DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 90 minut

Transkript

1 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 1 BIODIVERZITA - DRUHOVÁ PESTROST, OHROŽENÁ ZVÍŘATA VE SVĚTĚ 7. ročník Vše je živé, vše je vzájemně propojeno, Y. A. BERTRAND. DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 90 minut INFORMACE K TÉMATU: BIODIVERZITA Pojem biodiverzita pochází z překladu a zkrácení anglických slov biological diversity. Do češtiny se překládá termínem biologická rozmanitost, volný překlad druhová pestrost. Biodiverzita umožňuje člověku pokrýt velkou část jeho životně důležitých každodenních potřeb. Živočišné a rostlinné druhy tvoří hlavní bohatství naší planety, které je ve skutečnosti mnohem důležitější než zlato nebo diamanty. V současnosti je však tato druhová pestrost výrazně ohrožena činností člověka. Počet druhů živých organismů neustále klesá na všech světadílech. Počet druhů, které se na určitém území vyskytují, je závislý na nejrůznějších geografických podmínkách. Jedním z nejvýznamnějších je zeměpisná šířka. Obecně lze říci, že s rostoucí zeměpisnou šířkou počet druhů klesá. Největším druhovým bohatstvím oplývají ekosystémy tropů, zatímco polární ekosystémy mají biologických druhů mnohem méně. Výjimky tvoří pouze některé skupiny organismů (např. počet druhů tuleňů či tučňáků je nejvyšší v polárních oblastech). S rostoucí nadmořskou výškou počet druhů klesá. Biodiverzita je závislá také na hloubce vody. S rostoucí hloubkou počet druhů pochopitelně klesá, u dna však bývá druhová rozmanitost vyšší, a to v některých případech velmi výrazně. Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce a nadmořské výšce souvisí především s produktivitou prostředí, která obecně stoupá od pólů k tropickým oblastem, a klesá naopak s nadmořskou výškou. Nejvyšší biodiverzity je většinou dosaženo při středních hodnotách produktivity. Rozmanitost prostředí biodiverzitu obecně spíše zvyšuje. V praxi to znamená, že pokud se na určité jednotce plochy střídá více biotopů na menších ploškách (vysoká mozaikovitost krajiny), druhová pestrost zde bývá většinou vyšší než na srovnatelné ploše s nižší mírou mozaikovitosti krajiny. Zajímavý je vliv narušení ekosystémů na biodiverzitu. Mohou být způsobené buď: přírodními vlivy (požáry, povodně, sopečná činnost) nebo lidskou činností (znečištění ekosystémů, těžba nerostných surovin či vykácení lesa) a jsou to události, které způsobují významnou změnu v normálním režimu ekosystému. Dochází tak ke změně podmínek daného prostředí. Zatímco mírná narušení vedou často ke zvýšení biodiverzity, silná narušení naopak biodiverzitu většinou snižují. Svou roli hraje také vývojové stáří ekosystému. Dlouhodobý a nerušený vývoj přispívá ke specializaci druhů a jejich počet tak stoupá. Izolované ostrovy představují území s poměrně nízkou biodiverzitou, často se však jedná o druhy endemitní (jinde se nevyskytující), takže v celoplanetárním měřítku přispívají tato území ke zvýšení biodiverzity.

2 Je velmi těžké říct, kolik biologických druhů organizmů na Zemi v současnosti žije. Popsáno je zhruba 1,75 mil. biologických druhů. Odhaduje se však, že ve skutečnosti na Zemi žije mil. druhů, některé odhady hovoří dokonce o 100 milionech. Na území České republiky jich žije zhruba druhů. Podle informací Světového fondu na ochranu přírody (WWF), naše planeta ale přišla za posledních 30 let o 30 % svých živých organismů. ( Během posledních 30 let se populace suchozemských druhů snížila o 12%, mořských druhů o 35% a sladkovodních druhů o více než 50%. Tento úbytek způsobila demografická expanze (za stejné období se lidská populace více než zdvojnásobila), ale také nadměrné čerpání přírodních zdrojů. Pro lepší představu uvedeme příklad. 8 km 2 deštného pralesa poskytuje přístřeší až 1500 druhům kvetoucích rostlin, 750 druhům stromů, 150 druhům motýlů, 125 druhům savců, 400 druhům ptáků, 100 druhům plazů a 60 druhům obojživelníků. Jakmile tyto druhy jednou zmizí, už se nikdy se neobjeví a spolu s nimi zmizí i přírodní látky, které by se daly využít v lékařství, potravinářství a různých dalších odvětvích. OHROŽENÁ ZVÍŘATA VE SVĚTĚ Naše planeta je domovem pro miliony živočišných druhů. V průběhu vývoje života na Zemi vymřely miliony druhů přirozeným způsobem. Během uplynulých několika století se však tempo jejich vymírání nebezpečně zrychlilo. Proto ekologové vysílají varovné signály. Nejnovější předpovědi jsou totiž velice znepokojivé: více než SEDMI TISÍCŮM ŽIVOČIŠNÝCH DRŮHŮ DNES HROZÍ VYHYNUTÍ. Z toho tvoří známé druhy SAVCŮ 24% a 11% druhy PTÁKŮ. Člověk má na této hrozbě svůj velký podíl. Tyto ohrožené druhy se mimo jiné z 80% nacházejí v rozvojových zemích, které mají nejvíce tropických pralesů, korálových útesů, což jsou místa s nejbohatší biodiverzitou. Právě tyto země však nemají dostatek prostředků na OCHRANU SVÝCH VZÁCNÝCH DRUHŮ. Baží po nich obchodníci, lovci a překupníci. Obr. č. 1: Kriticky ohrožená zvířata na jednotlivých kontinentech světa

3 KRITICKY OHROŽENÉ DRUHY SAVCŮ NA ZEMI 1. GORILA HORSKÁ je čím dál více ohrožena úbytkem tropických pralesů a sevřena rostoucím počtem lidí. Navíc při kontaktu s člověkem se nakazí lidskými nemocemi. Jejich počet se v pralesech střední Afriky odhadoval v roce 2005 na pouhých jedinců. 2. VELBLOUD DVOUHRBÝ vymírá z důvodu úbytku jeho přirozeného prostředí nárůstem průmyslových staveb (potrubí, důlní těžba). Jejich počet se v roce 2005 odhadoval pouze na jedinců. 3. PANDA VELKÁ z důvodu odlesňování mizí vegetace bambusu a tím se jejich počet v roce 2005 pohyboval na jedincích. 4. TYGR žijící na Sumatře v Indonésii je kvůli masivnímu odlesňování obzvlášť v ohrožení. Proto se počet tygrů v roce 2005 odhadoval asi jen na ORANGUTANI žijící pouze v pralesích Bornea a Sumatry jsou ohroženým druhem z důvodu rychlého odlesňování tropických pralesů, kde jich v současné době žije jen něco mezi a jedinců. Kriticky ohroženým je orangutan sumaterský. 6. MEDVĚD LEDNÍ Vlivem oteplování planety, každým rokem o kus ubývá pobřežního ledu. Proto se jejich počet odhaduje na pouhých jedinců. Obr. č. 2, 3, 4, 5, 6, 7: Kriticky ohrožení savci světa: gorila horská, velbloud dvouhrbý, panda velká, tygr sumaterský, orangutan sumaterský, medvěd lední

4 ZACHRAŇME BIODIVERZITU! Myšlenka na ochranu druhové pestrosti není nová. První národní park byl vytvořen již v roce 1872 v Yellowstonu v USA. Dnes je pod oficiální ochranou pouze 12% zemské pevniny a méně než 1% oceánů a moří. OCHRANA BIODIVERZITY NÁLEŽÍ: 1. OSN na celém světě koordinuje aktivity na ochranu biodiverzity. 2. EVROPSKÉ UNII vytváří programy na ochranu druhů žijících na jejím území. 3. VLÁDÁM STÁTŮ SVĚTA kontrolují ve své zemi obchodování s živočišnými a rostlinnými druhy. 4. SOUKROMÝM PODNIKŮM kontrolují míru znečištění, které způsobují a přecházejí k čistším výrobním postupům. 5. STÁTŮM vytvářejí velké národní parky, v nichž jsou druhy chráněné. 6. SDRUŽENÍM NA OCHRANU PŘÍRODY upozorňují širokou veřejnost na nejdůležitější problémy a poskytují informace veřejnosti. 7. PŘÍRODOVĚDCŮM dohlížejí na ekosystémy a zveřejňují výsledky svých studií. 8. ZEMĚDĚLCŮM používají všude, kde je možné, přírodní prostředky namísto chemických pesticidů. 9. UČITELŮM svým žákům ukazují ve školách, že můžou k ochraně planety sami přispět svým každodenním chováním. CELOSVĚTOVÉ AKTIVITY NA OCHRANU BIODIVERZITY: ÚMLUVA O OCHRANĚ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI a) Ochrana biologické rozmanitosti b) Udržitelné využívání jejích složek c) Rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY NÁRODNÍ PROGRAMY INSTITUCE a ORGANIZACE POLITICKÁ ROZHODNUTÍ AKTIVITY CELOSVĚTOVÉ ORGANIZACE GREENPEACE ARKTIDA NÁS VOLÁ NA POMOC: ZACHRAŇTE ARKTIDU! Ledním medvědům taje domov pod tlapami, ohrožují ho těžba ropy a komerční rybolov. Led trvale pokrývá Severní ledový oceán již více než let. V důsledku využívání špinavé energie z fosilních paliv dochází ale k masivnímu úbytku ledové plochy. Během krátké doby může v období léta dojít k jejímu úplnému vymizení, poprvé v historii lidstva. To by mělo devastující následky nejen pro lidi, lední medvědy, narvaly, mrože a další druhy, které v oblasti Arktidy žijí - ale i pro všechny ostatní z nás.

5 Led v oblasti severního pólu odráží část slunečního záření zpět do kosmu, a udržuje tak celou planetu chladnější a stabilizuje klimatické systémy, na kterých jsme závislí. Chránit ledový příkrov znamená chránit každého z nás. Energetické giganty, které jsou samy spoluzodpovědné za tání Arktidy, se nyní chystají na ubývajícím ledu vydělat. Chtějí zahájit těžbu ropy v nové oblasti, kde se potencionálně nalézá až 90 miliard barelů ropy. To není z ekonomického pohledu zanedbatelné, nicméně toto množství odpovídá pouze tříleté celosvětové spotřebě. Z vládních dokumentů vyplývá, že likvidace ropné havárie v ledových vodách Arktidy je téměř nemožné a že případný únik, kterému se nevyhneme, by zdevastoval křehké arktické prostředí. Aby byla těžba v Arktidě vůbec možná, musejí ropné společnosti odtahovat plovoucí ledovce od svých těžebních plošin a rozpouštět plující led teplou vodou, na což používají ohromné hadice. Ropná havárie je v podstatě nevyhnutelná; není otázkou zda, ale kdy k ní dojde. Viděli jsme katastrofální dopady havárie ropné plošiny Deep Water Horizont v Mexickém zálivu. Nedopusťme to samé v Arktidě! NEEXISTUJE ŽÁDNÁ VLÁDA, ŽÁDNÁ ARMÁDA, KTERÁ BY ARKTIDU CHRÁNILA! JENOM ZEMĚ A SPOLEČNOSTI, KTERÉ JÍ CHTĚJÍ ROZVRTAT! Různé státy se usilovně přetahují o území Arktidy. Jak ukázaly materiály zveřejněné Wikileaks, USA hovoří o "zvýšené vojenské hrozbě v Arktidě" a Rusko předpovídá "ozbrojenou intervenci" v budoucnosti. Země v oblasti nakupují ponorky, bojová letadla a jaderné ledoborce, aby se silou domohly svých zájmů v Arktidě. Rusko a Norsko vyhlásily Bitvu o Arktidu, aby bojovaly za své národní zájmy. Nedochází ale jenom ke zbrojení; šest zemí se snaží prohlásit část arktické oblasti, která v současné době nepatří žádné konkrétní zemi včetně severního pólu, za svoje vlastní území. Tato oblast přitom patří nám všem. Nechme to tak a vyhlasme Arktidu za celosvětovou rezervaci! Změny klimatu probíhají v Arktidě dvakrát rychleji než kdekoliv jinde na Zemi. Zároveň se stává středem zájmu ropných společností, těch, které jsou za tání arktického ledu zodpovědné. Zastavením ropné arktické horečky může být krokem směrem k zásadní změně v získávání energie, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a zajištění budoucnosti pro naše potomky. Jsme si vědomi toho, že stojíme proti jedněm z nejmocnějších zemí a společností na světě. Společnými silami můžeme ale dosáhnout více, než armáda či rozpočet jakéhokoliv státu. Naše společná snaha o zachování naší planety pro naše potomky nás spojuje a díky ní se stáváme tou nejsilnější silou dnešní doby. Zapojte se do naší kampaně! Vaše jméno spolu s dalším milionem umístíme na severní pól, společně s Vlajkou budoucnosti, kterou navrhla současná mladá generace. Jasně tak ukážeme, že naše společná vize zelené, mírumilovné a zdravé planety závisí i na ochraně Arktidy. Váš hlas předáme světovým politickým lídrům. Obrátíme se na OSN, kde budeme požadovat celosvětovou dohodu na ochranu Arktidy.

6 Před třiceti lety jsme zahájili obdobnou kampaň na ochranu Antarktidy. Málokdo věřil, že uspějeme. Ale podařilo se nám to - na jižním pólu vznikla chráněná oblast. PŘIPOJTE SE K CELOSVĚTOVÉ AKCI I VY! ZDROJE INFORMACÍ 1. BILLIOUD, J. M.: Chraňme naši planetu, Knižní klub 2009, Praha 2. BERTRAND, Y. A.: Země krásná neznámá, 3. Kvasničková D.: Problémy udržitelného rozvoje a cesty k jejich řešení. EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií Poděbrady, březen ZDROJE VIDEOZÁZNAMŮ - A homeless polar bear in London Ft. Jude Law and Radiohead, (1:36) - Bezdomovec polární medvěd v Londýně film kampaně Zachraňme Arktidu - Save the Arctic-Greenpeace project, (2:03 min) - výzva k účasti na celosvětové kampani za ochranu Arktidy ZDROJE FOTEK

7 Pracovní list č. 1: BIODIVERZITA - DRUHOVÁ PESTROST OHROŽENÁ ZVÍŘATA VE SVĚTĚ 7. ročník 1. ÚKOL: V textových materiálech, které jste obdrželi od vyučujícího, jsou uvedené informace o biodiverzitě biologických druhů na naší planetě. Rozdělte se do skupinek po 3 4 žácích. V každé skupině si vyberte část textu, přečtěte a následně prezentujte své poznatky ostatním žákům ve třídě. JAKÁ NEBEZPEČÍ HROZÍ biologickým druhům na Zemi, když i nadále se budou používat jako hlavní energetické zdroje FOSILNÍ PALIVA? JAKÁ NEBEZPEČÍ HROZÍ NÁM VŠEM TĚŽBOU ROPY V ARKTIDĚ? 2. ÚKOL: Otestujte si své poznatky z biodiverzity na naší planetě: A. Pojem BIODIVERZITA znamená: a) biologická kvalita potravin b) druhová pestrost c) označení biopotravin d) mezidruhová vztahovost B. Urči oblasti s vyšší BIODIVERZITOU a zakroužkuj je: a) oblast nížinná podhorská b) oblast rovníková polopouštní c) území sídliště chráněná krajinná oblast d) krajina s rozsáhlými lány zemědělských polí s monokulturami krajina s loukami, křovinami, lesíky, potoky, rybníky C. BIODIVERZITA od pólů směrem k rovníku: a) klesá b) stoupá c) nemění se D. Se stoupající nadmořskou výškou BIODIVERZITA: a) klesá b) stoupá c) nemění se

8 E. Z každé dvojice fotek vyber oblast s vyšší BIODIVERZITOU: Obr. 1A: Monokultura řepky olejné Obr. 1B: Ekosystém louky Obr. 2A: Ekosystém korálového útesu Obr. 2B Silně znečištěný říční ekosystém Obr. 3A: Amazonský prales Obr. 3B: Rakouské Alpy Obr. 4A: Polární oblast Obr. 4B: Savana

9 3. ÚKOL: Vyhledejte na stránkách GREENPEACE - EKOLOGICKÉ ORGANIZACE v ČR dokumentární film: Save the Arctic-Greenpeace project, (2:03 min), vyzývající k účasti na celosvětové kampani za ochranu Arktidy. Na základě získaných aktuálních faktů se rozhodněte, jestli se do kampaně za záchranu Arktidy osobně zapojíte. Jestli ano, CO SVÝM JMÉNEM PODPOŘÍTE? 4. ÚKOL: Zhlédněte na internetových stránkách Greenpeace organizace film kampaně na záchranu Arktidy: Bezdomovec polární medvěd v Londýně, (1:36 min). Vysvětlete, CO CHTĚLI TVŮRCI FILMU TÍMTO SNÍMKEM SDĚLIT LIDEM CELÉHO SVĚTA? - A homeless polar bear in London Ft. Jude Law and Radiohead. 5. ÚKOL: Promítněte si první díl seriálu světoznámého francouzského fotografa Yann Arthus-Bertranda: Země krásná neznámá, 1. díl: BIODIVERZITA. (45 min) Vnímejte všechny souvislosti, které autor v jednotlivých částech tohoto dílu vysvětluje: VŠE JE ŽIVÉ A VŠE JE VZÁJEMNĚ PROPOJENO. Současně nechte kolovat jeho knihu: ZEMĚ KRÁSNÁ NEZNÁMÁ a prohlížejte si v ní nádherné fotografie naší překrásné matky Země. 6. ÚKOL: Při pozorování přírodních dějů kolem vás neustále objevujte na první pohled skryté VZÁJEMNÉ SOUVISLOSTI.