DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční vedení podniku DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Monika Špryňarová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík Znojmo, duben 2009

2 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Monika Špryňarová Ekonomika a management Účetnictví a finanční vedení podniku Název tématu: DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem bakalářské práce je provést analýzu právní úpravy daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti v České republice a ve vybraných státech EU. S využitím výsledků provést jejich komparaci a navrhnout doporučení vhodná pro Českou republiku.

3 Rozsah práce: min. 40 stran Seznam odborné literatury: 1. LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, s. ISBN NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí EU. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN VANČUROVÁ, A. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, s. ISBN Datum zadání bakalářské práce: září 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S. Monika Špryňarová autor Ing. Břetislav Andrlík vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí na území České Republiky a ve vybraných státech Evropské Unie. Úvodní část pojednává o obecné klasifikaci daní. Především rozebírá jejich funkce, rozdělení, historii a nynější legislativní úpravu majetkových daní dle platného znění zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu z nemovitostí. Teoretická část se věnuje výkladu výše uvedených daní ve státech Evropské unie, a to zejména ve Velké Británii, Nizozemí, Francii, Dánsku a Španělsku. Poslední část se zabývá analýzou výnosnosti daně dědické a darovací ve vybraných státech EU. ABSTRACT This Bachelor thesis deals with the problems of taxes either inherited, donated and from real estate transfers in the Czech Republic and surrounding selected European Union countries. The opening chapter refers to the overall tax classifications. Especially is focused on their functions, allocations, history and current legislative amendments in tax properties according to law 357/1992 sb., of inherited, donated and real estate transfer taxes. The theoretical part pays attention to above mentioned taxes in European Union countries: Great Britain, Netherlands, France, Denmark, and Spain. The final part is based on the analysis of selected inherited, donated and real estate transfer taxes in selected European Union countries.

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Břetislava Andrlíka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. V Pardubicích dne 24. dubna 2009 Monika Špryňarová

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Břetislavu Andrlíkovi za jeho cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce.

7 Obsah Úvod CHARAKTERISTIKA DANÍ Funkce daní Rozdělení daní Legislativní úprava daní HISTORICKÝ VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ Vývoj majetkových daní od roku Novelizace majetkových daní v roce 2007 s účinností od 1.ledna Charakteristika majetkových daní v ČR DAŇ DĚDICKÁ Subjekt daně Předmět daně Daňový základ a sazba daně Osvobození od daně a daňové přiznání DAŇ DAROVACÍ Subjekt daně Předmět daně Daňový základ a sazba daně Osvobození od daně a daňové přiznání DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Subjekt daně Předmět daně Daňový základ a sazba daně Osvobození od daně a daňové přiznání ÚPRAVA MAJETKOVÝCH DANÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Velká Británie Nizozemí Francie Dánsko... 49

8 6.5 Španělsko SHRNUTÍ VÝBĚR DANÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH EU Česká republika Velká Británie Nizozemí Francie Dánsko Španělsko SROVNÁNÍ INKASA DANÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Závěr SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Přílohy... 74

9 Úvod Tématem bakalářské práce je daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. V praxi se také často setkáváme s názvem trojdaň. Daně se dotýkají každého z nás, a proto všechno co s nimi souvisí, je provázeno velkým zájmem celé společnosti. Daňová problematika je velmi složitá, daňové zákony komplikované a jejich výklad je často sporný a nejednoznačný. Většinu příjmů státního rozpočtu tvoří daně, proto je velká pozornost věnována jejich výběru, tedy správě daní. Bezproblémový a řádný výběr všech daní by měl být zajištěn vysoce kvalitní procesní úpravou. Obecným právním předpisem pro daňové procesy je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správou daní a poplatků se v České republice zabývají kromě finančních úřadů také celní úřady, zdravotní pojišťovny, Česká správa sociálního zabezpečení a územně samosprávné celky. Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů, které tvoří: Ministerstvo financí (úroveň celostátní), finanční ředitelství (úroveň regionální) a finanční úřady (úroveň místní). Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří tzv. územní orgány, které vzniky na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje jejich postavení, věcnou i územní působnost a řídící vztahy uvnitř daňové správy. Úvodní kapitola bakalářské práce bude věnována otázkám spojeným s daněmi obecně. Bude se zabývat klasifikací daní, základními funkcemi daní, hlavními daňovými principy a nakonec daňovou soustavou v České republice. Poněvadž tématem práce je daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, která náleží mezi daně majetkové, následující kapitola bude pojednávat o historii majetkových daní a to konkrétně od roku 1957 až po jejich současnou právní úpravu. Důraz bude však vždy kladen na daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. V následující kapitole pojmenované Daň dědická představím současnou právní úpravu této daně, tedy především zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Samostatné podkapitoly se budou zabývat konstrukčními prvky daně a v rámci výkladu budou zohledněny vybrané související předpisy a judikatura. 9

10 Další dvě kapitoly nazvané Daň darovací a Daň z převodu nemovitostí budou pojaté stejným způsobem, jako předchozí kapitola o dani dědické, tedy budou obsahovat analýzu každé daně zvlášť. Praktická část práce bude věnována zahraniční úpravě majetkových daní, kde se budu snažit poukázat na základní rozdíl mezi českou a zahraniční právní úpravou. Zaměřím se zejména na státy: Velká Británie, Nizozemí, Francie, Dánsko a Španělsko. V poslední kapitole bude poukázáno na výnosnost daně dědické a darovací ve výše zmíněných státech Evropské unie. Dále pak pomocí komparativní metody provedu srovnání s Českou republikou. V závěru práce se budu zamýšlet nad budoucností trojdaně, jelikož výnosnost transferových daní, především daně dědické a daně darovací není příliš vysoká a administrativa s nimi spojená je nákladná, jejich budoucí osud je proto nejistý nejen v České republice, ale i v některých státech EU. Úvahy o zrušení se objevují pouze v teoretické rovině, ale již o nich bylo diskutováno na půdě Parlamentu České republiky. 10

11 Cíl a metodika K vypracování bakalářské práce je třeba prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky. Hlavním cílem je provést analýzu současné právní úpravy daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí v České republice a ve vybraných členských státech Evropské unie. S využitím výsledků provést jejich komparaci a navrhnout doporučení vhodná pro Českou republiku. Dalším cílem práce je pomocí vědeckých metod popsat a zhodnotit hlavní daňové principy dotýkající se majetkových daní. Ke splnění výše uvedených cílů je třeba vymezit základní pojmy spojené s daňovou problematikou. Dále pak představit a analyzovat historický vývoj, konstrukční prvky, základní vlastnosti, rozdělení a v neposlední řadě nynější legislativní úpravu. V teoretické části práce bylo využito především odborné literatury, která se vztahuje k tématu zdanění majetku v České republice s využitím platného znění zákona. Při výběru z členských států Evropské unie bylo záměrem vybrat země, které na první pohled působí odlišně jak z geografického, tak z ekonomického. Mezi vybrané státy patří Velká Británie, Nizozemí, Francie, Dánsko a Španělsko. V práci je poukázáno na rozdílnost daňových systému v již jmenovaných zemích. Z důvodu rychlého vývoje a častých změn v této oblasti, není tato problematika oblíbeným tématem knižních publikací. Praktická část se zaměřuje na zahraničí, tudíž základním pramenem z kterého bylo čerpáno byl internet. Většina mezinárodních informací byla získana pomocí statistických ukazatelů. Data pocházejí z oficiálních stránek jednotlivých zemí, jejich ministerstev financí, statistických úřadů a mezinárodních statistických institucí jako je EUROSTAT a OECD. Nelze také opomenout oficiální stránky Evropské unie. V České republice bylo čerpáno z informací poskytnutých z Ministerstva financí České republiky a Českého statistického úřadu (ČSU). V práci byly aplikovány matematické a statistické metody. Dále pak metody analýzy, jejichž pomocí bylo možné provést komparaci daňových výnosů plynoucích z daně dědické a darovací ve výše uvedených státech. Při porovnávání daňových systémů, resp. konkrétních daní byly uplatněny i základní kvantitativní metody. Pro srovnávací tabulky bylo nutno použít stejné jednotky. 11

12 1 CHARAKTERISTIKA DANÍ Na samotném začátku je potřeba porozumět nejzákladnějším pojmům, které se vztahují k daním a daňové soustavě. Tyto pojmy se budou vyskytovat v následujících kapitolách. 1.1 Funkce daní DAŇ Definicí pojmu daň lze nalézt nespočet jak v literatuře i na internetu. Daň je definována jako povinná, pravidelně se opakující, zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je neúčelová, neekvivalentní a nenávratná. Daně se též definují jako neúvěrové příjmy veřejných rozpočtů. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech např. darování nebo dědění. Neekvivalentnost daní spočívá v tom, že daňový subjekt za zaplacenou daň nezískává protihodnotu z veřejných rozpočtů. Daně jsou dnes obvykle placeny v penězích, dříve byly běžné platby v naturáliích či ve formě roboty nebo vojenské služby. 1 FUNKCE DANÍ Daně v moderním podání plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí ve veřejném sektoru. Mezi nejdůležitější funkce daní patří: Alokační funkce Redistribuční funkce Stabilizační funkce Fiskální funkce Funkce alokační uplatňuje se tehdy, když na některých specifických trzích efektivnost tržních mechanismů selhává. Funkce redistribuční je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství, vzniklých fungováním trhu, za spravedlivé. 2 Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferu zvyšovat příjmy chudším. Funkce stabilizační představuje zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. 1 Daň [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < 2 KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie úvod do problematiky. Praha: ASPI, s. ISBN

13 Funkce fiskální nemá stejné postavení jako tři funkce výše uvedené. Je považována tzv. za schopnost naplnit veřejný rozpočet, neboť prostřednictvím daní dochází k získávání zdrojů do veřejných rozpočtů. Fiskální funkce je obsažená ve všech třech výše uvedených funkcích. 1.2 Rozdělení daní Daňová systém České republiky Cílem daňové soustavy je zabezpečení příjmů veřejných rozpočtů výběrem daní. Daňový systém je tedy souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají. Současná daňová soustava, která formuje daňový systém České republiky, vstoupila v platnost 1. ledna Tato daňová soustava se skládá z jednotlivých zákonů o daních a dalších navazujících právních norem. Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých, hlavně evropských zemí. Požadavky na daně a dobrý daňový systém: daňová spravedlnost daňová efektivnost právní perfektnost jednoduchost a srozumitelnost správné ovlivňování chování ekonomických subjektů V České republice daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. DAŇ PŘÍMÁ Přímými daněmi jsou takové daně, které ten, který je nese, hradí na úkor svého důchodu, svého majetku, a dopadají na něj přímo. Přitom není možný jejich legální přenos na jiný subjekt. Přímé daně jsou adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci osoby, která si jejich výši mnohdy vypočítává sama a sama si je odvádí, či alespoň jejich hodnotu zná (např. výplatního lístku). 3 Ve stávající daňové soustavě České republiky jsou přímými daněmi: a) důchodové daně 3 ŠIROKÝ J. a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

14 Daň z příjmů fyzických osob daň odvádí poplatník z veškerých příjmů podnikatelských i nepodnikatelských subjektů dle pravidel stanovených státem. Platba této daně plyne do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. Daň z příjmů fyzických osob řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. 4 Daň z příjmů právnických osob daň odvádí poplatník z veškerých příjmů z činnosti a z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů potom zejména z příjmů z činnosti uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. U této daně se ve větší míře používají slevy na dani. b) daně majetkové: Daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Ve své podstatě mezi přímé daně patří také pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. DAŇ NEPŘÍMÁ Daně nepřímé nedopadají na jejich nositele přímo formou daní, ale jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb. Subjekt, který nepřímé daně odvádí (plátce) není totožný se subjektem, který je nese (poplatníkem). Plátce tuto daň zcela legálně přenáší prostřednictvím ceny na poplatníka. U plátce je nepřímá daň pouze průběžnou položkou ne však ovlivňující jeho daňové poměry. V České republice jsou nepřímými daněmi: Daň z přidané hodnoty - u této daně se zdaňuje hodnota přidaná zpracováním, rozdíl mezi tržní cenou výrobku a cenou nakupovaných surovin. V současné době sazba u DPH činí 9 % a 19 %. Platby plynou do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 5 Spotřební daně - touto daní je cíleně zatěžován prodej úzké skupiny výrobku (daň z lihu a destilátů, daň z piva, daň z vína, daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z tabákových výrobků). Platby této daně plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury a státního rozpočtu. 4 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 5 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších přepisů. 14

15 Ekologické daně - vycházejí ze zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů. 6 Jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Plátcem daně je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn, pevná paliva nebo elektřinu konečnému spotřebiteli nebo osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, pevná paliva nebo elektřinu s výjimkou osvobozených atd. Nepřímou daní je svou podstatou i clo. Klasifikace OECD Jako jedno z možných kritérií klasifikace daní se uplatňuje jejich třídění podle určité nadnárodní instituce. Cílem takového institucionálního třídění je vytvořit jednotný základ pro komparaci daní a daňových systémů pro určitý daný okruh adresátů. Jako příklad takové klasifikace lze uvést klasifikaci podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která rozděluje daně do šesti hlavních skupin a mnoha dalších podskupin. Skupina majetkových daní, ve které se nachází daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti vypadá takto: Schéma 1: Klasifikace majetkových daní podle OECD 4000 Daně majetkové 4100 Pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 Domácnosti 4120 Ostatní 4200 Pravidelné daně z čistého jmění 4210 Jednotlivci 4220 Společnosti 4300 Daně z pozůstalostí, dědické a darovací 4310 Daně z pozůstalostí a dědické 4320 Daně darovací 4400 Daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 Ostatní nepravidelné daně z majetku 4510 Z čistého jmění 4520 Ostatní nepravidelné 4600 Ostatní pravidelné daně z majetku Zdroj: Práce autorky na základě OECD 7 6 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 7 OECD (Organization for Economic Co-Operation and Development) vznikla v roce Sdružuje hospodářsky nejvyspělejší státy světa. Jejím cílem je intelektuálně a politicky stimulovat hospodářský růst a mezinárodní spolupráci. OECD sleduje a vyhodnocuje základní daňové charakteristiky zemí. 15

16 1.3 Legislativní úprava daní V demokratické společnosti je daň, která představuje zcizení majetku jedinců či firem uložená zákonem. Zákonem upravené musí být povinnosti a práva daňového poplatníka, výše daně, ale i povinnosti úřadů, které daně spravují. Určování daňových povinností poplatníka je vždy určena zákonem: Kdo má platit daň Z čeho se daň má platit Kolik se má platit Jakým způsobem se má platit Jaká pravidla účastníci daňového řízení mají dodržovat 8 KONSTRUKČNÍ PRVKY DANĚ: SUBJEKT DANĚ V zákoně musí být přesně uvedeno, kdo je subjektem daně. Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň. 9 Daňovým subjektem je fyzická nebo právnická osoba, nemůže jím být její organizační složka (provozovna, závod apod.). Subjekt daně je vymezen pro každou daň samostatně. Daňové subjekty dělíme na poplatníky a plátce daně. POPLATNÍK Poplatník je podle 6 zákona č. 337/1992 Sb., fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. 10 Poplatník je vždy vymezen příslušným daňovým zákonem. Je tomu tak u daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob (u těchto daní je však definován i jejich plátce), daně silniční, daně z nemovitostí, daně darovací, daně dědické, daně z převodu nemovitostí, ve zvláštních případech i u daní spotřebních (u nich však se jedná převážně o plátce). U každé daně existuje ve skutečnosti poplatník, ale tam, kde je obecně povinnost 8 KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie úvod do problematiky. Praha: ASPI, s. ISBN VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, s. ISBN Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 16

17 vybrat a odvést daň uložena plátci, nemusí být poplatník v zákoně vůbec definován (např. v zákoně o dani z přidané hodnoty, kde poplatníkem je ve skutečnosti konečný spotřebitel, ale zákonem je definován pouze plátce DPH, nikoliv poplatník). 11 PLÁTCE Plátce daně je jedním ze dvou druhů daňových subjektů. Je jím taková fyzická nebo právnická osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou. Samozřejmě právo a současně i povinnost daň od poplatníků vybrat (např. tím způsobem, že ji zahrnou do ceny prodávaného zboží či poskytovaných služeb) či ji poplatníkům srazit (např. při výplatě mezd nebo dividend) je plátcům dáno zákonem. 12 PŘEDMĚT DANĚ Předmětem daně se rozumí ta skutečnost, na kterou se daň váže, která je podrobena zdanění. Předmětem daně tak může být důchod (příjem), majetek, spotřeba, převod práv apod. Předmět daně je velmi často obsažen přímo v názvu daně (např. daň z příjmů fyzických osob, daň z nemovitostí, daň dědická aj.), popř. skupiny daní (daně ze spotřeby, důchodové daně atd.). 13 Předmětem daně je potřeba vyjádřit jako nějaké číslo v příslušných měrných jednotkách. Tím se dostaneme k základu daně. OSVOBOZENÍ Osvobození od daně definuje část předmětu daně, ze kterých se daň nevybírá, resp. kterou daňový subjekt není povinen, ale zpravidla ani oprávněn, zahrnout do základu daně. 14 Osvobození se často váže na splnění určitých podmínek, popř. má určité horní limity, jejichž převis se už zdanit musí. Osvobození od daně může být v různých formách: a) Částečné osvobození b) Úplné osvobození 11 Poplatník [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < 12 Plátce [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < 13 Předmět daně [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < 4.htm>. 14 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, s. ISBN

18 ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ Základ daně je třeba určit nejen věcně, ale z pravidla i časově. Základním zdaňovacím obdobím je 12 měsíců. Zdaňovací období je časový interval, za který se stanovuje základ a výše daně a daň se platí. ZÁKLAD DANĚ Základem daně se rozumí předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel. Těmito měrnými jednotkami jsou buď jednotky fyzické (kus, metr čtvereční, litr apod.), nebo v hodnotovém vyjádření tedy jednotky peněžní (Kč). Od způsobu vyjádření základu daně v peněžních nebo měrných jednotkách se pak odvíjí typ použité daňové sazby. 15 SAZBA DANĚ V okamžiku, kdy známe věcně a časově vymezený základ daně, můžeme zjistit, kolik se platí, pomocí sazby daně. Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně dá určit velikost daně. Schéma 2: Druhy daňových sazeb Zdroj: VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. - Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva 16 Daňová politika se může rozhodnout pro sazbu: 15 Základ daně [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < a_551.htm>. 16 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, s. ISBN

19 Jednotnou Diferencovanou Jednotná sazba daně se používá pro všechny základy daně bez rozdílu. Příkladem je sazba daně z převodu nemovitosti (3 %). 17 Diferencovaná sazba je různá pro různé druhy základů daně (př. DPH 9 % nebo 19 %) nebo pro různé subjekty daně (např. daň dědická a daň darovací podle příbuzenského vztahu). Podle jednotek, v nichž je vyjádřen základ daně, bude sazba: Pevná Relativní (ad valorem) Sazba relativní může být: Proporcionální Progresivní Proporcionální je sazba u DPH, kde je to stále 19 % bez ohledu na množství dodaného zboží či služby danou firmou. Progresivní sazba se používá u daní přímých, které jsou osobní a mohou zohlednit platební schopnost poplatníků. S růstem základu daně roste výše sazby. Sazba se konstruuje jako tzv. klouzavě progresivní. Po překročení daňového pásma se vyšší sazbou zdaňuje jenom ta část základu, která překročí limit pásma. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Obvyklý způsob placení daně je zákonem určená povinnost daňového subjektu daň si vypočítat v daňovém přiznání. Daňový subjekt bývá povinen sdělit správci daně skutečnosti nutné pro vyměření daně, zpravidla prostřednictvím předepsaných formulářů daňových přiznání v termínu určeném daňovým zákonem. Pro placení daně musí být v zákoně stanoveny: Lhůta splatnosti daně Místo splatnosti Sankce 17 KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie úvod do problematiky. Praha: ASPI, s. ISBN

20 2 HISTORICKÝ VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ Majetkové daně patří mezi nejstarší typy daní vůbec a v historii figurovaly jako první přímé daně, které byly uplatněny. Ve starověku a středověku tvořily daně z majetku, zejména pozemkového, podstatu přímého zdanění. Postupně však stále více přenechávaly své místo výnosovým daním. 18 Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického či uživatelského vztahu k majetku nebo v případě změny vlastníka. Jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy poplatníka, což jej jejich výhodou i nevýhodou. U majetkových daní je v zásadě jednoduché uplatnění principu prospěchu. 2.1 Vývoj majetkových daní od roku 1957 Do roku 1957 byly převody a nabývání majetku podrobeny na jedné straně dani z obohacení a na druhé straně státnímu poplatku z převodu nemovitostí, k němuž byla vybírána obecní přirážka. Správou těchto odvodů byly pověřeny finanční orgány. 19 Právě v roce 1957 dosavadní daň z obohacení byla zrušena a novou podobu získal i státní poplatek, který byl upraven zákonem č. 26/1957 Sb., o notářských poplatcích. 20 Vedle klasického notářského poplatku za úkony byly vybírány další tři poplatky: poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí, poplatek z dědictví a poplatek z darování. 21 Účelem bylo sjednocení a zjednodušení předpisů o zpoplatnění dědictví, darování a úplatných převodů nemovitostí. Zcela zásadní změnu však přinesl zákon tím, že vyměřování notářských poplatků svěřil státnímu notářství. Od 1. dubna 1964 byl účinný nový zákon č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích. 22 Podle ustanovení v 1 nové právní úpravy byly notářské poplatky vybírány za činnost státních notářství, z úplatného převodu vlastnictví k nemovitostem, za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana, a za bezúplatné nabytí majetku převodem (z darování). Po dvaceti letech tedy v roce 1984 byl i tento zákon zrušen. Vznikl zákon č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, 23 na jehož základě se vybíraly poplatky za činnost státních notářství, 18 KUBÁTOVÁ K., Daňová teorie a Politika. Praha: ASPI, s. ISBN RADVAN, M., MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, s. ISBN X. 20 Zákon č. 26/1957 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 21 RADVAN M., Zdanění majetku v Evropě. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Zákon č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 23 Zákon č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 20

21 z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnictví k nemovitostem a z úplatného přechodu práva osobního užívání pozemku, za bezúplatné nabytí majetku úmrtí občana a za bezúplatné nabytí majetku. Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto nahradit stávající daňovou soustavu zcela novou soustavou, a to s účinností od 1. ledna Tato soustava měla lépe vyhovovat potřebám podnikání, odstranit nespravedlnosti dosavadního daňového systému a přizpůsobit náš daňový systém běžným evropským daňovým systémům. K 1. lednu 1993 tak vstoupil současně s rozdělením Československa v obou nástupnických státech v účinnost nový daňový systém, který naprosto změnil hmotné i procesní daňové předpisy. Daňovou reformou byly notářské poplatky nahrazeny klasickými daněmi, které zavedly do naší daňové soustavy do skupiny majetkových daní ony již zmíněné transferové daně. Označení daň těmto platbám sluší více, neboť naplňují definiční znaky daně. Další podstatnou změnou bylo rozdělení kompetencí mezi více institucí. Dříve státní notářství zastávala rozhodovací činnost i vyměřování a výběr daní. Dle současné úpravy rozhodovací činnost mají na starosti soudy a katastrální úřady, zatímco vyměřování a výběr daní obstarávají finanční úřady. Dnes jsou tyto daně upraveny zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, který byl schválen Českou národní radou 5. května 1992 a jeho účinnost byla od 1. ledna Tento zákon prošel během své účinnosti do dnešního dne desítkami novelizací. Vzhledem k tomu, že výčet novelizací je velice široký, zaměřila jsem se především na novelizaci v roce Novelizace majetkových daní v roce 2007 s účinností od 1.ledna 2008 V roce 2007 byl zákon transferových daní novelizován celkem třikrát. Nejpodstatnější změna je spojena se zákonem 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který rozšířil okruh osob, které jsou osvobozeny od daně dědické, s účinností od 1. ledna 2008, kde se k osobám osvobozeným od daně z I. skupiny (děti, rodiče, manželé aj.) přidaly též osoby II. skupiny (sourozenci, neteře, strýcové aj.). Širší okruh změn zaznamenala daň darovací. Nová právní úprava umožňuje bezplatné nabytí majetku mezi osobami zařazenými do I. skupiny i II. skupiny. Současně také zařazuje zdanění bezúplatného nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo práva, jehož obsahem je opětovné plnění obdobné věcnému břemeni 24 RADVAN M., Zdanění majetku v Evropě. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 21

22 zřízení ve prospěch dárce při darování nemovitosti, do předmětu daně darovací a vyjímá se z předmětu daně z převodu nemovitostí. Dále se jedná o změnu osoby daňového poplatníka v případě nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterým je dle nové úpravy namísto převodce nabyvatel nemovitosti ( 8 odst. 1 písm. b) daňového zákona. Další změnou je nevyžadování daňového přiznání k dani dědické nebo k dani darovací při nabytí majetku osobami zařazenými do I. a II. skupiny poplatníků. Rozšíření nároku na prominutí daně z převodu nemovitostí či daně darovací při splnění zákonem stanovených podmínek v případech: převodu vlastnictví k nemovitosti, uskutečněného na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, dojde-li ke zpětnému nabytí nemovitosti původním vlastníkem, který převedl vlastnictví k nemovitosti k zajištění splnění závazku na věřitele, pokud daňový subjekt požádá o prominutí daně z převodu nemovitostí nejpozději do 3 let ode dne nabytí vlastnictví k nemovitosti původním vlastníkem ( 25 odst. 5 daňového zákona) převodu vlastnictví k nemovitosti na základě smlouvy uzavřené s rozvazovací podmínkou, s výjimkou smlouvy o zajišťovacím převodu práva, smlouvy s výhradou zpětného převodu vlastnictví k nemovitosti, jiné smlouvy, která byla po převodu vlastnictví k nemovitosti zrušena, pokud ke zpětnému nabytí nemovitosti původním převodcem dojde do 3 let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí nebo ode dne nabytí účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí a v této lhůtě daňový subjekt požádá o prominutí daně nebo ručitel podá podnět finančnímu ředitelství ( 25 odst. 5 daňového zákona). Jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací je podmíněno zápisem vlastnictví k nemovitosti ve prospěch původního vlastníka v katastru nemovitostí Změny u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v rámci Reformy veřejných financí [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < 3EA9846D-5C5EC8A6/cds/xsl/219_8432.html?year=0>. 22