Veřejné finance Ukončení: test 45 min., 20 testových otázek (včetně příkladu) Literatura: Hamerníková, B., Maaytová, A.: Veřejné finance, Praha 2010,

Transkript

1

2 Veřejné finance Ukončení: test 45 min., 20 testových otázek (včetně příkladu) Literatura: Hamerníková, B., Maaytová, A.: Veřejné finance, Praha 2010, Hamerníková B.,,Kubátová K.: Veřejné finance, EUROLEX, Praha 2004 ISBN Musgrave, Musgraveová. Veřejné finance v teorii a praxi, Management Press, Praha 1994 Nemec, Wright, Verejné financie - Teoretické a proaktické aspekty verejných financií v procese transformácie krajin strednej Európy, NISPAcee, Bratislava 1997 Stiglitz, Ekonomie veřejného sektoru. Grada, Praha 1997

3 Obsah: Základní pojmy v oblasti veřejných financí: Příčiny a cíle vládních zásahů a fiskální funkce vlády: Základních pojmy v oblasti veřejné volby, způsoby kolektivního rozhodování: (např. hlasovací paradox, volič medián, Downsův model politického cyklu a Niskanenův model) Veřejný rozpočet a veřejná rozpočtová soustava, funkce rozpočtu a hlavní rozpočtové zásady: Veřejné výdaje, faktory ovlivňující vývoj veřejných výdajů, veřejné výdaje v ČR: (makroekonomické a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů. faktory ovlivňující objem a strukturu veřejných výdajů, sledování efektivnosti veřejných výdajových programů (CMA,CBA aj.). Veřejné příjmy: základní pojmy v oblasti veřejných příjmů, daňová problematika :principy, klasifikace, daňová incidence. Fiskální federalismus: prostorové aspekty veřejných financí a jejich základních funkcí, prvků a vztahů, fiskální decentralizace a místní finance včetně aplikace v ČR. Základní aspekty fiskální politiky: pojmy související s fiskální politikou, nástroje používané v rámci fiskální politiky, modely FP Fiskální nerovnováha ( deficit a veřejný dluh), situace v ČR: Charakteristika pojmu krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha, deficit a veřejný dluh v České republice v období

4 Zájmové (nátlakov tlakové) ) skupiny ve veřejn ejné volbě cíl - maximalizace vlastního užitku - ovlivňují ostatní subjekty politického trhu Klasifikace (např.): - dle cílů : ochranné (odbory), podpůrné zájmové skupiny - dle společného zájmu: profese, místo,škola. Jak ovlivňují politiky?voliče? poskytováním informací (selektivní), expertníčinnosti využíváním ekonomické moci tj. nátlaku stávky, demonstrace, podplácení (přímé, nepřímé) soudními spory žaloba u mezinárodních soudů reporteri-ct/

5 Pravidlo prosté většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů Problém: silná opozice aplikace v případě rozhodování o dvou alternativách Pravidlo kvalifikované většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů 3/5, 2/3 Pravidlo relativní většiny vítěz - varianta, která získá nejvíce hlasů Problém: vítězství o pouhý hlas (pravidlo většiny jediného hlasu), problém silná opozice nutné kompromisy Hlasování na základě přidělování bodů aplikace - každý volič má stejný počet bodů (např. 100), vítěz: varianta s nejvyšším počtem bodů problém: možnost ovlivnění výsledků stanovením podmínek pro přidělování bodů Bordův počet - vážené pořadí aplikace - jednotlivým preferencím (pořadím) expertně přiřazena váha, vážené hlasy se sčítají vítěz: varianta s největším ziskem vážených hlasů

6 Condorcetovo kritérium rium (francouzský filozof, matematik, politik, od r člen Francouzské akademie věd) v aplikace - porovnávání každé varianty s každou vítěz: varianta, která vyhrává nad každou variantou výhoda: zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů problém: vznik hlasovacího paradoxu Další pojmy: politik altruista volič medián vězňovo dilema kooperace a nekooperace nezabýváme se "správným" jednáním, ale hledáme "nejlepší" postup bez ohledu na morálku podraz - ten, kdo jedná sobecky, se chová racionálně

7 Státní rozpočet centralizovaný peněžní fond bilance příjmů a výdajů státu finanční plán na rozpočtové období právní norma zákon nástroj hospodářské politiky ukazatele státního rozpočtu - závazné 1) ukazatele souhrnné - celkové příjmy a výdaje kapitoly 2) ukazatele průřezové - ve všech kapitolách SR 3) ukazatele specifické - liší se pro jednotlivé kapitoly Rozpočtové zásady požadavky na konstrukci SR platné pro všechny veřejné rozpočty úplnost jednotnost reálnost a pravdivost - souvisí s kvalitou odhadů rozpočtových příjmů a výdajů každoročního sestavování a schvalování vyrovnanost - v delším časovém období publicity - zásada zveřejnění či zásada veřejnosti přehlednost - stanovení věcné struktury rozpočtů

8 Návrh rozpočtu 2011

9 Státní rozpočet výsledek

10 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů říjen 2008

11 Predikce vývoje makroekonomických indikátorů leden 2009

12 Rozpočtová skladba jednotné povinné třídění peněžních operací veřejných rozpočtů, neplatí pro zdravotní pojišťovny, Pozemkový fond určena MF vyhláškou (č. 323/2002 Sb.) hlavní zásady (pilíře): jednotnost peněžní (cash) princip zaznamenávání operací čtyři hlediska třídění: odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační čtyři základní fáze: Rozpočtový proces příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné) projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné) realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku následná kontrola

13 Návrh rozpočtu 2011 výdaje

14 Vývoj výdajů a příjmů SR 2010 měsíční plnění v mld. Kč Leden Únor Březen Duben Kv ěten Červ en Červ enec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Příjmy Výdaje

15 Vývoj výdajů a příjmů SR 2010 měsíční plnění v % Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 Příjmy Výdaje

16 Metody rozpočtování nabídkový přístup - financování stávajících institucí bez hodnocení účelnosti nebo kvality služeb, jednoduché, přírůstkové rozpočtování přístup poptávkový - rozpočet formulován na základě veřejného zájmu v oblasti jednotlivých politik výkonové rozpočtování - naplňování výkonových ukazatelů, rozpočet představuje náklady na realizaci programové rozpočtování alokace pro jednotlivé programy, výkonové ukazatele pro hodnocení rozpočtování s nulovou bází rozpočtování na základě výsledků (management by objectives) - alokace na programy s jasně stanovenými cíli

17 VEŘEJNÉ VÝDAJE finanční prostředky vynakládané v rámci rozpočtové soustavy k plnění fiskálních funkcí na principu nenávratnosti a neekvivalence zdrojem krytí: veřejné příjmy (daně) + dluhové financování ukazatele: absolutní podílové VV/HDP - elasticita VV - dílčí elasticita Faktory ovlivňující vývoj veřejných výdajů demografický faktor geografické faktory urbanistické faktory technicko-technologické faktory podpora financování vědy a výzkumu - základní výzkum politický faktor sociální politika inflace

18

19

20 StrukturaČR podle věkových skupin a pohlaví r muži ženy Populace (v tisících)

21 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví r muži ženy Populace (v tisících)

22 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce muži ženy Populace (v tisících)

23 Teorie vysvětlující změny ve VV demonstrační efekt srovnání se zahraničím fiskální iluze - nadspotřeba a neefektivnosti Wagnerův zákon: Podíl VV na HDP roste s růstem důchodu na jednoho obyvatele, resp. s hospodářským rozvojem země. Baumolův zákon: Náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se zvyšují. stát blahobytu posunový efekt

24

25 Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace VV (Stiglitz) identifikace potřeb a cílů - CO? (požadavky na cíl ověřitelný, kvantifikovatelný, reálný ) identifikace selhání trhu - PROČ? (ekonomická argumentace + redistribuční) stanovení množiny řešení omezení: časové, finanční, prostorové formální (abstraktní) šlo by to, ale. reálná (konkrétní) lze bez významných změn možnosti: veřejná produkce, regulovaná produkce hodnocení alternativ metody, efekty analýza politických souvislostí výběr alternativy (výsledné hodnocení)

26 Analýza efektivnosti alternativ efektivní je program, ve kterém B > C analýza užitků hmotné lze ocenit pomocí cen (růst mezd, snížení nezaměstnanosti, růst HDP ) nehmotné nelze ocenit (růst bezpečnosti, záchrana životů, zlepšení životního prostředí ) vnitřní na území toho, kdo je platí vnější krátkodobé střednědobé dlouhodobé dle dopadu na soukromý sektor substituční důchodový

27 Náklady náklady = vzdání se části zdrojů a) hmotné x nehmotné Klasifikace: b) přímé ( bezprostředně souvisí s konkrétním výkonem) x nepřímé c) variabilní (mění se s úrovní výstupu - např. v souvislosti se školením nákup učebnic, lektorské služby) x fixní (na údržbu objektu, topení, výstup může být i nulový)..

28 Základní metody nákladově outputového ohodnocování metoda CMA CBA CEA CUA forma měření nákladů hodnotové jednotky hodnotové jednotky hodnotové jednotky hodnotové jednotky forma měření výstupů neměří se hodnotové jednotky naturální jednotky užitečnost

29 Metoda CMA jednoduchá předpoklad: VÝSTUPY VŠECH ALTERNATIV JSOU SROVNATELNÉ k určení nákladů se využívá: průmyslově inženýrská metoda parametrický odhad nákladů výběrovým kritériem nejnižší cena METODA CBA ohodnocování pomocí stínových cen respektování faktoru času tj.používání diskontní společenské sazby forma analýzy nákladů a výnosů jednoduchá analýza (užší pojetí) komplexní analýza (širší pojetí)

30 Metoda CEA výhoda : výstupy nejsou oceňovány peněžně sledování efektivnosti nákladů vložených na naturálníči fyzickou jednotku stejný druh výstupu základní otázka JAK nejlevněji dosáhnout daného cíle aplikace: náklady na jednotku Metoda CUA vychází z teorie užitku užitek - subjektivní uspokojení použití hodnotící stupnice aplikace vážení užitnosti jednotlivých alternativ Použití: hodnocení zdravotnických programů hodnocení veřejných zakázek

31 Aplikace CEA přeškoleníčásti personálu Nabídka školícího programu A Počet jednotek výstupu (E) 38 Celkové náklady (C) 809,4 Náklady na jednotku 21,3 B ,7 C ,3 20,3 D ,6 22,1 E ,7 20,1

32 Veřejné zakázky simulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektoru rozdíly od klasického spotřebitele: - nakupující není konečný spotřebitel - o koupi rozhoduje skupina osob ne jedinec hodnotící komise - rozhodovací proces je formalizovaný upraven zákonem Cíl: zabezpečení kvalitnějších veřejných statků (služeb) za nižší cenu transparentnost vyhlášení, zadání (více dodavatelů růst konkurence pokles ceny růst efektivnosti dodržování legislativy Problémy: korupce (zvýšení příjmů u jedince, náklady nesou daňoví poplatníci) - koluzní kartel - dohoda mezi jednotlivými účastníky veřejných soutěží za účelem rozdělení trhu

33 Problematika veřejných zakázek a PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru, Public Private Partnerships) základní charakteristiky: dlouhodobost kontraktu veřejná zakázka - obvykle jednorázová PPP projekty - několik desítek let objem kontraktu PPP - desítky miliard vlastnictví veřejné zakázky - veřejný sektor si objedná určité zboží, jehož se stává vlastníkem PPP vlastníkem je soukromý subjekt, který danou věc/zařízení provozuje (změna vlastnických práv od soukromého k veřejnému sektoru - po dlouhé době)

34 Výhody zachování kontroly realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez ztráty kontroly kvalita vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů přenos rizik rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory efektivní realizace realizace dříve, rychleji transparentnost projekt se nedělí na velké množství menších zakázek motivace soukromý sektor - možnost dlouhodobých příjmů RIZIKA problém - stanovení kvality výstupu, NUTNÁ ustanovení o kvalitě poskytovaných služeb - standardy otázka politické odpovědnosti - zavazuje k platbám v časovém horizontu delším než volební období - činitelé odpovědní za špatné rozhodnutí nebudou sankcionováni působení nátlakových skupin nedostatečná legislativa možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru, půjčovat si formou PPP projektů je dražší než normálně na kapitálových trzích růst dluhu a deficitu - při uzavření smlouvy (součástí je budoucí plnění veřejného sektoru) - jednorázové zvýšení deficitu tedy i dluhu o hodnotu odpovídající celé hodnotě kontraktu

35 Veřejné příjmy příjmy všech typů vládních rozpočtů charakteristiky: nedobrovolnost, nenávratnost, neúčelovost funkce: alokační, redistribuční, stabilizační UKAZATELE: daňová kvóta : podíl všech daní k HDP (včetně sociálního a zdravotního pojištění) = složená daňová kvóta jednoduchá daňová kvóta = daně / HDP elasticita daní a) celková b) dílčí klasifikace: návratné (půjčky a emise obligací) a nenávratné (daně, poplatky, výnosy státních firem atp.) daňové a nedaňové (poplatky, úvěry, emise obligací, příjmy z prodeje majetku ) poplatky: platby za poskytovaná zboží a služby - ekvivalentní charakter; poplatky - notářské, soudní, správní poplatky, místní poplatky dle úrovně rozpočtu

36 Struktura veřejných příjmů v ČR bez zdravotního pojištění Veřejné příjmy v ČR 0% 20% 40% 60% 80% 100% DPFO DPPO Sociální příspěvky DPH Spotřební daně Ostatní daně Tržby Ostatní nedaňové příjmy

37 B E 2 9,5 3 1,2 3 1,1 3 0,9 3 0,3 3 0,3 B G : 2 1,5 2 3,7 2 4,5 2 5,6 2 5,2 C Z 2 1,8 1 9,6 2 1,0 2 0,4 2 1,0 1 9,9 D K 4 7,7 4 7,6 4 9,7 4 8,6 4 8,0 4 7,2 D E 2 2,9 2 5,0 2 2,5 2 3,3 2 4,2 2 4,3 E E 2 4,0 2 0,1 2 0,4 2 0,8 2 1,5 2 0,4 IE 2 8,1 2 7,2 2 6,1 2 7,5 2 6,5 2 3,9 E L 1 9,8 2 4,1 2 0,6 2 0,6 2 0,6 2 0,4 E S 2 0,9 2 1,9 2 3,5 2 4,3 2 4,9 2 0,8 F R 2 4,2 2 8,0 2 7,3 2 7,5 2 7,0 2 6,6 IT 2 7,4 2 9,7 2 7,9 2 9,5 3 0,1 2 9,4 C Y 2 0,2 2 3,4 2 7,3 2 8,6 3 3,4 3 1,5 L V 2 1,2 1 9,6 2 0,6 2 1,7 2 1,8 2 0,7 L T 2 0,4 2 0,7 2 0,4 2 1,0 2 1,1 2 1,3 L U 2 7,3 2 9,1 2 7,1 2 5,8 2 5,9 2 5,5 H U 2 6,1 2 6,0 2 4,9 2 4,7 2 6,2 2 6,6 M T 2 0,6 2 1,8 2 7,5 2 7,5 2 8,7 2 8,3 N L 2 4,3 2 4,5 2 4,6 2 5,0 2 5,3 2 4,6 A T 2 6,5 2 8,4 2 7,7 2 7,4 2 7,9 2 8,4 P L 2 5,8 1 9,6 2 0,5 2 1,6 2 2,9 2 3,0 P T 2 2,4 2 4,0 2 3,7 2 4,5 2 5,1 2 4,8 R O 2 1,0 1 9,1 1 8,2 1 8,8 1 9,3 1 8,7 S I 2 2,4 2 3,2 2 4,4 2 4,3 2 4,1 2 3,3 S K 2 5,3 2 0,0 1 8,7 1 7,5 1 7,6 1 7,2 F I 3 1,6 3 5,3 3 2,0 3 1,3 3 1,1 3 1,0 S E 3 5,7 3 8,6 3 6,7 3 6,9 3 6,1 3 5,9 U K 2 8,6 3 0,5 2 9,3 3 0,0 2 9,8 3 0,5

38 BE 43,8 45,0 44,7 44,3 43,9 44,3 BG : 32,5 34,0 33,2 34,2 33,3 CZ 36,2 33,8 37,1 36,7 37,2 36,1 DK 48,8 49,4 50,8 49,6 49,0 48,2 DE 39,8 41,9 38,8 39,2 39,4 39,3 EE 36,3 31,0 30,6 31,1 32,3 32,2 IE 33,1 31,6 30,8 32,3 31,4 29,3 EL 29,1 34,6 31,8 31,7 32,4 32,6 ES 32,7 33,9 35,6 36,4 37,1 33,1 FR 42,7 44,1 43,6 43,9 43,2 42,8 IT 40,1 41,8 40,4 42,0 43,1 42,8 CY 26,7 30,0 35,5 36,5 40,9 39,2 LV 33,2 29,5 29,0 30,4 30,5 28,9 LT 27,5 30,1 28,5 29,4 29,7 30,3 LU 37,1 39,1 37,6 35,6 35,7 35,6 HU 40,8 39,0 37,5 37,2 39,8 40,4 MT 26,8 28,2 33,9 33,7 34,6 34,5 NL 40,2 39,9 37,6 39,0 38,9 39,1 AT 41,4 43,2 42,3 41,9 42,2 42,8 PL 37,1 32,6 32,8 33,8 34,8 34,3 PT 32,1 34,3 35,1 35,9 36,8 36,7 RO 29,1 30,2 27,8 28,5 29,0 28,0 SI 39,2 37,5 38,6 38,3 37,8 37,3 SK 40,3 34,1 31,3 29,2 29,3 29,1 FI 45,7 47,2 44,0 43,5 43,0 43,1 SE 47,9 51,8 49,5 49,0 48,3 47,1 UK 34,7 36,7 36,0 36,8 36,5 37,3

39 Daňová terminologie daňový subjekt daňový plátce, daňový poplatník daňový objekt (předmět zdanění) algoritmus stanovení daňové povinnosti (daně): předmět daně (úprava: vyjmutí ze zdanění, osvobození od zdanění, snížení daňového základu) základ daně sazba daně daň (snížení daňové povinnosti) sazba daní: - pevná nebo procentní (ad valorem) daňová částka daňový výnos

40 Daňové principy daňové principy: priority stanoveny tvůrci daňového systému nekonzistentní - jedna základní priorita, jíž jsou ostatní principy podřízeny daňová historie: Adam Smith 4 principy (daňové kánony) neoklasikové daně patří do ekonomiky, ale musí být nízké J. M. Keynes daně ve fiskální politice stabilizátory neokonzervatismus podobný neoklasikům, ale daně sleduje i makroekonomicky A. Laffer

41 Současné daňové principy daňová spravedlnost efektivnost minimalizace nákladů na výběr daní pružnost (flexibilita) reakce na změny ek.veličin daňová koordinace - omezení daňové konkurence - rámcové smlouvy o zamezení dvojího zdanění daňová harmonizace omezení daňové konkurence směrnice EU, harmonizace základu, sazeb nebo administrativy

42 Daňová spravedlnost přístupy k daňové spravedlnosti: A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) každý platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů základní problémy této teorie: 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby tento pociťovaný užitek sdělili 3. takový systém zdanění neumožňuje redistribuci B. placení daní na základě principu platební schopnosti princip horizontální spravedlnosti: princip vertikální spravedlnosti: problémy: 1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/hůře? Postačuje jako kritérium důchod, spotřeba nebo majetek? 2. Jak více (o kolik, kolikrát) by měli platit na daních ti, kdo jsou na tom lépe?

43 Lafferova křivka

44 přímé daně Daňový systém ČR DPFO - 15 %, nezdanitelnáčást, odčitatelné položky, sleva na dani, SUPERHRUBÁ MZDA DPPO - 19 %, různé typy odepisování daň z nemovitostí - pozemky a budovy, výměra pozemku nebo cena pozemku, sazba daně u pozemku dle užití sazba daně u staveb (zastavěná plocha) dle užití silniční daň vozidla, využívána nebo určena k podnikání, + zvláštní poplatek za užívání dálnic dědická a darovací daň max. sazba (darovací) 40 %, fcí výše základu daně daň z převodu nemovitostí - základem cena nemovitosti

45 nepřímé daně DPH (univerzální) - harmonizována s EU, základní sazba - 20 % (většina zboží a služeb) snížená sazba - 10 % (např.potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, dodávky tepla aj.) spotřební daně (selektivní) - harmonizovány minerální oleje (př. benzin Kč /1000 l), líh, pivo, víno (př. šumivá vína Kč/hl.), tabákové výrobky (př. cigarety pevná 1,07Kč/kus + 28% z ceny, minimálně celkem 2,01Kč/kus) sazby pevné sazby, u cigaret pevná + % sazba ostatní nepřímé daně - ekologické daně, poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad.

46 Mikroekonomické důsledky zdanění Pojmy: - uvalení daně - nadměrné daňové břemeno (DWL) - vztah mezi DWL a výší daně - daňový výnos (DV) - rozložení daně - daňová incidence (dopad)

47 historický vývoj: Fiskální politika FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy hodnocení efektivnosti) využívána po 2. sv. válce (fiskální expanze) 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost a nízká inflace) 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) důraz na MP 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky současnost stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím ) růst problému morální hazard!!

48 Fiskální politika hospodářská politika - snaha vlády dosáhnout předem stanovených ekonomických cílů problém hospodářské politiky: ekonomický subjekt - stát - vládní selhání makroekonomické cíle : žádoucí tempo růstu reálného produktu nízká míra nezaměstnanosti nízká míra inflace vyrovnaná platební bilance PRINCIPY 1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme n nezávislých nástrojů 2) problém přiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním ) 3) Meadeho princip zodpovědnosti (1970?) - za každý makroekonomický cíl je zodpovědná jediná státní instituce

49 Rozpočtová a fiskální politika odlišnosti: cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - ovlivňovat makroekonomickou výkonnost (reálné veličiny) růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje

50 Nástroje fiskální politiky a) podle charakteru užití nástroje diskreční opatření reagují na krátkodobé výkyvy makroek. veličin jednorázový charakter, podmíněno politickým souhlasem vestavěné stabilizátory tory dlouhodobý charakter, relativně stabilní, bez vazby na konkrétní krátkodobou nevyrovnanost - v době recese automaticky expanzivně - v období konjunktury automaticky restriktivně b) podle typu výdajové nástroje výdaje na nákup zboží a služeb a přímé ovlivnění AD nepřímo - prostřednictvím transferů (nenávratné, neekvivalentní platby obyvatelstvu), transfery = záporné daně transfery peněžního charakteru - sociální dávky nemocenské dávky další nástroje - výdajové programy, např. rekvalifikační příjmové nástroje změny daní, působí na AD nepřímo prostřednictvím vlivu na úroveň spotřeby a investic

51 Typy fiskální politiky fiskální expanze opatření směřující ke zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně nebo oboje zároveň KDY? účinnost fiskální politiky: multiplikátor vládních výdajů daňový multiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t) 1 = 1 1 c (1- t) 1- MPC(1-t)

52 Rozpočtové saldo rozpočtové příjmy < rozpočtové výdaje deficit rozpočtové příjmy> rozpočtové výdaje přebytek klasifikace rozpočtových deficitů: a) dle záměrů vlády aktivní (strukturální) záměrný deficit, vyvolaný aktivním vládním rozhodnutím pasivní (cyklický) příčinou jsou jevy nezávislé na vládním rozhodnutí b) dle způsobu výpočtu: celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit deficit vzniklý v průběhu daného roku očištěný o závazky vlády z předcházejících období

53 Vývoj salda ve vybraných zemích 5,0 0, ,0-10,0-15,0 Belgium Ireland Greece Spain France Italy Portugal -20,0

54 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR

55 Řešení deficitu dluhové krytí emisní financování fiskální restrikce z výnosu z prodeje státního majetku z přebytků rozpočtů z minulých let

56 Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu suma finančních závazků, které má stát vůči ostatním ekonomickým subjektům Vznik: 1) kumulací deficitů (řešení prostřednictvím dluhového financování) 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu

57 Veřejný dluh 1) dle výpočtu hrubý dluh státní závazky bez ohledu na výši státních pohledávek čistý dluh hrubý dluh očištěný o státní pohledávky 2) dle měny vnitřní domácí zadlužení, v domácí měně vnější zahraniční zadlužení, v cizí měně (kurzové riziko) 3) dle doby splatnosti krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý 4) dle povinnosti fakultativní x obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný x neobchodovatelný ŘEŠENÍ DLUHU aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politickoadministrativní řešení odmítnutí dluhu, měnová reforma ) pasivnířešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu, dary, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)

58 Veřejný dluh v % HDP

59 1 Z i m b a b w e e s t. 6 0 F in la n d e s t. 2 J a p a n e s t. 6 2 B o l iv ia e s t. 4 L e b a n o n e s t. 6 3 D e n m a r k e s t. 6 Ita l y e s t. 6 4 S w it z e r l a n d e s t. 7 G r e e c e e s t. 7 1 S lo v a k i a e s t. 8 S i n g a p o r e e s t. 7 3 L a t v ia e s t. 9 Ic e la n d e s t. 7 4 S w e d e n e s t. 1 0 S u d a n e s t. 7 5 C u b a e s t. 1 1 B e l g i u m e s t. 7 6 Č R e s t. 1 2 S r i L a n k a e s t. 7 7 T a iw a n e s t. 1 3 E g y p t e s t. 8 1 S lo v e n ia e s t. 1 4 Is r a e l e s t. 8 2 L it h u a n ia e s t. 1 5 H u n g a r y e s t. 8 3 S e r b ia e s t. 1 6 F r a n c e e s t. 9 4 P e r u e s t. 1 7 P o r t u g a l e s t. 9 5 H o n d u r a s e s t. 1 8 C a n a d a e s t. 9 6 P a r a g u a y e s t. 1 9 G e r m a n y e s t. 9 7 R o m a n ia e s t. 2 1 A u s t r ia e s t. 9 8 J iž n í K o r e a e s t. 2 2 U K e s t. 9 9 S a u d i A r a b ia e s t. 2 7 N e t h e r la n d s e s t N e w Z e a la n d e s t. 2 9 N o r w a y e s t V e n e z u e la e s t. 3 0 B r a z il e s t A u s t r a lia e s t. 2 7 N e t h e r la n d s e s t C h i n a e s t. 2 9 N o r w a y e s t Ir a n e s t. 3 0 B r a z il e s t Q a t a r e s t. 3 2 P h il ip p in e s e s t B u l g a r ia 1 4, In d ia e s t N i g e r ia e s t. 3 6 Ir e la n d e s t K a z a k h s t a n e s t. 4 5 S p a in e s t U z b e k is t a n 9, e s t. U n it e d S t a t e s e s t E s t o n ia 7, e s t A r g e n t in a e s t R u s s ia 6, e s t. 5 0 C r o a t ia e s t C h i le 6, e s t. 5 1 P o l a n d e s t L ib y a 3, e s t. 5 3 T u r k e y e s t.

60 Dluhová matematika faktory ovlivňující výši veřejného dluhu: - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D HDP 1 1 = D HDP o o R o + PD HDP 1 M HDP R o = 1 + r q

61 Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky ovlivňují saldo veřejných rozpočtů růst úroků omezení prostoru pro aktivní fiskální politiku (růst mandatorních výdajů) problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - nízká absorbce vládních dluhopisů na domácím trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu

62 Dluh v ČR vznik (z deficitu, převzetím závazků za jiné subjektytransformační instituce) složení státní dluh, dluh místních vládních institucí, SZ faktory ovlivňující dluh (hospodářský cyklus,politický cyklus, sociální politika, objem vládních garancí, soudní spory.) Dluh sektoru vládních institucí 299,8 340,5 405,4 591,5 702, ,1 903, ,2 1067,3 Dluh ústředních vládních institucí 271,7 314,6 378,3 559,8 660,6 725,6 790,4 830,9 891,7 935,5 982,1 Dluh místních vládních institucí 36 34,5 35,8 40, ,1 86,7 88,3 85,2 Dluh fondů soc. zabezpečení 1,7 1,2 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,3 0,2 0 0

63 Pro strukturu dluhu ČR je výrazná 1) internalizace dluhu do roku 2003 proč? 2) od r.2004 nárůst zahraničního zadlužení externalizace dluhu proč? nižší náklady financování státního dluhu (nižší úroková sazba) větší objem emise (než co umožňuje domácí trh dluhopisů pro jednorázovou emisi) první emise eurodluhopisů - 1,5 mld EUR 3) ZMĚNA SPLATNOSTI 4) SECURITIZACE DLUHU

64 3) securitizace růst podílu obchodovatelného dluhu (státní dluh dle obchodovatelnosti) ,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% obchodovatelný v mld. obchodovatelný v %

65 4) změna ve splatnosti dluhu - růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (SDD) na úkor SPP 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% SPP Sa DD Ostatní zdroje

66 Struktura státního dluhu dle měny 100% 80% 60% 40% 20% 0% r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007 r.2008 r.2009 domácí dluh zahraniční dluh

67 Vývoj výše dluhu na 1 obyvatele + vývoj podílu dluhu na 1osobu / průměrná mzda = kolik měsíců by osoba s průměrnou mzdou pracovala úhradu své části dluhu ,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 výše dluhu na 1 obyvatele v Kč násobek průměrné mzdy

68 Hrubý vládní dluh

69 Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel info@vsem.cz