Zdravotnická záchranná služba

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ Zdravotnická záchranná služba Jiří Šindler Ostrava 2014

2 Šindler J., 2014 ISBN Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířená bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Veškerá práva autorů jsou vyhrazena.

3 Poděkování Tento text pro výuku byl vytvořen s podporou ESF v rámci projektu: Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/

4 Úvod Vážená studentko, vážený studente, Následující stránky učebního textu jsou věnovány modulu Zdravotnická záchranná služba (dále jen ZZS). Cílem tohoto textu je poskytnout základní znalosti a přehled v oblasti fungování ZZS a to obecně pohledem na tuto složku jako základní složku IZS a zejména pak konkrétně na její činnost v rámci problematiky řešení následků mimořádných událostí v podzemních stavbách a tunelech. Tento text je zpracován formou vhodnou pro distanční vzdělávání, tak aby práce s ním byla co nejjednodušší. Každá kapitola začíná náhledem kapitoly, ve kterém je uvedeno, o čem budeme v kapitole mluvit a proč. V náhledu kapitoly se také dovíte, kolik času by Vám studium mělo zabrat. Prosím mějte na paměti, že se jedná pouze o informativní údaj, nebuďte proto prosím rozladěni, když se budete kapitole věnovat delší popřípadě kratší dobu. Za kapitolou následuje shrnutí, ve kterém budou zdůrazněny informace, které byste si měli zapamatovat. To že jste probíranou látku správně pochopili a že jí rozumíte si můžete ověřit formou kontrolních otázek a testů, které by Vám měly poskytnout dostatečnou zpětnou vazbu k rozhodnutí, zda pokračovat ve studiu nebo věnovat delší čas opakování kapitoly. V průběhu studia narazíte na tzv. korespondenční úkoly. Tyto úkoly je potřeba vypracovat a v termínech daných Vaším studijním harmonogramem odevzdat. Tyto korespondenční úkoly poslouží k Vašemu závěrečnému zhodnocení. 2

5 Pro zjednodušení orientace v textu je zaveden systém ikon: Čas pro studium Odhadovaný čas, který budete potřebovat pro prostudování daného tématu Shrnutí kapitoly Shrnutí nejdůležitějších informací, které byste si rozhodně měli pamatovat Otázky Kontrolní otázky, pro formulace odpovědí Správná odpověď Správná odpověď na kontrolní otázky Test Test, podle kterého zjistíte, jak na tom jste Přestávka Samá práce, žádná legrace? Někdy je prostě potřeba trošičku polevit, abyste se ve výkladu neutopili. Náhled kapitoly V takto označeném textu se dovíte, co Vás čeká a nemine Literatura Doplňková literatura, pro kterou můžete sáhnout v případě, že něčemu nebudete rozumět, nebo Vás některé téma extrémně zaujme Zapamatujte si Definice, chytáky, zajímavosti, prostě důležité věci, které je potřeba zdůraznit Rada autora Poradíme, pomůžeme Korespondenční otázka Tuto otázku je potřeba vypracovat a zaslat tutorovi podle jeho pokynů (pozor hlídejte si termíny!) Přeji Vám, aby čas strávený nad tímto textem byl co možná nejpříjemnější, a nepovažovali jste ho za ztracený. Autor 3

6 1. Úvod do problematiky ZZS Kapitola obsahuje základní informace a odborné pojmy z oblasti poskytování zdravotnické záchranné služby. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je poskytnutí základních informací o zdravotnické záchranné službě jako zdravotní službě a zároveň o organizaci, která tuto službu poskytuje jako základní složka IZS, podílející se na zdolávání mimořádných událostí a přednemocniční neodkladné péči (PNP). Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nepotřebujete mít speciální znalosti nad rámec obsahu odborných předmětů, které se obecně zabývají postupy při likvidaci havárií a katastrof a problematikou integrovaného záchranného systému. Klíčová slova Mimořádná událost (MU), Integrovaný záchranný systém (IZS), složky IZS, Zdravotnická záchranná služba (ZZS), dopravní nehoda na komunikaci a v podzemní stavbě (vč. tunelu ) Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času. 1.1 Úvod Pojem zdravotnická záchranná služba má dva významy jednak se užívá jako označení tzv. zdravotní služby v systému zdravotní péče, pro potřebu zde uváděné problematiky je podstatnější druhý význam označení subjektu, který zdravotnickou záchrannou službu zajišťuje. Tímto subjektem je v ČR výhradně příspěvková organizace zřízená krajem s jednotným názvem Zdravotnická záchranná služba XY kraje (ZZS kraje). ZZS kraje je jednou ze tří základních složek IZS a je významnou součástí systému poskytování potřebné pomoci při likvidaci následků havárií a katastrof, resp. v oblasti poskytování pomoci zraněným a osobám, které v souvislosti s mimořádnou událostí utrpěly újmu na zdraví nebo jim tato újma hrozí. Zdravotnická záchranná služba je z historického hlediska bezpochyby nejmladší základní složkou IZS. Poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) prošlo v ČR velmi zajímavým vývojem od prvních aktivit jednotlivých nemocnic a výjezdů jejich personálu do terénu za pacienty v ohrožení života nebo s rizikem vážných zdravotních následků při neposkytnutí okamžité pomoci až po dnešní organizovanou samostatnou složku, pokrývající svou působností území celého státu za přesně definovaných podmínek pro poskytnutí PNP. Z časového 4

7 hlediska není možné zcela přesně definovat datum vzniku ZZS. Systém PNP se začal rozvíjet teprve na přelomu 70. a 80. let minulého století. Do dnešní organizované podoby byl (zejména z pohledu patřičné legislativní opory) zkonsolidován fakticky až účinnosti zákona o zdravotnické záchranné službě s účinností od roku Organizace, úkoly a činnost ZZS kraje Organizace ZZS kraje Zdravotnická záchranná služba je na území ČR zřízena ve všech krajích. Dostupnost ZZS vychází z požadavků stanovených zákonem a je dána zejména plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami. Plán určuje rozmístění jednotlivých výjezdových základen tak, aby místo události bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny do 20 minut od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou od operátora zdravotnického operačního střediska. Všimněme si tedy zejména pojmů výjezdová základna, výjezdová skupina a zdravotnické operační středisko. Tyto součásti ZZS kraje jsou základními články k plnění úkolů ZZS a její činnosti při zdolávání mimořádných událostí Úkoly a činnost ZZS kraje Jaké jsou tedy hlavní úkoly ZZS? Je to zejména nepřetržitý příjem tísňových výzev na národním čísle tísňového volání 155. Tento příjem zajišťuje pracoviště, označované jako zdravotnické operační středisko (ZOS). ZOS je centrálním pracovištěm operačního řízení na krajské úrovni. Je tedy jedno v každém kraji. Operačním řízením se rozumí celá řada úkolů spojených se zajišťováním ZZS. Z nejdůležitějších vyberme pro potřebu tohoto textu kromě příjmu a vyhodnocení naléhavosti tísňových volání také vydávání pokynů výjezdovým skupinám na základě přijatých tísňových výzev, komunikaci s nimi a zajišťování dalších procesů spojených s péčí o pacienty (zejména komunikaci s poskytovateli akutní lůžkové péče pro zajištění předání pacientů, jejich přepravu apod.). Neopomenutelnou součástí operačního řízení a tedy činnosti ZOS je komunikace s operačními středisky dalších základních složek IZS a se složkami IZS obecně. Za zajímavost zde můžeme označit skutečnost, že z pozice operátorů ZOS jsou poskytovány instrukce k zajišťování první pomoci do příjezdu výjezdové skupiny na místo události. Tyto instrukce jsou zpravidla telefonicky poskytovány laikům, nacházejícím se u postižené osoby a jsou širší veřejnosti známy jako telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) a telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). 5

8 Za druhý základní úkol ZZS tedy logicky budeme považovat zajištění vlastní činnosti na místě události členy výjezdových skupin. Výjezdové skupiny vyjíždějí na místo události na pokyn operátora ZOS zpravidla z výjezdových základen, což jsou pracoviště, na kterých jsou výjezdové skupiny rozmístěny podle plánu pokrytí území kraje (viz předchozí kapitola 1.2.1) Výjezdovou skupinu (VS) tvoří zdravotničtí pracovníci se stanovenými odbornými předpoklady. Podle složení a povahy činnosti se VS člení na skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP), jejichž členem je lékař a výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Výjezdové skupiny mohou vykonávat činnost rovněž v setkávacím systému, označovaném slangově jako "rendezvous" (RV). Lékař v tomto případě není vázán na "velké sanitní vozidlo RLP, nýbrž k pacientům vyjíždí osobním nebo terénním (SUV) automobilem. Systém přednemocniční neodkladné péče se použitím RV stává flexibilnějším a umožňuje lepší pohyblivost lékaře ve spádovém území. Lékař není vázán na "velkou" sanitku a v případě potřeby může po ošetření pacienta ihned odjet k další události. 6

9 Podle typu dopravních prostředků, které VS využívají ke své činnosti, se VS člení na pozemní, letecké, příp. vodní. V rámci ČR je pokrytí území zajištěno deseti leteckými VS (nejsou tedy v každém kraji, dostupnost území je zajištěna spoluprací a koordinací ZOS jednotlivých ZZS krajů). Leteckými VS se rozumí posádky vrtulníků, označované nepřesně, avšak všeobecně a širší veřejnosti i odborníkům známé jako letecká záchranná služba (LZS). Výjezdová skupina má nejméně dva členy, z nichž jeden je vedoucím VS. Počet členů v jednotlivých skupinách bývá u skupiny RZP zpravidla 2 (výjimečně 3), u skupiny RLP 2 4 podle typu dopravního prostředku. 7

10 2. Činnost ZZS v místě MU Kapitola obsahuje informace o činnosti výjezdových skupin ZZS a obecně zástupců zdravotnické složky na místě mimořádné události. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je seznámení s průběhem a základními principy postupu na místě mimořádné události se zaměřením na společný postup složek IZS. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nepotřebujete mít speciální znalosti nad rámec obsahu odborných předmětů, které se obecně zabývají postupy při likvidaci havárií a katastrof a problematikou integrovaného záchranného systému. Klíčová slova Mimořádná událost (MU), Integrovaný záchranný systém (IZS), složky IZS, Zdravotnická záchranná služba (ZZS), dopravní nehoda na komunikaci a v podzemní stavbě (vč. tunelu ) Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 2.1 Úvod Na místě mimořádné události může výjezdová skupina vykonávat činnost samostatně. Budeme-li však předpokládat rozsah události, vyžadující společný postup složek IZS, pak i vlastní činnost ZZS na místě této události bude koordinovaná. Každá výjezdová skupina má svého vedoucího, ten je určen interně, v rámci vlastní organizace (ZZS kraje) a to podle typu výjezdové skupiny. Je-li členem výjezdové skupiny lékař, pak je právě on vedoucím skupiny. Jedná-li se o výjezdovou skupinu bez lékaře (RZP), pak je vedoucím skupiny její člen zpravidla s odbornou kvalifikací zdravotnický záchranář. Pokud se na místě mimořádné události setká více výjezdových skupin, pak koordinujícího vedoucího určuje v souladu s dikcí příslušného právního předpisu zdravotnické operační středisko. Položme si otázku: Co znamená více výjezdových skupin? Za organizačně technickou zajímavost lze považovat skutečnost, že pojem více výjezdových skupin a využití principu určení zdravotnickým operačním střediskem se uplatní v případech, kdy je na místě mimořádné události méně než 5 výjezdových skupin nebo 15 postižených osob (zraněných). 8

11 V případě, kdy je počet výjezdových skupin nebo zraněných vyšší, použije se princip organizace odpovídající mimořádné události s hromadným postižením osob. U takovýchto mimořádných událostí je pak logickou nutností koordinovaný společný postup složek IZS. 2.2 Reakce ZZS na tísňové volání Pro vyslání výjezdové skupiny na místo mimořádné události platí jasná pravidla. Těmito pravidly rozumíme zejména rozhodnutí operátora ZOS o vyslání příslušné výjezdové skupiny ZZS podle tzv. stupně naléhavosti tísňového volání. Tísňové volání má tyto stupně naléhavosti: 1. stupeň, tj. situaci, kdy došlo k selhání základních životních funkcí u postiženého nebo toto selhání hrozí. Dalším případem, odpovídajícím tomuto nejvyššímu stupni naléhavosti je mimořádná událost s hromadným postižením osob 2. stupeň je definován jako stav postiženého, u kterého pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí 3. stupeň tomuto stupni naléhavosti odpovídá situace, kdy u postiženého nehrozí selhání základních životních funkcí, ale stav vyžaduje poskytnutí zdravotnické záchranné služby 4. stupeň pak definuje stav, kdy nejde o případy, odpovídající stupni naléhavosti 1 3, ale operátor ZOS o vyslání výjezdové skupiny. Z uvedených skutečností jsou zřejmé zejména dvě důležité skutečnosti: a) posouzení stupně naléhavosti a tudíž vyslání příslušné výjezdové skupiny je plně v kompetenci ZOS, resp. jeho operátorů. Tito musí mít odpovídající odborné vzdělání a vysokou erudici pro správné vyhodnocení situace a stanovení stupně naléhavosti tísňového volání b) jedná li se o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, je automaticky stanoveno, že tato situace odpovídá nejvyššímu stupni naléhavosti tísňového volání a na místo je tedy spolu s dalšími výjezdovými skupinami podle místa jejich dislokace vždy vyslána minimálně jedna výjezdová skupina RLP (tedy skupina, jejímž členem je lékař) 9

12 2.3 Činnost a koordinace poskytnutí neodkladné péče Činnost na místě mimořádné události je zaměřená především na poskytnutí přednemocniční neodkladné péče postiženým osobám (zraněným). Jedná se tedy o poskytnutí zdravotní péče s využitím zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky. Součástí poskytnutí této péče je následný převoz zraněných k dalšímu ošetření, zpravidla jde tedy o přepravu k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče (urgentní příjmy nemocnic apod.) Jedná-li se o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, je činnost zdravotnické složky koordinována vedoucím zdravotnické složky a organizována v rámci třídících skupin, skupiny přednemocniční neodkladné péče a skupiny odsunu postižených osob. Vedoucím třídících skupin a skupiny přednemocniční neodkladné péče je vedoucí lékař. Vedoucí zdravotnické složky určuje osoby začleněné do uvedených skupin, určuje vedoucí skupin a stanovuje jim úkoly. Zároveň je přímým partnerem veliteli zásahu, jako nejvyšší představitel zdravotnické složky na místě takovéto mimořádné události. Na tomto místě je vhodné ještě osvětlit, proč se objevuje další pojem a to zdravotnická složka mimo pojem ZZS. Zdravotnickou složkou se totiž rozumí nejen členové výjezdových skupin ZZS, ale i všechny další osoby, které se na místě mimořádné události s hromadným postižením osob podílejí na poskytování přednemocniční neodkladné péče. To může být personál složek IZS (např. určení hasiči, zaměstnanci poskytovatelů zdravotnických dopravních služeb, personál dalších poskytovatelů zdravotních služeb atd.). Nejedná se tedy výhradně a pouze o personál ZZS kraje. Vedoucí zdravotnické složky, vedoucí skupin a členové třídících skupin jsou označeni reflexní vestou, příp. rukávovou páskou s příslušným nápisem komunikace na místě MU Kromě přímé verbální komunikace využívá ZZS obdobně jako ostatní složky IZS rádiovou komunikaci v místě MU a taktéž mezi místem MU a zdravotnickým operačním střediskem. Pro komunikaci se využívá jak síť interní (zpravidla analogová), tak síť pro komunikaci v rámci složek IZS (digitální Pegas-Matra). Nezřídka se zejména pro komunikaci mezi místem mimořádné události a zdravotnickým operačním střediskem využívají veřejné telefonní sítě pro mobilní komunikaci. 10

13 Podrobnosti k problematice komunikace najdete v samostatném modulu tohoto učebního textu. 2.4 Ochranné prostředky základní vybavenost Členové výjezdových skupin, jako zaměstnanci zdravotnické záchranné služby kraje, jsou vybavováni základními ochrannými prostředky v souladu s pravidly, stanovenými právními předpisy, určujícími obecné povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti. Vysvětlení informace uvedené v předchozím dlouhém souvětí je jednoduché. Zaměstnanci disponuji základní výbavou pracovním oděvem a obuví. K plnému pochopení této poměrně důležité informace v dalších souvislostech je potřebné vysvětlit několik skutečností: a) Z charakteru činnosti této základní složky IZS statisticky vyplývá, že více než 95 % událostí je řešeno v místech, kde není žádná potřeba jiných osobních ochranných prostředků. Jedná se o veřejná prostranství, obytné budovy, zařízení služeb, provozoven a výrobních prostor apod. Zpravidla se předpokládá ošetření jednotlivců, příp. několika osob jejichž stav, 11

14 vyžadující operativní zásah ZZS, vyplývá z akutních zdravotních potíží (interní, neurologické, příp. úraz). Toto je jednoznačně rozhodující část činnosti ZZS! b) Jedná-li se o případy, kdy je potřebné poskytnout přednemocniční neodkladnou péči za jiných okolností např. u dopravních nehod s nutností vyproštění osob, při různých typech úrazů v nepřístupném terénu, v průmyslových provozech, při událostech s rizikem výskytu nebezpečných látek a obecně v jinak složitých podmínkách, předpokládá se a v praxi funguje koordinovaný postup složek IZS. Tento pojem koordinovaný postup složek IZS - se objevuje v základní legislativě pro činnost složek IZS při společném zásahu zákonu o integrovaném záchranném systému. Konkrétně se v podstatě ve všech uvedených souvislostech jedná o spolupráci s jednotkami požární ochrany. c) Vybavenost členů VS bývá různá v jednotlivých krajích. Tato skutečnost vyplývá z vlastní zřizovatelské funkce na rozdíl od PČR a HZS neexistuje centrální řízení ani legislativa, stanovující např. vzhled a provedení ochranného oděvu, vyjadřujícího příslušnost k ZZS příslušného kraje. V tomto směru jsou odlišnosti značné, zejména v barevném provedení oděvu, používané obuvi a další vybavenosti. V některých krajích je např. běžné používání ochranných přileb, jinde nejsou tyto ochranné prostředky součástí vybavení vozidel, či jednotlivých členů VS. d) Vybavenost a charakter ochranných prostředků by měla odpovídat rizikům pro činnost ZZS v příslušné oblasti (kraji) a vychází z analýzy rizik území v návaznosti na příslušnou plánovací dokumentaci (krizový plán, potažmo havarijní plán kraje), příp. z další závazné dokumentace pro tuto oblast aktuálně např. implementace směrnice EU pro oblast výskytu a eliminace rizik spojených s výskytem vysoce nakažlivých nemocí vybavenost speciálními ochrannými prostředky Za speciální prostředky osobní ochrany jednotlivých členů VS považujme tedy v uvedeném kontextu minimum dalších konkrétních součástí vybavení. Na prvním místě bychom mohli uvést ochranu hlavy (přilba) a očí (brýle) a respirátor pro ochranu dýchacích cest proti prachovým částicím. S částečnou vybaveností lze počítat kraj od kraje s určitým stupněm vybavenosti proti rizikům spojeným s pohybem v prostředí s nebezpečnými látkami jde zejména o lehké ochranné obleky, určené primárně pro činnosti související s ohrožením vysoce nakažlivými chorobami. Tyto prostředky svým technickým provedením a 12

15 parametry odpovídají i potřebám ochrany proti širšímu spektru nebezpečných látek. Na tomto místě je tedy potřebné zdůraznit, že obdobně, jako je tomu u řadových příslušníků PČR, působících v terénu v rámci pořádkové služby, ani zdravotnická záchranná služba NEDISPONUJE žádnými ochrannými prostředky, které by umožnily předpokládat nasazení členů VS v nedýchatelném prostředí, v prostředí s výskytem zplodin hoření, působením vysokých teplot, výskytem nebezpečných látek. Uvedená objektivní omezení se tedy logicky týkají i připravenosti nebo přesněji nepřipravenosti, resp. omezených možností v případě úvah a plánování postupů se zapojením ZZS v prostorech podzemních staveb, tunelů a prostorech s obdobnými předpokládanými riziky pro činnost příslušníků a členů záchranných složek (složek IZS). 2.5 Specifické události MU v tunelu Pravidla pro činnost ZZS jsou dána obecně souvisejícími právními předpisy - zákony o IZS, ZZS a jejich prováděcími předpisy, konkrétněji pak zejména: a) Souborem typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu b) Doporučenými postupy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně - Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof c) Metodickými pokyny vydanými v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR d) Aplikací pokynů a směrnic s mezinárodní platností (v rámci EU) Závěrem se tedy věnujme nosnému tématu společně řešené problematiky předpokládanému využití sil a s prostředků zdravotnické záchranné služby při vzniku mimořádné události v tunelových stavbách. Jak vyplynulo z výše podrobně popsaných souvislostí a možností využití ZZS kraje jako základní složky integrovaného záchranného systému, je využití členů pozemních a leteckých výjezdových skupin při provádění záchranných a likvidačních prací k odstranění následků mimořádných událostí v těchto specifických prostorech (stavbách zejména silničních a železničních tunelech) předpokládáno a je a velmi pravděpodobné. To znamená prakticky součinnost s ostatními složkami IZS v případech kdy dojde k následkům na zdraví postižených osob, příp. kdy hrozí riziko zranění při provádění vlastního zásahu. 13

16 Pro vytvoření podmínek pro úspěšné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče postiženým (zraněným) osobám je nutný koordinovaný postup jak na místě události (na taktické úrovni řízení), tak na úrovni operačních středisek (operační řízení) a u nejsložitějších a déle trvajících události i na strategické úrovni řízeni (činnost krizového štábu). Na místě mimořádné události je předpokládána koordinace velitelem zásahu a organizace místa zásahu s ohledem na potřebu vyproštění, laického třídění, poskytnutí první pomoci, případně provedení dekontaminace apod. a dopravu (zpravidla přenesení) postižených mimo působení rizikových faktorů (mimo nebezpečnou zónu), kde je pak zahájena komplexní péče o pacienta od dalšího (lékařského) třídění, přes poskytnutí přednemocniční neodkladné péče po zajištění přepravních kapacit a dopravu pacientů k poskytovatelům akutní lůžkové péče (urgentní příjmy, resp. nemocnice). Na operační úrovni se jedná zejména o vytvoření informační podpory, vedení související komunikace operačních středisek jednotlivých složek a zajištění bezproblémového transportu a příjmu pacientů u poskytovatelů akutní lůžkové péče. Tato koordinace a informační podpora pak hraje významnou roli i na strategické úrovni řízení, pokud je realizováno. 14

17 Zdravotnická záchranná služba Ing. Jiří Šindler Vydala VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, roku 2014 Vydáno za podpory ESF v rámci projektu: Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/ vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN