Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin. Nutriční strategie v prevenci diabetes mellitus Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin. Nutriční strategie v prevenci diabetes mellitus Bakalářská práce"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Nutriční strategie v prevenci diabetes mellitus Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Hana Šulcerová, Ph.D. Vypracovala: Lucie Langhammerová Brno 2012

2 Zadání

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nutriční strategie v prevenci diabetes mellitus vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne.. podpis.

4 Poděkování Děkuji Ing. Haně Šulcerové, Ph. D. za vedení při vypracovávání mé bakalářské práce, za její rady a vstřícný přístup po dobu konzultací. Zvláštní poděkování patří rodině a přátelům za stálou podporu v průběhu celého studia. Lucie Langhammerová

5 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá otázkou výživy v prevenci chronického onemocnění diabetes mellitus. V úvodu své bakalářské práce jsem se zaměřila na diabetes z obecného pohledu, na jeho epidemiologii, diagnostiku a stručně jsem popsala jednotlivé typy diabetu. Dále jsem se věnovala možnostem prevence diabetu 1. typu. Podrobněji pojednávám o prevenci diabetu 2. typu, protože vhodnou stravou lze diabetu předcházet nebo jej alespoň odsunout do vyššího věku. Vyjmenovala jsem základní preventivní dietní zásady a detailněji jsem probrala jednotlivé složky stravy. V závěru jsem se zmínila o rámcových jídelních lístcích pro diabetické diety a o vhodnosti dia potravin pro diabetiky. Klíčová slova: diabetes mellitus, glykemický index, výměnné jednotky, sacharidy, metabolický syndrom. ABSTRACT This thesis focuses on an issue of prevention in nutrition of chronic disease "Diabetes Melitus".At the beginning of my thesis, I ve focused on diabetes from a general view, its epidemiology, diagnosis, and I ve briefly described the different types of diabetes. I also pay an attention to the possibilities of preventing type 1 diabetes I am describing a prevention of type 2 diabetes in detail, because a suitable diet can prevent diabetes or at least avoid it until a higher age. I have listed the basic principles of preventive diet and I ve discussed in detail the various dietary components. At the end of my thesis I have mentioned menus for diebitic diets and the suitability of a dia-food for diabetics. Key words: diabetes mellitus, glycemic index, bread units, carbohydrates, metabolic syndrome.

6 OBSAH 1 ÚVOD 8 2 CÍL 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Epidemiologie diabetu Klasifikace a diagnostika diabetu Typy diabetes mellitus Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Ostatní specifické typy diabetu Gestační diabetes mellitus Prevence diabetu 1. typu Předpověď výskytu diabetu 2. typu Metabolický syndrom a diabetes 2. typu Metabolický syndrom a obezita Prediabetes Dieta v prevenci diabetu 2. typu Základní dietní zásady Složení stravy Energie Bílkoviny Tuky Cholesterol Sacharidy Vláknina Vitaminy a antioxidanty Příjem solí a jiných minerálů Tekutiny a alkohol Náhradní sladidla Ostatní potraviny Diabetické diety Dietní léčba diabetu 1. typu 42

7 3.8.2 Dietní léčba diabetu 2. typu Potraviny pro diabetiky 44 4 ZÁVĚR 46 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 47 6 SEZNAM OBRÁZKŮ 52 7 SEZNAM TABULEK 52 8 PŘÍLOHY 53

8 1 ÚVOD I přes prodlužování průměrné délky života, jsou dnes hlavními příčinami úmrtí kardiovaskulární nemoci, rakovina a diabetes mellitus. Vlivem změn životního stylu, poklesu fyzické aktivity a nadměrného energetického příjmu se zvyšuje počet osob s diabetem na celém světě. Na narůstajícím počtu diabetiků se podílí zejména diabetes 2. typu (DM 2). Řadíme jej k nejtěžším onemocněním ze složek metabolického syndromu. Vědci stále vyvíjejí nové a účinnější léky pro léčbu a prevenci diabetu, ty mají většinou i řadu vedlejších účinků a bez dodržování dietních opatření není dosaženo požadovaného efektu. V posledním desetiletí proběhly studie, které ukazují, že změnou životního stylu je možné DM 2 skutečně předcházet, nebo jej alespoň významně oddálit. V praxi se to však vždy nedaří, protože většina opatření vyžaduje spolupráci pacienta. Nejúčinnější prevencí je zdravý životní styl. Strava by měla splňovat zásady racionální výživy, mít antiaterosklerotický charakter, obsahovat dostatek vlákniny, vitaminů a minerálů. Významné jsou i kvalitativní změny v dietě, snížení příjmu saturovaných tuků, transmastných kyselin, druhotně zpracovaných masných výrobků a naopak zvýšení obsahu polynenasycených mastných kyselin. Energetický příjem by neměl převyšovat energetický výdej. Důležitý je i dostatek fyzické aktivity, absence kouření a umírněná konzumace alkoholu. V rámci prevence je důležité včas se zajímat o možné sklony k dědičným onemocněním v rodině a pravidelně docházet na preventivní prohlídky.. 8

9 2 CÍL Cílem mojí bakalářské práce pod názvem Nutriční strategie v prevenci diabetes mellitus bylo prostudovat dostupnou odbornou literaturu a vypracovat literární rešerši na dané téma. Dále zdůraznit a připomenout význam celkové prevence diabetu výživou a pohybem, která je jediným účinným způsobem, jak zabránit či alespoň oddálit nástup tohoto onemocnění do vyššího věku. 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Epidemiologie diabetu V posledních desetiletích patří diabetes mellitus mezi nejčastější onemocnění na světě. Jeho vzrůstající výskyt je hlavní příčinou kardiovaskulárních onemocnění, selhání ledvin, ztráty zraku a amputací dolních končetin. Diabetes je také čtvrtou až pátou nejčastější příčinou úmrtí (SHAW a SIMPSON, 2009). Rychlý nárůst počtu tohoto onemocnění je důsledkem stárnutí světové populace, nezdravého životního stylu, změn dietních návyků a především snížené fyzické aktivity (POSPÍŠILOVÁ, 2006). V současné době trpí diabetem 246 milionů dospělých osob na celém světě (minimálně 90 % tvoří diabetes 2. typu), předpokládá se, že v roce 2025 se počet osob s diabetem zvýší na 380 milionů (KARAM a MCFARLANE, 2010). Rostoucí sociální a zdravotní výdaje potřebné pro zvládnutí této epidemie přesahují v mnoha zemích jejich ekonomické možnosti. Existují tedy závažné důvody pro prevenci tohoto onemocnění (HONKA, 2005). Mezi hlavní postupy v prevenci a léčbě diabetu a metabolického syndromu patří snížení tělesné hmotnosti, zlepšení kvality stravy a podpora fyzické aktivity. Intervenční studie ukazují, že změna životního stylu snižuje výskyt diabetu o % a výskyt metabolického syndromu o % (ESPOSITO a kol., 2008). V České republice se za posledních 30 let prevalence diabetu zdvojnásobila (POSPÍŠILOVÁ, 2006). V roce 2010 se v ČR s diabetem léčilo osob. Počty léčených osob a jejich strukturu v procentech podle jednotlivých typů diabetu a podle pohlaví uvádí tab. 1. Z hlediska pohlaví je diabetes o něco častější u žen. To lze vysvětlit tím, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku, a tím, že autoimunitní nemoci (diabetes 1. typu) jsou obecně častější u žen ( Poměrné zastoupení jednotlivých forem diabetu se mění jen málo. Varovné jsou i údaje o incidenci. V průběhu roku 2009 bylo nově zjištěno onemocnění u více než 61 tisíc mužů a žen, z toho 192 osob bylo ve věku do 19 let (PELIKÁNOVÁ, 2011). Rostoucí počet diabetiků 2. typu lze připsat na vrub nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím návykům a nedostatku pohybu ( 10

11 Tab. 1 Výskyt diabetu v ČR podle typu ( Onemocnění Primární diabetes Porucha Sekundární diabetes glukózové 1. typu 2. typu tolerance počet % počet % počet % počet Muži , , , Ženy , , , Celkem , , , Klasifikace a diagnostika diabetu Diabetes mellitus je skupinou chronických, etiopatogenických heterogenních onemocnění, jejichž základním rysem je hyperglykémie. Vzniká v důsledku nedostatečného účinku inzulinu při jeho absolutním nebo relativním nedostatku a je provázen komplexní poruchou metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Vlivem této poruchy se postupně rozvíjejí dlouhodobé cévní komplikace, které jsou pro diabetes specifické (retinopatie, nefropatie, neuropatie) nebo nespecifické (urychlená ateroskleróza). Diagnostika a klasifikace diabetického syndromu vycházejí z průkazu hyperglykemie a klinických známek onemocnění (PELIKÁNOVÁ, 2011). Mezi hlavní příznaky diabetu podle (PELIKÁNOVÁ 2011) patří: - žízeň a polydipsie, - polyurie, noční močení, - hubnutí při normální chuti k jídlu, - únava, malátnost, - přechodné poruchy ostrosti zraku, - poruchy vědomí až kóma, - dech páchnoucí po acetonu. O diagnóze diabetu svědčí ( a) přítomnost klinické symptomatologie provázené náhodnou glykemií vyšší než 11,0 mmol/l a následně glykemií v žilní plazmě nalačno rovnou nebo vyšší než 7,0 mmol/l. 11

12 b) při nepřítomnosti klinických projevů a nálezu glykemie v žilní plazmě nalačno rovné nebo vyšší než 7,0 mmol/l po osmihodinovém lačnění c) nález glykemie v žilní plazmě za 2 hodiny při ogtt vyšši než 11,0 mmol/l. 3.3 Typy diabetes mellitus Diabetes mellitus 1. typu DM 1. typu je nejčastěji diagnostikován u dětí a dospívajících, příčinou vzniku je autoimunitní reakce při které imunitní systém zaútočí na beta buňky Langerhasových ostrůvků slinivky břišní. Autoimunitní útok může být spuštěný infekcí, často virem z rodu Coxsackie, toxiny, pankreatickým traumatem nebo nádorem. Symptomy diabetu 1. typu jsou často polyurie (časté močení) a polydipsie (nadměrná žízeň). Může se také projevovat ztrátou na tělesné hmotnosti navzdory normální nebo zvětšené chuti k jídlu, únavou a malátností. Tento typ cukrovky je léčen pravidelnými injekcemi inzulinu (MATĚJÍČKOVÁ a SOVJÁK, 2004) Diabetes mellitus 2. typu Tělesné buňky se stávají odolné proti inzulinu. Beta buňky produkují velké množství inzulinu, které je ale nedostatečné ke vstřebání glukózy cirkulující v krvi. Dochází k hyperglykemii a nakonec je glukóza vyloučena ledvinami do moče. Diabetes 2. typu se vyskytuje u osob středního a vyššího věku a je často doprovázený obezitou. Brzkými symptomy jsou nadměrné močení, zvedání žaludku, zvracení a bolesti břicha, spavost, později ketoacidóza (dech páchnoucí po acetonu), poruchy vědomí až kóma. Diabetes 2. typu může být léčen farmakologicky, dietou a cvičením (MATĚJÍČKOVÁ a SOVJÁK, 2004). Oba typy diabetu, jejich symptomy a příčiny vzniku jsou shrnuty v tab

13 Tab. 2 Dva hlavní typy diabetu (FREJ, 2006) Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Glykemie zvýšená zvýšená Glukóza v moči (glykosurie) ano ano Tvorba inzulinu v těle malá a žádná normální, častěji zvýšená Příčina vzniku diabetu malá a žádná tvorba inzulinu ztráta vnímavosti k inzulinu Spojení s otylostí ne časté Věk při vzniku diabetu dětství, dospívání, časná dospělost, méně ve zralém zralý věk a stáří, vzácně dříve věku Léčení inzulin v injekcích pokus o obnovení vnímavosti k inzulinu: 1. redukční dieta, 2. tablety zvyšující vnímavost k inzulinu, popř. zvyšující tvorbu inzulinu, 3. při neúspěchu inzulin v injekcích Ostatní specifické typy diabetu Ostatní specifické typy diabetu tvoří až 5 % všech diagnostikovaných případů cukrovky. Mohou být způsobeny (FREJ, 2006): - genetickou vadou funkce beta buněk, - genetickou vadou účinku inzulinu, - chorobami pankreatu, - hormonálními defekty, - chemikáliemi a léky Gestační diabetes mellitus Gestační diabetes mellitus se objevuje asi v 7 % všech těhotenství. Asi u % z těchto žen se později vyvine DM 2. typu (MATĚJÍČKOVÁ a SOVJÁK, 2004). Gestačním DM jsou ohroženy zejména obézní ženy a dále ženy, jejichž hmotnost 13

14 se zvýšila před graviditou nebo během ní. Gynoidně obézní ženy mají toto rizik menší (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2009). 3.4 Prevence diabetu 1. typu U DM 1. typu je významná interakce genetických vlivů a prostředí vliv prostředí je vyšší. Diabetes 1. typu se vyskytuje u monozygotních dvojčat jen asi ve 45 % případů. To otevírá významný prostor pro prevenci tohoto typu diabetu (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008). Je jasné, že genetickou výbavu člověka budeme měnit jen těžko, ale zevní vlivy můžeme omezit (ŠTECHOVÁ, 2005). Předpokládá se, že vznik diabetu 1. typu ovlivňuje především časný příjem kravského mléka, resp. kratší kojení a virové infekce. Oba faktory se zřejmě podílejí na vzniku autoimunitní reakce proti betabuňkám (SVAČINA, 2008). Dále je studován vliv konzumace lepku či nitrosloučenin na vznik diabetu a naopak ochranný vliv některých vitamínů C, D, E, B a zinku (POSPÍŠILOVÁ, 2006). Pro negativní roli kravského mléka v patogenezi diabetu 1. typu svědčí několik typů studií. Epidemiologické studie ukazují, že výskyt diabetu 1. typu je tím vyšší, čím vyšší je spotřeba kravského mléka v určité zemi. Experimentálně na zvířatech byla prokázána úloha mléčného beta-kaseinu v patogenezi autoimunitní reakce. Na základě těchto studií lze prokázat určitý pozitivní vliv delšího kojení. Existují však i práce, které negativní vliv příjmu kravského mléka neprokazují (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008). 3.5 Předpověď výskytu diabetu 2. typu Hlavní faktory, ze kterých lze diabetes 2. typu předpovědět jsou (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2009): 1. Rodinná anamnéza. Výskyt diabetu u rodičů a sourozenců. U potomků obou rodičů s diabetem je riziko téměř 100 % a DM vzniká asi o 10 až 20 let dříve než u rodičů. Při diabetu u jednoho rodiče se riziko blíží 50 %. 2. Stoupající hmotnost v dospělosti. 3. Závažnost obezity, rozložení tuku. 4. Stoupání inzulinémie a vyhasínání časné fáze sekrece inzulinu. 5. Výskyt hypertenze a dalších složek metabolického syndromu. 14

15 6. Dietní vlivy (např. příjem transmastných kyselin). 7. Malá fyzická aktivita. 8. Nízká porodní hmotnost. 9. Gestační DM. 10. Systémový zánět a oxidační stres. Výskyt diabetu se zvyšuje i s věkem. U osob do 45 let byl diagnostikován diabetes pouze u 0,8 % populace, zatímco ve věku let 11,7 % a u jedinců nad 75 let tvoří počet diabetiků 10,9 % (MCFERLANE a kol., 2003) Metabolický syndrom a diabetes 2. typu Na počátku 70. let minulého století definoval profesor Gerald M. Reaven ze Stanford University v Kalifornii skupinu příznaků, které předurčují jejich nositele k vyššímu riziku tzv. civilizačních onemocnění. Těmi příznaky byly inzulinová rezistence, glukózová intolerance, vyšší hodnota cholesterolu a triacylglycerolů, vyšší hodnota kyseliny močové a hypertenze. Ukázalo se, že tyto příznaky jsou výsledkem složitých procesů založených na vyšším obsahu tukové tkáně v těle a především zvýšené akumulace tuku v dutině břišní. Soubor příznaků byl označen jako takzvaný Metabolický syndrom neboli Syndrom X (LEFÉBVRE, 2002). Z části je podmíněn geneticky a z části je vyvolán prostředím. Typické jevy prostředí související s metabolickým syndromem jsou přejídání, kouření, absence pohybu a stres. Tyto složky metabolického syndromu jsou ovlivnitelné preventivními opatřeními (SVAČINA 2008). Mezi hlavní složky metabolické syndromu podle WHO patří (SVAČINA 2008): - inzulinorezistence, - porucha glukózové tolerance, resp. diabetes, - androidní obezita, - hyperinzulinismus, - vysoké lipoproteiny VLDL, - nízký HDL cholesterol, - esenciální hypertenze. 15

16 3.5.2 Metabolický syndrom a obezita Obezitu definujeme jako zmnožení tuku v organismu. Podíl tělesného tuku závisí na věku, pohlaví a rase. Fyziologicky vyšší hodnoty mají ženy. S věkem podíl tuku v těle stoupá, zatímco zastoupení svalové hmoty se snižuje. Obezita provázená poruchou v metabolismu a funkcí tukové tkáně se přímo uplatňuje v patogenezi metabolického syndromu a DM 2. typu (PELIKÁNOVÁ, 2011). Stupeň nadváhy a obezity posuzujeme v praxi pomocí tabulek a různých indexů podle (BROŽ, 2007): 1. Výška a hmotnost (body mass index) Pro zjednodušení klasifikace zvýšené tělesné hmotnosti byl vytvořen parametr BMI. Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI je uvedena v tab. 3. Body mass index vypočítáme dle vzorce: BMI (body mass index) = hmotnost (kg)/výška 2 (uvedená v m) Tab. 3 Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI (SVAČINA, BRETŠNAJDROVÁ, 2000) BMI v kg/m 2 Podvýživa do 20 Normální hmotnost Nadváha Obezita I. stupně (mírná) Obezita II. stupně (střední) Obezita III. stupně (morbidní) nad 40 Za obézního je podle této definice považován každý člověk s BMI > 30. Riziko diabetu stoupá již od BMI 24, tj. i mírná nadváha zvyšuje riziko diabetu. Morbidně obézní dostávají diabetes téměř ve 100 % případů (SVAČINA, 2000). 2. Index centrální obezity (Waist Hip Ratio, poměr pas boky) WHR = obvod pasu v cm/obvod boků v cm 16

17 Tab. 4 Hodnocení typu distribuce tuku dle WHR (KOMPRDA, 2003) Spíše periferní Vyrovnaná Spíše centrální Centrální risk Muži <0,75 0,75 0,80 0,80 0,85 >0,85 Ženy <0,85 0,85 0,90 0,90 0,95 >0,95 Dnes se tento index prakticky nepoužívá. Měření obvodu pasu se ukázalo jako významnější a ve studiích nejlépe korelovalo s přesným měřením metabolicky rizikového intraabdominálního tuku (SVAČINA 2000). Hodnocení typu distribuce tuku dle WHR je uvedeno v tab Obvod pasu Klasifikace na androidní (typ jablko) a gynoidní (typ hruška) obezitu je nejdůležitější kvalitativní klasifikací v obezitologii (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2000). Obvod pasu se projevil jako velmi důležitý parametr, který ukazuje stupeň ohrožení člověka nadváhou či obezitou. Tento parametr zohledňuje skutečnost, že škodlivější je především tuk uložený v dutině břišní (androidní typ jablko ). Výše rizika metabolického syndromu podle obvodu pasu je uvedena v tab. 5 (BROŽ, 2007). Tab. 5 Rizika metabolického syndromu dle obvodu pasu (BROŽ, 2007) Obvod pasu Zvýšené riziko Vysoké riziko Ženy nad 80 cm nad 88 cm Muži nad 94 cm nad 102 cm Se stoupajícím WHR (index pas/boky) a obvodem pasu stoupá riziko diabetu. Přitom při nízkém WHR nestoupá riziko diabetu úměrně s BMI. Gynoidně obézní (typ hruška) nejsou tedy diabetem natolik ohroženi (SVAČINA, 2000) Prediabetes Protože diagnostika metabolického syndromu je technicky obtížná, syndrom zahrnuje velké množství příznaků, byl zaveden nový jednodušší termín prediabetes (CHENG, 2005). Hovoříme o něm pouze v souvislosti s diabetem 2. typu. Prediabetický stav nevzniká náhle, ale vyvíjí se postupně ze stadia metabolického syndromu (SHAW, 17

18 SIMPSON, 2009). Je definován jako hladina glukózy na lačno 5,6 6,9 mmol/l nebo 7,8 11,0 mmol/l 2 hodiny po 75 g perorálně podané glukózy v tzv. glukózovém tolerančním testu, nebo u nichž bylo zjištěno 5,7 6,4 % HBA1c frakce glykovaného hemoglobinu. Hladina glukózy v krvi je tedy vyšší, nedosahuje však míry splňující kritéria diabetu. Osoby s prediabetem jsou vystaveny vyššímu riziku vývoje diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice. Identifikace osob s prediabetem je prvním krokem pro zahájení preventivních opatření (KARAM a MCFARLANE, 2010). 3.6 Dieta v prevenci diabetu 2. typu Diabetes mellitus 2. typu je v současnosti chápán jako součást širšího spektra metabolických a cévních poruch, které nese název metabolický syndrom. Efektivní strategie prevence diabetu mellitu 2. typu musí být proto pojata v širším kontextu již zmíněného metabolického syndromu. Preventivní opatření je nutno vést především ve dvou úrovních: jednak v rovině celé populace ve snaze zabránit časným stádiím metabolického syndromu, jednak v rovině jedinců s již přítomnými abnormalitami ve snaze zvrátit tento stav, případně pozastavit jejich progresi (HONKA,2005). V prevenci diabetu 2. typu je možno využívat celkem dvou typů opatření (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008): 1. Opatření cílená na změnu životního stylu včetně změny diety a zvýšení fyzické aktivity. Tato opatření jsou v prevenci diabetu 2. typu i v jeho léčbě velmi úspěšná. 2. Opatření farmakologická jsou, rovněž velmi efektivní. Jsou bez větší námahy pacienta realizovatelná dlouhodobě, a proto jde o opatření úspěšná a perspektivní. V prevenci diabetu 2. typu se dnes využívá například akarbóza, orlistat nebo metrofin (preventivní podání však není hrazeno zdravotními pojišťovnami). Intervenční studie prevence diabetu 2. typu jsou shrnuty v tab

19 Tab. 6 Intervenční studie prevence diabetu 2. typu (POSPÍŠILOVÁ, 2006) Studie Počet roků Relativní Počet sledování Intervence redukce osob (průměr) rizika (%) Da Quing (1997) Dieta a/nebo cvičení 39 Diabetes Prevention Study (2001) 522 3,2 Dieta a cvičení 58 Diabetes Prevention Programme (2002) ,8 Dieta a cvičení 58 Diabetes Prevention Programme (2002) ,8 Metformin 31 TRIPOD (2002) 236 2,5 Troglitazon 50 STOP-NIDDM (2002) ,3 Acarbóza 36 XENDOS 3305 Orlistan 37 SOS 1690 Bariatrická chirurgie 97 Všechny studie zabývající se otázkou prevence diabetu 2. typu byly dosud studie velmi krátkodobé (trvaly 3 6 let) a je nejasné, zda-li jejich pozitivní výsledky vedly opravdu k prevenci nebo jen k oddálení manifestace diabetu Základní dietní zásady Doporučení pro prevenci diabetu do značné míry koresponduje s doporučeními pro prevenci obezity a hyperlipidemie (KOMPRDA, 2003). Základní principy dietní prevence diabetu 2. typu jsou tyto (SVAČINA, BRETŠNAJDROVÁ, 2008): - zabránění vzniku obezity, - snížení příjmu saturovaných tuků a transmastných kyselin, - snížení příjmu zejména druhotně zpracovaného masa, - zvýšení příjmu polynenasycených mastných kyselin, - záměna transmastných kyselin za polynenasycené alespoň ze 2 %, - příjem potravin s nižším glykemickým indexem, - příjem spíše komplexních sacharidů, - příjem kávy a ořechů, 19

20 Mezi hlavní dietní zásady patří (SVAČINA, 2000): 1. Pravidelnost v jídle jídelníček je rozdělen do 3 až 6 jídel denně. Doporučuje se stravovat po 3 až 4 hodinách, aby přestávky mezi jídly byly dostatečné a přitom nebyly příliš dlouhé. Poslední jídlo by mělo být přijato nejpozději v 18 až 21 hodin s pauzou alespoň 2 hodiny před spánkem. 2. Strava splňuje zásady racionální výživy, má antisklerotický charakter s dostatkem vlákniny, vitaminů a minerálních látek, a proto se snažíme o co největší pestrost. Dbáme na každodenní zařazení ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, brambor, luštěnin. 3. Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě je snížení obsahu tuku. Omezení tuku v dietě docílíme např. uplatněním následujících pravidel: - vyloučíme či výrazně omezíme volné tuky na přípravu pokrmů, na mazání, na maštění, - vyřadíme všechny tučné potraviny tučné sýry, uzeniny, tučná masa, paštiky, šlehačku, tučné moučníky, sušenky, mražené smetanové krémy, majonézu apod., - omezíme příjem masa, častěji zařazujeme ryby, drůbež. Uzeniny jen výjimečně, v malém kvantu a pouze netučné (šunka, libová debrecínka, drůbeží šunka), - mléčné výrobky vybíráme pouze v nízkotučné variantě, - rostlinné tuky neobsahují cholesterol a sacharidy, ale jsou zdrojem energie, a proto je i toto množství třeba v rámci diety korigovat. 3. Omezení kuchyňské soli je plně adekvátní u všech obézních, důvodem je jak častá kombinace s hypertenzí a otoky, tak stimulační efekt soli povzbuzující chuť k jídlu. 4. Změna stravovacích návyků musí být zásadní a vázaná na komplexní psychoterapeutický přístup včetně změn způsobu života, změny trávení volného času, zvýšení fyzické aktivity. Pouhá změna stravy nebývá úspěšná. Při výrazně větším výdeji než příjmu energie se snadněji redukuje hmotnost. 5. Důležitý je dostatečný příjem nízkoenergetických tekutin, 1,5 až 2,5 l denně až 2000 ml pijeme v nápojích a 500 až 700 ml je obsaženo v tuhé stravě. Dostatečné množství tekutin udržuje vodní rovnováhu organismu. 20

21 Intervenční studie prokazují, že středomořská strava výrazně snižuje riziko diabetu 2. typu a pomáhá snížit výskyt metabolického syndromu. Ve studii bylo sledováno 36 pacientů s diabetem po dobu dvou let. Změny v poruše glukózové tolerance a inzulinové rezistenci byly příznivější pro ty, kterým byla přidělena středomořská strava, než pro ty s dietou s nízkým obsahem tuků. Zdá se, že středomořská strava snižuje výskyt kardiovaskulárních nemocí, oxidační stres a zlepšuje citlivost na inzulin (ESPOSITO a kol., 2008). 3.7 Složení stravy Ve složení stravy vždy sledujeme více položek. Procentické zastoupení základních živin v potravě při prevenci diabetu a obezity je shrnuto v tab. 7. Pomůckou pro snadnější odhad množství potravin v jednotlivých jídlech může být model rozděleného talíře (obr. 1.). Plánovanou stravu na jedno jídlo si pacient rozdělí na tři části. 25 % tvoří bílkoviny, 37,5 % vláknina ve formě ovoce a zeleniny a 37,5 % zahrnují sacharidy. Tab. 7 Nutriční doporučení při prevenci diabetu a obezity (PELIKÁNOVÁ, 2003) Energie Sacharidy Vláknina Sacharóza Tuky nasycené mastné kyseliny polyenové mastné kyseliny cis-monoenové mastné kyseliny cholesterol Bílkoviny Sodík Alkohol Vitaminy, minerály a tekutiny přiměřený příjem k dosažení nebo udržení přiměřené tělesné hmotnosti % z celkové energie g/den nebo 20 g/1000 kcal (4200 kj) do 10 % energie, do 30 g/den 30 % z celkové energie < 10 % z celkové energie < 10 % z celkové energie % z celkové energie < 300 mg/den 0,8 1,1 g/kg tělesné hmotnosti, % z celkové energie < 3000 mg/den (< 7,5 g soli/den) ne více než 60 g 1 až 2krát týdně dostatečný příjem 21

22 Obr. 1 Model rozděleného talíře. Model umožňuje odhady množství potravin. U obezity se přidává více potravin s vlákninou a ubírá sacharidových, v případě růstu nebo hyponutrice je situace opačná (PELIKÁNOVÁ, 2003) Energie Dostatek energie je nutný pro metabolismus, obnovu tkání, regulaci tělesné teploty a pohyby svalstva. Při nedostatečném energetickém příjmu se nejdříve spotřebuje tuk ze zásobní tukové tkáně a následně svalová hmota Nadbytečný energetický příjem naopak způsobí obezitu s rizikem dalších nemocí. Výdej energie je podmíněn úrovní bazálního metabolismu, fyzickou aktivitou a metabolismem potravy (FREJ, 2006). Potřebné množství energie lze odhadnout dle tab. 8. Tab. 8 Množství energie na 1 kg ideální hmotnosti pacienta a den (SVAČINA, 2000) Aktivita Energie Bazální metabolismus (celodenní klidový stav) 105 kj/25 kcal Den s lehkou fyzickou aktivitou 126 kj/30 kcal Den se střední fyzickou aktivitou 147 kj/35 kcal Den s vyšší fyzickou aktivitou 168 kj/40 kcal 22

23 Obecně se doporučuje u osob bez vážnějšího onemocnění denní příjem kcal/kg váhy ( FREJ, 2006). Pro osoby s nadváhou, obezitou nebo s tendencí k obezitě pak platí omezení energie tak, aby se co nejvíce přiblížili přiměřené hmotnosti nebo aby se předešlo váhovému přírůstku. Dietní doporučení by mělo být individualizováno tak, aby se docílilo snížení nejméně o 500 kcal/den (2100 kj) proti dosavadnímu příjmu, což většinou vede k úbytku hmotnosti o 1 2 kg/měsíc (PELIKÁNOVÁ, 2003). Vhodné jsou redukční diety o obsahu kcal/den (4200 až 5040 kj) u žen a kcal/den (5040 až 6720 kj) u mužů (JIRKOVSKÁ a HAVLOVÁ, 2011). Diety s výrazně sníženým obsahem energie (obvykle pod 800 kcal/3360 kj za den) jsou vhodné jen pro velmi obézní osoby s BMI větším než 35 kg/m 2 a musí probíhat pod dozorem lékaře (PIŤHOVÁ, 2011). Mírný úbytek 5 10 % hmotnosti má největší dopad na výskyt metabolických komplikací a zároveň je reálný pro každého pacienta. Je navíc známo, že větší hmotnostní úbytek nemusí efekt redukce hmotnosti na metabolická onemocnění měnit a naopak může efekt paradoxně zhoršovat. Tzv. mírná redukce hmotnosti může tedy snižovat výskyt diabetu až o polovinu (SVAČINA, 2008). Možné snížení rizika diabetu a nádorových onemocnění po redukci hmotnosti uvádí tab. 9. Tab. 9 Snížení rizik po redukci hmotnosti podle Williamsona (SVAČINA, 2008) Redukce do 9 kg Redukce nad 9 kg Diabetes mellitus 2. typu 43 % 35 % Nádory všechny 39 % 32 % Nádory související s obezitou 50 % 40 % Celková mortalita 20 % 20 % Bílkoviny Bílkoviny jsou nepostradatelnou živinou pro lidský organismus. Zdraví poškozuje jak jejich nedostatek, tak i velký nadbytek. Jsou tvořeny 20 až 22 základními aminokyselinami, z nichž je 8 9 nezbytných (esenciálních). Esenciální aminokyseliny 23

24 si tělo nedovede vytvářet, a proto musí být dodávány potravou. Ostatní aminokyseliny se vytvářejí biochemickou přeměnou z jiných aminokyselin (STRATIL, 1993). Doporučovaná denní dávka bílkovin se pohybuje mezi 0,8 až 1,1 g na 1 kg ideální hmotnosti člověka. Tvoří 25 % z celkové denní energie. Důležitý je příjem kvalitních plnohodnotných bílkovin obsažených v mase, mléčných výrobcích a v některých luštěninách, kde jsou zastoupeny esenciální aminokyseliny (SVAČINA, 2000). Mnoho let se tvrdilo, že příjem bílkovin nemá na výskyt cukrovky 2. typu žádný vliv. To skutečně platí u bílkovin rostlinného původu. U masa a živočišných bílkovin je to složitější. Studie prokazují negativní vliv tzv. sekundárně zpracovaného masa (uzeniny, paštiky, sekaná, hamburgery). Bylo sledováno pacientů a zjistilo se, že osoby, které jedli sekundárně zpracované maso 5krát týdně, měli 2krát vyšší výskyt cukrovky 2. typu než ty, které takto továrně zpracované maso jedli jen 1krát týdně. Mírné riziko bylo přítomno i u červeného masa. Z hlediska prevence diabetu 2. typu je optimální konzumace drůbežího masa (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008). Riziko diabetu 2. typu na jednu porci masitého výrobku denně uvádí tab. 10. Tab. 10 Riziko diabetu 2. typu na jednu porci masitého výrobku denně podle Funga (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008) Typ masitého výrobku Zvýšení rizika Červené maso 1,26krát Celkově sekundárně zpracované maso celkem 1,38krát Klobása 1,73krát Párek v rohlíku 1,49krát Tuky Tuky jsou heterogenní směs lipidů, kterou tvoří převážně triacylglyceroly (přes 95 %). V malém množství jsou přítomny fosfolipidy (lecitin a kefalin), sfingolipidy, glykolipidy, cholesterol a fytosterol. Z hlediska zdravé výživy je rozhodující především množství požívaných triacylglycerolů, které jsou obvykle uvažovány, když se mluví o tucích v potravě. Jsou tvořeny několika mastnými kyselinami (MK), které je možno rozdělit do tří základních skupin (STRATIL, 1993). 24

25 Nasycené mastné kyseliny (SFA). Hlavními představiteli dle (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007) jsou: - kyselina stearová (silně trombogenní), - kyseliny palmitová (aterogenní i trombogenní), - kyselina myristová (aterogenní i trombogenní). SFA se nacházejí v tukové tkáni zvířat, tj. v sádle, másle, mléku, smetaně a sýrech. V rostlinných zdrojích se obecně vyskytuje minimální množství nasycených MK, s výjimkou kokosového a palmového oleje. Rovněž margaríny obsahují mnoho nasycených MK. Tyto MK zvyšují škodlivý LDL cholesterol a tím riziko kornatění tepen a srdečně cévních onemocnění (FREJ, 2006). SFA mají tvořit méně než 10 % denního energetického příjmu tj. 1/3 ze všech přijatých tuků (PIŤHOVÁ, 2011). Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA), jsou obsaženy v olivovém, podzemnicovém a řepkovém oleji. Mají antiaterogenní a antitrombogenní efekt a antioxidační účinky, které zřejmě zapřičiňují antiaterogenní efekt středomořské stravy. Vzhledem k jejich pozitivním účinkům se snažíme zvyšovat jejich příjem na úkor nasycených mastných kyselin. Dostatečný přísun monoenových mastných kyselin zvyšuje HDL cholesterol a snižuje hladinu triacylglyceridů. Doporučený denní příjem cis-monoenových mastných kyselin se pohybuje mezi % z celkové energie tj. 1/3 ze všech přijatých tuků. Nevhodné jsou monoenové mastné kyseliny v trans-konfiguraci vznikající především hydrogenací při ztužování tuků, protože mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárních chorob (PELIKÁNOVÁ, 2003). Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou obsaženy v rostlinných olejích (slunečnicový a kukuřičný olej, lněné semínko, sójové boby a sójový olej, semena řepky olejky, dýňová a slunečnicová semínka, listová zelenina a vlašské ořechy) a v rybím tuku (losos, sleď, tuňák, makrela, ančovičky). Esenciální mastné kyseliny neplní jen funkci stavebního prvku a zdroje energie, ale účastní se i celé řady biologických procesů při kterých z nich vznikají např. eikosanoidy (ovlivňují zánětlivé procesy a řadu buněčných funkcí), endokanabinoidy (ovlivňující náladu, chování a zánět) a působí na DNA aktivací nebo inhibicí transkripčních faktorů (PIŤHOVÁ, 2011). Mezi Omega-3 mastné kyseliny patří (RUŠAVÝ, LACIGOVÁ, 2007): - kyselina linolová je antiaterogenní, snižuje celkový cholesterol, snižuje HDL-cholesterol. Vzhledem ke svému trombogennímu účinku (zvyšuje 25

26 agregaci trombocytů) může být dokonce škodlivá (např. u pacienta po infarktu myokardu). - Kyselina alfa-linolenová, která má antiaterogenní i antitrombogenní účinky. Mastné kyseliny řady omega-6 zahrnují kyselinu eicosapentaenovou kyselinu a dokosahexaenovou které jsou obsaženy v rybím tuku. Nejsou antiaterogenní, ale vysoce antitrombogenní. Doporučený poměr mastných kyselin řady omega-6 a omega-3 by měl být 10:1 (MATĚJÍČKOVÁ, SOVJÁK, 2007). Tuky jsou zdrojem energie ve stravě, a proto v redukčních dietách omezujeme jejich množství na 25 až 30 % z celkové energetické hodnoty. Podíl jednotlivých druhů MK má tvořit 1/3 nasycených mastných kyselin, 1/3 monoenových a 1/3 polyenových nenasycených mastných kyselin (SVAČINA, 2000). Dále se doporučuje nahrazovat nasycené tuky nenasycenými (rostlinnými oleji) (PELIKÁNOVÁ, 2003). Salmeron sledoval pomocí dietologických dotazníků 84 tisíc žen po 14 let. Zjistil 2500 nových případů diabetu. Zvýšení příjmu tuku o 5 % mělo statisticky nevýznamné riziko diabetu. Také příjem mononenasycených mastných kyselin nezměnilo riziko cukrovky. Zvýšení příjmu polynenasycených tuků o 5 % snížilo riziko diabetu, zvýšení příjmu transmastných kyselin o 2 % zvyšuje riziko diabetu. Záměna 2 % energie z transmastných kyselin za polynenasycené mastné kyseliny sníží riziko diabetu o 40 %. Kvalitativní změna přijímaného tuku je tedy pro prevenci diabetu velmi významná (SVAČINA, 2008). Velmi zajímavé jsou studie zabývající se příjmem ořechů ve vztahu k diabetu. V této oblasti jsou nejpřesvědčivější studie Nurses Health Study. Přes 83 tisíc žen ve věku let bez anamnézy diabetu bylo sledováno až 16 let. Bylo zachyceno přes 3000 nových případů diabetu a byl zaznamenán jasný trend v kvantitativním vyjádření příjmu ořechů a vzniku diabetu (tab. 11). Ořechy tedy snad lze v prevenci diabetu doporučit, i když některá další sledování nebyla tak přesvědčivá (SVAČINA, 2008). 26

27 Tab. 11 Relativní riziko diabetu podle frekvence příjmu ořechů podle Nurses Health Study (SVAČINA, 2008) Příjem ořechů Relativní riziko DM (P pro trend < 0,01) Prakticky nikdy 1 Méně než 1krát týdně 0,92 1 4krát týdně 0,84 5 a vícekrát týdně 0, Cholesterol Cholesterol je přítomen v tucích a v bílkovinných potravinách živočišného původu mase, uzeninách, vnitřnostech, vejcích, mléčných výrobcích, másle, sádle, loji. Doporučená denní dávka na den činí max. 300 mg. Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují (SVAČINA, 2000). Obsah cholesterolu ve vybraných potravinách je shrnut v tab. 12. V léčbě a prevenci vysokého cholesterolu se využívá fytochemikálií, konkrétně fytosterolů. Za normální situace se fytosteroly vstřebávají pouze v minimálním množství, významně však snižují resorpci cholesterolu z potravy. Denní dávka 3 g fytosterolů vede ke snížení LDL cholesterolu o %. Přídavek fytosterolů neovlivňuje biologickou dostupnost v tuku rozpuštěných látek (např. vitamínů). Na našem trhu se již objevil první margarín (Flora pro-activ), který obsahuje fytosteroly a prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007). 27

28 Tab. 12 Obsah cholesterolu ve vybraných potravinách (KOMPRDA, 2003) Obsah Potravina cholesterolu (mg/100 g) Maso hovězí Maso vepřové Maso drůbeží Uzeniny Ryby Mléko 12 Sýry Máslo 240 Sádlo 90 Vejce 350 Vaječný žloutek 1500 Vnitřnosti Sacharidy Sacharidy jsou pro člověka nejdůležitějším a nejvýhodnějším zdrojem energie. Sacharidy, významné pro výživu člověka, je možno rozdělit na stravitelné, které jsou využívány pro získávání energie, a nestravitelné, které tvoří vlákninu rostlinných potravin a jsou pro zdraví velmi důležité. Ze stravitelných sacharidů slouží k výživě jednoduché sacharidy (monosacharidy) glukóza, fruktóza, galaktóza a manóza, složené sacharidy (disacharidy) sacharóza, laktóza, maltóza a polysacharidy, z nichž jsou nejvýznamnější škroby, dextriny a glykogen (STRATIL, 1993). Doporučený denní příjem sacharidů by měl tvořit 55 % z celkového denního energetického příjmu. Převahu by měli tvořit potraviny obsahující sacharidy, které se pomaleji vstřebávají, s nízkým a středním glykemickým indexem. Omezit bychom měli bílý cukr (sacharózu), bílou rýži a brambory, protože přispívají k nadváze, obsahují prázdné kalorie a nemají potřebné živiny (FREJ, 2006). Příjem cukru nehraje ve vzniku diabetu žádnou roli. Přesvědčivě to prokázaly až analýzy dat z Women s Health Study. Žádný cukr (sacharóza, fruktóza, glukóza 28

29 ani laktóza) neměl signifikantní vliv na vznik diabetu 2. typu (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008) Glykemický index Různé druhy potravin se stejným obsahem sacharidů mohou vyvolat rozdílnou postprandiální glykemii (hladina glykemie za 1 2 hodiny po jídle). Míra vzestupu je ovlivněna nejen absolutním množstvím sacharidů ale i dalšími faktory: typem sacharidů (glukóza vs. fruktóza), druhem škrobu (amylóza vs. amylopektin), typem vlákniny (rozpustná, nerozpustná), tepelným zpracováním potraviny a obsahem tuku a bílkovin ve smíšeném jídle (MARSH a kol., 2011). Glykemický index potravy (GI) je definován jako poměr plochy pod vzestupnou částí křivky postprandiální glykémie testované potravy, která obsahuje 50 g sacharidů, a standardní potravy. Standardní potravou bylo zpočátku 50 g glukózy, později byla glukóza nahrazena bílým chlebem s obsahem 50 g sacharidů (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007). Glykemický index vybraných potravin znázorňuje obr. 2 a glykemickou pyramidu obr. 3. Obr. 2 Glykemický index vybraných potravin (KOMPRDA, 2003) Hodnoty GI nekorelují vždy s obsahem vlákniny v potravině (např. celozrnné pečivo s vysokým obsahem vlákniny má vyšší glykemický index než těstoviny s nízkým obsahem vlákniny). Glykemický index potravin je ovlivněn způsobem přípravy (např. syrová mrkev má nižší GI než vařená, pečené brambory mají vyšší GI než vařené), přidáním tuků 29

30 (zpomalují vyprazdňování žaludku), přidáním proteinů (stimulace inzulínové sekrece argininem) nebo při změně vzájemného poměru jednotlivých složek (PIŤHOVÁ, 2011). Obr. 3 Glykemická pyramida (JIRKOVSKÁ a HAVLOVÁ, 2011) Strava s nízkým glykemickým indexem není efektivní pouze u diabetiků, ale je výhodná i u zdravých jedinců nebo u redukčních diet. Snižuje totiž hladinu inzulínu, glukózy, triacylglycerolů a volných mastných kyselin nalačno i postprandiálně (PIŤHOVÁ, 2011). V některých zdrojích je uváděn možný vliv stravy s nízkým GI na prevenci karcinomu tlustého střeva. V oblasti obezitologie se objevují práce, které upozorňují na lepší adaptaci organismu na nízkokalorickou dietu s obsahem potravin s nižším glykemickým indexem a nižší glykemickou náloží (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007) Sacharidová hustota Sacharidová hustota neboli koncentrace, patří mezi důležité ukazatele při výběru vhodných potravin. Vyjadřuje se jako množství sacharidů v poměru k celkovému objemu potravy. Příjem objemné stravy s nižší koncentrací sacharidů vede k nižší hladině glykemie za 1 až 2 hodiny po jídle. Příkladem potravin s nízkou sacharidovou hustotou jsou brambory, jablka nebo luštěniny (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007) Glykemická nálož V současné době odborníci nahlížejí na příjem sacharidů komplexněji. Hodnotí tzv. glykemickou nálož (GN). GN je počítána jako množství sacharidů v potravě + glykemický index. Například GI mrkve je vysoký (131), ale množství 30

31 sacharidů v běžné porci mrkve je minimální (7 g). Je doporučováno sledovat GN společně s četností příjmu uvedené potravy v čase. Nízká GN potravin má vliv na snížení hladiny triacylglycerolů a zvýšení hladiny HDL cholesterolu (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007) Vláknina Vlákninou jsou nazývány složky potravy rostlinného původu, které jsou nestravitelné a nevyužitelné jako zdroj energie a živin (STRATIL, 1993). Dělíme ji na rozpustnou (pektin, mucigeny a některé další hemicelulózy) a na nerozpustnou (celulóza, lignin, některé hemicelulózy) (SVAČINA, 2000). Obsah vlákniny ve vybraných potravinách uvádí tab. 13. Bylo zjištěno, že nerozpustná vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku, snižuje chuť k jídlu a upravuje střevní pasáž. Rozpustná vláknina zvyšuje viskozitu potravy, snižuje LDL cholesterol, neovlivňuje hladinu HDL cholesterolu, snižuje hladinu triglyceridů, zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje podíl vstřebaných živin (sacharidů) v tenkém střevě. V tlustém střevě dochází k fermentaci polysacharidů za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Tyto kyseliny slouží jako zdroj energie pro buňky tlustého střeva, zasahují do metabolismu glukózy a cholesterolu (RUŠAVÝ a LACIGOVÁ, 2007). Na druhé straně vysoký obsah vlákniny v potravě může vést k zažívacím obtížím (flatulence), průjmům a horší resorpci některých vitamínů a minerálů (PIŤHOVÁ, 2011). Doporučená dávka vlákniny v dietě činí 40 g na den (PELIKÁNOVÁ, 2003), přičemž doporučený poměr nerozpustné a rozpustné vlákniny je podle současných poznatků 3:1. V ČR se tento ukazatel pohybuje hluboko pod uvedenou hodnotou < 20 g/den (KOMPRDA 2003). Novější názory podporují existenci tzv rezistentního škrobu, který není v tenkém střevě beze zbytku odbouráván. Tento škrob je možné prokázat ve stolici a určuje se jako rozdíl mezi celkovým množstvím škrobu v potravině a množstvím škrobu, který se odbourává enzymaticky. Odbourávání škrobu může probíhat rychle (do 20 minut) nebo pomalu (za více než 2 hodiny), kromě rezistentního škrobu je proto možné rozlišit ještě rychlý a pomalý škrob. Rezistentní škrob má nižší energetickou hodnotu (cca 2,2 kcal/g tj. 9,2 kj/g) a některé vlastnosti podobné vláknině, např. po požití potravin bohatých na rezistentní škrob dochází k menšímu vzestupu glykemie (JIRKOVSKÁ a HAVLOVÁ, 2011). 31

32 Tab. 13 Obsah vlákniny v gramech ve 100 g potraviny (JIRKOVSKÁ a HAVLOVÁ, 2011) Mlýnské a pekárenské Zelenina, luštěniny a výrobky brambory Ovoce Pšeničné otruby 39,6 Černé fazole 23,4 Maliny 6,7 Knäck Brot 18,3 Sójové boby 15,4 Borůvky 6,6 Ovesné vločky 17,3 Čočka 8,9 Ostružiny 6,6 Sójová mouka netučná 13,3 Zelený hrášek 4,7 Rybíz 5,9 Sójová mouka tučná 10,7 Špenát 3,9 Banán 3,1 Dalamánek 7,1 Kapusta růžičková 3,8 Angrešt 2,9 Chléb Graham 5,9 Zelené fazolky 3 Švestky 2,3 Těstoviny 5,1 Kapusta kadeřavá 3,1 Broskve 2,3 Pšeničný chléb bílý, pečivo 4,3 Zelí 2,9 Jablka 2,2 Rýže hnědá 3,8 Pórek 2,8 Hrušky 2,2 Kukuřičné lupínky 3,4 Červená řepa 2,8 Jahody 2 Mrkev 2,6 Meruňky 1,9 Kukuřičná zrna (vařená) 2,5 Grapefruit 1,6 Papriky 1,9 Třešně 1,5 Brambory 1,6 Pomeranč 1,3 Rajčata 1,3 Vlivem příjmu obilné vlákniny a celozrnných obilovin v prevenci diabetu 2. typu se zabývala finská studie. Bylo sledováno 150 osob po dobu 10 let. Příjem obilné vlákniny snižoval výskyt cukrovky až o 60 % (SVAČINA a BRETŠNAJDROVÁ, 2008). Tento efekt není podmíněn jen podáváním celozrnných potravin, ale spíše je vyvolán příjmem obilovin obecně. Celozrnné potraviny mají navíc nevhodně vysoký glykemický index (SVAČINA, 2008). 32

33 3.7.7 Vitaminy a antioxidanty Doporučené denní dávky vitaminů jsou běžně pokryty vyváženou racionální stravou, obsahující denně 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce (PIŤHOVÁ, 2011). Při hladovce a v některých přísných redukčních dietách je nutno je medikamentózně doplnit (SVAČINA, 2000). U diabetiků se příjem neliší od obecných doporučení pro zdravou populaci. Pro diabetiky jsou vhodné potraviny bohaté na antioxidanty (tokoferol, karoteny, vitamin C a flavonoidy), které se vyskytují zvláště v ovoci a zelenině (PELIKÁNOVÁ, 2003). Doporučený denní příjem vitamínů rozpustných v tucích a ve vodě uvádí tab. 14. Vitamín C (kyselina askorbová) Kyselina askorbová je látkou se silným antioxidačním účinkem, který zajišťuje ochranu organizmu proti volným kyslíkovým radikálům. Vitamín C chrání před oxidací také další látky, jako je alfa-tokoferol, redukovaný glutation a další. Zvyšuje přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny a tím se podílí na regulování hladiny cholesterolu v plazmě. Zvyšuje vstřebání biologickou dostupnost železa a mědi z potravy (ZADÁK, 2006). Doporučená denní dávka kyseliny askorbové je 90 mg pro muže, 75 mg pro ženy, kouření zvyšuje spotřebu o 35 mg/den. Hyperglykémie zvyšuje potřebu kyseliny askorbové, takže doporučená dávka u diabetiků činí 200 mg/den. (PIŤHOVÁ, 2011). Bohaté na vitamin C jsou citróny, pomeranče, melouny, květák, řeřicha, brokolice, brambory, kiwi. V menší míře jej obsahuje špenát, jahody, borůvky, papája a fazole (FANTÓ, 1992). Vitamín E (tokoferol) Tokoferol je účinný antioxidant, který brání oxidaci i autooxidaci polynenasycených mastných kyselin, různých lipidů a v tucích rozpustných látek. Reaguje s volnými radikály a jinými oxidovanými metabolity. Tím chrání buňky a tkáně proti peroxidativnímu poškození a zpomaluje degeneraci organismu. Vitamín E zvyšuje detoxikační schopnost jater a chrání vitamin A proti poškození při trávení, vstřebávání i ve tkáních (STRATIL, 1993). Denní doporučená dávka v České republice byla stanovena na 14 mg alfa-tokoferolu na den. Potřeba alfa-tokoferolu závisí i na příjmu nenasycených mastných kyselin. Každý 33

34 gram nenasycených mastných kyselin v potravě je třeba krýt dalšími 0,4 1,2 mg tokoferolu (ZADÁK, 2006). Významným zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje, obilné klíčky, sója, fazole, brokolice, špenát, máta, růžičková kapusta, zelí, mrkev, celer, červená řepa (FANTÓ, 1992). Vitamín B1 (thiamin) Historický objev tohoto vitaminu je spojen s nemocí beri-beri, která se projevuje poruchami funkce nervů, poruchami funkce srdce, únavou, ztrátou tělesné hmotnosti, předrážděností a posléze zmateností a srdečním selháním (ZADÁK, 2006). Je důležitý v metabolismu sacharidů, alkoholu a rozvětvených mastných kyselin. Potřebné množství thiaminu je závislé na množství sacharidů v potravě a na celkovém obsahu energie. Proto je nejobvyklejší vyjadřování jeho potřeby na jednotku energie (STRATIL, 1993). Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 0,6 mg/1000 kcal. Pro dospělého člověka je obvykle doporučováno 1,0 1,8 mg na den. Dobrým zdrojem thiaminu jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, jiná semena, kvasnice, maso, vnitřnosti a mléčné produkty (STRATIL, 1993). Vitamín B2 (riboflavin) Patří do skupiny vitaminů řady B a jako všechny tyto se podílí na enzymatické činnosti, zasahující do redukčně oxidačních procesů buněk. Riboflavin sehrává důležitou roli v látkové výměně proteinů a tuků tím, že dodává vodík. Nepřítomnost tohoto vitaminu blokuje tvorbu nových buněčných tkání (FANTÓ, 1992). Doporučená denní dávka pro středně těžce pracujícího muže činí 1,8 mg na den, pro ženy všech věkových kategorií 1,2 mg na den (ZADÁK, 2006). Hlavním zdrojem vitaminu B2 jsou játra, ledvinky, srdce, v menším množství pivovarské kvasnice, slunečnicová semena, hlávkové zelí, vejce, kuřata, neodstředěné mléko, brokolice, fazole a hrášek (FANTÓ, 1992). 34

35 Vitamín B3 (niacin, vitamin PP) Niacin je metabolicky nezbytnou součástí enzymů NAD+ a NADP+. Ty jsou základními složkami transportu elektronů v buňkách a účastní se přenosů vodíku v metabolizmu, což obnáší asi 200 reakcí v metabolizmu cukrů, masných kyselin a aminokyselin. Bez NADPH, které je dárcem vodíku v syntéze mastných kyselin, by nemohla správně fungovat ani syntéza tuku. Niacin byl také identifikován jako součást komplexu s chromem, který zvyšuje toleranci buněk ke glukóze a zcitlivuje tkáně na odpověď na inzulin (ZADÁK, 2006). Doporučená dávka FAO činí pro dospělé 6,6 mg/1000 kcal nebo mg na den (STRATIL, 1993). Dobrým zdrojem niacinu jsou hovězí játra, ledvinky, krůta, tuňák, králík, kuře. V menším množství slunečnicová semena, hrách, oříšky, integrální mouka, pivovarské kvasnice, datle, fíky, ryby a vejce (FANTÓ, 1992). Vitamín B6 (pyridoxin) Existují tři přirozené formy vitaminu B6, které jsou aktivní pyridoxal, pyridoxin a pyridoxamin. Metabolická role vitaminu B6 tkví v tom, že je součástí enzymů transamináz, dekarboxyláz a fosforyláz, dále je modulátorem struktury bílkovin, zejména receptoru pro steroidní hormony a hemoglobinu (ZADÁK, 2006). Na výši denních dávek jsou rozdílné názory. Zdá se, že je přijatelná ustálená potřeba okolo 2 mg denně (FANTÓ, 1992). Dobrým zdrojem vitaminu B6 jsou kvasnice, játra, vejce, ryby, kuřecí maso, obilné klíčky, celozrnné obiloviny, luštěniny a jiná semena, mléko a některé zeleniny, zejména listový salát (STRATIL, 1993). Vitamín B13 (kyselina alfa-lipoová) Alfa-lipoová kyselina má řadu funkcí, které jsou podobné vitamínům, vzniká v těle, ale ne vždy v dostatečném množství. Je to účinný antioxidant a koenzym. Podporuje vstřebávání a správné fungování vitamínu C a vitamínu E. Pozitivně působí proti zvýšené koncentraci cholesterolu a glukózy v krvi. Kyselina lipoová oslabuje aktivitu volných radikálů, chrání částečně buňky proti stárnutí a může také působit pozitivně proti různým degenerativním chorobám spojeným s vyšším věkem (například některá srdeční a onkologická onemocnění, cukrovka, artritida, šedý zákal aj.). Suplementace kyselinou lipoovou má jisté povzbudivé účinky, pro které může být prospěšná při léčbě cukrovky (zejména 2. typu) a jejich komplikací. Diabetická populace 35

36 ji může užívat i preventivně bohatým zdrojem jsou především kvasnice (PACKER a kol, 1994). Experimentální studie a klinické zkoušky v posledních pěti letech prokázali, že užívání vysokých dávek kyseliny alfa-lipoové (u lidí 600 mg) má terapeutickou roli v léčbě inzulinové rezistence a diabetické polyneuropatie (BUSTAMENTE a kol, 1997). Tab. 14 Vitaminy rozpustné v tucích a ve vodě (FREJ, 2006) Vitamin Dávka (min - max) Rozpustné v tucích A µg D 2,5 20 µg E 5 50 mg K µg Rozpustné ve vodě C mg B1 0,5 2,2 mg B2 0,8 3,2 mg PP 5,5 22,5 mg B6 1 4 mg kyselina listová µg B µg biotin µg kyselina 3 14 mg pantotenová Příjem solí a jiných minerálů Příjem některých minerálů a stopových prvků je v poslední době zvláštním předmětem zájmu. Doporučený denní příjem je uveden v tab. 15. Sodík Nadbytečné solení patří k běžným nešvarům stravovacích zvyklostí naší populace, omezení příjmu soli je proto základní součástí doporučení pro racionální, tedy i diabetickou dietu. Doporučený příjem sodíku se pohybuje kolem 1000 mg na 1000 kcal 36

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007 Diabetická dieta dříve a nyní Výuka na VŠCHT, říjen 2007 Omezit sacharidy Diabetická dieta dříve základní principy Celkově (celkové sacharidy jako hlavní ukazatel) Omezení volných cukrů Jako důležitý zdroj

Více

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM 1. Cíle dietní léčby pacientů s diabetem CHARAKTERISTIKA STANDARDU Cílem dietní léčby diabetiků je zlepšení kompenzace diabetu, především: Udržováním individuální

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM 5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM Dieta při diabetu je nejvýznamnější faktor při prevenci vzniku diabetu. Existují poznatky, že nesprávně

Více

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,... SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Více

Definice pojmu VLÁKNINA. Zdroje a význam vlákniny. Doporučený příjem vlákniny děti, dospělí

Definice pojmu VLÁKNINA. Zdroje a význam vlákniny. Doporučený příjem vlákniny děti, dospělí Mgr. Jana Petrová Mgr. Jana Stávková Definice pojmu VLÁKNINA Zdroje a význam vlákniny Doporučený příjem vlákniny děti, dospělí Souhrnný název pro jedlé části rostlin nebo analogické (obdobné) sacharidy,

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

V Ý Ž I V A D I A B E T I K Ů

V Ý Ž I V A D I A B E T I K Ů Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji V Ý Ž I V A D I A B E T I K Ů Obsah... 2 1. Význam výživy pro člověka... 4 1.1 Definice diabetu a jeho prevalence... 4 1.2 Typy

Více

LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH

LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH Obsah... 2 1. Cholesterol... 4 2. Zásady výživy při zvýšené hladině cholesterolu...

Více

Cukrovka a srdeční onemocnění telemedicínské sledování

Cukrovka a srdeční onemocnění telemedicínské sledování Cukrovka a srdeční onemocnění telemedicínské sledování Autor: Marek Vícha, Školitel: MUDr. Ivona Šimková Výskyt Nárůst výskytu nových případů cukrovky je v posledních letech celosvětovým fenoménem. Jenom

Více

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO Předcházíme onemocněním srdce a cév MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO ÚZIS ČR 2013 Celková úmrtnost ČR 22 45 8 25 KV nemoci Onkologické nemoci Plicní nemoci Ostatní

Více

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zdravý životní styl předškolních dětí Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu

Více

Deset chval potravin rostlinného původu

Deset chval potravin rostlinného původu Deset chval potravin rostlinného původu Zdeněk Zloch Ústav hygieny Lékařské fakulty UK v Plzni Deset chval potravin rostlinného původu Rozdělení potravin podle jejich původu - rostlinného a živočišného

Více

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Tuky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová,

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

DIABETES MELLITUS. dětská cukrovka. Zuzana Hradilová

DIABETES MELLITUS. dětská cukrovka. Zuzana Hradilová DIABETES MELLITUS dětská cukrovka Zuzana Hradilová Co je diabetes mellitus Porucha, při které stoupá glykémie. Glykémie - termín používaný pro vyjádření množství glukózy v krvi. Glukóza - je označována

Více

PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE

PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE Chutný, zdravý nápoj pro energii, soustředění a úpravu hmotnosti Obsahuje uhlohydráty s pomalým uvolňováním, díky tomu má nízký glykemický index a udržuje

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem.

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem. Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls127013/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Orlistat Polpharma 60 mg, tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tvrdá tobolka

Více

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům Sacharidy seminář běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem pro rychlejší zpracování a dodání

Více

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na: Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout

Více

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping) VÝŽIVA SPORTOVCŮ Specifika: Individuální řešení Metoda pokus-omyl všechna doporučení jsou obecná Rozdíly mezi jednotlivými sportovními odvětvími Krátkodobé manipulace ve správném období Potravinové doplňky

Více

VLáKNINa. Růžena Krutilová

VLáKNINa. Růžena Krutilová VLáKNINa Růžena Krutilová Definice vlákniny AACC (2001): Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela

Více

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

MUDr. Milan Flekač, Ph.D. MUDr. Milan Flekač, Ph.D. Dieta Pojem dieta z řečtiny = denní režim Vhodný způsob stravování, který ovlivňuje onemocnění. U DM patří mezi pilíře terapie. Levný a velice účinný prostředek léčby. Výrazná

Více

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby: Diabetes mellitus 2. typu V současné době tvoří nemocní s diabetem v České republice cca 8 % populace, další část pacientů s diabetem zůstává stále ještě nediagnostikována (více než 2 % obyvatel). Výskyt

Více

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli Seminář Snižování obsahu soli ve školním stravování Brno 26.11.2013 Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Vím, co jím a piju o.p.s. Současná doporučení

Více

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé

Více

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ

Více

Výskyt nadváhy a obezity

Výskyt nadváhy a obezity Výskyt nadváhy a obezity u českých dětíd MUDr. Hana Cabrnochová Předsedkyně OSPDL ČLS JEP 19.4.2006 1 Nová reprezentativní data Studie Životní styl a obezita 2005 Výzkum proběhl koncem roku 2005 Reprezentativní

Více

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa.

Více

Sp.zn.sukls88807/2015

Sp.zn.sukls88807/2015 Sp.zn.sukls88807/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NORMAGLYC 500 mg, potahované tablety NORMAGLYC 850 mg, potahované tablety NORMAGLYC 1000 mg, potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ

Více

FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU ADEKVÁTNÍ VÝŽIVA ZDRAVÉHO DÍTĚTE MUSÍ ZAJIŠŤOVAT Optimální tělesný růst Optimální vývoj psychických

Více

Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů

Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno V Pardubicích 1.1. 2016 Asociace penzionů pro seniory, z.s., K Višňovce 1095, Pardubice 530 02, www.appscr.cz Úvod do problematiky

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 5 1 Mgr. Ing. Diana Chrpová

Více

Léčba. Kompenzace. Je nutno zdůraznit, že jednotlivá kritéria kompenzace mají různý význam u 1. a 2. typu diabetu - viz glykémie, hmotnost.

Léčba. Kompenzace. Je nutno zdůraznit, že jednotlivá kritéria kompenzace mají různý význam u 1. a 2. typu diabetu - viz glykémie, hmotnost. Léčba Kompenzace Základním cílem léčby diabetu je dosažení normálních hodnot glykémie a vyrovnání všech dalších odchylek metabolizmu (diabetické dyslipidémie), normalizace krevního tlaku, dosažení normální

Více

Detoxikace organismu díky 10 potravinám

Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace, neboli očista organismu je čím dál více oblíbená. Každý den díky nezdravému životnímu stylu zahlcujeme náš organismus škodlivými látkami. A právě detoxikace

Více

OBEZITA. Obezita popis onemocnění a její příčiny. Příčiny obezity

OBEZITA. Obezita popis onemocnění a její příčiny. Příčiny obezity OBEZITA Obezita se stává celosvětovým problémem. Neustále přibývá těch, kteří mají problémy s tělesnou váhou, a to i mezi mladými lidmi i dětmi. Podstatným rizikem jsou další komplikace spojené s obezitou.

Více

Nadváha a obezita, PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita, PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita, věčné téma PaedDr. & Mgr. Hana Čechová I u štíhlého člověka může v určitém období dojít k postupnému přibývání na váze. Základní problém spočívá v tom, že výživa je nejčastěji nadměrná

Více

Obesita a redukční režimy

Obesita a redukční režimy Obesita a redukční režimy Výuka na VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Obezita definice I. Na základě Relativní nadváhy Lehká obezita 120 140 % ideální hmotnosti Výrazná obezita 140 200 % ideální hmotnosti

Více

1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek

1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek 1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek Úvod Co to vlastně je překyselení? Co to pro naše tělo znamená? Co vyjadřuje hodnota ph? Rád bych zde čtenářům

Více

ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY

ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY Anémie se řadí mezi nejrozšířenější choroby postihující lidskou populaci. Světová zdravotnická organizace uvádí, že tzv.nutriční anémií trpí přibližně 30 % populace. S tím souvisí

Více

Příloha č.3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls48796/2009

Příloha č.3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls48796/2009 Příloha č.3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls48796/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU GLUCOPHAGE XR 750 mg tablety s prodlouženým uvolňováním 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Více

Diferenciální diagnostika malabsorpčního syndromu v dětském věku ( tab.1 ).

Diferenciální diagnostika malabsorpčního syndromu v dětském věku ( tab.1 ). Malabsorpční syndrom Malabsorpční syndrom zahrnuje všechny stavy, při nichž dochází k poruchám trávení a vstřebávání základních živin a ke vzniku chorobných stavů z nedostatku těchto látek. Potíže jsou

Více

54/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

54/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 8.9.2014 do částky 80/2014 Sb. a 23/2014 Sb.m.s. - RA609 54/2004 Sb. - potraviny určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití - poslední stav textu Změna: 402/2006 Sb. Změna:

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Tuky. Bc. Michaela Teplá

Tuky. Bc. Michaela Teplá Tuky Bc. Michaela Teplá Tuky = přírodní sloučeniny, estery MK a glycerolu Hydrofobní, nerozpustné ve vodě Jaké funkce tuků znáte? Jaké funkce mají? 1) zásoba, zdroj energie 1g=38 kj 2) vstřebávání lipofilních

Více

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN Farmakoterapie Tablety: Metformin Deriváty sulfonylurey Pioglitazon Inhibitory

Více

Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D.

Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D. Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D. Termíny Pozor, změna oproti IS! 5.4. 19.4. 26.4. 3.5. 17.5. Vždy 14.30 17.30 Struktura setkání Teoretická část přednáška a seminář k tématu Praktická

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2004 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití Citace pův. předpisu:

Více

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls97211/2010

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls97211/2010 Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls97211/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Omegaven Infuzní emulze S o u h r n ú d a j ů o p ř í p r a v k u 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 100 ml infuzní

Více

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená Zdravá výživa & tipy na svačiny Pavlína Skrčená Zdravá výživa - Neznamená úplnou změnu vašeho stravování - Přidáním zdravějších surovin do jídelníčku Dodržovat: pitný režim pravidelně se stravovat a nepřejídat

Více

NÁRODNÍ DIABETOLOGICKÝ PROGRAM 2012 2022 (12. 12. 2012)

NÁRODNÍ DIABETOLOGICKÝ PROGRAM 2012 2022 (12. 12. 2012) NÁRODNÍ DIABETOLOGICKÝ PROGRAM 2012 2022 (12. 12. 2012) Obsah Základní téze.. 1 Příloha č. 1: Epidemiologie diabetes mellitus a jeho pozdních komplikací 8 Příloha č. 2: Rezervy v péči o nemocné s diabetem

Více

Metodika zavádění regionálních potravin do školních jídelen. Teoretická část. Ing. Zita Prchalová. Vedoucí práce: Vít Prchal

Metodika zavádění regionálních potravin do školních jídelen. Teoretická část. Ing. Zita Prchalová. Vedoucí práce: Vít Prchal Metodika zavádění regionálních potravin do školních jídelen I. Teoretická část Vypracovali: Vít Prchal Ing. Zita Prchalová Vedoucí práce: Vít Prchal 2014 Čestné prohlášení Prohlašujeme, že jsme tuto práci

Více

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)

Více

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP Diabetes mellitus (DM) Heterogenní metabolické onemocnění se společným charakteristickým

Více

Školní stravování jako vzdělávání a výchova

Školní stravování jako vzdělávání a výchova Školní stravování jako vzdělávání a výchova Současné nástroje řízení kvality školního stravování Řízení skladby jídel VDD, spotřební koše, výživová pyramida. Řízení výběru kvalitních surovin Zákon o potravinách

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls48002/2008

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls48002/2008 Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls48002/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1 NÁZEV PŘÍPRAVKU Lipoplus 20% infuzní emulze 2 KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1000 ml emulze obsahuje:

Více

10. Seznam příloh. 1. Seznam zkratek 2. Seznam tabulek 3. Seznam grafů 4. Úvod k dotazníkům 5. Žádost o dotazníkovou činnost 6.

10. Seznam příloh. 1. Seznam zkratek 2. Seznam tabulek 3. Seznam grafů 4. Úvod k dotazníkům 5. Žádost o dotazníkovou činnost 6. 10. Seznam příloh 1. Seznam zkratek 2. Seznam tabulek 3. Seznam grafů 4. Úvod k dotazníkům 5. Žádost o dotazníkovou činnost 6. Dotazník Příloha č. 1 Seznam zkratek: BMI Body mass index CNS Centrální nervový

Více

DOPORUČENÍ K EDUKACI DIABETIKA

DOPORUČENÍ K EDUKACI DIABETIKA DOPORUČENÍ K EDUKACI DIABETIKA 1. DEFINICE Edukaci diabetika (popřípadě jeho rodinných příslušníků) definujeme jako výchovu k samostatnému zvládání diabetu a k lepší spolupráci se zdravotníky. Je nezbytnou

Více

Certifikát kvality v CSS Praha 2. Baliková Marieta Jarmila Veverková

Certifikát kvality v CSS Praha 2. Baliková Marieta Jarmila Veverková Certifikát kvality v CSS Praha 2 Baliková Marieta Jarmila Veverková Faktory ovlivňující výživu ve stáří Pokles základní látkové přeměny,úbytek svalové hmoty,přírůstek tukové tkáně,snížená fyzická aktivita

Více

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org.

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org. Historie: 1. výživové doporučení pod názvem Směry výživy obyvatelstva ČSR vydala Společnost pro

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Cholesterol: Strašák dnešní doby

Cholesterol: Strašák dnešní doby Press kit Cholesterol: Strašák dnešní doby 1 Cholesterol: Strašák dnešní doby Po několik desetiletí platí v medicíně jednoduchá úměra snížením hladiny cholesterolu prospějeme svému zdraví. V poslední době

Více

V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny

V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny BULGHUR Bulghur je předvařená, nalámaná celozrnná pšenice. Získává se z pšenice tvrdé, kdy se zrno umyje, uvaří, usuší a podrtí

Více

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do PL neprovádí důsledně skríning diabetu

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

Soubor znalostních testů k výukovému programu

Soubor znalostních testů k výukovému programu Soubor znalostních testů k výukovému programu 2016 Soubor znalostních testů k výukovému programu Výživa ve výchově ke zdraví Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ministerstvo zemědělství Ústav zemědělské ekonomiky

Více

Inzulínová rezistence. Bc. Eliška Koublová

Inzulínová rezistence. Bc. Eliška Koublová Inzulínová rezistence Bc. Eliška Koublová Inzulín a glukagon hormonální antagonisté Inzulín a glukagon Jedná se o hormony, které se tvoří v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní (tvoří kolem 2% tkáně)

Více

Tvrdá tobolka Víčko i tělo tobolky je tyrkysové barvy s potiskem ROCHE XENICAL 120.

Tvrdá tobolka Víčko i tělo tobolky je tyrkysové barvy s potiskem ROCHE XENICAL 120. 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Xenical 120 mg tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tvrdá tobolka obsahuje orlistatum 120 mg Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tvrdá tobolka

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGIGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Veronika Prokopová Olomouc 2015 vedoucí práce: PhDr. Tereza Sofková Prohlášení Prohlašuji, že předložená

Více

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických

Více

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ POTRAVINOVÉ PYRAMIDY

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ POTRAVINOVÉ PYRAMIDY Úvod do výživy 17. 12. 2015 VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ POTRAVINOVÉ PYRAMIDY Martina Voznicová Veronika Zehnálková Proč pyramida aneb FBDG FBDG = Food Based Dietary Guidelines = na skupinách potravin

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MASARYKOVA UNIVERZITA. Vliv stravy na hladinu cholesterolu. Fakulta sportovních studií. Katedra pro podporu zdraví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MASARYKOVA UNIVERZITA. Vliv stravy na hladinu cholesterolu. Fakulta sportovních studií. Katedra pro podporu zdraví MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pro podporu zdraví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vliv stravy na hladinu cholesterolu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Hrnčiříková Vypracoval: Jiří Čepura Animátor

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let MUDr. Eva Kudlová, CSc. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Publikováno v: Kudlová, E. Schneidrová D., Dietary patterns and their changes

Více

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Prevence rakoviny doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU 1 EPIDEMIOLOGIE Osnova = Výskyt rakoviny u nás a ve světě, časový vývoj, souvislosti s rizikovými faktory ETIOLOGIE

Více

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou. VÝŽIVA V PREVENCI DM 1. DM I. absolutní nedostatek inzulinu dochází kvůli destrukci β- buněk L. ostrůvků autoimunně podmíněným zánětem. Všechny věkové kategorie nejvíce děti. Prim prevence výživou nemá

Více

Návrh jídelníčku pro pacienty s diabetes mellitus II.typu. Bc. Marie Sojková

Návrh jídelníčku pro pacienty s diabetes mellitus II.typu. Bc. Marie Sojková Návrh jídelníčku pro pacienty s diabetes mellitus II.typu Bc. Marie Sojková Diplomová práce 2011 Příjmení a jméno: Sojková Marie Obor: Technologie, hygiena a ekonomika výroby potravin P R O H L Á Š E

Více

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Vitaminy Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie

Více

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami

Více

LÉČEBNÁ VÝŽIVA V CHIRURGII

LÉČEBNÁ VÝŽIVA V CHIRURGII Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji LÉČEBNÁ VÝŽIVA V CHIRURGII Obsah... 2 1. Význam výživy v chirurgii... 4 2. Předoperační výživa... 5 2.1 Dlouhodobá nutriční

Více

Jak se probrat po zimě? Zkuste jarní detox! Napsal uživatel redakce Úterý, 30 Duben 2013 00:00 -

Jak se probrat po zimě? Zkuste jarní detox! Napsal uživatel redakce Úterý, 30 Duben 2013 00:00 - Jaro je obdobím nových začátků. Nejen, že se probouzí příroda, ale procitá i naše tělo. Proto je tato doba nejvhodnější k nastartování nových sil a k přípravě na další dny plné energie. Nejprve bychom

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav. Škodí palmový olej zdraví?

Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav. Škodí palmový olej zdraví? Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav Škodí palmový olej zdraví? bývá vnímán veřejností jako nezdravý tuk má vyšší obsah nasycených MK (50% nasycených a 50% nenasycených MK) hladinu cholesterolu ovlivňuje

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

SPECIÁLNÍ DRUHY POTRAVIN A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ

SPECIÁLNÍ DRUHY POTRAVIN A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ SPECIÁLNÍ DRUHY POTRAVIN A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ Daniela Winklerová Státní zdravotní ústav Praha Potraviny pro zvláštní výživu Doplňky stravy Obohacené potraviny Legislativa Označování EFSA Reklama Zdravotní

Více

Jak pečovat o své srdce

Jak pečovat o své srdce Žijeme v době, která je uspěchaná. Často se stává, že ve shonu nebo ze svého pohodlí odsuneme péči o své srdce na,,druhou kolej, proto pečujme o své srdce, dříve než nás zastaví nemoc. Jak na to se dozvíte

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Nejčastějšími

Více

Tab. Potřeba energie Energie v kcal/kg/den 1.- 3. rok 102 4. 6. rok 90 7. 10. rok 70 Zásadní pravidlo: 1000 kcal + 100 kcal na každý rok věku

Tab. Potřeba energie Energie v kcal/kg/den 1.- 3. rok 102 4. 6. rok 90 7. 10. rok 70 Zásadní pravidlo: 1000 kcal + 100 kcal na každý rok věku VÝŽIVA DĚTÍ VÝŽIVA V KOJENECKÉM VĚKU Potřeba E (všech živin) je v 1.r. nejvyšší růstové požadavky. Zvláštní výživová doporučení pro kojence a dětino 3 let zvl. výživové požadavky např. počáteční kojenecká

Více

ALLKRAFT Naturprodukte ZA STUDENA LISOVANÝ LNĚNÝ OLEJ A POKRUTINY V KVALITĚ POTRAVINY

ALLKRAFT Naturprodukte ZA STUDENA LISOVANÝ LNĚNÝ OLEJ A POKRUTINY V KVALITĚ POTRAVINY ZA STUDENA LISOVANÝ LNĚNÝ OLEJ A POKRUTINY V KVALITĚ POTRAVINY Vlastní výroba a ruční stáčení Lisování za studena při teplotě max. 40 C 100% pro potravinářský průmysl Žádné geneticky modifikované suroviny

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

LÉČEBNÁ VÝŽIVA V PEDIATRII

LÉČEBNÁ VÝŽIVA V PEDIATRII Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji LÉČEBNÁ VÝŽIVA V PEDIATRII Obsah... 2 1. Výživa zdravých dětí... 4 1.1 Stravovací návyky dětí a dospívajících... 4 1.2 Výživové

Více

Stanovení glykemického indexu u běžných potravin u zdravých

Stanovení glykemického indexu u běžných potravin u zdravých Stanovení glykemického indexu u běžných potravin u zdravých osob a u diabetiků Autor: Hrabčáková T., Uhříková J., Školitel: Doc. MUDr. Chlup R., CSc. Glykemický index Glykemický index je ukazatelem schopnosti

Více

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza Vitaminy Vitaminy lidský organismus si je většinou v nedovede sám s vytvořit musí být přijp ijímány stravou Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor torů - součásti sti koenzymů, hormonů Antioxidační

Více

Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku)

Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku) Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku) Autor: Hanáčková Veronika Výskyt Kolorektální karcinom (označován jako CRC) je jedním z nejčastějších nádorů a ve všech vyspělých státech jeho

Více