Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Transkript

1 Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazr Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvoil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: Doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: , Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazeské republiky, Praha 1, Václavské námstí 21.

2 Obsah: 1. Vymezení problému, legislativa 3 2. Spolupráce s agenturami práce na zamstnávání pracovních sil Stavebnictví jako perspektivní obor, pístup podnik k náboru nových zamstnanc, spolupráce podnik s vysokými školami Problém dovozu pracovních sil v EU Ekonomické dopady dovozu pracovních sil Nástroje k ešení problému, možnosti alternativních ešení Námty pro další rozpracování problematiky na semináích, workshopech a jednáních se zahraniními i tuzemskými partnery (shrnutí) 31 Píloha.1 33 Gemeinsame Stellungnahme der Tarifvertragsparteien des Baugewerbes Píloha.2 37 GATS Mode 4 - How Trade in Services Can Help Developing Countries 2

3 Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví (DOPADOVÁ STUDIE) 1. Vymezení problému, legislativa eský trh práce v oblasti stavebnictví je v souasnosti ve znané míe ovlivnn strukturální nerovnováhou, úrovní a kapacitou uovského školství, jakož i nízkou prestiží stavebních profesí v oích mladých lidí. Vlna dovozu pracovních sil, která vrcholila v období ped nástupem hospodáské krize ( ) však nebyla zpsobena jen absolutním nedostatkem uritých profesí, ale i ostrou konkurencí, stlaující náklady pod úrove danou prmrnou mzdou. V té dob vznikly stovky pracovních agentur, které se zabývaly dovozem pracovních sil zejména ze zemí na východ od eské republiky (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko ). Nejžádanjší jsou Slováci - firmy je rádi berou, jsou zde tradice spoleného státu, stejné kulturní prostedí, vysoká kvalifikace, absence jazykové bariéry, nemusí mít pracovní povolení, evidence je jednoduchá. Slováci také znají dobe eské stavební pedpisy, které vycházejí z historie spolužití v eskoslovensku. Krizové jevy v ekonomice obecn a na eském trhu práce zvlášt se však projevují výrazn i v oblasti zamstnanosti cizinc. Lze evidovat, že od r dochází k poklesu osob, které nejsou obany R, na celkovém potu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Souástí tohoto vývoje je i pesun ásti tchto pracovník do kategorie OSV, nebo v této oblasti nejsou takové regulace, není poteba povolení k zamstnání ani pidlení zelené karty. Tuto skutenost dokumentuje i následující tabulka.1: Tabulka.1: Zamstnanost cizinc v R (k ) Rok Cizinci s povolením Cizinci, kteí nepotebují povolení Cizinci s živnostenským oprávnním Cizinci se zelenou kartou Cizinci na trhu práce celkem Podíl cizinc (%) , , ,23 Zdroj: MKOS Krom toho, že tento trend ilustruje urité mezery v systému regulace pítomnosti cizí pracovní síly na eském trhu práce, zvyšuje i rizika výskytu takových jev jako je Švarc systém a s ním souvisejících problém. Tuto situaci dokumentují i údaje z SSZ, které hovoí o tom, že z cizinc, kteí v roce 2009 obdrželi živnostenské oprávnní, jich bylo pouze 61% registrovaných na úadech SSZ. Takováto praxe vede ke ztrátám z hlediska prostedk, které jsou vybírány na dchodovém pojištní, a pispívá tak ke zvýšení celkové fiskální nestability v R. Dovoz pracovních sil úzce souvisí s prohlubující se globalizací svtové ekonomiky. Na rozdíl od ostatních odvtví, kde je možné domácí výrobu outsourcovat pesunem do oblastí s nižšími náklady na pracovní sílu, stavební výroba tyto 3

4 možnosti vtšinou nemá. Domy a další stavby nelze pesthovat do íny, musejí se postavit u nás doma. A protože si ostrá konkurence vynucuje neustálé zvyšování efektivity výroby, eší to nkteré firmy využíváním zahraniních dlník, kteí jsou v prmru levnjší než eští pracovníci se srovnatelnou (a tedy vtšinou nízkou) kvalifikací. Navíc jsou ochotni pracovat déle a s vtší intenzitou než mnozí domácí zamstnanci. Dovoz pracovních sil pedstavuje pirozenou tendenci ve vývoji svtové ekonomiky a nelze jej absolutn odsuzovat. V jiných zemích EU je ješt intenzivnjší než u nás. Pináší krom pozitiv v podob nižších náklad firem a zlepšení situace v domovských zemích gastarbeiter i mnohá negativa. Mezi n patí pedevším asté porušování vnitních pracovn právních a imigraních pedpisr, neplacení odvod, práce na erno, Švarc systém apod. Problémy jsou i s kulturním zalenním zahraniních pracovník a jejich astou kriminalitou. Negativní roli sehrávají i majitelé agentur, kteí se ke svým zahraniním zamstnancm chovají nezídka jako novodobí otrokái. Vstup cizinc na eský trh práce regulují úady práce. Postupují pitom v souladu se zákonem. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, který definuje pípady, kdy je vyžadováno povolení k zamstnání cizince. Zamstnání cizince ze tetí zem (tj. mimo zónu EU/EHP a Švýcarska) úad práce povolí pouze na volné pracovní místo, na které se nepodailo najít zamstnance z R nebo ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Nezáleží na tom, zda se jedná o klasického zamstnavatele i zda je zamstnavatelem cizince agentura práce, družstvo nebo jiný subjekt. Stejn se postupuje v pípad prodlužování povolení. Pi rozhodování o psobení cizinc na tuzemském pracovním trhu úady práce zohledují osobní situaci cizinc a snaží se pedejít tomu, aby se v R cizinci dostali do finanní tísn. Proto ped nov píchozími upednostují cizince, kteí zde už pobývají. Cizinec, který je v R lenem družstva a pro družstvo vykonává práci vyplývající z pedmtu innosti družstva, nemusí mít uzaven pracovnprávní vztah v pípadech, kdy nejde o závislou práci. Mže se jednat o pracovní vztah lena k družstvu, který upravuje zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nespadající do kompetence MPSV. Pro úely monitoringu situace na trhu práce se však i u tchto lidí vyžaduje, aby mli povolení k zamstnání. Agenturou práce je subjekt mající povolení ke zprostedkování zamstnání od MPSV. Poet povolení k zamstnání pro cizince, jejichž zamstnavatelem je agentura práce, je nyní menší než MPSV se snaží vyjít vstíc potebám zamstnavatel a neopomíná dodržovat pednost oban R a jiných stát EU. Zárove je však snahou MPSV zajistit, aby v eské republice cizinci pracovali legáln a za dstojných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání. Krom kontrolních mechanism rozvíjí MPSV i nástroje prevence, zejména informaní zdroje pro cizince a zamstnavatele. Píkladem je Integrovaný portál MPSV sekce zahraniní zamstnanost Seznam agentur práce lze najít na 4

5 Od 1. ledna 2011 zákon. 427/2010 Sb. novelizoval zákon. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc a zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti. V zamstnávání cizinc nastaly významné zmny. Z hlediska podmínek pro zamstnávání se rozlišují ti kategorie cizinc, jejichž právní režim je upraven odlišn. Jde o cizince: o s trvalým pobytem na základ povolení k pobytu na území eské republiky. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení patnácti let vku prkazem o povolení k pobytu vydaným Policií R. Na tyto cizince se pohlíží pi zamstnávání jako na státní obany R, nepotebují povolení k zamstnání a s výjimkou nkterých povolání, kde zákon vyžaduje státní obanství (nap. státní služba), nejsou pi volb zamstnání omezeni. o obany lenských stát Evropské unie a jejich rodinné píslušníky. Tito obané mají v pracovnprávních vztazích v eské republice stejné právní postavení, jako obané eské republice. Obané Evropské unie proto v eské republice nepotebují povolení k zamstnání a mají právo pobytu po dobu jeho trvání. Obdobn jako na obany Evropské unie se pohlíží i na obany ze stát Evropského hospodáského prostoru (EHP), tedy z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Povolení k zamstnání nepotebují ani obané Švýcarska. o obany ze tetích stát. Tito cizinci potebují pro pijetí do zamstnání, jakož i po celou dobu zamstnání v eské republice povolení k zamstnání od píslušného úadu práce. Výjimka je v pípadech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je eská republika vázána. Tito cizinci potebují rovnž povolení k pobytu za úelem zamstnání. U této kategorie cizinc došlo od 1. ledna 2011 k nejvtším zmnám. ZAMSTNÁVÁNÍ OBAN ZE STÁT EVROPSKÉ UNIE Právní úprava zamstnávání oban Evropské unie v zákon o zamstnanosti vychází zejména z Naízení Rady 1612/68 EHS o volném pohybu pracovník v rámci Spoleenství. Smrnice Rady. 90/365/EHS o právu pobytu zamstnance a osoby samostatn výdleninné po skonení její pracovní innosti a z Naízení Komise EHS. 1251/70 o právu pracovník zstat na území lenského státu poté, co byli v tomto stát zamstnáni. Právo ES zapracované do zákona o zamstnanosti zajišuje obanm z lenských stát Evropské unie a jejich rodinným píslušníkm stejné právní postavení pi uplatování se na trhu práce v eské republice jako obanm eské republiky. Oproti obanm stát, které nejsou leny Evropské unie, jde o odlišnou právní úpravu spoívající zejména v tom, že k výkonu práce na území eské republiky nepotebují mít povolení k zamstnání od úadu práce. Do zákona o zamstnanosti je rovnž zapracován l. 39 Smlouvy o založení ES, který umožuje volný pohyb pracovník uvnit Spoleenství a umožuje nap. ucházet se o zamstnání, pobývat v nkterém z lenských stát za úelem výkonu zamstnání apod. 5