Škodliví činitelé růží

Transkript

1 13 Škodliví činitelé růží Zlatohlávek zlatý Rod Zlatohlávek tmavý Rod Pidikřísek růžový Rod Zelenavé housenky obaleče růžového (Archips rosana) většinou ožírají mladé listy a poupata. Vajíčka tohoto motýlka přezimují na kůře starších výhonů a proto hluboké seřezání a likvidace odstřižených větví je nejvhodnější způsobem ochrany. Poupata, ale častěji listy nebo květy mohou okusovat i dospělci (brouci) listokaze zahradního (Phyllopertha horticola). Větší škody však mohou způsobit jejich larvy (ponravy), které ožírají kořínky. Pouze květy pak mohou poškozovat i dospělci zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) a v některých letech i zlatohlávka tmavého (syn. běloskvrnec tečkovaný, Oxythyrea funesta). Poměrně často, především již brzy na jaře, se setkáváme s velkým množstvím velmi drobných světlých teček na listech. Ty jsou nejprve kolem nervatury, později pokrývají prakticky celou plochu listů. Při silnějším napadení listy žloutnou, opadávají a celá rostlina slábne. Nejvíce jsou poškozovány pnoucí růže, především ty, které rostou na suchých a slunných stanovištích, chráněných proti prodění vzduchu (např. u zdí). Původcem těchto poškození je drobný pidikřísek šípkový (Typhlocyba rosae), jehož larvy i dospělý hmyz je možné pozorovat na spodní straně listů. První pokolení se líhne v květnu a červnu z vajíček, nakladených samičkou do kůry mladších výhonů růží již od poloviny září a v říjnu. Dospělý pidikřísek, který při vyrušení odskakuje a přelétá na sousední listy nebo na zem, později přelétá na jiné dřeviny, kde samičky kladou vajíčka a z nich vylíhlá druhá generace se vrací zpět na růže. U pravidelně napadaných keřů je vhodné provést ošetření při 48

2 1 Rozmnožování růží Čištění kořenových krčků před očkováním Sus Seřezávání oček růží Sus Očkování růží na kořenový krček šípku Sus podnože předčasně nevyrašily. Zjara pak co nejdříve podnože vysadíme (školkujeme). Vhodnými podnožemi jsou Pávův červený šípek (Rosa canina Pollmeriana ) nebo tzv. laxa (Rosa coriifolia var. froebelii Laxa ). Pokud jde o náchylnost k houbovým chorobám, první ze jmenovaných podnoží trpí více černou skvrnitostí, druhá rzí růžovou. Proto se zpravidla podnože během vegetace neobejdou bez jednoho až dvou ošetření fungicidy. Zakoupené podnože jsou již vytříděny podle tloušťky kořenového krčku. V ideálním případě školkujeme (vysazujeme) do dobře připravené panenské půdy, kde předtím žádné dřeviny (včetně růží) nerostly, u Pávova šípku tloušťku kořenového krčku 3 až 5 milimetrů, u typu Laxa stačí 2 až 3 milimetry. Podnože se školkují podle ocelového lanka nebo šňůry zjara, jakmile to dovolí stav půdy, do předem zkypřené, ale zároveň již poněkud slehlé a urovnané půdy, na vzdálenost řad 0,8 m, v řádku 0,15 m, a to buď za rýč, nebo úzkou motyčkou. Slabší podnože lze sázet i kolíkem. Kořenový krček musí zůstat nad úrovní půdy, abychom si neztížili práci při očkování. Poté se přišlápne zemina ke kořenům tak, aby se vytvořil hrůbek. Během vegetace se plečkuje nebo okopává půda a tím se udržuje v kyprém a bezplevelném stavu. Krátce před očkováním je třeba odhrnout zeminu od kořenového krčku a lehce očistit. Očkuje se zpravidla na spící očko (po naočkování jen přiroste, ale nevyraší, zůstává přes zimu spát ) od července do srpna, v období druhé mízy. Očka se odřezávají s tenkým 60

3 I. Botanické druhy růží (B) ROSA GLAUCA RŮŽE SIVÁ Syn.: R. ferruginea, R. rubrifolia PŮVOD: jižní a střední Evropa SKUPINA: botanická růže (B) VÝŠKA KEŘE: 230 až 280 cm DOBA KVĚTU: červen PRŮMĚR KVĚTU: 4 až 5 cm BARVA KVĚTU: fialově růžová s bílým středem ZDRAVOTNÍ STAV: vysoce mrazuvzdorná a všestranně odolná růže POZNÁMKA: Roste divoce vzácně na Slovensku v Nízkých Tatrách. Nápadný je našedlý a nafialovělý list. Nezralé šípky jsou kaštanově hnědé; později zčervenají. Dá se dobře množit výsevem. 69

4 III. Velkokvěté růže (ČH, FG) BLACK MAGIC Syn.: TANkalcig ŠLECHTITEL: Tantau, SRN (1995) SKUPINA: čajohybrid (ČH) VÝŠKA KEŘE: 90 až 130 cm PRŮMĚR KVĚTU: 9 cm BARVA KVĚTU: tmavě červená ZDRAVOTNÍ STAV: V drsnějších zimách se může projevit horší mrazuvzdornost, je náchylnější k napadení černou skvrnitostí. 119

5 III. Velkokvěté růže (ČH, FG) HELENKA ŠLECHTITEL: Tesař, ČR (1989) SKUPINA: čajohybrid (ČH) VÝŠKA KEŘE: 100 až 150 cm PRŮMĚR KVĚTU: 11 cm BARVA KVĚTU: bíle světle oranžová, poupě lehce růžové ZDRAVOTNÍ STAV: všestranně nadprůměrně odolná růže POZNÁMKA: Velmi kvalitní, bohatě kvetoucí růže je mutací u nás dosti rozšířeného oranžově růžového čajohybridu Folklore, šlechtitel Kordes, SRN (1977). 149

6 V. Sadové růže (Sa, Sk, Sr, Ss) JOSEF KLIMEŠ Syn.: Klimeš ŠLECHTITEL: Urban, ČR (1985) SKUPINA: sadová růže (Sk) VÝŠKA KEŘE: 110 až 140 cm PRŮMĚR KVĚTU: 10 cm BARVA KVĚTU: tmavě červená, sametová ZDRAVOTNÍ STAV: Odrůda je značně mrazuvzdorná a odolná k chorobám. POZNÁMKA: Květy jsou dosti ukryté v keři, mezi sadovými růžemi mají výjimečnou barvu. 285

7 V. Sadové růže (Sa, Sk, Sr, Ss) MOZART ŠLECHTITEL: Lambert, SRN (1936) SKUPINA: sadová růže (Sk) VÝŠKA KEŘE: 120 až 160 cm PRŮMĚR KVĚTU: 3 cm BARVA KVĚTU: tmavě fialová a bílá ZDRAVOTNÍ STAV: Mrazuvzdornost je dobrá, růže častěji trpí černou skvrnitostí. POZNÁMKA: Květy se vyznačují příjemnou vůní a na podzim keře upoutávají svými ozdobnými šípky. 291

8 VI. Pnoucí růže (PN) SYMPATHIE ŠLECHTITEL: Kordes, SRN (1964) SKUPINA: pnoucí růže (PN) VÝŠKA KEŘE: 280 až 380 cm PRŮMĚR KVĚTU: 9 cm BARVA KVĚTU: červená, poupata tmavě červená ZDRAVOTNÍ STAV: Odrůda je poměrně mrazuvzdorná i odolná k chorobám. POZNÁMKA: Růže s krásnými plnými květy si získala značnou oblibu na zahrádkách i ve veřejné zeleni, kde byla a je dosud často vysazována, ADR. 364

9 VIII. Miniaturní růže (MI) BABY MASQUERADE Syn.: Baby Maskerade, Baby Carnaval, Baby Carnival, TANba, TANbakede ŠLECHTITEL: Tantau, SRN (1955) SKUPINA: miniaturní růže (MI) VÝŠKA KEŘE: 40 až 50 cm PRŮMĚR KVĚTU: 4 cm BARVA KVĚTU: růžově červená a žlutá ZDRAVOTNÍ STAV: uspokojivě mrazuvzdorná a k chorobám odolná odrůda POZNÁMKA: Patří mezi růže výrazně měnící barvu od poupěte po odkvétání. Odrůdu lze snadno množit řízkováním. 391