilo tento cíl naplnit, dokonce jsme spotřebu vody snížili o více než 50 %, a to hlavně díky novým technologiím a procesům. Vodu používáme ve výrobě opakovaně. Několikanásobné využití vody ovšem s sebou nese i negativní jev vyššího znečištění vody z výroby na jejím výstupu. To klade nové nároky na investice do čisticích zařízení, abychom byli stále schopni naplňovat interní standardy, které jsme si stanovili, stejně jako legislativní požadavky. Dnes vyrábíme s poloviční spotřebou vody a aktivně řešíme zpětné navrácení nespotřebované vody do přírody. Program Caring for Water v úrovni péče v povodí České republiky se do ochrany vody snaží zapojit i širokou veřejnost programy na několika úrovních. Domácnostem zprostředkováváme tipy zaměřující se na šetření vodou. Zemědělcům poskytujeme informace o možnostech zadržování vody v krajině například pomocí výsadby remízků a alejí i změnou hospodaření. V minulosti jsme podporovali řešení reálných problémů s vodou, která navrhovali studenti a mladí profesionálové. Od roku 2019 v rámci soutěže otevřené pro veřejnost sbíráme kvalitní projekty v různých kategoriích zaměřených komplexně jak na vodu, tak na klimatické změny, protože to spolu nedílně souvisí. Soutěž nese název Adaptera Awards a je organizována ve spolupráci s Nadací Partnerství. Zaměřuje se na tyto kategorie: volná krajina, zastavěná území, pracovní prostředí a náš domov. Projekty hodnotí odborná komise a vybírá je podle předem stanovených kritérií. Nejlepší projekty jsou ukládány do veřejně přístupné databáze. Mohou se stát inspirací pro jednotlivce z řad veřejnosti, kteří hledají konkrétní řešení své situace. Je možné, že výstupy soutěže zaujmou a pomohou při řešení podobných situací i zástupce veřejné správy, a to na úrovni krajů, měst a obcí. Věříme, že jsou zajímavé i pro Ministerstvo životního prostředí. Jsme rádi, že nad projektem právě toto ministerstvo převzalo záštitu. Martina Šilhánová Manažerka CSV/CSR Nestlé Česko, s.r.o. 24 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

14 společnost. Tímto způsobem lze zapojit i ty části organizace, které vnímají udržitelnost jako téma, které se jich netýká, protože leží mimo hlavní náplň jejich konkrétního oddělení. SDGs jsou navíc rychle čitelný indikátor pro investory v hodnocení skutečné hodnoty strategie provázané s cíli. Na globální úrovni byl nejčastěji citován SDG Target 8.8 Chránit práva a podporovat bezpečné a stabilní pracovní podmínky pro všechny pracující, včetně pracujících migrantů zejména žen, a lidí s nebezpečným povoláním a SDG Target 12.5 Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání. Vybrané SDG Targets relevantní pro podnikatelské aktivity společnosti může management propojit do svých interních činností a stanovit si vlastní cíle a indikátory, které bude měřit a vykazovat. Výsledky našeho výzkumu však ukazují, že ani jedna z námi zkoumaných českých firem takto nastavený systém nemá, a i v praxi se s tímto způsobem setkáváme na českém trhu velmi zřídka. Situace na globální úrovni není o mnoho lepší, protože pouze 14 % společností zmiňuje konkrétní SDG Targets a pouze jedno procento ze všech zkoumaných společností reportuje o svém pokroku v jejich plnění. Jak si zvolit správný Výsledky našeho průzkumu ukazují, že klíčem k dosažení viditelných výsledků je správná prioritizace cílů. Mnoho společností se potýká s otázkou, na kolik cílů by se měly zaměřit. Je lepší se zaměřit jen na užší výběr těch, které jsou pro firmu klíčové? Nebo je lepší použít širší perspektivu a zkoumat, jakou přidanou hodnotu firma přináší společnosti a jakou roli v ní hraje? Podle globálních výsledků naší analýzy mají společnosti spíše tendenci k širšímu přístupu s průměrným zaměřením na 9 cílů. Srovnatelné číslo potvrzují i české výsledky. Jedná se o poměrně vysoké číslo. Je těžké dosáhnout konkrétních výsledků a přistupovat k tématu strategicky s tak širokým spektrem priorit. Absenci strategického přístupu podporuje i zjištění, že na globální úrovni pouze 34 % společností zmínilo Cíle udržitelného rozvoje v kontextu podnikové strategie. V Čechách se jednalo pouze o jednu ze zkoumaných společností. cíl a SDG Target Jak tedy zajistit, aby deklarované cíle měly jasnou vazbu na obchodní strategii? A co když se nebude dařit je naplňovat? Odpovědí je využít SDGs jako rámec, prostřednictvím něhož lze ukázat, jak se udržitelnost podílí na plnění obchodních cílů, a jak zároveň vytváří přínos pro 10 nejčastěji zmiňovaných SDG Targets 8.8 Chránit práva a podporovat bezpečné a stabilní pracovní podmínky pro všechny pracující, včetně pracujících migrantů zejména žen, a lidí s nebezpečným povoláním 12.5 Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání 8.5 Do roku 2030 dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a zajistit důstojnou práci pro všechny ženy a muže, včetně mladých lidí a osob se zdravotním postižením, a zajistit stejnou odměnu za rovnocennou práci 7.2 Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celosvětovém energetickém mixu 13.1 Ve všech zemích zvýšit odolnost a schopnost adaptace na nebezpečí související s klimatem a přírodními pohromami 7.3 Do roku 2030 celosvětově zdvojnásobit energetickou účinnost 12.2 Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivního využívání 5.5 Zajistit ženám rovné příležitosti a plnou a efektivní účast na rozhodování na všech úrovních v politickém, ekonomickém i veřejném životě 8.7 Přijmout okamžitá a účinná opatření k vymýcení nucené práce, skoncovat s moderními formami otroctví a s obchodováním s lidmi a dosáhnout zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a do roku 2025 odstranit dětskou práci ve všech jejích formách 13.3 Zlepšit vzdělávání a zvyšování povědomí o klimatické změně, rozšířit lidské i institucionální kapacity pro zmírňování změny klimatu, adaptaci na ni, snižování jejích dopadů a včasné varování Zdroj: PwC, SDG Challenge 2019 Data: Firmy zmiňující SDG Targets (157) % 50 % 41 % 41 % 39 % 38 % 38 % 36 % 31 % 31 % 26 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

15 Vodafone SDG 7 Dostupné a čisté energie Ve společnosti Vodafone jsme SDGs adaptovali do naší strategie trvale udržitelného podnikání. Pro prioritní cíle jsme si stanovili vyslance z úrovně vrcholového vedení společnosti. Ti jsou hlavními ambasadory jednotlivých SDGs, která se týkají jejich pole působnosti a odpovědnosti. Jsou to právě zástupci z vedení společnosti, kteří aktivně přemýšlí nad tím, jak zapojit do participace na naplňování stanovených cílů zaměstnance. A to jak zaměstnance, kteří mají profesně k jednotlivým cílům nejblíže, tak zástupce z různých oddělení, jejichž spolupráce přináší silný inovační potenciál. V neposlední řadě je to důslednost v každodenní práci i rozhodnutích do budoucna. Informace, které poskytujeme navenek, strukturovaně v jazyku globálních Cílů udržitelného rozvoje popisují pravdivý příběh, který se odehrává uvnitř. Z Cílů udržitelného rozvoje bych chtěla více přiblížit cíl SDG 7 dostupné a čisté energie. Jedná se o oblast, ve které má naše společnost významný vliv na životní prostředí, jelikož jsou naše produkty a služby ve velké míře závislé na energii. Nad jejím využitím přemýšlíme dlouhodobě a na několika úrovních. Od roku 2011 máme tzv. zelenou síť, jelikož energii nakupujeme 100% z obnovitelných zdrojů. Tou pokrýváme 70 % spotřeby vysílačů, datacenter, ústředen a prodejen. Zbylou třetinu energie, jejíž původ nemůžeme ovlivnit, kompenzujeme jinak: například od roku 2010 jsme vysadili půl milionu stromů v Česku. Stále se aktivně zamýšlíme nad tím, jak ušetřit elektrickou energii při přenosu dat. Za posledních pět let jsme tak uhlíkové emise na petabyte dat snížili skoro na osminu (z 1193 tun CO 2 na PB v roce 2014 na hodnotu 157 tun v roce 2019). Když šetříme energii v přenosu dat, šetří tak i náš zákazník, což si při používání našich datových služeb nemusí uvědomit. Řekněme, že když se cestou z práce podíváte do svého telefonu a přečtete si článek, váš dopad na životní prostředí je nižší, než když jste to samé udělali před pár lety. Stanovujeme si dlouhodobé cíle úspory energie a snižování uhlíkové stopy. Do roku 2025 má celá telekomunikační skupina Vodafone za cíl přejít na zelenou energii. Úsporu ale realizujeme nejen nákupem energie z obnovitelných zdrojů, ale také pomocí inovačních technologií, například virtualizací, nákupem energeticky méně náročných technologií do našich sítí a datových center, nebo také díky internetu věcí (v anglické zkratce IoT). Ten zefektivňuje fungování procesů a optimalizuje energetickou spotřebu. Právě tuto možnost předcházení energetické spotřeby nabízíme i našim zákazníkům. Ti tak díky našim IoT řešením můžou čím dál víc snižovat svou uhlíkovou stopu. V roce 2017 tak předešli vzniku 320 tun CO 2, o tři roky později to už bylo tun CO 2. Asi nejzjevnější je pozitivní dopad systému chytrého parkování, který umožní řidičům najít parkovací místo rychleji. Díky tomu dochází k úsporám paliva, snižování škodlivých emisí, ale i hluchého času stráveného hledáním parkovacího místa, což přispívá i k plynulosti dopravy. Dalším zajímavým produktem z pohledu energetické efektivity jsou chytré budovy. Zákazníkům poskytujeme lepší správu majetku a následně optimalizaci spotřeby energie v budovách (hlavně topení a osvětlení) pomocí řešení IoT. Pokud bych měla naše úsilí v oblasti SDG 7 vyjádřit prostřednictvím SDG Targets, které Cíle trvale udržitelného rozvoje dále specifikují, tak nejvíce přispíváme k naplňování SDG Targets 7.2 zvýšení podílu obnovitelné energie v celosvětovém energetickém mixu prostřednictvím nákupu zelené energie. Dále jsme aktivně zapojeni také do SDG Targets 7.3, který si klade za cíl zdvojnásobit celosvětově míru zlepšení energetické efektivity. Ten naplňujeme jak hledáním inovativních řešení vedoucích k úsporám elektrické energie, tak vývojem nových produktů, které předchází spotřebě energie na zákaznické straně. Adriana Dergam Ředitelka korporátní komunikace a udržitelného podnikání Vodafone Czech Republic, a.s. 28 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

16 Proces přechodu na strategické řízení udržitelnosti a implementaci SDGs a SDG Targets lze popsat takto: Zvyšte povědomí a zmapujte současnou situaci Vytvořte si plán a rozpracujte koncept s lidmi, kteří se udržitelnosti věnují. Zvyšte povědomí o SDGs především na úrovni vedení společnosti. Zabývejte se kontextem, v jakém vaše organizace funguje, včetně situace v České republice, vašem sektoru a specifickými podmínkami platnými pro vaši společnost. Prioritizujte Analyzujte informace získané při mapování současné situace a vyhodnoťte pozitivní i negativní dopady aktivit vaší společnosti. Identifikujte rizika a příležitosti. Kategorizujte je do SDGs. Zvažte, v rámci kterých SDGs můžete vytvořit zásadní pozitivní posun pro planetu a společnost. Od těchto priorit by se měly odvíjet kvantifikovatelné strategické cíle, vůči nimž budete periodicky reportovat. Nastavte strategii Jak přejít od slov k činům Jak mohou tedy firmy nejlépe využít SDGs a SDG Targets ke komunikaci svých cílů v oblasti udržitelnosti? Cíle udržitelného rozvoje a na ně napojené monitorovací a reportovací nástroje by měly sloužit firmám jako kompas na cestě k neustálému zlepšování. Zvažujte cíle udržitelnosti v rámci krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých plánů a podporujte inovace v této oblasti. Klíčem k úspěchu je změna uvažování uvnitř společnosti. K dosažení synergického efektu zohledněte prioritizované oblasti v rámci strategie celé firmy napříč odděleními a procesy. Při začleňování SDGs a SDG Targets do již existujícího systému se zamyslete nad tím, jak by se daly existující struktury doplnit do současných politik, strategií, systémů řízení či procesů. Zaveďte systém měření Zaveďte systém měření, který bude sledovat prioritizované SDGs a SDG Targets spolu s KPIs, vůči nimž plánujete měřit svůj výkon. Monitorujte, jaký mají vaše aktivity a přijatá opatření efekt při naplňování daných SDGs. Reportujte Komunikujte své výsledky a strategické plány udržitelnosti v rámci výročních zpráv nebo zpráv o trvale udržitelném rozvoji. Uveďte kvantitativní data a zhodnoťte jejich vývoj vůči stanoveným SDGs a SDG Targets. Vysvětlete svůj přístup i konkrétní aktivity vedoucí k naplnění vytčené strategie. Popište systém řízení udržitelnosti. Pro zvýšení důvěryhodnosti zvažte audit reportu. 30 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

17 Globální Cíle udržitelného rozvoje OSN v Coca-Cola HBC V roce 2018 skupina Coca-Cola HBC aktualizovala své cíle udržitelnosti, v souladu s Globálními Cíli udržitelného rozvoje OSN, na následující období do roku Z 6 klíčových oblastí, kterým se dlouhodobě věnujeme, bych rád přiblížil 3 cíle podrobněji. Minimální vodní stopa nápojů Voda je klíčová hodnota pro společnost i pro firmu. I proto se systém Coca-Cola systematicky zabývá dopadem výrobních procesů na životní prostředí a dlouhodobě snižuje vodní stopu. V období od roku 2008 do konce roku 2018 se nám podařilo snížit celkovou spotřebu vody na litr nápoje téměř o polovinu. Současná průměrná spotřeba vody je 1,75 litrů na 1 litr vyrobeného nápoje. Jedním z příkladů, který nám umožnil tak výraznou úsporu vody ve výrobě, je změna technologie chlazení, kdy jsme přešli na chlazení vzduchem místo původního chladicího systému využívajícího vodu. Vedle technologických inovací se soustředíme na zapojení zaměstnanců do inovací a konkrétních nápadů na změny. Zájem o životní prostředí podporujeme také osvětovými kampaněmi zaměřenými na vlastní zaměstnance, např. týden vody, ale také na obchodní partnery i na veřejnost. Svět bez odpadu Podporujeme principy cirkulární ekonomiky. O více než 20 % jsme odlehčili naše plastové lahve a víčka. V roce 2019 jsme tak ušetřili 660 tun plastového materiálu. V našich PET lahvích používáme v průměru na celé výrobkové portfolio 17,9 % recyklované složky rpet. Podíl recyklované složky hodláme dále navyšovat. Naše lahev minerální vody Römmerquelle je vyrobena ze 100% rpetu, lahve velkých balení sycených nápojů o objemu 1,75 a 2,25 llitů obsahují 30 % recyklované složky. Zabýváme se také odpadem z našeho výrobního závodu. Podařilo se nám téměř zdvojnásobit podíl recyklovaného odpadu z 52 % v roce 2009 na 99 % v roce To dáš! Pomáháme také zvýšení úrovně vzdělání mladých znevýhodněných lidí na startu pracovní kariéry. To dáš! (Youth Empowered) je celoskupinový projekt, který jsme do České republiky a na Slovensko přinesli ve spolupráci se strategickým partnerem Nadací Terezy Maxové dětem. Projekt byl v Česku odstartován na podzim Snažíme se vytvářet podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšné hledání pracovního místa a udržení zaměstnání. Mezi programy, které považujeme za důležité v období, kdy mladí lidé uvažují o svém pracovním uplatnění, patří motivační workshopy. Cílem těchto programů je sebepoznání, motivace i orientace v pracovních příležitostech. V rámci To dáš! spolupracujeme s českou pobočkou ICF Mezinárodní federace koučů. Naše vzdělávací programy se dále zaměřují na základy komunikace, asertivity, zpětné vazby. Dále nabízíme pomoc i v pracovněprávních otázkách. V roce 2019 jsme podpořili a proškolili téměř 4300 mladých lidí v rámci České i Slovenské republiky. V roce 2020 to bude 4500 mladých lidí. Naše programy jsou dlouhodobé. Budoucí cíle kvantifikujeme a tyto závazky také veřejně komunikujeme. V našem mezinárodním projektu Youth Empowered plánujeme proškolit 1 milion mladých lidí během následujících 5 let. V roce 2025 budou všechny spotřebitelské odpady ze 100 % recyklovatelné a dokonce jsme si dali za cíl navázat 20 partnerství s cílem spolupráce na dosažení nulového odpadu. Jan Václav Kašpar Manažer společenské odpovědnosti a komunit Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, s.r.o. PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

18 Metodika výzkumu Cílem SDG Challenge 2019 je podat zprávu o tom, jak společnosti pracují s Cíli udržitelného rozvoje a jak je promítají do své strategie a procesů. Do výzkumu bylo zapojeno společností napříč 31 zeměmi a sedmi odvětvími. Klíčové otázky výzkumu zněly: Uvádí společnost Cíle udržitelného rozvoje? Kde společnosti zmiňují Cíle udržitelného rozvoje? zkoumaných společností Zmiňuje společnost konkrétní Cíle udržitelného rozvoje? Zmiňuje společnost konkrétní SDG Targets? 31 zemí a teritorií Zmiňuje společnost Cíle udržitelného rozvoje v kontextu podnikové strategie? Do jaké míry byly SDG Targets implementovány k měření výkonu v oblasti udržitelnosti? 7 průmyslových odvětví Závěrečné shrnutí Výsledky za Českou republiku v rámci naší první účasti na studii SDG Challenge korespondují s naším interním průzkumem a naznačují, že většina českých společností je oproti světovému benchmarku v implementaci SDGs značně pozadu. Jsou hůře připraveny na legislativní opatření spojená s klimatickými změnami, která budou přicházet z pera Evropské komise v následujícím desetiletí. Přechod na udržitelné podnikání vyžaduje čas. V některých odvětvích dojde k celkové transformaci. Pokud porovnáme výsledky našich studií v průběhu let , je v globálním měřítku zjevné postupně rostoucí zapojení SDGs nejen na kvalitativní, ale i kvantitativní úrovni. V počátcích byla situace podobná, jako je nyní u nás. České firmy tak mají příležitost inspirovat se u těch, které již pokročily dále, a tím urychlit proces adaptace cílů do svého podnikání. Jsme připraveni vám ve všech fázích pomoci. Každý z lokálních týmů věnujících se udržitelnosti vybral ve své zemi největší a nejvlivnější společnosti včetně státních, soukromých a veřejně obchodovaných firem. V rámci zkoumání veřejně dostupných informací jsme se zaměřili na hlavní veřejně dostupné zprávy publikované v roce 2019, včetně integrovaných reportů, výročních zpráv a zpráv o udržitelnosti. Do vzorku nebyly zahrnuty články či jednorázová data zveřejněná na webových stránkách. Pro výzkum byla využita metoda počítačového zpracování přirozeného jazyka (NLP) pro vytvoření online nástroje pro sběr dat založeného na principu umělé inteligence (AI), který zkoumal, jak společnosti publikují informace o Cílech udržitelného rozvoje. Využili jsme tento AI nástroj pro čtení reportů a výsledky byly poté analyzovány naším týmem výzkumníků a lokálními týmy zabývajícími se udržitelností. Na základě získaných výsledků byla nutná analýza dvou dalších oblastí. Nejprve jsme zjišťovali, zda jsou Cíle udržitelného rozvoje zahrnuty v hlavní podnikové strategii. V druhém bodě jsme vyhodnocovali míru implementace SDG Targets. Jak jsme zjišťovali, zda jsou Cíle udržitelného rozvoje zahrnuty v hlavní podnikové strategii Tato otázka byla relevantní pouze u společností, které zmínily Cíle udržitelného rozvoje ve svých reportech. V případě, že tak společnosti učinily, zkoumali jsme, zda byly cíle zmíněny v jedné či více částech reportu zaměřených na: záměr společnosti, systém správy, hlavní podnikovou strategii, byznys model, zdroje či nefinanční kapitál (např. lidský, vědomostní, přírodní, sociální), rizika/ příležitosti, výsledky/dopady podnikatelské činnosti či hodnotový řetězec společnosti. Pokud se nám podařilo některou z výše jmenovaných oblastí identifikovat, 34 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

19 provedli jsme doplňkovou analýzu k pochopení, jakým způsobem jsou Cíle udržitelného rozvoje začleněny do strategie společnosti. Negativní vyhodnocení v této otázce bylo přiřazeno i společnostem, které využívají cíle udržitelnosti pouze v rámci strategie udržitelnosti namísto celkové firemní strategie. Jak jsme hodnotili stupeň využívání SDG Targets? Tato otázka byla relevantní pouze pro společnosti, které zmínily SDG Targets ve svých reportech, a to jak v případech, kdy byla zmiňována konkrétní čísla SDG Targets (např. 7.3), tak i v případech, kde bylo konkrétně zmíněno spojení podcíl udržitelného rozvoje či SDG Target či byl podcíl v textu snadno identifikovatelný. Po identifikování SDG Target v textu byla informace kategorizována a bylo přiřazeno skóre: 0 SDG Target byl zmíněn bez konkrétní ambice: Nebyl stanoven žádný plán či konkrétní ambice, které by firmu vedly k naplnění SDG Target. SDG Target byl pouze všeobecně zmíněn. Příklad: Řešení extrémní chudoby pro lidi žijící pod hranicí 1,25 dolarů denně, jak vysvětluje SDG Target 1.1, je prioritou pro lidskou společnost. 1 SDG Target je zmíněn s kvalitativní ambicí: Společnost si stanovila kvalitativní cíle (např. všeobecná formulace toho, jak chce firma SDG Target naplnit), na které nejsou napojeny kvantitativní indikátory. Příklad: Řešení extrémní chudoby pro lidi žijící pod hranicí 1,25 dolarů denně, jak vysvětluje SDG Target 1.1, je prioritou pro lidskou společnost a naše společnost chce tento problém řešit v rámci našeho dodavatelského řetězce. 2 SDG Target je zmíněn s kvantitativní ambicí: Společnost si stanovila kvantitativní cíle, ale nevyužívá reportingového nástroje pro měření svého pokroku k jejich dosažení. Příklad: Řešení extrémní chudoby pro lidi žijící pod hranicí 1,25 dolarů denně, jak vysvětluje SDG Target 1.1, je prioritou pro lidskou společnost a naším cílem je, aby do roku % zaměstnanců napříč dodavatelským řetězcem žilo nad hranicí extrémní chudoby. 3 SDG Target je zmíněn s kvantitativní ambicí spolu se systémem monitorování progresu: Společnost má nastavený systém reportování pokroku vůči nastaveným kvantitativním indikátorům napojeným na SDG Targets. Příklad: Řešení extrémní chudoby pro lidi žijící pod hranicí 1,25 dolarů denně, jak vysvětluje SDG Target 1.1, je prioritou pro lidskou společnost. Naším cílem je, aby do roku % zaměstnanců napříč dodavatelským řetězcem žilo nad hranicí extrémní chudoby. V tomto roce jsme dosáhli na hranici 90 %. Geografické rozložení zkoumaných firem Zkoumané firmy dle odvětví Amerika Evropa Afrika Asie Energetický průmysl Výrobní a automobilový průmysl 23 % 21 % Kanada 81 Chile 30 Kolumbie 31 Mexiko 32 USA 28 Kypr 29 Česká republika 14 Dánsko 34 Finsko 18 Francie 37 Německo 56 Keňa 29 Jihoafrická republika 48 Indie 22 Japonsko 53 Malajsie 45 Nový Zéland 37 Singapur 35 Korejská republika 19 Spotřebitelský průmys 20 % Itálie 52 Lucembursko 25 Tchaj-wan 13 Thajsko 30 Finanční služby 20 % Nizozemsko 38 Norsko 51 Portugalsko 35 Technologický, mediální a telekomunikační průmysl Zdravotní sektor 13 % 2 % Rusko 40 Špaňelsko 37 Švédsko 27 Švýcarsko 40 Velká Británie 75 Celkem Zdroj: PwC, SDG Challenge 2019 Data: Všechny firmy (1 141) Zdroj: PwC, SDG Challenge 2019 Data: Všechny firmy (1 141) 36 PwC SDG Challenge 2019 PwC SDG Challenge

20 Kontakty Mike Jennings partner, Poradenské služby, PwC Česká republika mike.jennings@pwc.com Pavel Štefek partner, Řízení rizik, PwC Česká republika pavel.stefek@pwc.com Vincent Santamaria Poradenské služby, PwC Česká republika vincent.santamaria@pwc.com Radka Nedvědová Reporting udržitelného rozvoje, PwC Česká republika radka.nedvedova@pwc.com Markéta Jechová Poradenské služby, PwC Česká republika marketa.jechova@pwc.com Ondřej Rybka Auditorské služby, PwC Česká republika ondrej.rybka@pwc.com Zuzana Vaněčková Poradenské služby, PwC Česká republika zuzana.x.vaneckova@pwc.com 38 PwC SDG Challenge 2019