4.5. Člověk a příroda

Transkript

1 4.5. Člověk a příroda Vzdělávací oblast člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činností na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je v zájmu zachování celistvosti oboru umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, člověk a společnost, člověk a zdraví a člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování Strana 261 z 528

2 potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznávání je odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sobě, neboť naplňuje přirozenou lidskou zvědavost poznat a porozumět tomu, co se odehrává pod povrchem smyslově pozorovatelných, často zdánlivě nesouvisejících jevů, a jednak člověku umožňuje ovládnout různé přírodní objekty a procesy tak, aby je mohl využívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické účely. Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro žáky prakticky využitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. Hledání, poznávání a využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základní škole. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hlubším poznávání řádu okolního světa a nabízí jim možnost intenzivního prožitku z vlastních schopností tento řád hledat a poznávat. Obsah a metodologie přírodovědného poznávání velmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých přírodovědných oborů a odstraňování jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi. Vzdělávací oblast Člověk a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují, jsou často jen v našem myšlení a v našich izolovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má oblast vytvářet prostředí koordinované spolupráce všech gymnaziálních přírodovědných vzdělávacích oborů. Přírodovědné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prostředcích, které uplatňují ve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z těchto složek je přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovlivňují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důležitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro Strana 262 z 528

3 jeho objektivitu a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prostředí svobodné komunikace mezi lidmi a veřejné a nezávislé kontroly způsobu získávání dat či ověřování hypotéz. Gymnaziální přírodovědné vzdělávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předložených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidla veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, ale i jako partnera při společném hledání pravdy. K základním morálním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytváření technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví člověka či nevratně narušit přírodní a sociální prostředí. Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsledky zkreslování výzkumných dat či využívání výsledků přírodovědného výzkumu pro účely potenciálně ohrožující člověka a další složky přírody. Vzdělávací oblast Člověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technologiemi a konče filozofií, představuje mu současně přírodní vědy též jako neoddělitelnou a nezastupitelnou součást lidské kultury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovat i prostřednictvím exkurzí v různých vědeckých, technologických či kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technologií v procesu žákova přírodovědného vzdělávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzdělání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře využívají často právě poznatků a metod přírodních věd. Vzdělávací oblast Člověk a příroda je členěna na vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Vzdělávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti zařazen do této vzdělávací oblasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: formulaci přírodovědného problému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému; provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi; tvorbě modelu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účel vhodně reprezentovat jejich podstatné rysy či zákonitosti; používání adekvátních matematických a grafických prostředků k vyjadřování přírodovědných vztahů a zákonů; využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti; spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem; Strana 263 z 528

4 předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na základě znalosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek; předvídání možných dopadů praktických aktivit lidí na přírodní prostředí; ochraně životního prostředí, svého zdraví i zdraví ostatních lidí; využívání různých přírodních objektů a procesů pro plnohodnotné naplňování vlastního života při současném respektování jejich ochrany. Strana 264 z 528

5 Fyzika Předmět Fyzika je ve všech ročnících osmiletého gymnázia vyučován jako samostatný předmět. Obsah učiva předmětu Fyzika vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP pro základní vzdělávání v primě až kvartě a RVP pro gymnázia v kvintě až oktávě a úzce souvisí s ostatními předměty této oblasti. A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. V primě je výuce fyziky věnováno 1,5 hodiny týdně (z toho 0,5 hodiny je věnováno na cvičení s polovinou třídy), v sekundě, tercii, sextě a septimě 2 hodiny týdně, v kvartě 2,5 hodiny týdně (z toho 1 hodina je věnována na cvičení s polovinou třídy), v kvintě 3 hodiny týdně (z toho 1 hodina je věnována cvičení s polovinou třídy), v oktávě 1 hodina týdně. Cvičení v kvartě pokrývá část učiva vzdělávací oblasti Člověk a svět práce - tematický okruh Práce s laboratorní technikou. Učivo v sextě pokrývá část učiva geologie. Prostřednictvím volby vhodných organizačních forem a metod práce a využitím odpovídajících technologií přispívá výuka fyziky významným způsobem k naplňování cílů učiva ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Výuka fyziky probíhá ve třídách, v laboratoři fyziky umožňující žákům přístup k počítačům zapojeným do počítačové sítě a v posluchárně fyziky, která slouží jako multimediální učebna. Vzdělávání v předmětu fyzika: podporuje hledání a poznávání fyzikálních jevů a jejich vzájemných souvislostí učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy vede k formulování a ověřování hypotéz směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie podporuje kritické myšlení, logické uvažování a vstřícnost všem alternativním názorům a novým poznatkům Organizační formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: frontální výuka s demonstračními pomůckami skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury) samostatná práce krátkodobé projekty využití prostředků informačních a komunikačních technologií řízená diskuse podpora účasti ve fyzikálních soutěžích odborné exkurze B) Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků. 1. Kompetence k učení Učitel vede žáky: k vyhledávání, třídění a efektivnímu využívání informací k používání odborné terminologie k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací Strana 265 z 528

6 k nalézání souvislostí mezi získanými daty a vyvozování závěrů Prostředky: domácí úlohy, samostatné práce, referáty, laboratorní práce, práce s odbornými publikacemi a s internetem 2. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky: k využívání základních postupů badatelské práce (tj. nalezení problému, formulace, vyhledání informací vhodných k řešení problémů, nalézání jejich shodných, podobných a odlišných znaků, využívání získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení, překonávání případných nezdarů a vytrvalé hledání konečného řešení problému) Prostředky: problémové úlohy, laboratorní práce, skupinová práce, soutěže, práce s chybou, diskuse 3. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky: ke vzájemné komunikaci, respektování názorů druhých, zapojení do diskuse k formulování svých myšlenek, obhajování svého názoru a vhodné argumentaci k vyjadřování svých myšlenek a názorů v logickém sledu, výstižnému, souvislému a kultivovanému vyjadřování svých myšlenek v ústním i písemném projevu k porozumění různým typům textů, záznamů a obrazových informací, včetně grafů Prostředky: diskuse, skupinová práce, referáty 4. Kompetence sociální a personální Učitel vede žáky: k účinné spolupráci při řešení problémů k vytváření pozitivní představy o sobě samém, která posiluje sebedůvěru žáka k vytváření a rozvíjení pocitu zodpovědnosti k ochotě pomoci druhým Prostředky: skupinová práce, diskuse, žák v roli učitele, laboratorní práce, referáty 5. Kompetence občanské Učitel vede žáky: k diskusi o užitečnosti technických vynálezů, strojů a prací pro člověka k zaujímání postojů k současnému dění ve společnosti k chápání základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů k poznání historie fyzikálních objevů, seznamuje je se jmény a stručnými životopisy významných fyziků k respektování požadavků na kvalitní životní prostředí Prostředky: odborné exkurze, úlohy s ekologickou tématikou, referáty, diskuse 6. Kompetence pracovní Učitel vede žáky: k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními k bezpečnému a účinnému používání materiálu, nástrojů a zařízení ve škole i v každodenní praxi Prostředky: laboratorní práce, samostatná práce, odborné exkurze Strana 266 z 528

7 PRIMA - DOTACE: 1 1/ /2, POVINNÝ LÁTKY A TĚLESA rozliší látka x těleso na základě běžné zkušenosti rozliší druh látky na základě vlastností látek pozná praktické využití daného druhu látky popíše stavbu atomu rozliší vlastnosti částic (hmotnost, elektrický náboj) pozná rozdíl mezi atomem a molekulou pozná použití prvků a sloučenin v běžné praxi určí 10 prvků podle značky seznámí se s periodickou tabulkou rozliší látku pevnou, krystalickou a amorfní rozliší rozdíl v částicové stavbě pevné, kapalné a plynné látky * látka, těleso druhy látek kapalné, plynné, pevné vlastnosti látek využití daného druhu látky * částicové složení látek částice atom struktura proton, elektron, neutron molekula prvek x sloučenina * vnitřní stavba látek pevné látky (krystalické x amorfní) kapaliny plynné látky D (prima): Starověké Řecko Ch (sekunda): Částicové složení látek, Ze (sekunda): Planeta Země, Ze (sekunda): Litosféra, Ze (sekunda): Vnitřní a vnější činitelé, Ze (sekunda): Atmosféra, Ze (sekunda): Zeměpis oceánů a Antarktidy, Ch (kvarta): Hmota (látkové množství), Ch (kvarta): Atomové jádro (radioaktivita), Ch (kvarta): Elektronový obal, Fy (kvinta): Fyzikální veličiny a jednotky VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ prakticky změří délku tělesa pozná rozsah stupnice měřidla určí nejmenší dílek stupnice měřidla prakticky určí objem kapaliny a sypké látky prakticky určí objem nepravidelného pevného tělesa měřené veličiny: délka, objem, hmotnost, hustota látek, čas, teplota a její změna * délka zavedení veličiny, hlavní jednotka (metr), značka veličiny měřidla délky další jednotky délky převody jednotek délky odhad délky Strana 267 z 528

8 určí rozsah stupnice měřidla určí nejmenší dílek stupnice odměrné nádoby prakticky změří hmotnost pevného tělesa, kapaliny popíše rovnoramenné váhy vyhledá hustotu látky v MFCHT určí hustotu látky výpočtem ze vztahu využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů prakticky měří stopkami měří teplotu vody určí rozsah stupnice teploměru a nejmenší dílek stupnice sestrojí graf pro naměřené hodnoty zahřívané kapaliny určení odchylky měření výpočet aritmetického průměru měřených hodnot * objem zavedení veličiny, hlavní jednotka metr krychlový, značka veličiny odměrný válec a další odměrné nádoby přechod na duté míry převody jednotek odhad objemu * hmotnost zavedení veličiny, hlavní jednotka (kilogram), značka veličiny měřidla hmotnosti další jednotky hmotnosti převody jednotek hmotnosti odhad hmotnosti tělesa rovnoramenné váhy * hustota pevné látky zavedení veličiny, hlavní jednotka (kg/m3), značka veličiny výpočet hustoty výpočet hmotnosti ze vztahu pro hustotu převody jednotek hustoty * čas zavedení veličiny, hlavní jednotka (sekunda), značka veličiny druhy hodin (historický vývoj) stopky převody jednotek času odhad času * teplota zavedení veličiny, hlavní jednotka (stupeň Celsia), značka veličiny druhy teploměrů druhy jednotek teploty teplotní roztažnost látek grafické znázornění průběhu teploty Ze (sekunda): Země ve vesmíru M (prima): Desetinná čísla, Ze (sekunda): Země ve vesmíru, Ze (sekunda): Planeta Země, Ze (sekunda): Litosféra, Ze (sekunda): Vnitřní a vnější činitelé, Ze (sekunda): Atmosféra, Ze (sekunda): Zeměpis oceánů a Antarktidy, Př (kvarta): Neživá příroda, Ch (kvarta): Hmota (látkové množství), Fy (kvinta): Fyzikální veličiny a jednotky Strana 268 z 528

9 ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK popíše vznik iontu na základě částicové stavby atomu vysvětlí rozdíl mezi kationtem a aniontem a atomem elektricky neutrálním seznámí se s elektroskopem vytvoří si prvotní představu o síle rozliší: působiště, směr a velikost síly prakticky měří siloměrem určí působiště, směr a velikost síly uvede jednotku a značku síly naučí se pracovat s olovnicí a vodováhou změří velikost působící síly rozliší elektrický proud jako jev a fyzikální veličinu zaznačí póly zdroje a směr elektrického proudu zapojí jednoduchý elektrický obvod podle schématu pozná a rozliší elektrický zdroj a součástky elektrického obvodu rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností * ionty kationt, aniont atom elektricky neutrální * nabíjení těles třením dotykem elektrická síla * elektrický proud zavedení veličin a značek pro elektrický proud a elektrické napětí směr elektrického proudu v obvodu zdroj, vodič, elektrický obvod součástky elektrického obvodu a jejich značky jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod vodiče a izolanty vedení elektrického proudu v kapalinách a v plynech elektrické spotřebiče zásady bezpečnosti při práci s elektrickým proudem a elektrickými spotřebiči Ze (sekunda): Vnitřní a vnější činitelé, Ze (sekunda): Atmosféra, Př (tercie): Biologie člověka, Př (kvarta): Neživá příroda, Fy (kvinta): Fyzikální veličiny a jednotky, Fy (septima): Elektřina a magnetismus MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK popíše tyčový magnet ověří magnetické vlastnosti látek prakticky pracuje s buzolou, kompasem a orientuje se v terénu * magnetické vlastnosti látek magnety druhy magnetů (feromagnetická a paramagnetická látka) magnetické pole magnetické indukční čáry magnetka magnetizace látky magnetické pole Země Strana 269 z 528

10 Ze (sekunda): Vnitřní a vnější činitelé, Ze (sekunda): Atmosféra, Př (kvarta): Neživá příroda, Fy (kvinta): Fyzikální veličiny a jednotky, Fy (septima): Elektřina a magnetismus SEKUNDA - DOTACE: 2, POVINNÝ POHYB TĚLESA pozná, že klid a pohyb tělesa jsou relativní a závisí na volbě soustavy souřadnic objasní rozdíl mezi trajektorií a dráhou při pohybu tělesa rozliší pohyby podle tvaru trajektorie (přímočaré a křivočaré) rozezná na základě předložených nebo změřených hodnot dráhy a odpovídajících hodnot času, zda je pohyb rovnoměrný či nerovnoměrný charakterizuje rychlost rovnoměrného pohybu jako fyzikální veličinu vyjádří rychlost tělesa v jednotkách m/s, km/h, km/s využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu popíše grafem závislost dráhy na čase při rovnoměrném pohybu a odečítá z něho hodnoty dráhy, času nebo rychlosti vysvětlí význam průměrné rychlosti nerovnoměrného pohybu pohyby a klid tělesa, jejich relativnost pohyby těles: pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný, pohyb přímočarý a křivočarý rychlost rovnoměrného pohybu dráha a čas rovnoměrného pohybu průměrná rychlost měření rychlosti M (sekunda): Úměrnosti M (sekunda): Mnohočleny, M (tercie): Rovnice a nerovnice, M (kvarta): Rovnice, nerovnice a jejich soustavy, Fy (kvinta): Mechanika SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI posoudí v konkrétní situaci, které dva objekty na sebe působí uvede charakteristiku hlavní jednotky síly vzájemné působení těles síla a její měření gravitační síla, gravitační pole gravitační pole Země Strana 270 z 528

11 newton, některé násobky a díly této jednotky znázorňuje orientovanou úsečkou sílu o známé velikosti, směru a působišti a naopak určí z orientované úsečky velikost působící síly a zapíše ji změří danou sílu siloměrem a zapíše výsledek charakterizuje gravitační sílu jako působení gravitačního pole, které je kolem každého tělesa používá vztah mezi gravitační silou a hmotností při řešení úloh pracuje s veličinou g jako charakteristikou gravitačního pole v daném místě a její jednotkou N/kg určí experimentálně, výpočtem i graficky velikost a směr výslednice dvou sil stejného a opačného směru nalezne pokusně těžiště tělesa a pro praktické situace využívá fakt, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese objasní podstatu Newtonových zákonů využívá Newtonovy zákony k vysvětlení nebo předvídání změn pohybu tělesa, při objasňování běžných situací a řešení úloh vypočítá moment síly, uvede jeho jednotku a objasní význam momentu síly jako fyzikální veličiny pozná, zda síly působící na těleso jsou v rovnováze vyjádří a experimentálně ověří rovnováhu na páce a pevné kladce pomocí momentů sil objasní funkci páky a pevné kladky v praxi charakterizuje tlakovou sílu vypočte tlak a objasní jeho jednotku pascal, některé její násobky a díly používá vztah pro tlak při řešení úloh využívá s porozuměním, že třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, souvisí s materiálem stykových ploch a nesouvisí s skládání sil tíhová síla a těžiště pohybové zákony, posuvné účinky síly otáčivý účinek síly, moment síly jednoduché mechanické stroje tlak, tření, odpor prostředí, deformační účinky síly Strana 271 z 528

12 jejich obsahem navrhne způsob zvětšení a zmenšení třecí síly M (sekunda): Trojúhelníky, M (sekunda): Mnohočleny, Fy (kvinta): Mechanika MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN porozumí některým jevům v přírodě, které lze vysvětlit pomocí povrchového napětí experimentálně ověří vliv různých látek na povrchové napětí vody popíše kapilární jevy pokusně ověří, kdy kapalina smáčí, nesmáčí stěny nádoby, popíše praktické využití jevů objasní podstatu Pascalova zákona a používá ho při vysvětlení funkce hydraulických zařízení vysvětlí hydrostatický tlak jako tlak způsobený gravitační silou působící na klidnou hladinu v nádobě objasní vznik vztlakové síly při ponoření tělesa do kapaliny, určí její velikost a směr v konkrétní situaci vysvětlí podstatu Archimédova zákona a používá ho při řešení úloh porovnává gravitační sílu a vztlakovou sílu působící na těleso v kapalině a dokáže určit, zda se těleso bude v kapalině potápět, vznášet nebo plovat Fy (kvinta): Mechanika vlastnosti kapalin, povrchové napětí kapilární jevy Pascalův zákon - hydraulická zařízení hydrostatický tlak - souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny Archimédův zákon - vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných kapalinách MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ charakterizuje atmosférický tlak jako tlak v atmosféře vyvolaný gravitační silou vysvětlí, proč i v plynech platí Archimédův zákon, a dokáže ho formulovat atmosférický tlak a jeho změny Archimédův zákon - vztlaková síla v plynech tlak plynu v uzavřené nádobě, manometr Strana 272 z 528

13 určí ze znalosti tlaku v uzavřené nádobě a tlaku atmosférického, zda je v nádobě přetlak či podtlak prakticky měří tlak v uzavřeném prostoru manometrem vysvětlí, co je příčinou proudění vzduchu v atmosféře Fy (kvinta): Mechanika ZÁKLADY METEOROLOGIE vysvětlí, co je příčinou proudění vzduchu v atmosféře vysvětlí, co je atmosféra a její složení objasní základní meteorologické prvky a vysvětlí, k čemu slouží jejich průměrné hodnoty vyjmenuje zdroje znečištění ovzduší popíše skleníkový efekt jako celosvětový problém, navrhne řešení, jak snížit jeho rizika souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře základní meteorologické prvky a jejich měření problémy znečišťování atmosféry Ze (sekunda): Přírodní obraz Země, Ze (sekunda): Atmosféra, Ch (tercie): Anorganické sloučeniny, Př (kvarta): Základy ekologie ZVUKOVÉ DĚJE určí, co je v jeho okolí zdrojem zvuku pozná, že k šíření zvuku je nezbytnou podmínkou látkové prostředí a že šíření zvuku je spojeno s přenosem energie využívá s porozuměním poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, kterým se zvuk šíří, a na teplotě prostředí charakterizuje tón a výšku tónu rozumí pojmu hlasitost zvuku a objasní, na čem hlasitost zvuku závisí má představu, jak hlasité jsou zdroje zvuku v jeho okolí zvuk, zdroje zvuku šíření zvuku látkovým prostředím vlastnosti zvuku ochrana sluchu před nadměrným hlukem Strana 273 z 528

14 vysvětlí, co je to hluk a navrhne, jak omezit nepříznivý vliv nadměrného hluku v našem životním prostředí Př (tercie): Biologie člověka, Fy (sexta): Mechanické kmitání a vlnění TERCIE - DOTACE: 2, POVINNÝ MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE popíše mechanickou práci jako děj a uvede praktické příklady tohoto děje vysvětlí význam mechanické práce jako fyzikální veličiny a její jednotky vypočítá v jednoduchých případech práci vykonanou silou načrtne schéma základních mechanických strojů, vysvětlí a porovná výhody jejich použití popíše výkon jako fyzikální veličinu a objasní význam jeho jednotky vypočítá výkon tělesa z vykonané práce a času určí práci vykonanou tělesem na základě jeho výkonu a doby konání práce vyjádří vykonanou práci v jednotkách J, Ws a kwh vysvětlí význam příkonu jako fyzikální veličiny a uvede praktické příklady objasní vzájemný vztah příkonu a výkonu tělesa a vypočítá účinnost stroje uvede příklady jednotlivých forem energie popíše děje, při kterých dochází k přeměnám jednotlivých forem energie a k přenosu energie z jednoho tělesa na druhé zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí popíše energii jako fyzikální veličinu a vysvětlí souvislost změny energie tělesa s mechanická práce výkon, příkon, účinnost energie - pohybová a polohová energie; zákon zachování energie Strana 274 z 528

15 vykonanou prací vypočítá změnu energie tělesa z vykonané práce vyjmenuje složky mechanické energie, vysvětlí jejich význam a uvede praktické příklady vypočítá kinetickou a tíhovou potenciální energii tělesa určí změnu kinetické energie tělesa ze změny jeho potenciální energie a naopak pokrytí průřezových témat ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA - ZPŽ Ch (tercie): Chemické reakce M (tercie): Rovnice a nerovnice, D (tercie): Novověk od konce 18.stol do r.1914, Ch (kvarta): Chemické reakce (výpočty), Př (kvarta): Základy ekologie, Fy (kvinta): Mechanika ATOMY A ZÁŘENÍ uvede a načrtne vztahy mezi základními částicemi hmoty a rozliší jejich vlastnosti popíše historický vývoj názorů na stavbu hmoty vysvětlí základní vlastnosti Bohrova modelu atomu a zhodnotí jeho klady a zápory uvede do souvislosti způsob vzniku záření v elektronových obalech s Bohrovým modelem atomu popíše vlastnosti jednotlivých typů elektromagnetického záření historický vývoj názorů na strukturu hmoty Bohrův model atomu záření z elektronového obalu záření z atomových jader současné metody zkoumání struktury hmoty Ch (sekunda): Částicové složení látek, Ch (kvinta): Obecná chemie Ch (kvarta): Chemická vazba, Ch (kvarta): Atomové jádro (radioaktivita), Ch (kvarta): Elektronový obal, Fy (oktáva): Optika, Fy (oktáva): Fyzika mikrosvěta Strana 275 z 528

16 JADERNÁ ENERGIE popíše a graficky znázorní stavbu atomového jádra zdůvodní existenci jaderných sil a porovná jejich velikost s ostatními známými druhy sil vysvětlí vznik radioaktivního záření a popíše jeho vlastnosti vyjmenuje jednotlivé typy radioaktivity, uvede příklady jejich výskytu a využití v praxi rozliší samovolný rozpad, štěpení a slučování jader a uvede jejich příklady objasní význam jaderné energie porovná velikost energie uvolněné při štěpení a slučování jader s jinými přeměnami energií popíše význam základních prvků jaderných elektráren vysvětlí princip výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách objektivně posoudí klady a zápory jaderné energetiky zhodnotí jednotlivé zdroje energie s ohledem na ochranu životního prostředí a zdraví člověka uvede příklady a nastíní možnosti praktického využití termonukleárních reakcí vyjmenuje oblasti využití jaderného záření v praxi uvědomuje si rizika poškození zdraví při kontaktu živého organismu s nebezpečným zářením vyjmenuje prostředky ochrany proti účinkům nebezpečného záření pokrytí průřezových témat ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA ZPŽ stavba atomového jádra; vazebné síly radioaktivita jaderné reakce jaderná energie jaderná energetika termonukleární reakce využití jaderného záření v praxi; bezpečnost a ochrana zdraví před nebezpečným zářením Strana 276 z 528