Podmínky přijetí uprchlíků a důvěra v kompetence politiků

Transkript

1 Podmínky přjetí uprchlíků a důvěra v kompetence poltků Březen / Duben 2016 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdnů 73, Praha 9, tel.: , fax: e-mal: medan@medan.cz Zpracováno exkluzvně pro:

2 Shrnutí výsledků výzkumu Výzkum 1: Postoje k otázce přjímání uprchlíků Př otázce nezmňující podmínky přjetí a pobytu je pro přjetí část uprchlíků ze Sýre a dalších válečných oblastí jen 23 % Čechů. Neochota však většnou vyplývá z konkrétních obav a nejstot. Př splnění některých podmínek stoupá ochota k přjetí část uprchlíků až nad 60 %. Jen čtvrtna ldí nebyla pro přjetí část utečenců u žádné z 9 zkoumaných podmínek. Obavy z mgrace a přjímání uprchlíků jsou v současnost hlavně bezpečností, říká to přes 40 % ldí. S tím koresponduje, že nejméně ze zkoumaných podmínek zvyšuje akceptac uprchlíků to, že by byl přjímán jen nemuslmové. Ochota ldí odmítajících přjetí uprchlíků k důsledkům některých alternatvních navrhovaných postupů Česka v mgrační krz je omezená. To se týká fnancování ochrany hranc z daní (ochotno 26 %), nesení případných nákladů vystoupení z EU (25 %), č časových omezení př cestách do zahrančí (33 %). Výzkum 2: Imgrace a volební chování, důvěra v kompetence stran a poltků Pro 19 % ldí má téma mgrace a přjímání uprchlíků klíčový vlv na volební rozhodování. Ne všchn jsou s ale jst účastí u voleb a velká část nedůvěřuje kompetencím ant-mgračně zaměřených stran. V otázce řešení mgrace a přjímání uprchlíků ldí nejvíce důvěřují vládním stranám ANO (44 %) a ČSSD (41 %). Strany Úsvt NK a Svoboda a přímá demokrace jsou na chvostu důvěry (věří jm % respondentů). I mez jednotlvým poltky vedou ve vnímaných kompetencích manstreamoví poltc (prezdent Mloš Zeman a představtelé ČSSD a ANO). Tomu Okamurov důvěřuje v řešení mgrace a uprchlcké krze 28 % ldí (méně než je jeho obecná důvěra). Martna Konvčku a Mroslava Ldnského velká část ldí nezná a důvěřuje jm pod 10 % respondentů. Poltc krajních stran mohou v případě posílení svých kompetencí čerpat z cca 25 % respondentů, kteří říkají, že by jm nevadlo volt extremsty. V současnost ale věří více hlavním stranám. Většna volčů manstreamových stran říká, že nevěří poltkům a stranám vystupujícím s extremsty

3 VÝZKUM 1: POSTOJE K OTÁZCE PŘIJÍMÁNÍ UPRCHLÍKŮ

4 Metodka výzkumu Velkost vzorku N= 1261 respondentů ve věku 18 a více let Termín dotazování Metoda sběru dat CAPI (osobní dotazování vyškoleným tazatel s notebooky) Výběr Kvótní výběr v náhodně vybraných oblastech ČR Reprezentatvta výzkum je reprezentatvní pro populac ČR 18+ podle: základních socodemografí (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velkost obce) ekonomckého statusu, volebního chování ve volbách do PSP ČR 2013 (dovážení dat) Realzátor a zadavatel výzkum realzovala společnost MEDIAN s.r.o. (člen SIMAR) exkluzvně pro MF DNES Statstcká chyba Náhodná statstcká odchylka ční +/- 1,2 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů až +/- 3 procentní bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů. Kontrola dat Všechny rozhovor procházejí kontrolou náslechem CAPI rozhovoru - 4 -

5 Postoj k přjetí uprchlíků z válečných oblastí N = 1261 respondentů 4 19 Přjmout maxmum uprchlíků, na které Česko stačí Přjmout menší část uprchlíků (např. stovky až dva tsíce) Přjmout jen symbolcké množství (např. desítky rodn) Nepřjmout žádné uprchlíky OT01. Jaký je váš vztah k přjetí uprchlíků ze Sýre a dalších válečných oblastí? ČR by měla: Pro přjetí část uprchlíků (ve výš stovek až dvou tsíc, o kterých se v případě ČR nejčastěj mluví) je 23 % respondentů. Nadprůměrně často jsou př přjetí část uprchlíků ldé s VŠ vzděláním (30 %), student (35 %) a volč TOP09, KDU-ČSL a Strany zelených (mez volč těchto stran je pro celkem 43 % respondentů). Nejjasněj odmítavý postoj mají naopak dle očekávání sympatzant Úsvtu NK, Svobody a přímé demokrace Toma Okamury a KSČM

6 Souhlas s přjetím část uprchlíků za určtých podmínek Bez uvedených podmínek (vstupní otázka OT01) Azylant jsou vyhoštěn, pokud se chovají náslně č spáchají trestný čn 23 N = 1261 respondentů Znázorněno % souhlasu s přjetím část uprchlíků př splnění podmínky 64 Někdo z rodny uprchlíků musí po udělení azylu pracovat Uprchlíc budou přjat dočasně po skončení války v Syr se vrátí domů Pokud se budou řešt problémy v zemích, odkud ldé mgrují, aby přílv uprchlíků nepokračoval donekonečna ČR s může vybírat, jaké azylanty přjme a jaké ne (např. podle vzdělání, zemí původu, zda to jsou rodny) Přjímán jsou jen ldé z válečných oblastí a t bez nároku na azyl, jsou navracen do svých zemí Uprchlíc budou rovnoměrně rozdělen po celé ČR, aby se netvořla ghetta a ntegroval se Náklady na uprchlíky se hradí z evropských fondů č z daně pro bohaté Přjímán jsou jen uprchlíc, kteří nejsou muslmové OT03. Někteří ldé jsou prot přjímání uprchlíků celkově, jným vadí nekontrolovanost mgrace a další věc. Schvaloval(a) byste přjetí část uprchlíků z válečných oblastí v ČR pokud by byly splněny následující věc? (1. Ano, 2. Ne, 3. Nevím) Nesouhlas s přjímáním válečných uprchlíků nevychází pouze z hodnotových orentací č dokonce xenofobe, ale do velké míry z konkrétních obav respondentů. To lustruje fakt, že př splnění dílčích podmínek, roste akceptace část uprchlíků až na většnové hodnoty. Nejvíce zvyšuje akceptac uprchlíků podmínění azylu nespácháním trestného čnu (př splnění podmínky souhlasí 64 %), nutností pracovní aktvty azylantů, kterou dnes naopak zákon lmtuje (62 %), dočasnost azylů (58 %) a řešení problémů ve zdrojových zemích, aby nedocházelo k tzv. pull efektu a podpory budoucí mgrace (55 %). Kupodvu nejméně zvyšuje akceptac přjímání jen nemuslmských uprchlíků, což je v souladu se zdůvodněním obav z přjímání uprchlíků (vz slde 7), v němž domnují bezpečností a ekonomcké důvody nad kulturním

7 Souhlas s přjetím uprchlíků za podmínek - % plošně odmítajících respondentů N = 1261 respondentů 25 U některé z podmínek vyjádřl souhlas 75 U žádné podmínky nevyjádřl souhlas (pouze NE, Nevím) OT03. Někteří ldé jsou prot přjímání uprchlíků celkově, jným vadí nekontrolovanost mgrace a další věc. Schvaloval(a) byste přjetí část uprchlíků z válečných oblastí v ČR pokud by byly splněny následující věc? (1. Ano, 2. Ne, 3. Nevím) Jen čtvrtna respondentů prošla uvedeným 9 zmíněným podmínkam, za kterých by mohlo dojít k přjetí část válečných uprchlíků, anž by u některé z nch nevyjádřla souhlas s přjetím (tj. vyjadřoval pouze odpověd NE a Nevím). Lze předpokládat, že část z těchto 25 % by mohla souhlast s přjetím př splnění kombnace několka bezpečnostních, ekonomckých a kulturních podmínek. Zbytek tvoří tvrdé jádro odmítající přjímání uprchlíků bezpodmínečně. Stojí za povšmnutí, že do února 2015 a začátku aktuální mgrační krze se pro přjímání válečných uprchlíků obecně vyjadřovalo právě % Čechů (výzkumy CVVM, MEDIAN). Z aktuálních zjštění lze tedy usuzovat, že následující pokles v ochotě nebyl důsledkem hodnotové proměny, ale nárůstu konkrétních obav, jejchž vyřešením č rozptýlením velká část populace podmňuje svou soldární pozc

8 Obavy spojené s přjímáním uprchlíků N = 974 respondentů, odpovídal jen ldé odmítající přjetí část uprchlíků v OT na ně půjdou peníze, které by stát měl využít jnak sníží se bezpečnost v ČR 19 ohrozí a naruší českou kulturu potíží využjí extrémsté 41 něco jného OT02. Čeho se nejvíce obáváte v souvslost s uprchlíky? Že: V souladu se zjštěním o podmínkách, které nejvíce zvyšují ochotu k přjetí část uprchlíků, respondent nejčastěj deklaroval, že největší zdroj jejch obav je bezpečnost. Výrazně méně často argumentují respondent kulturně (tj. ohrožení české kultury slámem, arabskou kulturou apod.). Bezpečností častěj argumentují odmítající ldé z nejmenších obcí do 1000 obyvatel (47 % z nch) a nejméně ldé z velkých měst (jen 30 %), což je paradoxní vzhledem k tomu, že většna bezpečnostních problémů spojovaných s mgrací se týká právě velkých měst. Ekonomckým důvody argumentují častěj dle očekávání ldé, kterým více záleží na zdrojích socálního státu ekonomcky neaktvní a nízkopříjmoví zaměstnanc a volč levce. Bezpečností důvody ještě slněj převažují mez ldm se slnějším postojem prot přjímání uprchlíků (nepřjmuly by an symbolcky desítky rodn) a mez volč Úsvtu NK a SPD

9 Akceptování možných negatv výměnou za nepřjetí uprchlíků N = 974 respondentů, odpovídal jen ldé odmítající přjetí část uprchlíků v OT01 Mírné zvýšení mých daní na fnancování ochrany hranc, utečeneckých táborů mmo ČR Omezení př cestování do zahrančí např. hodnová čekání na každých hrancích Vystoupení z EU s rzkem, že se to negatvně odrazí na ekonomce, mzdách č nabídce zboží v ČR Omezení některých svobod, které dnes garantuje ústava (např. svoboda vyznání) Ne Ano OT04. Co byste vy osobně byl(a) schopna akceptovat výměnou za to, aby ČR nemusela přjímat žádné uprchlíky? Většna respondentů odmítající přjetí část uprchlíků nechce akceptovat případné náklady, které vyplývají z opatření často propagovaných slně ant-mgračně zaměřeným stranam. Platí přtom, že respondent odmítající přjetí uprchlíků rezolutněj, se zároveň častěj staví prot případnému spolufnancování nákladů na ochranu hranc a prot svým omezením př cestování do zahrančí. Lze tedy dskutovat, nakolk to nevyplývá z faktu, že opatření typu uzavření hranc, zrušení Shengenu a vystoupení z EU jsou krtky mgrace často prezentována jako opatření s nulovým č nevyjádřeným fnančním dopadem (ačkol např. zrušení Shengenu by přtom podle německých odhadů evropské země stálo okolo 38 blonů korun za deset let)

10 Na jaké úrovn by se měla řešt mgrační krze N = 1261 respondentů Hledat společné evropské řešení (změnt pravdla kontroly a přjímání uprchlíků) Nechat to na národních státech (které s poradí lépe než EU) 38 Nevím OT05. Př řešení mgrační krze je podle vás nutné spíše: V otázce preference společného evropského řešení a národních řešení mgrační krze společnost nemá přílš zakotvené názory, což ukazuje vyrovnaný poměr odpovědí, vysoký poměr nenabízené odpověd nevím a faktu, že se výrazně nelší postoje skupn obyvatel. Trochu více nakloněn přenechání řešení na národních státech jsou obyvatelé menších obcí, pro společné evropské řešení jsou nadprůměrně volč vládních stran a sympatzant Strany zelených. V této skupně volčů se k němu kloní 57 % respondentů

11 VÝZKUM 2: IMIGRACE A VOLEBNÍ CHOVÁNÍ, DŮVĚRA V KOMPETENCE STRAN A POLITIKŮ

12 Metodka výzkumu Velkost vzorku N= 8 respondentů ve věku 18 a více let Termín dotazování Metoda sběru dat CAPI (osobní dotazování vyškoleným tazatel s notebooky) Výběr Vícestupňový stratfkovaný náhodný výběr Reprezentatvta výzkum je reprezentatvní pro populac ČR 18+ podle: základních socodemografí (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velkost obce) ekonomckého statusu, volebního chování ve volbách do PSP ČR 2013 (dovážení dat) Realzátor a zadavatel výzkum realzovala společnost MEDIAN s.r.o. (člen SIMAR) exkluzvně pro MF DNES Statstcká chyba Náhodná statstcká odchylka ční +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů. Kontrola dat Všechny rozhovor procházejí kontrolou náslechem CAPI rozhovoru

13 Jak téma mgrace a přjímání uprchlíků ovlvňuje volební rozhodnutí N = 534 respondentů, Odpovídal nevylučující účast u voleb Velm slně vybíral(a) bych s hlavně podle toho Docela slně hrálo by to velkou rol Spíše slabě řídl(a) bych se spíše podle jných témat Velce slabě takřka bych k tomu nepřhlížel(a) OT01. Nakolk ovlvňuje výběr stran, které byste zvažoval volt do Sněmovny, to, jaký mají přístup k mgrac a přjímání válečných uprchlíků? Velm č docela slný vlv tématu mgrace a přjímání válečných uprchlíků na volební rozhodování deklaruje zhruba polovna ldí nevylučujících účast u voleb. U analogckých otázek na socoekonomcká témata (nezaměstnanost, zdravotnctví) to bývá okolo %. Imgrace je tedy stále téma druhého řádu, ale s nezanedbatelným vlvem na poltcké rozhodování. V rámc menšny ldí, pro kterou je téma velm slné lze vysledovat větší směřování k ant-mgračním stranám. I mez nm však kompetencím Úsvtu NK a Okamurovy SPD v oblast mgrace důvěřuje jen % ldí, což lmtuje jejch volební potencál

14 Důvěra ve stranu řešt otázku mgrace a přjímání válečných uprchlíků N = 8 respondentů ANO ČSSD KSČM KDU-ČSL TOP SZ ODS ÚSVIT NK SPD Spíše nedůvěřuj Vůbec nedůvěřuj Spíše důvěřuj Zcela důvěřuj neví OT02. Nakolk důvěřujete následujícím stranám, že by ve vládě byly / jsou schopny hledat a prosazovat fungující, správná a přjatelná řešení v otázce mgrace a přjímání válečných uprchlíků? V řešení otázek mgrace a přjímání uprchlíků Češ nejvíce důvěřují vládním stranám ANO a ČSSD. Struktura důvěry poměrně kopíruje obecné preference / sympate ke stranám, relatvně slné postavení oprot pořadí ve stranckých preferencích má ovšem KDU-ČSL Strana zelených. Naopak důvěra v kompetence ant-mgračních stran je velm slabá oběma důvěřuje jen % obyvatel. Zajímavé je, že zatímco hlavním stranám důvěřuje v řešení daného problému až 80 % jejch potencálních volčů, Úsvtu a SPD důvěřuje v kompetencích jen okolo % jejch potencálních volčů. Do velké míry jsou zřejmě vnímány jako protestní strany, jejchž úlohou je max. regulovat establshment

15 Komu by v pozc preméra ldé důvěřoval v řešení uprchlcké krze? N = 8 respondentů Mloš Zeman Andrej Babš Bohuslav Sobotka Mlan Chovanec Tomo Okamura Mroslav Kalousek Petr Fala Martn Konvčka Mroslav Ldnský Spíše nedůvěřuj Vůbec nedůvěřuj Spíše důvěřuj Zcela důvěřuj neví neznám daného poltka OT03. Nakolk důvěřujete následujícím poltkům, že by v pozc preméra ČR byl schopn hledat a prosazovat fungující, správná a přjatelná řešení v otázce mgrace a přjímání válečných uprchlíků? V souladu s převahou důvěry v kompetence standardních poltků řešt problémy spojené s mgrací je fakt, že ldé kromě prezdenta Mloše Zemana, jenž se těší vysoké obecné důvěře (vz následující slde), v oblast mgrace nejvíce důvěřují představtelům vládních stran. Relatvně vysoká je (vzhledem k jejch obecné důvěře) důvěra v kompetence poltků, kteří mají odpovědnost za agendu mgrace. Hodnocení lídrů Úsvtu NK (Mroslav Ldnský) a BPI (Martn Konvčka) výrazně redukuje fakt, že je podstatná část populace nezná. I př přepočtu ze znalých respondentů by ale důvěra v jejch kompetence dosahovala zhruba úrovně lídrů pravce (M. Kalousek, P. Fala) a výrazně nžší, než u členů vlády

16 Srovnání obecné důvěry a důvěry v řešení mgrace a přjímání uprchlíků 93% 99% 94% 99% 93% 102% 85% Zeman Babš Sobotka Chovanec Kalousek Fala Okamura CVVM - obecná důvěra v poltka* MEDIAN - důvěra v oblast mgrace v pozc preméra Poměr důvěry v oblast mgrace a obecné * Březen 2016 (strančtí poltc), leden 2016 (Mloš Zeman) Důvěra v kompetence poltků v řešení otázky mgrace a přjímání uprchlíků výrazně koreluje s obecnou důvěrou, která je v tyto poltky vkládána (podle dat CVVM). Je proto zajímavé zkoumat, jak se tyto dva údaje u jednotlvých poltků lší. Ukazuje se, že u standardních technokratckých poltků (Chovanec, Babš, Fala) odpovídá důvěra v kompetence v oblast mgrace obecné důvěře, u Mloše Zemana, Bohuslava Sobotky a Mroslava Kalouska můžeme sledovat mírný převs obecné důvěry nad důvěrou v kompetence řešt tento vybraný problém. Nejvyšší defct nedůvěry v kompetence oprot obecné důvěryhodnost pak má Tomo Okamura. Což lze dát do kontextu s dříve analyzovaným protestním chápáním ant-mgračních stran. Důvěru v M. Ldnského a M. Konvčku CVVM neměří

17 Postoje k extremstckým poltkům a spoluprác s nm N = 8 respondentů Voll(a) bych extremsty, pokud by to byla záruka, že zastaví uprchlckou vlnu Nedůvěřuj poltkům a stranám, kteří vystupují na jednom pódu s extremsty Nevadlo by m, pokud by mnou volená strana spolupracovala s extremsty, pokud by to byla záruka, že do Česka nepřjdou uprchlíc Extremsté mají jen slné řeč, ale v řešení spoléhám na tradční strany a poltky Podpora extremstů roste, protože poltc nedostatečně vysvětlují, jak chtějí problémy spojené s mgrací řešt Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím Spíše souhlasím Zcela souhlasím neví OT04. Nakolk souhlasíte s následujícím výroky týkajících se extremstů (tím myslíme poltky, kteří navrhují prot-ústavní opatření, velká omezení osobních svobod č se vyjadřující se náslně vůč jným kulturám č menšnám)? Čtvrtna respondentů souhlasí s tím, že by volla extremsty, pokud by to zaručlo zastavení uprchlcké vlny. Volč Úsvt NK a SPD se rekrutují výhradně z této část respondentů. I mez těmto respondenty ale zatím slně převládá příklon ke standardním stranám nejčastěj ANO, ODS a ČSSD. Rekrutují se častěj z ldí, kteří s nejsou jst volební účastí. Aktuálně je tedy jejch dopad na volební preference radkálních stran omezený. Nadpolovční většna ldí deklaruje nedůvěru stranám a poltkům, kteří na podu vystoupí s extremsty. Mez volč parlamentních stran mmo Úsvt to je ovšem 65 % respondentů. Jen 25 % volčů těchto stran by nevadlo, pokud by jejch strana v rámc záruky odmítnutí uprchlíků spolupracovala s poltky, kteří navrhují prot-ústavní opatření, velká omezení osobních svobod a vyjadřují se náslně vůč jným kulturám a menšnám (defnce extremstů v rámc výzkumu)

18 Podporovaná opatření v rámc řešení mgrační krze N = 8 respondentů Vytvořt evropskou pohranční stráž a u zadržených posuzovat, zda mají právo na azyl Investovat vce do boje prot pašerákům Umožnt lépe žádat o evropský azyl mmo EU, aby uprchlíc nemusel vstupovat na evropské území Více se angažovat v řešení problémů středního východu a třetího světa, které vedou k mgrac Nechat řešení na národních státech (aby bránly svoje hrance,apod.) Dát vce peněz Turecku, aby zadrželo uprchlckou vlnu Spíše ne Určtě ne Spíše ano Určtě ano neví OT05. Jaké z následujících opatření podporujete a myslíte, s že by mohly pomoc k řešení mgrační krze? Češ majortně podporují kombnac poltk směřujících ke kontrole mgračních toků a aktvnímu řešení problémů mgrace. Výrazně majortní podporu má vytvoření společné pohranční stráže a posuzování azylů v jejch blízkost (tj. návrh Evropské komse na posílení pravomocí a rozsahu Frontexu z prosnce 2015), ale také boj prot pašerákům a umožnění snadnějších žádostí o azyl mmo území EU a větší angažmá ve zdrojových zemích mgrace. Na společné ochraně evropských hranc se shodnou ldé napříč poltckým spektrem. V ostatních otázkách se však lší ldé, důvěřující v mgrační poltce jednotlvým stranám. Menšna ldí důvěřující Úsvtu NK a SPD prosazuje převedení kompetence na národní státy a je většnou prot dalším konkrétním řešením. Ldé důvěřující ČSSD, KDU-ČSL č Straně Zelených naopak v drtvé většně podporují aktvní opatření (nvestce prot pašerákům, větší možnost žádat o azyl mmo území EU, větší angažovanost ve zdrojových problémech)

19 Jak by mohla ČR přspět k řešení mgrační krze N = 8 respondentů Poslat polcsty pomáhat se střežením hranc EU Poslat zdravotníky pomáhat do utečeneckých táborů Přspět ostatním zemím EU č Turecku na řešení problémů s mgrací Spíše ne Určtě ne Spíše ano Určtě ano neví OT06. Jak by podle vás mohlo Česko přspět k řešení mgrační krze, pokud nechce přjmout část uprchlíků? Výrazně majortní podporu populace má případná pomoc českých pohrančníků se střežením hranc EU (tedy např. v potencálním posíleném Frontexu) a pomoc zdravotníků v utečeneckých táborech. S těmto věcm souhlasí většna potencálních volčů vyhraněných stran Úsvt NK a SPD. V otázce fnanční asstence státům EU a Turecku nejsou postoje ldí přílš vyhraněné a nejstota prochází napříč populací. To může být způsobeno explctnějším zmíněním fnančních nákladů v otázce nejstotou o efektvnost různých podob tohoto řešení

20 Informace o realzátorov výzkumu O nás Garance kvalty Kontakt MEDIAN, s.r.o je nezávslá soukromá společnost pro výzkum trhu, médí a veřejného mínění & vývoj analytckého a marketngového software. Společnost působí na trhu od roku 1993 a realzuje všechny typy kvaltatvních kvanttatvních výzkumů trhu a veřejného mínění, včetně ofcálních medálních měření a MML-TGI. MEDIAN je členem odborných sdružení: SIMAR ESOMAR TGI Network Amercan Marketng Assocaton. Danel Prokop gsm: danel.prokop@medan.cz MEDIAN Národních hrdnů 73 Praha 9, Tel: